43 C 212/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Monikou Tupou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 140 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 140 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 140 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náklady státu ve výši 91 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení, ve výši 101 179,11 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 140 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřeli žalovaný a další spoluvlastníci nemovitosti paní [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [celé jméno žalovaného] (jako budoucí prodávající) se společností [právnická osoba] (jako budoucím kupujícím), Smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byl mimo jiné závazek uzavřít po splnění tam sjednaných podmínek, kupní smlouvu na prodej nemovitostí uvedených v čl. I. této Smlouvy o smlouvě budoucí kupní v k. ú. [obec], pozemku parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], parc. č. [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] a [rok], za sjednanou kupní cenu ve výši 12 000 000 Kč. V souladu s čl. II. této Smlouvy o smlouvě budoucí kupní byl součástí smluvních ujednání i závazek společnosti [právnická osoba], uhradit žalovanému do 20 dnů od podpisu této smlouvy částku 140 000 Kč, a to částku 120 000 Kč na uvedený účet a částku 20 000 Kč na jiný účet, přičemž částka 140 000 Kč měla být,dle smluvních ujednání,započtena jako první část na úhradu kupní ceny za předmětné nemovitosti a zbylá část kupní ceny, v částce 11 860 000 Kč, měla být uhrazena prostřednictvím advokátní úschovy,po podpisu kupní smlouvy a smlouvy o úschově kupní ceny. [příjmení] 140 000 Kč byla žalovanému uhrazena na jím uvedené účty dne [datum]. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] postupitel a žalobkyně jako postupník, smlouvu o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem bylo postoupení smlouvy shora uvedené a to všech práv a povinností postupitele z této smlouvy plynoucí. Žalobkyně tak nastoupila do práv a povinností postupitele ze Smlouvy o smlouvě budoucí,ze dne [datum]. Až dne [datum] uzavřela žalobkyně jako kupující a žalovaný (spolu s ostatními spoluvlastníky) jako prodávající, kupní smlouvu na předmětné nemovitosti, na základě které žalovaný a ostatní spoluvlastníci převedli vlastnické právo k uvedeným nemovitostem na žalobkyni,za kupní cenu ve výši 12 000 000 Kč. Kupní cena byla vypořádána prostřednictvím advokátní úschovy u schovatele¨, JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky. Žalobkyně u tohoto schovatele složila do úschovy celou kupní cenu,ve výši 12 000 000 Kč. Tato kupní cena byla,po provedení vkladu vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí, schovatelem vyplacena na účet žalovaného a účty dalších spoluvlastníků, každému ve výši 4 000 000 Kč. Do úschovy žalobkyně kupní cenu složila [datum]. [příjmení] 140 000 Kč nebyla žalovanými žalobkyni vrácena a nebyla ani započtena na kupní cenu, tak jak Smlouva o smlouvě budoucí kupní předpokládala. Žalobkyně tvrdila, že částka 140 000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, protože pouze na jeho účet tato částka byla složena,ve smyslu ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] a dále výzvou zástupce žalobkyně z [datum] předané k poštovní přepravě dne [datum], žalovaného vyzvala předžalobní výzvou k úhradě částky 140 000 Kč na účet žalobkyně,do [datum]. To se nestalo, proto se žalobkyně od [datum] domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Pokud byl ve věci vydán platební rozkaz, žalovaný s tímto nesouhlasil, podal proti němu odpor. Ve stanovené lhůtě k podání odporu se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný proti němu žalobkyní žalobou neuznává. Žalovaný jednak vznesl námitku promlčení proti uplatněnému nároku, žalovaný vycházel z toho, že tato částka byla právním předchůdcem žalobkyně uhrazena bezhotovostně,dne [datum], žalobkyně podala žalobu až návrhem podaným k soudu [datum]. Dále žalovaný namítal, že Smlouva o smlouvě budoucí kupní byla uzavřena na dobu určitou,do [datum], resp. do [datum], s ohledem na automatickou prolongaci,v důsledku zahájení územního řízení a sjednaná doba byla prodloužena ještě dodatkem [číslo] uzavřeným [datum] do [datum], dodatkem [číslo] do [datum] a dodatkem [číslo] uzavřením dne [datum], do [datum]. Doba stanovená ve Smlouvě o smlouvě budoucí kupní uplynula marně a kupní smlouva nebyla v uvedené době uzavřena. Žalovaný tvrdil, že tomu tak bylo z důvodů na straně žalobkyně, protože další dodatek již uzavřen nebyl. Žalovaný tvrdil, že žalobkyně se,s ohledem na prodlužování termínu uzavření kupní smlouvy zavázala k cenovým ústupkům, jako zaplacení daně z nabytí nemovitých věcí zcela žalobkyní jako kupující, zaplacení náhrady nákladů na úschovu zcela žalobkyní,jako kupující. Dále žalovaný tvrdil, že se žalobkyně zavázala k vypořádání,k tíži žalobkyně, odměny za zprostředkování obchodního vztahu mezi žalobkyní jako budoucím kupujícím a žalovaným jako budoucím prodávajícím,dle článku II., odst. 4. dodatku [číslo] Smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum], uzavřeného [datum]. Dále žalovaný tvrdil, že mezi smluvními stranami bylo sjednáno, že již dne [datum] zaplacená záloha na kupní cenu nemovitých věcí,má být považována za náhradu škody, způsobené žalovanému prodlením žalobkyně a průtahy na straně žalobkyně,s uzavřením kupní smlouvy. Žalovaný tvrdil, že, pokud byla [datum] uzavřena kupní smlouva, bylo v ní sjednáno zaplacení celé kupní ceny ve výši 12 000 000 Kč, prostřednictvím úschovního účtu advokáta. Celá kupní cena také byla,dne [datum], do úschovy zaplacena. Pokud nyní tvrdí žalobkyně, že záloha, zaplacená dne [datum] vypořádána dohodou účastníků, započtením na náhradu škody způsobené žalovanému, ale tvrdí, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, tak toto žalovaný popírá. Text kupní smlouvy z [datum] má odlišné znění, než návrh Smlouvy o smlouvě budoucí kupní z [datum] Vedle uplatněné námitky promlčení, tedy vznesl žalovaný rovněž kompenzační námitku tak, že vůči pohledávce uplatněné žalobou žalobkyní, započítává svoji pohledávku, ve výši 400 000 Kč, což je odměna za zprostředkování obchodního případu - prodeje předmětných nemovitostí, zaplacená v plné výši zprostředkovateli žalovaným, dle smlouvy o zprostředkování, kterou žalovaný uzavřel, ačkoli, jak žalovaný tvrdí, se k jejímu zaplacení,podle ujednání v článku II. odst. 4 dodatku [číslo] smlouvy, ze dne [datum], zavázala žalobkyně a na svůj závazek neposkytla žádné peněžité plnění.

