43 C 98/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Monikou Tupou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce], narozen [datum], [rodné číslo], je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], v k. ú. [část obce], [územní celek], pozemků vzniklých na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [anonymizováno] [právnická osoba], ověřeného Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] odsouhlaseného [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [číslo], pro [list vlastnictví], geometrický plán je přílohou tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení, ve výši 93 215,62 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta, Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se proti žalované domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], v [katastrální uzemí], obci [obec], pozemků vzniklých, na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [anonymizováno] [právnická osoba], ověřeného Ing. [jméno] [příjmení], pod [číslo] odsouhlaseného [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [číslo], [list vlastnictví], když geometrický plán je přílohou tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že se stal vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], v [katastrální uzemí], na základě smlouvy o převodu nemovitosti [anonymizována dvě slova] [rok], darovací smlouvy, ze dne 6. 10. 2009 a smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene, ze dne 5. 5. 2011, které byly uzavřeny mezi žalobcem, jeho rodiči, jako právními předchůdci žalobce. Rodiče žalobce předmětné nemovitosti nabyli smlouvou o převodu nemovitostí, z roku 1978. V průběhu let 1978, 1979 rodiče žalobce rekonstruovali rodinný dům, [adresa], nacházející se na pozemku parc. [číslo] zahradu i oplocení kolem pozemku, parc. [číslo] na původním místě stávajícího oplocení, vybudovali drátěné oplocení s betonovou podezdívkou. Žalobce i jeho rodiče, tj. právní předchůdci žalobce, pozemek, tak jak byl ohraničený plotem, po celou dobu užívali, půdu obdělávali, vysazovali stromy, pěstovali plodiny, prováděli zahradní práce, terénní úpravy. Žalobce tvrdil, že on i jeho rodiče, byli po celou dobu, od uzavření smlouvy o převodu nemovitostí z roku 1978, bez jakýchkoli pochyb přesvědčeni o tom, že oplocený pozemek, který v této výměře celou dobu užívali, je jejich vlastnictvím. Dne [datum], proběhlo nové zaměření výše uvedeného, oploceného pozemku. Bylo zjištěno, že žalobce, kromě svého pozemku, užívá také část sousedního pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], které jsou zapsány na [list vlastnictví], jako vlastnictví žalované. Žalobce nebyl žalovanou, ani jejími právními předchůdci, nikdy upozorněn na to, že by mu výkon vlastnického práva nepříslušel, ani v roce 2018. Žalobce tvrdil, že žalobce a jeho právní předchůdce drželi pozemek nepřetržitě, od roku 1978 do 4. 4. 2018 v dobré víře, kdy se žalobce dozvěděl, že užívá pozemky ve větším rozsahu, tedy nejméně po dobu čtyřiceti. Žalobce tvrdil, že se stal, již v roce 1988, vlastníkem částí zmíněných pozemků z titulu vydržení a nejméně v roce 2019, vlastníkem části pozemků, z titulu mimořádného vydržení. Žalobce, výzvou, ze dne 14. ledna 2021, vyzval žalovanou k mimosoudnímu řešení a podpisu souhlasného prohlášení na uznání vydržení, vlastnického práva žalobcem, tato byla žalované doručena dne 21. 1. 2021. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. Následně se uskutečnila schůzka na místě samém, k dohodě však nedošlo.

2. Od počátku žalovaná namítala, že žalobce nedoložil řádný geometrický plán, ověřený katastrálním úřadem. Dále namítala, že kromě toho, že žalobce užívá část pozemků žalované, užívá i část pozemků [stát. instituce] a [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Dále žalovaná tvrdila, že při koupi pozemku par. [číslo] v [katastrální uzemí] žalovanou, byli, na začátku roku 2008, majitelé sousedního pozemku ústně upozorněni na to, že jejich oplocení neodpovídá hranicím jejich pozemku. V prosinci 2018, byl jednatel žalované osloven telefonicky a e-mailem, návrhem odkupu částí pozemků, které užívá žalobce. Na to žalovaná reagovala zamítavým stanoviskem a uváděla, že čekala na posunutí plotu ze strany žalobce, které Ale nepřicházelo. Žalobce tedy nabýval nemovitosti postupně, od roku 1991 do roku 2011 a žalovaná tvrdila, že pokud nepostavil žalobce plot sám, musel si být vědom toho, že mimo nepovoleného záboru pozemků, přechází do jeho vlastnictví i černá stavba garáže, kterou začal řešit až v průběhu roku 2020. V červnu 2020, byla žalovaná vyzvána stavebním [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo], jako účastník stavebního řízení, k dodatečnému povolení černé stavby garáže žalobce, který ji chtěl legalizovat. Proto žalovaná žalobce kontaktovala, chtěla současně řešit zábor pozemku žalované. Tehdy k nějakému jednání nedošlo, proto žalovaná vyzvala stavební úřad [anonymizováno] [obec a číslo], k řešení neoprávněného záboru jejího pozemku. Poté bylo zahájeno řízení o odstranění nepovolené stavby plotu, stavebním úřadem [anonymizováno] [obec a číslo]. Žalovaná dále tvrdila, že současné oplocení pozemku žalobce je mladší, než žalobce tvrdí. Dále žalovaná namítala, že jednání žalobce shledává v rozporu s dobrými mravy, zpochybňovala doručení výzvy z 18. ledna 2021.

3. Žalobce ještě doplnil svá tvrzení tak, že je pravdou, že žalobce užívá také část pozemku [územní celek], což s touto věcí nesouvisí, [anonymizováno] [obec] vlastnické právo žalobce nijak nezpochybňuje. Žalobce rozhodně zpochybňoval, že by žalovaná, v roce 2008, vlastníky pozemku, jeho právní předchůdce, upozornila na to, že je tam nějaký rozpor v tom, v jakém rozsahu je pozemek užíván a co je zapsáno v katastru nemovitostí. V roce 2008 žalobce, ani žalovaná, netušili, že oplocení neodpovídá hranicím pozemků. Žalobce doplnil ještě genezi vlastnického práva sporných pozemků tak, že v domě na nyní svém pozemku, bydlel od roku 1981 se svými rodiči, právními předchůdci žalobce. Tito koupili dne 12. 4. 1978, nemovitosti od manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Předmětné oplocení, i podstatná část stavby garáže na pozemku již byla, viz. znalecký posudek ze dne 24. 2. 1978, vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení], kde je uvedeno, že oplocení bylo postaveno v roce 1924, sestává z železobetonových sloupků, s osazenými vodorovnými latěmi. A dále zde bylo uvedeno, že ke zděnému dřevníku, byla v roce 1924 přistavena zděná dílna, o rozměrech 8,10 m2. Takže tyto stavby tam stojí 97 let. Žalobce se pozastavoval nad tím, že se skutečně stavební úřad začal zabýval odstraněním údajně nepovolené stavby plotu, která na tomto místě stojí od roku 1979, tedy minimálně 42 let, na místě původního oplocení z roku 1924, 97 let. Toto řízení je přerušeno. Žalobce nesouhlasí také s tvrzením žalované, že oplocení je mladší, než je tvrzeno. Trval na tom, že jeho rodiče koupili nemovitosti, včetně oplocení, v roce 1978, viz. znalecký posudek ze dne 16. 11. 1990, vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení], kde na straně 2 posudku je uvedeno, že stáří plotu je z roku 1979, ve znaleckém posudku, ze dne 10. 10. 2000, vypracovaném Ing. [jméno] [jméno], je na straně 16 až 18 posudku uvedeno, že stáří oplocení 21 let, což odpovídá tomu roku 1979. Ke stáří oplocení a průběhu jeho rekonstrukce žalobce navrhoval výslechy svědků. Pokud žalovaná tvrdila, že neobdržela výzvu k mimosoudnímu řešení sporu, podpisu souhlasného prohlášení na uznání vydržení, tak žalobce dokladoval, že tuto odeslal doporučenou poštou s dodejkou, do sídla žalované.

4. Řízení bylo nejprve přerušeno, dle ust. § 110 občanského soudního řádu, za účelem pokusu o mimosoudní vyřízení věci. Mezi účastníky však k žádné dohodě nedošlo.

5. Ze strany žalobce bylo tvrzeno, že ochota žalované k nějakému jednání byla podmiňována uzavřením dohody o narovnání i v tom směru, aby žalobce podporoval žalovanou, ohledně správních řízení, týkajících se jejího developerského projektu.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], k. ú. [část obce], LV [rok], bylo zjištěno, že žalobce je zde zapsán jako vlastník pozemku [parcelní číslo], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada. Nabývací tituly žalobce jsou zde uvedeny – Smlouva o převodu nemovitosti [anonymizována dvě slova] [rok] darovací, smlouva darovací ze dne 6.10.2009, smlouva darovací a o zřízení věcného břemene ze dne 5.5.2011.

