42 C 232/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Radovanem Kulhánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 265 770 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 265 770 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.2.2016 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.3.2016 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.4.2016 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.5.2016 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.6.2016 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 9 601 Kč od 6.7.2016 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.8.2016 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.9.2016 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.10.2016 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.1.2016 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.12.2016 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.1.2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.2.2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.3.2017 do zaplacení, ve výši 8,05% ročně z částky 10 930 Kč od 6.4.2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.5.2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.6.2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 9 583 Kč od 6.7.2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.8.2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.9.2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.10.2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.11.2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.12.2017 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 10 930 Kč od 6.1.2018 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 6 126 Kč od 6.2.2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 52 889,60 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Přiznává se odměna JUDr. [jméno] [příjmení], advokátovi ve výši 46 851,20 Kč, a proplacena bude prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.</b> 1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu dlužného nájemného a služeb s nájmem spojených za období od ledna 2016 do 22.1.2018 včetně, neboť žalobkyně je výlučnou vlastnicí budovy [adresa] v k.ú. [část obce], obec Praha, na adrese [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] [obec] a žalovaný byl výlučným nájemcem a uživatelem bytu [číslo] o velikosti 2 + 1 ve 4. nadzemním podlaží předmětné budovy, a to na základě přechodu nájmu po zemřelé matce žalovaného paní [jméno] [příjmení], manželky otce žalovaného pana [jméno] [celé jméno žalovaného], a to od 26.8.2003, kdy byt žalovaný předal žalobkyni až dne 22.1.2018. S tím, že žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení vždy měsíční nájemné ve výši 10 280 Kč, za služby 650 Kč měsíčně, tedy celkem 10 930 Kč měsíčně a za období ledna 2018 do jeho 22 dne pak částku celkem 7 280 Kč. Tedy celkem 269 600 Kč, od kterého žalobkyně odečetla přeplatek na službách za rok 2015 ve výši 1 329 Kč, přeplatek na službách za rok 2016 ve výši 1 347 Kč a přeplatek na službách za rok 2017 ve výši 1 154 Kč, tedy celkem 265 770 Kč.

2. Společně s jistinou požaduje žalobkyně na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z příslušných měsíčních částek do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalovanou částku nezaplatil, nezbylo žalobkyni než se s žalobou obrátit na soud.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že žalobkyně nepředložila doklady, že by byl nájemcem předmětného bytu a že na něj nájem přešel, žalobkyně mu odmítá vydat jakýkoli dokument dokládající, že by byl nájemcem bytu s tím, že žaloba neměla být podána, neboť podobné řízení běží pod sp.zn. 38 C 832/2013 a žalobkyně to měla řešit rozšířením žaloby. Dále namítal, že byt nebyl v pronajímáním schopném stavu dle stavebního zákona a nesměl se pronajímat. Navíc uvedl, že v bytě byly provedeny stavební úpravy, které nebyly běžnou údržbou ani drobnými opravami. Kdy tyto provedl nájemce v bytě na své náklady a tyto by měly nájemné snížit, nikoli zvýšit. Dále uváděl, že výše nájemného neodpovídá technickému stavu bytu, nelze vycházet ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ale lze vycházet z jeho dodatku. A nelze pak přihlížet k vybavení bytu, které nevlastní pronajímatel. Žalovaný uvedl, že má zato, že minimální část nároku žalobkyně je neoprávněná, neboť požaduje nájemné za byt ve stavu, ve kterém jej žalovanému nepředal a výši požadovaného nájemného odvozuje od stavu bytu, do kterého jej na vlastní náklady uvedl nájemce. Tedy ve stavu, který je zásluhou nájemce mnohem lepší, než byl v době vzniku nájemního vztahu. Má zato, že existují přeplatky nájemného a dále neuhrazené zhodnocení předmětného bytu vyčíslené soudním znalcem na 380 600 Kč.