3. Žalobkyně se k obraně žalovaného vyjádřila ještě tak, že s touto nesouhlasí, ani s provedeným zápočtem. Namítala, že pokud na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, v podobě bezdůvodného obohacení získaného plněním z právního důvodu, který odpadl, když žalobkyně, nebo její právní předchůdce, plnila ve prospěch žalovaného,za předpokladu, že se uskuteční v budoucnu určitá událost, tedy uzavření kupní smlouvy a převod vlastnictví k předmětným nemovitostem,ve prospěch žalobkyně, tak taková událost, v době, kdy byli účastníci vázáni smlouvou o smlouvě budoucí, se však nestala. Došlo k poskytnutí zálohy 140 000 Kč, následně ovšem nedošlo k uzavření zamýšlené kupní smlouvy v termínu stanoveném ve smlouvě o smlouvě budoucí.A právě v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že k uzavření kupní smlouvy,k [datum] nedojde, se teprve stává záloha přijatá žalovaným bezdůvodným obohacením, neboť tímto okamžikem odpadl právní důvod, na základě kterého byla záloha ve výši 140 0000 Kč poskytnuta. Základní podmínky pro počátek běhu promlčecí lhůty pak jsou stanoveny v ust. § 619 odst. 1 o. z., podle kterého počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Otázku, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, pak řeší ust. § 619 odst. 2 o. z., podle kterého může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba, v daném případě žalobkyně, dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení je pak speciálně upraveno v § 621 o. z. spojení s § 629 odst. 1 o. z., dle kterých se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, tedy i kdo je povinen ho vydat. Pro počátek subjektivní promlčecí doby se vyžaduje skutečná vědomost o tom, že bylo na jeho úrok získáno bezdůvodné obohacení a kdo ho získal. Není rozhodující, že snad,při vynaložení obvyklé péče, se to mohl dozvědět dříve. Pokud jde o objektivní promlčecí dobu, s odkazem na ust. § 638 odst. 1 o. z., se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. V daném případě tedy byla zaplacena záloha ve výši 140 000 Kč souladu se Smlouvou o smlouvě budoucí kupní, která měla být uzavřena nejpozději do [datum]. K uzavření kupní smlouvy do tohoto data ale nedošlo. Je nerozhodné, z jakého důvodu. Poskytnutá záloha se marným uplynutím této lhůty, dne 2.. 3. 2018, stala bezdůvodným obohacením a od tohoto data začala běžet subjektivní i objektivní promlčecí lhůta. Takže pokud návrh na zahájení řízení byl doručen soudu [datum], tak právo žalobkyně nemohlo být promlčeno. Ke kompenzační námitce žalovaného se žalobkyně vyjádřila tak, že s touto rovněž nesouhlasí. Tvrdí, že žádný takový započitatelný kompenzovatelný nárok žalovaného vůči žalobkyni neexistuje, ať už z titulu náhrady škody, nebo bezdůvodného obohacení, nebo jiného právního důvodu.

4. V dodatku [číslo] z [datum] je uvedeno nové ujednání, že budoucí kupující ke své tíži vypořádá odměnu za zprostředkování obchodního vztahu mezi budoucím prodávajícím, žalovaným a budoucím kupujícím, žalobcem, ve prospěch zprostředkovatele, [jméno] [příjmení] z [obec] a jeho společnosti. Žalobkyně namítala, že zprostředkovatelem měla být [právnická osoba] s. r. o., [IČO], nikoli pan [jméno] [příjmení], který není a ani nikdy v minulosti nebyl ani třeba společníkem této společnosti, tedy ani neměl nárok na úhradu plnění, za zprostředkování tohoto případu. Pokud neexistuje žádný nárok pana [příjmení], nemůže existovat ani započitatelná pohledávka, způsobilá k započtení,na nárok v žalobě uplatněný žalobkyní. Navíc, jak sám žalovaný tvrdí, pokud původní Smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena na dobu určitou,do [datum]. K tomuto datu pozbyla účinnosti a kupní smlouva uzavřena nebyla, automaticky zanikly i veškeré závazky z ní vyplývající. Shora uvedený závazek pak nesplňuje ani náležitosti pro převzetí dluhu,ve smyslu ust. § 1888 o. z., když k takovému převzetí ani nedal věřitel souhlas a zároveň není ani přistoupením k dluhu,dle ust. § 1892 o. z., protože se nejedná o sjednání přistoupení,bez dlužníkova souhlasu, s věřitelem. Navíc ještě žalobkyně namítala, že takový dluh, který se měla zavázat převzít žalobkyně, není určitě, srozumitelně a dostatečně specifikován, není určena jeho výše, důvod vzniku a ani žalobkyně, v okamžiku sjednání dodatku,neznala konkrétní ujednání mezi žalovaným a jeho zprostředkovatelem. Navíc v době uzavírání dodatku [číslo] žalovaného ani neexistovala, protože nárok na odměnu má zprostředkovatel až okamžikem uzavření zprostředkovávaného obchodu, uzavřením kupním smlouvy a vypořádáním kupní ceny. Navíc toto ujednání hodnotí žalobkyně jako absolutně neplatné,pro jeho neurčitost,včetně nedostatečné specifikace samotného zprostředkovatele.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

