43 C 348/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Monikou Tupou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1 815 482,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 805 061,18 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 39 194,08 Kč ode dne 13. 11. 2015 do zaplacení, z částky 42 063,71 Kč ode dne 13. 11. 2015 do zaplacení, z částky 54 489,20 Kč ode dne 13. 11. 2015 do zaplacení, z částky 1 677,06 Kč ode dne 15. 11. 2015 do zaplacení, z částky 189 648,38 Kč ode dne 15. 11. 2015 do zaplacení, z částky 37 810,08 Kč ode dne 20. 11. 2015 do zaplacení, z částky 71 429,20 Kč ode dne 22. 11. 2015 do zaplacení, z částky 29 685,66 Kč ode dne 27. 11. 2015 do zaplacení, z částky 59 327,27 Kč ode dne 27. 11. 2015 do zaplacení, z částky 103 838,81 Kč ode dne 27. 11. 2015 do zaplacení, z částky 40 252,83 Kč ode dne 30. 11. 2015 do zaplacení, z částky 250 322,38 Kč ode dne 30. 11. 2015 do zaplacení, z částky 92 697,37 Kč ode dne 6. 12. 2015 do zaplacení, z částky 58 580,21 Kč ode dne 10. 12. 2015 do zaplacení, z částky 74 310,70 Kč ode dne 10. 12. 2015 do zaplacení, z částky 33 138,03 Kč ode dne 11. 12. 2015 do zaplacení, z částky 61 314,33 Kč ode dne 11. 12. 2015 do zaplacení, z částky 33 285,41 Kč ode dne 14. 12. 2015 do zaplacení, z částky 55 544,57 Kč ode dne 19. 12. 2015 do zaplacení, z částky 66 228,62 Kč ode dne 19. 12. 2015 do zaplacení, z částky 46 303,80 Kč ode dne 24. 12. 2015 do zaplacení, z částky 70 144,31 Kč ode dne 24. 12. 2015 do zaplacení, z částky 54 468,88 Kč ode dne 26. 12. 2015 do zaplacení, z částky 76 519,67 Kč ode dne 31. 12. 2015 do zaplacení, z částky 18 822,03 Kč ode dne 5. 1. 2016 do zaplacení, z částky 54 865,27 Kč ode dne 11. 1. 2016 do zaplacení, z částky 8 097,32 Kč ode dne 16. 1. 2016 do zaplacení, z částky 76 402,79 Kč ode dne 16. 1. 2016 do zaplacení, z částky 4 599,21 Kč ode dne 16. 1. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení, ve výši 377 866 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náklady státu ve výši 2 953,15 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalované po odstranění početní vady v původním návrhu domáhala zaplacení částky 1 815 482,67 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně žalované na základě jejích telefonických či osobních objednávek dodávala portfolio produktů svých vlastních obchodních značek, zejména výrobky [značka automobilu]. Žalovaná tyto produkty dodávala dále svým odběratelům. Žalobkyně na základě objednávek žalované zadávala výrobu požadovaných produktů u svého smluvního partnera, výrobce [anonymizováno], výrobní družstvo. Žalobkyně objednané zboží dodávala žalované prostřednictvím svého smluvního partnera do místa určeného žalovanou přímo k odběratelům žalované. Takto žalobkyně dodala žalované na základě objednávek zboží specifikované v dodacích listech [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], na něž byly žalobkyní žalované řádně vystaveny daňové doklady uvedené v následující tabulce: datum vystavení; č. daňového dokladu; částka k úhradě v Kč; datum splatnosti [datum]; 2015; 39 194,08; [datum] [datum]; 2015; 42 063,71; [datum] [datum]; 2015; 54 489,20; [datum] [datum]; 2015; 1 677,06; [datum] [datum]; 2015; 189 648,38; [datum] [datum]; 2015; 37 810,08; [datum] [datum]; 2015; 71 429,20; [datum] [datum]; 2015; 29 685,66; [datum] [datum]; 2015; 59 327,27; [datum] [datum]; 2015; 103 838,81; [datum] [datum]; 2015; 40 252,83; [datum] [datum]; 2015; 250 322,38; [datum] [datum]; 2015; 92 697,37; [datum] [datum]; 2015; 58 580,21; [datum] [datum]; 2015; 74 310,70; [datum] [datum]; 2015; 33 138,03; [datum] [datum]; 2015; 61 314,33; [datum] [datum]; 2015; 33 285,41; [datum] [datum]; 2015; 55 544,57; [datum] [datum]; 2015; 66 228,62; [datum] [datum]; 2015; 46 303,80; [datum] [datum]; 2015; 70 144,31; [datum] <b>[datum]; 2015; 10 421,49; [datum]</b> [datum]; 2015; 54 468,88; [datum] [datum]; 2015; 76 519,67; [datum] [datum]; 2015; 18 822,03; [datum] [datum]; 2015; 54 865,27; [datum] [datum]; 2015; 8 097,32; [datum] [datum]; 2015; 76 402,79; [datum] [datum]; 2015; 4 599,21; [datum] ;; Celkem správně součet 1 815 482,67 Kč; Celkem správně částka 1 815 482, 67 Kč Tyto faktury nebyly žalobkyni uhrazeny. Žalobkyně zaslala [datum] žalované výzvu k plnění jako předžalobní výzvu. Tato se vrátila žalobkyni jako nedoručená.

2. Žalobkyně upřesnila žalobu jednak tak, že na základě těch dokladů, které jsou součástí žalobních tvrzení, správný součet představoval částku 1 815 482,67 Kč, jednalo se o chybu v počtech, rozpor tedy mezi částkou uvedenou na prvé straně žaloby a v konečném návrhu. A následně žalobkyně před jednáním ve věci vzala žalobu zpět co do částky 10 421,49 Kč z daňového dokladu č. 2015 a do této částky bylo řízení zastaveno, na kterou byl vystaven opravný doklad 2015.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že jednak poukázala na tu chybu v počtech, kterou žalobkyně v mezidobí odstranila, namítala, že neeviduje tu fakturu č. 2015 na částku 10 421,49 Kč a že si zboží z této faktury neobjednala, na což tedy reagovala žalobkyně zpětvzetím žaloby ohledně této částky. A dále žalovaná tvrdila, že veškeré žalobou uplatněné nároky zanikly v plné výši zápočtem provedeným ze strany žalované ze dne [datum], v opraveném znění dne [datum], ve spojení s úhradou rozdílu zápočtu ve výši 1 163,80 Kč ze dne [datum], proto žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

4. K tvrzenému zápočtu ze strany žalované se žalobkyně vyjádřila tak, pohledávka z titulu tvrzeného bezdůvodného obohacení ze strany žalované, tak taková nikdy neexistovala, proto k žádnému takovému platnému zápočtu pohledávek nikdy nemohlo dojít. V oznámení o zápočtu z [datum] žalovaná tvrdí, že má za žalobkyní pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 5 681 933 Kč. Žalobkyně se vyjádřila tak, že toto tvrzení není pravdivé. Žalovaná si dle vyjádření žalobkyně zcela neoprávněně a účelově vykonstruovala neexistující pohledávku vůči žalobkyni, aby se vyhnula povinnosti úhrady kupní ceny za objednané a řádně dodané dodávky zboží. Z toho vyjádření žalované nevyplývalo, jakým způsobem měla údajná pohledávka žalované vůči žalobkyni vzniknout a jak dospěla žalovaná ke konkrétní výši takové pohledávky. Žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení, že řádně dodávala žalované zboží vždy za ceny sjednané mezi žalobkyní a žalovanou odvíjející se od ceníku žalobkyně pro konsignační sklady a výše sjednané slevy pro žalovanou. Po celé období od ledna 2013 do ledna 2015 žalovaná faktury i daňové doklady bez problémů přijímala, zařazovala je do svého účetnictví a hradila je. Po celou dobu nikdy žádnou z fakturovaných částek žalovaná nerozporovala. A až v listopadu 2016, tedy o několik let později a rok po ukončení vzájemné obchodní spolupráce účastníků zaslala žalobkyni oznámení o zápočtu s uvedením smyšlené pohledávky z bezdůvodného obohacení. Žalobkyně proto považovala takový pokus o zápočet neexistující pohledávky za zcela irelevantní a dále se touto nesmyslnou konstrukcí nezabývala. Žalobkyně tvrdila, že je jí známo, že žalovaná na základě žalobkyní řádně vystavených faktur po celou dobu uplatňovala odpočty daně z přidané hodnoty na vstupu ve smyslu ust. § 72 a násl. zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, a to ve výši odpovídající částkám uvedeným na fakturách - daňových dokladech žalobkyně. Žalovaná se na žalobkyni nikdy např. neobrátila s žádostí o vydáních opravných daňových dokladů. V tom zápočtu žalovaná netvrdila ani neprokazovala, na základě čeho mělo bezdůvodné obohacení žalobkyně vzniknout, ani že by byla mezi stranami sjednána jiná cena, než dle které bylo dodané zboží žalobkyní po několik let fakturováno, žalovanou akceptováno i včetně ceny a cena hrazena. Žalobkyně proto namítala neplatnost, resp. zdánlivost provedeného zápočtu, protože nelze provést zápočet neexistující pohledávky. Takový zápočet nemůže mít žádné právní účinky. A i pokud by snad žalovaná nějakou pohledávku vůči žalobkyni měla, což žalobkyně popírá, v tomto řízení by se jednalo o pohledávku nejistou a neurčitou, tedy nezpůsobilou k zápočtu. Dále bylo doplněno, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná písemná smlouva, ale spolupráce probíhala tak, že došlo k ústní dohodě, že tedy existoval výrobce těch produktů [anonymizováno], který tedy vyráběl výrobky s označením obchodním [anonymizováno], a toto zboží vyráběl pro žalobkyni a žalobkyně žalované dodávala to zboží přímo, odběratelům, kterých bylo více, a hradila částky na základě daňových dokladů, které žalobkyně žalované zasílala. Dle tvrzení žalované však žalovaná v určité době dospěla k závěru, že částky fakturované žalobkyní jsou příliš vysoké. Obrátila se proto přímo na výrobce toho zboží, aby se dotázala, v jakém objemu to zboží pro Českou nebo Slovenskou republiku bylo vyrobeno. A tvrdila, že v tom je velký nesoulad. V tuto chvíli prověřovala období od roku 2013 do ledna 2015, kdy toho se týká právě ten provedený zápočet, kdy tedy žalovaná tvrdila, že zaplatila o těch 5 000 000 Kč více, než byla povinna. Žalovaná se ještě vyjádřila tak, že nějaká samostatná žaloba žalované na zaplacení této částky proti žalobkyni podána nebyla, především z důvodu promlčení pohledávky. Žalovaná tvrdila, že zpochybňuje dodané zboží, nebo jeho množství, tvrdila, že neměla potřebné informace, dodací listy, nebo něco podobného.