8. Z geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [anonymizováno] [právnická osoba], ověřeného Ing. [jméno] [příjmení], pod [číslo] odsouhlaseného [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [číslo], dne 13.3.2023, bylo zjištěno, že byl vytvořen pozemek [číslo], o výměře 30m2, orná půda, oddělením od pozemku [číslo], pozemek [parcelní číslo] o výměře 1m2 ostatní plocha, oddělením od pozemku [parcelní číslo], [list vlastnictví], k. ú. [část obce].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], k. ú. [část obce], [list vlastnictví], bylo zjištěno, že žalovaná je zde zapsána jako vlastník pozemku [parcelní číslo] o výměře 435 m2, ostatní plocha, pozemku [parcelní číslo], o výměře 8443 m2, orná půda. Jako nabývací tituly jsou zde uvedeny kupní smlouva ze dne 19.3.2008, kupní smlouva ze dne [číslo].

10. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že s rodiči bydlel, někdy do r. 81, v původním starém domě v [část obce], plánovala se tam výstavba sídliště a rodiče hledali nějaký dům, kde by mohli potom dál bydlet. Nemovitosti nyní ve vlastnictví žalobce, jeho rodiče koupili v roce 1978 manželů [příjmení], nemovitost nebyla v dobrém stavu, bylo třeba řešit elektřinu a další věci, takže v době, kdy žalobci bylo asi 14 let, se tam začaly provádět opravy, žalobce tam, podle možností úměrných jeho věku, rodičům pomáhal. V průběhu let tam ke změnám nedošlo. Pokud jde o to, kde původně byl zbudován plot, tak žalobce tvrdil a dokládal fotodokumentací, že v tom rozhodném místě je vybudována opěrná zídka, možná do výše 1 metru, která tam je proto, aby zabraňovala propadání zeminy na pozemek žalobce. Pokud jde o nějaké možné posunutí té hranice, tak by to nebylo tak jednoduché, protože by se musela ta zemina nějak odtěžit a ten svah případně asi zpevnit nějakým jiným způsobem. Žalobce tvrdil, že plot je rozhodně postaven v jeho původních hranicích, protože vedle plotu vedla a vede cesta, po které lidé chodili a chodí a pokud by tam došlo k nějakému posunu, tak by si určitě sousedé, nebo lidé, kteří tam chodí, toho všimli. Zároveň, v té hranici plotu, je ve vzdálenosti, asi 4 metry od plotu, vybudován takový starý domeček, pokud by došlo k posunu, tak ve vztahu k tomuto by to také bylo zjistitelné, že tam je nějaká změna. V průběhu let, někdy v r. 1988, žalobci rodiče, po dohodě s jeho sestrou, která s tím souhlasila, darovali jednu čtvrtinu těchto nemovitostí, když se zdálo, že by tam třeba žalobce mohl i s nějakou partnerkou bydlet, nebo bude chtít do oprav nebo rekonstrukce investovat, tak aby alespoň část patřila žalobci. Nakonec tam žalobce nebydlel. Otec žalobce zemřel v r. 2000, v tu dobu matka žalobce chtěla řešit svoje majetkové záležitosti. Asi v roce 2010, už byl žalobce vlastníkem celých nemovitostí, sestra žalobce získala od matky něco jiného. Za života rodičů, za nimi žalobce docházel, v letech [číslo] bydlel v pronájmu v sousedství, chodil tam se psem. Matka žalobce ve sporné nemovitosti nebydlela už asi tři roky před svou smrtí, žila v Alzheimer centru, nebydlel tam v tu dobu nikdo, matka žalobce zemřela v r. 2017. V mezidobí tam došlo k výstavbě projektu [příjmení] [anonymizováno], takže tam byla vybudována v podstatě zeď, asi 2 metry od plotu žalobce, takže soused má zahrádku v úrovni zahrady žalobce. Proto s manželkou uvažovali, že by bylo třeba, aby soused k nim neměl přímý výhled, chtěli tam osadit nějaké vyšší stromy, nebo nějakou zeleň, jako pohledovou nějakou clonu. Proto se žalobce začal zabývat opravou i oplocení, začal zjišťovat, kde přesně jsou ty hranice pozemků, to bylo někdy v r. 2018. Žalobce si nechal vyhotovit geometrický plán, za účelem případného vybudování nového plotu. Tam zjistil, že tam je ten nesoulad, se