43 C 347/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Monikou Tupou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 38 m2, vzniklého na základě geometrického plánu [číslo] 2019, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], ověřeného Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] odsouhlaseného [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha, pod č. [spisová značka], geometrický plán je přílohou tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 33 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M.

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal, po úpravě konečného návrhu, určení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] o výměře 38 m2, vzniklého na základě geometrického plánu [číslo] 2019, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrady, o výměře 583 m2, zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je dle současného zápisu v katastru nemovitostí, kromě jiného, vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrady, o výměře 678 m2, zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce tvrdil, že uvedené pozemky mají společnou hranici. Fakticky jsou od sebe odděleny oplocením z cementových sloupků a drátěného pletiva. Žalobce tvrdil, že na podzim roku 2019, náhodně zjistil, že hranice předmětných pozemků, uvedená v katastru nemovitostí, nesouhlasí s hranicí vytyčenou faktickým oplocením. Oproti stavu zápisu v katastru nemovitostí, by žalobce užíval celkem, původně uvedeno 39 m2, následně opraveno na 38 m2, pozemku žalovaného. Proto si žalobce, v listopadu 2019 vyžádal od stavebního úřadu [obec a číslo] vyjádření, zda jsou v archivu úřadu, k předmětným pozemkům, uloženy doklady týkající se oplocení. [ulice] úřad uskutečnil místní šetření, podal vyjádření, kde konstatoval, že oplocení je realizováno jinak, než jak je zakresleno v katastru nemovitostí. V archivním spise je uložena žádost o rozdělení pozemku původního vlastníka nerozděleného pozemku, se znázorněnou situací, na které je rozdělení pozemku zakresleno tak, jak je oplocení v současnosti realizováno. V žádosti původního vlastníka, paní [jméno] [příjmení], bylo uvedeno, že oplocení bude provedeno z cementových sloupků a drátěného pletiva, což odpovídá současné podobě oplocení, které nebylo nahrazeno novým. V lednu 2020, zajistil žalobce geodetické zaměření hranic předmětných pozemků. Žalobce se pak obrátil na žalovaného, s návrhem na vyřešení této situace. V rámci zachování dobrých sousedských vztahů nabídl, že by tuto část pozemku odkoupil, za nějakou symbolickou cenu, což žalovaný neakceptoval. Protože se žalobce domnívá, že vlastnické právo k uvedené části pozemku vydržel, obrátil se na žalovaného, prostřednictvím právního zástupce, předžalobní výzvou, ze dne 7. 5. 2021. Žalovaný vyzval žalobce k odstranění plotu ze sporné části pozemku tak, aby hranice fakticky respektovala hranici, dle katastru nemovitostí. Na tuto výzvu reagoval právní zástupce žalobce, odpovědí adresovanou právnímu zástupci žalovaného tak, že shrnul postoj žalobce k vydržení, odmítl požadavky žalovaného, na odstranění plotu.

2. Žalobce tvrdil, že vlastníkem svého pozemku, se stal na základě darovací smlouvy, uzavřené s jeho otcem, dne 16. 4. 1981. Otec žalobce nabyl tento pozemek kupní smlouvou ze dne 23. 12. 1980. Žalobce tvrdil, že během celé doby, kdy vlastnil pozemek, se domníval, že skutečná hranice s pozemkem žalovaného vede správně, dle faktického oplocení. Dle informací žalobce, se žalovaný stal vlastníkem jeho pozemku v roce 1986. Od roku 1986 nikdy žalovaný nezpochybňoval vlastnické právo žalobce, nedomáhal se určení jiné faktické hranice pozemku, vydání pozemku, odstranění plotu, až do 18. května 2021. Žalobce i na této části pozemku realizoval výstavbu, zasadil plodiny, obhospodařuje ho. Žalobce tedy získal pozemek v tom stavu oplocení, jak existuje v současné době, od svého otce darem. Žalobce tedy tvrdí, že byl v dobré víře, že sporná část pozemku je v jeho vlastnictví a neměl o tom žádné pochybnosti, do podzimu 2019, jak bylo shora uvedeno. Dále má žalobce za to, že takto držel spornou část pozemku po celou dobu trvání svého vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] od roku 1981, dosud, v dobré víře nepřetržitě, tedy po dobu více než 40 let. Pro případné vydržení, by se žalobci započítala i držba v dobré víře jeho právních předchůdců, tj. nejen otce žalobce, od prosince 1980, ale i právních předchůdců žalobcova otce, což byly, dle kupní smlouvy ze dne23. 12. 1980, paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce i právní předchůdci, nabyli pozemek na základě platného právního titulu, který je způsobilý k převodu vlastnického práva. Žalobce dále tvrdil, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem, protože v katastru nemovitostí zapsaný stav neodpovídá stavu skutečnému. S ohledem na stanovisko žalovaného, jiným způsobem změny v katastru nemovitostí nemůže dosáhnout.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobcem žalobou neuznává. Žalovaný nesouhlasí s tím, že sporný pozemek byl žalobcem vydržen, protože institut vydržení je postaven na kumulativním splnění několika podmínek, a to trvání držby, poctivém držiteli a uplynutí stanovené doby. Právní úprava účinná od 1. 1. 2014 již výslovně neužívá pojem dobré víry, k řádnému vydržení však vyžaduje, aby byl držitel poctivý. Dle ust. § 1089 odst. 1 o.z., dle ust. § 1090 odst. 1 o.z., je třeba, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Řádné vydržení je nadále možné pouze tehdy, pokud se bude zakládat na právním titulu, který by sám o sobě k nabytí vlastnického práva postačoval, pokud by zcizitel byl vlastníkem. Putativní titul, kdy se držitel pouze domnívá, že titul má, se zřetelem ke všem okolnostem, pro řádnou držbu, nestačí. Žalovaný tvrdil, že žalobce není poctivým držitelem, ve smyslu § 992 o.z., kdy poctivostí není míněno morální hodnocení držitele, ale jeho subjektivní dobrá víra, tedy nevědomost o nedostatku vlastnického práva. Nejsou-li splněny podmínky poctivosti držby, je vyloučeno, aby bylo vlastnické právo k pozemku řádně vydrženo. Žalovaný tvrdil, že pokud otec žalobce zakoupil pozemek v roce 1980, muselo být již tehdy zřejmé, že plot není umístěn v souladu se stavem zakresleným v katastru nemovitostí. Nejedná se o nepřehledný kopcovitý či jinak složitý terén, který by tento odhad komplikoval. Celá plocha je naopak přehledná. Je evidentní, že plot by měl navazovat na plot mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Vzdálenost asi 3,68 m, o kterou je plot posunut proti zakreslenému stavu, je dle tvrzení žalovanéh,o zároveň natolik velká, že vylučuje dobrou víru, jak původního nabyvatele, tak i žalobce. Dle názoru žalovaného tedy absentuje základní požadavek vydržení, dobrá víra. O oprávněnou držbu by šlo, dle názoru žalovaného, v případě, že by držitel byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc, nebo právo patří. Omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, by musel být omluvitelný, což dle názoru žalovaného není tento případ. Nepoctivým držitelem pak je i ten, kdo z nedbalosti neví o tom, že není subjektem drženého práva, proto žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

5. Z informace o pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že je zde vedena parcela o výměře 583 m2, jako vlastník je zde uveden žalobce.

6. Z informace o pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], zapsaného na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že je zde veden pozemek o výměře 99 m2, na kterém stojí stavba, [adresa], ulice [ulice], vlastníkem je žalobce.

7. Z informace o pozemku parc. [číslo] v katastrálním, území [část obce], zapsaného na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že je zde vedena parcela o výměře 678 m2, jako vlastník je uveden žalovaný. V obou případech se jedná o zemědělský půdní fond.

8. Z informace o pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že je zde vedena parcela o výměře 135 m2, jako zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [adresa], ulice [ulice] jako vlastník je zde uveden žalovaný.

9. Z Geometrického plánu [číslo] 2019 bylo zjištěno, že byl vyhotoven Ing. [jméno] [příjmení] pod č. položky [číslo], dne 11. 4. 2022.

10. Z Výkazu dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí pak bylo zjištěno, že dosavadní stav je výměra pozemku [číslo] zahrada , 678 m2. Pozemek [číslo], zahrada , 639 m2, a pozemek [číslo] zahrada , 38 m2. Nově byl vytvořen pozemek parc. [číslo] o výměře 38 m2, oddělením z pozemku [číslo], dle přiloženého geometrického plánu o rozdělení pozemku. Nově má pozemek [číslo] výměru 639 m2.

11. Z Notářského zápisu [spisová značka], sepsaného státním notářem, JUDr. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že byla uzavřena kupní smlouva, mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], jako prodávajícími, a [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným 3. 2. 1915, jako kupujícím. Předmětem kupní smlouvy byl pozemek, parc. [číslo] spolu s nedokončeným rodinným domem, ve stavu nedokončenosti, popsaném ve znaleckém posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], za kupní cenu 91 532,40 Kč, se všemi součástmi, příslušenstvím. Prodávající prohlásily, že na nemovitostech neváznou žádné dluhy, ani jiné právní závady a kupující koupil nemovitosti ve stavu, v jakém se k tomuto dni nacházely. Smlouva byla registrována státním notářstvím dne 23. 9. 1980.

