42 C 333/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Radovanem Kulhánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 83 811 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 83 811 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 83 811 Kč od 11.4. 2020 do zaplacení ve výši 10% ročně a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 26 391,40 Kč, k rukám právního zástupce žalobce a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím, neboť mez i účastníky byla uzavřena dne 04.03.2020 smlouva o zájezdu [číslo] pro destinaci Dominikánská republika – Playa Bavaro, s termínem konání 27.03.2020 až 06.04.2020 v celkové ceně 83.811 Kč, která byla žalobcem uhrazena tentýž den na pokladně provozovny [příjmení] [příjmení] v [obec] v hotovosti. V době ode dne uzavření Smlouvy o zájezdu do dne zahájení zájezdu neobdržel žalobce ze strany žalované žádné doplňující informace, ať jde o povinně poskytované informace dle § 2528 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník o pokyny k odletu dle § 2529 občanského zákoníku, ač měl žalobce týden před zahájením zájezdu obdržet informace o zájezdu a jízdní doklady, ani žádné jiné informace o změně či zrušení zájezdu, které dle smluvních podmínek ve Smlouvě o zájezdu musí být učiněny v písemné formě (viz šestý odstavec smluvních podmínek), tím méně pak jakékoli odstoupení od Smlouvy o zájezdu dle § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku ze strany žalované, ač na to žalovaná od okamžiku platnosti nařízení vlády o zákazu vycestovat za hranice České republiky do zahájení zájezdu žalobce měla dostatek času. Až dne 05.05.2020 obdržel žalobce od žalované e-mail, kterým žalovaná žalobci oznámila, že využívá stanovenou v zákoně č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na odvětví cestovního ruchu (dále jen„ [příjmení] voucher“), a vyzvala ho k potvrzení přijetí voucheru na zájezd elektronickou formou. Žalobce předžalobní upomínkou ze dne 16.06.2020 odmítl nabízený voucher s odůvodněním, že žalovaná využívá ochranné doby v rozporu se zákonem, a vyzval žalovanou k vrácení ceny za zájezd. Žalobce obdržel opět automaticky generovaný e-mail ve dnech 6.6.2020 a 2.7.2020 s výzvou k přijetí voucheru. Žalobce zaslal žalované svou urgenci předžalobní upomínky ze dne 08.07.2020, načež právní zástupce obdržel dne 15.07.2020 od žalované vyjádření k předžalobní upomínce, ve kterém žalovaná odmítá skutečnost, že by uplatňovala ochrannou dobu v rozporu se zákonem. Žalovaná zaslala žalobci poukaz podle [příjmení] voucher v listinné podobě. Žalobce prostřednictvím právního zástupce poukaz odmítl s tím, že žalovaná využívá ochrannou dobu v rozporu se zákonem. Žalobce upozorňuje, že smlouva o zájezdu je fixním závazkem ve smyslu § 1980 občanského zákoníku, kdy datum konání zájezdu bylo ve smlouvě o zájezdu přesně stanoveno a žalobce neměl a nemá na opožděném plnění zájem a okamžikem prodlení žalobkyně s plněním dle Smlouvy o zájezdu tato zanikla dle § 1980 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobce je dle § 1980 odst. 2 občanského zákoníku v postavení věřitele, který od smlouvy o zájezdu odstoupil, a to podle bodu 6 Informací k zájezdu, které byly součástí smlouvy o zájezdu, kdy došlo k zásadní změně zájezdu, a to jeho neuskutečnění, čímž žalobci vznikl nárok na vrácení veškerých poskytnutých plateb dle smlouvy o zájezdu bez zaplacení odstupného, a to dle § 2536a občanského zákoníku bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 14 dnů po zániku závazku, tedy do 10.04.2020. [příjmení] voucher dle svého § 3 odst. 1 umožňuje cestovním kancelářím využít ochranné doby, po kterou nemusí vracet platby poskytnuté zákazníkem, pouze a jedině v případě, že peněžitý dluh vznikl pořadateli zájezdu v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § [číslo] nebo § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku Ani jedna z variant takového odstoupení od smlouvy o zájezdu v případě žalobce nenastala, a to ani ze strany žalobce ani ze strany žalované, nýbrž k odstoupení od smlouvy o zájezdu došlo ze zákona. Žalovaná využívá ochranné doby vůči žalobci v rozporu se zákonem, jelikož byla neaktivní a nevyužila své právo dle § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, navíc za situace, kdy nechala žalobce v době před konáním zájezdu i po něm zcela bez informací a v nejistotě. [příjmení] mohla žalovaná využívat ochrany ochranné doby dle [příjmení] voucher, musela by odstoupit od Smlouvy o zájezdu podle § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, a to písemně, jak vyplývá ze šestého odstavce smluvních podmínek smlouvy o zájezdu, a zároveň by musela oznámit žalobci zrušení zájezdu bez zbytečného odkladu ještě před zahájením zájezdu, jak vyplývá z druhé části věty v § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku Ani jednu tuto podmínku žalovaná nesplnila. Žalobce odmítl nabízený voucher ze strany žalované. Jelikož po zániku smlouvy o zájezdu neobdržel žalobce poskytnutou platbu a žalovaná je s vrácením platby ode dne 11.04.2020 v prodlení, obrátil se žalobce se svým nárokem na soud.