5. Žalovaná se dále k výzvě soudu vyjádřila tak, že mezi účastníky byla zavedena taková obchodní praxe od počátku roku 2013, která skončila na konci roku 2015, kdy žalobkyně přestala žalované výrobky dodávat, kdy výrobcem výrobků bylo [anonymizováno], výrobní družstvo, které výrobky dodávalo žalobkyni, která je prodávala žalované a tato je prodávala lékárenským velkoobchodům v České a Slovenské republice. Fyzicky byly výrobky dodávány od výrobce přímo do konsignačních skladů, které měla žalovaná u jednotlivých lékárenských velkoobchodů zřízeny. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení, pokud jde o námitku započtení tvrzené pohledávky žalované, vycházela žalovaná z celkového fyzického množství výrobků, které byly v daném období vyskladněny z konsignačních skladů, tj. dodány žalobkyní žalované a zároveň žalovanou lékárenským velkoobchodům, jednotkovým cenám výrobků, za které žalobkyně od výrobce v daném období zboží nakupoval a z částek, které žalobkyně žalované za daná období fakturovala. Konkrétní výši tvrzeného bezdůvodného obohacení žalobkyně žalovaná vypočetla tak, že za jednotlivé roky, resp. měsíce zjistila celkový objem nákupů žalobkyně od výrobce, vyjádřený v korunách bez DPH, tento objem navýšila o 20 %, což žalovaná považovala a i nyní považuje za maximální účtovatelnou marži žalobkyně s ohledem na její přínos do celé spolupráce, a takto navýšený cenový objem vyjadřuje dle názoru žalované maximální celkové částky, které mohly být žalobkyní žalované za jednotlivé období fakturovány. Částky stanovené tímto postupem pak odečetla od částek v korunách bez DPH žalobkyní žalované skutečně v jednotlivých obdobích fakturované. A rozdíl zjištěný postupem podle předchozího bodu pak představuje minimální výši bezdůvodného obohacení tvrzeného za roky 2013, 2014 a za leden 2015. Tímto postupem dospěla žalovaná k tvrzené částce bezdůvodného obohacení žalobkyně za rok 2013 ve výši 4 853 297 Kč, za rok 2014 ve výši 590 807,70 Kč a za leden 2015 ve výši 237 828,30 Kč, a toto je celkem částka 5 681 933 Kč, k jejíž úhradě žalovaná žalobkyni vyzvala a následně byl proveden tedy ten zápočet. Později žalovaná dopočetla stejným způsobem i bezdůvodné obohacení za zbylé období, tedy za únor až prosinec 2015, které představuje dle jejího tvrzení částku 2 349 913,30 Kč. Tuto částku žalovaná vůči žalobkyni neuplatnila a v okamžiku sepisu tohoto podání tak učinila z opatrnosti. Žalovaná tvrdila, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda o ceně, proto dle názoru žalované by cena měla být stanovena na úrovni ceny obvyklé, přičemž žalovaná vycházela z toho, že žalobkyně bude účtovat žalované nad kupní cenu výrobku marži obvyklou, tj. přiměřenou přínosu žalobkyně do celé spolupráce, kterou žalovaná odhaduje maximálně ve výši uvedených 20 %, ale domnívá se, že obvyklá marže by mohla být i nižší. Dále žalovaná tvrdila, že mezi účastníky nebyla žádná dohoda o splatnosti faktur, ani o způsobu jejich doručování a k tomu, jakým způsobem faktury byly žalované doručovány, se žalovaná nebyla schopna vyjádřit. A k tomu zápočtu ještě žalovaná dodala, že ta částka bezdůvodného obohacení tedy sestává z tvrzené pohledávky 5 681 933 Kč a z částky tehdy neuhrazených faktur ve výši 112 735,01 Kč vystavených žalovanou za výrobky zpětně odebrané žalobkyní při skončení spolupráce na konci roku 2015 a konkrétní částky vyplývají z přílohy Oznámení o zápočtu.

6. Žalobkyně pak doplnila skutková tvrzení k výzvě soudu ještě tak, že žalobkyně je společnost založená v roce 2002, mimo jiné je producentem přípravků konopné zdravotní kosmetiky vlastní [značka automobilu], je vlastníkem receptur, know-how, obchodních značek a ochranných známek [anonymizováno]. Žalovaná pak je společností založenou v roce 2012 a paní [jméno] [příjmení], která byla od vzniku společnosti až do [datum] jednatelkou a jediným společníkem žalované, byla zároveň akcionářkou žalobkyně po celou dobu probíhající spolupráce až do jara 2019. Žalobkyně tedy historicky zajišťovala jak vývoj přípravků, tak jejich zadávání do výroby, i jejich prodej nasmlouvaným distribucím, u nichž měla zřízeny konsignační sklady. Tento model přestal být vyhovující. Žalobkyně se potřebovala více věnovat pouze výzkumu a vývoji nových produktů, proto akcionáři v roce 2012 rozhodli, že bude založena nová společnost, žalovaná, která bude zajišťovat prodej výrobků, zejména [značka automobilu] a veškerou komunikaci s distributory a konsignačními sklady. Od začátku roku 2013 začal tento model fungovat. Žalobkyně v tu dobu ukončila smluvní vztahy s distributory, se kterými pak nově navázala smluvní vztahy žalovaná. Zároveň žalovaná na základě dohody stran odkoupila od žalobkyně zásoby, které se nacházely v konsignačních skladech u jednotlivých distributorů. Žalovaná na základě objednávek obdržených od distributorů, konsignací, či na základě vlastního sledování skladových zásob prováděla objednávky u žalobkyně. Žalovaná tyto produkty dodávala svým odběratelům buď prostřednictvím přímého prodeje, nebo prostřednictvím k tomu zřízených konsignačních skladů, což byla většina případů. Žalovaná takto dodávala produkty společnosti [právnická osoba], společnosti [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] – [anonymizováno 5 slov], [právnická osoba] Žalobkyně i žalovaná měly provozní kanceláře ve stejné budově, na adrese [adresa]. Žalovaná činila u žalobkyně objednávky ústně, nebo telefonicky na základě objednávek, které sama obdržela od svých odběratelů, resp. právě na základě sledování skladových zásob, toto sledoval pan [jméno] [příjmení]. Za žalobkyni pan [jméno] [příjmení] na základě těchto objednávek žalované zadával výrobu požadovaných produktů u výrobce [anonymizováno], výrobní družstvo. [ulice] družstvo pak vyrobilo požadované produkty a dodalo je přímo do místa dodání konečného příjemce, tedy odběratele žalované, resp. jeho konsignačního skladu, a čímž byla splněna podmínka žalobkyně dodat zboží žalované. Jelikož dle dohody žalobkyně a žalované sjednaným místem plnění byly přímo konsignační sklady žalované zřízené u odběratelů. Na každou takovou dodávku byl vystaven dodací list jako podklad a potvrzení pro závoz zboží, kdy jako dodavatel byla uvedena žalobkyně, jako konečný příjemce odběratel žalované, resp. konsignační sklady žalované zřízený u odběratele, do kterého přímo zboží bylo dovezeno. Dále [anonymizováno] vystavilo pro žalobkyni daňový doklad za dodané zboží, na kterém byl jako příjemce zboží rovněž označen odběratel žalované, resp. konsignační sklad žalované. Na základě těchto dokladů následně žalobkyně vystavila fakturu pro žalovanou, jako odběratele, na kterém byl rovněž označen příjemce zboží, místo dodání především konsignační sklad žalované. K daňovému dokladu – faktuře žalobkyně pro žalovanou přiložila soupis dodaného zboží, který se shoduje v druzích i počtech se soupisem zboží na faktuře a dodacím listu od zhotovitele [anonymizováno]. Na základě dodání zboží žalobkyní žalované ke konečnému odběrateli žalobkyně žalované zboží fakturovala. V případě přímého prodeje odběrateli [právnická osoba], u kterého jediného neměla žalovaná zřízený konsignační sklad, ale jednalo se o přímý prodej, vydala žalobkyně fakturu za každou jednotlivou dodávku zvlášť, soupis dodaného zboží na faktuře se shoduje se soupisem zboží uvedeným na faktuře vystavené žalované žalobkyní. V případě konsignačních skladů byla situace odlišná. Žalovaná vystavovala svým odběratelům souhrnné měsíční faktury na základě měsíčních reportů (hlášení) o stavu a pohybu zboží na skladě, které konsignační sklady žalované vždy za každý měsíc zasílaly. Žalovaná fakturovala svým odběratelům jen zboží, které si odběratel z konsignačního skladu v daném měsíci odebral, nikoliv tedy všechno zboží, které v tom měsíci bylo skladu doručeno. V případě konsignačních skladů se tedy soupis zboží na faktuře žalované pro její odběratele neshoduje se soupisem zboží na fakturách žalobkyně za daný měsíc. Jednalo se tedy o tzv. traťové dodávky a zboží, které bylo žalobkyní fakturováno žalované, poté žalovaná zrcadlově přefakturovala svým odběratelům, v případě těch konsignačních skladů jen to, které bylo odebráno v každém měsíci. Vystavené faktury žalobkyně, konkrétně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], statutární ředitel, předával žalované, od určité doby konkrétně paní [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], zaměstnankyni žalované osobně, protože kanceláře měli vedle sebe. Žalovaná zařadila faktury do svého účetnictví. Jak už bylo uvedeno, stav zboží zásob kontroloval pan [jméno] [příjmení] na základě stavu konsignačních skladů, které mu jednotliví odběratelé prostřednictvím e-mailový zpráv a reportů každý měsíc sdělovali. Na základě dohody žalobkyně a žalované a pana [jméno] [příjmení] tyto činnosti vykonával od doby spolupráce účastníků pan [jméno] [příjmení] i pro žalovanou, byť v tom smluvním vztahu byla pouze žalovaná k těm odběratelům zboží. A pan [příjmení] také připravoval podklady pro vystavení faktur žalobkyně pro žalovanou. Komunikoval i s odběrateli žalované, kdy konsignační sklady panu [jméno] [příjmení] každý měsíc prostřednictvím elektronické pošty zasílaly měsíční hlášení, přehled stavu skladových zásob, zejména dodané a prodané zboží za daný měsíc. Na základě toho [jméno] [příjmení] připravoval faktury za žalovanou pro jednotlivé odběratele. Někdy odběratelé stav skladu zasílali e-mailovou zprávou přímo paní [jméno] [příjmení], která e-mail následně přeposlala panu [jméno] [příjmení] Pan [příjmení] [příjmení] používal pro komunikaci s odběrateli žalované e-mailové adresy s doménou žalované shodného znění jako značka produktů [anonymizováno]. Pokud jde o stanovení ceny, tak žalobkyně tvrdila, že cena vždy byla sjednávána dohodou mezi žalobkyní a žalovanou od počátku spolupráce. Až do září 2013 se cena odvíjela od ceníku pro velkoobchodní odběratele, kdy pro žalovanou byla sjednána 50% sleva z velkoobchodních cen. Od října 2013 se sjednané ceny žalobkyně pro žalovanou odvíjely od výrobních cen zhotovitele [anonymizováno], kdy do konce roku 2014 byla k výrobním cenám zhotovitele připočítávána marže žalobkyně ve výši 20 % a od ledna 2015 do konce roku 2015 byla připočítávána marže žalobkyně ve výši 40 %. Žalobkyně předložila ceník pro předmětné období, ze kterého je zřejmá jak jednotková cena jednotlivých produktů stanovená zhotovitelem, tak prodejní cena žalobkyně pro žalovanou, která se rovná výrobní ceně zhotovitele s připočtením 40% marže.

