43 C 448/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Monikou Tupou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně jako insolvenční správce dlužníka právnická osoba v likvidaci, zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 78 650 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 78 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 78 650 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 31 920 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se,jako insolvenční správce úpadce [právnická osoba] v likvidaci, domáhala zaplacení částky 78 650 Kč s příslušenstvím po žalované. Žaloba byla odůvodněna tak, že dne [datum] vstoupila společnost [právnická osoba] (úpadce) do likvidace. Likvidátorem byl jmenován Ing. [příjmení] [příjmení] a ten v rámci výkonu funkce likvidátora zjistil, že úpadce hradil v minulosti.na účet žalované platby, k nimž,dle jeho tvrzení, neexistoval žádný právní titul. Žalobkyně tvrdila, že ze strany žalované byla,bez jakéhokoli smluvního ujednání, fakturována částka 6 555 Kč měsíčně s označením nájemné, aniž by bylo specifikováno, o jaký nájem se jedná. Likvidátor zjistil, že sídlo úpadce bylo vedeno na adrese [adresa], [PSČ] [obec], v objektu náležejícím žalované. Žalobkyně tvrdila, že na této adrese byla úpadci poskytnuta pouze fiktivní adresa,bez reálného využívání jakýchkoli prostor úpadcem. Žalobkyně tvrdila, že obvyklá cena za poskytnutí tzv.„ virtuálního sídla“, dle názoru likvidátora, v dané době činila částku maximálně 500 Kč měsíčně + DPH, tedy 605 Kč měsíčně. Úpadce měl sídlo na dané adrese evidováno od okamžiku založení, tedy od [datum] do [datum], po dobu 24 měsíců. Při respektování částky, dle tvrzení likvidátora obvyklé, za virtuální sídlo, pak dospěla žalobkyně k závěru, že nájemné za celou dobu mohlo činit maximálně 14 520 Kč včetně DPH, ale žalované byla ze strany úpadce uhrazena částka v celkové výši 93 170 Kč. Žalobkyně tedy tvrdila, že částka 78 650 Kč byla uhrazena bez právního titulu a bez přiměřeného protiplnění. Likvidátor, přípisem z 15. 4. 2019,„ reklamoval“ tuto částku u žalované a vyzval k jejímu vrácení, do [datum]. Tato výzva však zůstala bez odezvy. Žalobkyně tedy tvrdí, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, požadovala vrácení částky 78 650 Kč s příslušenstvím, od [datum], ve vazbě na výzvu k vrácení do [datum]. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek společnosti [právnická osoba] v likvidaci. Na majetek společnosti byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Žalobkyně tvrdí, že s ohledem na své profesní povinnosti a v návaznosti na předchozí popsaná zjištění a právní kroky likvidátora, byla nucen podat tuto žalobu. Žalobkyně doplnila skutková tvrzení žaloby ještě tak, že v době podání žaloby neměla k dispozici písemnou nájemní smlouvu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává. Namítala, že mezi žalovanou, jako pronajímatelem a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, ze dne [datum], jejímž předmětem byl pronájem nebytových prostor, na adrese [adresa], konkrétně pronájem kancelářského prostoru a prostoru pro archivaci dokumentů, o celkové rozloze 20 m2, v 1. nadzemním podlaží, za účelem kancelářského užití, administrativní a organizační místo k podnikání, včetně umístění sídla společnosti. Žalovaná tedy popírala tvrzení žalobkyně, že se jednalo pouze o tzv.„ virtuální“ sídlo. Byť toto žalovaná nepovažovala za právně významné, i pokud jde o výši nájemného, domnívá se, že cena za pronájem tohoto prostoru byla zcela přiměřená, spíše v nižší cenové hladině, s ohledem na stav nemovitosti, její správu a její strategické umístění. Dále žalovaná poukazovala na to, že tato nájemní smlouva dosud nebyla ukončena, ani ze strany úpadce, ani ze strany insolvenčního správce. Dále žalovaná namítala, že zřejmě došlo k nějaké neshodě,i ohledně jiných skutečností, mezi likvidátorem a bývalým jednatelem žalované a žalovaná toto vidí jako určitý akt pomsty, nebo odvety, protože pokud likvidátor činil i různá oznámení na žalovanou, ve vztahu k finančnímu úřadu, tak k žádnému postihu žalované, na základě takových oznámení nedošlo. O tomto, dle názoru žalované, svědčí výstupy likvidátora,v rámci insolvenčního řízení, vedeného se společností it&t s. r. o. před Krajským soudem v Ústí nad Labem, pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], konkrétně přípis z [datum], ze kterého je patrný vztah likvidátora vůči jednateli žalované.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

