42 C 170/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Radovanem Kulhánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení 200 000 Kč s přísl. <b>I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci částku 152 581,57 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 152 581 Kč od 5.4.2014 do zaplacení ve výši úroku z prodlení 8. 05% ročně.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobci částku 47 418,43 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>III. Žaloba, aby žalobce byl povinen žalovaným zaplatit částku 301 027,04 Kč s příslušenstvím a částku 15 730 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení za vypracovaný znalecký posudek společností [právnická osoba], částku 35 148 Kč, a to ve prospěch účtu Obvodního soudu pro Prahu 4, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 405 000 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VI. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 2 481 Kč a to ve prospěch účtu Obvodního soudu pro Prahu 4 a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se na žalovaných domáhal zaplacení částky 200.000 Kč s příslušenstvím, neboť jakožto podnikatel, fyzická osoba podnikající mimo jiné v oboru pokrývačství – tesařství a provádějí staveb, jejich změn a odstraňování uzavřel s žalovanými smlouvu o dílo dne 16.5. 2012, jejímž předmětem bylo zhotovení střešní krytiny na novostavbě rodinného domu žalovaných v k.ú. [obec] a cena díla byla sjednána ve výši 171.811 Kč včetně DPH, kdy po řádném provedení díla žalobce toto dílo dne 1.7. 2012 žalovaným a žalovaní uhradili žalobci dohodnutou cenu za dokončené a předané dílo. Dále dne 22.10. 2013 byla mezi žalobcem a žalovanými podepsána listina, označená jako dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo uzavřené dne 16.5. 2012, na základě které se žalobce zavázal provést pro žalované kompletní realizaci střešního podbití a dřevěný obklad části fasády ze smrkových palubek tloušťky 199ml, kdy cena díla byla účastníky dohodnuta jako cena pevná ve výši 210.098 Kč včetně DPH a dílo mělo být žalobcem zhotoveno nejpozději do 15.11. 2013. Žalobce zhotovil dílo dle tohoto dodatku ve sjednaném termínu, žalovaní však elektronickou zprávou ze dne 25.11. 2013 informovali žalobce, že mají k dílu určité výhrady. Následně dne 25.11. 2013 žalovaní elektronickou zprávou vytkli žalobci vady, žalobce vyzýval žalované k několika termínům na možnou společnou schůzku v místě provádění díla, neboť dílo a vady potřeboval vidět, nezřekl se svých povinností, kdy je nutné, aby žalovaní mu poskytli dostatečnou součinnost ke splnění závazku, avšak neobdržel jakoukoliv reakci žalovaných, kdy se poté opětovně obrátil na žalované, kdy poté žalovaní oznámili žalobci, že dílo prohlédnou ze strany žalobce nechají, avšak odstranění nedostatků ze strany žalobce neumožní, a proto je opětovně vyzval k poskytnutí nutné součinnosti k odstranění nedostatků, avšak žalovaní součinnost žalobci neposkytli, kdy se dále vyjádřili žalovaní tak, že v důsledku podstatných vad díla, považují výzvu žalobce k poskytnutí součinnosti za bezpředmětnou a nemají zájem na nápravě díla ze strany žalobce, kdy však žalobce považuje odstoupení od smlouvy ze strany žalovaných pro podstatné vady díla za absolutně neplatné, neboť z jeho strany nedošlo k jakémukoliv porušení smlouvy o dílo, resp. dodatku, byl ochoten dílo provést, avšak nemohl tak učinit v důsledku bránění ze strany žalovaných. Následně žalobce z opatrnosti vyzval žalované dopisem a elektronickou zprávou dne 31.3. 2014 naposledy k tomu, aby mu umožnili splnit jeho závazek a to v náhradní lhůtě do 4.4. 2014, kdy současně žalobce upozornil žalované, že pro případ, že žalovaní setrvají na dosavadním postoji, resp. neobdrží-li žalobce žádné stanovisko v uvedené lhůtě, pak žalobce odstupuje od smlouvy o dílo, resp. dodatku ke dni 4.4. 2014, kdy žalobce současně požádal žalované i o vyčíslení protinároku uplatňovaného v současnost ztvrzenými výhradami k vlastnostem díla, avšak na to již žalovaní nereagovali. Vzhledem ke shora uvedenému, má žalobce za to, že smlouva o dílo, resp. dodatek mezi účastníky zanikla nejpozději dnem 4.4. 2014 a to s účinky ex tunc a má za to, že každý z účastníků po odstoupení od smlouvy je povinen vydat druhému to, co podle zrušené smlouvy o dílo, resp. dodatku dosud dostal, kdy má žalobce za to, že s ohledem na sjednanou cenu díla, v podstatě toliko kosmetické výhrady žalovaných, mu náleží na vypořádání částka 200.000 Kč a vzhledem k nečinnosti žalovaných mu nezbylo, než se obrátit s touto žalobou na soud.