2. Ve věci soud rozhodl elektronickým platebním rozkazem č.j. EPR 221836/2020-7 dne 3.9. 2020, kterým žalobě vyhověl. Proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor, který odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o zájezdu [číslo] týkající se zájezdu pro dvě osoby, do destinace Dominikánská republika, v termínu od 27. 3. 2020 do 6. 4. 2020. Celková sjednaná cena zájezdu činila 83.811 Kč. Žalovaná odstoupila od výše citované cestovní smlouvy s odkazem na § 2536 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, proto žalovaná následně využila ochranné doby v souladu se zákonem č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na odvětví cestovního ruchu a žalobci odeslala v souladu s § 4 odst. 1 [příjmení] [jméno] poukaz v hodnotě celé uhrazené ceny zájezdu dle Smlouvy o zájezdu. Žalobce zaslal žalované opakovaně svůj nesouhlas s poukazem. Žalovaná opakovaně žalobci vysvětlovala svůj postoj k situaci žalobce, a sice že žalobcův případ spadá pod úpravu zákona [příjmení] [jméno] a proto pro navrácení finančních prostředků v hotovosti přede dnem 31. 8. 2021 bude třeba, aby žalobce doložil důkaz o tom, že spadá do zákonné výjimky dle § 3 odst. 3 [příjmení] [jméno]. Žalobce tudíž podanou žalobou poukaz nadále neakceptuje. Jelikož však žalobce nedoložil, že by spadal do výjimky dle § 3 odst. 3 [příjmení] [jméno], zaslaný voucher žalovaná i nadále považuje za vypořádání dle platných a účinných právních předpisů a nadepsanou žalobu tudíž považuje žalovaná za bezpředmětnou. Žalovaná po celou dobu s žalobcem komunikovala, a vzájemný spor se snažila vyřešit (vizte přiloženou reakci na výzvy žalobce ze dne 15. 7. 2020). Delších časových prodlev v odpovědích si je žalovaná vědoma a opakovaně se za ně žalobci omlouvá. Žalovaná se však v posledních měsících nachází v extrémně náročné situaci, kdy se cestovní ruch stal od počátku vyhlášení opatření souvisejících s nouzovým stavem jedním z nejpostiženějších odvětví obchodu, chod žalované tak byl delší dobu paralyzován a do dnešního dne funguje žalovaná v omezeném režimu. Klienti žalované jsou uspokojováni, resp. je jim reagováno, postupně podle data přijetí ke zpracování, jakékoliv uspíšení bohužel není procesuálně ani personálně možné. Na tyto skutečnosti byli klienti žalované opakovaně upozorňováni, ať již v přímé komunikaci, automaticky generované, telefonické či písemné, nebo stanovisky k situaci pravidelně zveřejňovanými na oficiálních internetových stránkách žalované. Závěrem tedy žalovaná v plném rozsahu setrvává na svém stanovisku obsaženém ve veškerých svých dosavadních vyjádřeních, že žalobce nemá nárok na vyplacení žalované částky v hotovosti, nýbrž v souladu s [příjmení] [jméno] na poukázku. Žalovaná závěrem navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

