40 C 569/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Berglovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 7 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 200 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 15. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací prostřednictvím telefonních čísel tel. číslo a tel. číslo. V souvislosti s těmito službami využil žalovaný marketingovou akci žalobkyně název akce příjmení, na jejímž základě se zavázal využívat a hradit po dobu dvou let služby žalobkyně, za což mu byla poskytnuta sleva na zařízení tm Huawei Y5 a Huawei MediaPad T3 v celkové výši 7 200 Kč. Žalovaný následně porušil podmínky této akce, když ve dnech 3. 6. 2020 a 4. 5. 2020 předčasně vypověděl smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací na výše uvedených telefonních číslech. Žalobkyni tak vznikl nárok požadovat doplatek kupní ceny za uvedená zařízení do výše poskytnuté slevy ve výši 7 200 Kč. Žalobkyně se dále domáhá úroků z prodlení. Žalovaný požadovanou částku neuhradil ani na základě opakovaných výzev žalobkyně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 12. 2021 č. j. 40 C 569/2021-11 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní a to: dodatek ke smlouvě č. anonymizováno číslo ze dne 19. 7. 2019, dodatek ke smlouvě č. anonymizováno číslo ze dne 27. 7. 2019, stvrzenku číslo ze dne 27. 7. 2019, fakturu číslo ze dne 19. 7. 2019, vrubopis ze dne 3. 11. 2020, vrubopis ze dne 12. 11. 2020, upomínka číslo ze dne 8. 12. 2020, upozornění číslo ze dne 13. 8. 2021 včetně dodejky, předžalobní upomínka ze dne 22. 9. 2021 včetně dodejky, potvrzení o ukončení služby na čísle tel. číslo ze dne 4. 5. 2020, potvrzení o ukončení služby na čísle tel. číslo ze dne 4. 5. 2020, pravidla marketingové akce HW bonus – červenec 2019, a učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu. Žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací prostřednictvím telefonních čísel tel. číslo a tel. číslo. V souvislosti s těmito službami využil žalovaný marketingovou akci žalobkyně název akce příjmení, na jejímž základě se zavázal využívat a hradit po dobu dvou let služby žalobkyně, za což mu byla poskytnuta sleva na zařízení tm Huawei Y5 a Huawei MediaPad T3 v celkové výši 7 200 Kč. Žalovaný následně porušil podmínky této akce, když ve dnech 3. 6. 2020 a 4. 5. 2020 předčasně vypověděl smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací na výše uvedených telefonních číslech. Tím došlo k naplnění rozvazovacích podmínek ve smyslu § 548 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) sjednaných v kupních smlouvách ve smyslu § 2079 a násl. o. z. a žalovanému tak zanikl nárok na poskytnuté slevy a vznikla mu povinnost doplatit kupní cenu 2 500 Kč za zařízení tm Huawei Y5 a 4 700 Kč za zařízení Huawei MediaPad T3. Tyto nároky žalobkyně uplatnila opravným daňovým dokladem ze dne 3. 11. 2020 na částku 4 700 Kč, splatným dne 17. 11. 2020, a opravným daňovým dokladem ze dne 29. 10. 2020 na částku 2 500 Kč, splatným dne 12. 11. 2020. Žalobkyni dále vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to od data následujícího po splatnosti opravných daňových dokladů, tedy od 13. 11. 2020 pro částku 2 500 Kč a od 18. 11. 2020 pro částku 4 700 Kč. Žalobkyně se však domáhala úroku z prodlení z částky 7 200 Kč od 18. 11. 2020 a soud byl jejím návrhem vázán. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Lhůty k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.