43 C 119/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Monikou Tupou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o vypořádání zaniklého SJM účastníků

I. Z movitých věcí, které měli účastníci v zaniklém SJM se do výlučného vlastnictví žalované přikazují tyto movité věci: sušička prádla , Anonymizováno, v hodnotě 6 480 Kč, lednice s mrazničkou , Anonymizováno, v hodnotě 4 680 Kč, elektrická varná deska , Anonymizováno, v hodnotě 500 Kč, elektrická horkovzdušná trouba , Anonymizováno, v hodnotě 800 Kč, elektrický odsavač par s filtrem , Anonymizováno, v hodnotě 1 200 Kč, televizor , Anonymizováno, v hodnotě 4 200 Kč, audio systém , Anonymizováno, + , Anonymizováno, v hodnotě 1 860 Kč, , Anonymizováno, v hodnotě 480 Kč a robotický vysavač , Anonymizováno, v hodnotě 3 600 Kč.

II. Ohledně vypořádání položek movitých věcí: automatická pračka , Anonymizováno, a mikrovlnná trouba , Anonymizováno, se žaloba žalobce zamítá.

III. Z hodnot, jež měli účastníci v zaniklém SJM se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje: hotovost na běžném účtu číslo , hodnota, vedeném u , právnická osoba, zůstatek ke dni , datum, ve výši 389 912,63 Kč, hotovost na účtu číslo , hodnota, ze smlouvy o stavebním spoření vedeném u , Anonymizováno, zůstatek ke dni , datum, ve výši 128 601,63 Kč, hodnota cenných papírů , Anonymizováno, , Anonymizováno, v nominální hodnotě ke dni , datum, ve výši 7 845 Kč.

IV. Z hodnot, jež měli účastníci v zaniklé SJM se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje: hotovost na účtu původně vedeném pod číslem , hodnota, u , právnická osoba, zůstatek ke dni , datum, ve výši 443 760 Kč, hotovost na účtu uvedeném u , právnická osoba, číslo , hodnota, zůstatek ke dni , datum, ve výši 19 258,80 Kč, hotovost na účtu číslo , hodnota, ze smlouvy o stavebním spoření vedeném u , Anonymizováno, zůstatek ke dni , datum, ve výši 98 505,40 Kč.

V. Žaloba žalobce na vypořádání zůstatku na běžném účtu žalované číslo , hodnota, vedeném u , právnická osoba, zůstatek ke dni , datum, ve výši 458 806,19 Kč, na vypořádání zůstatku na účtu žalované původně vedeném pod číslem , hodnota, u , právnická osoba, zůstatek ke dni , datum, ve výši 5 597,18 Kč, na vypořádání hodnoty cenných papírů , Anonymizováno, v nominální hodnotě ke dni , datum, ve výši 32 775 Kč, hodnoty cenných papírů , Anonymizováno, ve výši 18 010 Kč, hodnota cenných papírů , Anonymizováno, ve výši 37 190 Kč, hodnota cenných papírů , Anonymizováno, ve výši 29 125 Kč, hodnota cenných papírů , Anonymizováno, ve výši 30 952 Kč, se zamítá.

VI. Žaloba žalobce, aby mu žalovaná vyplatila 50 % výnosů za pronájem bytů a garáží z bytového domu na adrese , adresa, v , Anonymizováno, , který je v jejím výlučném vlastnictví, se zamítá.

VII. Žaloba žalobce, aby mu žalovaná vyplatila 50 % zhodnocení bytového domu na adrese , adresa, v , Anonymizováno, , který je v jejím výlučném vlastnictví, se zamítá.

VIII. Žalovaná je povinna vyplatit žalobci na jeho vypořádací podíl částku 602 819,10 Kč.

IX. Žalobce je povinen vyplatit žalované na její vypořádací podíl částku 263 178,50 Kč.

X. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

XI. Žalobce je povinen doplatit v České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náklady státu ve výši 13 685,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