4. Následně požádal žalovaný o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta ex offo.

5. Dále prostřednictvím svého zástupce se žalovaný k žalobě vyjádřil tak, že navrhuje žalobu zamítnout s tím, že se žalovaný nadále domnívá, že na něj nájem bytu po jeho matce [jméno] [příjmení] nepřešel. A soud by toto měl vyřešit jakožto předběžnou otázku s tím, že není jasné jakým právním úkonem – jednáním přešlo na žalovaného právo na nájem předmětného bytu. Dále žalovaný uvedl, že v období let 1999 – 2003 v předmětném bytě nebydlel, měl zajištěné bydlení jinde, kdy předmětný byt mu nebyl pronajímatelem předán. Dále opětovně připomněl neobyvatelnost bytu, který byl nejen v rozhodném období, ale již několik let předtím přinejmenším od jeho předání žalovanému a jeho bratrovi v dezolátním stavu (holobyt), čímž se jeví požadavek žalobkyně na placení nájmu za„ byt“ jako neopodstatněný, případně v rozporu s dobrými mravy. Navrhuje slyšení znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], kdy nebyl opraven strop bytu v období od června 2011 do roku 2018. Dále žalovaný namítl, že se v rozhodném období ledna 2016 – ledna 2018 v bytě nezdržoval, kdy od ledna 2014 do května 2017 bydlel společně se svou družkou v bytě v [obec a číslo], [ulice a číslo] a následně v [obec a číslo], okres [okres]. [jméno] se odstěhoval v květnu 2017 a bydlel tam až do září 2018. Tedy žalovaný namítal, že nebyl nájemcem bytu, byt nebyl způsobilý k užívání jako byt a ve sporném období od ledna 2016 do ledna 2018 včetně se v něm nezdržoval. S tím, že všechny tyto tři základní okolnosti jsou důvodem k nepřiznání žalobcova nároku pro rozpor s dobrými mravy. Dále poukázal na svoji finanční a zdravotní situaci, do které se nedostal vlastní vinou, a bylo by v rozporu s dobrými mravy, pokud by na něm žalobce požadoval nájem v obvyklé výši. Má za to, že pokud jde o zálohy za služby, tak částka 650 Kč a v lednu 2018 částka 430 Kč jsou požadovány neoprávněně, neboť splatnost za služby spojené s užíváním bytu nastala až ve lhůtě zákonné po doručení ročního vyúčtování, které nebylo učiněno. Vzhledem ke shora uvedenému navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

6. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, tedy z vyúčtování služeb za rok 2015 soud zjistil, že je datováno dnem 19.4.2016 a bylo doručeno žalovanému 6.5.2016, což je doloženou doručenkou s jeho podpisem, přílohou je předmětné vyúčtování s tím, že celkový nedoplatek z vyúčtování činí částku 574 356 Kč, je zde výpočet dluhu žalovaného. Z vyúčtování služeb za rok 2016 soud zjistil, že toto je datováno 6.4.2017, doručeno žalovanému 19.4.2017, jak vyplývá z přiložené doručenky s tím, že celková dlužná částka je 704 169 Kč, jak plyne z vyúčtování a výpočtu dlužné částky. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že ta je datována 27.7.2018, kdy žalovaný je vyzýván k zaplacení částky 267 099 Kč a doručení je doloženo podacím lístkem poště s razítkem 24.4.2018. Ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu soud zjistil, že žalobou stižený byt se odevzdává k převzetí a užívání [celé jméno žalovaného] na základě rozhodnutí o přidělení bytu ze dnů 23.6.1952 a 16.9.1958 s tím, že zápis o dohodě je podepsán 1.10.1964 s razítkem Obvodního podniku bytového hospodářství v [obec a číslo] a podpisem účastníků. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného soud zjistil, že je datován dnem 5.4.2004, podepsán 6.4.2004 na jméno [celé jméno žalovaného] s tím, že měsíční nájemné činí 1 644 Kč. Z protokolu o předání bytu soud zjistil, že byt byl předán 25.6.1964, protokol byl podepsán 25.6.1964. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného soud zjistil, že je adresováno [celé jméno žalovaného], datováno dnem 13.9.2006 s tím, že nájemné činí 2 245 Kč. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného soud zjistil, že je datováno dnem 18.8.2007, nájemné činí 3 302 Kč, úkon je učiněn vůči [celé jméno žalovaného]. Z oznámení o nové nájemného soud zjistil, že je učiněno dne 18.8.2008 vůči [celé jméno žalovaného] a nájemné činí 5 456 Kč. Z oznámení nové výše nájemného ze dne 26.8.2009 soud zjistil, že to je učiněno vůči [celé jméno žalovaného], nájemné činí částku 6 612 Kč. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 6.8.2010 soud zjistil, že nově nájemné činí částku 8 014 Kč měsíčně, doručení je doloženou doručenkou podepsanou [celé jméno žalovaného]. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 22.8.2011 soud zjistil, že je učiněno vůči [celé jméno žalovaného], doručení je prokázáno podepsanou doručenkou a nájemné nově činí částku 9 712 Kč. Z návrhu na zvýšení nájemného ze dne 11.2.2013 soud zjistil, že nově činí nájemné 10 280 Kč s tím, že písemnost je adresována [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného], doloženo podacím lístkem a podepsanou doručenkou 2x. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni 3.10.2011 svědčí vlastnické právo k domu, kde se nachází žalobou stižený byt žalobkyni. Z výpisu z nadačního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze soud zjistil existenci žalobkyně, která je zapsána ke dni 13.1.1999.

7. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 38 C 285/2013-270 ze dne 11.10.2018 soud zjistil, že bylo rozhodnuto ve sporu mezi stejnými účastníky řízení, kdy žalobkyně se domáhala určení, že žalovaný je počínaje 1.7.2013 povinen platit za užívání shora uvedeného bytu nájemné ve výši 10 280 Kč měsíčně, že žalovaný je nájemcem a žalovaný pronajímatelem předmětného bytu, dosavadní výše nájemného činí 9 702 Kč měsíčně s tím, že dopisem z 11.2.2013 oznámila žalovanému zvýšení nájemného na 10 280 Kč měsíčně, což žalovaný odmítl. Z výroku I. tohoto rozsudku soud zjistil, že soud rozhodl určením, že žalovaný je od 1.7.2013 povinen platit žalobkyni za užívání bytu [číslo] s dispozicí 2+1, ve 4. nadzemním podlaží, budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha, adresa [adresa], nájemné ve výši 10 280 Kč měsíčně a přiznal žalobkyni ve výroku II. právo na náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění dále má soud za prokázáno, že soud dospěl k závěru, že výše nájemného předmětného bytu v místě a čase obvyklá je 10 350 Kč, jak bylo stanoveno znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] 2013, kdy tato výše odpovídá skutečné dispozici, stavu a vybavení předmětného bytu k datu podání žaloby a byt hodnotí jako byt s funkčním vytápěním, což je na místě z toho důvodu, že byť v bytě zřízené plynové vytápění nebylo k datu místního šetření v provozu, jeho zprovoznění bylo možné, kdy zatímco žalobkyně kroky k odstranění případných závad vytápění činila, žalovaný to odmítal. Etážové topení, byť zřízené na náklady uživatele – nájemce bytu se však stalo součástí nemovitosti ve smyslu § 120 odst. 1 OZ. Nájemce nebyl oprávněn svévolně do kolaudovaného stavu nemovitosti zasahovat, a pokud se funkční topení stalo nefunkčním, bylo povinností nájemce buď podle ust. § 692 OZ oznámit pronajímateli potřebu oprav, jež nese pronajímatel, příp. podle ust. § 693 OZ odstranit závady a poškození, které způsobil nájemce či ti, kdo s ním v bytě bydlí. Dále soud nalezl, že otci žalovaného [celé jméno žalovaného] vzniklo v roce 1964 právo osobního užívání předmětného bytu, matce žalovaného [jméno] [příjmení] vzniklo právo společného nájmu bytu uzavřeného uzavření manželství, kdy podle ust. § 871 odst. 1 OZ se právo společného užívání změnilo na společný nájem. Po úmrtí [celé jméno žalovaného] staršího se stala matka žalovaného podle ust. § 707 odst. 1 OZ jediným nájemcem bytu. Žalovaný se stal nájemcem předmětného bytu v roce 2003 podle ust. § 706 odst. 1, věta první OZ v důsledku přechodu nájmu bytu z matky [jméno] [příjmení], s ní žil v den její smrti ve společné domácnosti. Žalobkyně vstoupila do práv a povinností pronajímatele podle ust. § 680 odst. 2 OZ dnem, kdy se stala vlastníkem předmětného domu. Ke dni podání žaloby nájemní vztah mezi účastníky trval, když nájem byl ukončen až výpovědí žalobkyně ze dne 2.4.2014, ke dni doručení výpovědi dané podle ust. § 2 291 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. ([příjmení]), tedy 18.4.2014, tímto byla dána aktivní věcná legitimace žalobkyně i pasivní věcná legitimace žalovaného v tomto řízení. Otázka, zda se společným nájemcem předmětného bytu stal po úmrtí [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] nebyla z hlediska předmětu tohoto řízení významná, neboť i kdyby ke vzniku společného nájmu došlo, s ohledem na výpověď z nájmu danou [jméno] [celé jméno žalovaného] dne 26.3.2013 byl nejpozději od 1.7.2013, tedy ke dni podání žaloby, jediným nájemce předmětného bytu žalovaný. Z usnesení č.j. 38 C 285/2013-278 soud zjistil, že předmětný rozsudek byl doplněn o výroky týkající se nákladů řízení nevztahující se k meritu věci. Z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 17 Co 282/2018-350 ze dne 11.10.2018 soud zjistil, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 38 C 285/2013-270 ve spojení s usnesením téhož soudu č.j. 38 C 285/2013-278 byl ve výroku I. potvrzen, náhrada nákladů řízení nebyla žalobci přiznána, čímž byl změněn výrok II. a zrušen výrok III. týkající se nákladů řízení. Předmětný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 nabyl právní moci dne 25.10.2018 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 17 Co 282/2018-350.

8. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 38 C 207/2014-140 ze dne 21.6.2017 soud zjistil, že soud rozhodoval v právní věci žalobce [celé jméno žalovaného], [datum narození] proti žalované [název žalobkyně] o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu (žalobou stižený byt), kdy rozhodl tak, že žaloba na určení neplatností výpovědi z nájmu dané žalobci žalovanou ze dne 2.4.2014 se zamítá, ve výroku II. byla přiznána náhrada nákladů řízení žalované [příjmení] [příjmení] husy. Z rozsudku Městského soudu v Praze jakožto soudu odvolacího č.j. 54 Co 339/2017-173 ze dne 22.11.2017, kterým soud rozhodoval o odvolání žalobce [celé jméno žalovaného] proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 38 C 207/2014-140 soud zjistil, že odvolací soud odvolání žalobce [celé jméno žalovaného] zamítl a rozsudek soudu I. stupně potvrdil s tím, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 8.1.2018.

9. Z rozsudku č.j. 38 C 832/2013-190 zdejšího soudu ze dne 27.5.2020 soud zjistil, že zde bylo rozhodováno ve sporu žalobkyně [název žalobkyně] proti [celé jméno žalovaného] o zaplacení částky 508 860 Kč s příslušenstvím a to v částce 266 837 Kč s příslušenstvím jakožto nájemného za dlužné nájemné k žalobou stiženému bytu za období leden 2011 až říjen 2013. Dále se žalobkyně v řízení vedené pod sp.zn. 41 C 289/2016 domáhala po žalovaném zaplacení částky 284 899 Kč s příslušenstvím jakožto nájemného a ceny služeb spojených s užíváním předmětného bytu za období listopad 2013 až prosinec 2015, kdy předmětná řízení 38 C 832/2013 a 41 C 289/2016 byla spojena ke společnému projednání. Ve výroku I. soud přiznal žalobkyni na žalovaném zaplacení částky 508 860 Kč s příslušenstvím, když ve výroku II. co do částky 42 876 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Předmětné rozhodnutí ve výrocích I. a III. nabylo právní moci 14.12.2020, ve výroku II. dne 24.6.2020. Z rozsudku Městského soudu v Praze jakožto soudu odvolacího č.j. 21 Co 269/2020-241 ze dne 18.11.2020 soud mezi stejnými účastníky řízení rozhodl o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 38 C 832/2013-190 a to tak, že rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku I. a ve výroku III. potvrzuje. Dále odvolací soud rozhodl o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 14.12.2020.

10. Z čestného prohlášení učiněného [jméno] [celé jméno žalovaného] dne 17.11.2020 soud zjistil, že tento prohlásil, že [celé jméno žalovaného] se z bytu odstěhoval již v roce 1989 do bytu v [část obce], roku 1990 se vrátil, v roce 1995 po smrti našeho otce pobýval se svou přítelkyní v Jižních [obec] u [obec]. V roce 1999 se rozešli, a pak se seznámil s [jméno] [příjmení], ke které se asi roku 2000 nastěhoval, a bydleli ve [obec] [ulice] roku 2000 se rozešli a odstěhoval se od ní. Seznámil se s [jméno] [příjmení], u které bydlel do roku 2005 u [nemocnice], od roku 2005 bydlel u [jméno] [příjmení] s její matkou na [obec]. V roce 2010 se bratr od ní odstěhoval a bydlel v [obec] ulici u [jméno] [příjmení]. Od roku 2014 bydlel v [jméno] [příjmení] v Sokolské ulici do začátku roku 2017. Poté koupili hospodu v [obec] v Jižních [obec] a byt [jméno] [příjmení] pronajala, není mu známo, zda bydlel ještě někde jinde. Vyřizováním záležitostí ohledně žalobou stiženého bytu byl pověřen matkou a jeho osobou, protože pracoval v zahraničí. Tedy bratr žalobou stižený byt od roku 1989 do roku 1999 užíval je občas a poté v něm již dále nikdy nebydlel. Z výzvy k převzetí bytu [číslo] soud zjistil, že je učiněna 10.11.2018 a je směřována žalovaným žalobkyni, kdy žalovaný vyzývá k převzetí předmětného bytu. Doručení je doloženo podacím lístkem. Z vyjádření k žalobě ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 4 sp.zn. 41 C 289/2016 soud zjistil, že žalovaný vytýká žalobkyni, že předmětný byt, resp. prostory nesplňují podmínky pro jejich označení jako byt, vytýká vady, žalobu navrhuje zamítnout. Uvádí, že nájemné přestal platit vzhledem k rostoucímu přeplatku a chování pronajímatele. Vyúčtování byla reklamována, byla vadná. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 10.5.2014 soud zjistil, že žalobkyně nepotvrzuje trvání nájemného vztahu a má za to, že již nájemní vztah netrvá. Z reklamace vyúčtování záloh na služby za rok 2017 – 2018 soud zjistil, že tuto reklamaci činí žalovaný vůči žalobkyni, je datována dnem 9.4.2019. Z potvrzení učiněného [jméno] [příjmení] dne 16.11.2020 soud zjistil, že potvrzuje, že žalovaný byl ve vztahu s jeho dcerou [jméno] do konce roku 1999, od roku 2000 přebýval v jeho domě ve [obec] do poloviny roku 2001. V roce 2003 se rozešli. Z dodatku [číslo] 2014 ke znaleckému posudku [číslo] 2013 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobou stižený byt je nutno hodnotit jako byt bez rekonstrukce, topení a koupelny. V bytě byl v minulosti vybudovaný systém etážového topení, který vybudoval bývalý nájemce [celé jméno žalovaného] a 3.7.1978 požádal Obvodní národní výbor v [obec a číslo] o udělení stavebního povolení ke zřízení etážového topení. Ze závěru dodatku znaleckého posudku pak plyne, že obvyklá hodnota nájemného dle odborného odhadu znalce činí částku 9 025 Kč. Dodatek znaleckého posudku je datován ke dni 7.5.2014. Znalecký posudek obsahuje mimo jiné přílohy a to předávací protokol o topné zkoušce topení v předmětném bytě ze dne 25.8.1978, výstavba topení je doložena fakturou na částku 19 042 Kč vystavenou Družstvem [anonymizováno] se splatností 10.9.1978 vyúčtované [celé jméno žalovaného], otci žalovaného. Zaplacení je doloženo ústřižkem složenky a dále ještě je zde ústřižky složenky na zaplacení vany 930 Kč, dalšího materiálu – umyvadla 95 Kč, sifon a řetízky, zátka, složenkou za sporák 1 550 Kč a dokladem za zaplacení dlažby v částce 223 Kč, kdy se vždy jedná o přílohy dodatku znaleckého posudku. Z e-mailové komunikace zástupce žalobkyně a žalovaného soud zjistil, že v příloze zprávy zasílá 27.7.2018 zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dluhu za období od 1.1.2016 do 22.1.2018 ve výši 267 099 Kč s vyčíslením. Z protokolu o předání a převzetí bytu soud zjistil, že předávajícím je [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa], kdy předávající předává přebírajícímu byt [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa] (žalobou stižený byt) spolu s klíči. Protokol je podepsán dne 22.1.2018 žalovaným za žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], jako svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z žaloby ve věci 38 C 832/2013, řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 4 soud zjistil, že žaloba je podána pro částku 266 837 Kč a to za dlužné nájemné za žalobou stižený byt za období prosince 2010 do října 2013, kdy účastníci jsou totožní jako v tomto řízení. Z vyjádření k žalobě ve věci 38 C 832/2013 soud zjistil, že žalovaný namítá, že se nestal nájemcem předmětného bytu, navrhuje žalobu zamítnout. Z usnesení č.j. 38 C 832/2013-27 ze dne 6.12.2018 soud zjistil, že v řízení se pokračuje, neboť řízení vedená před zdejším soudem pod sp.zn. 38 C 285/2013 a 42 C 273/2011 byla již pravomocně skončena. Z usnesení č.j. 41 C 289/2016-24 ze dne 11.12.2018 soud zjistil, že v řízení se pokračuje, neboť řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 38 C 285/2013 bylo pravomocně skončeno a řízení pod sp.zn. 41 C 289/2016 a 38 C 832/2013 se spojují ke společnému projednání a vedeni budou nadále pod sp.zn. 38 C 832/2013. Z žaloby v řízení vedeném pod sp.zn. 41 C 289/2016 soud zjistil, že se týká stejných účastníků a žalobkyně po žalovaném žádá zaplacení částky 284 899 Kč pro dlužné nájemné k žalobou stiženému bytu za období listopad 2013 do prosince 2015. Z vyjádření k žalobě v řízení vedeném pod sp.zn. 41 C 289/2016 soud zjistil, že žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Uvádí, že je zde sporná otázka přechodu nájmu k předmětnému bytu s tím, že obdrželi sdělení, že žalobkyně je za nájemníky nepovažuje, dále namítá nedostatky a vady předmětného bytu.