stavem zapsaným v katastru nemovitostí a tím, kde skutečně ten plot vede. O tom se žalobce zmínil svému kolegovi, který mu řekl, že zná paní [příjmení], která by mu v tom mohla pomoci, tato se potom obrátila na p. [příjmení], za žalovanou. Byla tam taková odpověď, že žalovaná chystá nějaký developerský projekt, že nemá ani metr navíc, takže k nějaké dohodě, nemůže, z tohoto důvodu, dojít. V minulosti probíhaly stavební práce na sousedním pozemku, které vyžadovaly spolupráci rodičů, pan [příjmení] budoval žumpu na svém pozemku a protože měl řadový dům, musel by jinak vyvážet zeminu přes svůj dům, tak se tehdy s matkou žalobce domluvil, že se jedno pole plotu vyndá, tudy se položí panely, přes které bude moci jezdit technika. Takto byla žumpu vybudována a potom se zase plot vrátil do původního stavu. Bylo to někdy v krátké době poté, kdy se tam rodiče nastěhovali rodiče asi v roce 1985. Z výpovědi žalobce dále bylo zjištěno, že v průběhu let ho nikdo nekontaktoval, s nějakým požadavkem na řešení toho problému, až žalobce, někdy v tom r. 2018 zjistil, že tam je ten nesoulad v době, kdy si nechal udělat svůj původní geometrický plán. V době, kdy matka žalobce, ani žalobce, v domě nebydleli, tam občas přespal nějaký známý žalobce. Když chtěl žalobce dát ty věci do pořádku, zjistil, že nenašel ani doklady ohledně kolaudace garáže, která je na pozemku, takže začal, řešit i tu garáž, se stavebním úřadem. Potom bylo vydáno rozhodnutí, proti kterému žalovaná měla napřed nějaké námitky, stavební úřad je vyřešil. V době, kdy bylo vydáno rozhodnutí a běžela odvolací lhůta, tak žalobce kontaktoval p. [příjmení], za žalovanou, že by se měli na pozemku sejít a nějak řešit věc pozemku, který je teď předmětem řízení. Žalobce to vnímal tak, že jsou to dvě rozdílné věci, když si domlouvali termín, kdy se tam sejdou, tak p. [příjmení] trval na tom, aby to bylo do té doby, než uběhne lhůta k odvolání v tom řízení u stavebního úřadu, které se týkalo garáže žalobce. Žalobce v tom cítil určitý nátlak, takže se vyjádřila tak, že pokud se chce žalovaná odvolat do řízení, ohledně té garáže, tak ať to udělá. Nechtěl se nechat tlačit do kouta. Zároveň cítil i určitý tlak ze strany stavebního úřadu, i s přihlédnutím k vydanému rozhodnutí, byť tam nebyl k tomu, žádný podnět, na odstranění plotu. Pokud jde o současný způsob užívání té nemovitosti teď, tak žalobce má kamarády architekty, kteří tam mají pronajatu jednu místnost, asi rok, chodí tam v pracovní době kreslit. Žalobce tam žádné nepovolené stavby nestavěl, kdysi si tam udělal přístřešek garáže, o kter6ém neví, zda by podléhal nějakému povolení nebo ohlášení, byly to sloupky a zastřešení, aby nepršelo na auto. Jinak tam byla zděná budova, která tam již byla. Žalobce nevěděl nic o tom, že by žalovaná nějak kontaktovala jeho rodiče, když žalovaná uvedla, že jednatel žalované kontaktoval nějakou ženu a muže v r. 2018, takto byl otec žalobce dávno mrtvý, takže to se stát nemohlo. Pokud ze strany jednatele žalované byl předložen znalecký posudek, ke kterému soud uvedl, že je předkládán po koncentraci, s oceněním nemovitostí k r. 73, tedy k dřívějšímu datu, než nemovitosti koupili rodiče žalobce, s tvrzením jednatele žalované, že tam snad nejsou uvedeny žádné stavby na pozemku, tak ve znaleckém posudku, z r. 78, je na str. 5 posudku uvedeno, že se tam nachází zděná stavba, zděná dílna, o rozměrech 8,10 m2 Žalobce připustil, že se chtěl s žalovanou nějakým způsobem dohodnout, ve formě třeba takové, že by žalovaná uznala, že ta sporná část toho pozemku je žalobce, nemyslel, že bych si to chtěl koupit, ale že by třeba vyplatil žalované nějakou částku jako nějaké odstupné. K takové dohodě ale nedošlo. S jednatelem žalované žalobce osobně nejednal.

