42 C 169/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Radovanem Kulhánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , CSc. sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro určení nepřístupnosti prodeje zástavy k movitým věcem <b>I. Žaloba, aby soud určil, že prodej zástavy k nemovitým věcem:</b> <b>-) pozemek parc. [číslo] druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře 443m2 jehož součástí je budova [adresa], objekt občanské vybavenosti,</b> <b>-) pozemek parc. [číslo] druh pozemku zahrada o výměře 115m2,</b> <b>vše zapsáno v k.ú. [obec], na [list vlastnictví], vedené u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram</b> <b>-) pozemek parc. č. st. [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 175m2, jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům</b> <b>-) pozemek parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, o výměře 411m2</b> <b>vše zapsáno v k.ú. [obec] na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram,</b> <b>je nepřípustný, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 400 Kč k rukám právního zástupce žalované 1) a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 400 Kč k rukám právního zástupkyně žalované 2) a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaných určení, že prodej zástavy k nemovitým věcem: pozemek parc. [číslo] druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře 443m2 jehož součástí je budova [adresa], objekt občanské vybavenosti, pozemek parc. [číslo] druh pozemku zahrada o výměře 115m2, vše zapsáno v k.ú. [obec], na [list vlastnictví], vedené u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram, pozemek parc. č. st. [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 175m2, jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, pozemek parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, o výměře 411m2, vše zapsáno v k.ú. [obec] na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram, je nepřípustný, neboť Okresní soud v Příbrami vydal usnesení ve věci údajného zástavního věřitele – žalované [číslo]) o nařízení soudního prodeje zástavy a to nemovitostí shora specifikovaných dle zástavy zřízené zástavní smlouvou [číslo] uzavřenou dne 29.5. 2007 mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], kdy právní účinky vklad zástavního práva nastaly dne 29.5. 2007 a to k nemovitosti domu [adresa], občanské vybavenosti, který je součástí pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] zapsaných na LV pro k.ú. [obec], obec Jince, které jsou ve vlastnictví žalobce a zástavy zřízené zástavní smlouvou [číslo] uzavřenou dne 21.5. 2008 mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], kdy právní účinky vkladu zástavního práva nastaly dne 21.5. 2008 a to k nemovitosti – rodinnému domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] k pozemku [číslo], zapsaných na [list vlastnictví], pro k.ú. [obec], obec Rožmitál pod Třemšínem tak, jak se shora popsáno a to za účelem uspokojení pohledávky zástavního věřitele – žalované [číslo]) za [jméno] [příjmení], vše pravomocně přiznané rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12.12. 2012, č.j. 14 C 111/2012-155 za účelem úhrady částky ve výši 8 064 083,01 Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 11.3. 2012 do zaplacení, z částky 4 134 591,58 Kč se 7,9% úrokem z prodlení od 1.3. 2012 do zaplacení, z částky 3 156 876,53 Kč s 5,89% úrokem z prodlení od 1.3. 2012 do zaplacení, z částky 4 134 591,58 Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 11.3. 2012 do zaplacení, z částky 7 750 Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 11.3. 2012 do zaplacení, z částky 3 100 Kč a částky ve výši 586 886,80 Kč na náhradě nákladů řízení, kdy dne 17.5. 2018 bylo následně vydáno a žalobci doručeno oznámení o veřejné dražbě nedobrovolné dle ust. § 40 zák. č. 26/2000 Sb. pod č.j. 1059/2015-N ze dne 17.5. 