6. Z výpovědi žalovaného, [celé jméno žalovaného] zjištěno, že se obrátil, z důvodu jeho zájmu,prodat sporné nemovitosti,na pana [příjmení], kterého znal už asi od roku 2000. Na objektu, který byl předmětem prodeje, bylo označení„ Na prodej“ a byl tam uveden i kontakt na kancelář, jak žalovaný uváděl, pana [příjmení]. Žalovaný se domníval, že odtud pan [příjmení] získal kontakt na pana [příjmení]. Do té doby žalovaný neznal ani jednatele žalobkyně. Toho viděl až mnohem později,v rámci dalších jednání, při uzavírání kupní smlouvy. Žalovaný svoji zprostředkovatelskou smlouvu uzavřel v únoru 2017, měla platit 9 měsíců. Dále byla uzavřena Smlouva o smlouvě budoucí a žalovaný to vnímal tak, že budoucího kupujícího mu sehnal pan [příjmení], v rámci jeho činnosti. Po uzavření Smlouvy o smlouvě budoucí kupní se prodlužoval termín, dokdy bude uzavřena smlouva kupní, i ve vazbě na vydání územního rozhodnutí, na které uzavření kupní smlouvy bylo,ze strany žalobkyně, vázáno. Následně bylo možno prodloužit platnost Smlouvy o smlouvě budoucí o 3 měsíce, do listopadu 2017. V té době se na žalovaného obrátil pan [příjmení], aby si vyjasnili, co by spoluvlastníci požadovali, aby byl uzavřen nějaký dodatek, protože žalobkyně měla zájem nemovitosti koupit. Potom byly uzavírány dodatky, včetně dodatku [číslo] žalovaný už velký zájem o prodlužování smlouvy neměl, protože ta doba už byla dlouhá, ale dodatek uzavřel. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že mu pak vznikaly další náklady, protože tam z [obec] musel dojíždět, třeba jednou až dvakrát týdně, musel platit daň z nemovitostí, což byla částka 58 569 Kč ročně a vznikaly mu další náklady za pojištění objektu proti škodám, což byla další částka 55 187 Kč. Takže proto už požadoval, aby záležitost byla uzavřena co nejrychleji a došlo k prodeji. Žalovaný potvrdil, že záloha 140 000 Kč byla zaplacena při uzavření Smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Potom v kupní smlouvě, která nakonec byla uzavřena, tato částka již vůbec uvedena nebyla. Žalovaný uváděl, že se domníval, že s ohledem na průběh těch dalších jednání, a v tu dobu už nebyl ani v kontaktu s panem [příjmení], tak se domníval, že bude i zprostředkovatelská odměna takto vyřešena. V tuto chvíli s panem [příjmení] už nic neřešil. V rámci jednání v advokátní kanceláři zástupkyně žalovaného,se o částce 140 000 Kč rovněž již nemluvilo. Ani o tom, že by žalovaný tuto částku chtěl započítat na nějaký konkrétní nárok, ale domníval se, že žalobkyně o existenci té částky věděla a žádná debata tam v tom smyslu vedena nebyla. Žalovaný se při uzavírání kupní smlouvy v advokátní kanceláři zástupkyně žalovaného dotazoval, zda je již všechno vyřešeno, protože chtěl smlouvu očistit od všech nějakých dalších poplatků. A bylo mu odpovězeno,ze strany jednatele žalobkyně, který tam by přítomen, že všechno je vyřešeno. Pokud jde o otázku té zprostředkovatelské odměny, nebo z čeho se žalovaný domníval, že je vyřešena i otázka zprostředkovatelské odměny, z jeho zprostředkovatelské smlouvy, tak žalovaný vycházel z e-mailu, který obdržel. Tvrdil, že se z tohoto mohl domnívat, že odměnu za zprostředkování zaplatí žalobkyně. Žalovaný potvrdil, že potom proti němu byla podána žaloba ke zdejšímu soudu, na zaplacení zprostředkovatelské odměny, ve výši 400 000 Kč. Žalovaný uváděl, že protože se domníval, že pan [příjmení] je slušný člověk, tak z morálních důvodů,zaplatil tu částku 400 000 Kč přesto, že se domníval, že ji platit nemá. Nenechal ani soud přezkoumat tuto otázku, protože důvodem zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně v té věci bylo zaplacení částky ze strany žalovaného. Z výpovědi žalovaného dále bylo zjištěno, že v době přípravy toho posledního dodatku ke Smlouvě o smlouvě budoucí kupní, jednal s panem [příjmení] a byla tam řešena otázka daně z nemovitostí, kdy i ze zákona došlo k té změně, že se hradila daň z nabytí nemovitostí, a tato povinnost přešla na žalobkyni. Dále požadoval, aby vznikla povinnost žalobkyni zaplatit částku za odhad, který byl vypracován, dále za úschovu peněz v advokátní kanceláři a žalovaný dále požadoval, aby smlouva byla očištěna od veškerých poplatků a nějakých dalších nároků tím, že dojde k zaplacení částky 18 000 000 Kč, za všechny nemovitosti, tedy v rámci toho, co je předmětem tohoto řízení, 12 000 000 Kč a tím bude celá věc vyřešena. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně si tam tedy do smlouvy zřejmě zapomněla tu částku 140 000 Kč dát, nebo takto to žalovaný vnímá. A vnímá to tak, že pokud si tam tuto částku nedala, tak už zaplacením kupní ceny byla i otázka této částky vyřešena. Tvrdil, že v tomto směru byla uzavřena ústní dohoda, protože písemná dohoda k tomu neexistuje, v přítomnosti všech zúčastněných, že ta částka 140 000 Kč má být započtena na ty další náklady, které žalovanému vznikly, prodlužováním doby k uzavřením kupní smlouvy, ale žalovaný připustil, že je pravdou, že náklady, o kterých hovořil,v podobě té daně z nemovitosti, pojištění, dojíždění z [obec], žalobkyni žádným způsobem nespecifikoval, ani nekonkretizoval přesně tu částku. Z výpovědi žalovaného dále bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně mu byl představen někdy v roce 2016, nebo na začátku roku 2017, asi v situaci, kdy ho našel na svém pozemku v areálu s panem [příjmení] Pan [anonymizováno] mu sdělil, o koho se jedná. Předtím veškeré svoje aktivity žalovaný řešil s panem [příjmení]. Žalovaný neobdržel od žalobkyně, ani od pana [příjmení] žádný písemný doklad, ze kterého by mohl nabýt dojmu, že pan [příjmení] je oprávněn nějak jednat za [právnická osoba], žalobkyni, nic takového ani nevyžadoval. Z jednání pana [příjmení] nabyl dojmu, že nějakým způsobem,ve prospěch žalobkyně, jedná. V okamžiku, kdy byly uzavírány písemné dodatky, žalovaný vždy jednal pouze s panem [příjmení], který po vzájemné diskuzi,vždycky ten písemný dodatek přinesl, s podpisem jednatele žalobkyně, pana [příjmení]. Žalovaný uváděl, že se domníval, že jinak by mohl požadovat i nějakou vyšší kupní cenu, protože žalobkyně prostě ty nemovitosti chtěla koupit.

7. Z výpovědi jednatele [anonymizováno] [příjmení], bylo zjištěno, že se zabývá činností, která směřuje k výstavbě obdobných komplexů, jako na místě sporných nemovitostí a při cestě do [obec] si všiml, že tam je na prodej areál, viděl na nějaké ceduli, že objekt je na prodej. Proto se obrátil na pana [příjmení], o kterém věděl, že odtud pochází, zná místní poměry, zda by bylo možno zjistit, o co se jedná, nebo nějak se o ty nemovitosti ucházet. Prvořadým zájmem žalobkyně bylo získání územního rozhodnutí k tomu, aby mohlo být naloženo s tím pozemkem podle záměru žalobkyně. Proto původně byla uzavřena Smlouva o smlouvě budoucí se [právnická osoba] a bylo to i z konkurenčních důvodů, protože žalobkyně věděla, že by mohlo dojít k tomu, že konkurenční společnost, pokud by věděla, že žalobkyně chce být stavebníkem, tak by mohla zmařit záměr žalobkyně, což se jí stalo na jiném místě. Proto v té prvotní fázi tam figurovala [právnická osoba]. Následně bylo zřejmé, že nebude třeba měnit územní plán, že bude možno požádat, nebo zahájit řízení o vydání územního rozhodnutí a bylo potřeba dělat další kroky, které se týkaly přípravy projektu a další činnosti. V té fázi byla uzavřena Smlouva o postoupení práv ze Smlouvy o smlouvě budoucí na žalobkyni a probíhala další jednání,směřující k vydání územního rozhodnutí. Jednatel žalobkyně původně s osobou pana [příjmení] žádným způsobem nejednal. Až v průběhu tohoto procesu se zřejmě dozvěděl od pana [celé jméno žalovaného], že on má s ním uzavřenu zprostředkovatelkou smlouvu. Potvrdil, že se účastnil schůzky ve [obec], kterou zřejmě inicioval pan [příjmení] a byl tam přítomen i pan [celé jméno žalovaného] Pan [anonymizováno] tam vyslovil přání, nebo záměr, že by i žalobkyně měla platit nějakou zprostředkovatelskou odměnu. K tomu jednatel žalobkyně uváděl, že tam cítil nějaký tlak v tom smyslu, že pan [celé jméno žalovaného] zřejmě tu zprostředkovatelskou odměnu platit nechce. Toto bylo jednání v obecné rovině a jednatel žalobkyně se tam vyjádřil tak, že pokud by tam byla nějaká zprostředkovatelská služba ze strany této realitní kanceláře, mohlo by se uvažovat třeba o 1 %, ale s tím, že jednatel žalobkyně by si pak představoval, že by ta kupní cena za všechny nemovitosti nebyla 18 000 000 Kč, ale třeba jen 15 000 000 Kč. Jednatel žalobkyně také připustil, že bylo vedeno jednání, jehož výsledkem byl e-mail z 26. nebo 27. 2. 2018, kde bylo uvedeno, že bude předložena nějaká písemná smlouva, ale žádná písemná smlouva ze strany pana [příjmení], žalobkyni předložena nebyla. Z výpovědi jednatele žalobkyně dále bylo zjištěno, že by neuměl specifikovat, na jaké zprostředkovatelské služby by ta písemná smlouva měla být vystavena. Ale pokud se následně konalo jednání v [obec], tak tam sdělil pan [příjmení], že se s někým radil a že nemůže chtít odměnu zprostředkovatelskou z obou stran. Žádnou písemnou smlouvu na toto téma žalobkyni nikdy nezaslal. Z výpovědi jednatele žalobkyně dále bylo zjištěno, že pokud v té písemné kupní smlouvě částka 140 000 Kč není uvedena vůbec, tak si to vysvětloval tak, že při uzavírání kupní smlouvy na tuto částku zřejmě zapomněl, až účetní,po vyřízení celé té zakázky byl upozorněn, že tam je ze strany žalobkyně přeplatek,v částce 200 000 Kč, tedy 140 000 Kč ohledně smlouvy, která je předmětem tohoto sporu a 60 000 Kč, částka, která je předmětem jiného řízení u zdejšího soudu. Ten třetí dodatek připravil jednatel žalobkyně, už si přesně nepamatoval, jestli byl podepsán v [obec], nebo v [obec]. Ale jednatel žalobkyně popíral, že by mezi ním a žalovaným byla uzavřena nějaká písemná, nebo ústní smlouva v tom smyslu, že žalobkyně zaplatí odměnu za zprostředkování za žalovaného a uváděl, že pokud toto žalovaný tvrdí, tak při tom posledním jednání v advokátní kanceláři, mu nic nebránilo, aby to bylo do té písemné kupní smlouvy uvedeno výslovně. Naopak jednatel žalobkyně tvrdil, že jednáním žalovaného vznikla žalobkyni škoda v řádu 400 000 až 500 000 Kč, když žalovaný odstranil příjezdovou cestu, která na sporném pozemku byla vybudována. Měla zůstat součástí těch nemovitostí, žalovaný ji rozprodal. Žalobkyně to už žádným způsobem neřešila. Pokud žalovaný tvrdil, že při tom jednání v advokátní kanceláři, při uzavírání kupní smlouvy, se dotazoval jednatele žalobkyně, zda už je kupní smlouva očištěna od všech dalších poplatků a jednatel žalobkyně měl na to odpovědět, že ano, tak sice si to přesně nepamatoval, ale vykládal by si to tak, že již byla složena celá kupní cena do notářské úschovy, právní zástupkyni žalovaného. Rozhodně také žalovaný v tu dobu neudělal žádný úkon, který by směřoval k započtení jakékoli částky.

