42 C 64/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Radovanem Kulhánkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 78 553,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zbytku zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal daný úvěr vrátit spolu s poplatky a smluvním úrokem. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného tak, že zjistila u žalovaného informace o celkovém počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící ve společné domácnosti s žalovaným, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti s žalovaným majících příjem, čisté měsíční příjmy žalovaného jím uvedené, ověřený měsíční příjem, minimální výdaje a disponibilní příjem žalovaného. Žalobkyně ověřila žalovaného v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis katastrálního rejstříku a výpis z registru sankční seznamy. Žalovaný nesplnil smluvní povinnosti, kdy splatnost nastala dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na , datum, se bez omluvy nedostavil, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne , datum, . Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v denních splátkách po , částka, do , datum, společně s poplatky (poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, a poplatek za službu „Presto“ , částka, ) a denním úrokem ve výši 0,933 %, kdy RPSN činilo 1 436,65 % s tím, že smluvní pokuta v případě prodlení byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru, informací pro spotřebitele, informací o zprostředkovateli, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlasem se zpracováním osobních údajů, předpisem denních splátek, občanským průkazem žalovaného, autorizací ověření totožnosti, všeobecnými obchodními podmínkami). Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného skrz informace poskytnuté žalovaným (výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem , částka, ) a dle jejího zápisu ověřila měsíční příjem žalovaného jakožto částku , částka, (prokázáno výpisem o posouzení úvěruschopnosti a identifikovanými příjmy). Žalobkyně vypracovala dokument nazvaný obecné principy posuzování a filozofie společnosti (prokázáno obecnými principy posuzování a filozofie společnosti). Žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně částku ve výši , částka, a žalovaný uhradil toliko částku , částka, (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě a následně předžalobní výzvu (prokázáno upozorněním na prodlení a výzvou k úhradě, předžalobní výzvou včetně potvrzení o podání doporučené zásilky).

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a ten se zavázal jej spolu s úrokem a poplatky vrátit žalobkyni v denních splátkách po , částka, do , datum, . Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla adhezním způsobem dle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z., uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Smlouvu o úvěru žalobkyně uzavřela v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, pročež tato smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Poskytovatel úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti, tj. taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit.

8. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, neboť žalobkyně toliko tvrdila, že nahlédla do různých databází, avšak toto neprokázala a dále toliko tvrdila, že ověřila příjem žalovaného ve výši cca , částka, , avšak ani k tomuto nepředložila ničeho, co by takovou skutečnost prokazovalo. Předložila toliko dokument označený jako identifikované příjmy, kde jsou vypsány všechny příjmové transakce žalovaného, a kde je dále uvedeno, že „Případné další příjmy byly spotřebitelem doloženy jiným způsobem. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: , Anonymizováno, “. Z uvedeného dokumentu ani z jiných žalobkyní předložených důkazů však není patrno, jakým způsobem měly být příjmy žalovaného ověřeny, a ze seznamu dat a příjmových transakcí se rovněž nepodává, jaký je původ příjmových částek, pročež soud o skutečné výši příjmů žalovaného z tohoto důkazu nic nezjistil. Předložení dokumentů vypracovaných žalobkyní, u nichž není zřejmé, z jakých podkladů vychází, zdali vůbec z nějakých, nelze považovat za dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jakožto spotřebitele. Je tak zřejmé, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného dostatečně, když pak ani není evidentní, že by se žalobkyně zabývala konkrétními výpočty faktických příjmů a výdajů, nikoliv toliko těch tvrzených ze strany žalovaného. K absenci veškerých podkladů, z nichž žalobkyně měla vycházet, lze odkázat na § 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož je žalobkyně povinna uchovávat doklady, z nichž při poskytování úvěru vycházela, přičemž pakliže žalobkyně těmito doklady disponuje, zdejšímu soudu je nepředložila, ačkoliv jí z její činnosti musí být známo, že takové dokumenty mají být předloženy již současně s podáním žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

9. Dle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Z důkazů nevyplývá, že by žalobkyně měla takové výsledky k posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud proto posoudil úvěrovou smlouvu jako neplatnou, a to též v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU č. C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, dle nějž je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytoval úvěru posuzoval úvěruschopnost spotřebitele.

10. Za popsané situace žalobkyni svědčilo právo na poučení o povinnosti k doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., které jí však nebylo možné poskytnout s ohledem na její neúčast na nařízeném jednání. Soud proto uzavřel, že žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, jakým způsobem a jak žalobkyně před poskytnutím úvěru získala informace o schopnosti žalovaného splatit úvěr.

11. Z těchto důvodů soud již neposuzoval rozpor sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru (RPSN 1 436,65 %) s dobrými mravy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z.), pro nějž by úvěrová smlouva musela být rovněž shledána absolutně neplatnou, když přiměřenost úroku je nutné posuzovat s přihlédnutím k úrokům poskytovaným bankami v daném období s tím, že v případě nebankovního úroku nemusí být nepřiměřený úrok převyšující obvyklý úrok více než dvakrát až třikrát s ohledem na vyšší riziko spojené s půjčováním osobám, které by na úvěr nemusely dosáhnout (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

12. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, a žalovaný vrátil toliko částku , částka, . Žalovaný se však s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, a je tedy povinen dle § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vrátit jistinu ve výši , částka, . Žalovaný se tím, že částku nevrátil, dostal do prodlení dle § 1968 o. z. a žalobkyně má proto právo na příslušenství dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve formě zákonného úroku z prodlení.

14. V rozsahu bezdůvodného obohacení a zákonného úroku z prodlení je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. S ohledem na výše uvedené skutečnosti pak soud zamítl žalobu co do zbytku (poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, , poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, a smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši , částka, ), a to ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .