43 C 260/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Monikou Tupou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 3) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o určení neplatnosti závěti a určení, že žalobce je zákonným dědicem po zůstaviteli

I. Žaloba, podle které by soud určil, že závěť ze dne 27. 7. 2017, sepsána notářským zápisem NZ [anonymizováno] [rok], JUDr. [jméno] [anonymizováno], je neplatná, se zamítá.

II. Žaloba, podle které by soud určil, že žalobce je zákonným dědicem po zůstaviteli, [jméno] [celé jméno žalobce], narozeném [datum] a zemřelém [datum], se zamítá.

III. Žalobce je povinen doplatit České republice účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náklady státu, jejichž celková výše bude určena samostatným usnesením.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) náklady řízení, ve výši 22 506 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky,JUDr. [jméno] [příjmení].

V. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se proti žalovaným nakonec domáhal I. určení, že závěť ze dne 27. 7. 2017, sepsaná notářským zápisem NZ [anonymizováno] [rok] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou, je neplatná, II. určení, že žalobce je zákonným dědicem, po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [datum] a zemřelému dne [datum]. Žalobu žalobce odůvodnil tak, že [název soudu] projednává prostřednictvím notářky, jako soudní komisařky, JUDr. [jméno] [příjmení], dědické řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [datum] a zemřelému [datum], posledně evidenčně bytem [adresa], který byl otcem žalobce. Řízení probíhá pod spisovou značkou [spisová značka] a [spisová značka]. Žalobce tvrdil, že v rámci dědického řízení vyšlo najevo, že zůstavitel zanechal závěť, kterou ustanovil svým jediným dědicem prvou žalovanou, [celé jméno žalované]. Žalobce tvrdí, že uvedená závěť je neplatná, proto podal žalobu na určení její neplatnosti. Žalobce tvrdil, že zůstavitel byl v době sepisu závěti těžce nemocný, závěť byla sepsána v Institutu klinické a experimentální medicíny, na kardiologickém oddělení, v pokoji [číslo] byla sepsána notářským zápisem NZ [anonymizováno] [rok] notářkou, JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce odkazoval na předchozí právní úpravu, ačkoli závěť byla sepsána v roce 2017, na ust. § 581 občanského zákoníku, zákona č. 40/1964 Sb., ohledně svéprávnosti zůstavitele,v době sepisu závěti. Žalobce tvrdil, že je pravděpodobné, že v důsledku nemoci, pro kterou byl zůstavitel v době sepisu závěti hospitalizován, se nacházel v duševní poruše, která ho činila neschopným právně jednat. Žalobce tvrdil, že dle jeho informací, byl po dobu své hospitalizace zůstavitel zcela izolován od svých blízkých. Dle tvrzení žalobce, prvá žalovaná byla jedinou osobou, která ho navštěvovala. Žalobce uvedl, že nemá žádné podklady k tomu, aby doložil, jakými onemocněními zůstavitel trpěl. Tvrdil, že o závažnosti nemoci otce se dozvěděl až v době jeho úmrtí. Žalobce tvrdil, že jeho otec dříve jednal se všemi svými dětmi bez rozdílu a žádné z jeho dětí se nedopustilo vůči otci jednání, které by mělo mít za následek jejich vydědění. Tvrdil, že o duševní poruše zůstavitele svědčí i to, že ze svých odkazů vynechal i svou dceru, [celé jméno žalované], která tam není uvedena ani jako odkazovník, ani jako dědic a je na ni pamatováno pouze pro případ, že by nedědila prvá žalovaná. Žalobce dále uváděl, že on sám s nějakým pořízením pro případ smrti, se svým otcem nikdy nehovořil.

2. V průběhu řízení do řízení přistoupily další účastnice na stranu žalovanou, paní [celé jméno žalované], jako žalovaná 2) a [celé jméno žalované], jako žalovaná 3) dcery zůstavitele, usnesením Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací].

3. Prvá žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že jednak není zřejmé, z čeho žalobce dovozuje, že zůstavitel trpěl duševní chorobou a nebyl ve stavu, kdy by byl schopen činit právní úkony, když zároveň uvedl, že k tomuto nemá žádné podklady. Prvá žalovaná odkazovala na lékařskou zprávu z 27. 7. 2017, ze které bylo zjištěno, že pořizovatel závěti utrpěl srdeční selhání, ale jinak je orientovanou osobou, místem, časem i kontextem, spolupracuje, adekvátně reaguje, nemá poruchy řeči, ani hrubé poruchy myšlení. A dále odkazovala na výslech svědků, Bc. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Na rozdíl od žalobce,se prvá žalovaná nedomnívala, že by ve výpovědích svědků závěti, před notářkou, byly rozpory. Doplnila, že zůstavitel,vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, nemohl závěť vlastnoručně podepsat, nebo sepsat. Ale žalobce neuvádí žádná tvrzení k tomu, že by jeho zdravotní stav znemožňoval porozumění čtenému textu, když není podstatné, zda závěť byla sepsána na místě nebo předem, podle vůle zůstavitele, ale to,zda byla na místě samém zůstaviteli řádně přečtena a v jeho přítomnosti podepsána. K námitkám žalobce ohledně opomenutí dcery zůstavitele, [celé jméno žalované], třetí žalované, prvá žalovaná uvedla, že jak prvá žalovaná, do té doby manželka zůstavitele, tak jeho dcera, [celé jméno žalované], závěť uznaly za pravou a platnou v celém rozsahu, bez jakýchkoli námitek. Uvedly, že zůstavitel byl zcela způsobilý k právnímu jednání a nijak nezpochybnily důvody k projevu jeho vůle. Dále prvá žalovaná poukazovala na to, že pokud je závěť pořizovaná ve formě notářského zápisu, pak notářský řád obsahuje zvláštní ustanovení o tom, které osoby nemohou působit při sepisování notářského zápisu jako svědci, či tlumočníci, s odkazem na ust. § 66 notářského řádu. [příjmení], které se účastnily podpisu závěti, jako svědci, nejsou osobami vyloučenými z účasti na pořizování závěti. Ing. [jméno] [příjmení] není osobou blízkou ve vztahu k prvé žalované, s odkazem na definici osoby blízké a pan [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl zaměstnancem žalované, ale samostatným státním zaměstnancem se služebním označením rada, dle ust. § 7 odst. 2, písm. d) zákona o státní službě.

4. Druhá žalovaná se k věci vyjádřila tak, že považuje za pravdivé skutečnosti uvedené žalobcem v žalobě. Uvedla, že prvá žalovaná odmítla sdělit, kde je její manžel, otec druhé žalované, hospitalizován, tvrdila, že si nepřeje být kontaktován, tvrdila, že mu prvá žalovaná odebrala mobilní telefon. Dále uvedla, že celá léta, kdy rodiče byli rozvedeni, jezdil zůstavitel matku druhé žalované navštěvovat, když potřebovala něco opravit, nebo jen tak si popovídat. Uvedla, že i k druhé žalované, navštívit druhou žalovanou a její děti, jezdil zůstavitel někdy na zapřenou, aby to prvá žalovaná nevěděla.

