40 C 414/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Berglovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 636 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 636 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 436 Kč od 2. 11. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, jako pojistitel uzavřel se žalovaným jako pojistníkem dne 30. 4. 2020 pojistnou smlouvu číslo s počátkem pojištění dne 1. 6. 2019, bylo ujednáno placení pojistného ve výši 859 Kč měsíčně. Žalovaný však neuhradil pojistné za období od 1. 7. 2019 do 1. 11. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene právnická osoba na žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném pojistné ve výši 3 436 Kč a dále poplatek za odeslání upomínky sjednaný ve smlouvě ve výši 200 Kč. Žalobkyně se dále domáhá přiznání úroků z prodlení. Žalovaný se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 11. 2020, č. j. 40 C 414/2020-13 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu číslo s počátkem pojištění dne 1. 6. 2019, jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění. Žalovaný od 1. 7. 2019 do 1. 11. 2019 řádně nehradil sjednané pojistné a vznikl mu tak dluh ve výši 3 436 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani přes opakované výzvy právního předchůdce žalobkyně, který proto tuto smlouvu ke dni 1. 11. 2019 vypověděl. Dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene právnická osoba na žalobkyni. Zástupkyně žalobkyně zaslala dne 24. 3. 2020 žalovanému předžalobní upomínku. (zjištěno z pojistné smlouvy číslo upomínky dlužného pojistného ze dne 11. 9. 2019 a 10. 12. 2019, informace o zániku pojištění ze dne 6. 11. 2019, předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu, z notářského zápisu NZ číslo) Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně nehradil pojistné a to ani v dodatečné lhůtě uvedené ve výzvě k úhradě, pojištění zaniklo z důvodu neplacení dle § 2804 o. z. Žalovaný je proto povinen uhradit dlužné pojistné ve výši 3 436 Kč spolu se sjednaným poplatkem ve výši 200 Kč za odeslání upomínky. Dle § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou. Nezaplacením pojistného do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. vznikl žalobkyni ode dne následujícího nárok požadovat vedle jistiny dluhu též úrok z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však úrok z prodlení požadovala pouze od 2. 11. 2019 do zaplacení a soud byl jejím žalobním návrhem vázán. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalovanému povinnost zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Při určení výše odměny dospěl soud k závěru, že je na místě postup dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta po 200 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby, 3 režijních paušálů po 100 Kč k provedeným úkonům podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč O místě plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného určil soud jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má žalobkyně právo domáhat se splnění uložených povinností exekučním návrhem nebo návrhem na výkon rozhodnutí Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).