40 C 86/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Berglovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 11 996 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 996 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 996 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 11 996 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 8. 10. 2019 do 20. 2. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 2. 2021, č. j. 40 C 86/2021-11 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně, který není v registru silničních vozidel zapsán jako tahač návěsů, nebo tahač přívěsů) v době od 8. 10. 2019 do 20. 2. 2020. V uvedené době žalovaný ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy ze dne 13. 5. 2020. Žalovaný příspěvek na základě této výzvy neuhradil a neučinil tak ani na základě dvou upomínek zaslaných žalobkyní či na základě předžalobní upomínky zástupkyně žalobkyně ze dne 30. 10. 2020 (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 13. 5. 2020, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 19. 8. 2020, II. upomínky o úhradu příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 10. 2020 včetně údajů České pošty o sledování zásilky a doručenky, předžalobní upomínky ze dne 30. 10. 2020 včetně podacího archu a údajů České pošty o sledování zásilek) Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný neměl v době od 8. 10. 2019 do 20. 2. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti svého vozidla [registrační značka] dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jako„ ZPO“). Žalobkyně měla proto nárok na zaplacení příspěvku vůči žalovanému podle § 4 odst. 1 ZPO. Výše příspěvku byla určena dle § 4 odst. 3 ZPO ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (denní sazba 86 Kč). Mimo příspěvku měla žalobkyně nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 ZPO ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu ve smyslu § 4 odst. 6 ZPO. Splatnost příspěvku tak nastala po 30 dnech od doručení této výzvy, tedy dne 27. 7. 2020. Jelikož však žalovaný ničeho neuhradil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na uvedených datech splatnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), po 300 Kč za každý ze tří úkonů právních služeb včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny advokátky a paušálních náhrad výdajů dle § 14a advokátního tarifu a § 137 odst. 3 a § 152 odst. 2 o. s. ř. O místě plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtách k plnění soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř.