42 C 268/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Radovanem Kulhánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 37 017,59 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 37 017,59 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30 116,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím, neboť žalovaná byla na základě usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 61 To 502/2016 ze dne 3.1. 2017 povinna zaplatit právnímu předchůdci žalobce [právnická osoba] s.r.o., [IČO] částku 70 059 Kč, jakožto náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce, kdy usnesení nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 3.1. 2017 a dále je žalovaná povinna zaplatit právnímu předchůdci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] na základě usnesení Městského soudu v Praze pod sp.zn. 61 To 502/2016 ze dne 3.1. 2017 částku 84 288,60 Kč představující náklady potřebné k účelnému uplatnění nároků na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce, když žalovaná své povinnosti zaplatit předmětné částky nesplnila a původní věřitelé byli nuceni podat k Exekutorskému úřadu Praha 1, soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] exekuční návrhy, kdy exekuce byla vedena pod sp.zn. 099 EX 2376/18 a 099 EX 12377/18, předmětné pohledávky byly na základě smlouva o postoupení pohledávky ze dne 14.2. 2020 původními věřiteli postoupeny žalobci a dne 12.3. 2020 žalobce soudnímu exekutorovi zaslal návrhy na záměnu účastníka v předmětném exekučním řízení a tímto návrhům soudní exekutor vyhověl a to usneseními ze dne 26.3. 2020 pod č.j. 099 EX 2376/18-33 a pod č.j. 099 EX 2377/18-37. Ke dni podání žaloby nebylo na exekuci ničeho uhrazeno a žalobci vznikl nárok na úhradu úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 84 288,60 Kč za dobu od 4.1. 2017 (den následující po vykonatelnosti předmětného usnesení) do zaplacení, kdy výše kapitalizovaného úrok z prodlení s úhradou této částky ke dni 26.6. 2020 činí 23 599,85 Kč a dále vznikl žalobci nárok na úhradu úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 70 059 Kč za dobu od 4.1. 2017 (den následující po vykonatelnosti usnesení) do zaplacení, kdy výše kapitalizovaného úroku z prodlení s úhradou této částky ke dni 26.6. 2020 činí částku 19 615,72 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě těchto dlužných částek předžalobní upomínkou 14.7. 2020, však žalovaná žalovanou částku nezaplatila, proto žalobci nezbylo než se s žalobou obrátit na soud.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalovaný nárok neuznává co do důvodu ani výše a s podanou žalobou nesouhlasí, když žalobce byl dlouhá léta právním zástupcem exmanžela žalované a [právnická osoba] s.r.o.. Žalovaná je stále společníkem [právnická osoba] s.r.o, kdy tuto společnost s exmanželem [příjmení] [příjmení] vlastnili původně společně, kdy později exmanžel převedl svůj podíl na svou současnou partnerku. Během bouřlivého rozchodu exmanžel vznesl prostřednictvím [právnická osoba] obvinění, že žalovaná měla odcizit majetek společnosti, avšak když odvezla věci při rozvodu, netušila, že se jednalo o majetek společnosti. Následovalo trestní stíhání a žalovaná byla odsouzena v trestním řízení a nakonec skončila v insolvenci, kdy nad rámec těchto snah o ekonomickou likvidaci žalované nesmyslnými pohledávkami, exmanžel žalované činí vše pro to, aby přišla i o práci a své výdělkové možnosti tím, že posílá hanopisy a pomlouvačné dopisy nadřízeným a kolegům žalované, kdy žalovaná požádala, aby toto soud posuzoval a zohlednil nejenom k formálnímu právu, ale i obecným principem spravedlivého rozhodování. Pokud jde o osobu žalobce, pak žalobce