XII. Žalovaná je povinna doplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náklady státu ve výši 13 685,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu , datum, domáhal vypořádání zaniklého SJM účastníků. Žalobu odůvodnil tak, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, a bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. , spisová značka, , který právní moci nabyl , datum, . S ohledem na datum podání návrhu tedy žalobce vymezil předmět vypořádání zaniklého SJM, do kterého žalobkyně nemohla zasahovat nebo položky k vypořádání rozšiřovat. Žalobce tvrdil, že předmětem vypořádání věcí ze SJM jsou jednak movité věci umístěné v domácnosti žalované, které specifikoval. Dále původně předmětem vypořádání byla učiněna osobní vozidla, a to , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Dále žalobce sdělil, že u zdejšího soudu probíhalo řízení ve věci č. j. , spisová značka, ohledně případného spoluvlastnictví bytové jednotky, původně ve vlastnictví , adresa, , když rozsudkem zdejšího soudu č. j. , spisová značka, byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je také spoluvlastníkem této bytové jednotky. Žalobce dále tvrdil, že provedl vnosy do majetku ve výlučném vlastnictví žalované, do bytové jednotky na adrese , adresa, , která tedy je ve výhradním vlastnictví žalované, tato ji nabyla do vlastnictví k , datum, , smlouvou o převodu jednotky, dle zákona č. 72/1994 Sb. Žalobce tvrdil, že provedl rekonstrukci této jednotky, v červnu 2004, rekonstrukci obývacího pokoje a části kuchyně v podobě nových štuků, malby, stropních lišt, osvětlení, opravu elektroinstalace, nové plovoucí podlahy se zvukovou izolací, dále pořídil podstavec pod TV a audio. Náklady externích dodavatelů vyčíslil na 39 000 Kč a svépomocné práce na 6 000 Kč. Na vyrovnání požadoval částku 30 000 Kč. Dále v srpnu až v září 2006, provedl žalobce kompletní přestavbu bytového jádra koupelny, WC, vstupní haly, v podobě demontáže umakartového jádra výstavby nové koupelny, včetně elektroinstalace. Byl osazen nový bytový rozvaděč elektro, provedeny rozvody teplé, studené vody, odpadů, štuky, obklady, dlažba, malba, montáž nového sanitárního vybavení. Toto ohodnotil žalobce na částku 280 000 Kč. Dále v květnu 2008 byla provedena přestavba kuchyně, včetně vybavení novými spotřebiči, nové elektroodsávání par, osvětlení, nová pokládka plovoucí podlahy podél kuchyňské linky, instalace a montáž kuchyně , Anonymizováno, v pořizovací hodnotě 58 946 Kč, ostatní práce svépomocí, které si žalobce ohodnotil částkou 8 000 Kč a požadoval k vyrovnání částku 17 000 Kč. Dále žalobce tvrdil, že v průběhu roku 2007 a v důsledku vykradení bytu, investoval do celkového zabezpečení nových vstupních dveří , Anonymizováno, v pořizovací ceně 24 080 Kč, elektrického zabezpečení ústředny , Anonymizováno, mechanického zabezpečení oken a dveří, včetně montáže servisním dodavatelem, v ceně 42 000 Kč, okenních bezpečnostních fólií na okna a dveře. A z tohoto si nárokoval částku 25 750 Kč. Dále žalobce předmětem vypořádání učinil zhodnocení bytového domu, na adrese , adresa, , s 15 bytovými jednotkami, dvěma garážemi na nádvoří a zahradou, nemovitost zapsaná na LV , Anonymizováno, . Žalobce tvrdil, že tento bytový dům žalovaná získala jako dar od své matky, , jméno FO, , darovací smlouvou z , datum, , právními účinky od , datum, . Hodnota bytového domu byla vyčíslena v roce 2016 realitní agenturou za 1 m2 15 000 Kč, v roce 2016, 19 000 Kč. Žalobce v rámci vypořádání SJM požadoval, aby mu žalovaný vyplatila 50 %, z takto stanoveného zhodnocení bytového domu v , Anonymizováno, . Dále žalobce tvrdil, že žalovaná od nabytí této nemovitosti, považovala výnosy z pronájmu za své výlučné finanční prostředky, o kterých žalobce nebyla ochotna informovat a které užívala pro své osobní potřeby. Žalobce proto požadoval, aby mu žalobkyně vyplatila 50 % z výnosů za pronájem bytů a garáží bytového domu v , Anonymizováno, , které nebyly použity a spotřebovány v SJM. Žalobce tvrdil, že mu žalovaná v průběhu manželství odmítla poskytnout informace o svých příjmech, i z pracovněprávních vztahů, s výjimkou příjmů ze zaměstnání po sňatku, do roku 2008. V období let 2008 až 2013 žalovaná dálkově studovala na , právnická osoba, . V průběhu studií, do roku 2013, byla bez pracovněprávního vztahu a v červnu 2012 obdržela darem od matky ten bytový dům v , Anonymizováno, , měla příjmy z pronájmu bytových jednotek a od konce roku 2013 začala pracovat ve státní správě. Žalobce tedy tvrdil, že on o příjmech žalované přehled neměl, zatímco žalobkyně požadovala mít přehled o jeho příjmech a měla přístup na jeho běžný účet, na kterém měl hlavní příjmy z podnikání, jako OSVČ. Dále žalobce předmětem vypořádání učinil bankovní účty žalované, a to u , právnická osoba, , , Anonymizováno, , právnická osoba, ., které specifikoval a požadoval, aby soud vyžádal výpis z evidence cenných papírů ohledně těchto finančních nástrojů vedených na žalovanou. Ohledně svých účtů žalobce uvedl, že měl běžný účet u , právnická osoba, , u , Anonymizováno, se zůstatkem 256 828 Kč, státní dluhopisy u , Anonymizováno, ve výši 103 000 Kč, účet u , právnická osoba, . Žalobce tvrdil, že s ním nebyly konzultovány případné výběry vyšších částek na investice do bytového domu žalované v Liberci. Informován byl o rekonstrukci anténních rozvodů a internetového připojení do bytových jednotek, za asi 80 000 Kč a o výměně oken za plastová, jakož i o běžné obměně zařízení bytů a jejich údržbě. Žalobce tvrdil, že neví, zda nebylo z prostředků v SJM investováno do výlučného majetku žalované. Pokud jde o způsob vypořádání, žalobce navrhoval, aby movité věci, které dle jeho tvrzení užívala žalovaná, byly přikázány do výlučného vlastnictví žalované a žalovaná mu vyplatila polovinu jejich hodnoty. Dále žalobce požadoval, aby mu vyplatila žalovaná investice do bytové jednotky v , adresa, v částce 130 000 a 25 750 Kč. Dále žalobce tvrdil, že došlo ke zhodnocení bytové jednotky, na adrese , adresa, , o částku 1 500 000 Kč, za dobu manželství a na vypořádání by mu žalovaná měla vyplatit polovinu této částky, 750 000 Kč. Dále žalobce navrhoval, aby soud, Anonymizováno, nechal vypracovat znalecký posudek, za účelem stanovení zhodnocení bytového domu, na adrese , adresa, , který je ve výhradním vlastnictví žalované a polovinu „zisku“, který žalobce označil jako výnosy, požadoval, aby mu žalovaná vyplatila.

2. Žalovaná souhlasila s tím, aby do jejího výlučného vlastnictví byly přikázány movité věci, které existovaly k okamžiku vypořádání, v hodnotě dle posudku znalce, , jméno FO, , který si nechala vypracovat, kromě automatické pračky a mikrovlnné trouby, které byly poškozeny a žalovanou nahrazeny. Dále se žalovaná vyjádřila tak, že v mezidobí již došlo k vypořádání položek movitých věcí, osobních automobilů a že žalobce neuspěl ve věci určení spoluvlastnictví k bytové jednotce v , Anonymizováno, , kde účastníci vedli společnou domácnost. Žalovaná byla ochotna žalobci vyplatit částku 60 000 Kč, zatímco žalobce, těsně před uplynutím tříleté lhůty k vypořádání SJM, požadoval vyplatit částku 1 500 000 Kč. Žalovaná považovala za absurdní požadavek žalobce, aby mu vyplatila částku 750 000 Kč jako polovinu „zisku“ z bytové jednotky, v níž žalovaná se žalobcem bydlela, který žalobce vypočetl jako zvýšení tržní hodnoty nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované, v průběhu doby. Za stejně absurdní považovala žalovaná návrh žalobce na vyplacení 50 % výnosů z pronájmů domu v , Anonymizováno, , které dle tvrzení žalobce, nebyly použity a spotřebovány v SJM. Dále žalovaná popírala, že by z prostředků ze SJM, byla provedena rekonstrukce bytu v , jméno FO, v jejím vlastnictví v hodnotě, kterou tvrdí žalobce. Zejména žalovaná zpochybňovala ocenění svépomocných prací žalobce, které provedl. Žalovaná namítala, že by při výpočtu částky, kterou by měla uhradit žalovaná žalobci, mělo být zohledněno, že žalobce v tom bytě po celou dobu bydlel, takže by k vypořádání neměla být žádná částka. Žalovaná uváděla, že žalobce zase netvrdí, že z prostředků ze SJM odešla částka 90 000 Kč na úhradu jeho výlučného závazku, nicméně toto bylo sděleno po uplynutí tříleté lhůty. A dále žalovaná uváděla, že není pravdou, že by žalobce neměl informace o její finanční situaci.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

4. Z Oddacího listu , adresa, , ze , datum, , bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, , oba jako rozvedení.