2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout jakožto nedůvodnou, vyjádřili se tak, že považují za nesporné, že došlo k uzavření Smlouvy o dílo I dne 16. 5. 2012 a Smlouvy o dílo II - dodatku dne 22. 10. 2013 (jak jsou popsány v oddílu II. žaloby)., ostatní okolnosti popsané v žalobě však jsou mezi stranami sporné a v žalobě nejsou popsány po pravdě. Žalovaní proto nárok uplatněnýžalobou odmítají jako neoprávněný. Ke Smlouvě I (zhotovení střešní krytiny na rodinném domě žalovaných v [obec]) uvedli, že není pravdou, že by dílo dle Smlouvy I bylo řádně provedeno, jak uvádí žalobce v žalobě. Dne 1. 7. 2012 proběhlo předání a převzetí díla. Vzhledem ke skutečnosti, že kotvení lemovek na celé střeše a oplechování lemu u zdi spodní střechy mohlo být provedeno až po provedení fasády a v návaznosti na realizaci podbití přesahů střechy, bylo žalovanými dílo dle Smlouvy I převzato, a to i bez provedení (kotvení z boku) lemovacích prvků, které byly součástí díla podle Smlouvy I. Dílo dle Smlouvy I bylo žalovanými v plné výši 171.811 Kč uhrazeno. V období od 1. 7. 2012 do listopadu 2013 nebyly práce na díle dle Smlouvy I kontrolovány, neboť probíhaly přímo nesouvisející práce na stavbě a následně práce dle Smlouvy II. Po provedení lemovacích prvků žalobcem však byly zjištěny následující vady díla podle Smlouvy I: lemovací prvky střechy jsou osazeny nerovně a jsou nedbale připevněny. Kotvení je provedeno jen ve spojích (kde by naopak kotvení SWT vruty být nemělo), nedostatečné kotvení olemování střešní krytiny vzhledem k lemovky jsou kotveny zpravidla pouze v přeložení a jedním vrutem současně přes dva plechy. Těsněný vrut SWT je určen pro kotvení jednoho plechu, v případě dvou plechů není zajištěno těsnění mezi plechy. Nedostatečné kotvení lemovek se projevuje také jejich vlněním, absenci podkladu není možné kotvit lemovky rovněž z boku. V lemovkách jsou otvory po vyjmutých vrutech, štítové lemovky jsou prošroubovány do krytiny bez předepsaného těsnění což vede k vzlínání vlhkosti pod krytinu, pojistná difuzní membrána je na spodní střeše, v detailu u zdi, ukončena zároveň s koncem krytiny. Není proto vytažena pod lemování až na zeď. V případě zatečení nebo zafouknutí detailem odvětrání krytiny jde voda přímo do tepelného izolantu, tím spíše, že došlo k vynechání větracího profilu VENTRSP v každém druhém poli krytiny. Pojistná membrána tento detail nekryje, díky zmíněnému zakončení ještě pod krytinou, okapnice pod difuzní membránou na hlavní střeše je zvlněna a deformována tak, že nesleduje tvar podbití a větrací mřížky a vzniká prostor pro vlétávání hmyzu, ptactva a nečistot do skladby střechy. Výše uvedené závady byly reklamovány dopisem žalovaných ze dne 4. 2. 2014, poté, co byly detailně zjištěny komplexním prověřením prací žalobce odborníkem, přizvaným k prověření díla v listopadu 2013 a později v lednu 2014, v návaznosti na zjištěné vady díla podle Smlouvy II. Prakticky jedinou věcně rozporovanou vadou ze strany žalobce byla nedostatečně vytažená difuzní membrána, kde žalobce namítal, že toto nebylo součástí díla dle Smlouvy, neboť poklad difuzní membrány měl zajistit jiný zhotovitel. Žalovaní však po konzultaci s odborníky trvají na tom, že vytažení folie pod lemování je důležitou součástí správného provedení oplechování detailu u zdi, přičemž žalobce měl zajišťovat správné provedení tohoto prvku střechy (navíc došlo z jeho strany k vynechání větracích profilů, zbývající jsou namontovány opačně, což má vliv na zatečení vody přímo do tepelného izolantu střechy); u vytažení folie pod lemování je proto obvyklé, že je zajišťuje ten, kdo provádí následné plechové lemování (tedy žalobce), neboť si již předtím jiným zhotovitelem položenou folii nastaví podle vlastní potřeby následného lemování. V každém případě však měl žalobce podle čl. 5 odst. 1 písm. d) Smlouvy I jako zhotovitel před zahájením prací připravenost zkontrolovat a na případné vady upozornit tak, aby je bylo možné řešit před jejich překrytím. Pokud jde o Smlouvu II, byly z jištěné vady díla žalobce ještě podstatnější. Vady díla dle Smlouvy II zjistili žalobci ještě dříve než vady díla dle Smlouvy I. Není pravdou, že by dílo bylo zhotoveno – naopak, nebylo nikdy dokončeno a předáno. Dne 16. 11. 2013 došlo k prohlídce díla v souvislosti s oznámeným dokončením prací na díle dle Smlouvy II a zjištění vad. Tyto vady byly vytknuty telefonicky a e-mailem dne 16. 11. 2013, v návaznosti na to probíhalo jednání o prohlídce vad na místě. Žalovaní zároveň odmítli uhradit fakturu žalobce dle Smlouvy II do vyřešení zjištěných vad (dílo dle Smlouvy II nebylo převzato). Bylo dojednáno, že schůzka na místě, za účasti odborníka ze [právnická osoba] s.r.o., výrobce krytiny, proběhne 22. 11. 2013. Žalobce se však na schůzku nedostavil. O výsledcích prohlídky a zjištěních učiněných na schůzce byl žalovaný informován e-maily ze dne 25. 11. 2013 a 26. 11. 2013. Není tedy pravdou, jak tvrdí žalobce v žalobě, že by měl možnost posoudit výhrady k dílu až v únoru 2014. Vytýkané vady díla dle Smlouvy II byly především tyto: oplechování ke zdi na spodní střeše je krátké, nepřesahuje přes štítové lemování a je viditelně odskákané v přeložení. Jsou vynechané větrací profily, což má vliv na zafukování vody a sněhu pod krytinu a také na přikotvení oplechování, které se kotví právě do větracích profilů. Pokud profily chybí je kotvení automaticky nedostatečné, větrací profil VENTSRP je namontovaný opačně. Správná poloha je otevřenou částí dolů, svodová kolena kolidují s podbitím. Koleno je natolik neúspěšně přilepeno, což znamená, že se vysouvá, podbití přesahů střechy palubkami vyřezané palubky kolem svodového kolena (stačilo použít delší koleno), nedostatečný – chybí podklad, aby bylo možné ukotvit lemovky střechy rovněž z boku, provedení/ohnutí parapetů je nevyhovující (křivé, na pohled velmi špatně provedeno) a bohužel zároveň neopravitelné bez poškození fasády, obložení okenního ostění palubky a lišty jsou pod hranou parapetu, což představuje problém kvůli vzlínání vlhkosti. Správně má být palubkový obklad ukončen s hranou okna. Nutné demontovat včetně rohových lišt. Obložení je provedeno vodorovně, mělo být provedeno dle instrukce objednatele svisle, dřevěný palubkový obklad ve vrchní části okenních ostění nedrží a padá. Tvrzení žalobce v žalobě, že se jednalo o vady„ kosmetické“, je tedy naprosto nepřípadné, jedná se o zásadní vady mající vážný vliv na funkčnost celé střechy, zejména pokud jde o její funkční a izolační vlastnosti. Následovaly e-maily z 27. - 28. 11. ohledně případného řešení vad a případné dílčí úhrady faktury žalobce. Zejména v této fázi se ukázalo, že žalobce je k provedení díla a/nebo jeho oprav zcela nekompetentní: Žalobce například navrhoval, aby nepřipevněné lemování střechy bylo napraveno přišroubováním. Žalovaní však zjistili, že takové řešení není možné, neboť zcela chybí podklad, do kterého by měly být šrouby vrtány, apod. Žalobce k dokončení lemovacích prvků střechy, které nebyly (přes tvrzené dokončení díla) vůbec provedeny, sdělil, že je teprve plánoval dokončit – skutečnost, že pro jejich dokončení nepřipravil podklad, nijak nereflektoval. Žalobce sdělil, že má připravené řešení opravy spodní střechy ohledně vytažení difuzní membrány bez nutnosti sundání střechy, kterou si odsouhlasil se [právnická osoba] s.r.o. Toto tvrzení se ukázalo jako zcela nepravdivé. Před pokládkou střešní krytiny byl žalobce upozorněn a žádán, že pokud by bylo cokoliv v nepořádku s pokládkou difuzní folie, aby se to opravilo, vyměnilo, jelikož tvoří součást správné funkce střechy - v tomto smyslu byl informován i zhotovitel, který realizoval navazující laťování. To však neučinil. S konzultacemi [právnická osoba] s.r.o. k provedené práci žalobce nesouhlasil. Žalobce nikdy nedoložil doklad o záruce u [právnická osoba] s.r.o. na použitý materiál. Proto žalovaní v prosinci odmítli dílčí vypořádání a trvali na úhradě až po řádném dokončení díla způsobem, který bude v souladu s pokyny výrobce krytiny a obvyklou profesionální praxí, vystavené faktury byly žalobci vráceny. Dne 21. 1. 2014 pak proběhla další detailní prohlídka díla dle Smluv I a II za účasti zástupce [právnická osoba], poté probíhala poslední komunikace, ve které žalovaní deklarovali možnost, aby žalobce společně se žalovanými prohlédl vytýkané vady a vyjádřil se k nim, popř. k možnosti jejich nápravy. Po obtížné komunikaci byla dohodnuta schůzka na místě dne 15. 2. 2014, která však skončila bez reálných výsledků, žalobce neměl o prohlídku a diskusi o konkrétních vadách zájem. Žalovaní proto dopisem ze dne 26. 2. 2014 od Smlouvy II odstoupili. Následně pak ještě nejpozději zjištěná vada (padající dřevěný palubkový obklad) byla reklamována dopisem právního zástupce žalovaných ze dne 31. 7. 2014. Žalovaní trvají na tom, že Smlouva II zanikla odstoupením ze dne 26. 2. 2014 pro podstatné vady díla, tedy s ohledem na výše uvedené zrušením podle druhé věty § 648 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., v tehdy platném znění (dále i jen „občanský zákoník“), neboť dílo trpělo tolika vadami, že je nebylo možné řádně užívat. Nešlo tedy o odstoupení podle § 642odst. 1 občanského zákoníku. V daném případě jde o smlouvu o zhotovení věci na zakázku, viz § 644 a násl. občanského zákoníku a ustálená judikatura, např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2327/2009. Zrušením Smlouvy II podle § 6 48 o dst. 2 občanského zákoníku se Smlouva II ruší od počátku 3. (§ 48 odst. 2 občanského zákoníku), a to okamžikem, kdy odstoupení bylo žalobci doručeno, a vypořádání se řídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Je tedy na žalobci, aby prokazoval, o co se žalovaní obohatili, tedy jaké části díla řádně vykonal, jaká je jejich hodnota pro žalované [příjmení] k tomu tvrdí, že dílo dle Smlouvy II vyžadovaly a vyžadují takové opravy, že jeho hodnota pro žalované je velmi nízká. V každém případě zdaleka nedosahuje částky uplatňované žalobou (která navíc přesahuje hodnotu díla dle Smlouvy II bez DPH – bezdůvodné obohacení přitom není zdanitelným plněním podle zákona o DPH). Majetkovým vyjádřením bezdůvodného obohacení na straně žalovaných, které jsou povinni v rámci vypořádání vydat, totiž není částka, která odpovídá částce vynaložené na provedení díla žalobcem či dokonce ceně sjednané, ale peněžitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu na straně žalovaných, odpovídající rozdílu v hodnotě prováděné stavby před zahájením prací žalobce a po jejich provedení. S ohledem na rozsah vad díla žalobce byli žalovaní (pro provázanost děl dle Smluv I a II a v návaznosti na odstoupení od Smlouvy II) nuceni zajistit jejich nápravu jiným dodavatelem. Na základě cenové nabídky [právnická osoba] s.r.o., I Č [číslo], sídlem [adresa], byla zajištěna komplexní oprava hlavní části vad, přičemž se jednalo o klempířské práce spočívající v opravě oplechování ke zdi na spodní střeše včetně doplnění a remontáže větracích profilů, opravu membrány na spodní střeše (vč. sejmutí původní a pokládky nové krytiny) a dokončení lemovacích prvků hlavní střechy a doplnění podkladu palubkami pro ukotvení. Tato oprava byla vyúčtována a žalovanými uhrazena v celkové ceně 79.480 Kč včetně DPH. Neopravitelnou vadou je vadné provedení parapetů, jejichž náprava by poškodila fasádu. Odhadem žalobců se jedná o vadu ocenitelnou na 18.150 Kč. Protože se jedná o vadu díla dle Smlouvy II, zaniknuvší odstoupením, měla by být zohledněna ve vypořádání po zrušení smlouvy. Vyrovnání se zohledněním výše uvedených principů žalovaní nabídli žalobci dopisem svého právního zástupce ze dne 16. 6. 2014, ten je však neakceptoval. Vzhledem k uvedenému považují žalovaní žalobu za nedůvodnou.

4. V průběhu řízení žalovaní uplatnili vzájemným návrhem zaplacení peněžité částky 265.464,30 Kč s příslušenstvím a zaplacení částky 15.730 Kč s příslušenstvím a to návrhem došlým soudu dne 11.11. 2015. Žalovaní uvedli, že mezi účastníky byla uzavřena dne 16.5. 2012 smlouva o dílo, kdy předmětem této smlouvy o dílo bylo kompletní zhotovení střešní krytina na novostavbě rodinného domu na parc. [číslo] k.ú. [obec], avšak toto dílo bylo provedeno s vadami a žalovaní tyto v záruční době 36 měsíců žalobci vytkli a to e-mailovou zprávou ze dne 16.11. 2013, ze dne 23.11. 2013, dne 25.11. 2013 s tím, že vzhledem k vadám bude nutné znovu střechu položit a opravit prvky střechy dle zprávy [právnická osoba]. Dále vady byly reklamovány dopisem ze dne 30.1. 2014 zaslaného elektronicky, 26.2. 2014 a též doporučenou poštou 3.3. 2014, kdy na to pouze reagoval žalobce tím, že žádá vyčíslení slevy, kdy dále žalovaní reagovali e-mailovou zprávou ze dne 18.4. 2014, že nemají zájem na tom, aby žalobce odstranil vady díla a informovali, že byli nuceni provést opravu oplechování ke zdi na spodní střeše včetně doplnění a správné montáže větracích profilů VENTSRP a opravu pojízdné difuzní membrány na spodní střeše v detailu u zdi včetně demontáže původní střešní krytiny a pokládku nové střešní krytiny, dále osazení nových lemovacích prvku a doplnění podkladů palubkami s tím, že uhradili částku 79.480 Kč včetně DPH. Kdy dále upozornili žalobce, že budou nuceni provést ještě úpravy svodových kolen, okapnice pod difuzní membránou na hlavní střeše, dáleopravu podbití přesahu střechy palubkami, kolem svodových kolen, dále opravu obložení okenních ostění, dále opravu provedení parapetů, což je neopravitelné bez dalšího poškození fasády, kdy cenu těchto oprav doposud nemají žalovaní vyčíslenu s tím, že mají za to, že vady jsou natolik závadné, že zpochybňují kompetenci žalobce tyto opravy provádět. Pokud jde o odstranění vad, pak tyto byly odstraněny firmou [právnická osoba] a výrobcem [právnická osoba] byl vyhotoven certifikát po příslušném školení na pokrývačské práce pro výrobky [právnická osoba] (výrobky [právnická osoba] předmětem této smlouvy o dílo). Následně byl proveden znalecký posudek soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl vypracován dne 26.10. 2015 a pokud jde o vady v něm uvedené, žalovaní požadují přiměřenou slevu z ceny díla uvedené ve smlouvě o dílo ze dne 16.5. 2012 a uplatňují předmětným vzájemným návrhem přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 101.433,30 Kč, což v sobě obsahuje již popisovaný nárok na slevu ve výši 75.695,30 Kč. Pokud jde o další nároky, pak požadují ve vzájemném návrhu nahrazení škody ve výši 160.980 Kč, kdy tato výše škody se rovná nákladům na odstranění vad a dále uplatňují náhradu nutných nákladů, které jim vznikly v souvislosti s uplatněním práva za odpovědnost za vady ve výši 3.630 Kč včetně DPH a to za náklady znaleckého zkoumání Ing. Škody, dále částky 12.100 Kč a to znalečné soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], celkem tedy uplatňují žalobci náhradu nutných nákladů ve výši 15.730 Kč a dále ještě uplatňují částku 3.051 Kč, neboť vznášejí námitku částečné neplatnosti ceny o dílo ze dne 16.5. 2012 a domáhají se zaplacení této částky z titulu bezdůvodného obohacení, neboť bylo zjištěno, že základní výměra předmětné střechy – plocha střechy je oproti výměře uvedené ve smlouvě ze dne 16.5. 2012 o 5,4m2 menší a dále zatahovací plech je pouze v délce 22,35m, nikoliv v délce 23m. Stejně tak v položkách [číslo] je uváděna délka 15m, avšak ve skutečnosti se jedná o délku 14,35m a položka [číslo] délka žlabu není 23m, ale 22,5m, kdy současně musí dojít i k upravení položky – přesun hmot a tomu pak odpovídá cena o 3.051 Kč nižší. Celkem tedy žalovaní požadují ve vzájemném návrhu zaplacení částky 265.464,30 Kč a částky 15.730 Kč s příslušenstvím, spolu se zákonnými úroky z prodlení.