12. Z Notářského zápisu ze dne 16. dubna 1981, [spisová značka], notářky JUDr. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že byla uzavřena darovací smlouva, mezi [jméno] [celé jméno žalobce] narozeným 1915, a [celé jméno žalobce], narozeným v roce 1940. Otec žalobce žalobci daroval rozestavěný rodinný dům se zahradou, parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], ve smlouvě darovací nejsou uvedeny žádné výměry pozemků.

13. Ze Zprávy [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], odboru výstavby, ze dne 23. 3. 2022, bylo zjištěno, že v rámci celé spisové dokumentace, týkající se stavby rodinného domu [adresa] v k. ú. [část obce], na parcele [číslo] v k. ú. [část obce], při ulici [ulice], eviduje ohledně dvorního oplocení, umístěného na pozemcích [číslo] [číslo] vše v k. ú. [část obce], složku s názvem [anonymizováno]. [příjmení], která je součástí spisové dokumentace, týkající se stavby rodinného domu [adresa], stavba na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Ve složce s názvem [anonymizováno]. [příjmení], č.k [číslo], je založena původní žádost paní [jméno] [příjmení], doručená MNV v [část obce], dne 17. 3. 1954, kde žádá o povolení oplocení vlastní zahrady. Svoji žádost doplnila podáním z 27. 3. 1954, o situační plán. Usnesením technické komise, z 1. 4. 1954, bylo oplocení zahrady žadatelky, paní [příjmení], povoleno. Oplocení se týká také spis [spisová značka], který je založen ve spisové dokumentaci týkající se stavby rodinného domu [adresa], na parcele [číslo] v k. ú. [část obce], při ulici [ulice]. A tento byl soudu zaslán.

14. Z uvedeného spisu [anonymizováno]. [příjmení], č.k. [číslo], bylo zjištěno, že paní [příjmení] [příjmení], žádostí ze dne 12. března 1954, požádala o povolení k oplocení vlastní zahrady a povolení o postavení provizorní dřevěné boudy, tedy o povolení k oplocení vlastní zahrady, parcely tehdy [číslo] zapsané ve vložce [číslo], katastrální území Modřany. Oplocení mělo být provedeno do ulice [anonymizováno] a [anonymizováno], podezdívkou z kamene, sloupky ze struskových cihel, mezi nimi drátěné pletivo, 150 cm vysoké. Zbývající vnitřní strany byly částečně oploceny laťkovým plotem a dosud neoplocená část bude oplocena cementovými sloupky a drátěným pletivem. Dále paní [příjmení] požádala o povolení k postavení provizorní dřevěné boudy, kryté lepenkou, velikosti 3x4 m, na nářadí a stavební materiál. K této žádosti pak paní [příjmení], dne 27. března 1954, doložila 3x situační plány a požádala o stanovení regulačních čar.

15. Z povolení ke stavbě, na pozemku tehdy p. [číslo] [jméno] [příjmení], ze situačního plánu sp.zn. [číslo], bylo zjištěno, že pozemek žalobce zde měl tvar lichoběžníku, v hranicích, které byly vymezeny tímto plánem, schváleným stavebním úřadem.

16. Z kolaudačního rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [část Prahy] dne 25.10.1999, bylo zjištěno, že bylo vydáno, s podmínkami v něm uvedenými.

17. V geometrickém plánu ze dne 20.6.1987 bylo řešeno pouze zakreslení domu na pozemek, žalobce, pozemek je zde zakreslen ve tvaru, jak je žalobcem užíván.

18. Ze spisu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], Úřadu městské části, odboru výstavby, zn. [spisová značka], [číslo jednací] [anonymizováno], ze 16. ledna 2020, bylo zjištěno, že dne 7. ledna 2020 se konalo místní šetření, na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], při kterém bylo zjištěno, že dvorní oplocení mezi pozemky parc. [číslo] [číslo] v k. ú. [část obce], v provedení betonové sloupky a drátěné pletivo, není umístěno v souladu, se snímkem katastrální mapy z katastru nemovitostí [stát. instituce] [ulice] oplocení je realizováno asi 3,9 m jihozápadním směrem, od rozhraní pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce].

19. Z výzvy k vyřešení vlastnických vztahů, ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [část obce] žalobce, adresované žalovanému ze dne 7. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobce popsal vzniklou situaci s tím, že se domnívá, že vlastnické právo ke sporné části pozemku vydržel, stal se jeho vlastníkem. Nabízel, na jeho náklady, pořízení veškerých listin potřebných k úpravě hranic v katastru nemovitostí, viz. doklad o odeslané poště, ze dne 17. 5. 2021.

20. Na výzvu reagoval žalovaný, dopisem z 18. 5. 2021, tak, že tvrdí, že je vlastníkem celého pozemku, vyzval žalobce k odstranění plotu a k jeho posunu na, skutečnou hranici.