5. Z výpisu z účtu žalobce, běžného podnikatelského účtu vedeného na žalobce s rozlišujícím dodatkem , Anonymizováno, , od , Anonymizováno, , bylo jištěno, že k datu , datum, byl zůstatek na jeho účtu 256 828 Kč. Dne , datum, žalobce zaslal žalované částku 8 000 Kč.

6. Z výpisu z účtu žalované u , právnická osoba, , bylo zjištěno, že k datu , datum, byl zůstatek jejího účtu 4 880,96 Kč. Částka 8 000 Kč byla žalovaná z účtu žalobce připsána dne , datum, . Příjem žalované byl tehdy 9 952 Kč od , Anonymizováno, , připsáno na účet , datum, . Úhrada družstvu za byt tehdy činila 3 484 Kč – odepsáno z účtu žalované , datum, .

7. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem ze dne , datum, , který právní moci nabyl , datum, . Soud zde zjistil, že účastníci spolu od roku 2015 nebydleli, z důvodu častých konfliktů, manželka měla v tuto dobu dvouletý mimomanželský vztah.

8. Ze Smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena bylo zjištěno, že vklad vlastnického práva do katastru byl proveden, s právními účinky vkladu , datum, . Jednalo se o bezúplatný převod družstevního bytu do vlastnictví žalované, na základě zákona č. 72/94 Sb., od , právnická osoba, . Předmětem převodu byla jednotka číslo , Anonymizováno, v 1. podlaží domu č. p. , adresa, , včetně spoluvlastnického podílu na společných částech a zařízení budovy.

9. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze zn. , spisová značka, , bylo zjištěno, že byla zamítnuta, žaloba žalobce, aby bylo určeno, že jednotka číslo , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , je ve společném jmění manželů žalobce a žalované, protože členkou družstva se stala již dne , datum, žalovaná. Žalovaná členská práva a povinnosti v družstvu nabyla od , jméno FO, , jejího otce. Pokud byla jednotka převedena jen do vlastnictví žalované, jednalo se tedy o převod vlastnického práva do vlastnictví člena družstva. Bylo sice možné, aby v případě, že by smlouvu o převodu bytové jednotky uzavřeli oba manželé a projevili tak vůli, nabýt bytovou jednotku do SJM, se oba manželé stali v SJM vlastníky jednotky. Taková smlouva by nebyla podle judikatury neplatná. V daném případě však smlouva o převodu bytové jednotky do vlastnictví člena byla uzavřena pouze mezi družstvem a žalovanou.

10. V průběhu řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru stavebnictví a ekonomika, znalcem , jméno FO, , ohledně bytové jednotky č. , Anonymizováno, , umístěné ve 2. nadzemním podlaží bytového domu, o velikosti 3+1, v budově č. p. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu , jméno FO, , Katastrální pracoviště , adresa, , na LV , Anonymizováno, , ve výlučném vlastnictví žalované. Znalec jednak potvrdil, že práce, které tvrdil žalobce, že v bytě byly provedeny, skutečně provedeny byly. Žalobce k nim předložil některé faktury, nebo doklady o nákupu materiálu. Konkrétně šlo o přestavbu bytového jádra a haly, včetně rozvodu elektro, bez doložené revize elektro a zabezpečení bytu. Znalec nemohl jednoznačně posoudit, zda byly bezezbytku ty práce provedeny žalobcem a dospěl k závěru, že jejich provedením došlo ke zhodnocení bytové jednotky, ve výlučném vlastnictví žalované a stanovil, že hodnota jednotky v okamžiku vypracování posudku bez těchto prací by byla 5 850 056 Kč a hodnota, v době vypracování posudku, včetně těchto prací, byla 6 780 370 Kč. Prohlídka a zaměření v bytě, byla znalcem provedena dne , datum, a dne , datum, také na místě proběhlo místní šetření.

11. Z výpovědi znalce, , jméno FO, , před soudem, bylo zjištěno, že nelze zjistit zhodnocení samotné investice ze SJM nebo jiných prostředků, do výlučného vlastnictví žalované. Žádná metodika na to neexistuje. Například v situaci, kdy je zakoupena třeba vana, která se stane součástí bytové jednotky a dochází následně k amortizaci její hodnoty, ale obecně k nárůstu ceny bytové jednotky, je potřeba zohlednit obě tato kritéria. Pokud jde o možnost, oddělit od hodnoty materiálu a prací, práce svépomocně provedené žalobcem, tak z výpovědi znalce bylo zjištěno, že asi 1/3 by mohla vyjadřovat hodnotu těch prací, 2/3 to ostatní. Pokud jde o provedení elektroinstalace, tak bylo zjištěno, že není k dispozici revizní zpráva, po jejím dokončení. Znalec uvedl, že jeho závěr k tomu by mohl být i takový, aby se to okamžitě přestalo užívat. Z hlediska nějakého znaleckého posouzení, by taková svépomocná práce mohla být hodnocena jako bezcenná. Protože tedy celková revize elektroinstalace v bytě dohledána nebyla a zřejmě ani provedena, znalec doporučil tomu, kdo tam bydlí, aby si ji nechal udělat. K dispozici byla pouze revize elektra z doby, kdy došlo k předělání přípojky na třífázový proud, z roku 2008, což je nedostatečné. Pokud jde o životnost jednotlivých zařizovacích prvků, například sanitární keramiky, tak tu znalec stanovil asi na 15 let. Je potřeba rozlišovat amortizaci fyzickou nebo morální, nebo odpisy z hlediska účetních předpisů. Z pohledu účetních předpisů by po provedených odpisech byla hodnota takových předmětů již nulová. Z výpovědi znalce dále bylo zjištěno, že pokud jde o nějakou obecnou cenu pronájmu obdobného bytu, pokud mu bylo předestřeno, že žalobce v bytě bydlel od roku 2004, v dané lokalitě, když v počátku šlo o družstevní byt, by cena pronájmu byla na začátku nižší než 10 000 Kč, třeba 8 000 Kč měsíčně, v té době se obvyklé nájemné počítalo z hodnoty nemovitosti, pokud to byl družstevní podíl, byla hodnota snížena o 15 %, z hodnoty nemovitosti, obvyklé nájemné by představovalo zhruba 7 %. V tom konečném období, v květnu 2015 obvyklé nájemné ve srovnatelném bytě mohlo být 17 000 Kč, bez služeb spojených s užíváním bytu, ± 20 %.