4. Mezi společností [právnická osoba], jako pronajímatelem, a společností [právnická osoba], jako nájemcem, byla uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor, předmětem pronájmu byl nájem kancelářského prostoru a prostoru pro archivaci dokumentů nájemce, o celkové rozloze 20 m2, v 1. nadzemním podlaží budovy, za účelem kancelářského využití. Pronajímatel je vlastníkem nemovitosti [adresa], [část obce], nacházející se v ulici [ulice], na parcele č. 167 v k. ú. [obec]. V článku II.1 bylo upraveno, že bude sídlo nájemce uvedeno na této adrese, i pro účely platby DPH. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. V bodě VI. bylo sjednáno nájemné dohodou, ve výši 5 500 Kč měsíčně, nájemce měl složit kauci, ve výši 10 měsíčních nájmů. Za nájemce byla smlouva podepsána jednatelem společnosti [právnická osoba], panem [jméno] [příjmení].

5. Z předložených faktur a výpisů z účtu bylo zjištěno, že společností [právnická osoba], byly provedeny platby za nájemné [obec] - částka 5 500 Kč, DPH 1 155 Kč, celkem měsíčně, 6 655 Kč, třikrát platba z [datum] na faktury [číslo] [číslo] dvakrát platba [datum] na faktury [číslo] [číslo] [číslo] dvakrát platba [datum] na faktury [číslo] [číslo] jednou platba [datum] na fakturu [číslo] třikrát platba [datum] na faktury [číslo] [číslo] [číslo] třikrát platba dne [datum] na faktury [číslo] [číslo] [číslo] celkem částka 93 170 Kč.

6. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno], bylo zjištěno, že otázku tvrzeného fiktivního sídla společnosti [právnická osoba], začal řešit právě z titulu funkce likvidátora, kdy zjistil, že byla placena částka za nájem prostor a on v tu dobu neměl k dispozici žádnou nájemní smlouvu a tvrdil, že od bývalého jednatele společnosti, pana [příjmení], dostal informaci, že to je fiktivní sídlo, že společnost tam nesídlí a že to je součást nějakého ujednání mezi jeho společností a společností [právnická osoba], kde působil [anonymizováno] [příjmení]. Bylo mu to vysvětleno tak, že je to pro tok finančních prostředků od společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], kdy [anonymizována dvě slova] substrát těchto společností, zastupoval pana [příjmení] v rámci jednání s finančním úřadem a bylo mu to vysvětleno tak, že protože má JUDr. [příjmení] vazby na finanční úřad a na finanční správu v tom místě, bylo vhodné, aby bylo zřízeno sídlo v jeho nemovitosti. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že nemovitost navštívil, žádné označení sídla společnosti [právnická osoba] tam neviděl. K nemovitosti samotné uvedl, že si ji už tak přesně nepamatuje, je to normální dům střední velikosti. Následně korespondoval se společností [právnická osoba], podával oznámení na Finanční úřad pro Liberecký kraj, obdržel odpověď, že se tím finanční úřad nebude zabývat. Svědek [příjmení] [příjmení] znal i z jiných aktivit, proto ho kontaktoval i telefonicky, ale bez nějakého výsledku. O činnosti [právnická osoba], věděl svědek to, že koupila část nějakého obchodního závodu od [právnická osoba] [anonymizováno] a že součástí toho byl nějaký obchodní areál někde u [obec], kde tu činnost fakticky vykonávala, společnost se zabývala prodejem pneumatik. Tam se byl také likvidátor podívat, následně oznamoval změnu sídla do obchodního rejstříku. Z výpovědi svědka dále bylo zjištěno, že jako likvidátor společnosti [právnická osoba], by bývalého jednatele společnosti pana [příjmení], označil za řádného hospodáře, nebo tak, že jednal s péčí řádného hospodáře, pokud jde o ten jeho obchod v rámci předmětu podnikání, ale neměl dostatečné znalosti účetní a daňové v této oblasti. Svědek tvrdil, že i z jiných jeho aktivit věděl, že [anonymizována dvě slova] žalovanou, slibuje, že je schopen vyjednat nějaké lepší podmínky pro podnikatele, v rámci svých vazeb na finanční správě v daném místě, ale že přesně ty jeho vazby tam nezná. Svědek také spolupracoval se společností, jejímž jednatelem je JUDr. [příjmení], ta spolupráce byla ukončena.