5. O věci samé soud rozhodl soud I. stupně rozsudkem č.j. 42 C 170/2014-200 ze dne 23.6. 2016 a to tak, že žaloba, kterou se žalobce domáhá vůči žalovaným zaplacení částky ve výši 200.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 200.000 Kč od 5.4. 2013 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným částku 265.464,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 265.464,30 Kč za období od 11.11. 2015 do 23.6. 2016 v částce 13.173,21 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 265.464,30 Kč od 24.6. 2016 do zaplacení a to vše do tří od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným částku ve výši 15.730 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 15.730 Kč od 11.11. 2015 do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradu nákladů řízení částku ve výši 90.604 Kč k rukám právního zástupce žalobce a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání a to proti všem jeho výrokům. Městský soud v Praze o odvolání žalobce rozhodl rozsudkem č.j. 53 Co 37/2017-273 ze dne 11.5. 2017 a to tak, že rozsudek soudu I. stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Městský soud uvedl, že po skutkové stránce není sporu o tom, že účastníci ujednali s odstupem více jak 1 roku zhotovení v prvém případě střešní krytiny na novostavbě domu, ve druhém realizaci střešního podbití a obkladů části fasády dřevem. Jakkoliv na sebe sjednané práce navazují, smlouvy obstojí zcela samostatně, každá má vymezený samostatný předmět díla, jeho cenu i termín zhotovení. Odvolací soud nesdílel námitky žalobce, že by smlouvy měly odlišný právní režim, když není pochyb o tom, že žalovaní ve vztahu k žalobci – podnikateli vystupovali v postavení spotřebitelů, pokud jde o smlouvu II., která je občanskému zákoníku podřízena prokazatelně dle svého obsahu. V případě smlouvy I. je třeba, jak správně namítají žalovaní, respektovat ust. § 262 obch. zákoníku. Ujednání účastníků jsou typově ujednáním o opravě a úpravě věci, kdy z pojmového hlediska ve smyslu ust. § 652 obč. zákoníku, dílem žalobce nevznikla samostatná nová věc, ale v případě střešní krytiny byla zhotovena jen součást věci hlavní, stejně tak v případě podbití a obkladu fasády došlo ke zhotovení nikoliv samostatných věcí, ale součástí věci hlavní měnících její povrh a kvalitu, příp. její vlastnosti, zhotovení součástí věci nebylo a nemohlo být spojeno s převodem vlastnického práva. Při takovém závěr pak nelze na nároky z odpovědnosti za vady použít jiná ustanovení, než speciální úpravu tohoto smluvního typu obsaženo v ust. § 653 – 655 obč. zákoníku s využitím obecných ustanovení smlouvy o dílo obsažených v ust. § 632 – 643 obč. zákoníku. Dále Městský soud v Praze konstatoval, jde-li o uplatnění vad, je zapotřební, aby bylo skutkově přesně objasněno, v čem objednatel vadu spatřuje a kdy se vyskytla, příp. aby byla náležitě zdokumentována a konkretizována a to každá jednotlivá vada, již z toho důvodu, že je následně nutno posoudit, zda se skutečně o vadu jednalo a jaký měla charakter pro účely posouzení možnosti její odstranění. Zároveň je nezbytné skutkově podložit, jaký přesně nárok s uplatněním té které vady byl vůči zhotoviteli uplatněn a kdy přesně, aby bylo možno posoudit, zda odpovídá výše citovaným ustanovením § 653 – 655 obč. zákoníku. Dále Městský soud v Praze zdůraznil, že dle ust. § 655 obč. zákoníku, objednateli zjevně nesvědčí z titulu vadného plnění právo odstranit si vady plnění sám nebo je nechat odstranit a domáhat na zhotoviteli úhrady takového odstranění, pokud nebyl takový způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady ve smlouvě výslovně dohodnut, když v projednávané věci taková dohoda není ani tvrzena. Dále vzhledem k dosavadním skutkovým zjištěním Městský soud v Praze konstatoval, že v případě smlouvy I. bylo dílo dokončeno, předáno, převzato, zaplaceno a následně jsou ve vztahu k němu tvrzeny vady, kdy v tomto případě by mohl být na takovém skutkovém základě po náležité konkretizaci vad uplatňován postup ve vztahu k nárokům stvrzeného vadného plnění dle ust. § 655 odst. 1 obč. zákoníku, kdy má objednatel v případě odstranitelných vad právo na odstranění vad, zrušení smlouvy nebo přiměřené snížení ceny opravy nebo úpravy. Objednatel je předně oprávněn požadovat řádné, bezplatné a včasné odstranění vady na náklady zhotovitele. Pokud není sjednána lhůta nápravy, mělo by se tak stát bez zbytečného odkladu, ve vztahu ke spotřebiteli do 30 dnů (§ 19 odst. 3 zák. o ochraně spotřebitele). Po marném uplynutí této lhůty má objednatel stejná práva jakoby se jednalo o vadu neodstranitelnou, tedy právo na zrušení smlouvy nebo přiměřenou slevu. Nárok je na volbě objednatele a tu v případě, že ji uplatní, nemůže měnit bez souhlasu zhotovitele. Dále Městský soud v Praze konstatoval, že zcela odlišná je situace ve vztahu ke smlouvě II. Není na jisto postaveno, kdo, kdy a zda platně od smlouvy odstoupil, případně zda smlouva II. stále trvá, a pokud ano, není opět skutkově najisto postaveno, zda dílo bylo dokončeno, předáno a převzato, skutkově je pouze jisté, že nebylo zaplaceno. Zde je nutno zdůraznit, že zhotovitel může zaplacení ceny díla požadovat až po jeho řádném dokončení a předání (§633 odst. 1 obč. zákoníku), zároveň nelze pominout, že uplatňovat jakékoliv nároky z vad díla lze pouze tehdy, pokud jde o vady, které se vyskytnou v době jeho předání nebo v době záruční (§653 odst. 1 obč. zákoníku), jinak řečeno uplatnění nároku z vadného plnění může ze strany objednatele nastoupit až v souvislosti s převzetím díla, nikoliv dříve. Dále Městský soud [obec] připomenul, že pokud je smlouva odstoupením či zrušením z titulu neodstranitelných vad zrušena, nároky z vad se již neuplatní, ale nastupuje buď režim vypořádání podle zásad bezdůvodného obohacení, nebo sankční režim v případě prokázání důvodného postupu podle ust. § 642 odst. 1 obč. zákoníku.

6. Ve svých dalších podáních žalobce uvedl, že pro další řízení ve věci samé považuje za zásadní důsledné oddělení posouzení nároků ze smlouvy o dílo ze dne 16.5. 2012 (dále jen smlouva I.) a ze smlouvy o dílo ze dne 22.10. 2013 uzavřené jako dodatek [číslo] ke smlouvě I. (dále jen smlouva II.). Pokud jde o smlouvu I., pak předmětem smlouvy I. byl závazek zhotovitele (žalobce) ke zhotovení střešní krytiny na rodinném domě (s výjimkou přístřešků přilehlých k hlavní budově), kdy lhůta k plnění byla sjednána do 15.6. 2012. Předmět plnění předl žalobce jakožto zhotovitel žalovaným jako objednatelům dne 1.7. 2012 bez vad a nedodělků, což je potvrzeno na písemném předávajícím protokolu. Žalovaní zaplatili žalobci sjednanou cenu díla v plné výši a smlouva I. tak zanikla splněním. Dále žalobce uvedl, že ve vztahu ke smlouvě I. uplatnili žalovaní proti žalobci nárok z odpovědnosti za vady a to slevu ze sjednané ceny díla a dále náhradu nákladů spojených s uplatněním odpovědnosti za vady, kdy však je přesvědčen, že tvrzení žalovaných ve vztahu k jimi uplatněnému nároku z odpovědnosti za vady (vzájemnou žalobou), nelze jejich nárok vůbec posoudit pro absenci tvrzení, kdy se vady vyskytly a zda se jedná o vady zjevné nebo o vady skryté. Žalobce však má za to, že smlouva I. byla splněna bez vad a nedodělků, kdy na předmětném díle ze smlouvy I. se nevyskytovaly žádné zjevné vady, za které by žalobce odpovídal a navíc žalovaní uzavřeli po ukončení smlouvy I. smlouvu o II., a i z toho lze dospět k závěru, že žalovaní byli s prací žalobce a výsledkem plnění ze smlouvy I. spokojení, jinak by neuzavírali se stejným zhotovitelem další smlouvu. Žalobce má za to, že nárok žalovaných z odpovědnosti za vady závisí na tom, zda se jedná o vadu odstranitelnou nebo o vadu neodstranitelnou, a zda to byly vady, které lze považovat za skryté. Pokud jde o uplatněné vady, má žalobce za to, že se jednalo o vady zjevné, za které neodpovídal. Žalovaní však znemožnili žalobci provést opravy případných nedostatků a úpravy a opravy na díle dle smlouvy I., provedli pomocí dalšího zhotovitele. Tím znemožnili vznik odpovědnostního závazku žalobce. Vadnost poskytnutého plnění (opravy, úpravy věci) byla napravitelná pouze v rámci odpovědnosti žalobce za vady. Objednatel má v tomto případě právo na zrušení smlouvy nebo na přiměření snížení ceny opravy nebo úpravy tehdy, nelze-li vadu odstranit nebo neodstraní-li jí zhotovitel v dohodnuté lhůtě nebo vyskytne-li se vada znovu. Žalovaným však nesvědčí právo z titulu odpovědnosti za vady, neboť způsob, jakým ho žalovaní uplatnili (úhrada nákladů, které vynaložili na odstranění vad jinými jimi zvolenými dodavateli) zákonná práva § 655 odst. 1 obč. zákoníku, neumožňuje. Pokud jde o nárok na zaplacení částky 3 051 Kč, uplatněný žalovanými, pak k tomu žalobce uvedl, že cena sjednaná ve smlouvě I. a to v článku 3 byla sjednána jako cena pevná a nejednalo se o cenu, která by byla ovlivněna znaleckým posudkem Ing. [příjmení]. K tomu však žalobce vznesl námitku promlčení, kdy smlouva I. byla uzavřena dne 16.5. 2012 a eventuální nárok se promlčel dnem 16.5. 2015 s tím, že u žalobce byl uplatněn po uplynutí 3 leté promlčecí lhůty dne 11.11. 2015. Pokud jde o uplatnění práva z odpovědnosti za vady, je třeba je uplatnit u povinného (žalobce) nejpozději do 1 měsíce po uplynutí doby, ve které je třeba vytknout vady; jinak právo zanikne. Vzhledem k tomu, že sjednaná smluvní záruční doba na práce činila 36 měsíců, mohli žalovaní vytknout vady nejpozději dne 1.7. 2015 (předání díla dne 1.7. 2012) a od tohoto data do 1 měsíce mohli žalovaní u žalobce uplatnit náhradu nutných nákladů, avšak toto právo žalovaným nevzniklo vzhledem k nezákonnosti jejich postupu s uplatněním práva z odpovědnosti za vady, pokud však by soud dospěl k opačnému závěru, pak je žalobce přesvědčen, že toto právo nebylo žalovaným uplatněno včas a tudíž zaniklo.