2018, přičemž jako dražebník je uvedena žalovaná [číslo]) a navrhovatelem byla žalovaná [číslo]) a jako předmět dražby jsou uvedeny předmětné nemovité věci. Důvodem uvedeným v oznámení, pro které je navrženo provedení veřejné dražby nedobrovolné, je ta skutečnost, že dlužník neplní shora specifikovanou pohledávku navrhovatele. Žalobce uvedl, že prodej zástavy ve veřejné dražbě je nepřípustný, neboť žalovaná 1) opírá své údajné uspokojení z prodeje zástavního práva, které neexistuje a zaniklo, neboť dne 2.6. 2015 byl Okresním soudem v Příbrami vydán rozsudek č.j. 15 C 18/2012, podle nějž bylo určeno, že zástavní právo s právními účinky vkladu ke dni 21.5. 2008 existuje, což bylo potvrzeno rozsudkem odvolacího Krajského soudu v Praze č.j. 21 Co 380/2015-482, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci 6.6. 2016, kdy z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobce si neměl dle názoru soudu počínat při koupi předmětných nemovitostí jako průměrně obezřetný jedinec, což vyplynulo z toho, že během 4 dnů koupil nemovitosti za 1 500 000 Kč bez jejich prohlídky, kdy byla známa osminásobně vyšší prodejní cena, když původně vlastníkem předmětných nemovitých věcí byl [obec] Švec, který je prodal [jméno] [příjmení], od kterého je posléze koupil žalobce a to na základě kupní smlouvy ze dne 25.1. 2012, avšak v kupní smlouvě byly tyto věci prosté právních vad a jakýchkoliv zástav, kdy dále ohledně žalobce probíhala trestní řízení, avšak bylo rozhodnuto, že skutek se sice stal, ale není trestním činem v případě jeho osoby, kdy naopak žalobce je poškozeným a obětí trestné činnosti, kdy pravděpodobný podvod mohl spáchat jakýsi pan [příjmení], z [obec] – [ulice] města a prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě není přípustný a to z důvodu zániku zástavního práva s ohledem na akcesorickou povahu zástavního práva pak v důsledku zániku zajišťovaného práva dochází rovněž k zániku práva zástavního, kdy je zcela vyloučeno, aby zástavní právo samostatně přetrvalo po zániku pohledávky, která je tímto zástavním právem zajištěna a to i tehdy, pokud by zajišťovaná pohledávka trvala a dále žalobce vznesl námitku promlčení zajištěné pohledávky žalované [číslo]) a rovněž promlčení práva žalované [číslo]) domáhat se zpeněžení zástavy. Z těchto všech důvodů se žalobce obrátil s žalobou na soud.

2. Žalovaná [číslo]) navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť předmětné zástavní právo trvá, jak vyplývá i z výpisu z katastru nemovitostí a jak konečně bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 2.6. 2015, č.j. 15 C 18/2012-413 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10.2. 2016, č.j. 21 Co 380/2015-482. Ta skutečnost, jestli žalobce je poškozeným či obětí trestného činu nemá vliv na přípustnost veřejné dražby a okolnosti, které uvádí žalobce ve svůj prospěch, nemají vliv na otázku jeho dobré víry, tzn., že nemohou být způsobilé k přehodnocení řízení o určení existence zástavního práva. Žalobce není a ani nemohl být při koupi předmětných nemovitostí v dobré víře, a proto se této dobré víry nemůže dovolávat, kdy ostatně vše bylo popsáno v předmětném soudním rozhodnutí, kdy osoba bez rozumu průměrného člověka by mohla akceptovat jako normální a přirozené, že prodávající prodává za 1 500 000 Kč nemovitosti, které nabyl před cca 2 měsíci za 10 149 310 Kč. Předmětná pohledávka, pro kterou je dražba vedena, je pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12.12. 2012, č.j. 14 C 111/2015-155 a je dále exekučně vymáhána JUDr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, pod sp.zn. 132 EX 518/13. Vzhledem ke shora uvedeným soudním rozhodnutím není a nemůže být zástavní právo promlčeno a trvá jak pohledávka, tak zástavní právo, kdy teprve zpeněžením nemovitostí se naplní jedna z funkcí zástavního práva, tj. funkce uhrazovací. Žalovaná má za to, že žaloba tak, jak je podána, je pouze další zdržovací taktikou ze strany žalobce, když ten se z neznámých důvodů dlouhodobě brání prodeji nemovitostí, kdy navíc v nemovitostech nežije a neužívá je, nepronajímá je a není s nimi nijak spjat.