12. Z darovací smlouvy, uzavřené mezi matkou žalované, , jméno FO, jako dárkyní a žalovanou, jako obdarovanou, ze dne , datum, , s právními účinky vkladu do katastru , datum, , bylo zjištěno, že matka žalované jí darovala budovu č. p. , Anonymizováno, na parcele číslo , hodnota, v části obce , adresa, . v k. ú. , adresa, , včetně parcely , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , nemovitosti zapsané na LV číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , viz. informace z katastru.

13. Ze zprávy , právnická osoba, ., centrály , adresa, , z , datum, , bylo zjištěno, že ke dni , datum, , došlo k převodu práv a závazků na žalovanou, z účtu vedeného u , právnická osoba, , původně na její matku - , Anonymizováno, , číslo účtu , č. účtu, .

14. Z výpisu z tohoto účtu vedeného u , právnická osoba, , , Anonymizováno, číslo účtu , č. účtu, , za období , Anonymizováno, až , datum, , bylo zjištěno, že k , datum, , byl konečný zůstatek finančních prostředků na účtu 611 777,94 Kč.

15. Z usnesení Okresního soudu v Liberci, č. j. , spisová značka, z , datum, bylo zjištěno, že výlučnou dědičkou po , jméno FO, , otci žalované, byla žalovaná. Kromě jiného žalovaná zdědila po otci podílové listy, vedené , právnická osoba, , se sídlem , adresa, .

16. Z usnesení Okresního soudu v Prostějově, , Anonymizováno, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalobce dědil, spolu se svým bratrem, po své matce, , jméno FO, , kromě movitých věcí, finanční částku 190 220 Kč, také id. polovinu budovy čp. , Anonymizováno, v k. ú. , Anonymizováno, .

17. Z usnesení OS Praha -západ č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo jištěno, že žalobce dědil po svém otci, , jméno FO, , částku 309 500 Kč.

18. Z kupní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce s bratrem prodali nemovitost, kterou zdědili po své matce v k.ú. , adresa, , za 1 459 000 Kč.

19. Ze zprávy , právnická osoba, , ze , datum, , bylo zjištěno, že žalobce uzavřel smlouvu o stavebním spoření, která byla zrušena , datum, , a dále smlouvu , Anonymizováno, , na které činil zůstatek ke dni , datum, , 128 601,63 Kč. Žalovaná měla smlouvu o stavebním spoření, která byla zrušena k , datum, a smlouvu , Anonymizováno, , na které zůstatek k , datum, činil 98 505,40 Kč.

20. Ze zprávy , Anonymizováno, , z , datum, , bylo zjištěno, že k , datum, žalobce vlastnil cenné papíry , Anonymizováno, - 3 817 kusů, cena za jeden kus 2,0555 Kč.

21. Ze zprávy , Anonymizováno, dále bylo zjištěno, že pro žalovanou banka vedla běžný účet číslo , č. účtu, , jeho stav ke dni , datum, , byl 6 718,13 Kč, dále zde měla veden termínovaný vklad č. , č. účtu, , stav ke dni , datum, , 1 065,64 Kč, a cenné papíry, specifikované na čísle listu 48 spisu v odpovědi , Anonymizováno, , když účastníci učinili nesporným, že tyto nejsou předmětem SJM, protože je žalovaná nabyla po svém otci, viz. citované dědické rozhodnutí.

22. Ze zprávy , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobce měl veden u , právnická osoba, účet , Anonymizováno, se zůstatkem k , datum, , 389 912,63 Kč.

23. Žalovaná měla u , právnická osoba, veden účet č. , hodnota, , běžný účet, se zůstatkem k , datum, , 458 806,19 Kč, dále běžný účet č. , č. účtu, se zůstatkem k , datum, , 443 760,87 Kč, a účet č. , č. účtu, , se zůstatkem k , datum, , 5 597,18 Kč. Žalovaná nejprve tvrdila, že účet číslo , č. účtu, sloužil k uložení kaucí souvisejících s nájemními vztahy v domě v , Anonymizováno, . K tomuto však žalovaná žádné doklady nepředložila. Naopak v průběhu řízení účastníci učinili nesporným, že předmětem vypořádání SJM nemá být účet, na který bylo poukazováno výživné dcery žalované, vedený u , právnická osoba, č. , č. účtu, , se zůstatkem k , datum, , 5 597,18 Kč.

24. Ze zprávy , právnická osoba, , ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalovaná zde měla veden osobní účet č. , č. účtu, , na kterém byl ke dni , datum, zůstatek 19 258,80 Kč. Žalobce zde k tomuto datu žádný účet vedený neměl.

25. Z výpisů z účtu vedeného pro žalovanou u , právnická osoba, číslo , č. účtu, bylo zjištěno, že na tento jí byla poukazována mzda. Například dne , datum, , od , Anonymizováno, částka, 24 231 Kč, z tohoto účtu byly žalovanou prováděny běžné platby za nákup oblečení, kosmetiky, potravin, pohonných hmot, televizního poplatku, životního pojištění, penzijního připojištění. Dále z toho účtu žalované bylo zjištěno, že žalobce sem zasílal žalované na domácnost příspěvek, tuto chvíli 7 000 Kč.

26. Účastníci učinili nesporným, že předmětem vypořádání SJM nemá být účet, na který bylo poukazováno výživné dcery žalované, vedený u , právnická osoba, č. , hodnota, , se zůstatkem k , datum, , 5 597,18 Kč.

27. Prokázáno nebylo, že by do společného jmění nepatřily prostředky žalované na účtu , právnická osoba, ., č. , hodnota, se zůstatkem k , datum, , 443 760 Kč, pokud původně bylo tvrzeno žalovanou, že tento účet sloužil ke vkládání kaucí nájemníky. Protože toto prokázáno nebylo, žalovaná k tomu důkazy nepředložila, hodnotil to soud tak, že ty prostředky do společného jmění patří.

28. Pokud jde o žalobcem požadované vypořádání výnosů žalované z nemovitosti, v jejím výlučném vlastnictví v , Anonymizováno, . Žalobce požadoval, aby soud nechal na jejich výši vypracovat znalecký posudek, protože tvrdil, že neměl od žalované o jejích výnosech z nemovitosti informace, ohledně údržby domu měl jen částečné informace, takže si nemohl být ani jist, zda do domu, ve výlučném vlastnictví žalované, nebyly investovány nějaké prostředky ze SJM účastníků.

29. Soud sice zadal vypracování znaleckého posudku, následně se však ukázalo, že znalec není schopen, v nějaké přiměřené lhůtě posudek vypracovat. Poté, co žalobkyně, původně pro potřeby vypracování znaleckého posudku, doložila dále citované doklady, soud již neustanovil dalšího znalce, i s ohledem na předpokládané náklady posudku a tyto doklady posoudil sám. Žalovaná doložila jednak přiznání k daním z příjmu za jednotlivé roky, dále přílohy v podobě daňových odpisů či technického zhodnocení, které tam bylo prováděno.

30. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob žalované, za rok , Anonymizováno, bylo zjištěno, že příjmy činily 485 041 Kč, výdaje 593 780 Kč, dílčí základ daně – 108 739 Kč.

31. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob žalované, za rok , Anonymizováno, , přílohy č. 2,bylo zjištěno, že příjmy žalované činily 1 009 727 Kč, výdaje 169 467 Kč, dílčí základ daně tedy – 159 740 Kč.

32. Z přiznáni k dani z příjmu fyzických osob žalované, za rok , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že příjmy žalované činily 1 008 976 Kč pouze z nájmu nemovitých věcí, dílčí základ daně – 235 719 Kč, přílohou jsou karty majetku pro daňové odpisy, z , datum, – , datum, za plastová okna, hliníkové dveře a opravu střechy.

33. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob žalované za rok , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že příjmy činily 1 119 247 Kč, výdaje 1 258 409 Kč, rozdíl – 139 162 Kč.

34. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob žalované za rok , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že příjmy činily 159 890 Kč, výdaje 1 242 749 Kč, dílčí základ daně – 82 904 Kč.

35. Žalovaná předložila i peněžní deník, od počátku roku , Anonymizováno, , evidenci faktur, od , datum, do , datum, , doložila i výpisy z účtu vedeného pro dům, za toto období.

36. V průběhu řízení bylo žalovanou a zprávou banky prokázáno, že pokud jde o běžný účet vedený u , právnická osoba, ,. č. , Anonymizováno, , se zůstatkem k , datum, , 458 806,19 Kč, jedná se o účet, na kterém byly prostředky, které darovala matka žalované spolu s domem. Toto žalobce nijak nezpochybňoval. Zároveň dokládala žalovaná, výpisem z účtů, ohledně pohybu prostředků na tomto účtu, k čemu tedy tento účet sloužil, že tam bylo placeno nájemné jednotlivými nájemníky, případně příspěvky na bydlení od úřadu a hrazeny byly odtud náklady související se správou domu. Zároveň žalovaná doložila k i peněžní deník s evidencí od , datum, do , datum, . Z těchto dokladů má soud za prokázané, kromě příjmů z nájemného a výdajů, které souvisely se správou domu, užívala žalovaná tento účet i k platbám ve svůj prospěch. Namátkou se jednalo například o nákupy oblečení , datum, , platba , Anonymizováno, 2 000 Kč, , datum, , , Anonymizováno, 4 420 Kč, , datum, , právnická osoba, 1 495 Kč, , datum, , jméno FO, 1 145 Kč. Dále například , datum, , Anonymizováno, 7 949 Kč, , datum, , Anonymizováno, 6 157 Kč, , datum, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, 3 878 Kč, , datum, , právnická osoba, , Anonymizováno, 6 828 Kč, , Anonymizováno, , datum, 3 664 Kč, , datum, , Anonymizováno, 6 165 Kč, , datum, , právnická osoba, 2 149 Kč, , Anonymizováno, 3 390 Kč , datum, , , datum, , právnická osoba, 5 498 Kč, , datum, , právnická osoba, 4 347 Kč, , právnická osoba, , datum, 2 365 Kč, , datum, , právnická osoba, , adresa, 2 940 Kč, , datum, , Anonymizováno, 8 130 Kč, , datum, , právnická osoba, 6 647 Kč, , právnická osoba, , datum, 5 446 Kč, , datum, , právnická osoba, 7 960 Kč, , právnická osoba, 9 838 Kč , datum, , , datum, , právnická osoba, 5 460 Kč, , datum, platba , právnická osoba, 14 900 Kč pro žalobce, , datum, , Anonymizováno, , Anonymizováno, 4 648 Kč, , datum, , právnická osoba, 2 943 Kč, , datum, , právnická osoba, 3 745 Kč, , právnická osoba, , Anonymizováno, 20 000 Kč , datum, , , datum, , jméno FO, 4 890 Kč, , datum, , Anonymizováno, 7 510 Kč. Tyto soukromé platby jsou označeny ve výpisech číslem , hodnota, .

37. Soud nemohl zohlednit položky, které účastníci zmiňovali v průběhu řízení, po uplynutí 3 leté lhůty k vypořádání, když s ohledem na datum podání žaloby, položky k vypořádání stanovil žalobce. Žalobce namítal, že nebyl informován o výnosech z domu ve výlučném vlastnictví žalované, žalovaná naopak uváděla, že byla překvapena, co v průběhu manželství žalobce zdědil, nebo jak se svým dědictvím naložil. Tedy nepochybně byly vynakládány i jiné prostředky, než žalobce učinil předmětem vypořádání (žalobcem zaplacená částka ze SJM na převod bytu do vlastnictví žalované, žalovaná již nemohla uplatnit částku 90 000 Kč ze SJM na úhradu výlučného dluhu žalobce na vyrovnání jeho závazku).

38. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k takovému závěru, že účastníci byli manželé od roku , Anonymizováno, do roku , Anonymizováno, . Společnou domácnost vedli do roku 2015 v bytě, který byl původně bytem družstevním, členem družstva byla, před uzavřením manželství jen žalovaná, proto následně došlo k převodu bytu do vlastnictví člena, žalované, v únoru 2008. V průběhu manželství, nejprve v době, kdy byt byl družstevní, tedy ve vlastnictví družstva, byly na něm provedeny práce, které zvýšily jeho hodnotu i užitné vlastnosti, které žalobce specifikoval, v roce 2004, 2006, 2007, ale i v roce 2013, po převodu bytu do výlučného vlastnictví žalované. Účastníky bylo učiněno nesporným, které movité věci patřily do zaniklého SJM účastníků a existují k okamžiku vypořádání, k dohodě došlo i ohledně jejich ceny, dle znaleckého posudku. Prokázáno také bylo, zůstatky na kterých účtech, které žalobce učinil předmětem vypořádání, patřily do SJM a které tam případně nepatřily. Nesporným bylo, že žalobkyně od roku 2008 do roku 2013 nepracovala, studovala vysokou školu. Dále bylo prokázáno, že do zaniklého SJM účastníků nepatří dluhopisy, které žalovaná zdědila po svém otci, což po doložení dokladů žalobce nezpochybňoval. V roce 2012 matka žalované jí darovala bytový dům, včetně finančních prostředků na účtu, souvisejícím se správou domu. Žalovaná výnosy z domu používala jako zdroj svých příjmů. Platby za byt hradil žalobce. Žalovaná doložila doklady ohledně této nemovitosti, daňová přiznání za jednotlivé roky.

39. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle těchto zákonných ustanovení.

40. Dle ust. § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

41. Dle ust. § 738 odst. 1 o.z. dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv.

42. Dle ust. § 740 o.z. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

43. Dle ust. § 741 o.z. Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

44. Dle ust. § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a ) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Dle odst. 2, hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila.

45. Dle ust.§ 136 o.s.ř. lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

46. Např. dle rozsudku NS ČR 22 Cdo 1128/2005 práce jednoho manžela vynaložená za trvání manželství při rekonstrukci domu druhého manžela nepředstavuje investice vynaložené ze společného na výlučný majetek.

47. Disparita podílů při vypořádání společného jmění manželů je považována za spravedlnostní korektor obecně soudy uplatňovaného a jako obecně spravedlivého přijímaného principu, zakotveného v ustanovení § 742 odst. 1 o.z.

48. Např. dle rozsudku NS ČR 22 Cdo 6109/2017, při rozhodování o vypořádání SJM má být zdůrazněno hledisko spravedlivého uspořádání právních poměrů, posouzení věci v souladu s principem dobrých mravů, tj. hlediska která lze zohlednit úvahou o disparitě podílů.

49. Disparita se dle konkrétních okolností věci může vztahovat na veškeré položky tvořící vypořádání SJM či pouze na některé z nich. Rozsudek NS ČR 22 Cdo 2914/99.

50. Dle rozsudku NS ČR 22 Cdo 6109/2017, i v poměrech nového o.z. může soud při vypořádání SJM rozhodnout s využitím disparity podílů , judikatura vytvořena za účinnosti předchozího obč. zák. je s ohledem na obdobný účel a obdobnou právní úpravu použitelná.

51. Dle rozsudku NS ČR 22 Cdo 1488/2013, disparitu vypořádacích podílů nemusí nutně založit toliko jeden důvod o dostatečné intenzitě, nýbrž je možno uvažovat také o tom, že v určitém případě bude shledáno více okolností, které by samy o sobě nemusely disparitu založit, ale ve svém souhrnu či kombinací uplatnění disparity opodstatňují. Vedle konkrétních okolností je třeba přihlédnout i k jejich intenzitě, době trvání či časovému rozsahu jejich existence. Jako konkrétní důvody disparity jsou judikovány zejména negativní okolnosti na straně jednoho z manželů za trvání manželství, zásluhovost či zájem nezletilých dětí.

52. Např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, č. j. 22 Cdo 1172/2022-372, hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno, nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen, tzv. valorizace, jen pokud se tak účastníci dohodli. Jestliže by v konkrétní věci bylo nezohlednění valorizace vnosu v důsledku zvýšení hodnoty věci, na kterou byl vynaložen, ke které došlo až později po vynaložení vnosu v rozporu s dobrými mravy, anebo vedlo ke krutosti, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění, bylo by třeba k těmto okolnostem přihlédnout v rámci stanovení výše podílů na společném majetku, tzv. disparita podílů, aniž by bylo zejména v případě rozsáhlejších rekonstrukcí staveb nutné zjišťovat přesnou výši takového zhodnocení. Když s odkazem na ust. § 741 o. z. při vypořádání zaniklého SJM platí, že nedohodnou-li se manželé, nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ust. § 741 o. z. vypořádání SJM zákonnou domněnkou, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaložena na jeho výhradní majetek a každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, § 741 odst. 1 písm. b) a c) občanského zákoníku, jako vnos. Již ze slov zákona, co bylo vynaloženo, resp. co vynaložil, se jasně podává, že jde o nahrazení výše vnosu hodnoty, která byla vynaložena, nikoli o nahrazení toho, oč se v jeho důsledku zvýšila hodnota věci, viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 820/2003, má-li vnos z odděleného majetku podobu finančního plnění, dochází k němu již v okamžiku koupě věci a při stanovení náhrady, ve smyslu § 150, věty druhé, zákona č. 40/1964 Sb., se vychází z výše takto vynaložené finanční částky. Nejde tu o to odčerpat, oč se výlučný majetek obohatil, ale o náhradu toho, oč se společný majetek ochudil. To platí i pro investice ze společného majetku na majetek výlučný. Pokud jde o samotnou valorizaci vnosu, v situaci, kdy se věc náležející do SJM, na základě vnosu z výlučného majetku jednoho z manželů zvýšila, dřívější rozhodovací praxe soudů, jakož i odborná literatura, vycházela z teorie, že pakliže se zvýšila hodnota společné věci, která by následně byla v této zvýšené hodnotě mezi manželi v rámci vypořádání SJM rovněž i vypořádána, k valorizaci vynaloženého vnosu jednoho z manželů nebylo přihlíženo. Např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 5336/2007 z 12. 8. 2009, kde Nejvyšší soud uvedl, že vnosy do majetku ve společném jmění manželů nepodléhají tzv. valorizaci, a to i v případě, že šlo o pořízení prostředků na pořízení společného bytu. Nejinak tomu při tom bylo i v případě, kdy byl vnos vynaložen z prostředků náležejících do SJM na výlučný majetek jednoho z manželů, neboť i v daném případě judikatura Nejvyššího soudu ČR, např. 22 Cdo 1160/2013, v případě vypořádání SJM, které probíhalo dle zákona č. 40/1964 Sb., valorizaci vnosu zcela vyloučila. V rozhodnutí ve věci 22 Cdo 1172/2022, však dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že jazyková formulace ust. § 742 odst. 2 o.z. je velmi široká a nijak neomezuje dosah tohoto ustanovení a jeho aplikaci v různých situacích. Proto je, dle názoru Nejvyššího soudu ČR, za pomoci teleologického výkladu třeba, dospět k jeho omezení tak, že zásadně dopadá na případy, kdy se manželé, ať již před vynaložením vnosu, nebo kdykoliv později, na valorizaci dohodli. Tedy hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno, nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen, tzv. valorizace, jen pokud se tak účastníci dohodli. A to, jak při posuzování vnosu ze SJM do výlučného majetku, tak při vypořádání vnosu z výlučného na společný majetek. Dále se pak může soud zabývat otázkou disparity podílu, pokud tam pro to existují důvody.