3. Z listinného důkazu – smlouvy o zájezdu soud zjistil a má za prokázané, že smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 4.3. 2020 pro destinaci Dominikánská republika – Playa Bavaro s termínem konání 27.3. 2020 – 6.4. 2020 v celkové ceně 83 811 Kč. Z příjmového pokladního dokladu soud zjistil, že žalobce zaplatil žalované částku 83 811 Kč a to dne 4.3. 2020, název produktu je zde uveden Platba zájezdu dle cestovní smlouvy [číslo]. Z e-mailu ze dne 5.5. 2020 soud zjistil, že tento e-mail zasílá žalovaná žalobci, informuje v něm, že zájezd [číslo] nebylo možné realizovat z důvodu vládního nařízení nouzového stavu a následného uzavření hranic České republiky a žalovaná využívá ochrannou dobu stanovenou v zákoně 185/2020 Sb. Z e-mailu ze dne 5.6. 2020 zaslaného žalovanou žalobci soud zjistil, že žalobce obdržel poukaz na nový zájezd, kdy by žalovaná ráda připomněla, že přijetí elektronického poukazuje je třeba potvrdit kliknutím, kdy poukaz bude žalobce moci uplatnit až do 31.8. 2021 podle jeho uvážení na kterýkoliv termín a zájezd z nabídky žalované v tomto nebo příštím roce s tím, že žalovaná garantuje, že nový zájezd nebude dražší, byť ve stejné lokalitě a stejným termínem, který si zákazník koupil během first moment nabídky. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že je datována dnem 16.6. 2020 a žalobce žádá po žalované vrácení částky 83 811 Kč. Z e-mailu ze dne 2.7. 2020 zasílané žalovanou žalobci soud zjistil, že žalovaná upozorňuje na obdržení poukazu na nový zájezd, kterou poskytla žalobci v rámci vypořádání plánované dovolené a připomíná přijetí elektronického poukazu potvrzením kliknutím na tlačítko s tím, že poukaz bude žalobce moci uplatnit až do 31.8. 2021 podle jeho uvážení na kterýkoliv termín a zájezd z nabídky žalované v tomto nebo příštím roce. Z dopisu ze dne 8.7. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce urguje vrácení částky 83 811 Kč. Z e-mailu ze dne 15.7. 2020 soud zjistil, že je zasílán žalovanou žalobci jako reakce na dopisy ze dne 16. a 8.7. 2020 označené jako předžalobní upomínka a urgence, kdy žalovaná sděluje žalobci, že odeslání voucheru do e-mailové schránky klienta ze dne 2.7. 2020 se zde jedná o plně automatizovaný proces, kdy klienti jsou obesíláni na e-mailové adresy ve svých smlouvách o zájezdu postupně vouchery v souladu se zákonem č. 185/2020 Sb. Příslušný voucher byl žalobci odeslán. Dále zde žalovaná uvádí, že se neztotožňuje s argumentací, že se nejedná o případ spadající pod lex voucher a setrvává na aplikaci zákonných ustanovení lex voucher. Dále vyzývá o doložení skutečností, že žalobce splňuje případnou výjimku dle ust. § 3 odst. 3 zák. lex voucher. Z poukazu soud zjistil, že je označen [číslo] je na hodnotu 83 811 Kč s platností do 31.8. 2021. Z písemnosti datované dnem 1.9. 2020 soud zjistil, že je adresována zástupcem žalobce žalované, je nadepsaná Odmítnutí voucheru, kdy sděluje žalované, že žalobce odmítá zaslaný voucher z důvodu jeho nezákonnosti a současně podá žalobu na plnění – úhradu 83 811 Kč s příslušenstvím.

4. Dle ust. § 2521 odst. 1 OZ, smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu.

5. Dle ust. § 2535 OZ, zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo v jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osobu do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.

6. Dle ust. § 2536 odst. 1, písm. b) OZ, pořadatel může odstoupit od smlouvy, pokud mu v plnění závazku brání nevyhnutelné a mimořádné okolnosti a zrušení zájezdu oznámil zákazníkovi bez zbytečného odkladu ještě před zahájením zájezdu. Dle odst. 2, pořadatel v těchto případech vrátí zákazníkovi veškeré uhrazené platby za zájezd, nevzniká mu však vůči zákazníkovi povinnost k náhradě škody.

7. Dle ust. § 2528 odst. 1 a 2 OZ, pořadatel v potvrzení o zájezdu je povinen uvést povinné informace v zákoně specifikované.

8. Dle ust. § 2529 odst. 1 OZ, pořadatel doručí zákazníkovi vhodným způsobem nejpozději 7 dnů před zahájením zájezdu další podrobné a pro zákazníka důležité údaje o všech skutečnostech, které zná, nejsou-li již obsaženy ve smlouvě nebo v potvrzení o zájezdu, anebo v katalogu, který zákazníkovi předal. Dle odst. 2, pořadatel sdělí v rámci údajů podle odst. 1 zejména údaje o plánovaných časech odjezdu, popř. o lhůtách pro odbavení, plánovaných časech zastávek, dopravním spojení a příjezdu. Dle odst. 3, spolu s poskytnutím údajů podle odst. 2 předá pořadatel zákazníkovi v téže lhůtě nezbytné stvrzenky, poukázky a přepravní doklady, zejména letenku, poukaz k ubytování nebo stravování, doklad nutný pro poskytnutí faktultativních výletů nebo jiný doklad, jehož je pro uskutečnění zájezdu třeba.