21. Na to bylo reagováno dopisem žalobce, ze 7. 6. 2021, kde se žalobce vyjádřil tak, že nehodlá vyhovět výzvě žalovaného a pokud tedy nedostane jinou odpověď, bude podána určovací žaloba.

22. Na to bylo odpovězeno dopisem zástupce žalovaného, ze dne 17. 6. 2021 tak, že žalovaný nesouhlasí žalovaný s právním názorem žalobce, že sporný pozemek byl žalobcem vydržen. Žalobce byl znovu vyzván k odstranění plotu a jeho posunutí na skutečnou hranici.

23. Z výpovědi svědkyně, [jméno] [příjmení], sousedky účastníků, bylo zjištěno, že se v sousedství nemovitostí účastníků narodila v roce 1969 a bydlí tam po celou dobu. Zná žalobce, předtím znala i pana [příjmení], který byl nevidomý a po tom pozemku také pohyboval, navzájem se nenavštěvují. Svědkyně si nepamatovala, že by v průběhu let zaznamenala, že by docházelo v oplocení pozemku žalobce k nějaké změně, nebo k nějaké přestavbě plotu, mohla se vyjádřit jen k tomu, co je možno vidět přes plot. Její pozemek, ve vztahu k pozemku žalobce nebo žalovaného, je p. [číslo] takže pod pozemkem žalovaného, takže sousedí malým kouskem v rohu zahrady. Svědkyně nezaznamenala nějakou změnu, ani ohledně boudy, nebo přístřešku, který je na hranici pozemku, ani se o to nijak nestarala. Ze svého pozemku tedy svědkyně vidí na hranici pozemků žalobce a žalovaného, na ten růžek. Pozemek je žalobce obhospodařovaný.

24. Z výpovědi svědka, [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je manželem svědkyně [příjmení], v její nemovitosti se začal vyskytovat asi od roku 1994. Osobně zná žalobce, žalovaného nikoli, ale ví, které nemovitosti jsou jeho. Od té doby, kdy tam svědek bydlí, nezaznamenal, žádnou změnu, pokud jde o plot mezi pozemky žalobce a žalovaného, ať už by mělo jít o nějaké posunutí hranic, nebo kvalitativní změnu toho plotu. Na pozemku žalobce, za brankou, svědek byl, na pozemku žalovaného ne. Pozemek žalobce na něj působí jako běžně udržovaná nemovitosti. Ze zahrady nemovitosti, kde svědek bydlí, na pozemky účastníků vidí. Pokud jde o kůlnu na pozemku žalobce, která přesahuje na pozemek žalovaného, tak i ohledně této se svědek domníval, že tam je ve stejném stavu. Žádné stavební práce, kromě běžných udržovacích prací, tam svědek také nezaznamenal.

25. Z výpovědi svědkyně, [jméno] [příjmení], dcery žalobce, bylo zjištěno, že v době, kdy byla nemovitost žalobcem koupena, v tom roce 1980, 1981, jí bylo asi 15 let. Pomáhala tehdy s pomocnými pracemi při rekonstrukci nemovitosti. Tehdy začala studovat střední průmyslovou školu stavební, byla v prvním ročníku. Původně bydlel žalobce se svědkyní ve společné domácnosti, do tohoto domu se nastěhoval, když byla rekonstrukce dokončena. V průběhu let, pokud jde o oplocení, svědkyně nezaznamenala žádné změny. V určité době se dělala nová fasáda, asi v roce 1996, zároveň se dělala dokumentace skutečného provedení stavby. Svědkyně ale není žádný projektant, pracovala spíše jako kreslička, pro zakreslení nějakých změn, ale ne projekty jako takové. A v tu dobu jsem rozhodně nějakým způsobem nepřezkoumávala tu dokumentaci, ale pamatovala si, že pro potřeby kolaudace se nějaká dokumentace zpracovávala. Běžná praxe je taková, že se kontroluje maximálně umístění nemovitosti na pozemku, ale nic dalšího, nebo toto si to svědkyně nepamatovala. Svědkyně sama žádný projekt nedělala, nebo pozemek nepřeměřovala. Svědkyně sice pracovala v projekční kanceláři, do doby nástupu na mateřskou dovolenou, což bylo někdy na podzim 1993, ale nepamatovala si, že by ta její kancelář ten projekt dělala. V červnu 2000 svědkyně nastoupila po mateřské dovolené do spisovny stavebního úřadu a v říjnu 2000, jako technik stavebního úřadu v [část obce]. Potom bylo určité období, kdy svědkyně v nemovitosti žalobce bydlela s dětmi, když byly malé, v době záplav v roce 2002, kdy získali byt a předělávali ho. Mohlo to trvat až rok. Žalovaného svědkyně zná, spíše jen z komunikace přes plot. Až někdy v tom roce 2019, kdy bylo nahlédnutím do té orto, fotomapy z leteckých snímků zjištěno, že ta hranice pozemku tam nevede správně, nebo není zakreslena správně. Takto začal otec řešit. Svědkyně si nevybavovala, že by byl nějaký důvod, proč právě v tuto dobu nahlíželi do toho katastru, nebo do těch ortomap. Možná to bylo proto, že žalobce se vyjadřoval tak, že i s ohledem na přibývající léta by chtěl tu nemovitost darovat, buď svědkyni, nebo její sestře. Pokud jde o kůlnu, která je tam umístěna na hranici pozemku, tak v té předchozí době tam byla dřevěná kůlna, v podstatě při pohledu na ten pozemek na levé části, kterou tam měl už ten původní majitel, pan [příjmení], pro potřeby stavby, nebo k uskladnění nějakého materiálu. Tato byla potom odstraněna, svědkyně si pamatovala, že v době, kdy žalobce vyklízel jinou nemovitost, kde měl umístěnu plechovou boudu, kterou užíval jako garáž, tak ji rozebral a přemístěna do té pravé části pozemku, tedy na jiné místo, než kde byla ta původní dřevěná bouda. Není používána jako garáž, ale je tam uskladněno nějaké nářadí, svědkyně si tam uskladňuje pneumatiky. A takto tam ta bouda je asi od roku 1989. Ze své činnosti svědkyně ví, že pokud nesouhlasí stavba skutečně postavená s projektem, je potřeba udělat dokumentaci toho skutečného provedení. Toto zkoumá stavební úřad, včetně odstupových vzdáleností od plotu, zda byly dodrženy, pokud jde o umístění stavby na pozemek. Zkoumá se umístění stavby na pozemek, její zakreslení stavby na konkrétní pozemek, dle geometrického plánu. V tuto chvíli se nic jiného ohledně pozemku nepřezkoumává. Na tom pozemku, kde v současné době je umístěna ta plechová kůlna, kterou tam umístil žalobce, byla nějaká zeleň, je tam ořech, asi pět hlav vinné révy, jenom zeleň.