5. Třetí žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že stejně jako před notářkou,považuje závěť za pravou a platnou. Má za to, že její otec, ačkoli byl tělesně nemocný, byl duševně,při pořizování závěti,zcela zdráv a způsobilý k právnímu jednání. Proto tedy otcovu poslední vůli nezpochybňuje a navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

7. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], bylo zjištěno, že zde bylo zahájeno dědické řízení,ohledně zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], zemřelého [datum], s posledním místem trvalého pobytu [obec a číslo] – [obec], [ulice a číslo], s faktickým pobytem [adresa]. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že vypravitelem pohřbu byla manželka, [celé jméno žalované], prvá žalovaná.

8. V průběhu dědického řízení bylo zjištěno, že byla dohledána závěť,uložená u notářky JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem v [obec]. Závěť byla zaslána notářce do dědického spisu dne 16. ledna 2018.

9. Z Protokolu o zjištění stavu a obsahu závěti č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že byl zápis sepsán notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], listina byla uložena ve sbírce listin u notářky. Jako osoby, které listinu podepsaly, byla uvedena manželka, [celé jméno žalované] a svědci právního jednání Bc. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení].

10. Z Notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok], sepsaného dne 27. 7. 2017 v Institutu klinické a experimentální medicíny v [obec a číslo], na kardiologickém oddělení, v pokoji [číslo] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou, se sídlem v [obec], bylo zjištěno, že touto smlouvou došlo k zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, p. [celé jméno žalobce] a prvé žalované, účastníci prohlásili, že mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] zastavěnou plochu a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, na pozemku parc. [číslo] zahradu parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha, na základě kupní smlouvy ze dne 28. 4. 2005, s vkladem práva do katastru nemovitostí,s právními účinky vkladu od 29. 4. 2005. Tímto notářským zápisem došlo ke zúžení SJM, kdy nadále nebudou do SJM, s účinky ode dne vkladu do katastru nemovitostí, spadat uvedené nemovitosti a stanou se výlučným vlastnictvím manželky [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalované], narozené [datum]. Bylo zde uvedeno, že tento zápis je v souladu se souhlasným prohlášením účastníků a dalšími dokumenty, které byly notářce předloženy. O tomto byl notářský zápis sepsán, účastníkům [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] přečten a jimi v plném rozsahu schválen. Přítomnými svědky úkonu byli Bc. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], kteří prohlásili, že byli přítomni po celou dobu projevu vůle [jméno] [celé jméno žalobce] o tom, co má být pojato do notářského zápisu, při předčítání notářského zápisu a při tom, kdy jej účastník [jméno] [celé jméno žalobce] schválil. Notářský zápis byl přítomnými svědky úkonu, účastnicí [celé jméno žalované] a notářkou podepsán.

11. Dále z Protokolu [spisová značka] bylo zjištěno, že byla ve sbírce listin u notáře uložena závěť sepsaná notářkou JUDr. [jméno] [anonymizováno] formě notářského zápisu.

12. Z Notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že byl také sepsán na místě v Institutu klinické a experimentální medicíny na kardiologickém oddělení,v pokoji [číslo] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], v přítomnosti [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], za přítomnosti dvou svědků právního jednání,pana Bc. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], kteří byli přivzati v zájmu účastníka [jméno] [celé jméno žalobce], který nemůže psát. Svědci prohlásili, každý samostatně, že nejsou vyloučenými svědky,v souladu s ust. § 66 notářského řádu.

13. Ze Závěti samotné bylo zjištěno, že zůstavitel za univerzální dědičku veškeré jeho pozůstalosti, tedy nemovitých a movitých věcí, povolal svoji manželku, prvou žalovanou, [celé jméno žalované]. Této dědičce nařídil vydat z jeho pozůstalosti odkazovníkům - dceři [celé jméno žalované], narozené [datum], druhé žalované, předmět odkazu, kterým je finanční částka 100 000 Kč a ideální polovinu vzhledem k celku, půdy orné, parc. [číslo] ostatní plochy, parc. [číslo] nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], pro případ, že by se odkazovník [celé jméno žalované] jeho smrti nedožila, případně z jakéhokoli jiného důvodu odkaz nenabyla, ustanovil náhradními odkazovníky její děti a jeho [anonymizováno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum] a [anonymizováno] [celé jméno žalované], narozenou [datum]. Pro případ, že by se některý z odkazovníků smrti zůstavitele nedožil, nebo odkaz nenabyl, ustanovil náhradním odkazovníkem druhého z nich. 14. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], žalobci, učinil předmětem odkazu finanční částku 100 000 Kč, ideální ½ shora uvedených nemovitostí v k. ú. [obec] nad [anonymizováno], a pro případ, že by se odkazovník [celé jméno žalobce] smrti zůstavitele nedožil, případně odkaz nenabyl, ustanovil náhradním odkazovníkem druhou žalovanou, [celé jméno žalované]. Pro případ, že ona by se smrti zůstavitele nedožila, případně odkaz nenabyla, jeho [anonymizováno] [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [celé jméno žalované].

15. Dále zeti,Ing. [jméno] [příjmení], narozenému [datum], odkázal samonabíjecí pistole [jméno], vzor P 99, 9 [příjmení], s uvedeným výrobním číslem a pistole [příjmení] [jméno], vzor Duo 6,35, a pro případ, že by se odkazovník,Ing. [jméno] [příjmení], smrti zůstavitele nedožil, případně odkaz nenabyl, ustanovil náhradními odkazovníky jeho děti a vnuky zůstavitele, [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Pro případ, že jeden z nich by se smrti zůstavitele nedožil, ustanovil náhradním odkazovníkem druhého z nich. Pro případ, že by tehdejší manželka, [celé jméno žalované], předem dědictví odmítla, či z jiného důvodu nenabyla, povolal za dědice veškeré jeho pozůstalosti jeho dceru, [celé jméno žalované], třetí žalovanou. V případě, že by tato předemřela, dědictví odmítla, či z jiného důvodu nenabyla, odkázal veškeré dědictví svým vnukům,Ondřeji [příjmení] a [jméno] [příjmení]. A pokud by tedy dědila [celé jméno žalované] a její děti, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], bylo jim nařízeno vydat z pozůstalosti odkazovníkům dceři [celé jméno žalované] a synovi [celé jméno žalobce] uvedené nemovitosti a finanční částky, každému z nich 100 000 Kč. Pro případ, že by se jeden z uvedených odkazovníků, vnuků, smrti zůstavitele nedožil, nebo z jiného důvodu dědictví nenabyl, ustanovil náhradním odkazovníkem druhého z nich.