11. Soud má za prokázané, že žalovaný se stal nájemcem předmětného bytu, jak bylo nalezeno v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. 38 C 832/2013 v jeho rozsudku č.l. 190 a rozsudku odvolacího soudu v této věci Městského soudu v Praze pod č.j. 21 Co 269/2020-241 ze dne 18.11.2020, kde bylo konstatováno, že žalovaný v tomto řízení namítal, že není nájemcem předmětného bytu, neboť v den smrti své matky [jméno] [příjmení], tehdejší nájemkyně bytu, s ní nežil ve společné domácnosti a nájem bytu tak na něj nepřešel. Toto však počal žalovaný tvrdit až v dané věci, ve všech předchozích řízeních vedených mezi žalobkyní a žalovaným naopak uváděl, že na něj nájem po jeho matce přešel, jak je zřejmé ze spisu 42 C 273/2011, sp.zn. 25 C 440/2012 či sp.zn. 38 C 207/2014, vše vedeno před Obvodním soudem pro Prahu 4, kdy žalovaný z titulu nájemce předmětného bytu opakovaně podával k soudu žaloby o určení neplatnosti jednostranného zvýšení nájemného či na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, kdy skutečnost, že s matkou žil ke dni jejího úmrtí ve společné domácnosti byla jednoznačně prokázána výslechem svědků v řízení vedených Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. 42 C 273/2011, ve které sám žalovaný při své účastnické výpovědi dne 19.11.2013 uvedl, že na něj nájem přešel a že v bytě stále bydlí. Tedy soud má za prokázané, že žalovaný byl v daném žalovaném období nájemcem předmětného bytu a je povinen platit nájemné, kdy nájem bytu na žalovaného přešel ještě před účinností nového občanského zákoníku, a proto daná právní věci se bude řídit úpravou starého občanského zákoníku, tedy zák. č. 40/1964 Sb., kdy žalovaný jako nájemce bytu byl povinen podle ust. § 685 obč. zákoníku a v souladu s ujednáním smlouvy platit žalobkyni úhradu za užívání bytu (nájemné) a za služby spojené s užíváním bytu měsíčně pozadu do 5. dne následujícího měsíce. Tedy účastníci – žalobkyně a žalovaný byli mezi sebou navzájem v pozici pronajímatele a nájemce žalobou stiženého bytu. V daném období činilo nájemné částku ve výši 10 280 Kč, dále pak zálohy na služby s nájmem spojené činily částku 650 Kč měsíčně, a to po celé období, kdy však žalovaný dne 22.1.2018 předmětný byt žalobkyni předal, a proto je povinen za měsíce leden 2018 platit pouze poměrnou část nájemného ve výši 6 850 Kč a za služby pouze 430 Kč. Vzhledem ke shora uvedenému soudu nezbylo než žalobě zcela vyhovět, neboť bylo prokázáno, že žalovaný nájem neplatil. Vyvráceny byly i veškeré námitky žalovaného týkající se kvality bytu a výše nájmu tak, jak vyplynulo z příslušných shora uvedených rozsudků, které byly provedeny jakožto důkaz, kdy nájemné bylo stanoveno na základě znaleckého posudku i s přihlédnutím ke kvalitě bytu a námitky žalovaného tak nemohly uspět, kdy i jasně bylo prokázáno, že nájem na žalovaného přešel tak, jak bylo shora vysvětleno a žalovaný byt odevzdal až dne 22.1.2018, proto již ani soud neprováděl jakýkoliv z důkazů navržený žalovaným, neboť předmětná tvrzení žalovaného byla uplatňována již v předchozích řízeních a zcela neúspěšně a soud vyšel ze zjištění shora uvedených soudů v předmětných řízeních. Žalobce jako pronajímatel byl tedy zcela úspěšný s žalobou a to včetně služeb, které byly uplatněny za dané období v tomto řízení, kdy současně soud rozhodl vzhledem k prodlení žalovaného o přiznání úroku z prodlení v jejich zákonné výši. Závěrem