11. Z výpovědi svědka, Ing. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že vlastnil sousední nemovitost, původně jeho dům stojí na pozemcích [adresa] a [adresa], koupili ji s manželkou, v roce 1982 od ONV, potom dům rekonstruovali, nakonec v devadesátých letech kolaudovali. Ale již dříve svědek s manželkou žil, od roku 1980, právě u švagra a sestry, v ulici [anonymizována dvě slova], takže v blízké vzdálenosti a předtím do [obec] často jezdil, někdy od roku 1969 a trávil zde hodně času i o prázdninách a podobně. Na tomto místě se svědek scházel se známými, se kterými v současné době působí ve [příjmení] pro [část obce]. Bylo to v objektu nad zahradou pana žalobce, kde byla v lese vodárna, kde se scházeli, hráli na kytary apod., chodili cestou, které vede kolem pozemku žalobce. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že už v té době ta cesta vypadala stejně, oplocení bylo na stejném místě, v tomto směru v průběhu let nezaznamenal žádnou změnu. Problém měl svědek s postavením žumpy, kterou nakonec musel umístit na pozemku zahrady, díky spolupráci s tehdejší majitelkou sousedící nemovitosti, paní [příjmení]. S jejím souhlasem, svědek použil pozemek [číslo] tak, že porušili plot pozemku [anonymizováno], položili panely ze kterých se zbudovala cesta, po vybagrování zeminy došlo k umístění žumpy a uvedení pozemku [anonymizováno] do původního stavu. Ta panelová cesta se tam vybudovala proto, aby se tam dostala mechanizace. Jedna trubka původního oplocení pozemku [anonymizováno], které tam bylo, se musela odříznout, viz. třetí fotografie přílohy 5, fotodokumentace, kterou svědek předložil. Po odříznutí té původní trubky a odstranění toho pole plotu se tudy dalo projíždět, stěhovat materiál. Po ukončení prací tam byla umístěna nikoli ta původní trubka, ale trubka o slabším průměru, lešenářská, a na tuto bylo zpět připevněno původní drátěné oplocením které tam bylo a takto se to tam nachází i v současné době. Svědek ze svého diáře, který si ponechal, ze záznamů ze srpna z roku 1985, zjistil i data, kdy tam byl jeřáb, bagr, atd., zapisoval si práce provedené v jednotlivých dnech, kopii záznamů soudu předložil. Svědek si už nepamatoval, z jakého důvodu nebyla vrácena ta původní trubku do plotu, jestli tam nebylo možné použít svářečku, nebo se ta uříznutá trubka už nenašla. Z výpovědi svědka tedy bylo zjištěno, že již minimálně v tom roce 1985, byl plot ve stejném stavu, jako je v současné době. Svědek s manželkou svůj dům darovali svému synovi, ale bydlí tam stále. Svědkovi při výstavbě žumpy pomáhal pan [jméno] [příjmení], který je svářeč. Na předložených dobových fotografiích svědek poznal babičku žalobce, jejich psa, pana [celé jméno žalobce] staršího osobně neznal.

12. Z výpovědi svědka, Ing. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že vlastní domů [adresa] v [anonymizováno] ulici, kam se přiženil v roce 1978, ale předtím tam už za manželkou, která odtud pochází, docházel, manželka svědka, v roce 1999 zemřela. S žalobcem byl svědek v běžném, sousedském vztahu, znal i maminku žalobce. Před [anonymizováno] tam bydlela paní, kterou označil za divnou, bylo to tam zarostlé. Pokud jde o oplocení pozemku [anonymizováno], tak svědek vypověděl, že si myslí, že podezdívka zůstala stejná, nebo že tam nikdo nic nového nekopal, původně tam byly nějaké plaňky, které zřejmě byly už zchátralé a pan Kučera to vyměnil za pletivo. Svědek si nepamatoval, že by se s plotem dělalo něco jiného. Z té venkovní strany je to v současné době hodně zarostlé, není tam vidět, co tam je za ten prefabrikát, nebo za podezdívku. Svědek vypověděl, že se nedomnívá, že by tam v 1979 byl vystavěn zcela nový plot, vypověděl, že pouze dřevěné plaňky byly nahrazeny pletivem. Pokud byla svědkovi předložena stará černobílá fotografie, tak k této uvedl, že tam zřejmě jsou vidět ty původní plaňky, které byly odstraněny. Na jedné fotografii poznal starou paní [příjmení], psa Rexe. Na fotografii z vnitřní strany pozemku poznal tu podezdívku, terén je teď o něco výš, jak to zarostlo to, takže to není takto viditelné, jako na fotografii. Někdy v tom roce 1978 tam u té cesty byly vzrostlé topoly, nebo stromy, určitě více než dva. A nyní jsou pokud se jde po cestě mezi pozemky žalobce a žalované, tak jsou tam nějaké borovice.