7. Účastníci nejprve navrhli, že by bylo možno pokusit se o mediaci, na osobě mediátora se nedohodli, proto soud stanovil mediátorku [celé jméno mediátorky]. Následně bylo od účastníků zjištěno, že kontaktovali příslušnou mediátorku a tato soudu sdělila, že se [datum] zástupci účastníků dostavili k mediátorce a nemohli přistoupit k mediaci vzhledem k nejasnému mandátu právního zástupce žalované, protože v mezidobí byl změněn vlastník obchodní společnosti a právní zástupce žalované sdělil, že přes jeho veškeré úsilí se mu nepodařilo spojit se se současným vlastníkem společnosti [právnická osoba], kdy jednatelem společnosti je pan [jméno] [příjmení], bytem [adresa].

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k těmto zjištěním.

9. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], statutárního ředitele a člena správní rady žalobkyně, bylo zjištěno, že spolupráce účastníků začala už někdy v roce 2002 a v roce 2004 se žalobkyně začala zabývat i výrobou produktů, bylo třeba řešit jejich distribuci. Společnost žalovaná pak převzala pod sebe tu obchodní stránku, distribuci, komunikaci s konsignačními sklady v rámci těch činností, kterými se žalobkyně zabývala, výrobou specifických kosmetických produktů značky kosmeticky [anonymizováno], která byla vyráběna v karlovarském podniku [anonymizováno], výrobní družstvo. Tedy výrobní družstvo [anonymizováno] na základě objednávky vyrobilo konkrétní zboží, které se expedovalo nějakými zástupci na pokyn žalobkyně do konsignačních skladů žalované, odkud bylo dodáváno, distribuováno společností žalovanou, která měla uzavřeny písemné smlouvy o provozu těch konsignačních skladů. Šlo o lékárnické společnosti, odkud to zboží potom bylo odebíráno a dodáváno ke koncovým zákazníkům. Evidence se prováděla tak, že [anonymizováno] v okamžiku, kdy vyskladňovalo zboží, vystavilo dodací listy na konečného odběratele. Touto agendou se zabýval pan [příjmení]. Bylo možno sledovat v souhrnných hlášeních, jaký je stav zboží v jednotlivých skladech. A na základě toho došlo k fakturaci na základě těchto sestav. Ke sledování těch zásob zboží sloužil speciální portál. Ceny byly stanoveny dohodou mezi účastníky. Základní cena byla výrobní cena od [anonymizováno], za kterou zboží bylo vyrobeno a původně to bylo tak, že byla cena mezi žalobkyní a žalovanou poloviční z výrobní ceny pro distribuci, potom podle ceníku. V průběhu doby došlo k jiné dohodě, že cena byla stavena jako výrobní cena s přirážkou, nebo marží, která byla dohodnuta. A v té rozhodné době tvrdil zástupce žalobkyně, že to byla výrobní cena od [anonymizováno] s připočtením 40% marže. Kdy tato cena byla komunikována na společných poradách účastníků v průběhu podzimu roku 2014. Splatnost byla uvedena na jednotlivých fakturách 30 nebo 60 dnů. Žádná písemná smlouva, tedy ani k dohodě o ceně, uzavřena nebyla. Kdy do určité doby se všichni pohybovali v rámci jednoho objektu, a komunikace byla neformální. Potom došlo k dohodě o ukončení spolupráce v ústní rovině s jednatelkou žalované, kdy na straně žalované došlo i k personálním změnám, k určitému útlumu činnosti, což mělo nastat ke konci roku 2015. V rámci ukončení společné činnosti byly vytvořeny konečné sestavy, porovnání podkladů o dodaném zboží od [anonymizováno] s porovnáním toho, co zůstalo v konsignačních skladech u žalované. A to bylo převedeno zpět na žalobkyni. Pokud jde o to, zda znala žalovaná výrobní ceny toho výrobního družstva [anonymizováno], tak do určité doby účastníci fungovali ve společném objektu, kdy tam se o tom samozřejmě diskutovalo i ohledně vývoje nových produktů a výrobní ceny byly uváděny v tabulkách, nebo sjetinách. Toto opět zajišťoval pan [příjmení]. Za žalovanou ty informace měla paní [příjmení], jako jednatelka, případně potom paní [příjmení] v roce 2015. Za žalobkyni to byl tedy pan [příjmení] starší i mladší, pan [příjmení], nebo paní [příjmení]. V průběhu let se mohla nějaká cena jednotlivých produktů měnit i s ohledem na výrobní náklady. A jednatel žalobkyně tedy tvrdil, že došlo mezi ním a jednatelkou žalované k dohodě v září 2014, že dojde k navýšení marže žalobkyně, která původně byla 20 % a následně měla být od 4. kvartálu 2014 40 %. A toto sdělil jednatelce žalované s tím, že je potřeba, aby žalobkyně měla nějaký větší finanční polštář na další aktivity, které dělala. Jednatel žalobkyně se domníval, že toto bylo i v zájmu jednatelky žalované, která zároveň byla akcionářem žalobkyně. A jednatel žalobkyně přinesl tabulku, kde to bylo uvedeno, a tvrdil, že žalovaná tuto cenu akceptovala. Také po nějakou dobu tuto navýšenou cenu platila. Každý z velkoobchodů měl přístupová hesla pro to, aby mohla sledovat žalobkyně stav toho zboží i žalovaná. Takto bylo možno také řešit nějaké momentální výpadky zboží, to zajišťoval pan [příjmení]. Faktury za žalobkyni vždy vystavoval jednatel žalobkyně na základě dodacích listů, faktur od [anonymizováno], které mu předal pan [příjmení], který ty sestavy pořídil z těch sestav. A za žalovanou to prováděl také pan [příjmení], který k tomu byl pověřen jednatelkou žalované, byť formálně s žalovanou v žádném smluvním vztahu nebyl. I po určitou dobu účetnictví obou společností vedla jedna [právnická osoba] -plus [právnická osoba] Ta spolupráce s žalovanou takto probíhala v letech 2013 až 2015. V době, kdy jednatelka žalované paní [příjmení] šla na mateřskou dovolenou, někdy koncem roku 2014, agendu převzala paní [příjmení] v pozici nějaké ředitelky. Z výpovědi jednatele žalobkyně dále bylo zjištěno, že měl přístup k bankovním účtům žalované. V době, kdy ve společnosti pracovala jednatelka paní [příjmení], tak na základě jejího pověření měl přístup k účtům žalované, prováděl platby faktur ve prospěch žalobkyně, to bylo ukončeno v době, kdy šla na tu mateřskou dovolenou a fakticky tu činnost nevykonávala. V době tedy, kdy měl jednatel žalobkyně přístup k účtům žalované, tak zadával příkazy do banky apod. dlouhodobě. Poté, kdy žalovaná faktury nehradila, komunikoval jednatel žalobkyně s paní [příjmení], kdy poté, kdy docházelo k zhoršování obchodování i s hledem na nepřítomnost paní [příjmení] ve společnosti, se dohodli na ukončení spolupráce.

