40 C 426/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Berglovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 814 217,50 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci a) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč b) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč c) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč d) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč e) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč f) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč g) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč h) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč i) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč j) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč k ) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 27. 10. 2018 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč l) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 26. 10. 2018 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč m) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 26. 11. 2018 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč n) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 26. 12. 2018 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč o) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 26. 1. 2019 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč p) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 26. 2. 2019 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč q) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč r) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 26. 4. 2019 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč s ) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 26. 5. 2019 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč t) částku ve výši 23 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 000 Kč od 26. 6. 2019 do zaplacení náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč u) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 483 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč v ) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 483 Kč od 26. 8. 2019 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč w) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 483 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč x) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 483 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč y) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 483 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč z) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 483 Kč od 26. 12. 2019 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč aa) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 483 Kč od 26. 1. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ab) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % z částky 23 483 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním ac) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 483 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ad) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 483 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ae) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 483 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč af) částku ve výši 23 483 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 23 483 Kč od 26. 6. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ag) částku ve výši 24 140,50 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 24 140,50 Kč od 26. 7. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ah) částku ve výši 24 140,50 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 24 140,50 Kč od 26. 8. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ai) částku ve výši 24 140,50 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 24 140,50 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 89 250 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení nájemného od listopadu 2017 do září 2020 ve výši 23 000 Kč měsíčně, následně zvýšeno na 23 483 Kč měsíčně a následně zvýšeno na 24 140,50 Kč měsíčně za užívání a provozování salonku k hostinské činnosti v prvním nadzemním podlaží nemovitosti ve vlastnictví žalobce ohledně, které byla mezi účastníky uzavřena dne 5. 7. 2015 smlouva o nájmu prostor určených k podnikání (dále jen“ Smlouva“). (Jednalo se o nemovitost na adrese [adresa žalobce] [číslo] a provozování Hostince [anonymizováno] [příjmení]). Celkovou výši žalované částky stanovil žalobce po zápočtu přeplatku žalované ve výši 105 673 Kč. Výši příslušenství jednotlivých dlužných částek nájmu ve výši 0,05 % denně dovozoval žalobce ze smluvních ujednání ve Smlouvě. Žalobce dále požadoval ke každé platbě náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to celkem 35x. Žalobce uvedl, že z obsahu ujednání Smlouvy v odstavci 2.1.2 vyplývá, že placení zvýšeného nájemného (o 23 000 Kč měsíčně a následně zvýšeného o uplatnění inflační doložky) je vázáno bez dalšího na splnění odkládací podmínky„ rozšíření hostinských prostor o salonek v 1. p., včetně schodiště (rekonstrukce na náklady nájemce)“ a současně na uplynutí jednoho roku (tzv. doložka času). Tato odkládací podmínka byla splněna nejpozději v měsíci říjnu 2016, kdy dle žalobce byla rekonstrukce salonku včetně schodiště dokončena, a od listopadu 2016 do října 2017 plynulo bezplatné období, kdy žalovaná za užívání předmětu nájmu nebyla povinna žalobci platit. Žalobce dále uvedl, že k písemnému odsouhlasení (uzavření dodatku Smlouvy) nedošlo z důvodu na straně žalované, která se i přes opakované ústní a písemné výzvy žalobce podpisu vyhýbala. Žalobce tvrdil, že od listopadu 2016 byl salonek žalovanou běžně využíván pro každodenní provoz hostince a také příležitostně pro uzavřenou společnost. V této souvislosti žalobce odkazoval zejména na recenze, fotografie a informace na sociálních sítích a webech, dále na inzeráty ve formě plakátů, který sama žalovaná vyvěsila na průčelí restaurace apod. Dne 28. 12. 2017 dal žalobce žalované výpověď z nájmu, a to pro neplacení zvýšeného nájemného za užívání salonku, nezajišťování revize plynu ani komínu a porušování povinnosti užívat věc jako řádný hospodář. Žaloba žalované, kterou podala u Obvodního soudu pro Prahu 5 o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu, byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 8. 2020 č. j. 5 C 9 / 2018 – 351 zamítnuta a toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2021 č. j. 58 Co 115/2021. Nakonec žalovaná žalobci předmět nájmu předala. Žalobce doplnil, že v prvním patře se na konci schodů nacházela chodbička, z ní vedoucí troje různé dveře, jedny na jeden záchod, jedny dveře ke kotli a jedny dveře do neprůchozího salonku.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná potvrdila uzavření Smlouvy a to, že od skončení rekonstrukce (tzv. salonku) nebude hrazeno žádné nájemné a po jednom roce se zvýší základní nájemné o částku uvedenou ve Smlouvě, ovšem výlučně za předpokladu, že termín zahájení provozu salonku bude písemně (formou dodatku smlouvy) odsouhlasen oběma stranami. Žalovaná dále uvedla, že termín zahájení provozu salonku nebyl účastníky písemně odsouhlasen z mnoha různých důvodů, které rozsáhle popisovala ve svých podáních. Žalovaná dále uvedla, že žalovaná částka nepředstavuje skutečné nájemné za nebytové prostory, které ostatní hradila řádně a včas. Žalovaná, pokud jde o salonek, uvedla, že po nějakou dobu v minulosti salonek užívala, a to od listopadu 2016 do května 2017. Od května 2017 už salonek nebyl vůbec užíván pro hostinskou činnost k podnikání. Žalovaná v průběhu řízení doplnila, že v prvním patře nemovitosti, ohledně které byla uzavřena smlouva o nájmu, se nacházelo WC, salonek a místnost, kde byl umístěn kotel. V místnosti s kotlem si zaměstnanci původně odkládali oblečení, sloužila zároveň jako šatna, a vzhledem k tomu, že v místnosti s kotlem byly následně zdravotně závadné škodliviny, věšák na šaty byl následně přemístěn pro potřeby zaměstnanců do salonku. Žalovaná ještě doplnila, že při provozování restaurace v přízemí používali i půdu domu, kam si mohli odkládat věci, které patřily ke gastronomii, například sklo. Dále žalovaná uvedla, že než byl salonek rekonstruován, sušily se tam například ubrusy.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění.