26. Z výpovědi svědka, [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že bydlel od tří let na pozemku na adrese [adresa], když tam postavili dům v letech 1975 – 1976. Na adrese [ulice a číslo], je pozemek východně od žalovaného, v kopci, [ulice a číslo] je pozemek přes ulici. Svědek si pamatoval, že zřejmě od počátku ty pozemky účastníků byly dvojparcela. Nejprve, jako děti, si tam hráli, na pozemku nyní žalobce, bylo umístěno nějaké dřevo. Tehdy byl plot jen z horní strany. Později na pozemku nyní žalovaného stavěli [příjmení] nějakou garáž, protože tam byla mez na počátku, tak se snažili to nějakým způsobem zavézt, dát to do roviny. To mohlo být třeba asi v roce 1965, v tu dobu neměli ani elektřinu, protože si od rodičů prodlužovačkou půjčovali elektřinu, pokud ji potřebovali. Plot ve spodní části si svědek nepamatoval, ani, že by tam v té době byly nějaké sloupky. [příjmení] tam potom vysázeli nějaké stromy, takže tam nebylo příliš vidět. Plot mezi pozemky účastníků ještě nebyl. Rodiče svědka také určitým způsobem využívali plochu před [anonymizováno], když přijela nějaká návštěva, tak tam měli domluveno, že tam mohou zaparkovat auto atd. Potom zřejmě na pozemku žalobce byla vybudovaná nějaká asi dřevěná bouda, pravděpodobně z toho dřeva, které tam původně bylo uskladněno, když svědkovi bylo [číslo] let, takže odhadem v letech 1960 až 1963. Dnes svědek bydlí na adrese [ulice a číslo], takže ze své nemovitosti na plot mezi pozemky účastníků nevidí, protože žalovaný tam má dům.

27. Z ortofotomap z roku 1996, 2009, 2013, 2014, 2015, 2021, letecké mapy, 3 D mapy, bylo zjištěno, že v oplocení pozemku žalobce nedošlo k žádné změně.

28. Z fotodokumentace předložené žalobcem- ohledně hranice pozemků účastníků, bylo zjištěno, že na pozemku žalobce [číslo] je umístěna plechová kůlna, která přesahuje na pozemek žalovaného p. [číslo] na hranici pozemků, oplocení je zde postaveno z betonových sloupků a drátěného pletiva, před oplocením žalobce vybudoval zídku, která má zabránit sesouvání zeminy na pozemek žalovaného, před oplocením je vysazena vinná réva a další rostliny.

29. Z dalších dokladů ze spisů stavebního úřadu jako situačního plánu ze dne 7.9.1993, na určení čísla popisného a orientačního, rozhodnutí [číslo jednací], žádosti o povolení vjezdu na pozemek ze dne 20.9.1999, dokumentu- určení čísla popisného a orientačního, v rozhodnutí [anonymizováno] [číslo], ze dne 5.11.1999, ve kterém je uveden rozměr pozemku žalobce 682 m2, soud nezjistil žádné pro toto řízení významné skutečnosti.