8. Z výpovědi [anonymizována dvě slova], bylo zjištěno, že žalovaného zná asi 25 let a zná i jednatele žalobkyně dlouhou dobu. Od žalovaného si v minulosti nechával svědek vyrobit i nějaký nábytek a znal celkové místní poměry v [obec]. Věděl, že chce žalovaný ten objekt prodat poté, co tam ukončil svou podnikatelskou činnosti. V rámci uzavřené smlouvy o Smlouvě budoucí s žalovaným řešil uzavírání dodatků,na prodloužení platnosti smlouvy, protože celý proces se prodlužoval a výsledkem mělo být uzavření smlouvy kupní, což původně bylo ze strany žalobkyně podmiňováno vydáním územního rozhodnutí stavebním úřadem, což se v tu dobu nedařilo, proto byly uzavírány dodatky. Svědek uváděl, že v tu dobu nevěděl, že má žalovaný uzavřenou nějakou zprostředkovatelskou smlouvu, s panem [příjmení]. Jednal za [právnická osoba], což je společnost jeho manželky, od které měl generální plnou moc za tuto společnost jednat. Žádné písemné zmocnění k jednání za [právnická osoba] svědek neměl k nějakému konkrétnímu jednání, ale jednatel žalobkyně se na něho obrátil proto, že byl znalý místních poměrů. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že se účastnil jednání,v přítomnosti pana [anonymizováno] [obec], kde byl přítomen také jednatel žalobkyně a slyšel, že chtěl pan [příjmení] nějakou zprostředkovatelskou odměnu,v řádu 1,5 % až 2 %. Svědek uváděl, že nevěděl, za co by žalobkyně takovou zprostředkovatelskou odměnu měla platit. Posléze se účastnil i jednání v [obec], kam přijel s jednatelem žalobkyně,panem [příjmení], na domluvené setkání, kde pan [příjmení] řekl, že po žalobkyni z tohoto titulu nic nepožaduje, že to konzultoval s nějakou advokátní kanceláří a že by se mohlo jednat o střet zájmů, že nemůže požadovat zprostředkovatelskou odměnu od obou stran. Svědek připustil, že před svědeckou výpovědí, si prolistoval nějaké svoje doklady, které k této záležitosti měl, připustil, že viděl i žalobu, zřejmě od pana [příjmení]. Po ukončení celé záležitosti [právnická osoba] dostala odměnu od žalobkyně a další činnosti svědek pro žalobkyni dělal ze známosti. Původně bylo požadováno, aby v době uzavření kupní smlouvy už bylo pravomocné území rozhodnutí, což v tu dobu nebylo, proto byly uzavírány dodatky. pak už nebyl příliš ochoten další dodatky uzavírat. Na druhou stranu chtěl areál prodat. Svědek za ním jezdil do [obec], aby vyjednali obsah těch dodatků, nebo se potkali v [obec]. Podmínka toho pravomocného územního rozhodnutí, jako požadavku ze strany žalobkyně, tam potom už nebyla. K obsahu e-mailu z [datum] mezi panem [příjmení] a panem [celé jméno žalovaného], datovaným tři dny před vypršením doby Smlouvy o smlouvě budoucí svědek uváděl, že neví, proč by jednatel žalobkyně něco takového napsal. Nevěděl, za co by pan [příjmení] měl dostat od žalobkyně nějakou odměnu. Z výpovědi svědka dále bylo zjištěno, že při přebírání areálu žalobkyní tam vyplňoval předávací protokol, opisoval stavy elektroměrů, plynoměrů, pan žalovaný tam měl nějaké nájemníky. Prohlížel ten objekt, byly tam uskladněny ještě nějaké chemikálie. Pokud u jména svědka je uveden titul [anonymizováno], tak on ten písemný protokol nevyhotovoval, jenom se tam podepsal, běžně titul [anonymizováno] neužívá, ale školu studoval. Žalovaný zřejmě svědkovi potom v průběhu té doby říkal, že má nějakou zprostředkovatelskou smlouvu se zprostředkovatelskou odměnou 4 % nebo 5 % zprostředkování prodeje. Nepamatoval si, jestli viděl tu smlouvu v písemné podobě. Dodatky k původní Smlouvě o smlouvě budoucí připravoval společně s jednatelem žalobkyně a podepisoval je jednatel žalobkyně za žalobkyni a potom pan žalovaný.

9. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že realitní služby vykonával i v době uzavření zprostředkovatelské smlouvy s žalovaným, z února 2017 a to pro [právnická osoba] s. r. o., za tuto společnost jednal na základě plné moci. V současné době je jednatelem společnosti. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že s žalovaným se znal delší dobu. [příjmení] ho informoval o svém záměru, prodat obchodní areál v [obec]. Šlo o prodej vily a bývalé [anonymizováno]. V minulosti už pro žalovaného řešil prodej jiné nemovitosti v tom místě,ubytovny, takže proto se na něj žalovaný obrátil. Byla uzavřena písemná zprostředkovatelská smlouva a svědek poměrně dlouho tu nemovitost inzeroval. Potom,zřejmě na základě internetové inzerce, přišel do kontaktu s jednatelem žalobkyně, až posléze zjistil, že se jedná o jednatele společnosti [příjmení], který projevil zájem o koupi areálu. V písemné zprostředkovatelské smlouvě, byla upravena zprostředkovatelská odměna, kterou měl zaplatit žalovaný. V průběhu doby,před uzavřením kupní smlouvy, byl svědek vyzván, aby se zúčastnil jednání s panem [příjmení], panem [příjmení], ve [obec], kde dostal informaci, že snad došlo k nějaké dohodě, že by provizi zaplatil kupující, ale že by nechtěl platit provizi ve výši sjednané s žalovaným ve zprostředkovatelské smlouvě, ale v nějaké nižší výši. Proto e-mail z [datum] byl výsledkem takového jednání a ta informace směřovala k žalovanému, ale s tím, že to předpokládalo, že by následně s žalobkyní byla uzavřela písemná smlouva a budoucí kupující by zaplatil maximálně provizi 2,5 %. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že na toto téma vedl jednání s žalobkyní proto, že znejistěl, aby vůbec získal nějakou provizi, od žalovaného a to dříve, než celou věc konzultoval se svým právním zástupcem, který mu řekl, že jeho zprostředkovatelská smlouva, uzavřená s žalovaným, je platná, v pořádku. Potom se konalo druhé jednání v [obec], v přítomnosti pana [příjmení], pana [příjmení], kde byl i právní zástupce pana [příjmení], na kterém bylo konstatováno, že zprostředkovatelská smlouva uzavřená s žalovaným je platná a že uzavírat nějakou další zprostředkovatelskou smlouvu s žalobkyní,je nesmysl. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že rozhodně není běžné, že by v obdobných případech, uzavíral zprostředkovatelskou smlouvu jak s kupujícím, tak s prodávajícím. Ani nevěděl, o jakou smlouvu by se s žalobkyní mělo jednat, protože k vytvoření nějaké písemné smlouvy, ani jejího návrhu, nedošlo. Svědek vystupuje také na realitních serverech pod logem [příjmení] [jméno], což není žádný subjekt s právní subjektivitou. Žalovaný u svědka žádné realitní služby nereklamoval. Jenom mu žalovaný telefonicky sdělil, že by tu provizi platit nechtěl. Běžně [právnická osoba], je schopna zajistit kompletní realitní servis,při realitní činnosti, tedy jak vyhledání zájemce, kupujícího, tak přípravu smluv a dokončení celého toho procesu,směřujícího ke kupní smlouvě a s tím souvisejících procesů. Svědek uváděl, že v dané věci byly použity i návrhy [právnická osoba], kupních smluv, které [příjmení] [příjmení] předložila žalovanému, byly tam provedeny nějaké drobné úpravy. Ale potom už bylo svědku to prezentováno tak, že jeho další účast na tom případu není žádoucí, tak se neúčastnil podpisu kupních smluv a věc byla dokončena přímo mezi prodávajícím a kupujícím. Svědek ani přesně nevěděl, kdy byl proveden vklad do katastru nemovitostí, proto si z katastru ty údaje vyžádal, aby věděl, kdy společnosti vzniklo právo na zprostředkovatelskou odměnu. Potom byl žalovaný vyzván, aby provizi zaplatil. Následně svědek celou věc předal právnímu zástupci, který později komunikoval také s právní zástupkyní žalovaného, byla zaslána výzva k zaplacení, na kterou nebylo reagováno, ani námitkami, proč tu částku žalovaný nezaplatil, proto musela být podána žaloba. Ke zpětvzetí žaloby došlo, protože buď byla zaplacena celá požadovaná částka, nebo částka taková, kterou společnost považovala za dostačující, to už si přesně svědek nepamatoval. Jestli byla uzavřena nějaká Smlouva o smlouvě budoucí, si svědek také už přesně nepamatoval, ale zřejmě byla, domníval se, že byla zaplacena i nějaká záloha na tu koupi. [ulice] praxe je taková, že buď se při sepisu rezervační smlouvy platí nějaká rezervační záloha, která se většinou hradí na účet zprostředkovatele, ale může to být taky na účet prodávajícího, což zřejmě bylo v tomto případě. [ulice] praxe je potom taková, že při sepisu kupní smlouvy by se tato částka nebo tato záloha, měla započíst do kupní ceny, nebo odečíst od kupní ceny, takový je běžný postup. Z výpovědi svědka dále bylo zjištěno, že zřejmě, minimálně někdy před tím jednáním ve [obec] věděla, že je tam ve vztahu k panu žalovanému sjednána nějaká zprostředkovatelská odměna, případně i v jaké výši. [jméno] schůzku ve [obec] zřejmě inicioval pan [příjmení], nebo pan [příjmení]. Žalovaný tam přítomen nebyl. Svědek věděl, že jednatelem žalobkyně [právnická osoba] je pan [příjmení] a že pan [příjmení] s ním blízce spolupracuje. Schůzka v [obec] se pak konala z iniciativy svědka. Byl na ní přítomen pan [příjmení], pan [příjmení], svědek a jeho právní zástupce a právní zástupce žalobkyně. Už předtím svědek získal stanovisko jeho advokáta, že jeho smlouva o zprostředkování s žalovaným je platná, takže s tím na to jednání také jel. Z tohoto důvodu k uzavření žádné jiné smlouvy s žalobkyní už nedošlo. V této fázi už žalovaný se svědkem příliš nekomunikoval, ale uváděl, že se domnívá, že žalovanému nějak telefonicky sdělil, že to jednání s žalobkyní,ohledně zaplacení provize z její strany,nedopadlo. Z výpovědi svědka dále bylo zjištěno, že pokud jde o to jednání ve [obec], nemůže říci, že by jeho výsledkem byla ústní dohoda mezi ním a žalobkyní, že žalobkyně zaplatí provizi za tento případ 2,5 % z kupní ceny. Tak, jak je uvedeno v tom e-mailu, měl přijít písemný návrh ze strany žalobkyně, který nikdy nepřišel. Proto se konalo to další jednání v [obec], kde už měl svědek k dispozici právní rozbor původní zprostředkovatelské smlouvy a další fáze jednání s žalobkyní na toto téma už neproběhla. Z výpovědi svědka dále bylo zjištěno, že přesně vlastně neví, co by mělo být obsahem té písemné smlouvy mezi žalobkyní a [právnická osoba], nebo za co by žalobkyně vlastně měla platit tu zprostředkovatelskou odměnu. Spíše se asi mělo jednat o nějaké přenesení povinnosti ze žalovaného na žalobkyni, ale ten návrh od žalobkyně prostě nepřišel.

10. Ze Zprostředkovatelské smlouvy uzavřené žalovaným, paní [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [celé jméno žalovaného], jako podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitosti, jako zájemci, a [právnická osoba] s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ], zastoupené na základě plné moci [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako zprostředkovatelem, ze dne [datum], bylo zjištěno, že byla uzavřena zprostředkovatelská smlouva, na základě které se zprostředkovatel zavázal, že bude aktivně vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl reálnou příležitost uzavřít s třetí osobou kupní smlouvu o převodu shora uvedených nemovitostí,v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce]. Minimální cena byla stanovena na 12 000 000 Kč. V článku II.2 bylo uvedeno, že v této minimální ceně je zahrnuta i provize za činnost zprostředkovatele, která bude zaplacena zájemcem zprostředkovateli a zájemce souhlasí s tím, že předmětné nemovitosti budou nabízeny zprostředkovatelem k prodeji, za minimální cenu, včetně provize. Tato provize byla sjednána dohodou stran na 4 % z konečné kupní ceny s tím, že právo zprostředkovatele na zaplacení provize vzniká po podpisu kupní smlouvy o převodu předmětných nemovitostí,za splnění podmínky, že třetí osoba uhradí zájemci kupní cenu,za předmětné nemovitosti. Zájemce byl povinen zaplatit provizi do 30 dnů ode dne, kdy budou splněny uvedené podmínky. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, na dobu 9 měsíců ode dne podpisu smlouvy, tedy ode dne [datum].