4. Žalobce jako pronajímatel a jako fyzická osoba a žalovaná jako nájemkyně a jako podnikatelka uzavřeli dne 5. 7. 2015 smlouvu o nájmu prostor určený k podnikání. Ve smlouvě je pod bodem 1.1. popsána nemovitost, které je pronajímatel výlučným vlastníkem. Pronajímatel přenechává nebytové prostory popsané pod bodem 1.1. nájemci k provozování restaurace. Nájemce prohlašuje, že tyto prostory dle smlouvy do svého užívání přejímá a že je oprávněn je užívat v souladu s jejich stavebně technickým určením jako restaurace za účelem provádění své podnikatelské činnosti dle živnostenského oprávnění. Nájemné bylo sjednáno podle bodu [číslo] jako základní ve výši 50 000 Kč za suterén a přízemí (provoz restaurace) s tím, že za měsíc srpen, září, říjen 2015 činí nájemné 25 000 Kč měsíčně. Pod bodem 2.1.2 se účastnici dohodli, že„ po rozšíření hostinských prostor o salonek v 1.p, včetně schodiště, (rekonstrukce na náklady nájemce), nebude nájemce jeden rok od skončení rekonstrukce platit žádné nájemné a po jednom roce se zvýší základní nájemné o 1 000 Kč za 1 m2 plochy salonku tedy o 23 000 Kč měsíčně. Termín zahájení provozu těchto prostor bude písemně (formou dodatku smlouvy) odsouhlasen oběma smluvními stranami. Bez tohoto odsouhlasení nesmí nájemce tyto prostory využívat k pravidelné hostinské činnosti. Uvedené podmínky budou aplikovány i v případě dalšího rozšiřování hostinských prostor (sklepy, půdní prostory apod.). Dále byly sjednány další podmínky zejména splatnosti úhrady za energie, služby a jejich úhradu, doba trvání nájmu, další ujednání a závěrečná ustanovení. Dle VI. 6.2 smlouvy„ změny této smlouvy lze provést jen písemnou dohodou obou stran formou číslovaného dodatku“ (zjištěno ze smlouvy o nájmu prostor určených k podnikání mezi smluvními stranami ze dne 5. 7. 2015).