53. V průběhu řízení bylo vydáno rozhodnutí Pléna ÚS. K otázce tzv. valorizaci vnosu ze SJM do výlučného majetku, v rozhodnutí pléna Ústavního soudu 23/24, Nálezu ze dne 11. 9. 2024, Ústavní soud dospěl k závěru, že při vypořádání společného jmění manželů, je nutno vždy provést valorizaci vnosu z výlučného majetku jednoho z manželů do SJM s tím, že předchozí dohodu manželů o takovém zohlednění zákon nevyžaduje. Tento nález překonává předchozí sbírkovou judikaturu, například R 64/2023 a týká se výkladu ust. § 742 odst. 2 občanského zákoníku, toho, jakým způsobem vypořádat hodnotu vnosu nebo zápočtu, ať už z výlučného na SJM nebo ze společného majetku na výlučný. Dále se posunula judikatura Nejvyššího soudu, ohledně vypořádacího podílu, kdy obvyklá cena věcí se má posuzovat v době, kdy se rozhoduje, ale snížení nebo zvýšení hodnoty, pokud k němu došlo, k době zániku SJM.

54. Pokud jde o otázku zisku z výlučného majetku a jeho vypořádání v rámci SJM, soud odkázal na článek JUDr. Milana Vašíčka, MBA a Karolíny Janečkové, publikovaný v časopise Právní rozhledy 1-2/2024, strana 39, který se zabývá výkladem ust. § 709 odst. 2 občanského zákoníku. Autoři uvádějí, že pouze zisk z výhradního jmění se stává součástí společného jmění, jde tedy o pohledávku tohoto zisku a součástí společného jmění se stane dnem, kdy se stala splatnou. Právní úprava ani důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, nepokrývají celou řadu otázek, které jsou s problematikou vypořádání SJM spojeny. Jak vyplývá z právní úpravy, ziskem není přímo to, co manžel za trvání manželství vyprodukoval, jako zisk, ze svého výlučného majetku, ale až penězi vyjádřená hodnota takto získaného prospěchu, kterou následně manžel musí vložit do SJM. Zisk z výhradního majetku lze tedy považovat za pohledávku SJM vůči manželovi, který produkoval zisk ze svého výlučného majetku a přitom konkrétní majetkové hodnoty, kterých bylo dosaženo z výhradního majetku manžela, jsou stále v jeho výlučném vlastnictví. Pak se tedy nabízí otázka, co je vlastně ziskem z výlučného majetku jednoho z manželů. Pro případ věcí movitých a nemovitých, které mohou nabývat na ceně, je důležité rozlišovat zisk realizovaný a zisk nerealizovaný. Pokud by se konstatovalo, že ziskem bude nárůst hodnoty výlučného majetku jednoho manžela, opomíjela by se skutečnost, že u věcí movitých a nemovitých může samovolně dojít k nárůstu jejich hodnoty vlivem inflace nebo pouhou změnou hodnoty obchodovatelných převodních komodit, což nelze považovat za dostatečně aktivní jednání vedoucí k cílenému zvýšení hodnoty majetku, když samovolný nárůst hodnoty výlučného majetku jednoho z manželů, nelze považovat za součást SJM, dle § 709 odst. 2 občanského zákoníku. Pouhá inflace vede jen ke zdánlivému navýšení hodnoty majetku, vyjádřeného v penězích. Tento nárůst ceny však není opravdovým zhodnocením majetku, které by dávalo jakýkoliv důvod ke vzniku pohledávky manželského společenství. Nelze opomíjet fakt, že pokud bychom se pokusili vyčíslit nerealizovaný zisk u movitých nebo nemovitých věcí jednoho manžela, zákonitě bychom se dopracovali k jiné částce, použijeme-li například koruny nebo euro či jinou měnu nebo dokonce cenné kovy a mohly by nastat i situace, kdy tentýž výlučný majetek manžela v českých korunách vzrostl a v jiné měně se výrazně ztenčil. Proto za skutečný zisk je možno považovat jen zisk skutečně realizovaný. Autoři článku poukazují znovu na základní východisko Nejvyššího soudu, že nelze činit z vypořádání SJM vyúčtovací spor za celé manželství. Z tohoto pohledu k pojmu zisk je třeba, u fyzických osob, přistupovat tak, že to může být pouze realizovaný zisk a zvýšení hodnoty majetku, ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, nemůže být zahrnováno do pojmu zisk, stejně jako do něho nemůže být zahrnována ztráta hodnoty majetku, ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. K realizaci zisku dojde u majetku spočívajícího například v akcií či obchodních podílech, zpravidla výplatou dividendy. U zisku osoby samostatně výdělečně činné samotným ziskem, například z její podnikatelské činnosti, po zdanění.

55. Např. dle rozsudku NS ČR 22 Cdo 2674/2012, soud může vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku. Uplatnit položky k vypořádání i zápočtům lze jen do tří let od zániku SJM, např. rozsudky NS ČR 22 Cdo 2722/2019, 22 Cdo 1869/2022).

56. Soud tedy rozhodl o přikázání movitých věcí, které patřily do SJM, a nachází v bytě žalované a které existují k okamžiku vypořádání, do jejího výlučného vlastnictví, v hodnotě 23 800 Kč, ½ této z této částky 11 900 Kč, přísluší žalobci na vypořádání jeho podílu. Ohledně movitých věcí, které k okamžiku vypořádání neexistují byla žaloba zamítnuta. (výroky I. a II. rozsudku).

57. Dále má soud za prokázané, že do SJM patřily zůstatky na účtech, ke dni , datum, , specifikovaných v bodem III. a IV. rozsudku, které soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobce a žalované s tím, že vždy ½ těchto částek má každý z účastníků vyplatit druhému na vyrovnání jeho podílu.

58. Ve výroku V. soud zamítl žalobu žalobce na vypořádání zůstatků na uvedených účtech. Ohledně zůstatku na běžném účtu žalované číslo , hodnota, vedeném u , právnická osoba, zůstatek ke dni , datum, ve výši 458 806,19 Kč, má soud za prokázané, že tento účet byl převeden na žalovanou její matkou, souvisel se správou domu, bylo na něj poukazováno nájemné nájemníky, byly odtud hrazeny služby spojené s domem, opravy a rekonstrukce domu. Z výpisů z tohoto účtu má soud také za prokázané, jak je popsáno v bodě 33 rozsudku, že žalovaná čerpala z tohoto účtu finanční prostředky i na uspokojování svých potřeb, nakupovala oblečení, kosmetiku, obuv, návštěvy kosmetického salonu, golfové potřeby, ale i zájezdy, atd. Žaloba žalobce na vypořádání zůstatků na tomto účtu byla proto zamítnuta. Dále byla zamítnuta žaloba žalobce na vypořádání zůstatku na účtu žalované původně vedeném pod číslem , hodnota, u , právnická osoba, , zůstatek ke dni , datum, ve výši 5 597,18 Kč, když bylo prokázáno, že sloužil pro platby výživného na dceru žalované a zamítnuta byla dále žaloba na vypořádání hodnoty cenných papírů žalované u , Anonymizováno, v nominální hodnotě ke dni , datum, ve výši 32 775 Kč, hodnoty cenných papírů , Anonymizováno, ve výši 18 010 Kč, hodnota cenných papírů , Anonymizováno, ve výši 37 190 Kč, hodnota cenných papírů , Anonymizováno, ve výši 29 125 Kč, hodnota cenných papírů , Anonymizováno, , ve výši 30 952 Kč, když bylo prokázáno, že je žalovaná zdědila po svém otci a žalobce to po předložení dokladů nezpochybňoval.