7. Z výpovědi jednatele žalované, JUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že společnost žalovaná žádná fiktivní – formální sídla společnostem neposkytuje a je to upraveno i přímo v obchodních podmínkách žalované. V tomto konkrétním případě se obrátil na jednatele žalované pan [příjmení], někdy v roce 2017 slovenský podnikatel, s tím, že podnikal, na Slovensku, v oboru stavebnictví a chtěl tady převzít majetek nebo závod [právnická osoba] [anonymizováno] a zabývat se tady prodejem [anonymizováno] formě nějakého internetového obchodu, chtěl tuto společnost nějak převzít a dál v tomto oboru podnikat. Obrátil se na jednatele žalované s žádostí o pronájem v té nemovitosti v [obec]. Původně byl ještě takový záměr, že pokud by pan [příjmení] potřeboval i sklad právě na pneumatiky, že by mu žalovaná společnost pronajala objekt, který by odkoupila - bývalé kino. Pan [anonymizováno] neměl zájem tady nemovitost kupovat, ale chtěl si ji jen pronajmout, ale potřeboval také nějakou kancelář a sídlo. Budova v [obec] byl původně objekt, ve kterém byla restaurace, potom je tam novější přístavba uvnitř objektu, celkem je to třípodlažní budova, jsou tam předmětem pronájmu i jiné prostory, i jako bytová jednotka, ta přístavba byla pronajata společnosti [právnická osoba] a dalším nájemcům kancelářských prostor, kteří je využívali především také k uskladnění nějaké své dokumentace, nebo jako svůj archiv. Takže jednatel žalované popíral, že by v této nemovitosti měla společnost [právnická osoba] pouze nějaké fiktivní sídlo. Jak nájemkyně byla společnost [právnická osoba] od počátku problematická, předpokládal se tam ten budoucí vývoj, patrně došlo k problému s převzetím té [právnická osoba] [anonymizováno], takže [právnická osoba] byla opakovaně v prodlení s placením nájemného, k čemuž existovala e-mailová komunikace, jejímž předmětem byly výzvy k úhradě dlužných částek za nájem, ze strany žalované bylo navrhováno i ukončení nájmu. Pan [anonymizováno] ale vždy žádal, aby nájem ukončován nebyl. Ve vztahu mezi žalovanou a insolvenčním správcem k ukončení nájemní smlouvy nedošlo. Formálně žalovaná vytvořila nějaké odstoupení od smlouvy, k [datum], které si ale pan [příjmení] nikdy nepřevzal. Zásilky, které mu byly doručovány, se vracely jako nevyzvednuté. Pokud smlouva předpokládala zaplacení kauce, tak v plné výši určitě zaplacena nebyla, zřejmě byla zaplacena kauce jen ve výši asi 50 000 Kč, a tato byla nějakým způsobem později započtena na nějaký dluh. Smlouva sice uvádí inflační doložku, ale k navyšování podle této nikdy nedošlo. Vyúčtování služeb se provádělo vždy na konci roku, nic z toho [právnická osoba] nezaplatila a žalovaná ve vztahu k insolvenčnímu správci dělala nějaký dobropis a nepřihlašovala svoji pohledávku, protože s ohledem na předchozí zkušenosti bylo zřejmé, že by to nebylo účelné. Pokud jde o komunikaci jednatele žalované s likvidátorem panem [příjmení], tak ten vytvořil nějaký dopis, z pohledu jednatele žalované zmatečný, který rozeslal na různé instituce a poukazoval na nějaké nesrovnalosti, ve vztahu k finančnímu úřadu. Toto se týkalo spíše působení jednatele ve společnosti [právnická osoba]. Na základě tohoto podal jednatel oznámení na policii, dále to bylo řešeno se správcem daně finančním úřadem, který ani ve vtahu k tomu sídlu [právnická osoba] [příjmení], ani ohledně jiných okolností, žádné šetření neprováděl, nebo nic v tomto směru nebylo společnosti vytknuto. [právnická osoba] měla na nemovitosti označení na schránce, firemní označení bylo umístěno na domě vpravo, bylo za oknem, ne nějak pevně připojeno zvenku a bylo odstraněno po ukončení smlouvy tím pokusem o odstoupení. Z výpovědi jednatele bylo zjištěno, že pan [příjmení] mu předal klíče na schůzce, v [obec]. Z výpovědi jednatele dále bylo zjištěno, že byl v kontaktu i s osobou pana [anonymizováno] společnost [právnická osoba], se kterým zřejmě byla řešena i záloha klíčů k nebytovému prostoru. Pan [anonymizováno] také seznámil jednatele žalované s panem [příjmení], jako jednatelem společnosti [právnická osoba] Jednatel žalované se domníval, že společnost ten prostor užívala a manželka, jako druhá jednatelka, si v nějaké době stěžovala, že v průchozím traktu do prostoru, který měl pronajatý pan [příjmení], [právnická osoba], byly umístěny a naskládány nějaké vzorky pneumatik a nějak se to řešilo, aby to bylo odstraněno.

