40 C 58/2022
č. j. 40 C 58/2022-25
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 určil, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla, a to od 13. srpna v rozhodném období. Soud se opřel o § 2079 a násl. o. z., podle něhož došlo k převodu vlastnického práva díky uzavřené kupní smlouvě. Žalovaný nesplnil povinnost oznámit změnu vlastníka do registru vozidel podle § 8 zákona o provozu vozidel. Soud žalobci vyhověl v plném rozsahu a přikázal žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 2 368 Kč.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Berglovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro určení vlastnického práva
I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla příjmení příjmení, registrační značka, VIN: anonymizováno, rok výroby 2001, typ Hatchback třídveřové, a to od 13. 8. 2021.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 368 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 17. 2. 2022, domáhal určení vlastnického práva žalovaného k osobnímu motorovému vozidlu příjmení příjmení, registrační značka, VIN: anonymizováno, rok výroby 2001, typ Hatchback třídveřové, s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 13. 8. 2021 uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě se žalovaný stal vlastníkem uvedeného vozidla. Žalovaný však nesplnil svou povinnost zapsat uvedenou skutečnost do registru silničních vozidel a žalobce tak bez jeho součinnosti učinit nemůže, a má proto právní zájem na určení vlastnictví vozidla žalovaným. Žalovaný uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Žalovaný sice nabyl vlastnické právo k vozidlu 13. 8. 2021, další den jej však obratem prodal třetí osobě, jelikož vozidlo bylo ve špatném technickém stavu. Žalovaný potvrdil, že vozidlo na svou osobu nikdy v registru vozidel nepřepsal. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci řízení uzavřeli dne 13. 8. 2021 kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo osobní motorové vozidlo příjmení příjmení, registrační značka, VIN: anonymizováno, rok výroby 2001, typ Hatchback třídveřové. Žalovaný zaplatil kupní cenu 5 000 Kč a vozidlo převzal. Žalovaný se zavázal zajistit nahlášení změny vlastníka vozidla v registru vozidel, tuto povinnost však do dnešního dne nesplnil. (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků a z kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2021) Soud nehodnotil další provedené důkazy, zejména návrh pojistné smlouvy k předmětnému vozidlu a dokumenty ze správního řízení vedeného pod sp. zn. anonymizováno číslo anonymizováno, když tyto dokumenty nemohou mít význam pro rozhodnutí ve věci. Ze stejného důvodu soud neprováděl jako důkaz kupní smlouvu ze dne 14. 8. 2021 uzavřenou mezi žalovaným a panem jméno příjmení. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Mezi účastníky byla dne 13. 8. 2021 uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na jejímž základě došlo v souladu s § 1099 o. z. k převodu vlastnického práva k předmětnému automobilu na žalovaného. Žalovaný neposkytl součinnost se zápisem změny vlastníka silničního vozidla v registru vozidel podle § 8 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Žalobce má tedy naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), na určení vlastnického práva žalovaného. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží v souvislosti s cestou realizovanou vlakem ze obec do Prahy a zpět dne 2. 6. 2022 náhrada 368 Kč za cestovné podle § 13 a. t. Advokát žalobce se výslovně vzdal práva na přiznání odměny. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, jelikož se tohoto práva po vyhlášení rozsudku oba účastníci vzdali. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Jelikož se oba účastníci vzdali práva na odvolání, soud uvedl v odůvodnění rozsudku pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. (§ 157 odst. 4 o. s. ř.)
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.