13. Z výpovědi svědkyně, PhDr. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že je sestrou žalobce, nemovitost začala navštěvovat v době, kdy ji rodiče koupili, protože hrozilo bourání jejich domu a nechtěli se přestěhovat do nějakého panelového bytu, který jim byl nabízen. Proto koupili tuto nemovitost, někdy v roce 1978 a protože se jednalo o hodně zchátralou nemovitost, začaly práce nejprve na pozemcích, které byly zarostlé, potom na domě. Vždy o víkendech se tam pracovalo. V době, kdy svědkyně s rodiči bydlela, tak jim pomáhala. V roce 1979 se vdala, získala vlastní byt, s rodiči nebydlela. Rekonstrukce trvala asi tři, čtyři roky a až někdy v roce 1981, se rodiče do domu nastěhovali. Byl tam nějaký původní plot, na té přední části parcely, podle názoru svědkyně se stavěl nový plot v hranicích toho původního oplocení, provádělo se tam nějaké šalování, pod čímž si máme představit, že byla vytvořena z prken nějaká konstrukce, která se zalila betonem. Rodiče svědkyně měli na tyto práce nějakého zedníka, nebo nějakého odborníka, původní plot byl zchátralý, plaňkový. Nový plot se stavěl v trajektorii toho původního plotu, protože jinak by to bylo viditelné, ničeho takového jsem si svědkyně nevšimla, okolí, záhonky, cesta okolo zůstala stejná. Ve spodní části pozemek navazoval na sousední pozemek. Také si svědkyně nepamatovala, že by tam probíhalo nějaké geodetické zaměření, před výstavbou toho nového plotu, nebo že by tam byl nějaký geodet. Svědkyně se podílela především na údržbě a odplevelení zahrady ve spodní části. Plot, který se tam vytvořil, tam byl potom po celou dobu, v přední části se dělala ještě dvoukřídlá brána, aby se tam dalo vjet autem. Na dobových fotografiích, kde jsou již vytvořeny záhony a matka svědkyně s hadicemi, tak záhony byla jedna z prvních věcí, které matka svědkyně řešila, protože jí chybělo zelinářství, které bylo zbořeno. To mohl být rok 1981, nebo 1982. Pokud to tedy rodiče svědkyně koupili v roce 1978, tak začali hned s nějakými pracemi a s údržbou té nemovitosti, určitě už v roce 1978, 1979. Svědkyně si pamatovala, že na pozemku byla garáž, kde se parkovalo auto, ale nevěděla přesně odkdy, potom nějaký přístřešek, kde parkoval auto bratr, když ho měl. Byla tam kůlna, kde bylo nářadí na zahradu, dcera svědkyně tam měla koloběžky. V době, kdy se svědkyni narodila dcera, v roce 1986, tak u rodičů trávila hodně času, protože tam bylo příjemnější trávit čas, než v panelovém malém bytě bez balkónu. V roce 1991, kdy se měl narodit syn, tam trávila v podkrovní místnosti asi šest měsíců, i po narození syna, až do podzimu, manžel svědkyně dělal rekonstrukci toho panelového bytu. Pokud byla předložena fotografie, pořízená ze záznamu z videokamery, z roku 1991, tak je na ní dcera svědkyně [jméno], částečně je tam vidět ten původní podezdívkový plot s pletivem, na další fotografii je babička svědkyně, s dcerou svědkyně, když jí bylo asi 5 let, takže asi rok 1991, je tam vidět, že živý plot za tím pletivem ještě zcela nepřekryl to pletivo.