8. Z výpovědi druhé jednatelky [anonymizováno] [příjmení], bylo zjištěno, že osobně nezná bývalého jednatele společnosti [příjmení] [anonymizováno] [příjmení], ale potvrdila, že při jedné z návštěv v nemovitosti v [obec], zjistila, že jsou ve společných prostorách, ve společné chodbě, uskladněny [anonymizováno] a dovodila si, že patří společnosti [právnická osoba] a možná i telefonicky kontaktovala pana [příjmení]. Poté požádala jednu z pracovnic v nemovitosti, aby nějakým způsobem ho kontaktovala, aby ty pneumatiky odstranil. A po nějaké době byly skutečně odstraněny. Jinak připravovala pouze klíče pro převzetí, což byly klíče od hlavních vstupních dveří, vstupní klíče od kanceláře a další klíče ke vstupu přímo ze zahrady. Osobně jednateli [právnická osoba] ale klíče nepředávala, součástí obálky byl i kód ke vstupu,pro bezpečnostní zařízení. Na jednatelku žalované se neobracel ani likvidátor pan [příjmení], ani insolvenční správce.

9. Z informace z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, [stát. instituce], bylo zjištěno, že na [list vlastnictví] je zapsána parcela parc. [číslo] na které stojí budova [adresa], vlastníkem je společnost [právnická osoba].