soud uvádí, že nemůže být nemravným přiznání dlužného nájemného, jak se mylně domnívá žalovaný, kdy bylo pouze jeho rozhodnutím, že užíval více bytů v různých obdobích. Předmětný byt, pokud jej snad žalovaný nepotřeboval, mohl pronajímateli vrátit kdykoliv před datem 22.1.2018, kdy tak učinil protokolárně a pokud jde o rekonstrukci bytu, ta již proběhla v roce 1978, kdy etážové topení se stalo součástí nemovitosti, stejně jako další případné věci a vzhledem k plynutí času již tyto věci nemají jakoukoliv hodnotu a nemohou být tak ani jakýmkoliv způsobem rozhodné pro toto řízení.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. podle zásady úspěchu ve věci, kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto jí přiznal na náhradně nákladů řízení částku celkem 52 889,60 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně a to za 4,5 právních služeb, 5x režijní paušál po 300 Kč při tarifní hodnotě sporu 265 770 Kč, když žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku, a DPH 21 %, tedy celkem při jednom úkonu právní služby 9 380 Kč, jednoho režijního paušálu 300 Kč, tedy celkem 52 889,60 Kč.

13. Usnesením č.j. 42 C 232/2018-76 ze dne 29.6.2020 soud žalovanému nepřiznal osvobození do placení soudních poplatků a zamítl návrh žalovaného na ustanovení advokáta ex offo. Městský soud v Praze jakožto soud odvolací usnesením č.j. 58 Co 388/2020-84 ze dne 17.12.2020 rozhodl k odvolání žalovaného proti usnesení č.j. 42 C 232/2018-76 tak, že usnesení soudu I. stupně se ve výroku I. mění, tak že se žalovaném přiznává osvobození od soudních poplatků a ve výroku II. se mění tak, že se žalovanému pro toto řízení ustanovuje zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokát. Následně Mgr. [jméno] [příjmení], advokát požádal o zproštění zastoupení a soud usnesením č.j. 42 C 232/2018-100 ze dne 26.1.2021 zprostil Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta zastoupení žalovaného v tomto řízení a usnesením č.j. 42 C 232/2018-104 ze dne 27.5.2021 ustanovil žalovanému k ochraně jeho zájmů v této věci zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] dle ust. § 30 odst. 1 a 2 o.s.ř. Ustanovenému zástupci přísluší odměna dle advokátního tarifu za vykonané právní služby. Tyto vyúčtoval podáním ze dne 30.3.2022 při tarifní hodně věci 265 770 Kč a dle ust. § 7, § 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy přísluší za jeden právní úkon právní služby odměna ve výši 9 380 Kč a jeden režijní paušál 300 Kč a daň z přidaného hodnoty, kterou doložil a vyúčtoval 5 úkonů právní služby a to za převzetí zastoupení včetně první porady dne 28.5.2021, ústního jednání před tamním soudem dne 20.7.2021, podání ve věci samé 13.8.2021, rozbor ve věci § 11 odst. 1, písm. h) advokátního tarifu a ústní jednání před tamním soudem dne 29.3.2022, celkem účtoval za 5 hlavního úkonů právní služby po 9 380 Kč a 5 režijních paušálů po 300 Kč a DPH 21 %, tedy celkem žádal o přiznání odměny ve výši 58 564 Kč. Soud přiznal však odměnu za 4 úkony právní služby, kdy má za to, že pokud jde o podání ve věci samé a právní rozbor, toto mohlo být učiněno v rámci jednoho podání, tedy přiznal za převzetí zastoupení včetně právní porady, ústní jednání před soudem, podání ve věci samé s právním rozborem a za účast při jednání dne 29.3.2022, tedy za 4 úkony právní služby po 9 380 Kč, 4 režijní paušály po 300 Kč a DPH 21 %, tedy celkem 46 851,20 Kč.