5. Dne 5. 8. 2020 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 o návrhu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu prostor sloužícího k podnikání k žalobě [celé jméno žalované] tak, že žaloba, aby soud určil, že výpověď z nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 28. 12 2017 ze strany žalované, v tomto řízení žalobce) ze smlouvy o nájmu nebytových prostor Hostinec [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo] v ulici [ulice a číslo] ze dne 5. 7. 2015 není oprávněná, se zamítá. Žalobkyni (v tomto řízení žalované) bylo uloženo nahradit žalovanému náklady řízení. Toto rozhodnutí bylo rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2021 potvrzeno a dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Z odůvodnění uvedených rozhodnutí ve stručnosti vyplývá, že termín zahájení provozu salonku měl být písemně (formou dodatku smlouvy) odsouhlasen pronajímatelem i nájemkyní s tím, že bez tohoto odsouhlasení nesmí být využíván k pravidelné hostinské činnosti. ….“ zahájení provozu salonku tedy bylo v každém případě vázáno na písemný souhlas pronajímatele (žalovaného), bez něhož nebylo možno jeho provoz (a to za žádného stavu) spustit. Z tohoto pohledu je nerozhodné, zda žalovaná provozovala salonek pouze příležitostně (což u takových prostor ani nebývá neobvyklé), či zda po nějakém čase provoz zcela přerušila, podstatné je, že jej začala provozovat v rozporu s ujednáním ve smlouvě“ viz rozsudek Městského soudu v Praze citovaný shora a níže. Odvolací soud uzavřel, že pokud byl naplněn jeden z výpovědních důvodů o který se výpověď z nájmu předmětných prostor ze dne 28. 12. 2017 opírala a pokud v něm lze spatřovat hrubé porušení povinnosti nájemce podle § 2309 písmeno b) o. z., když žalobkyně v rozporu s ujednáním v nájemní smlouvě užívala prostory salonku k provozování hostinské činnosti bez toho, že by zahájení jejího provozu bylo písemně odsouhlaseno oběma smluvními stranami, za této situace lze učinit závěr, že výpověď byla dána po právu (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 8. 2020 č. j. 5 C 109/2018-351 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2021 č. j. 58 Co 115/2021-399).

6. Předmětnou nemovitost, a to nebytový prostor (Hostinec u [příjmení]) na adrese [ulice a číslo] [obec a číslo] předala žalovaná žalobci protokolárně dne 13. 5. 2021 (zjištěno z předávacího protokolu nebytových prostor ze dne 13. 5. 2021).

7. Z výpovědi smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 28. 12. 2017 bylo zjištěno, že žalobce dává žalované výpověď smlouvy o nájmu, mimo jiné, z důvodu, že od začátku listopadu 2016 užívá prostory v salonku k pravidelné hostinské činnosti, bez toho, aniž by byl písemně (formou dodatku smlouvy) odsouhlasen oběma stranami termín zahájení provozu salonku, a to dle ujednání ve Smlouvě. Žalobce ve výpovědi ještě uvedl další výpovědní důvody a shrnul, že žalovaná svým jednáním hrubě porušuje povinnosti vůči pronajímateli.

8. Soud neprovedl žalobcem navržené důkazy, a to: námitky proti vznesené výpovědi žalované ze dne 18. 1. 2018, zakázkový list na částku 1 390 Kč, kolaudační rozhodnutí ze dne 30. 3. 1993, znalecký posudek ze dne 25. 5. 2018 k problematice odvodu spalin plynového kotle v provozovně restaurace Praha 5 – Smíchov [ulice] ulice [číslo], písemná korespondence mezi žalobcem a žalovanou z ledna 2017 pro nadbytečnost z důvodu hospodárnosti, neboť s předmětem projednávané věci přímo nesouvisí, nebo se týkaly jiného soudního řízení pravomocně skončeného rozsudky, které však jako důkaz v tomto řízení provedené byly.

9. Z čestných prohlášení [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne 8. 8. 2018, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 1. 8. 2018 a [jméno] [příjmení] ze dne 3. 8. 2018 bylo zjištěno, že v listopadu 2016 byli jako hosté v salonku v Hostinci [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo] – [část obce]. Salonek byl standardně vybaven, běžně užíván včetně donášky pití a jídla, byli tam přítomni i jiní hosté.

10. Z otisku obrazovky počítače ze sociálních sítí bylo zjištěno, že salonek byl prezentován v prosinci 2016, v březnu 2017, v dubnu 2017, v červenci 2017, v listopadu 2017. Soud provedl důkazy i dalšími fotografiemi, které pořídil žalobce spolu s přiloženým aktuálním denním tiskem novin o vyvěšené reklamě ohledně provozování salonku.

11. Dále soud provedl důkaz dopisem žalované ze dne 29. 7. 2020 soudkyni (Obvodního soudu pro Prahu 5).

12. Žalobce předložil soudu velké množství příloh, které označil, po poučení soudu, pro přehlednost čísly 1.1. - 1.14, 2.1 - 2.27 a 3.1. - 3.5. (č. l. 89 – 90). Z těchto listin soud provedl listiny označené shora, ze kterých učinil uvedená dílčí skutková zjištění. Dále soud provedl důkazy listinami, uvedenými shora (dopisem žalované ze dne 29. 7. 2020 soudkyni (Obvodního soudu pro Prahu 5), fotografiemi, které pořídil žalobce spolu s přiloženým aktuálním denním tiskem novin), ze kterých pro skutkový závěr ve věci, případně právní posouzení nezjistil žádné podstatné skutečnosti. Zbývající listiny soud jako důkaz neprovedl vůbec, neboť s projednávanou věcí skutkově nesouvisí a jejich provádění by bylo nadbytečné a nehospodárné.