10. Z výpovědi svědka, [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalobkyně. Jeho úkolem bylo zajišťovat jednak různé komponenty pro výrobu výrobního družstva [anonymizováno], dále kontrolovat skladové zásoby v konsignačních skladech žalované, objednávky, fakturaci, jednalo se o výrobky pod značkou [anonymizováno]. Kdy distribuce tedy probíhala do konsignačních skladů, a zvláštní postavení měl slovenský sklad [anonymizováno], který fungoval na principu přímého prodeje, a nejednalo se tedy o konsignační sklad. Ta spolupráce probíhala od roku 2013, kdy se žalovaná začala zabývat distribucí zboží, určitým zastoupením propagací v rámci celé skupiny. Všichni pracovali na jednom místě dohromady. Byly uzavřeny smlouvy o distribuci, které měla uzavřeny žalovaná. A ty objednávky vypadaly buď tak, že se přímo na svědka někdo obrátil e-mailem, že potřebuje nějaké zboží, nebo to byla přímo paní [příjmení], a zároveň sledoval na základě webového rozhraní jednotlivých konsignačních skladů, kdy většina mu dodávala k nim určité přístupové údaje, aby bylo možno stav zboží na dálku sledovat. A probíhala týdenní hlášení o stavu zásob a následně se vyhotovovaly měsíční sjetiny. [jméno] bylo možné sledovat počty zboží jednotlivých položek, tehdy to bylo asi 24 položek. Pokud nějaká zásoba zboží klesla, požádal svědek [příjmení] [příjmení] ve [právnická osoba], aby došlo k výrobě konkrétního produktu. Od výrobce družstva [anonymizováno] probíhala doprava zboží prostřednictvím společnosti většinou [anonymizováno], zboží bylo dodáno do konkrétního konsignačního skladu, tam ho převzal nějaký skladník a potvrdil převzetí zboží. V případě slovenského [anonymizováno] přímo následovala fakturace, v ostatních případech bylo zboží dodáno do skladu. Pan svědek si stáhl dodací list ze stránek [právnická osoba], výrobní družstvo. Evidence probíhala pod kódy [anonymizováno]. Na základě toho ke konci měsíce zjistil stav dodaného zboží, případně následně už prodaného zboží. Pokud bylo zboží poškozené, proběhla reklamace. V době, kdy měl svědek k dispozici měsíční hlášení, vystavil faktury, nastavil jejich splatnost podle dohody, nebo smluv s konsignačními sklady, a to odeslal, nebo předal fakturu paní [příjmení]. [jméno] byly stanoveny v cenících, které všichni měli k dispozici. Pokud by docházelo k nějaké změně, byla tam taková dohoda, že žalovaná měla 3 měsíce předem oznámit, pokud došlo k navýšení nějaké ceny ve vztahu k odběrateli, jinak mohlo dojít jednostranně k navýšení ceny, což se nikdy nestalo. Dodací list si tedy svědek stáhl z webu výrobního družstva [anonymizováno], vystavil fakturu žalované, nebo je předal jednateli žalobkyně a ten je vystavil. Fyzicky byly předány v rámci budovy, kde všichni fungovali. Tvorba cen se v průběhu doby měnila, základ byla ta pořizovací cena od [anonymizováno], ceny znali všichni z porad. K těmto cenám se přidávala marže ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, případně, pokud dále prodávala žalovaná, tak její marže. Pokud docházelo v průběhu doby k poklesu prodeje, nebo změně obchodních zástupců, bylo potřeba marži navýšit. Svědek byl informován, tvrdil, že z obou stran, jak od jednatele žalobkyně, tak za žalovanou od paní [příjmení], že mezi nimi došlo k dohodě v roce 2014, 2015, že výrobní cena bude navýšena o marži ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou na 40 %. V minulosti to bylo asi 20 %. Svědek se nějakého osobního jednání o ceně mezi jednatelem žalobkyně a žalované neúčastnil, ale tvrdil, že i jednatelka žalované ho ústně informovala o tom, že žalobkyně potřebuje, aby cena byla vyšší, že i ona bude muset ceny navýšit ve vztahu ke svým smluvním partnerům a svědek se domníval, že k tomu také došlo. Kdy fakturace žalované se tedy prováděla až v době, kdy zboží bylo vyskladněno z těch konsignačních skladů, pokud šlo o prodej zboží z konsignačních skladů.

11. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že vedl účetnictví jak pro žalobkyni, tak žalovanou. Pro žalobkyni od července 2005 a pro žalobkyni to účetnictví vede dodnes, pro žalovanou od [datum] v souvislosti se vznikem společnosti. Fakticky to probíhalo tak, že k 10. dni v měsíci za žalobkyni mu přinášel doklady [anonymizováno] [příjmení] ve funkci předsedy představenstva, přinesl faktury vydané, bankovní výpisy, případně nějaké výdajové doklady a svědek zpracovával měsíční hlášení, protože byli měsíčními plátci daně. A potom daňová přiznání, daň z příjmů, silniční daň, nebo veškerou agendu, která s tím souvisela. Pro žalovanou takto pracoval od prosince 2012, doklady mu přinášela nejprve paní [příjmení] jako jednatelka, někdy, protože ty společnosti byly propojené, mohl všechny doklady přinést i [anonymizováno] [příjmení]. Také pro žalovanou prováděl čtvrtletní hlášení, účtování DPH, daně z příjmů, další agendu, která s tím souvisí. Takto to probíhalo do doby, než otěhotněla jednatelka žalované, představila mu další osobu, kterou zaměstnala na pozici obchodní ředitelky, což byla paní [jméno] [příjmení]. Takto to probíhalo někdy do listopadu 2015, kdy celá agenda byla předána nějaké pražské společnosti. Svědek tedy pro obě společnosti podával hlášení o DPH, odpovídal vždy odpočet DPH mezi [právnická osoba] a [právnická osoba]. Ke každému konci roku prováděl inventarizaci vzájemných pohledávek a tyto údaje musely navzájem souhlasit, tedy inventarizace majetku a vzájemných závazků. Ze strany jednatelky žalované svědek nezaznamenal nikdy výhrady, ať už k otázce účetních dokladů, nebo jiné, že by vyjádřila nějakou nespokojenost.

12. Z výpovědi bývalé jednatelky žalované, [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že záměr byl takový, že žalovaná bude jako za [právnická osoba] [anonymizováno] provádět distribuci výrobků, které vyrábělo výrobní družstvo [anonymizováno]. A bylo domluveno, že to bude výhradní zastoupení pro Českou a Slovenskou republiku. A celý proces probíhal tak, že na základě požadavku pana [příjmení] pro výrobu bylo vyrobeno zboží výrobním družstvem [anonymizováno]. Následně na základě požadavku jednotlivých konsignačních skladů, kromě slovenského distributora [anonymizováno], byly výrobky dodány do konsignačních skladů, následně z konsignačních skladů si zboží odebírali lékárenské společnosti a na základě informace o tom, že zboží bylo odtud vyskladněno, vznikla žalované povinnost fakturace žalobkyni. Takto probíhala spolupráce od roku 2013. V té době důvěřovala jednatelka žalované panu [příjmení] za žalobkyni, takže on zajišťoval proplácení faktur za žalovanou. Na základě vyskladnění zboží z konsignačních skladů byla vystavena faktura pro žalovanou. A zástupce žalobkyně měl dispoziční právo s účtem žalované, na základě vystavených faktur proběhla fakturace. V počátku dohoda byla taková, že cena bude pro žalovanou konečná v podobě výrobních cen od [anonymizováno], výrobce kosmetiky, k tomu bude připočtena 20% marže. Takto to probíhalo do podzimu 2015, kdy [anonymizováno] [příjmení] jednatelce žalované sdělil, že si budou zase přebírat na sebe konsignační sklady, nebo vytvoří si konsignační sklady žalobkyně sama a spolupráce s žalovanou v tomto bude ukončena. Pokud jde o to, jak žalovaná mohla sledovat pohyb zboží, nebo jeho vyskladnění z těch jednotlivých konsignačních skladů, tak bylo z výpovědi bývalé jednatelky žalované zjištěno, že tam existovaly sjetiny, ze kterých žalovaná mohla zjistit, že zboží bylo skutečně z konsignačního skladu odebráno a na základě toho žalobkyně vystavovala žalované faktury. Bývalá jednatelka žalované potvrdila, že někdy v roce 2014 ji kontaktoval pan [příjmení] s tím, že bude muset se zvýšit marže, která bude připočtena k výrobní ceně od výrobního družstva [anonymizováno], protože je potřeba tam vytvořit nějaký větší finanční prostor. Bývalá jednatelka žalované tvrdila, že panu [příjmení] sdělila, že s tím nesouhlasí, protože pak by muselo dojít ke zvýšení koncové ceny pro konečného zákazníka a domnívala, že to možné není. Domnívala se, že to tím bylo vyřešeno, že s tím nesouhlasila, ale v určité době tvrdila, že potom zjistila, že bylo zboží žalované žalobkyní fakturováno se 40% marží. Kdy v počátku ty platby za žalovanou prováděl pan [příjmení], protože měl dispoziční oprávnění nakládat s účty žalované a bývalá jednatelka žalované mu důvěřovala. Někdy v červnu 2015 zrušila z tohoto důvodu zástupci žalobkyně možnost nakládat s účtem žalované, v době, kdy nastupovala na mateřskou dovolenou a byla tam další osoba, která přebírala její agendu. To jednání ohledně návrhu pana [příjmení] na výšení ceny proběhlo v budově, kde obě společnosti fungovaly. Z výpovědi bývalé jednatelky žalované bylo zjištěno, že žalovaná měla s těmi konsignačními sklady písemné smlouvy, které tvrdila, že už je ale k dispozici nemá a ponechala dokumentaci novému majiteli společnosti. Ale písemné smlouvy tam uzavřeny byly. V počátku znala výrobní ceny [anonymizováno], nebo měla o tom informace, tedy o té ceně, ke které, dle jejího tvrzení, měla být připočtena ta marže 20 %. A až poté, kdy zjistila, že byla účtována marže vyšší, procházela faktury zpětně do roku 2013. Na základě toho byl vytvořen zápočet a oznámen žalobkyni. Z výpovědi bývalé jednatelky žalované bylo zjištěno, že po tom červnu 2015, kdy již žalobkyně neměla dispoziční oprávnění s účty žalované, placení faktur za zboží probíhalo tak, že jak bývalá jednatelka žalované uváděla, proto, že se domnívala, že ta spolupráce musí nadále nějakým způsobem běžet, tak zaplatila i ona sama faktury, které se týkaly jednak provozu žalované, ale i ty, které se týkaly úhrady kupní ceny za výrobky žalobkyni. V jednom případě vracela nějakou fakturu v době vlastně už po ukončení té spolupráce, kdy bylo zřejmé, že toto zboží žalované dodáno nebylo. Při ukončení spolupráce byly porovnány jednotlivé doklady o zboží, které bylo dodáno na konsignační sklady, sjetiny, které žalovaná měla k dispozici a to zboží bylo převedeno zpět na žalobkyni. Ale tady se řešilo to zboží, které v těch skladech zůstalo. Bývalá jednatelka žalované uváděla, že si nepamatuje, jak se tvořila cena, kterou žalovaná fakturovala svým odběratelům, nebo jaké procento marže měla žalovaná ke svým smluvním partnerům. Tvrdila, že byla nastavena podle nějaké konkurenceschopnosti na trhu a v průběhu celé doby zůstal stejný, ten způsob tvorby cen. Někdy v roce 2015 se měnila cena u dvou nebo třech výrobků z nějakých marketingových důvodů. Z výpovědi bývalé jednatelky žalované pak bylo zjištěno, že smluvní partneři žalované uhradili ceny za výrobky dodané žalovanou. Žalovaná ale tvrdila, že měla také velké náklady a že jednatelka žalované si žádný zisk z těchto produktů nevyplácela. Následně celou společnost prodala a sobě si žádný zisk nevyplatila. A uváděla, že si nepamatuje, že by bylo možné, že by marže žalované byla 200 % až 300 % ve vztahu k jejím odběratelům. Faktury, které byly vystaveny žalobkyní pro žalovanou, zařadila žalovaná do svého účetnictví a požádala o odpočet DPH z nich, kdy vlastně po celou dobu spolupráce měly společnosti také jednu účetní firmu, až v roce 2015 pověřila jinou firmu z [obec]. Bývalá jednatelka žalované potvrdila, že dostávala od žalobkyně tabulky z těch lékárenských velkoobchodů, které obsahovaly přílohy se specifikací různých výrobků, počet kusů, vyskladněných kusů, a žalovaná tyto sjetiny k dispozici měla. A v okamžiku, kdy tedy žalobkyně dodala zboží do konsignačních skladů, tak splnila povinnost dodání zboží a vzniklo jí právo fakturovat žalované kupní cenu. Jaké byly měsíční náklady žalované společnosti, bývalá jednatelka žalované nebyla schopna odpovědět. Uváděla, že si nevyplácela žádné podíly na zisku, vyplácela si mzdu v řádu 50 000 Kč čistého.

13. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že u žalované začala pracovat v době, kdy bývalá jednatelka plánovala odchod na mateřskou dovolenou. [příjmení] někdy v dubnu 2015, seznamovala se s chodem společnosti. V době jejího nástupu faktury, které měla platit žalovaná, fakticky proplácel, nebo dával příkazy bance pan [příjmení] za žalobkyni. Takto to tam bylo mezi společnostmi nastaveno a pan [příjmení] za žalobkyni měl dispoziční právo s účty žalované. Svědkyně věděla, že existují určité sjetiny, které zaznamenávají pohyb zboží do konsignačních skladů a žalovaná dostávala sjetiny z těch konsignačních skladů. Toto zajišťoval nebo kontroloval pan [příjmení], který tam měl do těch skladů nějaký zvláštní přístup. Potom někdy v létě 2015 došlo k tomu, že bývalá jednatelka žalované zrušila to dispoziční oprávnění panu [příjmení] s účty žalované a svědkyně se potom snažila kontrolovat částky, které má žalovaná žalobkyni zaplatit. Chtěla vždy porovnat výrobní cenu od výrobního družstva [anonymizováno], za kterou se výrobky vyráběly, s cenou, která byla na fakturách od žalobkyně, kterou měla platit žalovaná. A žádala pana [příjmení], aby zaslal veškeré podklady k jednotlivým fakturám, dodací listy apod. Faktury od [anonymizováno] se většinou nacházely aspoň v určitém období za roky zpětně v kanceláři, kterou užívala jak žalobkyně, tak žalovaná. Takže tam v šanonech faktury od [anonymizováno] za poslední roky mohla dohledat. A vzpomínala si, že se vedla tam za jejího působení debata o cenách, že bude potřeba ceny navýšit, tu konečnou cenu pro zákazníky, a k tomu v určité době v roce 2015 došlo. Od bývalé jednatelky žalované měla svědkyně takovou informaci, že cena, kterou má žalovaná platit žalobkyni, se stanoví jako výrobní cena [anonymizováno] s připočtením 20% marže. A takto začala ty podklady kontrolovat. Porovnáním výsledovky z roku 2013 a 2014 zjistila, že v roce 2014 se zvýšil obrat, ale klesly náklady na nákup zboží. Tvrdila, že někdy v roce 2013 byla stanovena marže 70 %, někdy i 100 % u některých výrobků. Pokud jde o rok 2015, bylo počítáno se 40% marží. A z výpovědi svědkyně bylo zjištěno, že platby žalobkyni byly zastaveny proto, že žalovaná tvrdila, že zjistila, že účetnictví je v takovém stavu, že vyžadovalo rekonstrukci. Tuto prováděla [právnická osoba]. S tím, že jednatelka žalované v minulosti pověřila externího účetního vedením účetnictví a tomu se předávaly běžné faktury. Kdy přesně se dostala faktura do účetnictví žalované, svědkyně nevěděla. Ke svědkyni se faktury, nebo tyto doklady dostávaly s určitým zpožděním. Svědkyně tedy sama porovnávala faktury, které měla zaplatit žalovaná, nebo zaplatila, asi 3 roky zpětně. S tím, že za to poslední období roku 2015 už neměla k dispozici faktury od [anonymizováno] a vycházela vždy z ceny, která byla v poslední faktuře, ke které ještě ty ceny od [anonymizováno] znala. Snažila se to nějakým způsobem spárovat. Ten výpočet částky uvedené v zápočtu z listopadu 2016 provedla právě svědkyně. S tím, že zboží, které bylo prodáno zákazníkům žalované, tito žalované zaplatili. A v určité fázi tedy svědkyně dostala pokyn od bývalé jednatelky žalované, aby další faktury neproplácela, protože se to musí napřed celé přepočítat. Takže potom už ty faktury neproplácela, ale zřejmě faktura byla zavedena do účetnictví a byl proveden odpočet DPH. Zřejmě ještě pro platbu DPH za listopad 2015 pro žalovanou podklady připravoval účetní pan [příjmení]. Z výpovědi svědkyně dále bylo zjištěno, že žalovaná u některých produktů zvýšila cenu pro zákazníka, např. bylo zjištěno, že jde o dva šampony, které měly výrobní cenu 100 Kč, druhý 200 Kč, oba se prodávaly za 300 Kč. Takže bylo zřejmé, že v tom jednom případě tam byl nižší zisk, nebo nižší hodnota získaná pro žalovanou. A záleželo také na celkových nákladech, které měly konsignační sklady, a ty také byly stanoveny z těch prodejních cen. Co přesně chybělo v tom účetnictví, pokud bylo tvrzeno, že bylo potřeba provést jeho rekonstrukci, svědkyně nevěděla. Uváděla, že zřejmě v té rozhodné době žalovaná nezakládala výsledovky do obchodního rejstříku. S tím, že ještě z výpovědi svědkyně bylo zjištěno, že navýšila tedy ceny výrobků asi u třech nebo čtyř výrobků. A existovaly ceníky mezi žalovanou a jejími odběrateli. Ceníky pro vztahy mezi žalobkyní a žalovanou svědkyně nikdy neviděla. K ukončení spolupráce s těmi konsignačními sklady došlo zřejmě v prosinci 2015, nebo v lednu 2016, ty dohody uzavírala bývalá jednatelka žalované a svědkyně ty podklady neviděla. Došlo k nějaké dohodě o zpětném prodeji toho zboží dodaného do konsignačních skladů. Jestli to zboží bylo zpět proplaceno žalobkyní, svědkyně nevěděla.

14. Soud provedl důkaz dodacími listy [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo].

15. K těmto dodacím listům byly vystaveny faktury – daňové doklady s daty vystavení, daty splatnosti, uvedenými v tabulce v bodě 1. žaloby. (fa č. 2015 na částku 39 194,08 Kč, 2015 na částku 42 063,71 Kč, 2015 na částku 54 489,20 Kč, 2015 na částku 1 677,06 Kč, 2015 na částku 189 648,38 Kč, 2015 na částku 37 810,08 Kč, 2015, na částku 71 429,20 Kč, 2015 na částku 29 685,66 Kč, 2015 na částku 59 327,27 Kč, 2015 na částku 103 838,81 Kč, 2015 na částku 40 252,83 Kč, 2015 na částku 250 322,38 Kč, 2015 na částku 92 697,37 Kč, 2015 na částku 58 580,21 Kč, 2015 na částku 74 310,70 Kč, 2015 na částku 33 138,03 Kč, 2015 na částku 61 314,33 Kč, 2015 na částku 33 285,41 Kč, 2015 na částku 55 544,57 Kč, 2015 na částku 66 228,62 Kč, 2015 na částku 46 303,80 Kč, 2015 na částku 70 144,31 Kč, 2015 na částku 54 468,88 Kč, 2015 na částku 76 519,67 Kč, 2015 na částku 18 822,03 Kč, 2015 na částku 54 865,27 Kč, 2015 na částku 8 097,32 Kč, 2015 na částku 76 402,79 Kč, 2015 na částku 4 599,21 Kč dodání KS [anonymizováno] [číslo]).

16. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že paní [příjmení] panu [příjmení] sdělila, že v tento den se doplatil duben, žádala o faktury za květen. Z emailu ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] za žalobkyni adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], za žalovanou, bylo zjištěno, že pan [příjmení] paní [příjmení] sděloval, že balík faktur za květen jí předával během minulého měsíce, přiložil souhrnný přehled dokladů.

17. Z faktury [číslo] za zdanitelné plnění dne [datum], vystavení faktury dne [datum], splatnost [datum], bylo zjištěno, že jako dodavatel je uvedeno [anonymizováno], výrobní družstvo, odběratel [právnická osoba], jsou zde uvedeny názvy výrobků, jednotková cena, cena s 21% DPH 27 996 Kč.

18. Z faktury [číslo] za zdanitelné plnění dne [datum], vystavení faktury dne [datum], splatnost [datum], bylo zjištěno, že jako dodavatel je uvedeno [anonymizováno], výrobní družstvo, odběratel [právnická osoba], jsou zde uvedeny názvy výrobků, jednotková cena, cena s 21% DPH.

19. Z faktury [číslo] za zdanitelné plnění dne [datum], vystavení faktury dne [datum], splatnost [datum], bylo zjištěno, že jako dodavatel je uvedeno [anonymizováno], výrobní družstvo, odběratel [právnická osoba], jsou zde uvedeny názvy výrobků, jednotková cena, cena s 21% DPH 54 657 Kč.

20. Z faktury [číslo] za zdanitelné plnění dne [datum], vystavení faktury dne [datum], splatnost [datum], bylo zjištěno, že jako dodavatel je uvedeno [anonymizováno], výrobní družstvo, odběratel [právnická osoba], jsou zde uvedeny názvy výrobků, jednotková cena, cena s 21% DPH 3 285 Kč 21. Z faktury [číslo] ze dne [datum] od dodavatele [anonymizováno], výrobní družstvo, bylo zjištěno, že jako odběratel je zde uvedena žalobkyně, jako příjemce [právnická osoba], za specifikované zboží částka k úhradě 39 189 Kč.

22. Z faktury č. 2015 ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako dodavatel je uvedena žalovaná, jako odběratel [právnická osoba], částka 4 676,40 Kč.

23. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizována dvě slova], částka 39 194,08 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, splatnost [datum].

24. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno] sk, částka 42 063,71 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo], splatnost [datum].

25. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno] sk, částka 54 489,20 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo], splatnost [datum].

26. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno], částka 71 429,20 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo], splatnost [datum].

27. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno] sk, částka 29 685,66 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo], splatnost [datum]

28. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno] sk, částka 61 314,33 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo], splatnost [datum]. Zboží bylo dodáno na základě objednávky p. [jméno] [příjmení] od [webová adresa], zaslána panu [příjmení], objednávka P278651, ze dne [datum], faktura od [anonymizováno] pro žalobkyni [číslo] částka 43 796 Kč, splatnost [datum]. Fa č. 2015 dodavatel žalovaná, odběratel [právnická osoba], splatnost [datum], částka 5 545,80 Kč.

29. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno] sk, částka 70 144,31 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo], splatnost [datum].

30. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno] sk, částka 10 421,49 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo], splatnost [datum].

31. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno], částka 54 468,88 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo], splatnost [datum].

32. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno] healthcare, částka 18 822,03 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo], splatnost [datum].

33. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno] sk, částka 54 865,27 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo] splatnost [datum].

34. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno] sk, částka 8 097,32 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo], splatnost [datum].

35. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizována dvě slova], částka 76 402,79 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, přefakturace [číslo], splatnost [datum].

36. Z faktury č. 2015 bylo zjištěno, že jako dodavatel je žalobkyně, odběratel žalovaná, příjemce zboží KS [anonymizováno], částka 4 599,21 Kč, přílohou k faktuře je specifikace dodaného zboží, splatnost [datum].

37. Z objednávky [jméno] [příjmení] od [anonymizováno], dodací adresa [právnická osoba], [jméno], a emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že objednávku adresovala žalované, a panu [příjmení] (za [anonymizováno]), objednávka P276309 se specifikací požadovaných výrobků [anonymizováno], počtem kusů, uvedenou cenou. Následně žalovaná, jako dodavatel, vystavila odběrateli [právnická osoba] fakturu, která obsahuje i speficikaci dodaného zboží, se splatností [datum], č. 2015, na 5 034,40 EUR.

38. Z emailu [jméno] [příjmení], jednatelky žalované, ze dne [datum] adresovaného panu [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že p. [příjmení] přeposílala původní hlášení od [jméno] [příjmení] od [anonymizováno], hlášení za 11/ 2015, které jí zaslala za období [číslo] [datum], s dodatkem, že paní [příjmení] teď hlášení posílá jednatelce žalované a tato ho bude přeposílat p. [příjmení], přílohou je specifikace výrobků [anonymizováno] kódem [anonymizováno], názvem, cena počáteční množství, příjem v období, reklamní odběr, prodané zboží, hodnota zboží, vzorky-vadné-reklamace, konečné množství.

39. Z emailu paní [jméno] [příjmení] za [anonymizováno], ze dne [datum], za dobu [datum] [datum], bylo zjištěno, že paní [příjmení] zasílala hlášení panu [příjmení], ten stejného dne přeposlal panu [příjmení], byla vystavena faktura č. 2015, splatnost [datum], dodavatel žalovaná, odběratel [právnická osoba], 907 682,17 Kč a žalobkyně jako dodavatel vystavila žalované fa 2015 na částku 102 697,06 Kč, splatnou [datum] s přílohou přefakturace [číslo].

40. Z emailu referentky nákupu paní [jméno] [příjmení], od [právnická osoba], bylo zjištěno, že že [datum] zasílala panu [příjmení], na emailovou adresu cutishelp, vyúčtování prodejů z konsignačního skladu za 12/ 2015, žádala o vystavení faktury. Tento email pan [příjmení] přeposlal p. [příjmení] za parenteral, přílohou je specifikace výrobků [anonymizováno], jednotková cena počet ks, cena v korunách, příjmy, výdeje a konečný stav, následně byla vystavena faktura č. 2015, dodavatelem je žalovaná, odběratelem je [právnická osoba], splatnost [datum], částka 488 837,44 Kč.

41. Z emailu referentky nákupu paní [jméno] [příjmení], od [právnická osoba], bylo zjištěno, že že [datum] zasílala panu [příjmení], na emailovou adresu cutishelp, vyúčtování prodejů z konsignačního skladu za 12/ 2015, žádala o vystavení faktury. Tento email pan [příjmení] přeposlal p. [příjmení] za parenteral, přílohou je specifikace výrobků [anonymizováno], jednotková cena počet ks, cena v korunách, příjmy, výdeje a konečný stav, následně byla vystavena faktura č. 2015, dodavatelem je žalovaná, odběratelem je [právnická osoba], splatnost [datum], částka 550 120,80 Kč.

42. Z emailu a jeho přílohy, provozní analytičky [jméno] [příjmení] z [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že zasílala panu [příjmení], na emailovou adresu cutishelp, hlášení za 12/ 2015 + vyčíslení inventurních rozdílů za rok 2015. Tento email pan [příjmení] přeposlal p. [příjmení] za parenteral, přílohou je specifikace pohybu výrobků [anonymizováno]. Následně byla vystavena faktura č. 2015, dodavatelem je žalovaná, odběratelem je [právnická osoba], splatnost [datum], částka 340 835,78 Kč.

43. Z emailu a jeho přílohy, provozní analytičky [jméno] [příjmení] z [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], že zasílala panu [příjmení], na emailovou adresu cutishelp, hlášení za 11/ 2015. Tento email pan [příjmení] přeposlal p. [příjmení] za parenteral, přílohou je specifikace pohybu výrobků [anonymizováno]. Následně byla vystavena faktura č. 2015, dodavatelem je žalovaná, odběratelem je [právnická osoba], splatnost [datum], částka 282 782,08 Kč a fa 2015 splatnost [datum], částka 254 245,99 Kč.

44. Dále soud provedl důkazy komunikací mezi účastníky, emaily, kterými docházelo k přeposílání hlášení, v daném případě od skladu [anonymizováno] (e-mail, reakce paní [jméno] [příjmení], kdy docházelo k přeposílání hlášení, v daném případě distributora [anonymizováno], e-mail z [datum], původní zpráva [anonymizováno] report z [datum], a odpověď paní [jméno] [příjmení], a původní zpráva od [jméno] [příjmení] od dodavatele [anonymizováno], přílohou je měsíční report s datem [datum], se specifikací jednotlivých výrobků, s uvedeným počtem kusů, následně byla vystavena faktura č. 2015 (tato byla žalovanou zaplacena).

45. Z e-mailu z [datum] včetně reportu za dobu [datum] až [datum] pro příjemce zboží, bylo zjištěno, že místo dodání byl KS [anonymizováno], k tomu vystavena faktura č. 2015 a příloha k faktuře č. 2015 se specifikací zboží. (tato byla žalovanou zaplacena).

46. Z faktury pro odběratele [právnická osoba], č. 2015, e-mailu od [anonymizována dvě slova] z [datum], hlášení za 11. měsíc, e-mailu od pana [příjmení], adresovaného panu [příjmení], bylo zjištěno, že pan [příjmení] zde vystupuje za [anonymizováno], se specifikací jednotlivých výrobků, počtu kusů, a byla vystavena faktura pro odběratele [právnická osoba], č. 2015, fa č. 2015, k této e-mail z [datum], komunikace mezi panem [jméno] [příjmení], panem [příjmení], přílohou je specifikace jednotlivých výrobků, faktura pro odběratele [právnická osoba], dodavatel [právnická osoba] (tyto faktury byly zaplaceny).