3. Žalovaná [číslo]) navrhla žalobu zamítnout, jako nedůvodnou, kdy žalovaná [číslo]) a žalovaná [číslo]) uzavřely dne 15.5. 2018 smlouvu o provedení nedobrovolné dražby č. ND/001/2018 na předmět dražby - žalobou stižené nemovité věci. Žalovaná má za to, že žalovaná [číslo]) je oprávněna navrhnou nedobrovolnou dražbu výše uvedených předmětných nemovitostí a dále i má za to, že pohledávka dražebního věřitele, tedy žalované [číslo]) je zajištěna zástavním právem k předmětům dražby tak, jak je specifikováno v žalobě, kdy žalovaná [číslo]) předložila žalované [číslo]) shora citované rozsudky Okresního soudu v Příbrami. Žalovaná [číslo]) dodala, že pohledávka žalované [číslo]) je pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12.12. 2012, č.j. 14 C 111/2012-155, kdy dále Okresní soud v Příbrami rozhodl rozsudkem č.j. 15 C 18/2012-413 ze dne 2.6. 2015, že zástavní práva tak, jak jsou popsána shora na nemovitostech existují, kdy v odůvodnění rozsudku soud uvedl, že počínání žalobce nebylo obezřetné, kdy koupil během 4 dnů nemovitost za 1 500 000 Kč, o kterých věděl, že o dva měsíce před tím byly prodávány za 10 500 000 Kč a nemovitosti si prohlédl pouze na fotografiích, kdy peníze před prodávajícímu na parkovišti bez jakéhokoliv potvrzení o převzetí a předání klíčů apod. Tvrzení žalobce, že se stal obětí trestné činnosti a poškozeným, když byl zřejmě uveden v omyl, nemění nic na tom, že při koupi nemovitosti skutečně obezřetně nejednal, a že zástavní práva na nemovitostech existují, kdy důvodem, pro které je navrhováno provedení dražby je, že dlužník neuhradil splatnou pohledávku v souladu s rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12.12. 2012, č.j. 14 C 111/2012.

4. Z oznámení o dražbě vydané žalovanou [číslo]) soud zjistil, že ta je datována dnem 17.5. 2018, je adresována žalobci, jsou zde označeny předmětné nemovitosti – žalobou stižené jako předmět dražby, konstatována uzavřená smlouva o provedení dražby mezi dražebníkem a navrhovatelem – žalovanou 1 a důvod provedení dražby – právní titul. Z prohlášení o pravosti podpisu na listině nesepsané advokátem soud zjistil, že advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] ověřila podpis [jméno] [příjmení], který je podepsán na oznámení o dražbě ze dne 17.5. 2018, ověření podpisu je z téhož dne. Z oznámení o dražbě vydané žalovanou [číslo]) soud zjistil, že ta je datována dnem 17.5. 2018, je adresována Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram a jsou v ní stejné údaje a důvody, jako v předchozím oznámení o dražbě, k tomu je též doloženo prohlášení o pravosti podpisu na listině nesepsané advokátem, vyhotovené Mgr. [jméno] [příjmení], advokátkou dne 17.5. 2018 týkající se podpisu oznámení [jméno] [příjmení]. Z notářského zápisu sepsaného dne 29.5. 2018 [jméno] [příjmení], notářkou, se sídlem v [obec], soud zjistil, že se dostavil Ing. [příjmení] [příjmení] a učinil prohlášení, že na podzim v roce 2015 v prostoru Letiště [obec] vyslechl rozhovor několika osob u letadla pana [příjmení], který tam byl přítomen, kdy hovor se týkal nějakých nemovitostí v Rožmitálu od jakéhosi Švece. Týkalo se to kupních smluv s tím, že nějaký člověk má být zničen, avšak posléze pochopil, že pan [příjmení] nebyl přítomen. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [obec], [list vlastnictví] soud zjistil, že je zde vedeno vlastnické právo ve prospěch žalobce k pozemku st. [číslo], pozemku parc. [číslo] kdy součástí pozemku st. [číslo] je stavba [adresa] – rodinný dům a je zde zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění všech pohledávek dle úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 21.5. 2008 ve výši 4 437 000 Kč s příslušenstvím pro [právnická osoba] a to dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 21.5. 2008 s právními účinky vkladu práva ke dni 21.5. 2009 a rozsudku Okresního soudu v Příbrami č.j. 15 C 18/2012-413 ze dne 2.6. 2015 s právními účinky zápisu ke dni 20.6. 