9. Dle ust. § 1980 odst. 1 OZ, byla-li ve smlouvě ujednána přesná doba plnění a vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy závazku, že věřitel nemůže mít na opožděném plnění zájem, zaniká závazek počátkem prodlení dlužníka, ledaže věřitel dlužníku bez zbytečného odkladu oznámí, že na splnění smlouvy trvá. Dle odst. 2, zánikem závazku nastávají tytéž účinky, jakoby věřitel od smlouvy odstoupil.

10. Dle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 185/2020 Sb., ochranná doba je doba, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, jestliže tento peněžitý dluh vznikl pořadateli zájezdu v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu podle ust. § [číslo] nebo § 2536 odst. 1, písm. b) OZ. Dle odst. 2, ochranná doba počíná běžet dnem doručení poukazu na zájezd zákazníkovi a končí dnem 31.8. 2021, neskončí-li podle tohoto zákona dříve.

11. Vzhledem ke shora uvedenému má soud za prokázané, že žalobce a žalovaná jako klient a pořadatel uzavřeli smlouvu o zájezdu [číslo] blíže specifikovanou v žalobě a to dne 4.3. 2020 s termínem konání 27.3. 2020 až 6.4. 2020 v celkové ceně 83 811 Kč, kdy žalobce zaplatil cenu v hotovosti v pokladně provozovny žalované, o čemž mezi stranami nebylo jakéhokoliv sporu. Dále bylo prokázáno, že ode dne uzavření smlouvy do dne zahájení zájezdu neobdržel žalobce ze strany žalované žádné doplňující informace dle ust. 2528 a 2521 OZ a stejně tak informace a jízdní doklady a ani žádné jiné informace o změně či zrušení zájezdu, byť jakékoliv formě a stejně tak odstoupení od smlouvy o zájezdu ze strany žalované. Až dne 5.5. 2020 obdržel žalobce od žalované e-mail, kterým žalovaná žalobci oznámila, že využívá ochrannou dobu stanovenou v zákoně [číslo] poskytuje mu voucher. Tento voucher žalobce odmítl a poslal žalované předžalobní upomínku, aby vrátila částku 83 811 Kč, načež žalobce obdržel opětovně e-mailem 2x voucher a to dne 6.6. 2020 a 2.7. 2020. Následně urgoval žalobce vrácení žalované částky a to upomínkou ze dne 8.7. 2020, žalovaná zástupci žalobce dne 15.7. 2020 sdělila, že odmítá skutečnost, že by uplatňovala ochrannou dobu v rozporu se zákonem. Tedy bylo prokázáno, že žalobce i žalovaná neučinili jakýkoliv úkon k ukončení smlouvy do počátku doby plnění, nikdo z nich od smlouvy nedostoupil, žalovaná neinformovala žalobce o změně předmětné smlouvy o zájezdu, opožděně nabízela po termínu uplynutí zájezdu voucher a žalobce se řádně dovolal ust. § 1980 OZ, kdy je zřejmé, že uplynul termín konání zájezdu bez jeho uskutečnění a je zřejmé, kdy z povahy závazku, že žalobce neměl na trvání závazku, resp. opožděném plnění zájem, což i vyjádřil odmítnutím opožděně poskytnutého voucheru a smlouva zanikla ze zákona dle ust. § 1980 odst. 1 OZ a to okamžikem marného uplynutí doby počátku plnění zájezdu, kdy žalobci vznikl nárok na vrácení ceny zájezdu, neboť dle ust. § 1980 odst. 2 OZ, se žalobce dostal do postavení věřitele, který od smlouvy o zájezdu odstoupil, a žalovaná byla povinna dle ust. § 2536a OZ bez zbytečného dokladu, nejpozději však do 14 dnů po zániku závazku, tedy do 10.4. 2020 žalovanou částku žalobci vrátit, což neučinila. [příjmení] žalované nemohla uspět vzhledem k tomu, že nemá jakoukoliv oporu v zákonných ustanoveních a bylo na ní, jakým způsobem bude v předmětné záležitosti postupovat, avšak postupovala pouze tak, že opožděně zaslala nabídku voucheru, což bylo však již v okamžiku, kdy byla v pozici dlužníka ze zrušené smlouvy o zájezdu dle ust. § 1980 OZ a soudu nezbylo než žalobě zcela vyhovět a přiznat žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak bylo zažalováno.

12. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud o ní rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení částku 26 391,40 Kč (za SOP 3 353 Kč, za 4 úkony právní služby po 4 460 Kč, tedy za úkony převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby, jednání před soudem dne 11.3.2021, režijní paušál 4 x 300 Kč, DPH 21%).