47. Z e-mailu - vyúčtování ze dne [datum] a komunikace mezi panem [příjmení] za [anonymizováno] a panem [příjmení] za [webová adresa] zjištěno, že se týkala říjen 2015, původní autor e-mailu [jméno] [příjmení], referentka nákupu [právnická osoba], specifikace výrobků k faktuře č. 2015, přílohou je přefakturace a faktura pro odběratele [právnická osoba] 2015, dodavatel [právnická osoba], e-mail adresovaný panu [příjmení], vyúčtování prodejů za 11/ 2015, od [právnická osoba] a komunikace s panem [příjmení] za [webová adresa], za období [datum] až [datum], faktura pro odběratele [právnická osoba] 2015 na částku 39 194,08 Kč, tato již nebyla zaplacena.

48. Z emailu ze dne [datum], referentky prodeje [jméno] Pajerová,od [právnická osoba], bylo zjištěno, že se týká vyúčtování za prosinec 2015, následuje komunikace mezi panem [příjmení] a panem [příjmení], faktura pro odběratele [právnická osoba] 2015, k faktuře č. 2015 příloha,specifikace zdravotní kosmetiky, e-mail referentky nákupu [právnická osoba] za 10/ 2015 a příloha odebraných výrobků,faktura pro odběratele [právnická osoba] 2015, dodavatel [právnická osoba] referentky nákupu [právnická osoba] a. s. paní [příjmení] s hlášením za listopad a specifikace výrobků,faktura pro odběratele [právnická osoba] 2015.

49. Z e-mailu z [datum], bylo zjištěno, že se týká hlášení prodejů za 12/ 2015, příloha se specifikací výrobků, faktura pro odběratele [právnická osoba] 2015, hlášení, e-mail, 10/ 2015, ze dne [datum], od společnosti [právnická osoba] se specifikací výrobků, faktura, odběratel [právnická osoba] 2015.

50. Z e-mailu, hlášení z [datum], bylo zjištěno, že ho zasílala Mgr. [jméno] [příjmení], za odběratele [anonymizováno] - [anonymizována čtyři slova] spoločnosť, se specifikací výrobků, faktura, odběratele [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], č. 2015.

51. Z Objednávky z [datum] bylo zjištěno, že je to objednávka od [právnická osoba] z [datum], se specifikací výrobků, faktura, která slouží jako dodací list č. 2015 + faktura č. 2015.

52. Z objednávky společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že je z [datum], objednávka P277488, faktura č. 2015. Z objednávky [anonymizováno] zdravotnické zásobování ze [datum] P278651,bylo zjištěno, že k této byla následně vystavena faktura č. 2015, se specifikací výrobků, k tomu i daňový doklad, kde jako dodavatel vystupuje [anonymizováno], výrobní družstvo, odběratel [anonymizováno], [číslo]. Faktura pro odběratele [anonymizováno] zdravotnické zásobování č. 2015, objednávka e-mailová z [datum], č. P279807, faktura pro odběratele [anonymizováno] č. 2015, e-mail ze [datum], objednávka [anonymizováno] zdravotnické zásobování č. P280887, faktura č. 2015, 2015 s přílohou.

53. Celková dlužná částka, kterou žalobkyně žalované neuhradila, odpovídá tabulce s označením faktur, jak byla uvedena v žalobě, po částečném zastavení řízení, tabulka žalobkyně, přílohu [číslo] celková částka 1 805 061,18 Kč.

54. Z tabulky předložené žalobkyní bylo zjištěno, že tato uvádí ceny jednotlivých výrobků ve 4. kvartálu v roce 2014, kde jsou uvedeny jednotlivé výrobky zdravotní kosmetiky a dále výrobní cena, marže, distribuční marže, vždy ta fakturovaná cena od [anonymizováno] pro [anonymizováno] (žalovanou) za dodávku produktů, výrobní cena, distribuční nebo konsignační velkoobchodní cena, stanovená marže pro [anonymizováno] a marže [anonymizováno].

55. Z ceníku s cenami ve 4. kvartálu roku 2014 bylo zjištěno, že jsou zde uvedeny jednotlivé výrobky zdravotní kosmetiky, cena za kus fakturovaná, cena výrobní, marže parenteral 40% distribuční marže [anonymizováno].

56. Z ceníku s platností od [datum], bylo zjištěno, že jsou zde opět uvedeny jednotlivé výrobky zdravotní kosmetiky s uvedeným kódem [anonymizováno] a [anonymizováno], cena za kus a koeficient marže.

57. Z předžalobní výzvy žalobkyně adresované žalované, z [datum], dáno na poštu [datum] a z dodejky bylo zjištěno, že relace pošty byla, že adresát je na uvedené adrese neznámý.

58. Z oznámení o zápočtu, opravy zjevné chyby v psaní z [datum], oznámení o zápočtu po opravě zjevné chyby v psaní z [datum], bylo zjištěno, že tento byl adresován k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], podepsáno za [anonymizována dvě slova] jednatelkou paní [příjmení], se soupisem těch potvrzených pohledávek, k tomu byl doložen podací lístek a informace o sledování zásilky a výpis účtu, který se týká té opravy z [datum].

59. Soud nedoplnil dokazování, vyžádáním veškerých faktur od zhotovitele [anonymizováno] v.d., za rok 2013 2015 a veškerými vystavenými fakturami žalobkyní žalované, od [datum] do konce roku 2015, ani vypracováním znaleckého posudku z oboru účetnictví, protože, tyto důkazy, dle názoru soudu i žalobkyně, přesahují potřeby tohoto řízení, i s ohledem na uplatněnou námitku promlčení případných nějakých nároku žalované, i s ohledem na uplatněný zápočet, tvrzené pohledávky žalované, kterou žalobkyně popírá. Pokud se soud pokusil předvolat současného prokuristu žalované, k jednání se nedostavil.