11. Ze Smlouvy o smlouvě budoucí kupní,z [datum] zjištěno, že byla uzavřena budoucími prodávajícími, paní [jméno] [příjmení] ohledně ideální 1/3, [jméno] [celé jméno žalovaného] ohledně ideální 1/3 a [celé jméno žalovaného] ohledně ideální 1/3 ve vztahu k celku, předmětných nemovitostí a budoucí kupující, společností [právnická osoba], [IČO]. Předmětem Smlouvy o smlouvě budoucí kupní jsou shora specifikované nemovitosti, zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec]. Budoucí kupující se zavázal uhradit částku 140 000 Kč do 20 dnů ode dne uzavření této smlouvy. Částku 120 000 Kč na jeden uvedený účet a částku 20 000 Kč na druhý uvedený účet, přičemž výše uhrazené částky měly být započteny jako první část na úhradu kupní ceny za předmětné nemovitosti. Dále bylo předpokládáno, že budoucí kupující složí zbývající část kupní ceny, 11 860 000 Kč, do advokátní úschovy, dle článku II. smlouvy. [příjmení] Smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena na dobu určitou, na 18 měsíců, od data jejího uzavření. Bylo ujednáno, že v případě že bude-li v době data ukončení smlouvy již zahájeno územní řízení o umístění stavby na nemovitostech,v souladu s podnikatelským projektem investora, bude smlouva prodloužena o dobu potřebnou k dokončení výše uvedeného územního řízení, maximálně však na dobu dalších 3 měsíců.

12. Z dodatku [číslo] ke Smlouvě o smlouvě budoucí kupní,bylo zjištěno, že platnost, účinnost smlouvy byla prodloužena, strany se zavázaly uzavřít smlouvu do [datum]. Dodatek [číslo] je ze dne [datum].

13. Dále byl uzavřen dodatek [číslo] ze dne [datum] a dodatek [číslo] ze dne [datum]. Dodatky [číslo] [číslo] především docházelo k prodloužení doby, po kterou se účastníci cítí vázáni Smlouvou o smlouvě budoucí. Dodatek [číslo] prodloužil termín pro uzavření kupní smlouvy do [datum], dodatek [číslo] do [datum] a dodatek [číslo] prodloužil termín, dokdy strany uzavřou smlouvu kupní, do [datum].

14. Ve třetím dodatku bylo upraveno, že daň z nabytí nemovitých věcí, jakož i případné náklady spojené s úhradou této daně, je povinen uhradit,ve smyslu platných právních předpisů,kupující. Dále bylo upraveno, že náklady na advokátní úschovu kupní ceny nese kupující. V článku II. bod 4 bylo uvedeno, že budoucí kupující,ke své tíži, vypořádá odměnu za zprostředkování obchodního vztahu mezi budoucím prodávajícím a budoucím kupujícím,ve prospěch zprostředkovatele,Davida [příjmení] z [obec] a jeho společnosti.

15. Ze Smlouvy o postoupení Smlouvy o smlouvě budoucí kupní,ze dne [datum], bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] a předmětem postoupení byla práva ze Smlouvy o smlouvě budoucí kupní, uzavřené mezi společností [právnická osoba] a spoluvlastníky nemovitostí,dne [datum], zejména a výslovně právo a povinnost,za podmínek stanovených Smlouvou o smlouvě budoucí kupní, uzavřít kupní smlouvu.

16. Z výpisu z účtu žalobkyně u [právnická osoba] zjištěno, že dne [datum] složila na účet úschovy,částku 12 000 000 Kč.

17. Z výpisu z účtu [právnická osoba] pak bylo zjištěno, že [datum] byla na účet sdělený žalovaným ve smlouvě o smlouvě budoucí kupní, ze dne [datum], na 1. účet částka 180 000 Kč a na druhý účet částka 20 000 Kč.

18. Dne [datum], sdělil pan [jméno] [příjmení] za společnost žalobkyně, emailem žalovanému, že tohoto dne proběhlo v 18:00 hodin ve [obec] jednání s panem [příjmení] ve věci sjednání odměny za zprostředkování k tíži žalobkyně a na tomto jednání došlo k dohodě smluvních stran, která bude tento týden převedena do písemné formy smluvního vztahu. Pan [anonymizováno] měl o tomto jednání žalovaného také informovat.

19. Z e-mailu [jméno] [příjmení], adresovaného žalovanému, z [datum], bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], s uvedením čísla mobilních telefonů, emailové adresy [email], fyzické osoby, s odkazem na webové stránky, realitních serverů, kde působí, sdělil žalovanému, že si ho dovoluje informovat, že včerejšího dne, došlo k osobnímu setkání s panem [příjmení] a panem [příjmení] a po krátkém konstruktivním rozhovoru se domluvili, na jeho provizi za zprostředkování prodeje nemovitostí v [obec], ve výši 2,5 % z celkové prodejní ceny s tím, že e věří, že se podaří tuto dohodu dát také do písemné formy a předpokládá, že ho o té dohodě bude informovat i strana kupující.

20. Z Oznámení o zahájení územního řízení Městského úřadu Choceň, Odboru výstavby, č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že se týká zahájení územního řízení společnosti [právnická osoba] ohledně její žádosti ze dne [datum], o vydání územního rozhodnutí, o umístění stavby - [ulice] centrum, ulice [ulice], [obec], na sporných pozemcích, z [datum].

21. Z Rozhodnutí Městského úřadu Choceň výstavby, ze dne [datum] zjištěno, že bylo vydáno [právnická osoba] rozhodnutí o umístění stavby [anonymizováno] centra, ulice [ulice] – [obec].

22. Z Kupní smlouvy, která nakonec byla uzavřena mezi všemi podílovými spoluvlastníky,ohledně sporných nemovitostí, jako prodávajícími a žalobkyní až dne [datum], bylo zjištěno, že předmětem jsou shora specifikované nemovitosti, zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce], pro katastrální území [obec]. V § 2 byla sjednána kupní cena ve výši 12 000 000 Kč, která měla být zaplacena složením do advokátní úschovy,na zvláštní úschovní účet advokátky,JUDr. [jméno] [příjmení] tam uvedený, na základě Smlouvy o úschově, uzavřené mezi kupujícím, coby složitelem, prodávajícími, coby příjemci, a schovatelem. V § 2 bod 4 bylo sjednáno, že kupní cena 12 000 000 Kč bude vyplacena schovatelem prodávajícím z advokátní úschovy do 5 pracovních dnů,podle podmínek sjednaných ve Smlouvě o úschově, poté, co bude kteroukoli ze smluvních stran předložen originál, nebo úředně ověřená kopie výpisu z katastru nemovitostí, ze kterého bude vyplývat, že kupující je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Kupní cena 12 000 000 Kč byla rovným dílem rozdělena mezi všechny spoluvlastníky. V § 7, náklady, bylo uvedeno, že náklady spojené s podáním návrhu na vklad vlastnického práva nese kupující. V § 7 bod 2 bylo uvedeno, že daň z nabytí nemovitých věcí zaplatí kupující,včetně případných nákladů na zajištění znaleckého posudku a dle § 7 bod 3, náklady na advokátní úschovu kupní ceny nese kupující.

23. Ze Smlouvy o depozitní úschově advokáta [číslo] ze dne [datum], bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právní zástupkyní žalovaného, jako schovatelem, a společností [právnická osoba], jako uschovatelem a spoluvlastníky předmětných nemovitostí, jako příjemci. Předmětem úschovy byla kupní cena, ve výši 12 000 000 Kč kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky o převodu nemovitostí,zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], dle kupní smlouvy, mezi nimi uzavřené. Bylo sjednáno, že za splnění podmínek jednotlivé částky, 4 000 000 Kč, budou převedeny na účet jednotlivých prodávajících. Bylo ujednáno, že náklady úschovy nese uschovatel ze svého.

24. Z výpisu z účtu žalovaného,vedeného u Poštovní spořitelny,bylo zjištěno, že [datum] po podání žaloby ke zdejšímu soudu, ve věci 7 C 6/2018, [právnická osoba] s.r.o., částku 748 000 Kč (provize za zprostředkování prodeje předmětných nemovitostí se týká jen částka 400 000 Kč).

