40 C 362/2020
č. j. 40 C 362/2020-23
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 rozhodl ve prospěch žalobce o vyplacení částky 1 524 Kč za neprokázání platné jízdenky ve veřejné dopravě. Soud uznal nárok žalobce na zaplacení jízdného a přirážky podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. a přiznal úroky z prodlení ve výši 10 % ročně. Rozsudek zahrnoval i náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, včetně soudního poplatku a odměny advokáta podle advokátního tarifu. Soud rozhodl o lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Berglovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku a) částku ve výši 24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, b) částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 500 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. Předmětem řízení byla částka 1 524 Kč tvořící jízdné a přirážku k jízdnému z přepravní kontroly dne 25. 5. 2020, kdy se žalovaný dle tvrzení žalobce neprokázal platnými jízdním dokladem v tramvaji – linka 6 v Praze. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobcem, a to dne 25. 5. 2020 tramvají – linkou 6 veřejné hromadné dopravy v Praze. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobce důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po 200 Kč za každý ze tří úkonů právních služeb včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad výdajů dle § 14a advokátního tarifu a § 137 odst. 3 a § 152 odst. 2 o. s. ř. O místě plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněný právo domáhat se splnění uložených povinností exekučním návrhem nebo návrhem na výkon rozhodnutí
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.