60. Po provedeném dokazování učinil soud takový závěr o skutkovém stavu věci, že žalobkyni se podařilo prokázat, jaká obchodní praxe byla mezi účastníky zavedena, jak mezi nimi spolupráce probíhala. Bylo prokázáno, že žalobkyně, je producent přípravků konopné zdravotní kosmetiky, vlastní [značka automobilu], vlastní receptury, know-how obchodních značky a ochranné známky [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], byla jednatelkou a jediným společníkem žalované, od založení žalované společnosti v roce 2012, až do [datum], zároveň však byla akcionářkou žalobkyně, až do jara 2019. Žalovaná měla od roku 2013 zajišťovat prodej výrobků [anonymizováno], komunikovat s distributory a konsignačními sklady. Z výpovědi bývalé jednatelky žalované bylo zjištěno, že měla uzavřeny písemné smlouvy se svými smluvními partnery, především konsigačními sklady, tyto však soudu předloženy nebyly, jednatelka žalované uváděla, že tyto smlouvy ponechala u žalované, zástupce žalované je však nemohl předložit. Na počátku žalovaná odkoupila zboží, které se nacházelo v konsignačních skladech, které původně provozovala žalobkyně. [ulice] probíhala tak, že žalovaná, na základě objednávek od konsignací,či na základě vlastního sledování skladových zásob, provedla objednávku zboží u žalobkyně. Žalovaná výrobky dodávala svým odběratelům, buď prostřednictvím přímého prodeje, nebo prostřednictvím k tomu zřízených konsignačních skladů, což byla většina případů. Žalovaná takto dodávala produkty společnosti [právnická osoba], společnosti [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] – [anonymizováno 5 slov], [právnická osoba], z konsignačních skladů. Účastníci měli kanceláře ve stejné budově, v [obec]. Žalovaná proto objednávky dělala u žalobkyně ústně, či telefonicky, na základě objednávek od jejích smluvních partnerů, nebo na základě vlastního sledování stavu jednotlivých položek zboží, na konsignančních skladech, které pro žalovanou, na základě požadavku jednatelky žalované, sledoval pan [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně. Pan [anonymizováno] také zadával výrobu požadovaných produktů u smluvního partnera žalobkyně, [anonymizováno], výrobní družstvo.Zhotovitel, [anonymizováno] v.d., na základě požadavku žalobkyně, zboží vyrobil a dodal zboží přímo do konsignačních skladů, provozovaných žalovanou. Tím byla, ze strany žalobkyně splněna povinnosti, dodat zboží žalované, toto potvrdila ve své výpovědi i bývalá jednatelka žalobkyně. Na dodávku byl vyhotoven dodací list, jako podklad pro závoz zboží, jako dodavatel je zde uvedena přímo žalobkyně, jako konečný příjemce, odběratel žalované, resp. konsignační sklad provozovaný žalovanou. Zhotovitel, [anonymizováno], v.d. pak vystavil fakturu pro žalobkyni za dodané zboží, na kterém byl jako příjemce uveden odběratel žalované, resp. konsignační sklad žalované. Žalobkyně následně vystavila fakturu pro žalovanou, jako odběratele. K faktuře byl přiložen soupis dodaného zboží, který se shoduje se soupisem zboží na faktuře a dodacím listu od zhotovitele. V případě přímého prodeje odběrateli [anonymizováno], u kterého žalovaná neměla zřízen konsignační sklad, vydala žalovaná odběrateli fakturu, na každou jednotlivou dodávku zvlášť, soupis zboží na faktuře žalované se shoduje se soupisem zboží uvedeným na faktuře vystavené žalované žalobkyní. V případě konsignačních skladů žalovaná vystavovala faktury svým odběratelům, jako souhrnné měsíční faktury, na základě měsíčních reportů (hlášení), o stavu a pohybu zboží na skladě, které konsignační sklady žalované, vždy za každý měsíc, zasílaly. Žalovaná svým odběratelům fakturovala jen to zboží, které ze skladů, v tom kterém konkrétním měsíci, odebrali. Proto se soupis zboží na faktuře žalované pro její odběratele neshoduje se soupisem zboží na fakturách žalobkyně za daný měsíc. Tato praxe byla potvrzena výpovědí bývalé jednatelky žalované, paní [příjmení], výpovědí svědka [příjmení], pana [příjmení], svědkyně [příjmení]. Z výpovědi bývalé jednatelky žalované i svědkyně [příjmení], bylo zjištěno, že smluvní partneři žalované, žalované za zboží, které jim bylo dodáno, zaplatili, ceny, které jim žalovaná vyfakturovala, včetně 40% marže žalobkyně. Žalovaná faktury od žalobkyně zařadila do svého účetnictví, pokud je na fakturách razítko zaúčtováno, je to razítko účetní firmy, pana [jméno] [příjmení], jednatele [příjmení] [právnická osoba] V době splatnosti faktur žalovaná nic nereklamovala, nezpochybňovala například množství dodaného zboží, ani nic jiného. Výpovědí svědka [příjmení] bylo prokázáno, že za obě společnosti podával hlášení o DPH, odpovídal vždy odpočet DPH mezi [právnická osoba] a [právnická osoba]. Ke každému konci roku prováděl inventarizaci vzájemných pohledávek, tyto údaje musely navzájem souhlasit, tedy inventarizace majetku a vzájemných závazků. Ze strany jednatelky žalované svědek nezaznamenal nikdy výhrady, ať už k otázce účetních dokladů, nebo jiné, že by vyjádřila nějakou nespokojenost. Výpovědí svědka [příjmení], která je v souladu s výpovědí statutára žalobkyně, bývalé jednatelky žalované i svědkyně [příjmení] a podložena emailovou komunikací, bylo prokázáno, že připravoval podklady pro faktury, které vystavil pro žalovanou pan [příjmení], na základě měsíčních reportů od zákazníků žalované, někdy zákazníci žalované stav skladů zasílali emailem, přímo paní [příjmení], která email následně přeposlala panu [příjmení]. Z výpovědi svědka [příjmení] dále bylo zjištěno, že u konsignančních skladů měl zřízen internetový přístup, na základě přístupových hesel, sám tedy mohl stavy zásob sledovat a případně reagovat na potřebu zadat do výroby nějaký chybějící výrobek. Výpovědí statutára žalobkyně, pana [příjmení], bývalé jednatelky žalované p. [příjmení], má soud za prokázané, že tehdejší jednatelka žalované, dala p. [příjmení] dispoziční oprávnění k účtům žalované, prováděl tedy platby faktur žalované, zadáním příkazů do banky, do doby, než jednatelka žalované toto oprávnění p. [příjmení] zrušila. Za měsíc duben 2015, již příkazy k zaplacení, byť ze zpožděním, vyhotovila paní [příjmení], což tato ve své svědecké výpovědi potvrdila, je to potvrzeno také jejím emailem, ze dne [datum], který zaslala p. [příjmení] (bod 16 rozsudku). Žalovaná tvrdila, že žalobkyně jí u žalovaných faktur, účtovala výrobní náklady, navýšené o marži za zboží 40%, ačkoli dohoda mezi účastníky byla taková, že marže měla být jen 20% žalovaných faktur však žalovaná neuhradila žádnou částku, ani tedy, např., dle své úvahy, výrobní náklady + 20% marže, protože tvrdila, že až v době vytvoření toho tvrzeného zápočtu zjistila, že již žalobkyni přeplatila (byť toto se týká období od ledna 2013 až ledna 2015) a žalovaná požaduje zaplacení faktur za říjen, listopad a prosinec 2015. Přesto zástupce žalované, na jednání soudu, dne [datum] uvedl, že za nespornou je možno považovat cenu účtovanou žalobkyní do září 2014, a to s marží 20%, a až z navýšené marže na 40%, od října 2014, dovozuje tvrzené bezdůvodné obohacení, v údajné výši 5 681 933 Kč, které mělo být v listopadu 2016 údajně započteno, proti nesporné a žalovanou uznané pohledávce žalobkyně. Dle názoru soudu, uvedenými postupy, shora popsanými, mezi účastníky došlo i k dohodě o ceně, jestliže žalovaná věděla, jak se cena tvoří, že to měly být výrobní náklady + nejprve 20% marže žalobkyně, znala ceny [anonymizováno], v.d., což potvrdila i bývalá jednatelka žalované i paní [příjmení], protože po většinu doby obě společnosti měly kanceláře v jedné budově, měla k dispozici i faktury [anonymizováno], mohla do nich nahlédnout. Nebylo prokázáno, že by došlo k výslovné dohodě mezi panem [příjmení] a bývalou jednatelkou žalované o navýšení marže žalobkyně na 40% u všech výrobků, ale v každém případě, jednáním žalované, která dlouho platila i ceny s marží žalobkyně 40% a to nejen v době, kdy měl dispoziční právo k účtům žalované pan [příjmení], když to, že takovou praxi žalovaná zvolila je možno vykládat jen k její tíži, když povinností jednatelky žalované bylo jednat s péčí řádného hospodáře, ale i v době, kdy platby prováděla již sama žalovaná, potom její nová ředitelka paní [příjmení], poslední platba v říjnu 2015. Žalobkyně navíc doložila, že byly žalovanou zaplaceny faktury, ve shora uvedených případech, také již se 40% marží, zboží bylo objednáno a dodáno zákazníkům žalované stejným způsobem, jako v případech, které jsou předmětem tohoto řízení a kupní cena zaplacena žalovanou nebyla. Z výpovědi svědkyně [příjmení] také bylo zjištěno, že žalovaná také navýšila cenu některých výrobků. Především však zákazníci žalované jí zaplatili cenu, včetně té 40% marže žalobkyně, jak ve své výpovědi potvrdila jak bývalá jednatelka žalované, tak svědkyně [příjmení], takže maximálně to mohlo znamenat nižší zisk pro žalovanou. Bývalá jednatelka žalované neuměla ani nějak rámcově odpovědět na otázku, jaké měla žalovaná náklady. Žalovaná však na faktury, které jsou předmětem tohoto řízení nezaplatila žalobkyni nic.

61. Po právní stránce soud věc posoudil především podle těchto zákonných ustanovení.

62. Soud věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., protože k uzavření kupních smluv, na základě kterých došlo k dodávkám zboží, za které je zaplacení kupní ceny předmětem tohoto řízení, došlo za účinnosti tohoto zákona, i když shora popsaná obchodní praxe mezi účastníky, započala již za účinnosti obchodního zákoníku, zák. č. 513/1991 Sb., 63. Dle ust. § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odst. 2 neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

64. Dle ust. § 2080 o.z. kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.

65. Dle ust. § 2087 o.z. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují a umožní kupujícímu nabýt vlastnického právo k věci v souladu se smlouvou.

66. Dle ust. § 2088 o.z. prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí.

67. Dle ust. § 2094 odst. 1 o.z. prodávající předá kupujícímu doklady potřebné k převzetí a užívání věci. Má-li k předání dojít při zaplacení kupní ceny, předá prodávající doklady v místě placení.

68. Dle ust. § 2118 o.z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

69. Dle ust. § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany, K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

70. Dle ust. § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

71. Dle ust. § 1744 o.z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, která je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.

72. Pokud jde o zápočet, který se pokusila provést žalovaná, tak dle názoru soudu, k platnému započtení nemohlo dojít, jestliže žalovaná zároveň popírá pohledávku žalobkyně, navíc vzhledem k tvrzením žalované, jak k bezdůvodnému obohacení, na straně žalobkyně mělo dojít, když zdejší soud má zato, že k dohodě o ceně se 40% marží žalobkyně došlo, posoudil zdejší soud věc tak, že žádná taková pohledávka žalované, za bezdůvodného obohacení žalobkyně, způsobilá k započtení, ani nevznikla. Navíc, jestliže žalovaná popírá pohledávku žalobkyně nemohla proti ní platně započíst svoji tvrzenou pohledávku.

73. Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 9.9.2020 sp. zn. 31 Cdo 684/2020 podal výklad § 1987 odst. 2 o.z., podle kterého pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení. Nejistotou či neurčitostí pohledávky se rozumí tzn. likvidita pohledávky v právním smyslu; aby bylo možné pohledávku jednostranně započíst, musí být tato (k započtení použitá) pohledávka likvidní, tj. musí ji být možné co do základu i výše snadno prokázat (zjistit). Musí jít o pohledávku o níž není rozumných pochyb. Smyslem a účelem § 1987 odst. 2 o.z. je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky (tzv. aktivní pohledávky, tj. pohledávky použité k započtení), a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž (zásadně) právo pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu anebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. [jméno] nejistoty ohledně aktivní pohledávky je přitom nutné posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní;za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky. Jednostranné započtení odporující § 1987 odst. 2 o.z. je relativně neplatné, je na věřiteli pasivní pohledávky (proti níž bylo započtení provedeno), aby vznesl námitku neplatnosti (§ 586 o.z.). Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o.s. a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobu uplatněné (pasivní) pohledávky Taktomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.

74. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., plným úspěchem žalobkyně ve sporu, náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 90 370 Kč, náklady za právní zastoupení advokátem, dle ust. § 6, §7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (a.t.), hodnota úkonu 15 540 Kč, ½ úkonu 7 770 Kč, za předžalobní výzvu dle ust. § 11 odst. 2 písm. h) a.t., ½ úkonu analogicky za účast u jednání, kde nebylo prováděno dokazování, dne [datum], dále odměna za celé úkony, za přípravu a převzetí zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t., za podání žaloby, dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t., za vyjádření dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t., ze dne [datum], [datum], [datum], za účast u jednání dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t., [datum], účast u jednání dne [datum] a [datum] v obou případech za dva úkony jednání trvala déle než dvě hodiny, a vždy za jeden úkon, za účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], tj. 15 úkonů, k těmto přísluší 15 režijních paušálů po 300 Kč, dle ust. § 13 odst. 4 a.t., a DPH 21% 49 896 Kč, celkem 377 866 Kč. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

75. Dále bylo rozhodnuto, dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., dle výsledku řízení, o nákladech státu, tak, že byla žalované uložena povinnost zaplatit České republice – na účet zdejšího soudu, náklady svědečného, ve výši 2 953,15 Kč.