25. Z usnesení zdejšího soudu č. j. 7 C 6/2018-43 ze dne 11. dubna 2019 bylo zjištěno, že bylo zastaveno řízení zahájené [právnická osoba] s. r. o. proti žalovanému [celé jméno žalovaného], o 400 000 Kč, z důvodu, že žalobce vzal žalobu zpět v celém rozsahu pro chování žalovaného. Kdy žalobkyně nepožadovala náhradu již vzniklých nákladů řízení za soudní poplatek, který se nevrací, tu část, a za náklady za právní zastoupení. Ve věci samé tedy jednáno nebylo.

26. Následně byl znovu žalovaný vyzván předžalobní výzvou již právním zástupcem žalobkyně z [datum] k vrácení žalované částky do 3 dnů. A předložen byl k tomu arch odeslané pošty z [datum].

27. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného sama dopisem k vrácení zálohy na kupní cenu dle Smlouvy o smlouvě budoucí z [datum], jednak ohledně smlouvy, která je předmětem tohoto řízení ve výši 140 000 Kč. A dále záloha na kupní cenu ze smlouvy, kde jako prodávající vystupoval pouze žalovaný, ve výši 60 000 Kč. Žalobkyně sdělila žalovanému, že tedy uhradila na kupní ceně za všechny nemovitosti tedy o 200 000 Kč více, než bylo sjednáno. A vyzvala k vrácení této částky.

28. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů soud učinil takový závěr o skutkovém stavu, že částka 140 000 Kč (která se týká nemovitostí, které jsou předmětem tohoto sporu), byla zaplacena žalovanému na jím sdělené účty, tak jak bylo ujednáno ve Smlouvě o budoucí kupní smlouvě z [datum], s tím, že ve smlouvě o smlouvě budoucí kupní bylo upraveno, že tato částka bude započtena na první část kupní ceny za sporné nemovitosti a zbytek kupní ceny měl být zaplacen do advokátní úschovy. Z obsahu Kupní smlouvy z [datum] pak bylo zjištěno, že tato částku 140 000 Kč nijak neřeší. Ani žalovaný v tuto dobu neučinil žádný úkon, kterým by např. tuto částku na něco započetl, nebo sdělil žalobkyni,v tuto chvíli, že má proti ní nějakou započitatelnou pohledávku. V řízení nebylo prokázáno, že by pan [příjmení] byl pověřen jednat za společnost žalobkyně. Toto nelze dovodit ani z toho, že byl pan [příjmení] pověřen jednatelem žalobkyně vyplnit předávací protokol k nemovitostem. Svědek [příjmení] vypověděl, že věděl, kdo je jednatelem žalobkyně, jen vyrozuměl, že pan [příjmení] s žalobkyní nějak spolupracuje, i žalovaný vypověděl, že dodatky ke smlouvě sice s panem [příjmení] vyjednával, ale vždy je pak dostal v písemné podobě, podepsané jednatelem žalobkyně. Navíc tyto skutečnosti, jsou samozřejmě zjistitelné z obchodního rejstříku, žalovaný v minulosti také podnikal. Takže rozhodně v řízení nebylo prokázáno, jak tvrdí, žalovaný, že na návrh žalovaného, žalobce, jednající panem [příjmení], přistoupil na to, že záloha na kupní cenu 140 000 Kč, je náhradou nákladů prodávajících za daň z nemovitosti, pojištění, atd., ve výši uvedené až v soudním řízení. Sám žalovaný vypověděl, že žalobkyni, případně ani panu [příjmení], dříve nikdy nespecifikoval, jaké náklady mu vznikají. Navíc ty ústupky, které žalobkyně udělala,se promítly do písemné smlouvy. Jestliže jak jednatel žalobkyně, tak zástupkyně žalovaného, nejprve uvedli, že se na tuto částku v posledním znění smlouvy zřejmě zapomnělo, jinak by nepochybně zástupkyně žalovaného trvala na tom, aby to bylo upraveno písemně, tak tuto verzi soud považuje za pravděpodobnější. V každém případě, zejména žalobkyně to potřebovala nějak vyřešit i účetně. Navíc jestliže žalovaný měl uzavřenu písemnou smlouvu s realitní kanceláří, takto měl být především on, kdo se měl zajímat o výsledek jednání mezi žalobkyní a realitní kanceláří. Nebylo vysvětleno, proč žalovaný se svým zprostředkovatelem přestal komunikovat.

29. Dle ust. § 1807 o. z., má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. Záloha se stává bezdůvodným obohacením, jakmile je zřejmé, že k uzavření smlouvy nedojde. V tuto chvíli je možno žádat o vrácení zálohy, případně i za trvání smlouvy. Dojde-li k uzavření smlouvy, započne běh promlčecí doby nejdříve tímto okamžikem, i kdyby následně smlouva byla shledána neplatnou. Poté, co práva ze Smlouvy o smlouvě budoucí kupní byla převedena ze [právnická osoba] na žalobkyni za úplatu, tak přešlo na žalobkyni i právo na vrácení této částky. Smlouva o smlouvě budoucí kupní byla prodloužena naposledy třetím dodatkem do [datum] Kupní smlouva byla uzavřena až [datum], tedy po uplynutí doby sjednané ve Smlouvě o smlouvě budoucí. Proto tedy tím datem [datum], pozbyla Smlouva o smlouvě budoucí své závaznosti, účinnosti a v tuto chvíli poprvé vzniklo žalobkyni právo na vrácení zálohy,ve výši 140 000 Kč. V tuto chvíli právní důvod tohoto plnění odpadl. Ani žalovaný v době do [datum], neučinil písemnou výzvu na žalobkyni, dle původní smlouvy o smlouvě budoucí. Nárok žalobkyně na vrácení této částky tedy nemůže být promlčen, pokud tím prvním dnem, kdy mohla žalobkyně tuto částku požadovat zpět, bylo [datum] a žaloba byla podána dne [datum].

30. Dle názoru soudu,v řízení nebylo prokázáno, že by jednak v rámci toho kontraktačního procesu došlo k takové dohodě mezi žalobkyní a žalovaným, ze které by soud mohl dovodit, že na žalovanou přešla povinnost zaplatit odměnu za zprostředkování, z písemné Smlouvy o zprostředkování, kterou žalovaný uzavřel s realitní kanceláří [právnická osoba], za kterou jednal pan [anonymizováno] základě plné moci. Pokud tato společnost musela podat proti žalovanému žalobu na zaplacení zprostředkovatelské odměny, tak byť v tomto řízení žalovaný tvrdí, že v tom sporu nebyl pasivně legitimován, tak nenechal soud tyto jeho námitky přezkoumat a částku žalovanou [právnická osoba] s.r.o., zaplatil dříve, než bylo jednáno ve věci samé.

31. Dle názoru soudu,po provedeném dokazování, nelze dospět k závěru, že přešla povinnost žalovaného z jeho Zprostředkovatelské smlouvy, na zaplacení odměny za zprostředkování na žalobkyni, jednak proto, že dodatek [číslo] je v tomto směru naprosto neurčitý, navíc smlouva ve znění toho dodatku [číslo] zanikla datem [datum] a kupní smlouva byla uzavřena až později.

32. Z výpovědi [jméno] [příjmení], jako svědka, bylo zjištěno, že nebyl společníkem, ani jednatelem zprostředkovatele v rozhodnou dobu, [právnická osoba] s.r.o. Jednal za společnost pouze na základě plné moci a jednatelem se stal až následně. Z výpovědi tohoto svědka bylo dále zjištěno, že byť bylo jednáno o tom, že by alespoň část zprostředkovatelské odměny mohla zaplatit žalobkyně,v řádu třeba 2 %, tak k žádné takové dohodě nakonec nedošlo. Poté, co jednak byl pan [příjmení] ujištěn svým právním zástupcem, že smlouva [právnická osoba] s.r.o., uzavřená s žalovaným, je v pořádku a navíc nebylo zřejmé, za co by vlastně žalobkyně takovou odměnu za zprostředkování měla platit,k žádnému úkonu, který by bylo možno označit za nějaké převzetí dluhu, nebo přistoupení k dluhu, dle názoru soudu,nedošlo. Žalovaný byl emaily jak od jednatele žalobkyně, tak od pana [příjmení], informován, že by muselo dojít k uzavření písemné dohody. O tom, že by taková dohoda byla písemně uzavřena ani od žalobkyně ani od zprostředkovatele žádnou informaci nedostal.