7. Dále žalobce uvedl, že pokud jde o smlouvu II., byla uzavřena dne 22.10. 2013, kdy předmětem smlouvy II. byl závazek zhotovitele (žalobce) provést zhotovení palubkového střešního podbití, zhotovení dřevěného obkladu fasády. Lhůta k plnění byla sjednána do 15.11. 2013 a cena byla smluvními stranami sjednána jako cena pevná ve výši 182 693,84 Kč bez DPH, včetně 15% DPH činila sjednaná cena 210 098 Kč. Dílo podle smlouvy II. nebylo žalobcem předáno z důvodu na straně žalovaných, kdy poté, co žalovaní vytkli žalobci vady, oznámil žalobce svoji připravenost vady odstranit a aniž žalovaní umožnili žalobci vady odstranit a poskytli mu k tomu přiměřenou lhůtu, od smlouvy odstoupili. Žalobce se snažili učinit nápravu, což mu však žalovanými nebylo umožněno, když opakovaně uváděli, že nemají důvěru k opravám, které by žalobce prováděl. Vzhledem k tomu, že od smlouvy bylo odstoupeno, je objednatel zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady. Dále žalobce uvedl, že se žalovaní vzájemným návrhem domáhají po žalobci zaplacení náhrady škody ve výši 160 980 Kč, kdy tato nárokovaná částka zaplacení představuje náklady, které měli žalovaní vynaložit na opravu vad u díla dle smlouvy II. V dané věci se však jedná o náklady na odstranění vad z nedokončeného díla a nikoliv o jinou škodu vadami díla způsobenou, což ostatně i konstatoval odvolací soud, kdy uvedl, že újma spočívající ve vadném provedení opravy nebo úpravy je napravitelná pouze v rámci odpovědnosti za vady. Uplatnění nároku z vadného plnění však může ze strany objednatele nastoupit až v souvislosti s převzetím díla, nikoliv dříve a je nesporné, že dílo dle smlouvy II. předáno nebylo a tudíž nemůže nastoupit odpovědnosti za vady. Pokud jde o smlouvu o dílo II., pak v dalším podání žalobce opakovaně zdůraznil, že pokud jde o cenu díla ve výši 210 098 Kč, tato byla sjednána jako cena pevná. Dále uvedl, že žalobce žalovaným opakovaně nabízel odstranění údajných vad díla, avšak žalovaní nevyvinuli k dodržení zákonného postupu k uplatnění nároku vad sebemenší součinnost. Dále žalobce uvedl, že vady díla namítané žalovanými na zhotoveném díle, pokud jde o smlouvu II., jsou v části vadami zjevnými a ve všech tvrzených položkách vadami odstranitelnými, tedy měly být řešeny opravou či slevou z ceny díla. Žalovaní dílo dle smlouvy II. nikdy nepřevzali, tedy objektivně ani neměli možnost vady vytýkat, když práva z vad mohou objednatelům z podstaty věci vzniknout až při převzetí díla. Odmítnutí převzetí díla žalovaní opakovaně odůvodnili zcela nekonkrétním tvrzením o existenci vad díla, kdy žalobce odstranění údajných vad díla opakovaně nabízel. Vzhledem k tomu, že žalovaní neučinili sebemenší součinnost, následně žalobce od smlouvy II. dne 4.4. 2014 odstoupil a po žalovaných požadoval zaplacení částku odpovídající hodnotě díla ponížené o slevu, kdy uplatnil nárok pouze ve výši 200 000 Kč. Na místo řádného postupu směřujícího k uplatnění zákonem předvídaných nároků, tedy slevy z ceny díla či požadavku na odstranění vad díla, zajistili žalovaní okamžité odstranění vad díla třetí osobou, nikoliv žalobcem, jak by bylo ve smyslu ust. § 655 odst. 1 obč. zákoníku možné očekávat. Umožnění jakéhokoliv zásahu do díla třetí osobě se žalovaní sami připravili o možnost uplatňovat po žalobci jakékoliv nároky z vad či záruční odpovědnosti.

8. Pokud jde o vzájemný návrh žalovaných žalobce uvedl, že došlo k rozšíření tohoto vzájemného návrhu žalovaných podáním ze dne 16.4. 2019 a to o další částku 35 562,74 Kč, kdy však hmotněprávní podklad pro vzájemný návrh žalovaných není dán, když fakticky jako takový neexistuje, neboť žalovaní nejsou v důsledku svých pochybení vůbec oprávnění požadovat jakékoliv nároky z vad a už vůbec nároky z titulu náhrady údajné škody. Pokud jde o původní vzájemný návrh, pak ten byl u soudu uplatněn až po uplynutí zákonné tříleté promlčecí lhůty ve vztahu k nárokům ze smlouvy I., když dílo dle této smlouvy bylo předáno již 22.6. 2012 a doplnění vzájemného návrhu pak dokonce po uplynutí více než 5 let od okamžiku zhotovení díla, kdy musí dojít k zamítnutí vzájemného návrhu žalovaných z důvodu promlčení těchto nároků, kdy žalobce tuto námitku řádně uplatnil. Vzájemný návrh žalovaných je označen jako nárok na náhradu škody, když co do obsahu je neúplným tvrzením o údajné odpovědnosti za vady díla dle smlouvy I. a smlouvy II. a existenci nároku uplatněného vzájemným návrhem dovozuje žalobce z toho, že vady díla nebyly žalovanými v zákonné lhůtě řádně vytknuty a nebyl uplatněn jím odpovídající nárok z vad a dílo dle smlouvy II. ani nebylo žalovaným řádně převzato. Pokud nedošlo k vytknutí vad v zákonné lhůtě, pak ani nárok na náhradu z odpovědnosti za vady nemohl platně vzniknout. Uplatnění odpovědnosti z vad bylo zákonnou podmínkou vzniku jakéhokoliv nároku vyplývajícího z těchto vad. Nemůže též ani existovat nárok žalovaných z titulu náhrady škody, když škodu nelze nárokovat v případě, kdy lze nároky uplatnit z titulu tvrzeného vadného provedení díla. Škodou by teoreticky mohla být až újmy, ke které by došlo v příčinné souvislosti s vadně provedeným dílem, nikoliv však nároky z vady díla. Nárok žalovanými uplatněný vzájemným návrhem, který není dán a tento návrh musí být zamítnut.

9. Dále žalobce uvedl, že teprve na podzim roku 2015 (schůzka se uskutečnila dne 1.9. 2015) proběhlo zkoumání, zda vůbec žalobcem zhotovovaná díla vykazují vady, o jaké vady se konkrétně jedná, jaká je jejich povaha a tedy rovněž to, jaké případné nároky z těchto vady by mohli žalovaní uplatnit. Žalovaní v listopadu 2013 s obecným odkazem na existenci vad nejprve odmítali cenu díla II., následně z téhož důvodu odmítali poskytnout součinnost při převzetí díla II. a nakonec skutečnostmi odůvodnili i své odstoupení od smlouvy II., ve skutečnosti však až na podzim 2015 bylo skutečně provedeno odborné šetření, na němž bylo zkoumáno, zda obě díla provedená žalobcem, do nichž zároveň v mezidobí zasahovali již další řemeslníci a třetí osoby, vůbec nějaké vady či nedostatky vykazují. Následně v návaznosti na tyto kroky a z nich vyplynuvší zjištění pak dne 11.11. 2015 poprvé uplatnili prostřednictvím svého vzájemného návrhu příslušný nárok a to konkrétně nárok na slevu z ceny díla. Žalovaní sice předmětným vzájemným návrhem uplatnili příslušné právo z vad, avšak učinili tak přípisem adresovaným soudu nikoliv žalobci, kdy tento vzájemný návrh žalovaných byl doručen soudem žalobci při následujícím ústním jednání dne 19.1. 2016. Ve vztahu k dílu I. je žalobce toho názoru, že šlo o pozdní uplatnění tohoto nároku, kdy k němu došlo až po 43 měsících od jeho dokončení a předání, kdy však byla záruční doba sjednána v trvání 36 měsíců a běžela ode dne předání, tj. ode dne 22.6. 2012 do 22.6. 2015. Pokud jde o vztah k dílu II, pak od smlouvy II. bylo odstoupeno a smlouvy II. byla v důsledku odstoupení nesporně zrušena a nároky z vad nemohou být uplatněny, kdy mezi původními smluvními stranami nastupuje vztah bezdůvodného obohacení či sankční režim dle ust. § 632 odst. 1 obč. zákoníku. Navíc žalobce má za to, že veškeré vady zjištěné byla odstranitelné a odstoupení žalovaných od smlouvy II. odůvodněné existencí odstranitelných vad tak nemůže být považováno za platné, když žalovaní by bývali mohli od smlouvy platně odstoupit jedině v případě, že by žalobce tyto odstranitelné vady neodstranil ani na výzvu ve stanovené lhůtě. Takováto lhůta však nebyla poskytnuta a žalovaní ani ji netvrdí. Z e-mailové korespondence stran vyplývá, že žalovaní žalobci neumožnili tvrzené vady ani zkontrolovat, natož ani odstranit. Tato nesoučinnost žalovaných v řádném dokončení a předání díla žalobcem je důvodem, pro který od smlouvy II. žalobce odstoupil a toto žalobcovo odstoupení je platné. Vzhledem k tomu, že od smlouvy II. bylo platně odstoupeno, žalovaní jsou tedy povinni vydat žalobci bezdůvodné obohacení odpovídající hodnotě díla dle znaleckého posudku.