59. Soud má za prokázané, s ohledem na žalovanou doložené příjmy a výdaje z nemovitosti v jejím výlučném vlastnictví, že jednak nebylo prokázáno, že by do její nemovitosti byly investovány prostředky ze SJM účastníků, od doby, kdy žalovaná nemovitost od matky získala darem, včetně zůstatku na účtu 611 000 Kč, do zániku SJM. Vzhledem k odpisům, výsledek v daňových přiznáních byl ztráta. Prokázáno bylo, že žalovaná běžně prostředky na tomto účtu používala na úhradu svých nákladů, případně i na zájezd pro žalobce, že tedy tyto „výnosy“ z nemovitosti byly průběžně spotřebovávány, když do roku 2013 navíc žalovaná nepracovala, zbylé její náklady hradil žalobce. Dle názoru soudu však, na tomto se účastníci za trvání manželství dohodli. Proto byla zamítnuta žaloba žalobce na zaplacení 50% z výnosů z bytového domu v , Anonymizováno, ve výlučném vlastnictví žalované. (výrok VI. rozsudku).

60. V bodě VII. byla zamítnuta žaloba žalobce, kde se žalobce domáhal (žalobou podanou předchozím právním zástupcem) vypořádání 50% zhodnocení bytového domu v , Anonymizováno, , ve výlučném vlastnictví žalované, když se mělo jednat o zhodnocení v podobě nárůstu ceny v čase. Žaloba byla zamítnuta s odkazem na bod 50. odůvodnění rozsudku. Když pouhá inflace vede jen ke zdánlivému navýšení hodnoty majetku, vyjádřeného v penězích. Tento nárůst ceny však není opravdovým zhodnocením majetku, které by dávalo jakýkoliv důvod ke vzniku pohledávky manželského společenství k vypořádání.

61. Pokud jde o investici v podobě rekonstrukce bytu, ve výlučném vlastnictví žalované v , jméno FO, , soud neměl za prokázané, že žalobce vložil výlučné prostředky na majetek v SJM, nebo ve výlučném vlastnictví žalované, když byt byl nejprve ve vlastnictví družstva, takže docházelo ze společného ke zhodnocení nejprve cizí věci, byť následně byl byt převeden do vlastnictví žalované, oba účastníci byt po celou dobu užívali. V tuto dobu byla provedena většina prací, kromě těch provedených v roce 2013. Výlučné prostředky žalobce vynaložené na cizí věc nebo výlučný majetek žalované by nemohly být předmětem vypořádání zaniklého SJM účastníků. Pokud jde o práce provedené v roce 2013, tam se již jednalo o vynaložení prostředků ze SJM do výlučného majetku žalované a žalobci z této částky náleží polovina. Vzhledem k době, která od těchto investic uplynula, s přihlédnutím k tomu, že práce, které žalobce provedl svépomocí se nezohledňují i proto, že u většiny nákupů materiálu nelze prokázat, z jakých prostředků byl nakoupen, jednotlivé pokladní doklady z hobby marketů atd, samozřejmě nejsou vystavovány na jméno, soud vyšel ze znaleckého posudku. Znalec jednak potvrdil, že práce, které žalobce tvrdil a částečně dokládal, tam provedeny byly. Protože neexistuje metodika, podle které by mohla být oceněna jen konkrétní investice a stanovena případně její valorizace (např. částka vynaložená na odklady v koupelně), použil znalec metodu, kterou stanovil hodnotu bytu bez těchto prací a s těmito pracemi. Z výpovědi znalce dále bylo zjištěno, že ze zhodnocení bytu stanoveného na částku 930 314 Kč, zhruba 1/3 představuje hodnotu prací, které žalobce prováděl svépomocí, tedy 930 314 Kč po odečtu 1/3 a /2 je 310 157 Kč. Tato částka byla stanovena i s odkazem na ust. § 136 o.s.ř., právě s ohledem na dobu, která od provedených investic uplynula. Dle názoru soudu, v části, kdy byly vkládány prostředky do cizí věci by toto bylo možné zohlednit i v rámci disparity podílů účastníků. Soud nezohlednil, jak navrhovala žalovaná, že by měla být odečtena částka, odpovídající obvyklému nájemnému, když, s ohledem na datum podání žaloby, žalovaná jednak tento případný zápočet uplatnila po uplynutí 3 leté lhůty k vypořádání, ale navíc, do roku 2012 nebyl byt ve vlastnictví žalované, ale družstva a soud by musel přihlédnout také k tomu, že žalovaná v letech 2008 až 2013 nepracovala, do roku 2012 neměla ani příjmy z nemovitosti v jejím výlučném vlastnictví. Žalobce hradil všechny platby za byt, od uzavření manželství, hradil poté i ze SJM splátky anuity družstvu 2 544 Kč měsíčně, následně platby SVJ, včetně částky, která musela být doplacena před převodem bytu do vlastnictví žalované, (tyto platby nebyly včas uplatněny k vypořádání), kromě toho přispíval žalobce na domácnost a ty úpravy bytu.

62. Tedy žalobce by měl žalované částku 263 178,50 Kč ½ ze zůstatků na účtech + inv. nástrojích, částky 194 956 Kč, Anonymizováno, +64 300 Kč +3 922,50 Kč.

63. Žalovaná by měla vyplatit žalobci částku 602 819,10 Kč, z toho za zhodnocení bytu 310 157 Kč + 11 900 Kč jako polovinu hodnoty movitých věcí, + vždy polovinu ze zůstatků na účtech 221 880 Kč +9 629,40 Kč,+49 252,70 Kč.

64. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., jedná se o tzv. iudicium duplex, tedy žalobu mohli podat oba účastníci, výsledek řeší vypořádání zaniklého SJM také oběma účastníkům.

65. Výrok o nákladech státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., dle výsledku řízení, bylo rozhodnuto o povinnosti účastníků doplatit náklady státu, za znalečné, které již nebylo kryto zálohou, každý ve výši ½. Zohledněno bylo, že žalobce zaplatit zálohy 10 000 Kč + 6 300 Kč, nekryta zálohou zůstala částka 27 371 Kč, která byla mezi účastníky rozdělena pro každého ½.