jakožto advokát zastupoval exmanžela žalované, tak i [právnická osoba], kdy za totožnou práci měl inkasovat reálně odměnu 2x a žalovaná se domnívá, že k postoupení pohledávky došlo z důvodu neuhrazení nákladů právního zastoupení. Ač je žalobce advokát, nechává se zastupovat svou kolegyní v tomto řízení, rodinnou přítelkyní Severských a je to jen z toho důvodu, aby byly dále navýšeny náklady na právní zastoupení a zvýšily se tak uměle pohledávky za žalovanou. Žalovaná prošla oddlužením a exekutorovi pověřenému exekucí bude velmi pravděpodobně insolvenční správcem poukázána částka 83 798,51 Kč a v tomto oddlužení přišla žalovaná o celý svůj majetek. Žalovaná se snažila o mimosoudní dohodu, na kterou nebylo reflektováno. Žalovaná uvedla, že je objetí domácího násilí a setrvalého psychického teroru, stolkingu, prošla několika desítkami trestních řízení, exekucí a nakonec insolvencí, což však bylo iniciováno exmanželem žalované, kdy tato pohledávka je součástí tohoto procesu a pouze byla postoupena na právního zástupce exmanžela žalované. Dále žalovaná má za to, že pohledávka je částečně promlčená, žádá o zohlednění principu spravedlivého rozhodování a otázce dobrých mravů, kdy pokud jde o náhradu nákladů řízení, pak tyto nejsou důvodné, jsou uplatněny pouze s cílem navýšit celkovou pohledávku. Navrhla žalobu zamítnout. Pro případ, že by soud žalobě vyhověl, navrhla, aby soud zamítl nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovaná dále uvedla, že v tomto případě se nejedná o situaci, kdy by žalovaná během oddlužení vytvořila novou pohledávku. [jméno] se snažila urychlit insolvenční řízení, urgovala postup ve věci. Žalovaná uvedla že neměla reálně možnost, jak vznik a výši úroků, které jsou předmětem řízení, ovlivnit, kdy uznat jí povinností k úhradě žalované pohledávky by popřelo smysl a význam insolvenčního řízení a oddlužení, kdy jedním z cílů insolvenčního řízení je také ochrana dlužníka před navyšováním jeho dluhů. Dále žalovaná uvedla, že původní věřitel pohledávku uplatnil v rámci insolvenčního řízení a pohledávka byla odmítnuta. Věřitele neuplatňují opravné prostředky, tedy incidenční žalobu a až poté bylo zahájeno exekuční řízení, kdy v době probíhajícího oddlužení ovšem žalovaná nemohla sama plnit exekutorovi, neb by se dopustila trestného činu zvýhodnění věřitele, proto má žalovaná za to, že nelze úroky z prodlení přiznat, protože by to bylo v rozporu se samotným smyslem insolvenčního řízení a oddlužení. Dále má za to, že žalobě není možné vyhovět i proto, že výkon práv by byl v tomto případě v rozporu s dobrými mravy a principy spravedlnosti, kdy žalovaná nemohla nijak úhradu hlavní pohledávky po dobu oddlužení ovlivnit. Dále poukázala žalovaná na tu skutečnost, že hlavní pohledávka, z níž mají plynout úroky žalované, byla uplatněna v insolvenčním řízení a byla odmítnuta a žalovaná má za to, že není možné úroky uplatňovat. Dále uvedla, že přihlášená pohledávka v insolvenčním řízení byla částečně vzata zpět a za této situace má žalovaná rovněž za to, že není možné, aby se pohledávka úročila. Žalovaná tedy navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. 61 To 502/2016 ze dne 3.1. 2017 soud zjistil, že soud uložil žalované zaplatit v rámci trestního řízení poškozenému [příjmení] [jméno] [příjmení] částku 84 288,60 Kč a dále uložil zaplatit žalované poškozené [příjmení] s.r.o. částku 70 059 Kč. Na usnesení je doložka právní moci a vykonatelnosti dne 3.1. 2017. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že postupitel [webová adresa] s.r.o. a Ing. [jméno] [příjmení] postupují žalobci pohledávky za žalovanou a to v částkách 70 059 Kč a 84 288,60 Kč, jakožto pohledávky z titulu nároku na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody dle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.1. 