40 C 54/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Berglovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 150 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 150 Kč od 9. 5. 2015 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1489 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky za odtah vozidla a cenu parkovného, kdy k odtahu motorového vozidla žalovaného [registrační značka] mělo dojít dne 7. 4. 2015. Vozidlo bylo následně umístěno žalobkyní na jí provozovaném parkoviště a ještě téhož dne bylo vyzvednuto žalovaným. Žalovaný téhož dne žalobkyni podepsal uznání dluhu, kterým uznal dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. Dluh spočívající v ceně odtahu a parkovného žalovaný nezaplatil. Žalovaný se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil. Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 3. 2021, č. j. 40 C 54/2021-20 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně provedla dne 7. 4. 2015 odtah motorového vozidla žalovaného, které bylo následně umístěno na parkoviště provozovaném žalobkyní (zjištěno z protokolu o odtahu). Dle sazebníku poplatků si žalobkyně nárokuje částku za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a částku 250 Kč za střežení (parkovné) vozidla (zjištěno ze sazebníku poplatků). Žalovaný podepsal dne 7. 4. 2015 žalobkyni uznání dluhu, kde dluh uznal co do důvodu a výše a zavázal se uhradit dlužnou částku do 30 dní, tj. do 8. 5. 2015. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 4. 8. 2020, žalovaný na výzvu nereagoval (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 4. 8. 2020 včetně doručenky). Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně dne 7. 4. 2015 v souladu se svým předmětem činnosti na území hl. m. Prahy odstranila na základě § 27 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, silniční motorové vozidlo provozované žalovaným, které představovalo překážku provozu na pozemní komunikaci, a umístila jej na odtahové parkoviště, kde si jej žalovaný téhož dne vyzvedl. Žalovaný v souladu s § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 2 150 Kč (sestávající z ceny odtahu ve výši 1 900 Kč a parkovného za první den ve výši 250 Kč) písemně uznal a zavázal se jej zaplatit žalobkyni ve lhůtě 30 dnů. Žalobkyně tak má dle § 2053 o. z., a v souladu s § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu nárok na zaplacení částky 2 150 Kč představující cenu za jeden nucený úplný odtah vozidla a cenu za službu parkoviště za první započatý den ve výši dle § 2 nařízení hl. m. Prahy č. 2 z roku 2013. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil a dnem následujícím po splatnosti dlužné částky se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši 2 150 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady řízení je třeba zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůty k plnění soud určil žalovanému jako třídenní od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.