30. Soud nedoplňoval dokazování místním šetřením, dle názoru soudu, postačily záznamy z místního šetření stavebního úřadu, předložená fotodokumentace, ortomapy, 3D mapa, dle názoru soudu, by místním šetřením, v dané věci, nebyly získány žádné další významné informace.

31. Po provedeném dokazování soud dospěl k takovému závěru o skutkovém stave věci a soud má soud za prokázané, výpověďmi svědků [příjmení], svědkyně [příjmení], svědka [příjmení], že žalobce užívá spornou část pozemku, zakreslenou v geometrickém plánu [číslo] 2019 parc. [číslo] k.ú. [část obce], sám, od roku 1981, kdy nemovitost získal darem od svého otce. Otec žalobce takto pozemek užíval od roku 1980, kdy pozemek koupil od dědiců pana [příjmení]. Žalobci byl jeho otcem pozemek předán v hranicích stávajícího oplocení, s plotem oddělujícím užívané části pozemků, který je tam dodnes, v darovací smlouvě výměra parcely není ani uvedena. Žalovaný užívá sousední pozemek, par. c. [číslo], který je v jeho vlastnictví, po celou dobu jeho vlastnictví také ve stejném rozsahu. V okamžiku podání žaloby, 26.7.2021, to představuje dobu čtyřiceti let užívání pozemku žalobcem, s připočtením doby užívání právních předchůdců žalobce, od roku 1954, je to doba 68 let. Soud má za prokázané i to, že žalobce pozemek v celé výměře užíval v dobré víře, do podzimu roku 2019, kdy si ověřil stav faktický a stav vedený v katastru nemovitostí. Ani žalovaný nijak nezpochybňoval, že žalobce předmětný pozemek užíval, udržoval ho, pěstuje na něm rostliny. Na sporném pozemku je také umístěna část žalobcovy plechové kůlny, zřejmě od roku 1989, dle výpovědi svědkyně [příjmení]. Žalobce na nesrovnalost upozornil na podzim roku 2019, žalovaný žalobce vyzval k umístnění plotu na hranici, dle zápisu v katastru nemovitostí, v květnu 2021. Dle názoru soudu tedy žalobce vydržel sporný pozemek, již na základě ustanovení § 134 obč. zák., zákona č. 40/1964 Sb. Titulem zde byla darovací smlouva, kterou žalobce uzavřel se svým otcem. Později, dle zákona č. 89/2012 Sb. by žalobce mohl předmětný pozemek vydržet na základě mimořádného vydržení, dle ust. § 1095 o.z., zák. č. 89/2012 Sb. Z tohoto pohledu žalobce sporný pozemek vydržel již k 1. lednu 1992, nejpozději, na základě mimořádného vydržení, ke dni 1.ledna 2019 má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, dle ust § 80 písm. c) o.s.ř., protože tvrdí, že uvedenou část pozemku vydržel a tomu neodpovídá zápis v katastru nemovitostí a je ve věci aktivně legitimován, žalovaný je ve věci pasivně legitimován.

32. Žalovaný tvrdil, že jeho pozemek byl zaměřen v roce 1987, uváděl, že ve veškerých dokumentech, které má žalovaný k dispozici, jsou zakresleny hranice dotčených pozemků tak, jak byly zakresleny v katastrální mapě, nikdy však rozpor se skutečným stavem nerozporoval, alespoň to v řízení nevyšlo najevo, ani v situaci, kdy žalobce na části sousedního pozemku postavil cca v roce 2014 opěrnou zídku, jak vyplývá z předložené fotodokumentace. Skutečnost, že dcera žalobce mu pomáhala s obstaráním dokumentace skutečného provedení rodinného domu, který se zároveň zaměřoval, za účelem jeho zakreslení umístění na pozemek, rozhodně neznamená, že v tuto dobu proběhlo nějaké celkové přeměřování pozemků, kde by žalobce již tehdy zjistil, že užívá pozemek ve větší výměře, alespoň toto v řízení zjištěno nebylo, 33. Dobrá víra žalobce se dle zákona předpokládala, v případě mimořádného vydržení je pro vydržení potřeba absence nepoctivého úmyslu. Nepoctivý úmysl žalobce, v intencích závěrů Nejvyššího soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, jak je uvedeno v bodě 52. rozsudku, v řízení prokázán nebyl. Vydržená část pozemku představuje rozdíl ve výměrách 6,5 %, tj . 38m2.