10. Žalovaní setrvali na svých tvrzeních ohledně nedůvodnosti žaloby, a pokud jde o vzájemný návrh, tento rozšířili o částku 35 562,74 Kč na celkovou částku 301 027,04 Kč, kdy rozšíření vzájemného návrhu odůvodnili tím, že dle revizního znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne 8.11. 2018 vyplývá, že sleva za vady díla I. a II. byla stanovena na celkovou částku 117 625 Kč. Vzájemným návrhem žalovaných byla uplatněna tato sleva za předmětné vady ve výší 101 433,30 Kč, tedy rozdíl činí částky 16 191,70 Kč. Dále ze závěru revizního znaleckého posudku vyplynulo, že správná cena díla II. má činit částku 190 726,96 Kč oproti původní ceně díla II., která je uvedena ve smlouvě o dílo II. ze dne 21.10. 2013 ve výši 210 098 Kč. Žalovaní vznáší námitku částečně neplatnosti smlouvy o dílo II. ze dne 22.10. 2013 a to v částce 19 371,04 Kč, protože povinností žalobce dle § 644 odst. 1 obč. zákoníku bylo poskytnout přiměřenou cenu díla to právě ve výši 190 726,96 Kč. V důsledku této námitky žalovaných ohledně částečné neplatnosti citované smlouvy o dílo II. ze dne 22.10. 2013 vzniklo žalobci mimo jiné bezdůvodné obohacení ve výši 19 371,04 Kč. Dále se žalobci domáhají vzájemným návrhem ze dne 11.11. 2015 zaplacení celkové částky 265 464,30 Kč sestavující se z původní částky 101 433,30 Kč – sleva za vady díla I. a II., dále se domáhají zaplacení částky 3 051 Kč – námitka částečné neplatnosti smlouvy o dílo I., dále zaplacení částky 160 980 Kč jakožto náhradu škody se zákonným úrokem z prodlení. Dále se domáhají peněžité částky 15 730 Kč a to z titulu náhrady nutných nákladů, které jim vznikly v souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti za vady, a opět se zákonným úrokem z prodlení, tedy rozšířili vzájemný návrh o částky 35 562,74 Kč na částku 301 027,04 Kč. Při jednání dne 30.1. 2018 k dotazu soudu zástupce žalovaných uvedl, že pokud jde o právo z odpovědnosti za vady, toto uplatnili žalovaní včas a to do dopisem ze dne 26.2. 2014, kdy toto je popsáno v jejich vyjádření došlém soudu dne 11.1. 2015.

11. Účastníci učinili souhlasné prohlášení o tom, že pokud jde smlouvu I., pak dílo bylo dokončeno, předáno dle této smlouvy dne 1.7. 2012, k čemuž existuje předávací protokol.

12. Dále účastníci při jednání dne 5.9. 2019 upřesnili své původní souhlasné prohlášení týkající se díla I., kdy tvrdili, že dílo bylo předáno, dokončeno a převzato. Dále učinili souhlasné prohlášení týkající se díla II., kdy prohlásili, že do smlouvy o dílo II. bylo odstoupeno. Pokud jde o odstoupení, bylo mezi účastníky rozpor pouze v tom, že každá ze stran považovala za platné to odstoupení od smlouvy II., která učinila ona sama. Ovšem o tom, že od smlouvy bylo odstoupeno, nebylo mezi účastníky sporu.

13. Ze zápisu z místního šetření ze dne 12.10. 2015 soud zjistil, že při tomto šetření v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku se zúčastnil žalobce, žalovaní a paní [příjmení], znalec [příjmení] [příjmení] a rozpočtář J. [jméno]. Konstatují se zde existenční vady klempířských prvků, dřevěných obkladů, prvků krytiny a příslušenství na rodinném domě žalovaných v [obec]. K tomu žalobce vepsal poznámku, že bylo místní šetření svoláno opožděně, a tudíž nestihl zajistit přítomnosti svého soudního znalce. V příloze je pak označení klempířských prací, tesařské konstrukce, klempířské konstrukce a soupis vad a nedostatků a to v detailu oplechování ke zdi na spodní střeše, lemovacích prvků střechy, svodových kolen, okapnice pod difuzní membránou na hlavní střeše, větrací mřížce na spodní střeše, podbití přesahu palubkami, dřevěný obklad fasády a okenních ostění na východní a jižní straně, oplechování parapetů, na ochranné příčce ve spodní části dřevěného obkladu, jihovýchodní část obkladu a soupis provedených oprav. Z e-mailové korespondence účastníků soud zjistil, že stany sjednávaly způsob vypracování znaleckého posudku a výběr znalce a to v rámci mimosoudních jednání účastníků. Z výpisu údajů z veřejné části živnostenského rejstříku žalobce, soud zjistil, že žalobci svědčí živnostenské oprávnění pro pokrývačství, tesařství a provádění staveb včetně změn a odstraňování. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 16.5. 2012 v Hrusicím soud zjistil, že je uzavřena mezi žalobcem jako zhotovitelem díla a žalovanými jako objednateli díla, kdy předmětem smlouvy je závazek zhotovitele provést zhotovení střešní krytiny v rozsahu kompletní realizace střešní krytiny typ Lindab SPR 25 Click tnse-mpe na rodinném domě (nevztahuje se na přístřešky přilehlé k hlavní budově) dle podrobného položkového rozpisu prací uvedeného v příloze [číslo] smlouvy – rozpočet, za cenu 171.811 Kč včetně DPH. Z předávacího protokolu soud zjistil, že byl sepsán 1.7. 2012 je zde uvedeno, že se jedná o akt zhotovení střešní krytiny na novostavbě rodinného domu na parc. [číslo] v k.ú. [obec], termín realizace zahájení 16.6. 2012, dokončení 22.6. 2012 a je zde zapsáno dnešního dne zhotovitel předává výše uvedené dílo objednateli, který jej zároveň přebírá bez vad a nedodělků. Dále je zde označeno zhotovitel [celé jméno žalobce] a objednatel [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] a tři podpisy. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo uzavřené dne 16.5. 2012 soud zjistil, že je uzavřen dne 22.10. 2013 mezi žalobcem – zhotovitelem a žalovanými jako objednateli, kdy předmětem tohoto dodatku je závazek zhotovitele provést zhotovení střešního podbití a dřevěného obkladu fasády v rozsahu kompletní realizace střešního podbití a obkladu části fasády ze smrkových palubek tloušťky 19mm, dle podrobného položkového rozpisu prací uvedených v příloze [číslo] tohoto dodatku za cenu 210.098 Kč včetně DPH. Z e-mailových zpráv účastníků ze dne 25.11. 2013 soud zjistil, že žalovaní vytýkají žalobci vady díla, dále tyto vady vytýkají i 26.11. 2013, 27.11. 2013, 28.11. 2013, k tomu je e-mail od žalobce datovaný dnem 16.12. 2013, kde uvádí, že má nadále snahu vytýkané nedostatky odstranit v co nejbližším možném termínu a navrhuje schůzku účastníků a žádá o vzájemnou domluvu vedoucí k dokončení a předání díla. Z výzvy k poskytnutí součinnosti ze dne 16.12. 2013 žádá zástupce žalobce žalované k poskytnutí součinnosti k tomu, aby žalobce mohl shlédnou vytčené vady a případně je mohl odstranit, dále žádá o zaplacení faktury, která proplacena prozatím nebyla. K tomu následují výzvy e-mailem obdobného obsahuje ze dne 24.1. 2014, 12.2. 2014, dále písemná výzva ze dne 3.3. 2014, e-mailová korespondence ze dne 3.4. 2014, písemná výzva ze dne 3.3. 2014, e-mailová komunikace ze dne 7.3. 2014, výzva k umožnění splnění závazku ze dne 31.3. 2014, která v sobě obsahuje odstoupení od smlouvy o dílo s účinností ke dni 4.4. 2014 a současnou žádost o vyčíslení proti nároku žalovanými uplatňovaného v souvislosti s tvrzenými výhradami k vlastnostem díla, dále nabídnutí náhradní lhůty a odstoupení od smlouvy učiněné e-mailovou korespondencí. Z listinného důkazu, faktury [číslo] soud zjistil, že byla vystavena žalobcem vůči žalovaným na částku 100.000 Kč a to za dodávku a montáž střešní krytiny na novostavbě RD v [obec] s tím, že žalovaní k tomu dokládají doklad od Wüstenrot o zaplacení této částky. Z faktury [číslo] soud zjistil, že byla vystavena žalobcem vůči žalovaným se splatností 10.7. 2012 na částku 71.811 Kč, k tomu doložili žalovaní potvrzení od Wüstenrot, že tato částka byla zaplacena. Ze znaleckého posudku [číslo] 2015 ze dne 26.10. 2015 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], soudním znalcem za pomocí konzultanta specialisty [jméno] [jméno], soud zjistil, že znalecký posudek se týká vybraných stavebních konstrukcí na stavbě rodinného domu na parc. [číslo] v obci [obec] a to stavebních konstrukcí prováděných firmou žalobce v etapách dílo I. a dílo II., to je klempířské konstrukce a dřevěné obklady fasádního pláště, včetně doprovodných konstrukcí, kdy z jeho závěru soud zjistil, že dílo jako celek vykazuje velmi závažné vady a nedostatky, pramenící v mnoho bodech z neznalosti žalobce profese řemesel, ale i sepisování smluvních vztahů či rozpočtování, kdy některé vady je potřebné okamžitě řešit v rámci jejich odstranění, neboť může dojít jejich vlivem k totální degradaci provedené konstrukce, tedy pokud jde o dřevěný obklad, palubky vnějších stěn, kdy stavba jako celek vlivem uvedených vad a nedostatků ztrácí v lokálních bodech na své funkčnosti a celkově na estetickém výstupu, kdy toto vše se musí projevit ve snížení tržní hodnoty stavby jako celku, ač se jedná o novostavbu. Předmětný znalecký posudek vychází z místního šetření dne 12.10. 2015, kdy byly seznány existující vady díla a to chybné v detailu oplechování ke zdi na spodní střeše, chybné osazení lemovacích prvků střechy, chybné osazení svodových kolen, zvlnění okapnice pod difuzní membránou na hlavní střeše, špatné připevnění větrací mřížky, vadné podbití přesahu palubkami, vadné osazení dřevěných obkladů fasády kolem okenního ostění, nesprávné kotvení obložení v celé ploše, kdy tuto velmi vážnou vadu díla je možné odstranit jen a pouze demontáží obkladu jako celku a znovu připevnění přes spony, chybné oplechování parapetů, špatné připevnění ochranné mřížky ve spodní částku dřevěného obkladu, chybné provedení krycí plechové střížky, chybné podbití hlavní i nízké střechy z palubek, nepropojenost a neukotvení okapní části pod žlabem, nepřekrytí svislých drážek vrchní krytiny v detailu u žlabu, nedostatečné kotvení manžety větracího komínku, špatně uzavřené a dotažené objímky na dešťových svodech, kdy dále ze závěru posudku plyne, že smluvní cena z dodatku [číslo] smlouvy o dílo byla nadhodnocena celkem o 59.144 Kč a to vlivem účtování větších výměr než byla konečná reálná skutečnost u některých položek a pokud jde o obě částí díla, tak je celkem neoprávněně účtovaný rozdíl ve smluvních cenách 62.195 Kč, kdy obvyklá cena prvotního díla činí částku 156.285 Kč a druhotného díla částku 153.431 Kč a vzhledem k neodstraněným vadám pak součet cen za neodstraněné vady činí částku 204.200 Kč, tedy tato částka vyjadřuje slevu z ceny realizovaných cen konstrukcí a prací mimo odpočet neoprávněně účtovaných smluvních cen, pokud by vady díla nebyly již dále opravovány. A částka 236.675 Kč je cenou, kterou by bylo nutné vynaložit na opravu všech zjištěných vad na prvotním i druhotném díle, kdy již byla vynaložena na opravu vad částka 75.695,30 Kč s tím, že při porovnání dokumentace znalec zjistil, že pokud jde o první a druhotné dílo, pak zjištěné vady odpovídají vadám, které byly reklamovány objednateli díla a dílo vykazuje i další vady a nedostatky. Pokud jde o příčinu vzniku vad a nedostatků, znalec nalezl, že tyto mají společný charakter a ten spočívá v tom, že firma žalobce má neznalosti v provádění klempířských konstrukcí, s materiálem a systémem Lindab, kdy tyto nezkušenosti a neznalosti se následně projevují v nekvalitě detailů, nedotažení a nedokončení individuálních klempířských konstrukcí prvků, usnadnění technických řešení při práci s plechem apod., kdy důsledkem toho jsou následně vzniklé vady jak funkční, tak estetické. Pokud jde o posuzované tesařské práce a truhlářské práce, pak znalec má za to, že firma žalobce toto řemeslo ve svých základech a znalostech vůbec neovládá, kdy tomu odpovídají špatně technicky a pohledově provedené obklady stěn palubkami, nedokončené podbití střech a lemů střech, opadávající a loupající se ostění oken a dveří, kdy palubky jsou přibité obyčejnými ocelovými hřebíky přes pera a drážky, kdy vyčnívají hlavičky hřebíků, což je při pohledovém prvku nepřípustné, kdy dále uvolněné rohové lišty ochranné síťky jsou dokladem dalšího nezvládání tohoto řemesla. Dále vadami díla je jeho účtování a nasmlouvání cen, kde se vyskytují značné chyby ve srovnání s reálně provedeným dílem, což má dopad do vyúčtovaných cen, dále znalec konstatoval, že reálné provedení díla doprovází řada vad a nedostatků, má vliv na sníženou životnost jednotlivých provedených konstrukcí, ale i životnost konstrukcí navazujících, kdy nejkřiklavější případy jsou obklady stěn palubkami, kde se za současného provedené předpokládá životnost max. 1-3 roky, kdy následně začnou obklady degradovat a to korozí hřebíků, povolením spojů, hroucením palubek a vznikem skvrn na dřevě, kdy i je i velmi nebezpečné možné zatékání ve střešní rovině kolem větracích komínků, kde chybí šrouby a manžety a je zde možnost vniku živočichů do vnitřních vrstev střech, což může způsobit degradaci a poničení a ztrátu jejich vlastností, což bude mít vždy negativní vliv na tržní hodnotu stavby, pokud vady nebudou odstraněny. Znalec došel k závěru, že sleva z ceny děl činí celkem částku 204.200 Kč a náklady na opravu a odstranění vad činí částku 236.675 Kč. Předmětné nalezené vady jsou dále dokumentovány fotodokumentací, která byla žalovanými přiložena a dále pak vyjádřením firmy Lindab, které se týká místního šetření provedeného díla dne 25.11. 2013 a [právnická osoba] předmětné vady potvrzuje. Z faktury č. 2014 vystavené [právnická osoba] s.r.o. vůči žalovaným je patrno, že tato má splatnost 24.2. 2014 a je zde vyúčtována v částce 72.480 Kč. Oprava střechy, kdy ta je podložena cenovou nabídkou, kdy navíc provedené dílo je v rozporu s Českou technickou normou ČSN [číslo] tak, jak plyne ze znaleckého posudku a ČSN [číslo], stejně tak je provedené dílo v rozporu pravidly pro klempířské práce vydané [příjmení] klempířů a pokrývačů a tesařů a to tak, jak konstatuje shora specifikovaný znalecký posudek a dílo je i v rozporu s montážním návodem od výrobce – firmy Lindab. Z faktury [číslo] 2015 soud zjistil, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalovaným za předmětný znalecký posudek částku 12.100 Kč a dále z faktury [číslo] soud zjistil, že zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalovaným za právní služby s touto věcí částku 12.825,20 Kč.

