40 C 35/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Berglovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 87 550 Kč s příslušenstvím, ve znění opravného usnesení ze dne 19. 7. 2022

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 408 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 408 Kč od 18. 2. 2017 do zaplacení a částku 19 550 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 92 271 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021 č. j. 13 Co 208/2021-112 byl zrušen rozsudek sudu prvního stupně ze dne 29. 1. 2021 č. j. 40 C 35/2020-80 v zamítavých výrocích o věci samé II. a III. a ve výroku IV. o nákladech a v tomto rozsahu byla věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolacího rozhodnutí se podává mimo jiné, že je na soudu prvního stupně doplnit dokazování účastníky navrženými důkazy svědeckými výpověďmi, případně účastnickými výpověďmi a poté posoudit, jakým způsobem a k jakému datu došlo k platnému ukončení smluvního vztahu mezi účastníky a zda je opodstatněný nárok žalobkyně jak na odměnu, tak na smluvní pokuty.

2. Předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně na odměnu ze smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 8. 2016 (dále jen„ Smlouva“) za zbývající část měsíce ledna 2017, splatnou 17. 2. 2017 a nárok žalobkyně na smluvní pokutu z faktury č. 2017 dle Smlouvy od 18. 1. 2017 do 31. 3. 2017 ve výši 12 410 Kč za 73 dní prodlení (se zaplacením odměny za prosinec 2016) a nárok na smluvní pokutu z faktury č. 2017 za období od 18. 2. 2017 do 31. 3. 2017 ve výši 7 140 Kč za 42 dní prodlení (se zaplacením odměny za leden 2017). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný doručil žalobkyni výpověď ze Smlouvy dne 16. 12. 2016. V průběhu výpovědní doby dne 3. 1. 2017 zaslal žalovaný žalobkyni e-mail s odstoupením od Smlouvy. S odstoupením od Smlouvy žalobkyně nesouhlasila.

3. Soud doplnil dokazování mimo jiné výslechem svědkyň [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a účastnickými výpověďmi žalobkyně a jednatelky žalovaného [jméno] [příjmení].

4. Žalovaná zopakovala, že jí byla dne 16. 12. 2016 doručena výpověď Smlouvy o poskytování služeb a sjednaná dvouměsíční výpovědní lhůta skončila dne 28. 2. 2017. Po tuto dobu tak má žalobkyně nárok na sjednanou odměnu ve fixní výši 34 000 Kč měsíčně, aktuálně na dosud nepřiznanou částku z faktury č. 2017 ze dne 1. 2. 2017 se splatností 17. 2. 2017 ve výši 28 408 Kč. Dále má nárok na smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky fixní odměny za každý den prodlení až do úplného zaplacení, v daném případě na částku 19 550 Kč (prodlení je počítáno do 31. 3. 2017). Odstoupení žalovaného od Smlouvy ze dne 3. 1. 2017 považuje žalobkyně za neplatné, a to zejména proto, že odstoupení od Smlouvy bylo ze strany žalovaného učiněno pozdě a nebylo učiněno bez zbytečného odkladu. Důvody pro odstoupení od Smlouvy považovala žalobkyně za účelové. Od žalovaného nikdy neobdržela žádnou výtku, či jiné upozornění na to, že by její jazyková vybavenost, týkající se anglického jazyka, byla nedostatečná.

5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný zopakoval, že žalobkyni dne 3. 1. 2017 zaslal odstoupení od Smlouvy, na které žalobkyně reagovala nejpozději 6. 1. 2017. Žalobkyně měla pro žalovaného poskytovat služby v oblasti klient – koordinátor, a to na klinice, jejíž klientela sestává především ze 70 % až 80 % zahraničních klientů. Znalost anglického a německého jazyka na úrovni středně pokročilý je nezbytným předpokladem a žalobkyně ve svém životopise tuto úroveň znalosti uvedla. V průběhu poskytování služeb žalobkyní vedení kliniky žalovaného zjistilo, že znalosti žalobkyně zdaleka neodpovídají avizované úrovni. Žalobkyně měla vážné problémy s mluvenou a písemnou komunikací v anglickém i německém jazyce a mluvená angličtina byla tak špatná, že žalobkyně předávala hovory (telefonické) spolupracovnicím k vyřízení. V případě, kdy byla žalobkyně na recepci sama, telefony vůbec nebrala. Žalovaná též rozvedla úvahu, zda není jednání žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, když se svého nároku domáhá téměř po třech letech, před uplynutím promlčecí lhůty. Žalovaná má za to, že ze strany žalobkyně jde o šikanózní jednání.

6. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalovaného pracovala jako koordinátorka, pak se na tři roky odstěhovala do Německa a od roku 2017 pracovala u žalovaného jako manažerka. Žalobkyni osobně nezná. Svědkyně mimo jiné uvedla, že klientela žalovaného byla z 80 % zahraniční, z 20 % domácí, případně slovenská.

7. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se s žalobkyní zná od roku 2016, kdy u žalovaného pracovaly na stejné pozici. Svědkyně v té době byla ve výpovědi a jejím úkolem bylo žalobkyni zaučit, a to zhruba od června do srpna 2016. Zpět k žalovanému nastoupila svědkyně v lednu 2017 a převzala klienty po žalobkyni. Dále svědkyně mimo jiné uvedla, že byla jednateli žalovaného upozorněna, aby si přečetla e-mailovou komunikaci klientů, kterou před ní vyřizovala žalobkyně a případně napravila chyby, které nastaly.

8. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalovaného v roce 2016 pracovala jako sálová sestra, s žalobkyní se zná osobně. Svědkyně žalobkyni komunikovat v anglickém jazyce neslyšela, ale na klinice se povídalo, že má problém komunikovat v angličtině.

9. Výslechem žalobkyně bylo zjištěno mimo jiné, že se u žalovaného zaučovala od června 2016. U žalovaného probíhaly lekce angličtiny, kterých se účastnila těsně před uzavřením Smlouvy. Asi třikrát za dobu, kdy u žalobce pracovala, se stalo, že ráno po příchodu do práce zjistila, že na večerní či noční e-maily klientů bylo odpovězeno jejím jménem. Od žalovaného jí nikdy nepřišla žádná výtka, nebo kritika. Dne 15. 11. 2016 za ní přišel jednatel pan [příjmení] a paní [příjmení], tehdejší manažerka, že chtějí ukončit spolupráci a že chtějí, aby podepsala nějakou dohodu s tím, že pokud nepodepíše, má odevzdat služební mobil, klíče, vše, co souvisí s prací. Žalobkyně s podpisem dokumentu nesouhlasila, požadované odevzdala, odešla a již se nevrátila. Dne 16. 12. 2016 jí byla doručena výpověď ze Smlouvy a dne 3. 1. 2017 obdržela e-mail s odstoupením žalovaného od Smlouvy.

10. Výslechem jednatelky [jméno] [příjmení] bylo zjištěno mimo jiné, že zhruba po 14 dnech práce žalobkyně zjistila, že se žalobkyně obrací na kolegyně, aby jí pomohly vyřídit nějaký telefonický hovor s klientem. Konkrétně to ví třeba od sálové sestry [jméno] [příjmení]. [jméno] osobně s žalobkyní mluvila a řekla jí, že její angličtina jim nepřipadá dostatečná. Jednatelka to řešila i s paní [příjmení], která v té době byla manažerkou a nadřízenou žalobkyně a ta jednatelce řekla, že se situace s žalobkyní nezlepšuje a byla iniciátorkou toho, aby spolupráce s žalobkyní byla ukončena. Jednatelka uvedla, mimo jiné, že byla svědkem 2 – 3 případů kdy žalobkyně telefonovala se zahraničním klientem, zakryla sluchátko a komunikovala s kolegyní, která byla poblíž, aby jí s vyřízením hovoru pomohla. Dále uvedla, že se stávalo, že po směně, kdy byla žalobkyně na recepci sama, zůstaly nepřijaté telefonické hovory. 11. [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo mimo jiné zjištěno, že žalobkyni zná z práce u žalovaného, kde obě v roce 2016 pracovaly jako recepční, koordinátorky klientů. V práci se s žalobkyní střídaly, občas pracovaly společně. Práce žalobkyně i svědkyně spočívala v komunikaci s klienty jak písemné, e-maily, tak osobně. Stalo se, že když telefonický hovor se zahraničním klientem vyřizovala žalobkyně, dala telefon k vyřízení svědkyni, nebo jiné z koordinátorek, případně klienta stručně odbyla s tím, že mu bude napsán e-mail. Také se stávalo, že pokud po žalobkyni přebírala směnu ráno, našla řadu nepřijatých hovorů zahraničních čísel, které zůstaly v záznamníku telefonu. Občas se také stalo, že žalobkyně svědkyni požádala o pomoc při vyřízení e-mailu. Že zůstávají nepřijaté telefonické hovory, o tom mluvily jak s kolegyněmi koordinátorkami, tak i s vedením žalovaného. Svědkyně se také vyjádřila ke dvěma e-mailům, vyřizovaným žalobkyní, ze dne 1. 9. 2016 a ze dne 14. 9. 2016, když jeden vyhodnotila jako v pořádku a jeden jako gramaticky nesprávný.