34. Na daný skutkový stav soud aplikoval především tato zákonná ustanovení.

35. Dle ust. § 130 odst. 1 obč. zák., zák. č. 40/1964 Sb., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

36. Dle ust. § 134 odst. 1 obč. zák.,zák. č. 40/1964 Sb. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

37. Dle ust. § 134 odst. 3 obč. zák., zák. č. 40/1964 Sb. do doby podle odst. 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

38. Dle ust. § 1089 odst. 1 o.z., zák.č. 89/2012 Sb., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

39. Dle ust. § 1090 odst. 1 o.z., k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

40. Dle ust. § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

41. Dle ust. § 1092 o.z. Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

42. Dle ust. § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

43. Dle ust. § 3066 o.z., do doby stanovené v § 1095 o.z. se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

44. Soud dále na danou věc aplikoval judikaturu. Např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 2603/2010 je zde vyvratitelná právní domněnka existence oprávněné držby, přičemž neoprávněnou držbu musí vždy prokazovat ten, kdo na ni poukazuje. Dle názoru soudu, toto v řízení žalovaný neprokázal. Například v rozhodnutí ve věci sp.zn. 30 Cdo 2211/2001 Nejvyššího soud ČR uvedl, že poctivá držba není vyloučena, pokud si držitel nenechal vytýčit hranice a nezjistil, že drží pozemek, jehož není vlastníkem. V dalším rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 3079/2014 je uvedeno, že není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku, seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala vytýčení hranice.

45. V rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 1223/2015 Nejvyšší soud uvedl, že v rozsudku ze dne 3. července 2006, sp. zn. 22 Cdo 2065/2005 (uveřejněném v Souboru pod pořadovým č. C 4451), dovolací soud vyslovil, že nabude-li někdo vlastnické právo k pozemku a přitom se v důsledku omluvitelného omylu uchopí i držby sousedního pozemku, bude držitelem oprávněným. Dovolací soud vychází z ustálené judikatury, že v případě, kdy někdo nabude vlastnictví k pozemku a současně se uchopí držby části nebo celého sousedního pozemku, právním titulem držby je nabývací titul ke skutečně vlastněnému pozemku (kupní či darovací smlouva, závěť či rozhodnutí v dědickém řízení apod.); i když jde o tzv. putativní titul, je postačující.

46. V rozsudku sp.zn. 22 Cdo 1273/2005 Nejvyšší soud ČR uvedl, že„ nabude-li někdo pozemek a přitom se v důsledku omluvitelného omylu (vyvolaného např. tím, že mu převodce předá pozemek v hranicích jak jej sám užíval) uchopí i držby části sousedního pozemku, bude držitelem oprávněným a jeho držba může vyústit ve vydržení. V takovém případě se oprávněná držba opírá o tzv. domnělý (putativní) titul. NS ČR považoval, s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, zpravidla za omluvitelný omyl, pokud výměra omylem převzatého pozemku nepřesahuje 50% pozemku skutečně nabytého“.

47. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 3079/2014, rozsudku k Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2941/2000, rozsudku Nejvyšší soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 496/2004, je dokonce, podle okolností případu, tolerováno i překročení ve výši až do 50 % výměry nabytého pozemku, výjimečně i více.

48. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 488/2004, samotná okolnost, že se kupující chopil užívání pozemku o výměře 358 m2, zatímco v kupní smlouvě byla uvedena výměra 266 m2, nemusí ještě znamenat, že by kupující nebyl, se zřetelem ke všem okolnostem, v dobré víře, že je vlastníkem celého drženého pozemku, neboť nejde o tak rozsáhlé překročení výměry pozemku, které by muselo být zřejmé.

49. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 2724/2009, je při zvažování dobré víry držitele, který se chopil držby i části sousedního pozemku, třeba přihlédnout k postoji vlastníka takto držené části sousedního pozemku. Pokud vlastník užívání části svého pozemku držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku.

50. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 3079/2014, při posuzování omluvitelnosti omylu držitele hraje„ význam i společné oplocení, rozsah užívání právním předchůdcem a pod. Jestliže ani vlastník sousedního (drženého) pozemku si neuvědomil, že nabyvatel (jeho předchůdci) drží i část jeho pozemku, bude to nasvědčovat objektivní omluvitelnosti omylu.

51. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1646/2018, účelem institutu vydržení není nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním. Dlouhodobá držba, zejména pokud trvá více než 50 let, nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by sám měl již dříve za to, že držitel užívá jeho pozemek. Lze uvést, že na dlouhodobou držbu váže nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. mimořádné vydržení, s výjimkou prokázaného nepoctivého úmyslu (§ 1095). Podobně lze nahlížet na držbu trvající nerušeně (nejméně) 35 let.

52. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 2211/2001 poctivá držba není vyloučena, pokud si držitel nenechal vytýčit hranice a nezjistil, že drží pozemek, jehož není vlastníkem.

50. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 3079/2014 z 28.1.2015 Nejvyšší soud judikoval, že není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku, seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala vytýčení hranice.