2016 s tím, že pokud jde o kupní smlouvu ve prospěch vlastnického práva žalobce, je zde uvedena smlouva kupní ze dne 25.1. 2012 s účinky vkladu práva ke dni 26.1. 2012. Z výzvy k jednorázovému splacení hypotečního úvěru soud zjistil, že tato výzva byla učiněna žalovanou [číslo]) vůči [jméno] [příjmení] dne 29.2. 2012 s tím, že je vyzýván k zaplacení částky 4 521 488,56 Kč do 10 dnů od data vyhotovení výzvy z důvodu porušení úvěrové smlouvy, z důvodu neplacení na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 21.5. 2008, kdy byl poskytnut úvěr ve výši 4 437 000 Kč. Z výzvy k jednorázovému splacení hypotečního úvěru soud zjistil, že tato výzva je dána žalovanou [číslo]) vůči [jméno] [příjmení] dne 29.2. 2012 a žalovaná [číslo]) vyzývá dlužníka k jednorázovému splacení částky 3 519 993,66 Kč do 10 dnů od data vyhotovení této výzvy z důvodu neplněn úvěrové smlouvy z důvodu neplacení a to na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 28.5. 2007, kterou byl poskytnut úvěr ve výši 3 465 000 Kč. Z výtisku internetových stránek žalované 2 soud zjistil, že je zde obecné představení skupiny NAXOS a obecný popis klientů, týmu, s adresou a mapou působiště. Z rozsudku Okresního soud v Příbrami č.j. 15 C 18/2012-413 ze dne 2.6. 2015 soud zjistil, že soud ve svém výroku rozhodl tak, že určil, že zástavní právo k domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], pro k.ú. [obec], obec Jince, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram, zřízené zástavní smlouvou [číslo] uzavřenou dne 29.5. 2007 mezi žalobcem – [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], [datum narození] s právními účinky vkladu ke dni 29.5. 2007, existuje. Ve výroku II. rozhodl tento soud tak, že určil, že zástavní právo k domu [adresa], který je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], k pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], obec Rožmitál pod Třemšínem, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram, zřízené zástavní smlouvou [číslo] uzavřenou dne 21.5. 2008 mezi žalobcem [jméno] [příjmení], [datum narození], s právními účinky vkladu ke dni 21.5. 2008, existuje, kdy tento rozsudek byl potvrzen Krajským soudem v Praze a to rozsudkem č.j. 21 Co 380/2015-482 ze dne 10.2. 2016, který rozhodoval k odvolání [celé jméno žalobce] v předmětném řízení v postavení žalovaného, kdy předmětné rozsudky nabyly právní moci dne 10.2. 2016, kdy po seznámení s obsahem spisu a jednotlivých provedených důkazů odvolací soud uzavřel, že soud I. stupně nepochybil, pokud dospěl k závěru o neobezřetném počínání žalovaného [celé jméno žalobce], kdy k tomuto závěru lze podle odvolacího dospět již na základě skutečnosti, že [jméno] [příjmení] předmětné nemovitosti, prosté právních vad a břemen, prodal [celé jméno žalobce] smlouvou ze dne 25.1. 2012 za kupní cenu 1 500 000 Kč, přesto, že tyto nemovitosti se zřízenými zástavními právy nabyl kupní smlouvou ze dne 25.11. 2011 za kupní cenu 10 149 310 Kč. Průměrně obezřetnému jedinci musí být zcela zřejmé, že při absenci zásadních důvodů pro snížení kupní ceny, není možné, aby hodnota převáděných nemovitostí během dvou měsíců (a to do konce po odbřemení od zástavních práv) klesla zhruba o 85% a nemohlo ani obstát tvrzení [celé jméno žalobce], že i když věděl, jaký je rozdíl mezi cenou nemovitosti a cenou, za kterou předmětné nemovitosti kupoval, vůbec ho nenapadlo, že by to mohl být nějaký neobvyklý stav, vycházel z toho, že mu pan [příjmení] řekl, že prodává proto, že má určité problému, o kterých hovořil obecně a nepřemýšlel o tom, zda nemovitosti mají hodnotu 1 500 000 Kč. Dále z rozsudku je patrno, že žalovaný při uzavírání kupní smlouvy si nepočínal obezřetně, neboť během pouhých 4 dnů zakoupil nemovitosti od prodávajícího, které do té doby nikdy neviděl, kupované nemovitosti si osobně prohlédl pouze zvenku, vnitřní uspořádání, znal je z fotografií, které mu ale prodávající nedal, pouze ukázal. Dále z výpovědi žalovaného soud zjistil, že kupní cenu platil třemi splátkami, aniž by obdržel potvrzení o zaplacení, peníze předával víceméně na ulici, jednou v autě, jednou před svým domem a jednou na parkovišti. Žalovaný nikdy od předávajícího nepřevzal klíče od nemovitostí, neví, jakým způsobem jsou vytápěny. I z těchto uvedených skutečností vyplývá zcela jednoznačný závěr, že si žalovaný při uzavírání smlouvy obezřetně nepočínal. Z těchto všech důvodů, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v [obec] potvrdil. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku žalované [číslo]) soud zjistil, že předmětem podnikání je provádění veřejných dražeb dobrovolných, nedobrovolných, jedná se o koncesovanou živnost se vznikem oprávnění od 11.6. 2007, statutárním orgánem je Ing. [jméno] [příjmení], doba platnosti oprávnění je na dobu neurčitou. Z kupní smlouvy uzavřené dne 25.11. 2011 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel [obec] Švec, jakožto prodávající a [jméno] [příjmení], jakožto kupující. Předmětem jsou nemovitosti a to budova [adresa], objekt bydlení, stojící na parcele parc. [číslo] s parc. [číslo] parcela [číslo] dále objekt [adresa], stojící na parcele [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] s tím, že nemovitosti byly prodány za celkovou kupní cenu ve výši 10 149 310 Kč. Dále soud zamítl návrh žalobce na provedení výslechu svědka [příjmení] [příjmení] a to z toho důvodu, že pro meritum věci jeho výslech nemohl nic přinést, když skutečnosti, které se dozvěděl, jsou součástí notářského zápisu a ani tyto skutečnosti pro meritum věci nemají význam, neboť pouze dokládají domněnku, že žalobce mohl být obětí podvodu či jiné trestné činnosti, poškozeným, ale toto zjištění nemá významu pro to, zda trvá či netrvá zástavní právo a nemá to význam ani pro rozhodnutí, zda předmětná dražba a prodej zástavy je či není přípustné. Takovýto důkazů může mít význam pouze pro žalobce, pokud bude svá práva uplatňovat vůči třetím osobám, tedy osobám jiným než jsou účastníky tohoto řízení. Z návrhu na soudní prodej zástavy soud zjistil, že tento návrh je učiněn zástavním věřitelem - žalovanou [číslo]) proti zástavnímu dlužníkovi – [celé jméno žalobce], a je učiněn s datem 26.6. 2016.

5. Dle ust. § 170 odst. 1, písm. c) starého obč. zákoníku ve znění účinném do 31.12. 2013, zástavní právo zaniká, vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem.

6. Dle ust. § 46b odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů před dnem zahájení veřejné dražby.

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná [číslo]) a žalovaná [číslo]) uzavřely mezi sebou smlouvu o dražbě, na základě které měly být draženy v dražbě nedobrovolné předmětné nemovitosti dražebníkem žalovanou [číslo]) na základě návrhu věřitele žalované [číslo]), kdy žalobce podal předmětnou žalobu včas v jednoměsíční lhůtě, kdy oznámení o dražbě je datováno dnem 17.5. 2018 a žaloba byla podána soudu dne 11.6. 2018. Důvody, které žalobce v žalobě uvedl, pro které by soud měl vyslovit nepřípustnost prodeje zástavy, jsou, že zástavní právo žalované [číslo]) k nemovitostem neexistuje a zaniklo, tyto skutečnosti byly vyvráceny rozsudkem Okresního soudu v Příbrami č.j. 15 C 18/2012-413 ze dne 2.6. 2015 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 21 Co 380/2015-482 ze dne 10.2. 2016, které nebyly právní moci dne 10.2. 2016, kdy soud I. stupně rozhodl v určovací žalobě o existenci předmětných zástavních práv a to již s právními účinky vkladu těchto práv ke dni 29.5. 2007 a ke dni 21.5.2008 a tyto výroky v plném rozsahu odvolací soud potvrdil. Není tak jakýchkoliv pochyb o existenci zástavních práv ode dne vkladu těchto práv, tedy ode dne 29.5. 2007 a to u nemovitostí v k.ú. [obec] a od 21.5. 2008 u nemovitostí v k.