2017 pod sp.zn. 61 To 502/2016 s tím, že smlouva je datována dnem 14.2. 2020. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ve věci č.j. 099 EX 2376/18-33 ze dne 26.3. 2020 soud zjistil, že bylo rozhodnuto ve věci oprávněného [příjmení] proti povinné – žalované, a to tak že do exekučního řízení vstupuje na místo dosavadního oprávněného [příjmení] s.r.o. žalobce. Usnesení nabylo právní moci dne 30.4. 2020. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] č.j. 099 EX 2377/18-37 ze dne 26.3. 2020 soud zjistil, že exekutor rozhodl o tom, že ve věci opravněného Ing. [jméno] [příjmení] proti povinné – žalované, do exekučního řízení vstupuje na místo dosavadního opravného žalobce. Z výzvy k úhradě dlužní částky – předžalobní upomínky ze dne 26.6. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzývá žalovanou k zaplacení žalované částky, k tomu je doložena plná moc udělená advokátce Mgr. [jméno] [příjmení]. Doručení u žalované je vykázáno doručenkou s datem doručení 14.7. 2020. Z výpočtu úroků plyne, že za žalované období, tedy za období od 1.8. 2017 do 23.7. 2020 činí úroky z obou pohledávek 37 017,59 Kč. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 60 INS 30124/2014-A-10 ze dne 29.12. 2014 soud má za prokázané, že byl zjištěn úpadek žalované a bylo povoleno oddlužení. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 68 EXE 1649/2018-28 ze dne 25.1. 2019 soud zjistil, že návrh povinné za zastavení exekuce pro 70 059 Kč, se zamítá. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.2. 2019. Z odůvodnění pak plyne, že se týká pohledávek žalobou stižených a to v řízení vedené před soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení]. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 72 EXE 1650/2018-25 ze dne 29.1. 2019 ve věci opravného [jméno] [příjmení] proti povinné [celé jméno žalované] pro 84 288,60 Kč s příslušenství soud zjistil, že návrh povinné na zastoupení exekuce ze dne 4.9. 2018, se zamítá s tím, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.2. 2019. Z usnesení Městského soudu v Praze MSPH 60 INS 30124/2014-B-142 ze dne 7.5. 2020 soud zjistil, že dlužník – žalovaná a věřitelé se uvědomují o konečné zprávy a vyúčtování odměny hotových výdajů insolvenčního správce, které jsou od 7.5. 2020 zveřejněny v insolvenčním rejstříku. Z listinného důkazu žaloby na vyloučení společníka ze společnosti s.r.o. soud zjistil, že tato je datována dnem 7.7. 2020, žalobcem je zde [webová adresa] s.r.o. a žalovanou je [celé jméno žalované], návrh je určen Obvodnímu soudu pro Prahu 9. V žalobě je navrhženo, aby soud vydal následující rozsudek: [ulice] podíl [celé jméno žalované] ve [právnická osoba] s.r.o. zaniká vyloučením rozhodnutí soudu a vypořádací podíl ve výši 1 Kč bude [celé jméno žalované] zaplacen převodem na její bankovní účet do 14 dnů od data rozsudku, kdy vyplacením vypořádacího podílu zaniká její účast ve [právnická osoba] s.r.o. Je zde doklad o doručení soudu dne 5.7. 2020. Ze seznamu trestních řízení, správních řízení soud zjistil, že věci týkající se sporů bývalých manželů – žalované a Ing. Severského je uvedeno 40 věcí. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že žalobkyně byla jednatelkou společnosti od 16.10. 2020 do 20.5. 2008, dále byla společníkem společnosti od 16.10. 2020 do 20.5. 2008, dále v období od 20.5. 2008 do 13.4. 2011 a ještě až do období 10.9. 2014. Jako společník je dále uvedena ještě ke dni 1.7. 