10. Protože bývalý jednatel společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení], žijící na Slovensku se opakovaně k jednání nedostavil, souhlasili účastníci, aby soud přečetl jeho výpověď z protokolu o jednání zdejšího soudu, ve věci sp. zn. [spisová značka] z [datum rozhodnutí], kde byl vyslechnut s odkazem na ust. § 126a § 131 o. s. ř., jako bývalý jednatel společnosti [právnická osoba] v likvidaci. Z protokolu o jeho výpovědi bylo zjištěno, že byl jednatelem společnosti [právnická osoba], ta jeho výpověď se týkala jeho kontaktů se společností [právnická osoba], nikoli se společností [právnická osoba], ale vyjádřil se tak, že existovala obchodní spolupráce mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], že přesný obsah neví, protože to bylo záležitostí„ kvazi tichého společníka“, který to všechno vyřizoval, což byl pan [příjmení]. Bývalý jednatel byl v kontaktu s jednatelem, panem [příjmení], který mu pomohl založit firmu [právnická osoba], viděl ho asi třikrát v životě a pan [příjmení] mu řekl, že pan [příjmení] má vypracovat nějaké smlouvy,na koupi části podniku, který měla koupit společnost [právnická osoba] K tomu ale nakonec nedošlo. Dále bývalý jednatel [příjmení] [příjmení] uvedl, že neví nic o tom, že by společnost [právnická osoba] pro [právnická osoba] [příjmení] něco dělala. Ale jediné, co bylo, že měli u ní sídlo v [obec], což byl snad dům pana [příjmení], za což ale byly odděleně fakturované částky. Bývalý jednatel společnosti [příjmení] [příjmení] se vyjádřil tak, že sídlo se používalo pouze k doručování a fakticky tam nebyli. Uvedl, že nikdy uvnitř toho domu nebyl a nedomáhal se ani žádného vstupu do objektu, schránku tam měli. Výpověď směřovala na společnost [právnická osoba], že se zvlášť fakturovalo sídlo firmy. To značení, které používal bývalý jednatel [právnická osoba],„ kvazi tichý společník“, mělo znamenat to, že pan [příjmení] se staral o podnikání tady a pan [příjmení] se staral o podnikání na Slovensku, v té firmě slovenské byl společníkem. Jednatelem a společníkem společnosti [právnická osoba] byl pouze on (pan [příjmení]), pan [příjmení] tam žádnou majetkovou účast neměl. S likvidátorem Ing. [příjmení] nikdy nejednal, poznal ho, když šla firma do likvidace.

11. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, protože nájemní smlouvu podepsal tehdejší jednatel společnosti [právnická osoba] pan [příjmení] jako svéprávná osoba, podnikatel. To, že v jiném řízení vypovídal, že hrál nějakou formální roli jednatele, který v podstatě o ničem neví, nebo že vše zajišťoval jakýsi pobočník,pan [příjmení], není v této věci právně významné. Nezpochybňoval ale uzavření nájemní smlouvy, jako písemného úkonu. Svědectví Ing. [jméno] považuje žalovaná za nevěrohodné v tom smyslu, že to rozhodně není žádná nestranná osoba v této věci, protože se dlouhodobě snaží nějakým způsobem dehonestovat JUDr. [příjmení], s ohledem na nějakou neshodu, ke které mezi nimi došlo a podává na něj žaloby, nebo trestní oznámení. Z výpovědi bývalého jednatele [příjmení] [příjmení], pana [příjmení], rozhodně nevyplynulo, že by nevěděl o tom, že ta nájemní smlouva existuje, pouze uváděl, že ten prostor nevyužíval. Žalovaná namítala, že není možné, z pouze ničím nepodloženým tvrzením insolvenčního správce, že šlo pouze o fiktivní nájem, dovodit, že tím je zpochybněna platnost písemné nájemní smlouvy. Tím by byla zcela pominuta nějaká vůle osoby, která tu písemnou nájemní smlouvu uzavřela. Dále žalovaná zpochybňovala výpověď likvidátora v tom, že si nepamatuje, o jakou nemovitost se jedná, protože se jedná o nemovitost mimořádnou, v podstatě, jako jedinou zrekonstruovanou v [obec], neogotického typu, s velice zdařilou rekonstrukcí. Proto se žalovaná domnívala, že těžko by bylo možné si představit, že likvidátor neví, o jaký dům se jedná. Insolvenční správce takto postupoval pouze kvůli těm dříve provedeným úkonům likvidátora.

12. Z dopisu likvidátora [jméno] [jméno], ze dne [datum], adresovaného žalované, bylo zjištěno, že likvidátor žádal žalovanou o vrácení částky 78 650 Kč do [datum]. Dopis byl adresován také Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj, územnímu pracovišti v [obec].

13. Ze spisu zdejšího soudu [spisová značka], ze kterého byla čtena i výpověď [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že v tomto řízení se žalobkyně domáhá vůči [právnická osoba], s.r.o., [IČO], jejímž jednatelem je také JUDr. [příjmení], vrácení částky 426 404 Kč s přísl., na základě tvrzení, že [právnická osoba], platila této společnosti za vedení účetnictví a podnikatelské a organizační poradenství, bez jakéhokoli smluvního ujednání, a žalobkyně tam také tvrdí, že došlo k bezdůvodnému obohacení na straně [právnická osoba], s.r.o.