16. Za vykonavatele závěti určil zůstavitel manželku, [celé jméno žalované], v případě, že by ho předemřela, nebo nemohla zastávat funkci vykonavatele závěti, povolal náhradního vykonavatele, [celé jméno žalované], třetí žalovanou. Dále zde bylo uvedeno, že si byl zůstavitel vědom toho, že v případě, že by jeho děti, [celé jméno žalované] a [celé jméno žalobce], uplatnily své dědické právo, musí se jim dostat alespoň tolik, kolik činí ¼ jejich zákonného podílu, povinný díl, kdy ve smyslu ust. § 1654 zákona č. 89/2012 Sb. nepominutelný dědic právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu, nedohodne-li se s dědici ze závěti jinak.

17. Zápis byl podepsán svědky [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a notářkou JUDr. [jméno] [příjmení].

18. Prvá žalovaná, [celé jméno žalované], na výzvu notářky závěť uznala jako pravou a platnou, ničeho proti ní nenamítala a dědická práva uznala,včetně funkce vykonavatele závěti. Nepopírala určené odkazy, odkazovníky řádně vyrozuměla. Uvedla, že závěť byla pořízena platně, její manžel byl zcela způsobilý k právnímu jednání a byl to projev jeho pravé a svobodné vůle, učiněný z jeho vlastního rozhodnutí, bez nátlaku, majetek takto rozdělit chtěl a věděl, co dělá.

19. K výzvě notářky se žalobce vyjádřil tak, že neuznává výlučné dědické právo pozůstalé manželky, [celé jméno žalované]. 20. [celé jméno žalované] plně souhlasila se závětí, uznala ji za pravou a platnou v plném rozsahu. Uvedla, že otec byl zcela způsobilý k právnímu jednání a byl to projev jeho pravé a svobodné vůle, učiněný z jeho vlastního rozhodnutí, bez nátlaku. Třetí žalovaná nepožaduje z pozůstalosti nic, ani svůj povinný díl.

21. Z Protokolu o výslechu svědka, Bc. [jméno] Baka,který je součástí dědického spisu, ze dne 22. června 2018, u zdejšího soudu, notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že byl osloven pozůstalou manželkou, prvou žalovanou, aby se účastnil,jako svědek, při pořízení závěti jejího manžela. Pořizovatele závěti neznal, nikdy předtím ho neviděl, pozůstalou manželku zná ze zaměstnání, její žádosti vyhověl, na místo se dostavil. On, druhá svědkyně a prvá žalovaná a notářka, kterou také neznal, společně vstoupili do pokoje, kde byl zůstavitel hospitalizován. Notářka již napsanou listinu pořizovateli přečetla, svědek obsah slyšel, pořizovatel během čtení vyjadřoval slovně svůj souhlas se čteným textem. Svědek se se základním obsahem seznámil, nahlédl do listiny, základní obsah si přečetl. Potom listinu podepsala svědkyně, pak on. Nepamatoval si, zda nebo kdy listinu podepsala notářka. Z výpovědi svědka před notářkou bylo zjištěno, že podle jeho pozorování p. [celé jméno žalobce] nebyl schopen se fyzicky podepsat, dělalo mu problém listinu i uchopit a s ní manipulovat. Kromě fyzických problémů se mu jevil zcela orientovaný v čase, prostoru, adekvátně reagoval na vnější podněty, poznával lidi ve svém okolí, zřetelně se vyjadřoval souhlasně, s obsahem závěti. Po podepsání závěti všichni odešli a listinu si převzala zřejmě notářka. Na místě byl zřejmě jeden originál závěti. Z výpovědi svědka dále bylo zjištěno, že se domnívá, že byl zůstavitel hospitalizován z důvodu problémů se srdcem. Ty problémy s motorikou končetin se projevovaly u pořizovatele závěti tak, že měl problémy věci uchopit, neudržel kelímek s vodou, nemohl si upravit pokrývku. Svědek neznal ani nikoho z odkazovníků.

22. Z Protokolu o výslechu svědkyně, Ing. [jméno] [příjmení], z 22. června 2018 provedeného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], u zdejšího soudu, bylo zjištěno, že byla pozůstalou manželkou požádána, aby byla svědkem při pořízení závěti jejího manžela,v nemocnici v [část obce]. S pozicí svědka souhlasila, na pokoj do nemocnice IKEM se dostavila, společně s druhým svědkem a manželkou pořizovatele závěti. Společně s notářkou vstoupili do pokoje, kde byl zůstavitel. Notářka obšírně probírala obsah závěti, obsah rozhodnutí pořizovatele závěť učinit, poté listinu přečetla, pořizovatel během čtení vznášel doplňující dotazy a komentáře, že takto konkrétně chce závěť pořídit a majetek uspořádat, čtený obsah odsouhlasil, poté listinu i oba svědci podepsali a také notářka. Pořizovatele závěti i jeho rodinu svědkyně i její rodina zná, jsou rodinnými přáteli delší dobu. Věděla, že pořizovatel závěti byl nemocný se srdcem, prodělal zákrok v narkóze, jako následky, komplikace, měl oteklé ruce. Pravděpodobně byla výrazně omezena nebo vymizela motorika prstů rukou. A byť chtěl ruce ovládat, ta hybnost byla minimální. Připravenou závěť přinesla notářka jako hotový text a pořizovateli ho přečetla. Po přečtení listiny se notářka zeptala zůstavitele, zda listině rozumí, zda s obsahem souhlasí a on zřetelně odpověděl„ ANO“. Svědkyně tedy slyšela obsah čtené závěti, seznámila se ze základním obsahem listiny, základní body si přečetla, listinu podepsala. A z výpovědi svědkyně bylo zjištěno, že byla překvapena zdravotním stavem pořizovatele, který byl orientován v čase, prostoru, věděl, jaký úkon činí, jak s majetkem nakládá. Když do nemocnice šla, obávala se, že stav zůstavitele bude horší. Z výpovědi svědkyně dále bylo zjištěno, že zná dceru z druhého manželství zůstavitele a děti z prvního manželství, od vidění. V rámci přátelských vztahů jí že zůstavitel sděloval, že již dříve chtěl majetkové vztahy uspořádat, řešit, chtěl sepsat závěť, ale věc odkládal, až se jeho zdravotní stav zhoršil. Ta kontrola obsahu závěti svědkyni trvala zhruba 15 minut a celkem tam s druhým svědkem strávili zhruba 2 hodiny. Z výpovědi svědkyně dále bylo notářkou zjištěno, že od prvé žalované věděla, že na ni zůstavitel naléhal, aby zajistila realizaci pořízení závěti v nemocnici O úmrtí zůstavitele ji manželka informovala telefonicky. Z výpovědi svědkyně zde také bylo zjištěno, že jí zůstavitel říkal, že chce pořídit závěť a vyřešit svůj majetek, protože se obával, že pokud by se mu něco stalo, že pozůstalá manželka a dcera,Ing. [celé jméno žalované], by mohly mít majetkové problémy, nebo přijít o střechu nad hlavou a obával se tlaku bývalé manželky přes děti z prvního manželství, ohledně majetkového vypořádání jeho pozůstalosti. Z výpovědi svědkyně před notářkou, dále bylo zjištěno, že ví, že také došlo ke zúžení rozsahu SJM, což bylo řešeno společně se závětí a smlouva o zúžení SJM byla notářkou také připravena. A v rámci tohoto byl řešen dům, bydliště zůstavitele.

