40 C 57/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Berglovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 10 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 643,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 6. 5. 2018 do zaplacení a částku ve výši 500 Kč, a to vše v měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje měsícem, v němž rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1489 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 10 500 Kč skládající se z neuhrazené jistiny 10 000 Kč a z poplatků za účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 500 Kč na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 5. 2. 2018 mezi žalovanou a společností právnická osoba, se sídlem adresa, země (dále jen„ anonymizováno“). Společnost právnická osoba postoupila svou pohledávku společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právnická osoba“). Společnost právnická osoba postoupila pohledávku žalobkyni. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná čerpala úvěr, poskytnuté peněžité prostředky však do data splatnosti nevrátila. Žalobkyně se vedle výše uvedených částek domáhá také kapitalizovaného úroku ve výši 1 643,14 Kč a zákonných úroků z prodlení. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 3. 2021 č. j. 40 C 57/2021-27 vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaná s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná uzavřela se právnická osoba dne 5. 2. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právnická osoba poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč, z něhož žalovaná čerpala 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr vrátit spolu s úrokem z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a to ve splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úroky a poplatky, minimálně však ve výši 1 000 Kč. Dále se žalovaná zavázala uhradit paušální náhrady nákladů spojené s upomínáním za prodlení s jakoukoliv splátkou ve výši 250 Kč, tuto částku požaduje žalobkyně uhradit dvakrát. Žalovaná úvěr ve sjednaném termínu ani později nevrátila a nezaplatila ani další uvedené částky. (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 2. 2018, ze standardních podmínek smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, z obchodních podmínek právnická osoba, z formuláře o standardních informacích o spotřebitelském úvěru a výpisu z účtu) Následně došlo k postoupení pohledávky právnická osoba za žalovanou na právnická osoba a poté k postoupení pohledávky právnická osoba za žalovanou na žalobkyni. (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019) Žalobkyně zaslala před podáním žaloby dne 4. 11. 2020 žalované výzvu před podáním žaloby, kterou žalovanou zároveň informovala o postoupení pohledávky. Žalovaná však ničeho neuhradila ani na základě této výzvy. (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 4. 11. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 4. 11. 2020) Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh žalobkyni nebo jejím právním předchůdcem čehokoliv uhradila. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná uzavřela se právnická osoba, smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pohledávka z této smlouvy byla následně v souladu s § 1879 a násl. o. z., postoupena právnická osoba a následně žalobkyni. Žalovaná na základě smlouvy čerpala částku 10 000 Kč, kterou byla dle čl. V. smlouvy o revolvingovém úvěru povinna vrátit ve splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úroky a poplatky, minimálně však ve výši 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná ničeho neuhradila žalobkyni ani jejím právním předchůdcům, je nárok žalobkyně důvodný. Žalobkyně má dále dle čl. V předmětné smlouvy nárok na sjednanou náhradu nákladů za vymáhání ve výši dvakrát 250 Kč a dle čl. II, bod 4 předmětné smlouvy na úrok z úvěru ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč za období od 7. 3. 2018 do 5. 5. 2018 kapitalizovaný v částce 1 643,14 Kč. Soud přiznal žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na datu splatnosti úvěru. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu včetně (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění), tří náhrad hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, obdobnými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými návrhy. S ohledem na návrh žalované a souhlas žalobkyně, rozhodl soud o povinnosti žalované splnit povinnosti dle výroku I rozsudku v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Ohledně náhrady nákladů řízení určil soud splatnost dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.