40 C 94/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Berglovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně . IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 47 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky , částka, , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , částky , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky.

1. Žalobkyně se podanou žalobou zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ve výši , částka, a navýšeného dodatkem ke smlouvě na částku , částka, . Žalovaná opakovaně čerpala úvěr v období od , datum, do , datum, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách a zbylou částku úvěru splatit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Jelikož žalovaná neuhradila na úvěr ničeho, došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru. Krom jistiny úvěru ve výši , částka, žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávek v celkové výši , částka, dle sazebníku poplatků a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení od , datum, do , datum, z částky , částka, ve výši , částka, . Žalovaná svůj dluh nezaplatila ani k předžalobní výzvě žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.

3. Soud dále postupoval dle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), ve znění pozdějších předpisů a k projednání věci nařídil jednání. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, ač jí byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení řádně doručena. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Soud proto jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti obou účastníků řízení.

4. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: smlouva o spotřebitelském úvěru, dodatek o navýšení úvěrového limitu ke smlouvě, podklady o procesu žádosti o úvěr, potvrzení o provedených platbách, osobní doklady žalované, sazebník poplatků, proces žádosti o poskytnutí úvěru, potvrzení o schválení úvěru, výpis z interního systému ověřovaných databází, oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzva včetně archu podací pošty,z nichž soud na základě skutkových zjištění učinil následující závěry o skutkovém stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí:

5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované na bankovní účet č. , č. účtu, téhož dne, pod variabilním číslem , hodnota, , poskytnut bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Současně byl uzavřen dodatek k této smlouvě o navýšení úvěrového limitu na částku , částka, a žalovaná dále čerpala dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Celkem žalovaná načerpala částku , částka, . Doba trvání úvěru byla sjednána na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. RPSN pak dle smlouvy činí 5512 % ročně, roční úroková míra 40 %. Jelikož žalovaná na úvěr ničeho neuhradila, přistoupila dle ujednání smlouvy žalobkyně již ke dni , datum, k zesplatnění celého úvěru, což byla žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne , datum, .

6. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně dle svého tvrzení řádně posoudila úvěruschopnost na základě dat získané prostřednictvím aplikace Kontomatik, zjištěny byly příjmy ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, , v rámci interního scoringu měla žalovaná dosáhnout scóre, které vypovídalo o nízké pravděpodobnosti řádného nesplácení úvěru. Dále ověřila osobními doklady osobu žalované a přes aplikaci Kontomatik i bankovní účet žalované. Systém žalobkyně rovněž automaticky prověřil žalovanou v dostupných databázích (NRKI, BRKI, REPI, SOLUS, CEE, insolvenční rejstřík apod.).

7. Žaloba je částečně důvodná.

8. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku ve smyslu § 1820 uzavřena smlouva o úvěru dle § 1810 a § 2395 a násl. o. z. Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele, smlouva podléhá též režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZoSÚ“).

9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 75 ZoSÚ, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

13. Podle § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Shora citovaná zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES zakotvují princip odpovědného půjčování („responsible lending“). Ústavní soud v souvislosti s tímto principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu, k tomu viz rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v něm rovněž Ústavní soud shrnul podobné závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , či Soudního dvora Evropské unie (např. v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další), podle nichž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. Poskytovatel úvěru má tudíž „povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady).“ Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinnému do , datum, , je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016.

16. Soud je tedy povinen zkoumat ex officio (§ 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném od , datum, ), zda věřitel dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

17. Důkladnost zkoumání těchto hledisek způsobu a výsledků zkoumání a vyhodnocení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr závisí i na dalších okolnostech, zejm. na výši poskytovaného úvěru, či např. na skutečnosti, že se např. jedná o nebankovní poměrně nízký krátkodobý úvěr, splatnou jednorázovou platbou (tedy bez splátek) do 30 dnů, což jistě vyžaduje jinou míru obezřetnosti na straně poskytovatele úvěru než u úvěru v mnohem vyšším řádu a s delším splátkovým kalendářem (splátek hrazených po dobu měsíců či let). V daném případě se však jedná o úvěr v nikoli zanedbatelné výši (smlouva byla uzavřena s úvěrovým limitem do , částka, , aby byl vzápětí dodatkem limit navýšen na částku , částka, ), smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, předpokládá se zřejmě dlouhodobý charakter smlouvy, neboť se jedná o umožnění opakovaného čerpání úvěru do sjednaného limitu. Splácení úvěru je koncipováno tak, že je měsíčně splácen pouze úrok z úvěru (ve výši 40 % ročně, RPSN 5512 % ročně) a jistina úvěru má být zaplacena na požádání poskytovatele, nejpozději při skončení smlouvy. Z předložených důkazů pak nevyplývá, že by poskytovatel úvěru dostatečným způsobem posuzoval úvěruschopnost žalované, jaká zjištění skutečně učinil a z jakých konkrétních podkladů vyšel, ani není zřejmé, jakým způsobem byly případně získané informace vyhodnoceny a s jakým výsledkem (žalobkyně pouze bez bližších podrobností tvrdila, že příjmy činí , částka, a výdaje , částka, a že lustrovala žalovanou ve vyjmenovaných rejstřících), či zda bylo odpovídajícím kvalifikovaným způsobem vypočteno kreditní scóre žalované. Žalobkyně dle názoru soudu svým postupem nedodržela standard odborné péče. Zjištěný způsob zkoumání úvěruschopnosti proto soud shledal zcela nedostatečným.

18. Z provedeného dokazování tedy nevyplývá, že by žalobkyně jako poskytovatel úvěru měla v poměrech projednávaného případu výsledky k náležitému posouzení úvěruschopnosti žalované podle § 86 ZoSÚ, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, dle závěrů soudu zde naopak právě takové pochybnosti vyvstávají.

19. Jelikož žalobkyně nedostála své povinnosti dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, a přesto poskytla žalované spotřebitelský úvěr s úrokem ve výši 40 % měsíčně a RPSN 5512 % ročně (který soud sám o sobě shledává nemravným), posoudil soud smlouvu pro porušení principu odpovědného půjčování jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a zejména pro rozpor se zákonem podle § 580, § 588 o. z. ve spojení s ustanovením § 87 odst. 1 ZoSÚ.

20. Soud má za prokázané, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované. Soud tak z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila a je proto v souladu s § 2991 o. z. a § 2993 o.z. povinna žalobkyni částku , částka, vydat. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a výrokem II. žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl, včetně nároku na zaplacení smluvní pokuty.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 67,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,95 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,05 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .