42 C 268/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Radovanem Kulhánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 37 017,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 37 017,59 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30 116,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím, neboť žalovaná byla na základě usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 61 To 502/2016 ze dne 3.1. 2017 povinna zaplatit právnímu předchůdci žalobce právnická osoba s.r.o., IČO částku 70 059 Kč, jakožto náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce, kdy usnesení nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 3.1. 2017 a dále je žalovaná povinna zaplatit právnímu předchůdci žalobce příjmení jméno příjmení na základě usnesení Městského soudu v Praze pod sp.zn. 61 To 502/2016 ze dne 3.1. 2017 částku 84 288,60 Kč představující náklady potřebné k účelnému uplatnění nároků na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce, když žalovaná své povinnosti zaplatit předmětné částky nesplnila a původní věřitelé byli nuceni podat k Exekutorskému úřadu Praha 1, soudního exekutora JUDr. jméno příjmení exekuční návrhy, kdy exekuce byla vedena pod sp.zn. 099 EX 2376/18 a 099 EX 12377/18, předmětné pohledávky byly na základě smlouva o postoupení pohledávky ze dne 14.2. 2020 původními věřiteli postoupeny žalobci a dne 12.3. 2020 žalobce soudnímu exekutorovi zaslal návrhy na záměnu účastníka v předmětném exekučním řízení a tímto návrhům soudní exekutor vyhověl a to usneseními ze dne 26.3. 2020 pod č.j. 099 EX 2376/18-33 a pod č.j. 099 EX 2377/18-37. Ke dni podání žaloby nebylo na exekuci ničeho uhrazeno a žalobci vznikl nárok na úhradu úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 84 288,60 Kč za dobu od 4.1. 2017 (den následující po vykonatelnosti předmětného usnesení) do zaplacení, kdy výše kapitalizovaného úrok z prodlení s úhradou této částky ke dni 26.6. 2020 činí 23 599,85 Kč a dále vznikl žalobci nárok na úhradu úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 70 059 Kč za dobu od 4.1. 2017 (den následující po vykonatelnosti usnesení) do zaplacení, kdy výše kapitalizovaného úroku z prodlení s úhradou této částky ke dni 26.6. 2020 činí částku 19 615,72 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě těchto dlužných částek předžalobní upomínkou 14.7. 2020, však žalovaná žalovanou částku nezaplatila, proto žalobci nezbylo než se s žalobou obrátit na soud.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalovaný nárok neuznává co do důvodu ani výše a s podanou žalobou nesouhlasí, když žalobce byl dlouhá léta právním zástupcem exmanžela žalované a právnická osoba s.r.o.. Žalovaná je stále společníkem právnická osoba s.r.o, kdy tuto společnost s exmanželem příjmení příjmení vlastnili původně společně, kdy později exmanžel převedl svůj podíl na svou současnou partnerku. Během bouřlivého rozchodu exmanžel vznesl prostřednictvím právnická osoba obvinění, že žalovaná měla odcizit majetek společnosti, avšak když odvezla věci při rozvodu, netušila, že se jednalo o majetek společnosti. Následovalo trestní stíhání a žalovaná byla odsouzena v trestním řízení a nakonec skončila v insolvenci, kdy nad rámec těchto snah o ekonomickou likvidaci žalované nesmyslnými pohledávkami, exmanžel žalované činí vše pro to, aby přišla i o práci a své výdělkové možnosti tím, že posílá hanopisy a pomlouvačné dopisy nadřízeným a kolegům žalované, kdy žalovaná požádala, aby toto soud posuzoval a zohlednil nejenom k formálnímu právu, ale i obecným principem spravedlivého rozhodování. Pokud jde o osobu žalobce, pak žalobce jakožto advokát zastupoval exmanžela žalované, tak i právnická osoba, kdy za totožnou práci měl inkasovat reálně odměnu 2x a žalovaná se domnívá, že k postoupení pohledávky došlo z důvodu neuhrazení nákladů právního zastoupení. Ač je žalobce advokát, nechává se zastupovat svou kolegyní v tomto řízení, rodinnou přítelkyní Severských a je to jen z toho důvodu, aby byly dále navýšeny náklady na právní zastoupení a zvýšily se tak uměle pohledávky za žalovanou. Žalovaná prošla oddlužením a exekutorovi pověřenému exekucí bude velmi pravděpodobně insolvenční správcem poukázána částka 83 798,51 Kč a v tomto oddlužení přišla žalovaná o celý svůj majetek. Žalovaná se snažila o mimosoudní dohodu, na kterou nebylo reflektováno. Žalovaná uvedla, že je objetí domácího násilí a setrvalého psychického teroru, stolkingu, prošla několika desítkami trestních řízení, exekucí a nakonec insolvencí, což však bylo iniciováno exmanželem žalované, kdy tato pohledávka je součástí tohoto procesu a pouze byla postoupena na právního zástupce exmanžela žalované. Dále žalovaná má za to, že pohledávka je částečně promlčená, žádá o zohlednění principu spravedlivého rozhodování a otázce dobrých mravů, kdy pokud jde o náhradu nákladů řízení, pak tyto nejsou důvodné, jsou uplatněny pouze s cílem navýšit celkovou pohledávku. Navrhla žalobu zamítnout. Pro případ, že by soud žalobě vyhověl, navrhla, aby soud zamítl nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovaná dále uvedla, že v tomto případě se nejedná o situaci, kdy by žalovaná během oddlužení vytvořila novou pohledávku. jméno se snažila urychlit insolvenční řízení, urgovala postup ve věci. Žalovaná uvedla že neměla reálně možnost, jak vznik a výši úroků, které jsou předmětem řízení, ovlivnit, kdy uznat jí povinností k úhradě žalované pohledávky by popřelo smysl a význam insolvenčního řízení a oddlužení, kdy jedním z cílů insolvenčního řízení je také ochrana dlužníka před navyšováním jeho dluhů. Dále žalovaná uvedla, že původní věřitel pohledávku uplatnil v rámci insolvenčního řízení a pohledávka byla odmítnuta. Věřitele neuplatňují opravné prostředky, tedy incidenční žalobu a až poté bylo zahájeno exekuční řízení, kdy v době probíhajícího oddlužení ovšem žalovaná nemohla sama plnit exekutorovi, neb by se dopustila trestného činu zvýhodnění věřitele, proto má žalovaná za to, že nelze úroky z prodlení přiznat, protože by to bylo v rozporu se samotným smyslem insolvenčního řízení a oddlužení. Dále má za to, že žalobě není možné vyhovět i proto, že výkon práv by byl v tomto případě v rozporu s dobrými mravy a principy spravedlnosti, kdy žalovaná nemohla nijak úhradu hlavní pohledávky po dobu oddlužení ovlivnit. Dále poukázala žalovaná na tu skutečnost, že hlavní pohledávka, z níž mají plynout úroky žalované, byla uplatněna v insolvenčním řízení a byla odmítnuta a žalovaná má za to, že není možné úroky uplatňovat. Dále uvedla, že přihlášená pohledávka v insolvenčním řízení byla částečně vzata zpět a za této situace má žalovaná rovněž za to, že není možné, aby se pohledávka úročila. Žalovaná tedy navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. 61 To 502/2016 ze dne 3.1. 2017 soud zjistil, že soud uložil žalované zaplatit v rámci trestního řízení poškozenému příjmení jméno příjmení částku 84 288,60 Kč a dále uložil zaplatit žalované poškozené příjmení s.r.o. částku 70 059 Kč. Na usnesení je doložka právní moci a vykonatelnosti dne 3.1. 2017. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že postupitel webová adresa s.r.o. a Ing. jméno příjmení postupují žalobci pohledávky za žalovanou a to v částkách 70 059 Kč a 84 288,60 Kč, jakožto pohledávky z titulu nároku na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody dle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.1. 2017 pod sp.zn. 61 To 502/2016 s tím, že smlouva je datována dnem 14.2. 2020. Z usnesení soudního exekutora JUDr. jméno příjmení ve věci č.j. 099 EX 2376/18-33 ze dne 26.3. 2020 soud zjistil, že bylo rozhodnuto ve věci oprávněného příjmení proti povinné – žalované, a to tak že do exekučního řízení vstupuje na místo dosavadního oprávněného příjmení s.r.o. žalobce. Usnesení nabylo právní moci dne 30.4. 2020. Z usnesení soudního exekutora JUDr. jméno příjmení č.j. 099 EX 2377/18-37 ze dne 26.3. 2020 soud zjistil, že exekutor rozhodl o tom, že ve věci opravněného Ing. jméno příjmení proti povinné – žalované, do exekučního řízení vstupuje na místo dosavadního opravného žalobce. Z výzvy k úhradě dlužní částky – předžalobní upomínky ze dne 26.6. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzývá žalovanou k zaplacení žalované částky, k tomu je doložena plná moc udělená advokátce Mgr. jméno příjmení. Doručení u žalované je vykázáno doručenkou s datem doručení 14.7. 2020. Z výpočtu úroků plyne, že za žalované období, tedy za období od 1.8. 2017 do 23.7. 2020 činí úroky z obou pohledávek 37 017,59 Kč. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 60 INS 30124/2014-A-10 ze dne 29.12. 2014 soud má za prokázané, že byl zjištěn úpadek žalované a bylo povoleno oddlužení. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 68 EXE 1649/2018-28 ze dne 25.1. 2019 soud zjistil, že návrh povinné za zastavení exekuce pro 70 059 Kč, se zamítá. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.2. 2019. Z odůvodnění pak plyne, že se týká pohledávek žalobou stižených a to v řízení vedené před soudním exekutorem JUDr. jméno příjmení. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 72 EXE 1650/2018-25 ze dne 29.1. 2019 ve věci opravného jméno příjmení proti povinné celé jméno žalované pro 84 288,60 Kč s příslušenství soud zjistil, že návrh povinné na zastoupení exekuce ze dne 4.9. 2018, se zamítá s tím, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.2. 2019. Z usnesení Městského soudu v Praze MSPH 60 INS 30124/2014-B-142 ze dne 7.5. 2020 soud zjistil, že dlužník – žalovaná a věřitelé se uvědomují o konečné zprávy a vyúčtování odměny hotových výdajů insolvenčního správce, které jsou od 7.5. 2020 zveřejněny v insolvenčním rejstříku. Z listinného důkazu žaloby na vyloučení společníka ze společnosti s.r.o. soud zjistil, že tato je datována dnem 7.7. 2020, žalobcem je zde webová adresa s.r.o. a žalovanou je celé jméno žalované, návrh je určen Obvodnímu soudu pro Prahu 9. V žalobě je navrhženo, aby soud vydal následující rozsudek: ulice podíl celé jméno žalované ve právnická osoba s.r.o. zaniká vyloučením rozhodnutí soudu a vypořádací podíl ve výši 1 Kč bude celé jméno žalované zaplacen převodem na její bankovní účet do 14 dnů od data rozsudku, kdy vyplacením vypořádacího podílu zaniká její účast ve právnická osoba s.r.o. Je zde doklad o doručení soudu dne 5.7. 2020. Ze seznamu trestních řízení, správních řízení soud zjistil, že věci týkající se sporů bývalých manželů – žalované a Ing. Severského je uvedeno 40 věcí. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba s.r.o. soud zjistil, že žalobkyně byla jednatelkou společnosti od 16.10. 2020 do 20.5. 2008, dále byla společníkem společnosti od 16.10. 2020 do 20.5. 2008, dále v období od 20.5. 2008 do 13.4. 2011 a ještě až do období 10.9. 2014. Jako společník je dále uvedena ještě ke dni 1.7. 2015 s vkladem 462 000 Kč, splaceno 100%, obchodní podíl o velikosti 8,25%. Z vyjádření k výzvě soudu ve věci žaloby o vyloučení společníka ze společnosti vedené před Městským soudem v Praze pod č.j. 72 Cm 151/2020, kdy vyjádření je ze dne 22.12. 2012 soud zjistil, že žalovaná navrhuje, aby soud rozhodl o zrušení účasti žaloavné ve právnická osoba s tím, že žalobkyně je povinna uhradit žalované částku určenou znaleckým posudkem jako hodnotu vypořádacího podílu. Z e-mailu ze dne 3.7. 2017 od„ jméno příjmení, email“ soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná je v insolvenci, uvedla ke krachu jiné společnosti, zasíláno na e-mailovou adresu webová adresa. Ze stížnosti na žalovanou soud zjistil, že je podepsána Ing. jméno příjmení a adresována je realitní kanceláři. Dále z e-mailu ze dne 12.5. 2020 soud zjistil, že se týká šetření Městské části obec a číslo, jejího úřadu, obdoru živnostenského k podání stěžovatele na žalovanoun a působení ve právnická osoba. K tomu další e-mail ze dne 11.5. 2020 týkajícího se návrhu na zrušení koncesované živnosti žalované od Úřadu městské části obec a číslo, odboru živnostenského. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. 61 To 502/2016 soud zjistil, že poškozený příjmení jméno příjmení a poškozená příjmení byli zastoupeni žalobcem.

4. Dle ust. § 513 OZ, příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

5. Dle ust. § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Vzhledem ke shora uvedenému soud má za prokázané, že žalovaná byla povinna zaplatit právní předchůdkyni žalobce právnická osoba s.r.o. náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škodu v trestním řízení včetně nákladů vzniklý přibráním zmocněnce a to v celkové výši 70 059 Kč dle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.1. 2017, sp.zn. 61 To 502/2016, které nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 3.1. 2017 a dále, že žalovaná je povinna zaplatit původními věřiteli Ing. Severskému na náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce a to v celkové výši 84 288,60 Kč dle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.1. 2017, sp.zn. 61 To 202/2016, kdy usnesení nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 3.1. 2017. Mezi původnímu věřiteli a žalobcem byla dne 14.2. 2020 uzavřena smlouva o postoupení shora uvedených pohledávek, kterou původní věřitelé žalobci předmětné pohledávky postoupili, když obě byly předmětem exekučního řízení a smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena platně. Příslušenstvím těchto pohledávek jsou úroky z prodlení za období od 4.1. 2017 do 26.6. 2020 a to u pohledávky – jistiny ve výši 84 288,60 Kč, v jejich zákonné výši 8,5% v částce 23 599,85 Kč a z pohledávky 70 059 Kč opět v jejich zákonné výši 8,5% ročně za shodné období pak činí částku 19 615,72 Kč. Žalovaná poukazovala na tu skutečnost, že žaloba by měla být zamítnuta, neboť byla v insolvenčním řízení a bylo jí povoleno oddlužení, kdy však, jak vyšlo najevo, bylo proti žalované zahájeno insolvenční řízení na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.12. 2014 pod č.j. MSPH 60 INS 30124/2014-A-10, tedy dva roky před vznikem samotných pohledávek, kdy lhůta k podání přihlášky insolvenčního věřitele uplynula dne 28.1. 2015, tedy v době, kdy ještě nebylo zřejmé, že nárok původních věřitelů vůči žalované k úhradě předmětných dlužných částek vůbec vznikne, nejedná se svým charakterem o pohledávku za majetkovou podstatou dle ust. § 168 zák. č. 182/2006 Sb. a ani pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou dle ust. § 169 insolvenčního zákona. Stejně tak se nejedná o pohledávku, jež by dle ust. § 170 insolvenčního zákona byla obsažena v taxativním výčtu pohledávek, které jsou ze způsobu řešení úpadku vyloučeny a nejedná se ani o pohledávku, kterou by bylo možno kdykoliv