14. Dále soud provedl listinné důkazy předložené žalovanými: fotodokumentace upravené nebo opravené věci ze smlouvy o dílo I. – fotodokumentace zachycující vady oplechování ke zdi na spodní střeše rodinného domku a vady lemovacích prvků střechy s uvedením dat jejich pořízení včetně 6 fotografií vyhotovených panem [příjmení] [příjmení] dne 21.1. 2014, celkem 40 fotografií spolu s detailní fotografií, vady větrací mřížky – spodní střechy rodinného domku s uvedením dat jejich pořízení, celkem 7 fotografií spolu s detailní fotografií, fotodokumentace zachycující vady svodových kolen u rodinného domku, s uvedením dat jejich pořízení (celkem 1 fotografie spolu s detailní fotografií), fotodokumentace zachycující vady okapnice pod difuzní membránou na hlavní střeše – západní strana rodinného domku s uvedením dat jejich pořízení, celkem 2 fotografie spolu s detailní fotografií, fotodokumentace zachycující stav střešní folie laťování okapnice, v jakém byly předány žalobci pro realizaci střešní krytiny na předmětném rodinném domku s uvedením dat jejich pořízení (celkem 11 fotografií spolu s detailní fotografií), fotodokumentace týkající se smlouvy o dílo II. – fotodokumentace zachycující vady podbití přesahu palubkami na předmětném rodinném domku s uvedením dat jejich pořízení, celkem 17 fotografií spolu s detailní fotografií, fotodokumentace zachycující vady dřevěného obkladu fasády a okenního ostění z východní a jižní strany předmětného rodinného domku s uvedením dat jejich pořízení, celkem 22 fotografií spolu s detailní fotografií, fotodokumentace zachycující vady oplechování parapetů na předmětném rodinném domku s uvedením dat jejich pořízení, celkem 21 fotografií spolu s detailní fotografií. Z těchto listinných důkazů vyplynul stav díla dle smlouvy I. a dle smlouvy II. a to ke dni 21.1. 2014, a pro období následující po zhotovení díla.

15. Z listinných důkazů – e-mailové komunikace účastníků za období od 18.10. 2013 do 28.11. 2013 soud zjistil, že účastníci komunikují o zaplacení díla dle smlouvy II. s tím, že žalovaní trvají na tom, aby fakturace byla rozdělena na dvě faktury po 118 751,04 Kč plus DPH a částku 63 942,87 Kč plus DPH. Žalobce zde zdůrazňuje v komunikaci prostřednictvím své manželky, že smlouva II. je hotova z cca 90% s tím, že zádržné bývá v obvyklé výši 10%, ovšem ze strany žalovaných není ničeho plněno. Žalovaní zasílají výhrady týkající se difuzní membrány, okapnice, lemovacích prvků, větracích profilů a svodových kolen. Žádají o řešení. Manželka žalobce v posledním e-mailu konstatuje, že žalobce má veškerý materiál od úterý připravený, když navíc střešní folie nebyla předmětem manželovi dodávky a oprava, resp. doplnění chybějících částí folie není nijak náročná nebo nemožná a přesto, že závada není žalobcem způsobena, je žalobce ochoten ji odstranit, aby dostali zaplaceno zhotovení obkladu fasády, a žádá o součinnost ze strany žalovaných, aby se záležitost neprodlužovala.

16. Z dopisu datovaného dnem 26.2. 2014 soud zjistil, že je určen žalobci, zasílají jej žalovaní, týká se smlouvy II. V předmětné písemnosti žalovaní konstatují, že práce na díle dle smlouvy II. vykazují takové vady, že je zjevné, že bude nezbytné jejich úplné předělání a mají to za podstatné porušení předmětné smlouvy s tím, že nemají zájem na jejich nápravě ze strany žalobce, jak již byl informován, a proto odstupují od smlouvy o dílo II. Dále je zde uvedeno, že trvají na slevě z ceny díla odpovídající zjištěným vadám, přičemž její konkrétní vyčíslení včetně případných náhrad škod způsobených vadami bude žalobci zasláno následovně v návaznosti na vyčíslení novým dodavatelem prací. K tomu je připojena nepodepsaná listina označena [ulice] vady díla dle dodatku [číslo] (smlouva o dílo II.) Jedná se o vady týkající se oplechování ke zdi na spodní střeše, lemovací prvky střechy, svodová kolena, podbití přesahu střechy palubkami, provedení/ohnutí parapetů, obložení okenního ostění, doručení je doloženo podacím lístkem, kdy zásilka je adresována žalobci. Z výzvy adresované žalovaným zástupcem žalobce datovaným dnem 3.3. 2014 soud zjistil, že žalobce vyzývá žalované k potřebné součinnosti k možnému splnění závazku žalobce. V písemnosti je konstatováno, že dne 15.2. 2014 se v místně zhotoveného díla uskutečnila kontrolní schůzka a to za účasti žalovaných a účasti žalobce, kdy na základě této schůzky měl žalobce možnost posoudit žalovanými uváděné nedostatky díla dle dopisu ze dne 30.1. 2014. Žalobce se nezříká svých povinností dle smlouvy o dílo I. a II., avšak ke splnění závazků je třeba poskytnout ze strany žalovaných součinnost a to zejména pokud jde o umožnění přístupu k nemovitosti za účelem odstranění nedostatků díla. Žalobcem je odhadováno provádění nezbytných prací v délce 3 dnů a žádá o neprodlené sdělení vyhovujících dnů v období od 10.3. 2014 do 23.3. 2014. K tomu je e-mailová odpověď žalovaných, že nemají zájem na nápravě ze strany žalobce v rámci reklamovaných vad, které vykazují i původní práce a trvají na slevě z díla (e-mail ze dne 7.3. 2014). Na to následuje výzva žalobce žalovaným k umožnění splnění závazku datovaná dnem 31.3. 2014 se lhůtou do 4.4. 2014 s tím, že pokud žalovaní setrvají na dosavadním postoji, odstupuje žalobce od smlouvy o dílo s účinností ke dni 4.4. 2014 a žádá o vyčíslení případného protinároku.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem firmy Lindab, dům žalovaných navštívil 2-3x a měl zhodnotit pokládku krytiny. Nalezl závady estetické a funkční s tím, že na prohlídce domu byl někdy k závěru roku 2013 či začátkem roku 2014 s tím, že má za to, že se jednalo o vady odstranitelné. Pokud jde o střechu, uvedl, že ta byla položena dobře. Střechu nebylo potřeba sejmout. Folii stačilo doplnit.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaní jej požádali o vypracování posudku. Byl 2x na prohlídce předmětného domu. Na první prohlídce byl i žalobce a žalovaní, druhá prohlídka byla někdy v říjnu 2015. Vypracoval posudek po prohlídce v říjnu 2015. Vady, které existovaly v říjnu 2015, popsal ve svém posudku. Pokud jde o vady, uvedl, že se jednalo o vady odstranitelné.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na stavbu domu žalovaných se dostal jako subdodavatel od firmy Saos, kdy tam byl na přelomu roku 2013 2012, kdy provedl opravy střechy difusní folie, větrací mřížky, nevzpomněl si, zda tam byly vady na okapech nebo svodech. Uvedl, že pokud jde opravy vad, tak ty byly všechny odstranitelné.

20. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že navštívil nemovitost žalovaných, kdy spolupracoval se znalcem [příjmení] [příjmení] na daném znaleckém posudku, kdy jej znalec [příjmení] přizval s tím, že byl přizván k ocenění truhlářských prvků. Uvedl, že tyto byly špatně provedeny. Provedl srovnávací rozpočet s cenou díla s tím, že rozdíly byly v řádu pouhých tisícikorun, rozdíl byl zanedbatelný.

21. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl zástupcem žalovaných, ale byl zproštěn mlčenlivosti. Tento případ zastupoval od začátku roku 2014, kdy probíhala mimosoudní jednání s žalobcem. Na předmětné nemovitosti byl 1.9. 2015, pokud jde o soudní řízení, zastupoval v druhé polovině roku 2014. Vzpomněl si, že žalovaná reklamovala, resp. upozorňovala na vady, které tam přetrvávaly, avšak v době jeho návštěvy již byly některé z nich odstraněny a to z velké části. Odstranila to [právnická osoba]. Na střechu se nedostali, nebyl k dispozici žebřík a znalec se díval na střechu dalekohledem. Některé dřevěné palubky se odchlipovaly. Nátěr nebyl jednolitý. Diskutovalo se, zda šlo o vadu nebo o přirozený stav. Žalovaní odstraňovali vady prostřednictvím třetí osoby a to z toho důvodu, že žalobci nedůvěřovali, že by odstranění vad řádně provedl. Žalobce navrhoval způsob opravy, oni ho konzultovali s odborníky z Lindab a tím řekli, že takový způsob opravy není řádný, a proto žalobci nedůvěřovali.

22. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že si jej objednal žalobce jako odborníka pro jednání s protistranou. Na předmětném jednání byli, i ti tam měli odborníka. Byl slyšen jako svědek dne 10.4. 2018 a odhadoval, že jednání mohlo být před dvěma a více roky. Znalec žalovaných měl zpracovat znalecký posudek, tento posudek mu měl být předložen a měl k tomu případně říci nějaké svoje odborné připomínky, nebo zda s tím souhlasí či nikoliv. Neví, co se dělo dále, k němu žádný posudek nedorazil. Ani nebyl požádán o další práci. Nebyl již schopen říci, zda tam byly či nebyly vady. Na to si nevzpomínal. Dodal, že tam byly drobné vady podbití, ovšem nejednalo se o žádné fatální záležitosti.

23. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je manželkou žalobce. Uvedla, že manžel pracoval na domě žalovaných, na obkladu domu, kdy dílo nebylo zaplaceno. Pak se s manželem snažili, aby případné vady, které byly vytýkány, odstranili, což nebylo žalovanými umožněno, a proto to dal manžel k soudu. Nebyla to první zakázka pro žalované, rok před tím manžel pracoval pro žalované na pokládce střešní krytiny. Na střeše již byla hydroizolační folie a manžel – žalobce podle smlouvy o dílo učinil pouze pokládku plechové krytiny a k tomu příslušenství. První zakázka byla dokončena v létě 2012, kdy stavba byla předána a zaplacena. Pokud jde o dřevěný obklad, tedy druhou zakázku, ta byla poptána žalovanými v létě 2013 a realizováno to bylo na podzim 2013. Dělal se tedy dřevěný obklad, dřevěné podbití, parapety a svody, kdy práce byly všechny provedeny. Těsně před dokončením díla si žalovaní doobjednali další větrací komín a lemování. Domluvila se s žalovanou, že má cestu do [obec], že jí přiveze fakturu, která by zahrnovala celé dílo včetně doobjednaného komínu. Všechno bylo hotové kromě lemování a právě větracího komínu. Fakturu předala žalované koncem října 2013 nebo začátkem listopadu 2013, zaplacena faktura nebyla. Volali, že mají poničené lemování zepředu na domě, byla domluvena schůzka někdy na pátek, snad někdy v listopadu 2013. Manžel si nebyl vědom, že by bylo něco špatně. Měl se na to jít podívat v pátek, ovšem pak došlo informace, že větrací komín bude po neděli, tak se ze schůzky v pátek omluvil s tím, že přijede po víkendu a vyřeší to najednou. Pak žalovaní napsali, že je tam více závad a ke schůzce nedošlo a už ani nedodělal větrací komín. Manžela už na stavbu nepustili, žalované kontaktovali, ti nebrali telefony, takže poslala e-mail, ať napíší, jaké jsou vady a manžel to přijede odstranit. Reakce žalovaných byla odmítavá s tím, že se potřebují ještě poradit, to bylo koncem listopadu a začátkem prosince 2013. V prosinci požádali jejich právního zástupce o součinnost s tím, že to bude mít větší váhu, ten se žalovaným ozval někdy v prosinci nebo až v lednu 2014. Žádali o součinnost, o schůzky, o prohlídku vad na stavbě. Byla domluvena schůzka na únor 2014, ta proběhla. Byli tam oba s manželem a manželům kolega, avšak schůzka byla bezvýsledná. Řekli jim, že všechno, co manžel udělal, udělal špatně a z tohoto důvodu nechtějí, aby manžel něco opravoval. V květnu 2014 pak podali žalobu. Pak byla ještě schůzka v září 2015 za účasti obou právních zástupců, chtěli se domluvit na dalším postupu s tím, že bude vybrán znalec, který provede znalecký posudek, nicméně nedošlo k dohodě na osobě znalce. Pak se dohodli, že žalovaná strana provede svůj znalecký posudek a náš znalec ho bude připomínkovat a z toho měla vzejít dohoda. Od jara 2014 do schůzky v září 2015 žádné šetření nebylo. Výsledkem schůzky v září 2015 byla domluva, že žalovaná zašle fotografie týkající se nemovitosti a vad, zašle to i manželovi a mě. Nestalo se nic, nic jim nebylo posláno. Poté napsala e-maily zástupci protistrany, avšak ten odepsal, že již žalované nezastupuje. Pokud jde o nějaké nároky, žalovaní nic neuplatňovali, jen říkali, že to není dobře uděláno a že tam manžela nepustí. Pokud jde o znalecký posudek, ten získal až jejich advokát v lednu 2016 při jednání před soudem, kdy žalovaní předložili znalecký posudek. Jednání bylo v listopadu 2015.

24. Žalovaná k tomu uvedla, že je pravdou, že svědkyně jí předala fakturu na částku 210 098 Kč dne 13.11. 2013. S manželem však 16.11. 2013 jeli na stavbu, byli tam závady a telefonicky tyto závady sdělila svědkyni. Dále žalovaná uvedla, že ohledně smluv komunikovala se svědkyní, protože ta připravovala smlouvu o dílo a vyřizovala s ní organizační věci ohledně předmětného díla. Věděla, že svědkyně je manželkou žalobce. Uvedla, že oni neodstraňovali závady, ale bylo to v duchu, zaplaťte a my vám závady odstraníme. Neměli důvěru, že by řádně postupovali při opravách. Pak následovalo na základě schůzky 15.2. 2014 odstoupení od smlouvy z jejich strany. Následně zasílala vyčíslení slevy a požadoval slevu z díla. Reklamovali i dřevěný obklad domu, neboť některé z palubek odpadly. Neobdrželi od žalobce a jeho manželky návrh na nějaké smírné řešení, říkali, uhraďte 100%.

25. Ze znaleckého posudku vypracovaného [právnická osoba], znaleckého ústavu [číslo] ze dne 8.11. 2018, který je revizním znaleckým posudkem znaleckého posudku [číslo] 2015 ze dne 26.10. 2015 soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Soud zjistil a má za prokázané, že obvyklá cena díla I. dle smlouvy o dílo I. odpovídá smlouvě o dílo/rozpočtu, resp. fakturaci ve výši 171 811 Kč, pokud jde o dílo II. dle smlouvy o dílo II., pak obvyklá cena tohoto díla bez zohlednění jeho vad je ve výši 190 726,96 Kč. Pokud jde o slevu, pak za výše uvedené vady díla I. stanovuje znalecký ústav ve výši 79 480 Kč, a pokud jde o slevu na vady díla II., pak znalecký ústav stanovuje slevu ve výši 38 145,39 Kč. Znalecký ústav k posudku Ing. [příjmení] uvedl, že jeho závěry zásadně potvrzují, až na jednotlivosti. Nesouhlasí s tím, že by bylo nutné demontovat celý dřevěný obklad fasády a oplechování parapetů. Celkově tento posudek vycházel z prohlídky a faktur za opravy, tedy bez znalosti celého soudního spisu, což jeho jednotlivé závěry mohlo ovlivnit. Další problém posudku Ing. [příjmení] je v tom, že rozpočet i opravy počítá v cenové úrovni roku 2015, zatímco výstavby a rozpočty jsou k roku 2013.

26. Dle § 3028 odst. 2 NOZ, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nebytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že smlouvy o dílo byly uzavřeny před účinností nového obč. zákoníku, bude předmětná právní věci posouzena podle starého obč. zákoníku, tedy zák. č. 40/1964 Sb..

27. Dle ust. § 652 odst. 1 starého obč. zákoníku, jde-li o opravu nebo úpravu věci, vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky provedl opravu nebo úpravu věci; zhotoviteli vznikne právo, aby mu objednatel zaplatil cenu za opravu nebo úpravu věci. Dle odst. 2, opravou věci je činnost, kterou se zejména odstraňují vady věci, následky jeho poškození nebo účinky jeho opotřebení. Úpravou věci je činnosti, kterou se zejména mění povrch věci nebo její vlastnosti.

28. Dle ust. § 653 odst. 1 starého obč. zákoníku, zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. Dle odst. 2, zhotovitel odpovídá také za vady, jejichž příčinou je vadnost věci, která má být opravena nebo upravena či nevhodnost pokynů objednatele, jestliže ho na vadnost věci či nevhodnost pokynů neupozornil.

29. Dle ust. § 654 odst. 1 starého obč. zákoníku, záruční doba je 3 měsíce, není-li sjednána nebo zvláštními předpisy stanovena jinak; u stavebních prací je záruční doba nejméně 18 měsíců. Dle odst. 2, jestliže účele opravy nebo úpravy je, aby věc mohla být i nadále po delší dobu užívána, stanoví zvláštní předpisy pro opravu nebo úpravu věci záruční dobu delší než 3 měsíce, nebylo-li sjednáno jinak. Záruční doba přesahující 3 měsíce se může týkat i jen některé součástky. Zhotovitel je povinen vydat objednateli záruční list s vyznačením záruční doby. Dle odst. 3, prohlášením v záručním listě vydaným objednateli může zhotovitel poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně. V záručním listě určí zhotovitel podmínky a rozsah této záruky.

30. Dle ust. § 655 odst. 1 starého obč. zákoníku, je-li věc opravena nebo upravena vadně, má objednatel právo na bezplatné odstranění vady. Zhotovitel je povinen vadu odstranit nejdéle v dohodnuté lhůtě. Nelze-li vadu odstranit nebo neodstraní-li jí zhotovitel v dohodnuté lhůtě anebo vyskytne-li se vada znovu, má objednatel právo na zrušení smlouvy nebo na přiměření snížení ceny opravy nebo úpravy. Dle odst. 2, práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna u zhotovitele v záruční době, jinak zaniknou. Doba od uplatnění práva až po provedení opravy nebo úpravy se do záruční doby nepočítá. Zhotovitel je povinen vydat objednateli potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, jakož i o provedení opravy nebo úpravy a o době jejího trvání.