2015 s vkladem 462 000 Kč, splaceno 100%, obchodní podíl o velikosti 8,25%. Z vyjádření k výzvě soudu ve věci žaloby o vyloučení společníka ze společnosti vedené před Městským soudem v Praze pod č.j. 72 Cm 151/2020, kdy vyjádření je ze dne 22.12. 2012 soud zjistil, že žalovaná navrhuje, aby soud rozhodl o zrušení účasti žaloavné ve [právnická osoba] s tím, že žalobkyně je povinna uhradit žalované částku určenou znaleckým posudkem jako hodnotu vypořádacího podílu. Z e-mailu ze dne 3.7. 2017 od„ [jméno] [příjmení], [email]“ soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná je v insolvenci, uvedla ke krachu jiné společnosti, zasíláno na e-mailovou adresu [webová adresa]. Ze stížnosti na žalovanou soud zjistil, že je podepsána Ing. [jméno] [příjmení] a adresována je realitní kanceláři. Dále z e-mailu ze dne 12.5. 2020 soud zjistil, že se týká šetření Městské části [obec a číslo], jejího úřadu, obdoru živnostenského k podání stěžovatele na žalovanoun a působení ve [právnická osoba]. K tomu další e-mail ze dne 11.5. 2020 týkajícího se návrhu na zrušení koncesované živnosti žalované od Úřadu městské části [obec a číslo], odboru živnostenského. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. 61 To 502/2016 soud zjistil, že poškozený [příjmení] [jméno] [příjmení] a poškozená [příjmení] byli zastoupeni žalobcem.

4. Dle ust. § 513 OZ, příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

5. Dle ust. § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Vzhledem ke shora uvedenému soud má za prokázané, že žalovaná byla povinna zaplatit právní předchůdkyni žalobce [právnická osoba] s.r.o. náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škodu v trestním řízení včetně nákladů vzniklý přibráním zmocněnce a to v celkové výši 70 059 Kč dle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.1. 2017, sp.zn. 61 To 502/2016, které nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 3.1. 2017 a dále, že žalovaná je povinna zaplatit původními věřiteli Ing. Severskému na náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce a to v celkové výši 84 288,60 Kč dle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.1. 2017, sp.zn. 61 To 202/2016, kdy usnesení nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 3.1. 2017. Mezi původnímu věřiteli a žalobcem byla dne 14.2. 2020 uzavřena smlouva o postoupení shora uvedených pohledávek, kterou původní věřitelé žalobci předmětné pohledávky postoupili, když obě byly předmětem exekučního řízení a smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena platně. Příslušenstvím těchto pohledávek jsou úroky z prodlení za období od 4.1. 2017 do 26.6. 2020 a to u pohledávky – jistiny ve výši 84 288,60 Kč, v jejich zákonné výši 8,5% v částce 23 599,85 Kč a z pohledávky 70 059 Kč opět v jejich zákonné výši 8,5% ročně za shodné období pak činí částku 19 615,72 Kč. Žalovaná poukazovala na tu skutečnost, že žaloba by měla být zamítnuta, neboť byla v insolvenčním řízení a bylo jí povoleno oddlužení, kdy však, jak vyšlo najevo, bylo proti žalované zahájeno insolvenční řízení na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.12. 2014 pod č.j. MSPH 60 INS 30124/2014-A-10, tedy dva roky před vznikem samotných pohledávek, kdy lhůta k podání přihlášky insolvenčního věřitele uplynula dne 28.1. 