přihlásit do insolvenčního řízení s ohledem na ust. § 173 insolvenčního zákona, jelikož nedošlo k zajištění majetku v majetkové podstatě žalované, neuplatní se tak účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1, písm. a) insolvenčního zákona, ani účinky zákazu zahájených nových řízení dle ust. § 140c insolvenčního zákona, kdy povinnost k úhradě obou dlužných částek v režimu exekučního řízení není tak probíhajícím insolvenčním řízení nijak dotčena ani omezena. Žalovaná sic požádala o zastavení exekučního řízení, avšak její dva návrhy byly vždy soudem zamítnuty tak, jak soud zjistil se shora uvedených rozhodnutí a vzhledem k tomu, že probíhajícím insolvenčním řízením není nijak dotčena či omezena povinnost žalované k úhradě dlužných částek a tedy i oprávnění žalobce úhradu dlužných částek vymáhat, není dotčeno ani omezeno právo žalobce domáhat se úhrady dlužného úroku z prodlení s úhradou těchto dlužných částek, a proto soudu nezbylo než žalobě zcela vyhovět. Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout i z důvodu promlčení, avšak žalobce svůj žalobní nárok omezil na částku 20 215,16 Kč odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 84 288,60 Kč za dobu od 1.8. 2017 do 23.7. 2020 a na částku ve výši 16 802,43 Kč odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 70 059 Kč za dobu od 1.8. 2017 do 23.7. 2020, promlčecí doba je tříletá a vzhledem k požadovanému období od 1.8. 2017 do 23.7. 2020, nemohlo k promlčení dojít a tedy nemohla uspět tato námitka žalované. Žalovaná ještě namítala nemorálnost podaného žalobního návrhu, kdy má za to, že žaloba byla vyvolána z vůle jejího bývalého manžela, se kterým vede spoustu soudních a správních řízení a žalobce byl jeho právním zástupcem, kdy údajně by se mohlo jednat i o úhradu nákladů právního zastoupení, které žalobce – advokát vyúčtoval bývalému manželu žalované. Soud však shledal, že smlouva o postoupení pohledávky byla sjednána mezi původními věřiteli a žalobcem platně, jistiny jsou přiznány soudem v trestním řízení vedeném proti žalované. O přiznání jistin jakožto nákladů potřebných k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce bylo pravomocně rozhodnuto Městským soudem v Praze, kdy náhrada nákladů řízení v trestním řízení nemůže být považována za nemravnou, stejně tak nároky s ní spojené a nemůže být považováno za nemravné příslušenství těchto nároků, tedy zákonného úroku z prodlení, kdy vyšlo najevo, že žalovaná jistinu neuhradila, nárok na zaplacení zákonný úroků vznikl po právu, nároky nejsou vázány pouze na osobu exmanžela či právnická osoba, kterou byla i minoritní společnicí žalovaná a mohly být tak řádně a platně postoupeny na žalobce, kdy skutečnost, že žalobce je původním právním zástupem bývalého manžela žalované, nemá žádného právního významu, kdy pohledávka mohla být postoupena na jakoukoliv třetí osobu a žalovaná by byla v naprosto stejné situaci, ať by předmětné pohledávky vymáhala jakákoliv osoba. Soud již ani dále neprováděl listinné důkazy týkající se údajné nemorálnosti podání žalobního návrhu, neboť žalobce nemá nic společného s jednáním žalované, stejně tak se vznikem pohledávek a důkazy týkající se vztahů bývalých manželů a jejich vztahů ve právnická osoba s.r.o. neměly pro rozhodnutí ve věci jakéhokoliv významu, jak bylo shora vysvětleno, proto soud nemohl výkon práva odepřít a má za to, že žalovaná je za prodlení zodpovědná.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů celkem částku 30 116,60 Kč (za 8 úkonů právní služby po 2 620 Kč, 8 režijních paušálů po 300 Kč, DPH 21%, soudní poplatek 1 851 Kč, celkem 30 116,60 Kč). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.