33. Pokud žalovaný tvrdil, že mělo dojít k zápočtu jeho nákladů, které spočívaly v tom, že kontraktační proces se prodlužoval,jednak z titulu toho, že musel platit daně za nemovitosti a dále tam musel dojíždět, platit pojištění za nemovitosti, tak sám žalovaný při jednání vypověděl, že nikdy, před podáním žaloby, žádnou takovou konkrétní pohledávku,ve vztahu k žalobkyni neuplatnil, ani jí své náklady nespecifikoval. Stalo se tak až v soudním řízení s tím, že takové nároky žalovaného byly specifikovány jako nároky z titulu náhrady škody.

34. Dle názoru soudu nebylo vůbec prokázáno, že by byly splněny nějaké základní předpoklady odpovědnosti za škodu, za kterou by odpovídala žalobkyně, navíc dle ust. § 1987 odst. 2 o. z. a rozhodnutí Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve věci 31 Cdo 684/2020, započítat lze jen pohledávku jistou. Žalobkyně namítla neplatnost takových zápočtů. Tomuto soud přisvědčil, že tedy nebylo prokázáno, že by měl žalovaný takovou započitatelnou pohledávku, jejímž zápočtem ze strany žalovaného, by pohledávka žalobkyně zanikla. Protože tedy nebyl zjištěn žádný titul, na základě kterého by si žalovaný mohl žalovanou částku ponechat, tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného a bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného žalovanou částku žalobkyni vrátit. Námitky žalovaného, že by jinak požadoval po žalobkyni vyšší kupní ceny také nemohly obstát, protože kupní cena byla stanovena dohodou účastníků smlouvy, nelze zpětně dovozovat, že by žalobkyně, s ohledem na její vyjádření shora, na vyšší kupní cenu přistoupila.

35. Po právní stránce soud věc posoudil především podle těchto zákonných ustanovení.

36. Dle ust. § 1785 o.z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

37. Dle ust. § 1807 o. z., má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

38. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

39. Dle odst. 2,bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. Dle ust. § 1982 odst. 1, o.z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

41. Dle ust. § 1987 odst. 2 o.z., pohledávka nejistá, nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

42. Dle rozhodnutí Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR, ve věci 31 Cdo 684/2020, pokud jde o výklad ust. § 1987 odst. 2 o. z., podle kterého pohledávka nejistá, nebo neurčitá, není způsobilá k započtení, Nejvyšší soud dovodil, že smyslem a účelem § 1987 odst. 2 o. z. je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky, zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné,nejisté, či neurčité pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, tzv. aktivní pohledávky, tj. pohledávky použité k započtení a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky, bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Nejistou, nebo neurčitou, ve smyslu vykládaného ustanovení, je tudíž zásadně právě pohledávka likvidní, tj. pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná, nejistá a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení, vyvolá namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí, spory o existenci či výši aktivní pohledávky. [jméno] nejistoty ohledně aktivní pohledávky je přitom nutné posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní, za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Jednostranné započtení odporující ust. § 1987 odst. 2 o. z. je tedy potom relativně neplatné a je na věřiteli pasivní pohledávky, aby vznesl námitku neplatnosti, dle ust. § 586 o. z.

43. Dle ust. § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

44. Dle ust. § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání.

45. Dle ust. § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

46. Dle ust. § 638 odst. 1 právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

47. Dle odst. 2,bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

48. Jestliže žalovaná částka nebyla na nic zúčtována, tak se stala bezdůvodným obohacením na straně žalovaného, které je povinen vrátit. Soud se neztotožnil s názorem žalovaného, že k jeho obohacení svědčil spravedlivý důvod, s odkazem na důvodovou zprávu k zákonu č. 89/2012 Sb., a judikaturu Nejvyššího soudu ČR, senátu 28 Cdo, na kterou žalovaný odkazoval.

49. Na danou věc naopak dopadá například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ve věci 28 Cdo 2570/2012, podle kterého žalovaná částka byla vymezena jako záloha, kterou žalobce zaplatil žalované jako zálohu na budoucí koupi dle smlouvy o smlouvě budoucí, právním důvodem poskytnutí plnění byla tedy zamýšlená koupě. Záloha byla tudíž důvodnou platbou, a to až do okamžiku, v němž bylo zřejmé, že zamýšlená smlouva nebude uzavřena. Teprve tímto okamžikem odpadá důvod, na jehož základě bylo plněno, záloha se stává bezdůvodným obohacením získaným jako plnění, jehož právní důvod dodatečně odpadl, a ten, kdo zálohu poskytl, se muže domáhat jejího vrácení.

50. Nebylo také prokázáno, že by žalobkyně na žalovaného, činila nějaký nátlak, aby uzavřel kupní smlouvu poté, co uplynula doba sjednaná ve Smlouvě o smlouvě budoucí. Pokud žalovaný tvrdí, že žalobkyně ve vztahu k němu zneužila nějaké síly, protože je zkušeným developerem, tak ale v řízení vyplynulo, že žalovaný dlouhá léta podnikal v tom sporném objektu, v oblasti zpracování dřeva a až do roku 2014 byl jednatelem jeho s.r.o. Bylo doloženo, že k prodlužování termínu k uzavření smlouvy došlo zejména proto, že probíhalo územní řízení u Městského úřadu Choceň a kupní smlouva byla uzavřena hned, jakmile bylo zřejmé, že není třeba měnit územní plán, dříve, než bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby.

51. Protože se žalovaný dostal do prodlení s vrácením žalované částky, bylo také rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit také zákonný úrok z prodlení z této částky, ve vazbě na výzvy žalobkyně k vrácení žalované částky Protože se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením žalované částky, vznikl žalobci nárok i na zaplacení úroků z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

52. Výrok o nákladech státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., náklady státu byly představovány cestovným svědka,ve výši 91 Kč.

53. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. plným úspěchem žalobkyně ve sporu, když náklady žalobkyně byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 600 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem při hodnotě úkonu dle ust. § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. („a.t.“) hodnota úkonu 6 700 Kč, dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t., za přípravu a převzetí zastoupení. Dále za předžalobní výzvu, podání žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t. vyjádření ze [datum], dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t., jednání u zdejšího soudu dne [datum], [datum], za dobu od 13 do 17 hodin, 2krát odměna 13 400 Kč a jednání [datum]. Dále za písemný závěrečný návrh a jednání u soudu, při kterém byl i vyhlášen rozsudek,dne [datum]. Dále 10x paušál po 300 Kč dle ust. § 11 odst. 4 a.t. a dále cestovné automobilem na cestě [obec] – [obec] a zpět, automobilem Volkswagen Multivan, [registrační značka], při průměrné spotřebě,dle velkého technického průkazu 6 l [číslo] km a vyhláškové ceně nafty 27,20 Kč, vzdálenost 240 km, jedna cesta 1 447,70 Kč, všechny cesty 5 791 Kč. Dále náhrada za ztrátu času k jednáním za 8,5 hodin po 100 Kč, dle § 14 odst. 3 a.t., tj. 3 200 Kč, tedy náklady bez DPH 78 991 Kč + 21 % DPH 16 588,11 Kč, celkem náklady včetně DPH 95 579,11 Kč, včetně soudního poplatku 101 179,11 Kč. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.