14. Z výpovědi svědka, [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že pan [příjmení], slyšený také jako svědek, je jeho švagr. Svědek potvrdil, že pomáhal panu [příjmení], když budoval žumpu na svém pozemku. Pamatoval si, že bylo potřeba, s ohledem na charakter toho pozemku, použít i pozemek sousedů, což byl pozemek [anonymizováno]. Takže, protože tam byla branka, tak odstranili jedno pole plotu, u uřízli jednu trubku, odstranili ten plot, tudy byly položeny panely, po kterých se tam dostávala mechanizace, po ukončení prací, to navrátili do původního stavu. Do uříznuté trubky, vložili trubku menší velikosti, kterou utěsnili. Původně to mělo být asi nějaké provizorní řešení, ale je to tam asi doteď, vrátilo se tam původní pletivo. Tato akce měla proběhnout, někdy v roce 1985. Svědek se se švagrem, panem [příjmení] vzájemně navštěvovali, hlídali si děti apod. Svědek bydlí v sousedství, v ulici [ulice]. I po stavbě žumpy tam chodil a chodí stále na procházky. Na hranici plotu je pěšina, kudy se chodí, tam svědek chodí do současné doby, takže proto se domnívá, že plot je stále v původním stavu. Svědek se domnívá, že nedošlo ani k žádné kvalitativní změně toho plotu. K fotodokumentaci s vyobrazením té uříznuté trubky, tak se svědek vyjádřil tak, že určitě poznává tu nemovitost, která tam je na tom obrázku 1 a na tom obrázku 3 to může být ta konkrétní trubka, o které hovořil, že do ní dali trubku menšího průměru a utěsnili ji. Svědek šel původně panu [příjmení] pomoci i proto, že má svářečské zkoušky a svářečku, ale nakonec svářečku nepoužili, protože tam byl problém s délkou kabelu, navíc to řešení které zvolili bylo jednodušší.

15. Z výpovědi svědka, [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že od žalobce měl plnou moc k jednání, které se týkalo jeho pozemku, k účasti na místním šetření se stavebním úřadem v situaci, kdy byla řešena otázka případného nařízení odstranění plotu a účastnil se místního šetření, v přítomnosti zástupců stavebního úřadu [anonymizováno] [obec a číslo]. Byl tam svědek, někdo za žalovanou, svědek uváděl, že ho překvapilo, že se šetření účastnil i vedoucí stavebního úřadu, dále tam byl nějaký další pracovník ze stavebního úřadu. Je možné, že tam byl přítomen také pan jednatel žalované a p. [příjmení], je možné že tam byla i nějaká komunikace na téma, že by se žalovaná chtěla nějak kontaktovat přímo s žalobcem. Byl tam proveden nějaký pokus o správné vyměření té hranice pozemků. Potom šel svědek na stavební úřad, kde se chtěl podívat do spisu a zjistil, že ve spise se nenachází nic, kromě toho zápisu o provedeném místním šetření. Žalobce zná svědek od roku 1998. Plnou moc od pana [celé jméno žalobce] měl svědek pouze pro místní šetření, které se týkalo sporného, se stavebním úřadem [anonymizováno] [obec a číslo], v prosinci 2020. Potom na základě substituční plné moci svědek nahlédl do spisu, účastnil se soudního jednání. Pan [anonymizováno] za žalovanou vystupoval tak, že byla navrhovaná nějaká dohoda, která se řešila na schůzce v restauraci, které se účastnil i právní zástupce žalobce, že by uznala žalovaná nároky žalobce, které jsou předmětem tohoto sporu, že tedy těch zhruba 30 m2 toho zaploceného pozemku, v katastru vedeného na žalovanou, by žalovaná uznala, že je vlastnictvím žalobce a za to, by zástupce žalobce zastupoval žalovanou, v nějakém řízení, ohledně projektu žalované, v nějakém územním nebo stavebním řízení. Zástupce žalobce se vyjadřoval tak, že by to bylo neetické, aby v tuto chvíli zastupoval protistranu, že by o tom bylo možno uvažovat, až by tato věc byla vyřešena. K dohodě tedy nedošlo. Svědek dále uváděl, že se domnívá, že ten nesoulad toho skutečného stavu se stavem zapsaným v katastru, žalobce zjistil v tom roce 2018, kdy si nechal udělat zaměření pozemku a tam to bylo zjištěno, potom to začal řešit. Svědek nevěděl nic o tom, že by do toho r. 2018 byl žalobce, nebo nějaký jeho předchůdce, kontaktován ze strany žalované, za účelem řešení toho sporného pozemku.