13. Všechny provedené důkazy zhodnotil soud jako pravdivé a vzájemně si neodporující a dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Účastnici uzavřeli dne 5. 7. 2015 smlouvu o nájmu prostor určený k podnikání, žalobce jako fyzická osoba a žalovaná jako podnikatelka. Předmětem nájmu byla budova čp. 46 na adrese [adresa žalobce]. Ze smlouvy pro nájemce vyplývalo oprávnění užívat pronajaté prostory v souladu s jejich stavebně technickým určením jako restaurace, za účelem provádění své podnikatelské činnosti dle živnostenského oprávnění. Základní nájemné bylo sjednáno za suterén a přízemí (provoz restaurace) v bodě 2.1.

1. V bodě 2.1.2 bylo ujednáno, že po rozšíření hostinských prostor o salonek v 1. p, včetně schodiště, (rekonstrukce na náklady nájemce), nebude nájemce 1 rok po skončení rekonstrukce platit žádné nájemné a po jednom roce se zvýší základní nájemné o 1 000 Kč/m2 plochy salonku, tedy o 23 000 Kč měsíčně. Součástí tohoto ujednání bylo následující:„ termín zahájení provozu těchto prostor bude písemně (formou dodatku smlouvy) odsouhlasen oběma smluvními stranami. Bez tohoto odsouhlasení nesmí nájemce tyto prostory užívat k pravidelné hostinské činnosti“. Smlouva obsahovala i další ujednání ohledně splatnosti nájemného, placení energie a služeb, dobu trvání nájmu, další ujednání, závěrečná ustanovení. Jednoznačně prokázáno bylo, že žalovaná salonek v 1. p po rekonstrukci skutečně užívala k hostinské činnosti od listopadu 2016 do května 2017, kdy fakticky probíhal provoz hostinské činnosti. K uzavření písemného dodatku smlouvy, tedy k písemnému odsouhlasení termínu zahájení provozu salonku mezi účastníky nedošlo. Provozování salonku k hostinské činnosti bez písemného dodatku smlouvy bylo jedním z důvodů výpovědi z nájmu žalobce a bylo shledáno jako jediným relevantním důvodem výpovědi z nájmu v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5 o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu. Jiné okolnosti tvrzené účastníky ohledně způsobu rekonstrukce a fungování různých zařízení v nemovitosti nepovažoval soud za související s projednávanou věcí. Žalobce v této věci nezpochybnil tvrzení žalované, že od června 2017 salonek k provozování hostinské činnosti reálně neprovozovala. Pokud žalobce tvrdil, že důkazem provozování salonku jsou informace, fotografie, zprávy a sdělení na sociálních sítích, nebo na budově samé, nemůže tato skutečnost svědčit o skutečném provozování salonku v 1. p v nemovitosti žalobce, o faktickém provozování hostinské činnosti. Skutečnost, že salonek po květnu 2017 sloužil k odkládání oděvů zaměstnanců žalované, opět nemůže dokládat v žádném případě užívání salonku k pravidelné hostinské činnosti. Užívání salonku k odkládání oděvů pracovníků žalované je pak v souladu s ujednáním ve Smlouvě 1.4.4, dle kterého je nájemce oprávněn užívat pronajaté prostory v souladu s jejich stavebně technickým určením jako restaurace za účelem provádění podnikatelské činnosti dle živnostenského oprávnění. Zaměstnanci žalované tedy v rámci provozování restaurace v suterénu a přízemí užívali salonek jako šatnu, když k provozování podnikatelské hostinské činnosti salonek nesloužil. Lze tak dovodit, že salonek žalovaná respektive zaměstnanci žalované užívali v souladu s jeho stavebně technickým určením. Žalobce také nezpochybnil tvrzení žalované o tom, že nemohli její zaměstnanci užívat jako šatnu místnost, kde byl umístěn kotel.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně 15. Podle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to, pronajímateli nájemné. Podle § 2202 odst. 1 věta prvá o. z., pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Nájemné se platí v ujednané výši, pokud k ujednání o výši dojde (§ 2217 odst. 1 o. z.).

