43 C 52/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Monikou Tupou ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 27 387,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 387,15 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 370,93 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 830,01 Kč, s úrokem ve výši 19,40 % p.a. z částky 27 387,15 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % p.a. z částky 27 387,15 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 911 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou, ze dne , datum, , domáhala na žalovaném zaplacení 27 387,15 Kč s příslušenstvím, z titulu Smlouvy o půjčce č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, spolu se smluvním úrokem ve výši 19,40% ročně a s dalšími poplatky, dle smlouvy. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr, ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 27 387,15 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 370,93 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 830,01 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně tvrdila a dokládala, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně, před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného – vycházela z údajů žalovaného poskytnutých právní předchůdkyní žalobkyně, kontrolovala informace od žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací z rejstříku SOLUS a provedla kontrolu veřejných databází, jako je insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně dále vycházela z automatizovaných modelů, které vycházejí z disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu se vychází z částky životního minima, existenčního minima a normativních nákladů na bydlení, přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí sjednaného úvěru bránila.

3. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

4. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, z jednání se omluvil, souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli k tomu byl soudem vyzván, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků, dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, kde se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli, že bude žalovanému zřízen a veden běžný účet.

7. Žalovaný následně požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve výši 50 000 Kč, viz. formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, návrh na uzavření půjčky ze dne , datum, , akceptace právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, .

8. Žalovaný se zavázal částku 50 000 Kč zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 2 531 Kč včetně úroku ve výši 19,40% ročně, RPSN 21,18%. Část 8 návrhu smlouvy upravuje závažné skutečnosti, mezi které náleží porušení některé z povinností sjednaných ve smlouvě žalovaným dle smlouvy, v takovém případě je ve smlouvě uvedeno, vedle dalšího oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně, dosud nesplacené částky úvěru včetně úroků prohlásit za splatné (návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ).

9. Z produktových podmínek právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že upravují podrobnou úpravu práv a povinností ze smlouvy (produktové obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně), stejně jako obchodních podmínek (všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně), dále je součástí smlouvy sazebníků poplatků (sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně).

10. Žalovanému byla částka 50 000 Kč poskytnuta dne , datum, na jeho účet, žalovaný nejprve splácel, byť ne vždy v dostatečné výši (výpis , Anonymizováno, , výpis ze splácení úvěru).

11. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky 30 588,09 Kč (Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného, Anonymizováno, závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, , potvrzení přehledu podacích čísel ze dne , datum, ).

12. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že v něm právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že součástí protokolu jsou vstupní informace, které žalovaný v době uzavírání smlouvy deklaroval zadáním do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně. Současně prohlásil, že údaje jsou pravdivé a úplné a udělil právní předchůdkyni žalobkyně souhlas k nahlédnutí do úvěrových a jiných registrů za účelem ověření si těchto informací, případně toto ověření vyplývá přímo ze zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. K posouzení úvěruschopnosti klienta žalobkyně uvedla, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, přičemž v tomto směru vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 8. 2015 (EBA/GL/2015/11) a podléhá též kontrole České národní banky, která rovněž testuje interní systém Banky při posuzování úvěruschopnosti a tento byl vždy shledán vyhovujícím a činěný v souladu s právními předpisy. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, jak je zaznamenáno níže a současně deklarováno interními systémovými záznamy. Byly provedeny potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. V souladu s Obecným pokynem č. 1 Evropského orgánu pro bankovnictví prošetřila výši příjmu spotřebitele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala následující oblasti: 1) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; 2) informace z externích úvěrových registrů – dotazy jsou činěny do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje míra úvěrového zatížení, tedy schopnost případného klienta splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost klienta splácet své závazky; výsledkem je tzv. BureauScore; 3) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se: o příjmy žadatele o úvěr o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, příjmy žadatele o úvěr ověřené vždy statistickým modelem, který v případě nízké věrohodnosti příjmu (pod 95%) spouští proces sběru dalších dokladů o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují portfoliovým způsobem na základě aktuálních statistických dat státních úřadů a zohledňují strukturu rodiny / domácnosti, způsob bydlení a místo bydliště a porovnávají se na deklarované. Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší; 4) vyhodnocení rizikových / anti - fraud kontrol o na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo mobilního telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod o kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.); 5) celkový skóring klienta založený na: o aplikačním skóre (primárně sociodemografický profil) a/nebo o BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů); 6) Kontrola Insolvenčního rejstříku: Bez záznamu; 7) Kontrola databáze neplatných dokladů: Doklad nenalezený v databázi MV; 8) Kontrola interního Black listu (IBL): Bez záznamu; 9) Vyhodnocení externích úvěrových registrů: o BRKI/NRKI: Bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), o SOLUS: Nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Deklarovaný příjem žalovaného, který byl dlouhodobým klientem právní předchůdkyně žalobkyně, byl ověřen podle plateb připisovaných na účet klienta. Banka započítala příjem 19 444 Kč, dle plateb připisovaných na účet žalovaného, zohlednila výdaje ve výši 12 314 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 460 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a ST. úvěrů ve výši 3 550 Kč, výdaje na živobytí ve výši 7 754 Kč a ostatní výdaje ve výši 550 Kč. Podle vyhodnocení klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá celkem 7 130 Kč a byl tedy, dle hodnocení banky schopen půjčku splácet (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta).

13. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne, smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, potvrzení úplaty).

14. Žalovanému bylo odesíláno vyrozumění o postoupení pohledávky na žalobkyni (vyrozumění o postoupení pohledávky včetně přehledu podacích čísel). Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu před podáním žaloby (předžalobní výzva, poštovní arch odeslané pošty).

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k takovému závěru o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému, na základě smlouvy o půjčce, spotřebitelský úvěr, ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit, za shora uvedených podmínek, což neučinil.

16. Zjištěný skutkový stav soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.

17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

19. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.).

23. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

24. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, žalovanému, jako dlouholetému klientovi banky, byl úvěr poskytnut, nějakou dobu ho splácel, následně splácet přestal. Dle názoru zdejšího soudu, právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala a žalovaný žádal o úvěr, s běžnou úrokovou sazbou a RPSN, v době poskytnutí úvěru. Žádal o poskytnutí částky 50 000 Kč a za dva roky měl vrátit částku 60 719,53 Kč.

25. Proto soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 27 387,15 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení, podle § 1968 a § 1970 o. z., ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z dlužné částky.

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve sporu plný úspěch, vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek, ve výši 1 096 Kč, náklady za právní zastoupení advokátem, dle ust. §14b vyh.č. 177/1996 Sb. z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů dle ust. § 11 odst. 1 a.t. a paušální náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t., po 100 Kč za úkon a DPH 21% 315 Kč. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.