23. Ze Záznamu, který je součástí dědického spisu, ze dne 27. 7. 2017, bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobce] žádal o sepsání závěti notářským zápisem a byla předložena zpráva z neurologického konzilia, s datem 27. 7. 2017, 14:53 hodin, podepsána MUDr. [jméno] [příjmení], důvodem bylo vyjádření ke kognitivnímu stavu, orientaci pacienta, který plánuje podepsat právní dokumenty. Závěr MUDr. [příjmení] byl takový, že pacient je po srdečním selhání, s nutností umělé plicní ventilace, po proběhlé recentní ischemické centrální mozkové příhodě, s centrální diparézou, pacient byl toho času orientován o základních modalitách, bez poruchy řeči, či hrubé poruchy myšlení, patrný snížený kognitivní výkon. Subjektivně se cítil slabý. Objektivně lucidní, orientovaný osobu, místem, časem i kontextem, bez známek afázie, spolupracoval, reagoval adekvátně. Složitější úkony s mírnou latencí. Pokud jde o horní končetiny, bylo uvedeno, vpravo středně těžká paréza kořenová, akrum s lehkým deficitem, vlevo oslabení akra, reflexy živé, vpravo minga zvolna pokládá k podložce, vlevo pouze pokles na akru.

24. Součástí dědického spisu pak je oceňování majetku a shromažďování evidence majetku, po zůstaviteli. Notářka tedy neuložila nikomu podání žaloby, ale žalobce notářce oznámil,dne 5. 9. 2018, že žalobu ke zdejšímu soudu podal. Stejně tak původně podala žalobu ke zdejšímu soudu v této věci i druhá žalovaná, paní [celé jméno žalované], o určení neplatnost závěti, což bylo sděleno notářce, JUDr. [jméno] [příjmení], dne 1. 10. 2018. Žaloba ve věci druhé žalované, [celé jméno žalované], byla vedena u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žaloba byla [celé jméno žalované] podána pouze proti pozůstalé manželce, [celé jméno žalované], o určení neplatnost závěti, následně o určení, že je dědičkou po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce]. Ve věci [spisová značka], bylo řízení zastaveno, usnesením č. j. [číslo jednací], ze dne 6. června 2019, poté, co žalobkyně, [celé jméno žalované], vzala žalobu, zpět. Řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby dne 6. června 2019.

25. Notářka tedy neuložila nikomu u účastníků podání žaloby, takže ani neformulovala případně sporné otázky, nebo znění konečného návrhu, kterého by se měl někdo z účastníků domáhat, ale usnesením ze dne 3. října 2018, č. j. 34 D 2847/2017-191, bylo dědické řízení přerušeno, do skončení uvedených dvou řízení zahájených u zdejšího soudu.

26. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že jeho vztah s otcem považoval za dobrý. V průběhu posledních pěti let jeho života se vídali několikrát do roka. Žalobce ho navštěvoval buď v domě v [anonymizováno] a vídali se i při běžných příležitostech, narozeninách, Vánocích apod., kromě toho, že v posledních asi dvou letech žalobce Vánoce nijak neslavil. Žalobce navštěvoval svého otce i v přítomnosti jeho manželky a dcery. Ohledně zdravotního stavu žalobce věděl o tom, že otec byl několik let před úmrtím hospitalizován, v nemocnici na Karlově náměstí, kvůli problémům s prokrvením rukou, nebo prstů. O té poslední hospitalizaci byl informován až tak, že když chtěl otce kontaktovat, od prvé žalované se dozvěděl, že je na nějakém dlouhodobějším léčení a nebylo přesně řečeno, o co se jedná, s tím, že si otec návštěvy nepřeje. Proto ho při té poslední hospitalizaci ani nemohl navštívit. Fakticky viděl žalobce otce naposledy někdy v říjnu,před jeho úmrtím a jeho stav označil za dobrý. O úmrtí otce se dozvěděl od jeho manželky,v den úmrtí. O existenci závěti se dozvěděl v den, kdy otec zemřel. Žalobce jel do nemocnice a potom i s prvou žalovanou do jejich domu a byl prvou žalovanou informován, že závěť existuje. V tu chvíli neznal její obsah. O obsahu závěti se dozvěděl až v probíhajícím dědickém řízení. To, že otec žalobce nebyl způsobilý k sepsání závěti, žalobce dovodil z obsahu závěti. Uváděl, že otec by takto nikdy nepostupoval, protože všechny děti bral jako rodinu. Navíc žalobce tvrdil, že existují rozpory ve výpovědích svědků, kteří se účastnili pořízení závěti v nemocnici. Žalobce neměl informace o tom, jaké lékaře otec před smrtí navštěvoval, kde se léčil, nevozil ho nebo nedoprovázel nikam k lékařům, otec ho o takovou pomoc ani nežádal.