31. Dle ust. § 634 odst. 1 starého obč. zákoníku, není-li výše ceny sjednán smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, je třeba poskytnout cenu přiměřenou.

32. Dle ust. § 638 odst. 1 starého obč. zákoníku, je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, je zhotovitel oprávněn určit k tomu přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může od smlouvy odstoupit, upozorní-li na takový následek.

33. Vzhledem ke shora uvedenému, má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanými smlouvu o dílo I. dne 16.5. 2012, jejímž předmětem bylo zhotovení střešní krytiny na novostavbě rodinného domu žalovaných v k.ú. [obec], kdy cena byla sjednána ve výši 171 811 Kč včetně DPH. Předmětné dílo bylo dokončeno a předáno ke dni 1.7. 2012, o čemž i účastníci učinili souhlasné prohlášení. Dílo též bylo žalovanými žalobci zaplaceno. Dále dne 22.10. 2013 mezi žalobcem a žalovanými byla uzavřena smlouva o dílo II. označená jakožto dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo ze dne 16.5. 2012 a na základě této smlouvy se žalobce zavázal provést pro žalované kompletní realizaci střešního podbití a dřevěný obklad části fasády ze smrkových palubek tloušťky 199mm. Cena díla byla účastníky dohodnuta jako cena pevná ve výši 210 098 Kč včetně DPH a dílo mělo být žalobcem zhotoveno nejpozději do 15.11. 2013. Dílo nebylo žalovanými převzato a cena díla nebyla zaplacena. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, tedy zejména z dopisu žalovaných žalobci datovaný dnem 26.2. 2014, žalovaní odstoupili od smlouvy o dílo II. s tím, že dílo vykazuje takové vady a bude muset být zcela předěláno, kdy vady i vykazují i původní práce dle smlouvy o dílo I., které již byly uhrazeny s tím, že žalovaní nemají zájem na jejich nápravě, jak již byl žalobce informován, kdy předmětná písemnost obsahuje soupis hlavních vad díla s požadavkem slevy z ceny díla odpovídající zjištěným vadám, přičemž konkrétní vyčíslení včetně případných náhrad škod způsobených vadami bude zasláno následně a to v návaznosti na vyčíslení novým dodavatelem prací. Této písemnosti žalovaných předcházely výzvy žalobce k obhlídce díla, jeho zpřístupnění a umožnění opravy. Následně na tuto písemnost žalobce vyzval žalované k poskytnutí součinnosti, ke zpřístupnění nemovitosti s tím, že opravy budou provedeny do tří dnů, písemnost je datována dnem 3.3. 2014 a následně žalobce vyzval žalované k umožnění splnění závazků písemností ze dne 31.3. 2014 s tím, že nabízí náhradní lhůtu k provedení opravy do 4.4. 2014 a pokud mu nebude umožněna, pak odstupuje od smlouvy o dílo s účinností ke dni 4.4. 2014, což vyplynulo z provedených důkazů shora uvedených.

34. Obě smlouvy o dílo jsou typově ujednáními o opravě a úpravě věci, když z pojmového hlediska ve smyslu ust. § 652 starého obč. zákoníku, dílem žalobce nevznikla samostatná nová věci, ale v případě střešní krytiny byla zhotovena jen součást věci hlavní, stejně tak v případě podbití a obkladu fasády došlo ke zhotovení nikoliv samostatných věci, ale součástí věci hlavní, měnících její povrch a kvalitu, případně její vlastnosti, kdy zhotovení součástí věci nebylo a nemohlo být spojeno s převodem vlastnického práva. Na nároky z odpovědnosti za vady lze použít pouze speciální úpravu tohoto smluvního typu obsaženého v ustanoveních § 653-655 starého obč. zákoníku a tedy pokud jde o smlouvu o dílo I., kdy dílo bylo dokončeno a předáno ke dni 1.7. 2012, pak měli žalovaní právo na odstranění vad, kdy jak vyplynulo z obou znaleckých posudků jednalo se pouze o vady odstranitelné, avšak jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalovaní sice vady uplatnili, však neumožnili žalobci jejich odstranění, což i uvedli v písemnosti datované dnem 26.2. 2014, kde uvedli, že si nepřejí odstranění vad u smlouvy I. i u smlouvy II., neboť nemají k žalobci důvěru v jejich řádné odstranění s tím, že požadují slevu, kterou však vyčíslí až poté, co si vady odstraní pomocí třetích subjektů. Tento postup potvrdila žalovaná při svém vyjádření při jednání po výslechu svědkyně [příjmení] dne 15.10. 2019. Jak však plyne z právní úpravy, tedy z ust. § 655 starého obč. zákoníku, objednateli – žalovaným tedy zjevně nesvědčí z titulu vadného plnění právo odstranit si vady plnění sám nebo je nechat odstranit a domáhat se na zhotoviteli úhrady takového odstranění, pokud nebyl takový způsobem vypořádání práv odpovědnosti za vady ve smlouvě výslovně dohodnut, což se nestalo. Ust. § 655 starého obč. zákoníku, věta třetí, uvádí, že nelze-li vadu odstranit, nebo neodstraní-li ji zhotovitel v dohodnuté lhůtě, anebo vyskytne-li se vada znovu, má objednatel právo na zrušení smlouvy nebo na přiměřené snížení ceny opravy nebo úpravy. V tomto případě se však jednalo o vadu povahy odstranitelné a byli to žalovaní, kteří neumožnili žalobci vadu odstranit, kdy žalobce žalované vyzýval, aby mu umožnili odstranění vad a umožnili mu přístup do předmětného domu, avšak žalovaní se vyjádřili, že si odstranění vad již nepřejí. Z postupu žalovaných je pak zřejmé, že nepostupovali v rámci uplatnění vad řádně, neumožnili žalobci vady odstranit a jejich odstoupení od smlouvy datované dnem 26.2. 2014 není platné, neboť takovýto postup zákon nepředjímá. V důsledku tohoto postupu neměli právo na zrušení smlouvy, stejně tak na přiměření snížení ceny opravy nebo úpravy. Z těchto důvodu i nemohl soud vyhovět vzájemnému návrhu žalovaných, kdy navíc, pokud jde o uplatněnou náhradu škody, ta nemůže představovat náklady vynaložené na odstranění vad, takto není ust. § 510 starého obč. zákoníku koncipováno, újma spočívající ve vadném provedení opravy nebo úpravy je napravitelná pouze v rámci odpovědnosti za vady ve výši uvedeném režimu a sleduje, aby se objednateli dostalo plnění bez vad, odpovědnost za vady je odpovědností za nedostatky vlastního plnění zhotovitele. Pokud jde o škodu ve smyslu ust. § 510 starého obč. zákoníku, jedná se o újmu, která vznikne až jako následek vadného plnění, což však není tento případ. Dále žalovaní namítali neplatnost smlouvy, o částečné neplatnosti smlouvy o dílo I. s ohledem na výměry, avšak je potřeba připomenout, že pokud jde o cenu díla, ta byla stanovena pevně smlouvou a to v obou případech jak u smlouvy I., tak i u smlouvy o dílo II. a ani tyto požadavky nemohly ve vzájemném návrhu žalovaných obstát a v této části musely být zamítnuty. Vzhledem k vadnému postupu žalovaných nemohla být přiznána ani částka 15 730 Kč spočívající z nákladů na uplatnění práv, kdy pokud jde o částečný úspěch žalovaných ve výši 47 418,43 Kč, pak ten se týká pouze režimu smlouvy II., který však byl v režimu bezdůvodného obohacení, kdy najisto pokud jde o zamítnutou výši částky, věc postavil až znalecký posudek zadaný soudem. Pokud jde o smlouvu o dílo II., pak od této smlouvy řádně odstoupil žalobce a právě z toho důvodu, že mu nebyla umožněna oprava vad, kdy navíc účastníci učinili souhlasné prohlášení o tom, že od této smlouvy bylo odstoupeno, když dle ust. § 451 odst. 1 starého obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat, dle odst. 2, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Dle ust. § 457 starého obč. zákoníku, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Dle ust. § 458 odst. 1 starého obč. zákoníku, musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo na výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Vzhledem k tomu, že od smlouvy o dílo II. bylo žalobcem řádně a platně odstoupeno, jsou povinni žalovaní vydat bezdůvodné obohacení, kdy soud vyšel z toho, že obvyklá cena díla dle smlouvy o dílo II. byla znaleckým posudkem [právnická osoba] stanovena ve výši 190 726,96 Kč, avšak znalec zde stanovil slevu za vady díla ve výši 38 145,39 Kč, je tedy zřejmé, že hodnota žalobcova díla je pouze ve výši rozdílu částky 190 726,96 Kč a částky 38 145,39 Kč, což činí částku 152 581,57 Kč a žaloba proto ve výši 47 418,43 Kč s příslušenstvím musela být zamítnuta, neboť žalobce žaloval částku ve výši 200 000 Kč. Předmětná částka byla přiznána i s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem z prodlení a to od účinku odstoupení od smlouvy ode dne 5.4. 2014.

35. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud o ní rozhodl dle ust. § 142, odstz. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení částku 405 000 Kč (a to za soudní poplatek z žaloby 10 000 Kč, za sop z odvolání 24 060 Kč a dále za právní služby z nároku žalobce z tarifní hodnoty 152 581 Kč za 23 úkonů po 7 220 Kč, za 2 úkony po 3 610 Kč, za 25 režijních paušálů po 300 Kč, dále za úkony právní služby, jakožto obrany proti nárokům žalovaných za období od 11.11. 2015 do 16.4. 2019 v tarifní hodnotě ve výši 265 464 Kč, 304 Kč + 15 720 Kč a to za 14 úkonů po 9 460 Kč a 1 úkon po 4 730 Kč a 15 režijních paušálů po 300 Kč, a dále za úkony právní služby od 16.4. 2019 jakožto obrana proti nárokům žalovaných v tarifní hodnotě 301 027,04 Kč + 15 730 Kč a to za 5 úkonů po 9 580 Kč a 1 úkon po 4 790 Kč a 6x režijní paušál po 300 Kč, celkem tedy 405 000 Kč. Soud však žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za uplatněné porady s klientem přesahující 1 hodinu, neboť vzhledem k již přiznaným úkonům nebylo pro tuto náhradu nákladů místa, kdy ani nebylo dle názoru soudu třeba tak dlouhé porady s ohledem na charakter věci provádět.

36. Dále soud rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 35 148 Kč a to za vypracovaný znalecký posudek společností [právnická osoba], neboť dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, kdy předmětný posudek již byl znaleckému ústavu zaplacen. Dle ust. § 166 o.s.ř. soudu doplnil výrok VI., kdy navíc žalovaným uložil podle stejného ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náklady České republice ve výši uvedené ve výroku VI. a to za přiznané svědečné svědku [jméno] [příjmení] ve výši 2 481 Kč dle usnesení č.j. 42 C 170/2014-370 ze dne 27.7. 2018.