16. Podle § 2991 odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. V daném případě s ohledem na skutkové závěry dospěl soud k závěru, že k rozšíření předmětu nájmu o salonek dle Smlouvy nedošlo, není tedy důvodná žaloba na zaplacení nájmu za provozování salonku od listopadu 2017 do 2019, jak je žalováno.

18. Podle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

19. Ani podle citovaného ustanovení není nárok žalobce odůvodněn, neboť k rozšíření předmětu nájmu o salonek reálně nikdy nedošlo, žalobci tak nevzniklo ani právo na„ ujednané nájemné“.

20. Stejně tak na straně žalované nevzniklo ani bezdůvodné obohacení, neboť za dobu od listopadu 2016 do května 2017, dle ujednání ve Smlouvě, žalovaná nájemné platit nemusela. Zároveň však v tomto období provozovala žalovaná pravidelnou hostinskou činnost bez souhlasu žalobce, což ve výsledku vedlo k výpovědi z nájmu. Pokud žalovaná předmětný salonek užívala od listopadu 2017, užívala ho v souladu s ujednáním ve Smlouvě, stejně tak jako celou zbývající nemovitost žalobce, popsanou v bodě. 1.1 Smlouvy a v souladu s ujednáním v bodě 1.

4. Smlouvy.

21. Soud proto žalobu jako nedůvodnou, pokud jde o nájemné za salonek za období od listopadu 2017 do září 2020 a zvýšené nájemné, zamítl.

22. Soud také zamítl žalobu co do žalovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Dle § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujících veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout zboží za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Jak již bylo uvedeno výše, žalobce v právním vztahu s žalovanou vystupoval jako fyzická osoba, žalovaná jako podnikatelka. Nešlo tak v daném případě o vzájemný závazek podnikatelů, předpokládaný citovaným ustanovením.

23. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 89 250 Kč, žalobci byla zároveň uložena povinnost tyto náklady žalované zaplatit. Náklady řízení žalované představují odměnu advokáta za 7,5 úkonu právních služeb dle § 6, § 7 a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (advokátní tarif) po 11 580 Kč. K nákladům řízení žalované dále náleží náhrada hotových výdajů k jednotlivým úkonům právních služeb dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč. Úkony právních služeb jsou následující: převzetí zastoupení, podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu, vyjádření žalované ze dne 21. 1. 2021 (č. l. 61), účast advokáta při jednání dne 24. 6. 2021, podání ze dne 21. 7. 2021 (č. l. 93), účast advokáta při jednání dne 4. 11. 2021, při jednání dne 6. 1. 2022 a při vyhlášení rozsudku dne 14. 1. 2022.

24. Soud nepřiznal žalované náklady řízení za odměnu advokáta za nahlížení do spisu dne 22. 12. 2021 za situace, kdy nahlížení do spisu nelze považovat za úkon právní služby dle advokátního tarifu. Soud rozhodující o náhradě nákladů řízení může výjimečně přiznat advokátovi odměnu za samostatný úkon právní služby spočívající v prostudování spisu (analogicky podle § 11 odst. 1 písm. f/ advokátního tarifu), bude-li takový postup v civilním soudním řízení s ohledem na konkrétní okolnosti případu (při zohlednění zejména nezbytnosti a účelnosti postupu, procesní situace) ospravedlnitelný (například založí-li protistrana do spisu značné množství listin, s nimiž nemá účastník možnost se jinak seznámit krátce před přípravným jednáním či prvním jednání ve věci (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1176/2015), což však není projednávaný případ (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2021 č. j. 58 Co 162/2021-222), neboť již veškeré listinné důkazy provedeny byly a dokazování bylo skončeno při jednání dne 4. 11. 2021. Dále soud nepřiznal žalované náklady za odměnu advokáta za vyjádření žalované ze dne 3. 1. 2022 (č. l. 147), neboť procesně se žalovaná, resp. advokát mohli vyjádřit při jednání, které následovalo dne 6. 1. 2022 a za vyjádření ze dne 11. 1. 2022 (č. l. 178), neboť toto podání bylo reakcí na závěrečný návrh žalobce a bylo nadbytečné. Odměna nebyla přiznána ani za vyjádření žalované ze dne 1. 11. 2021 (č. l. 132), neboť tento procesní návrh mohla žalovaná, resp. advokát uplatnit následně při jednání dne 4. 11. 2021.

25. O platebním místě a lhůtě k plnění nákladů řízení rozhodoval soud dle § 149 odst. 1 a dle § 160 odst. 1 o. s. ř.