12. Pokud soud provedl důkaz e-mailovou komunikací mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným ze dne 11. 6. 2020, nezjistil z této komunikace žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.

13. Ze dvou faktur [právnická osoba] ze dne 8. 7. 2016 a ze dne 7. 6. 2016 bylo zjištěno, že vzdělávací centrum pro žalovaného pořádalo jazykové kurzy. Například v červnu a červenci 2016.

14. Žalobce také předložil e-mailovou komunikaci podepsanou jménem žalobkyně se zahraničními klienty ze srpna a září 2016, opatřenou soudním překladem a dále korekturami společností mia translate s.r.o. Tyto listiny jako důkazy soud nehodnotil, neboť již provedené důkazy považoval za dostatečné.

15. Po doplnění skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

16. Mezi účastníky vznikl právní vztah na základě Smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 8. 2016, která podrobně upravovala vzájemná práva a povinnosti účastníků, zejména v bodě 4 Podmínky poskytování služeb, v bodě 5 Odměnu, v bodě 6 Platební podmínky, v bodě 7 Trvání a ukončení Smlouvy, v bodě 10 Smluvní pokutu, v bodě 11 Odstoupení od Smlouvy. Od 15. listopadu 2016 nemohla žalobkyně podmínky Smlouvy plnit, neboť jí v tom žalovaný zabránil tím, že jí neumožnil používat počítač v prostorách žalobce a odmítl poskytovat potřebná data a přístupy. Žalovaný o další práci žalobkyně zájem neměl, neboť s její prací nebyl spokojen. Žalovaný dal žalobkyni výpověď Smlouvy bez uvedení důvodu dopisem ze dne 30. 11. 2016, který byl žalobkyni doručen dne 16. 12. 2016. Výpovědní lhůta byla dle Smlouvy dva měsíce a počala běžet podle Smlouvy dnem 1. 1. 2017. Dne 3. 1. 2017 se žalobkyně dozvěděla z e-mailu, který jí přeposlal advokát o odstoupení žalovaného od Smlouvy s poukazem na § 2002 zák. č. 89/2012 Sb., protože mimo jiné nedisponovala potřebnou úrovní znalosti anglického jazyka. Ve Smlouvě bylo mimo jiné ujednáno, že kterákoliv smluvní strana má právo odstoupit od této Smlouvy i z kteréhokoliv zákonného důvodu. Žalobkyně vystavila žalovanému faktury za koordinaci klientů č. 2017 dne 1. 1. 2017 na částku 34 000 Kč splatnou 17. 1. 2021 a č. 2017 dne 1. 2. 2017 na částku 34 000 Kč splatnou 17. 2. 2017.