27. Z výpovědi druhé žalované bylo zjištěno, že vztah s otcem označila za dobrý. Vídali se několikrát do roka, on většinou přijel za nimi, nebo za vnoučaty, v rámci narozenin, Vánoc, apod. Účastnil se takových akcí, jako když šla dcera žalované do školy, nebo syn na střední školu apod. Občas byla na návštěvě i u něj v domě, v přítomnosti jeho manželky, nebo dcery [jméno]. I ta někdy byla u nich na návštěvě. Podrobné informace o zdravotním stavu otce druhá žalovaná neměla, protože on o tom moc hovořit nechtěl. Byla informována o jeho hospitalizaci na [obec] náměstí, kde nechtěl, aby ho navštívila. Tak proto to neudělala. O poslední hospitalizaci se dozvěděla, až když se nemohla otci dovolat, někdy koncem prázdnin. Od prvé žalované se dozvěděla, že je otec hospitalizován, že si návštěvy nepřeje. O tom, že otec zemřel, se dozvěděla druhá žalovaná v den jeho smrti od bratra, který jí telefonoval do zaměstnání. Rozloučit se s ním do nemocnice nejela. O existenci závěti se dozvěděla v rámci dědického řízení. Druhá žalovaná zdravotní stav otce, asi dva roky před smrtí, nepovažovala za dobrý. Navenek se to projevovalo třeba tak, že měl promodralé ruce, nemohl něco uchopit, nebo nemohl s rukama moc dělat. Ruce měl oteklé. A pokud to s ním chtěla nějak řešit, tak obrátil komunikaci na nějaké jiné téma s tím, že má druhá žalovaná dost svých starostí. O nějaké mentální způsobilosti otce v tu dobu druhá žalovaná žádné pochybnosti neměla. K okolnosti sepisu závěti uvedla druhá žalovaná, že se nedomnívá, že by na tu mentální stránku otce měla vliv operace, nebo narkóza, ale domnívala se, že ta situace byla zneužita. Po té medicínské stránce se k tomu vyjádřit nemůže a fakticky otce ani neviděla, ale dovozuje to z obsahu závěti. Domnívala se, že takto by otec nikdy nepostupoval. Toto také vedlo druhou žalovanou k tomu, že sama podala žalobu o určení neplatnosti závěti, kterou vzala zpět z toho důvodu, že se domnívala, že žaloba nemůže být podána dříve, než bude skončeno dědické řízení, nebo tak jí to bylo vysvětleno její advokátkou, pokud jde o ten povinný díl.

28. Z výpovědi třetí žalované, dcery zůstavitele, bylo zjištěno, že vztah k otci označila rozhodně za dobrý. Ve společné domácnosti s ním žila někdy do roku 2011, kdy se vdala. Potom se vídali minimálně jednou měsíčně, ale třeba v době letních prázdnin, v době, kdy už měla děti, bývali i delší dobu v nemovitosti v [anonymizováno]. Jinak se stýkali při běžných rodinných příležitostech. Vídala se i s žalobcem, nebo s druhou žalovanou. S tou potom méně v době, kdy se druhá žalovaná přestěhovala do [anonymizováno]. Otec třetí žalované byl opakovaně hospitalizován, jednak v krčské nemocnici, jednak potom v IKEMU. Měl problémy s rukama, které špatně fungovaly, zejména v době chladnějšího počasí. Stěžoval si, že nemůže vykonávat nějaké zahradnické práce, protože se mu např. nůžky špatně drží. Jeho ošetřující lékařkou byla MUDr. [příjmení], na [anonymizováno] [ulice], chodil na kardiologii, neurologii, byl také vyšetřován s ledvinami, dvakrát hospitalizován v [část obce] a potom v IKEMU. Pokud jde o poslední hospitalizaci, tak byl odvezen do nemocnice někdy v polovině července poté, co prodělal srdeční selhání. Byl uveden do umělého spánku, ve kterém byl asi týden. Potom byli informováni, že asi po týdnu byl probuzen a mohli ho už navštívit. Otec si návštěvy v nemocnici nepřál, takže třetí žalovaná tam jezdila třeba jednou týdně, přivezla nějaké těžší věci, aby to nemusela nosit matka, která má problém s kyčlí. Ale obecně ten jeho přístup byl takový, že nechtěl, aby tam chodily návštěvy, takže ani žalobce nebo druhá žalovaná. Po probuzení z umělého spánku bylo zjištěno, že se otec může špatně pohybovat, nejprve se nemohl ani posadit. Postupně se jeho stav zlepšoval. Nějakým částečným způsobem mohl ruce ovládat. Z tohoto důvodu, pokud původně měl dotykový telefon, mu pořídili telefon tlačítkový, který měl u sebe. Pokud chtěl někomu zavolat, takto mohl udělat za pomoci sestry, nebo potom i sám. V době po tom probuzení z umělého spánku byla třetí žalovaná přítomna u jeho telefonátu, v blízkosti matky, kdy si otec přál, aby prvá žalovaná zajistila nějakého notáře, že chce sepsat závěť. Toto bylo v noci, tak matka otci vysvětlovala, že v noci tam tedy nikdo nepojede. Ale o tom, že chce otec sepsat závěť, věděla třetí žalovaná už před tímto telefonátem, protože otec měl zřejmě obavu, že by se jeho stav mohl zhoršit, chtěl, aby to bylo co nejdříve. Třetí žalovaná zhruba věděla, co si otec přeje. Přímo s notářkou nejednala a nebyla ani přítomna u sepisu, nebo tlumočení té závěti. K tomu, že si otec nepřál zejména návštěvy druhé žalované, to vysvětloval tak, že ho to zatěžovalo nebo vyčerpávalo. Proti závěti třetí žalovaná žádné výhrady nemá. Třetí žalovaná měla telefonické kontakty na žalobce i druhou žalovanou, ale v době hospitalizace otce jí nikdo z nich nevolal, nebo nežádal o zajištění nějaké návštěvy.

29. Ze Znaleckého posudku znalce, [celé jméno znalce], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, [číslo] ze dne 28. 5. 2021, bylo především ze závěrů znaleckého posudku zjištěno, že psychický stav [anonymizováno] [celé jméno žalobce], bylo možno posoudit jen dle záznamů ve zdravotní dokumentaci. Znalec měl k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci posuzovaného, vedenou v IKEMU, [obec a číslo], kde není uvedena žádná duševní porucha ke dni sepisu závěti,formou notářského zápisu. Znalec dospěl k závěru, že vzhledem k celkovému stavu a prodělanému srdečnímu selhání s resuscitací, následné cévní mozkové příhodě, je možno předpokládat jisté celkové kognitivní oslabení, jak je uvedeno i v neurologickém vyšetření, ke dni sepisu závěti, to však není blíže specifikováno. Vzhledem k výše uvedenému, mohl [jméno] [celé jméno žalobce], projevit svou opravdovou a vážnou vůli k pořízení závěti. Ve zdravotnické dokumentaci nejsou uvedeny žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že posuzovaný pan [celé jméno žalobce], byl stižen při tomto projevu vůle duševní poruchou nebo onemocněním. V rozhodné době užíval pan [celé jméno žalobce] léky Fraxiparine (lék na ředění krve), Unasyn (antibiotikum), Furosemid (diuretikum), Verospiron (lék na přídatnou léčbu při srdečním selhání a vysokém krevním tlaku) Condroloc (lék na snižování sekrece žaludeční šťávy), Euthyrox, (hormon štítné žlázy), Betaloc (lék na vysoký krevní tlak). Nejednalo se o léky, které by měly vliv na jeho psychický stav.