14. Po provedeném dokazování soud učinil takový závěr o skutkovém stavu, že mezi společností žalovanou jako pronajímatelem a společností [právnická osoba], jako nájemcem, byla uzavřena platná písemná nájemní smlouva, k prostoru ve smlouvě specifikovanému, [datum]. Za společnost [právnická osoba], byla smlouva podepsána jednatelem společnosti, z jeho výpovědi před zdejším soudem ve věci [spisová značka] nebylo zjištěno, že by toto nějak zpochybňoval. Nájemní smlouva nebyla ukončena ani společností [právnická osoba], ani insolvenčním správcem, |Žalovaná za uvedené období, platila měsíčně částku 6 655 Kč, včetně DPH. Dle názoru soudu je právně nevýznamné, zda žalovaná fakticky prostor užívala či nikoli, nebylo zjištěno, že by prostor, který byl předmětem pronájmu neexistoval. Pokud žalobkyně tvrdila, že se jednalo o sídlo společnosti jen tzv.„ virtuální“, žádné důkazy k tomu nepředložila, ani ke své úvaze o výši úplaty za tvz.„ virtuální sídlo“, kterou by považovala za odpovídající a od zaplacené částky ji odečítá a po žalované vrátit nepožaduje. Dle názoru soudu tedy žalobkyně neprokázala, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, jestliže byla placeno nájemné na základě písemné nájemní smlouvy.

15. Po právní stránce soud věc posoudil především podle těchto zákonných ustanovení.

16. Dle ust. § 2302 odst. 1 o.z. ustanovení tohoto pododdílu, jako zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání, se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen. Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. (Soud nájemní smlouvu neposoudil dle zrušeného zákona č. 116/1990 Sb. uvedeného v záhlaví nájemní smlouvy).

17. Dle ust. § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

18. Dle ust. § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyké v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věci za obdobných podmínek.

19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Po zhodnocení provedených důkazů tedy soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, důkazy navrženými žalobkyní, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, tedy k plnění bez právního důvodu. Soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba], platila nájemné, dle písemné nájemní smlouvy k prostoru sloužícímu k podnikání, kterou soud posoudil jako platnou a jak bylo uvedeno shora, nebylo právně významné, zda společnost prostor skutečně užívala či nikoli. Bývalý jednatel pan [příjmení] sice v jiném řízení uvedl, že společnost prostor neužívala, na druhé straně, však vypověděl, že v podstatě o aktivitách společnosti nic nevěděl, protože v ČR vše řešil jeho„ kvazi tichý společník“, pan [příjmení], kterému zřejmě jednatel dával pokyny. Z výpovědí jednatelů žalované pak bylo zjištěno, že v prostorách předmětu nájmu byly v nějaké době uskladněny i pneumatiky, tedy zboží, se kterým [právnická osoba] obchodovala. Žalobkyně tedy neprokázala, že by na straně žalované došlo k nějakému bezdůvodnému obohacení, které by byla povinna vrátit do podstaty úpadce. Z těchto důvodů byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., plným úspěchem žalované ve sporu. Náklady byly představovány odměnou za právní zastoupení advokátem, dle ust. §7, §8 vyhl.č. 177/1996 Sb. („a.t.“), za 7 úkonů po 4 260 Kč, za převzetí zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t., za vyjádření k žalobě, dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t., za účast u jednání dne [číslo], [datum] a [datum], dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t., a závěrečný návrh dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t., tedy 7 úkonů po 4 260 Kč, 7x paušál po 300 Kč, dle ust. § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/96 Sb., celkem 31 920 Kč. Za poradu s klientem, přesahující 1 hodinu, dne [datum] soud odměnu nepřiznal, protože nebyla žádným ze standardních způsobů doložena (např. záznamem z advokátního spisu, nebo nějakým písemným potvrzením). Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.