ú. [obec]. Zástavní práva ani jakýmkoliv způsobem nezanikla a zaniknou teprve poté, co bude na dluh ve prospěch věřitele plněno, kdy dluh bude splacen z prodeje předmětných nemovitostí. Pokud se domáhá žalobce promlčení těchto práv, tak do té doby, než předmětné rozsudky nabyly právní moci, tedy do dne 10.2.2016 se stavěly veškeré promlčecí lhůty, ty počaly běžet až po tomto datu, kdy návrh na prodej byl žalovanou [číslo]) učiněn jak žalobce uvedl dne 26.6. 2016, jak plyne i z předmětného návrhu žalované [číslo]) na soudní prodej zástavy a jak právo zástavní zapsané v katastru nemovitostí, tak právo výkonu tohoto práva nemohlo být po uplynutí cca 2 let promlčeno. Žalobce poukazoval na to, že dlužník [obec] Švec byl vyzván k zaplacení, tedy úvěr byl zesplatněn dne 29.2. 2012 a promlčecí doba výkonu práva tak skončila 29.2. 2015 s tím, že se žalovaná [číslo]) mohla domáhat soudního prodeje zástavy. Jak již bylo vysvětleno, žalovaná [číslo]) se domáhala určení zástavního práva, o kterém bylo pravomocně rozhodnuto až 10.2. 2016 a po tuto dobu promlčení doba byla stavěna, když řízení o určení zástavního práva před Okresním soudem v Příbrami bylo již zahájeno v roce 2012 tak, jak je patrné ze sp. zn. 15 C 18/2012 a nemohlo tak k promlčení práv dojít. Tedy vzhledem k tomu, že nezanikla jak pohledávka, která dosud nebyla plněna, stejně tak nezaniklo zástavní právo, nebyla žaloba podána po právu, když mezi účastníky nebylo sporu o tom, že předmětná pohledávka byla, pro kterou je zástava prodávána, byla pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soud v Příbrami ze dne 12.12. 2012, č.j. 14 C 111/2012-155, a další důvod nepřípustnosti prodeje, tedy že žalobce byl obětí trestné činnosti a poškozeným nemá pro věc žádného významu, kdy jak vyplynulo ze shora citovaného rozsudku Okresního soudu v Příbrami, žalobce si nepočínal se zákonem předpokládanou obezřetností, jak bylo shora uvedeno a tyto skutečnosti nemají žádný vliv na existenci či neexistenci zástavního práva a pohledávky zástavního věřitele, neboť se jedná o vztah mezi žalobcem a třetími osobami, u kterých má žalobce za to, že jejich přičiněním se stalo obětí trestného činu a poškozeným, avšak je na žalobci, aby se domáhal svých právě na těchto třetích osobách, když s tímto řízením tato jeho věc nemá žádnou spojitost a nemůže mít pro tuto věci ani žádného významu obnova řízení s takto žalobcem vymezených důvodů. Proto soudu nezbylo než žalobu zcela zamítnout a i z těchto důvodů soud nepřerušil řízení do rozhodnutí ve věci obnovy řízení, neboť tyto skutečnosti nemají pro předmětnou věc významu, když rozsudky na základě, kterých svědčí zástavní právo žalované [číslo]) jsou pravomocné. V této věci byl žalován i dražebník – žalovaná [číslo]), kdy veškeré prokázané skutečnosti, tedy práva svědčící žalované [číslo]) zakládají i odvozená práva žalované [číslo]), která dražbu provádí a vzhledem k tomu, že nejsou zde důvody pro rozhodnutí o nepřípustnosti prodeje zástavy, kdy naopak veškerá práva svědčí zástavnímu věřiteli žalované [číslo]), kdy soud neshledal žádných formálních nedostatků na úkonech ve věci dražby, kdy důkazy žalobce předložil a soudem byly jak je shora popsáno provedeny, nezbylo soudu než žalobu zamítnout. Žalobce dále namítal, že předmětné nemovitosti kupoval ve stavu, kdy z katastru nemovitostí nevyplývalo, že by byly zatíženy, nicméně soud zde vycházel z obou citovaných rozhodnutí Okresního soudu v Příbrami o existenci zástavního práva, kde jasně vyplývá z výroků, že tato zástavní práva trvají již od roku 2007, resp. 2008, čímž byl i vázaný katastrální úřad pro zápis těchto práv a je těmito výroky vázán i zdejší soud, a i tato námitka tedy nemohla jakýmkoliv způsobem ve prospěch žalobce obstát.

8. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud o ní rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a to u výroku II. a III., neboť žalované byly úspěšné a mají tedy nárok na náhradu za právní zastoupení a to vždy každé z nich za 3 úkony právní služby po 2 500 Kč a 3x režijní paušál po 300 Kč, celkem 8 400 Kč.