30. Z výpovědi znalce před soudem bylo zjištěno, že pro vypracování znaleckého posudku a odpovědi na soudem položené otázky, měl k dispozici dostatek zdravotnické dokumentace. Obdržel v IKEMU kompletní dokumentaci, která byla k dispozici jak z roku 2017, tak z předchozích hospitalizací. Z výpovědi znalce bylo zjištěno, že dokumentace byla vedena velice pečlivě, ošetřujícími lékaři i s pokyny pro personál, vždy po ukončené směně. U zemřelého bylo zjištěno onemocnění sklerodermií, případně Raynaudovým syndromem, jako symptomem, nebo projevem té nemoci, tak toto onemocnění způsobuje zánětlivé stavy kůže, nebo vazů. V rámci konzilia bylo konstatováno oslabení horních končetin, tyto projevy mohly souviset i s kardiomyopatií. Samozřejmě mnohem závažnější byla ta situace, kdy byl pan [celé jméno žalobce], po srdečním selhání, kde zároveň v důsledku fibrilace došlo k embolizaci, nebo ke kardioembolizační cévní mozkové příhodě, musel být tedy z těchto důvodů oslaben. Pokud jde o závěry lékařského konzilia, ze dne 27. 7., tak bylo jednáno s panem [celé jméno žalobce] jako se zcela svéprávným, způsobilým rozhodovat o sobě i o jeho další léčbě, ať už při prvotním odmítnutí další léčby, nebo diagnostických úkonů, případně potom souhlasem s doporučenou léčbou, katetrizací a umístěním kardiostimulátoru. Samozřejmě se jednalo o stav život ohrožující. Lékaři dávali panu [celé jméno žalobce] informované, i poměrně složité souhlasy a po nějaké další konzultaci, s dalším lékařem, se rozhodl další léčbu podstoupit a bylo tam uvedeno, že byl k tomu rozhodnutí zcela schopen, nebo při plném vědomí se tak rozhodl. V době sepisu závěti nebral žádné léky, které by mohly ovlivnit jeho duševní stav. Až poté, vzhledem k jeho obavě z následujícího zákroku, mu bylo podáváno antidepresivum Cipralex v dávce 10 mg a také Neurol, kde dávka uvedena není, ale znalec se nedomníval, že tyto léky by na jeho rozhodování měly nějaký vliv a byly podávány až později, po pořízení závěti. Pokud bylo v závěrech neurologického konzilia uvedeno, že měl snížené kognitivní funkce, znalec tento závěr hodnotil jako nic neříkající a mohl znamenat, že celkově byl takový zpomalený, pokud jde o reakce. Účinek antidepresiva Cipralex se projeví třeba až za 14 dní, Neurol je podáván na uklidnění, pro nějaké okamžité zklidnění.

31. Soud nedoplnil dokazování opětovnou výpovědí svědků pořízení závěti, kteří byli vyslechnuti notářkou, ani výslechem notářky, dle názoru soudu, s odstupem doby, nelze očekávat, že by uvedli nějaké nové skutečnosti.

32. Dále soud nevyslechl lékaře,MUDr. [příjmení], k záznamu ve zdravotnické dokumentaci z 27.7.2017, protože znalec se vyjádřil tak, že měl dostatek podkladů k vypracování posudku, pojem, který lékař použil vysvětlil, navíc, i u tohoto lékaře, lze těžko očekávat, že s ohledem na množství pacientů, které od té doby vyšetřil, na tak exponovaném pracovišti, s odstupem čtyř let, že by byl schopen sdělit nějaké nové skutečnosti. Pan [celé jméno žalobce] byl navíc v ten den vyšetřen více lékaři, kteří mu dávali informované souhlasy, jak znalec popsal.

33. V daném případě tedy nebylo postupováno dle § 170 odst. 1 z. ř. s., protože notářem nebyl označen dědic, jehož dědické právo se případně zdálo nejslabší,ve smyslu té předchozí judikatury.

34. Dle komentáře k § 170 z. ř. s., nelze na rozdíl od předchozí úpravy žalovat na určení neplatnosti závěti, § 170 z. ř. s. neumožňuje, aby bylo způsobilým předmětem sporného řízení, zahájeného na základě odkazu dědického soudu, jen pouhé určení sporné skutečnosti, nebo sporné právní otázky, i kdyby byla významná pro posouzení dědického práva.

35. Stejně tak, např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 4392/2017, je-li na podání žaloby, ve smyslu ust. § 170 z. ř. s. odkázán nepominutelný dědic, který napadá pouze důvody vydědění zůstavitelem, nemůže takové usnesení založit žádné právní účinky, neboť výsledkem takového sporného řízení není vyřešení otázky dědického práva. A i s odkazem na ust. § 1654 odst. 1, věta první, o.z. a § 80 o. s. ř., nelze žalovat na určení, je-li možné žalovat na plnění, kdy podle tohoto rozhodnutí také ostatní dědici mohou, ale nemusí být v žalobě označeni za žalované a neuvedou-li tyto osoby ve výroku usnesení,dle § 170 z. ř. s. soud, je označí jen v odůvodnění. ust. § 1642 a § 1643 o. z. jsou děti zůstavitele, a nedědí-li, pak jejich potomci, nepominutelnými dědici, kterým náleží z pozůstalosti povinný díl. Nepominutelní dědici jsou účastníky řízení o pozůstalosti, jde-li v něm o soupis pozůstalosti,k určení obvyklé ceny pozůstalosti a vypořádání jejich povinného dílu. Vznikne-li v pozůstalostním řízení spor o dědické právo, tedy na dědictví uplatňuje právo více osob a jejich práva si odporují, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Uvede-li zůstavitel důvod vydědění, odkáže se k podání žaloby potomek, který tvrdí, že byl vyděděn neprávem. Není-li důvod vydědění uveden, odkáže se k podání žaloby ten, kdo má dědit na jeho místě. Ve výroku usnesení, podle § 170 odst. 1 z. ř. s., musí být označen dědic, který se odkazuje, aby své dědické právo uplatnil žalobou v občanském soudním řízení a dědic, který jeho dědické právo popírá a který musí být v žalobě označen za žalovaného. Ostatní dědici, kteří byli soudem vyrozuměni o dědickém právu, nebo kteří sami uplatnili u soudu své dědické právo a jejichž účast v řízení o pozůstalosti nebyla ukončena, mohou, ale nemusí, být v žalobě označeni za žalované, neuvede-li tyto osoby ve výroku usnesení podle § 170 odst. 1 z. ř. s., soud je označí alespoň v odůvodnění. Výrok usnesení podle § 170 odst. 1 z. ř. s. musí obsahovat údaj o tom, čeho se má odkázaný dědic žalobou domáhat. Vzhledem k tomu, že smyslem a účelem žaloby je uplatnění dědického práva, odpovídá, dle tohoto rozhodnutí, požadavku § 1672 odst. 1 o. z. žalobní petit buď o určení, že žalobce je dědicem zůstavitele, popřípadě též z důvodů, jaké dědické posloupnosti, je-li nepochybné, že mu svědčí dědění ze zákona a sporné to, zda má být dědicem ze závěti, nebo na základě dědické smlouvy, nebo že žalovaný, nebo některý ze žalovaných, není dědicem po zůstaviteli, popřípadě, že žalovaný, některý z nich, není zůstavitelovým dědicem ze závěti, nebo na základě dědické smlouvy, je-li jeho dědické právo ze zákona nepochybné. Vzhledem k tomu, že nepominutelný dědic oproti dřívější právní úpravě již nemá právo na dědický podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu, stává se, není-li mu dědický podíl zanechán zůstavitelem, pouhým věřitelem dědiců, tudíž mu nesvědčí dědické právo po zůstaviteli.