51. Dle komentáře k Občanskému zákoníku, Komentář C.H.Beck, 2. vydání, Petrov, Výtisk, Beran a spol. – str. 1049, odstavec 27 C.H. Beck 2019,„ Ten, kdo nabýval parcelu a pro omyl o jejích hranicích se ujal i části sousední cizí parcely, měl sice k této části jen domnělý (putativní) titul (NS 22 Cdo 1223/2015, 22 Cdo 2724/2009, 22 Cdo 1398/2000), ale OZ“ (tj. zákon č. 40/1964 Sb.)„ připouštěl vydržení (ve vydržecích dobách odpovídajících dnešnímu řádnému vydržení) i na jeho základě.“ 53. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1223/2015, v rozsudku ze dne 3. července 2006, sp. zn. 22 Cdo 2065/2005 (uveřejněném v Souboru pod pořadovým č. C 4451), dovolací soud vyslovil, že nabude-li někdo vlastnické právo k pozemku a přitom se v důsledku omluvitelného omylu uchopí i držby sousedního pozemku, bude držitelem oprávněným. Dovolací soud vycházel z ustálené judikatury, že v případě, kdy někdo nabude vlastnictví k pozemku a současně se uchopí držby části nebo celého sousedního pozemku, právním titulem držby je nabývací titul ke skutečně vlastněnému pozemku (kupní či darovací smlouva, závěť či rozhodnutí v dědickém řízení apod.); i když jde o tzv. putativní titul, je postačující.“ 54. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, nově v případě mimořádné držby při posouzení již není potřeba poctivé držby, ale nikoli nepoctivého úmyslu. Kvalifikace držby nikoliv v nepoctivém úmyslu vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma; jde zde o kritérium obdobné dobré víře v nejméně přísném pojetí. Samotný nikoliv nepoctivý úmysl se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný (např. že smlouva, na jejímž základě se chopil držby vlastnického práva, je z nějakého důvodu neplatná). Je třeba zvážit, že i vlastnické právo k nemovitosti lze nabýt mimoknihovně (vydržením), takže ani vědomost o tom, že držitel nemovitosti nejí jaké vlastník evidován ve veřejném seznamu, nevylučuje nepoctivý úmysl; to platí tím spíše pro zápisy v takovém seznamu, které mají původ v letech 1948 až 1990, ev. I o něco později, v dobách, kdy nebyla vedena řádná evidence práv k nemovitostem. Postačí tedy držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma.

55. V případném sporu by dle judikatury NS ČR, výrazným podpůrným argumentem mělo být to, že vydržená nemovitá věc tvoří jediný hospodářský a funkční celek společně s právoplatně vlastněnou nemovitou věcí, např. s ohledem na oplocení, hrazení daně, podobnosti terénu či zanedbatelné velikosti.

56. Žalobce tedy vydržel v geometrickém plánu specifikovanou část sousedního pozemku ke dni 1.1.1992, (kdy byl zaveden do občanského zákoníku institut vydržení), nejpozději však mimořádným vydržením, k 1.1.2019. Jak již bylo shora uvedeno, v této době nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobce vyzýval ke změně oplocení atd. Vydržená část pozemku tvoří jeden funkční celek s pozemkem, který byl a je po celou dobu ve vlastnictví žalobce.

57. Sporná část pozemku je vyznačena na geometrickém plánu [číslo] 2019, vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení], ověřeného Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] s očíslováním parcel vyslovil souhlas Katastrální úřad [anonymizována dvě slova] [část Prahy] pod č. [anonymizováno] [číslo]. Na základě uvedeného geometrického plánu bylo části sousedního pozemku přiděleno parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Geometrický plán tvoří přílohu tohoto rozsudku.

58. Ze všech uvedených důvodů proto bylo žalobě žalobce vyhověno.

59. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., úspěchem žalobce ve sporu. Žalobce se s žalovaným pokoušel věc vyřešit mimosoudně, před podáním žaloby. Náklady žalobce byly představovány zaplaceným soudním poplatkem, ve výši 5 000 Kč, náklady za právní zastoupení advokátem, dle ust. §7, §9 odst. 3 písm.a) ,vyhl. č. 177/1996 Sb. (a.t.), hodnota úkonu 2 500 Kč, za převzetí zastoupení, dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t., za předžalobní výzvu s práním rozborem, za podání žaloby, dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t., účast u jednání dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t., ve dnech 22.2.2022, 19.7.2022, 4.10.2022, 29.11.2022, 26.1.2023, za vyjádření dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) ze dne 30.6.2022, 21.12.2022, (závěrečná řeč byla přednesena i při jednání), 10x paušál po 300 Kč, dle ust. § 13 odst. 4 a.t., celkem 33 000 Kč. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.