17. Po doplnění dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně pro žalovaného neposkytovala služby dle ujednání ve Smlouvě, a to zejména samostatně, jak je uvedeno v bodě 4.1 Smlouvy. Žalobkyně si byla vědoma toho, že bude pro žalovaného pracovat zejména se zahraničními klienty a avizovala ve svém životopise znalost anglického jazyka a německého jazyka jako středně pokročilou. Tvrzení žalobkyně, že nedostala žádné upozornění, ani výtku ohledně jazykových dovedností a tvrzení jednatelky žalovaného, že žalobkyni na nedostatečnost její angličtiny upozorňovala, zůstala i nadále rozporná. Na závěr o skutkovém stavu však tento rozpor vliv nemá. Tvrzení žalované o nepřijatých hovorech po dobu směny žalobkyně a o pomoci kolegyň při vyřizování telefonických hovorů, případně e-mailů potvrdila svojí výpovědí zejména svědkyně [jméno] [příjmení], tyto skutečnosti potvrdila také jednatelka žalovaného a nepřímo i svědkyně [jméno] [příjmení]. Svědkyně dosvědčily, že základní podmínku samostatně komunikovat se zahraničními klienty žalobkyně po dobu své práce pro žalovaného nesplňovala. Pokud totiž byly přítomny kolegyně, žalobkyně se na ně o pomoc například s vyřizováním telefonických hovorů obracela. Pokud jde o výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z těchto neučinil soud žádná podstatná skutková zjištění, když jedna svědkyně žalobkyni vůbec neznala, nesetkala se s ní a druhá svědkyně žalobkyni zaučovala, vystřídaly se. Žalovaný umožňoval svým pracovníkům účast na jazykových kurzech a žalobkyně potvrdila, že těsně před podpisem smlouvy (1. 8. 2016) se lekce angličtiny zúčastnila.

18. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

19. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. Žalovaný dal žalobkyni ve smyslu bodu 7.2 Smlouvy písemnou výpověď, doručenou žalobkyni dne 16. 12. 2016 s výpovědní lhůtou dva měsíce, která počala běžet 1. 1. 2017. V průběhu výpovědní doby dne 3. 1. 2017 obdržela žalobkyně odstoupení od Smlouvy ve smyslu § 2002 zákona č. 89/2012 Sb., a to zejména proto, že žalobkyně nedisponovala potřebnou úrovní znalosti anglického jazyka, a tedy nemohla zajistit potřebnou koordinaci s anglicky hovořícími klienty.

20. Podle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle odstavce 2. téhož ustanovení strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

21. Dle § 2003 odst. 2 o. z., mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.

22. V daném případě má soud za to, že žalobkyně Smlouvu porušila podstatným způsobem, neboť při jednání se zahraničními klienty nepostupovala samostatně, v mnoha případech se opakovaně obracela na pomoc přítomných kolegyň, a to po celou dobu, kdy pro žalovaného pracovala, tj. od 1. 8. 2016 do 15. 11. 2016. Podmínka dobré a kvalitní úrovně znalosti a používání anglického jazyka je pro žalovaného prvořadá, neboť klientela žalovaného je z velké většiny zahraniční. Po celou dobu práce žalobkyně pro žalovaného ten o kvalitách práce žalobkyně věděl, věděl to i v době, kdy žalobkyni navrhoval ukončení spolupráce dne 15. 11. 2016. Pokud žalovaný odstoupil od Smlouvy dne 3. 1. 2017, neučinil tak bez zbytečného odkladu. S ohledem na nespokojenost žalovaného s úrovní znalosti a používání zejména anglického jazyka žalobkyní by se dalo předpokládat, že bez zbytečného odkladu bude trvat v řádu dnů případně 1 až 2 týdnů. Pokud tak žalovaný učinil až dne 3. 1. 2017, učinil tak pozdě, a proto odstoupení od Smlouvy nebylo učiněno zákonem předpokládaným způsobem. Žalovaný mohl využít své právo odstoupit od Smlouvy později, avšak pouze v případě, kdy by žalobkyně pro žalovaného i nadále pracovala a ve způsobu své práce pokračovala, což se v daném případě nestalo, neboť žalovaný žalobkyni pracovat zamezil. Soud tak dospěl k závěru, že zákonný důvod pro odstoupení od Smlouvy sice žalovaný měl, ale zákonným způsobem ho neuplatnil. Žalobkyně má proto nárok na zbývající část odměny po dobu trvání výpovědní doby a na smluvní pokutu ve smyslu bodu [číslo] Smlouvy. Domoci se ochrany soudní moci je jedno z Ústavou zaručených práv a to, že ho žalobkyně využila nelze v daném případě považovat za šikanózní jednání ani za jednání v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný byl navíc na možnost podání žaloby řádně upozorněn v předžalobní výzvě.