2015, tedy v době, kdy ještě nebylo zřejmé, že nárok původních věřitelů vůči žalované k úhradě předmětných dlužných částek vůbec vznikne, nejedná se svým charakterem o pohledávku za majetkovou podstatou dle ust. § 168 zák. č. 182/2006 Sb. a ani pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou dle ust. § 169 insolvenčního zákona. Stejně tak se nejedná o pohledávku, jež by dle ust. § 170 insolvenčního zákona byla obsažena v taxativním výčtu pohledávek, které jsou ze způsobu řešení úpadku vyloučeny a nejedná se ani o pohledávku, kterou by bylo možno kdykoliv přihlásit do insolvenčního řízení s ohledem na ust. § 173 insolvenčního zákona, jelikož nedošlo k zajištění majetku v majetkové podstatě žalované, neuplatní se tak účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1, písm. a) insolvenčního zákona, ani účinky zákazu zahájených nových řízení dle ust. § 140c insolvenčního zákona, kdy povinnost k úhradě obou dlužných částek v režimu exekučního řízení není tak probíhajícím insolvenčním řízení nijak dotčena ani omezena. Žalovaná sic požádala o zastavení exekučního řízení, avšak její dva návrhy byly vždy soudem zamítnuty tak, jak soud zjistil se shora uvedených rozhodnutí a vzhledem k tomu, že probíhajícím insolvenčním řízením není nijak dotčena či omezena povinnost žalované k úhradě dlužných částek a tedy i oprávnění žalobce úhradu dlužných částek vymáhat, není dotčeno ani omezeno právo žalobce domáhat se úhrady dlužného úroku z prodlení s úhradou těchto dlužných částek, a proto soudu nezbylo než žalobě zcela vyhovět. Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout i z důvodu promlčení, avšak žalobce svůj žalobní nárok omezil na částku 20 215,16 Kč odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 84 288,60 Kč za dobu od 1.8. 2017 do 23.7. 2020 a na částku ve výši 16 802,43 Kč odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 70 059 Kč za dobu od 1.8. 2017 do 23.7. 2020, promlčecí doba je tříletá a vzhledem k požadovanému období od 1.8. 2017 do 23.7. 2020, nemohlo k promlčení dojít a tedy nemohla uspět tato námitka žalované. Žalovaná ještě namítala nemorálnost podaného žalobního návrhu, kdy má za to, že žaloba byla vyvolána z vůle jejího bývalého manžela, se kterým vede spoustu soudních a správních řízení a žalobce byl jeho právním zástupcem, kdy údajně by se mohlo jednat i o úhradu nákladů právního zastoupení, které žalobce – advokát vyúčtoval bývalému manželu žalované. Soud však shledal, že smlouva o postoupení pohledávky byla sjednána mezi původními věřiteli a žalobcem platně, jistiny jsou přiznány soudem v trestním řízení vedeném proti žalované. O přiznání jistin jakožto nákladů potřebných k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce bylo pravomocně rozhodnuto Městským soudem v Praze, kdy náhrada nákladů řízení v trestním řízení nemůže být považována za nemravnou, stejně tak nároky s ní spojené a nemůže být považováno za nemravné příslušenství těchto nároků, tedy zákonného úroku z prodlení, kdy vyšlo najevo, že žalovaná jistinu neuhradila, nárok na zaplacení zákonný úroků vznikl po právu, nároky nejsou vázány pouze na osobu exmanžela či [právnická osoba], kterou byla i minoritní společnicí žalovaná a mohly být tak řádně a platně postoupeny na žalobce, kdy skutečnost, že žalobce je původním právním zástupem bývalého manžela žalované, nemá žádného právního významu, kdy pohledávka mohla být postoupena na jakoukoliv třetí osobu a žalovaná by byla v naprosto stejné situaci, ať by předmětné pohledávky vymáhala jakákoliv osoba. Soud již ani dále neprováděl listinné důkazy týkající se údajné nemorálnosti podání žalobního návrhu, neboť žalobce nemá nic společného s jednáním žalované, stejně tak se vznikem pohledávek a důkazy týkající se vztahů bývalých manželů a jejich vztahů ve [právnická osoba] s.r.o. neměly pro rozhodnutí ve věci jakéhokoliv významu, jak bylo shora vysvětleno, proto soud nemohl výkon práva odepřít a má za to, že žalovaná je za prodlení zodpovědná.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů celkem částku 30 116,60 Kč (za 8 úkonů právní služby po 2 620 Kč, 8 režijních paušálů po 300 Kč, DPH 21%, soudní poplatek 1 851 Kč, celkem 30 116,60 Kč).