36. Dle ust. § 1643 o.z. tedy nepominutelný dědic není z právního hlediska ve skutečnosti dědicem, ale věřitelem, resp. zákonným odkazovníkem, nedosáhne-li hodnota výše povinného dílu, má právo požadovat, aby dědici a odkazovníci poměrně přispěli k vyrovnání jeho práva na povinný díl.

37. Dle § 1653 o. z., byl-li nepominutelný dědic zkrácen nebo opominut, přespějí dědici i odkazovníci k vyrovnání jeho práva poměrně.

38. Dle ust. § 1654 odst. 1 o.z. nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. (věta první).

39. Opominutí nepominutelného dědice již tedy nemá za následek neplatnost závěti, či dědické smlouvy, ale vznik obligačního nároku tohoto dědice vůči zůstavitelovým dědicům a odkazovníkům, který spočívá v pohledávce na vyplacení povinného dílu, popřípadě jeho dorovnání.

40. Dle ust. § 1525 o.z., nesvéprávný není způsobilý pořizovat, nejedná-li se o případy uvedené v § 1526 až 1528.

41. Nový občanský zákoník, zák. č. 89/2021 Sb. (o.z.), zavedl novou hmotně právní úpravu institutu omezení svéprávnosti v § 55 až 65 o.z. Svéprávnost je definovaná jako způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem, nebo-li schopnost člověka samostatně právně jednat, dle § 15 odst. 2 o. z. Svéprávnost se nabývá zpravidla dosažením zletilosti. Nově lze fyzickou osobu ve svéprávnosti pouze omezit a to jen v případech, kdy je to v zájmu omezované osoby. K nesvéprávným osobám náleží osoby, které byly omezeny ve svéprávnosti rozhodnutím soudu. Omezit svéprávnost lze jen za splnění dvou předpokladů, jestliže by mu jinak hrozila závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření, jakým je nápomoc při rozhodování, nebo zastoupení členem domácnosti. Člověk omezený ve svéprávnosti je při pořizování o majetku limitován jednak co do rozsahu, může pořizovat jen v rámci omezení svéprávnosti, jednak co do formy závěti, neboť má pořizovací způsobilost jen pro formu veřejné listiny. Nesvéprávnou je také osoba, která sice nebyla omezena ve svéprávnosti rozhodnutím soudu, ale která není schopna právně jednat pro duševní poruchu, která ji činí neschopnou učinit závěť, či dovětek, právě v okamžiku jejího pořízení, dle § 581 o. z. A protože zásadně se předpokládá způsobilost člověka k právním jednáním, ponese důkazní břemeno o opaku ten, kdo tvrdí něco jiného.

42. Dle ust. § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

43. Dle ust. § 1532 o. z., závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

44. Dle ust. § 1537 o. z., věta první, zůstavitel může projevit poslední vůli ve veřejné listině, pořizuje-li závěť v této formě osoba nevidomá, nebo osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst, nebo psát, použije se § 1535 obdobně.

45. Dle ust. § 1537 o. z., kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení. S tím, že vyhotoví-li notář závěť ve formě notářského zápisu, provede,bez zbytečného odkladu, zápis do evidence právních jednání pro případ smrti dálkovým přístupem, dle § 35c, odst. 1, notářského řádu, a uschová závěti sepsané ve formě notářského zápisu, stejně jako ostatní notářské zápisy, v kovové skříni, pod uzávěrou, odděleně od spisů.

46. Dle ust. § 1539 odst. 1 o. z., svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť, k podpisu připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit. Dle odst. 2, svědkem nemůže být osoba nesvéprávná, nebo osoba, která není znalá jazyka, nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí.

47. Notářský řád pak obsahuje zvláštní ustanovení o tom, které osoby nemohou působit při sepisování notářského zápisu jako svědci, či tlumočníci. Svědky při pořizování závěti ve formě notářského zápisu, nemohou být kromě osob, které nejsou plně svéprávné, také osoby nevidomé, neslyšící, nebo němé a osoby, které nemohou číst a psát, viz. § 66, věta první notářského řádu. Kromě těchto osob nemohou být svědky závěti sepsané ve formě notářského zápisu nejen osoby blízké zůstaviteli a osoby, které mají zájem na právním jednání a jeho obsahu, nebo se jich týká, ale také zaměstnanci notáře, který notářský zápis sepisuje, § 66, věta druhá notářského řádu.

48. Dle ust. § 22 odst. 1 o.z., mezi osoby blízké patří příbuzní v řadě přímé, sourozenec a manžel, nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném, nebo obdobném, se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala, jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou také osoby sešvagřené, nebo osoby, které spolu trvale žijí.

49. Od 1. 1. 2014 zákon ukládá vždy soudu, soudnímu komisaři, vyslechnout svědka pořízení pro případ smrti, nebo vydědění, viz. § 146 z. ř. s . Výslech svědka není potřeba pouze v případech, kdy všichni dědici prohlásí, že na výslechu svědka netrvají, nebo brání-li provedení výslechu svědka závažné okolnosti.

50. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti, jednak dospěl soud k závěru, že žalobce nemá dostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, že závěť je neplatná, jak bylo uvedeno shora, viz. rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 4392/2017, nelze žalovat na určení, kde lze žalovat na plnění, smyslem a účelem žaloby je uplatnění dědického práva, odpovídá požadavku § 1672 odst. 1 o.z. žalobní petit buď o určení, že žalobce je dědicem případně jaké dědické posloupnosti, nebo že žalovaný nebo některý ze žalovaných není dědicem (jak bylo také shora uvedeno), dědic, který dědické právo jiného dědice popírá. Tedy jen tyto osoby musí být účastníky řízení. Protože současná úprava, dle ust. § 170 odst. 1 z.ř.s. neumožňuje žalovat na určení neplatnosti závěti, ani pokud by to např. takto uložil notář, což se v dané věci ani nestalo, nelze takové žalobě vyhovět, protože způsobilým předmětem takového sporného řízení, nemůže být jen pouhé určení sporné skutečnosti, nebo sporné právní otázky, i kdyby byla významná pro posouzení dědického práva. Ohledně toho prvého nároku žalobce, proto žaloba musela být zamítnuta již z těchto důvodů.