23. Postupem podle § 164 o. s. ř. opravil soud zjevnou nesprávnost ve výroku I. rozsudku ze dne 11. 7. 2022 opravným usnesením ze dne 19. 7. 2022, které je vtěleno do tohoto písemného vyhotovení rozhodnutí.

24. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 92 271 Kč, které uložil zaplatit procesně neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta podle § 6 § 7 § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) b) d) a g) a odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to z žalované částky 87 550 Kč ve výši 4 620 Kč za úkon. Úkony advokáta po 4 620 Kč jsou následující: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, závěrečný návrh žalobkyně ze dne 25. 1. 2020 (4 úkony). K nákladům řízení žalobkyně dále náleží odměna advokáta z částky 223 550 Kč (žalobní částka 87 550 Kč + vzájemný návrh žalovaného ve výši 136 000 Kč) po 9 220 Kč za jeden úkon právní služby. Úkony po 9 220 Kč advokáta jsou následující: replika žalobkyně ke vzájemnému návrhu ze dne 15. 5. 2020, sdělení žalobkyně ze dne 9. 8. 2020, účast na soudním jednání dne 21. 1. 2021. Pokud jde o účast na soudním jednání dne 30. 7. 2020, které nebylo zahájeno, advokátu náleží náhrada za promeškaný čas ve výši ½ podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu (3,5 úkonu).

25. Náklady řízení žalobkyně činí dále odměna advokáta z částky 47 958 Kč, po podání odvolání, (28 408 Kč + 19 550 Kč) po 3 020 Kč za jeden úkon právní služby. Úkony právních služeb jsou následující: odvolání ze dne 9. 3. 2021, účast na soudním jednání dne 24. 2. 2022 a dne 30. 6. 2022, závěrečný návrh žalobkyně ze dne 7. 7. 2022 a za účast na vyhlášení rozsudku dne 11. 7. 2022 (4,5 úkonu). Soud nepřiznal žalobkyni odměnu advokáta za sdělení o uplatnění smluvní pokuty ze dne 10. 12. 2019. Tento úkon považuje soud za zbytečný, neboť není žádný rozumný důvod k tomu, aby nebyla výzva k zaplacení odměny a smluvní pokuty ze stejného právního jednání v jednom podání, tedy v jedné předžalobní výzvě. Navíc pokud se jednalo o zastoupení žalobkyně stejným advokátem, když výzvy po sobě následují o jeden den (předžalobní výzva k zaplacení odměny ze Smlouvy je ze dne 9. 12. 2019 a výzva k zaplacení smluvní pokuty je ze dne 10. 12. 2019). Dále soud nepřiznal žalobkyni náklady za odměnu advokáta za vyjádření žalobkyně k doplnění důkazů ze dne 22. 2. 2022. Tento úkon považuje soud za nadbytečný, když se dne 24. 2. 2022 konalo ústní jednání, při kterém mohla žalobkyně své vyjádření přednést. K nákladům řízení žalobkyně dále náleží náhrada hotových výdajů k jednotlivým úkonům právních služeb podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu (13 x 300 Kč). K nákladům řízení žalobkyně dále náleží cestovné advokáta z [obec] do [obec] a zpět, jedna cesta 101 km automobilem Škoda Octavia 3 Combi RS, [registrační značka], v roce 2020 za jednu cestu k jednání a zpět ve výši 1 173,86 Kč a v roce 2021 za jednu cestu k jednání a zpět ve výši 1 167,18 Kč. Nárok na cestovné advokáta je dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K nákladům řízení žalobkyně dále náleží náhrada za promeškaný čas v souvislosti s 2 cestami advokáta k jednání soudu a zpět za 2 x 4 půlhodiny podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu (účast při soudním jednání dne 30. 7. 2021 a dne 21. 1. 2021). K nákladům řízení žalobkyně dále náleží zaplacené soudní poplatky za žalobu ve výši 3 502 Kč a za odvolání ve výši 2 398 Kč Náklady řízení zahrnují také náhradu za daň z přidané hodnoty z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas dle § 151 odst. 2 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 92 271 Kč, které je třeba zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

26. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu neshledal soud důvod.