51. Žalobce tedy mohl žalovat jen na určení, že je zákonným dědicem po zůstaviteli, otázku pravosti a platnosti závěti soud musel posoudit jako otázku předběžnou.

52. Třetí žalovaná, která není dědicem ze závěti a vyjádřila se jednoznačně tak, že závěť jako pravou a platnou uznává, nebude požadovat ani svůj povinný díl, jistě za žalovanou být označena nemusela. Druhá žalovaná sice svoji vlastní žalobu vzala zpět, s odůvodněním, že se svého povinného dílu může domáhat až po skončení dědického řízení, ale v tomto řízení souhlasí s názorem žalobce, určení, že ona je dědicem ze zákona se nedomáhá.

53. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů, zejména po doplnění dokazování znaleckým posudkem a výslechem znalce, dospěl soud k závěru, že pan [celé jméno žalobce], v době pořízení závěti, byl schopen samostatně právně jednat, netrpěl ani duševní poruchou, která by ho činila neschopným učinit závěť, či dovětek, právě v okamžiku jejího pořízení. Naopak, dle názoru soudu, provedeným dokazováním bylo vysvětleno, proč se pan [celé jméno žalobce] rozhodl pořídit závěť formou notářského zápisu, bylo prokázáno, že již před srdečním selháním trpěl pan [celé jméno žalobce] Raynaudovým syndromem, kdy nebyl schopen řádně ovládat horní končetiny, nebo normálně uchopit nějaký předmět a mohl se obávat, jak vypověděla třetí žalovaná, že by nebyl ani schopen se čitelně podepsat. Žalobce i žalované o tomto onemocnění pana [celé jméno žalobce] věděli, po tom srdečním selhání, umělém spánku, mozkové příhodě, došlo ještě k výraznějšímu fyzickému oslabení žalobce, jak znalec vypověděl. Nebylo zjištěno, že by pan [celé jméno žalobce] v době pořízení závěti bral nějaké léky, které by jeho myšlení ovlivňovaly. Pokud žalobce tvrdil, že o duševní poruše zůstavitele svědčí to, že ze svých odkazů vynechal i svou dceru, [celé jméno žalované], která tam není uvedena ani jako odkazovník, ani jako dědic, tak třetí žalovaná se k tomu vyjádřila tak, že to prostě byla otcova vůle a nepovažovala to za projev jeho duševní poruchy. Zatímco žalobce vypověděl, že v době, kdy viděl otce naposledy, hodnotil jeho zdravotní stav jako dobrý, druhá žalovaná ho za dobrý nepovažovala, ale uváděla, že o tom příliš nechtěl hovořit. Z výpovědi druhé žalované také bylo zjištěno, že již v době předchozí hospitalizace, její otec nestál o to, aby ho navštívila v nemocnici, takto respektovala, to jen k tomu, že bylo žalobcem a druhou žalovanou tvrzeno, že prvá případně třetí žalovaná nějak bránily,aby ho v nemocnici navštívili. Z výpovědi třetí žalované bylo zjištěno, že otec o tom, že chce pořídit závěť uvažoval již dříve, jeho vůle byla taková, že ona dědit nebude, třetí žalovaná to respektovala. Přesto, že soud nepochybuje o tom, že pan [celé jméno žalobce] měl rád všechny své děti a vnoučata a navzájem se i stýkali, dle názoru soudu, postup pana [celé jméno žalobce] není možno označit za nelogický, jestli se obával, jak uvedla třetí žalovaná, toho, aby jeho manželka neměla problémy s udržením si„ střechy nad hlavou“, pokud by podíly na domě, kde jeho bývalá manželka pana [celé jméno žalobce] bydlí, zdědily jeho tři děti a zřejmě doufal, že děti jeho rozhodnutí přijmou. Soud ani nedospěl k závěru, že by svědci závěti tuto funkci vykonávat nemohli, s odkazem na shora citované ust. § 66 notářského řádu, a ust. §22 odst. 1 o.z., soud v jejich výpovědích ani nezjistil rozpory. Dle názoru soudu, si asi těžko lze představit, že by si pro tyto účely člověk sháněl svědky zcela neznámé, například někde na ulici, nebo že by pan [celé jméno žalobce] souhlasil s tím, aby poměrně dlouhou dobu, byly takové osoby, s ním, v nemocničním pokoji. Z těchto důvodů, pokud soud závěť pana [celé jméno žalobce], ze dne 27.7.2017, sepsanou notářských zápisem NZ 634/ 2017, notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], posoudil jako platnou, musela být zamítnuta žaloba žalobce i ve výroku II., kde žalobce požadoval, aby soud určil, že žalobce je zákonným dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], narozeném 21. 11. 1951 a zemřelém 15. 10. 2017.

54. Protože v době vyhlášení rozsudku ještě nebylo pravomocně rozhodnuto o nákladech státu, bylo toto vyhrazeno samostatnému rozhodnutí, když dle výsledku řízení je zřejmé, že náklady nekryté zálohou doplatí žalobce, dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř.

55. Ve vztahu mezi žalobcem a prvou žalovanou bylo o nákladech řízení rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., prvá žalovaná měla ve věci procesní úspěch, vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Tyto byly představovány odměnou za právní zastoupení advokátkou, dle ust. §6,§7, §9 odst. 3 písm. a) vyhl.č. 177/96 Sb. (a.t.) tarifní odměna 35 000 Kč, odměna za 1 úkon 2 500 Kč, za převzetí zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t., vyjádření ze dne 12.12.2018 ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t., dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) analog. účast u jednání dne 4.4.2019 a 22.10.2019, po ½ úkonu po 1 250 Kč, nebylo prováděno dokazování ve věci samé, vyjádření z 30.5.2019 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t., dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t., účast u jednání 10.9.2020 a účast u jednání dne 3.8.2021 – po připuštění změně žaloby, jednáno o dvou nárocích, tedy odměna, dle ust. § 12 odst. 4 vyhl.č. 177/96 Sb. za 1 úkon snížena o 20% x 2 tj. 4 000 Kč, 7x paušál po 300 Kč, dle ust. § 13 odst. 4 a.t. tj. 16 500 Kč + 2 100 Kč a DPH 21% 3 906 Kč, dohromady 22 506 Kč. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

56. Výrok o nákladech řízení, ve vztahu mezi žalobcem a druhou a třetí žalovanou je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, kdy tyto byly v řízení úspěšné, ale žádné náklady řízení, ani v podobě paušálů nepožadovaly.