16. Z výzvy k mimosoudním řešení a k podpisu souhlasného prohlášení na uznání vydržení, dne 14.1.2021 bylo zjištěno, že tato byla zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], zaslána žalované, na adresu jejího sídla, viz. arch odeslané pošty a záznam ze sledování zásilky Pošta on line, zásilka byla žalované uložena dne 21.1.2021.

17. Z výzvy [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizováno] odboru výstavby, ze dne 26.11.2020, bylo zjištěno, že byla nařízena kontrolní prohlídla na pozemku par. [číslo] v k. ú. [část obce], protože odbor výstavby shledal, že podání žalované, obsahuje informace o skutečnostech, že plot mezi pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce], nestojí na hranici těchto pozemků.

18. Z oznámení o zahájení řízení, [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizováno] odboru výstavby, ze dne 29.3.2021, bylo zjištěno, že bylo zahájeno řízení o odstranění nepovolené stavby plotu na pozemcích par. c. [číslo], [číslo], [číslo], vše v k. ú. [část obce], jehož vlastníkem je žalobce, pod [číslo jednací] [anonymizováno].

19. Ze Zprávy [anonymizována tři slova] [obec a číslo], odboru výstavby, ze dne 17. května 2021, zn. [spisová značka], [číslo jednací] [číslo], bylo zjištěno, že řízení o odstranění plotu žalobce, je přerušeno, do vyřešení předběžné otázky, dle § 29 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., kdy předběžnou otázkou má být určení vlastnictví zdejším soudem v této věci.

20. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] [obec a číslo], odboru výstavby, [spisová značka], [číslo jednací] ze dne 10.9.2021 bylo zjištěno, že bylo vydáno rozhodnutí o dělení a scelování pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] schválen stavební záměr na stavbu hlavní a vedlejší v souboru staveb nazvaném„ Rodinné domy u [anonymizována dvě slova]“.

21. Z emailu [jméno] [příjmení], ze dne 6.12.2018, bylo zjištěno, že tato, jako zástupce žalobce, sdělila žalované, že při novém zaměření nemovitostí, byla geodetem zjištěna odchylka stávajícího oplocení pozemku po mamince pana [celé jméno žalobce] cca o 30m2, jménem žalobce se dotázala, zda by žalovaná souhlasila s odkupem předmětné části pozemku, aby se nemuselo oplocení překládat. V příloze byl zaslán geometrický plán a zaměření skutečného oplocení.

22. Z notářského zápisu [spisová značka], [spisová značka], ze dne 12.4.1978, bylo zjištěno, že manželé [celé jméno žalobce] koupili od manželů [příjmení], rodinný dům [adresa] v [obec] - [část obce], který je postaven na zastavěné ploše [číslo] kterou měli převodci spolu se zahradou [číslo] v k. ú. [část obce] v osobním užívání.

23. V tuto dobu byl vyhotoven znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], znalcem, na cenu nemovitostí v roce 1978, 90 200 Kč. Z tohoto bylo zjištěno, že kromě ocenění domu, znalec popsal, že uliční oplocení na jihovýchodní straně bylo postaveno v roce 1924, měří celkem 57,40m, na SV straně měří 48,50m, na SZ straně měří 44,50m. Oplocení sestávalo ze železobetonových sloupků s osazenými vodorovnými latěmi, do nichž jsou přibity řezané plotovky. Oplocení nebylo udržováno a v některých místech plotovky chyběly. Dále je zde uvedeno, že ke zděnému dřevníku byla v roce 1924 přistavěna zděná dílna o rozměru celkem 8,10m2. Dále zde byla prkenná kůlna , 16,96m2, z roku 1940. V tuto dobu byla uváděna výměra pozemku zastavěného 3763 296 m2, zahrady p. č . 3764 1 044 m2.

24. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 16.11.1990, bylo zjištěno, že k tomuto dni byla hodnota nemovitostí nyní žalobce stanovena na 269 442,45 Kč. Zde je kromě domu oceněno, že na pozemku je garáž postavena v roce 1979, o výměře 18m2, ploty z roku 1979 s tím, že stav plotů odpovídá jejich stáří, dále byly popsány 2 zděné kolny z roku 1924. Výměry pozemků uvedené stejné jako v posudku z roku 1978.

25. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [jméno], vyhotoveného za účelem vypořádání pozůstalosti, při úmrtí pana [jméno] [celé jméno žalobce], ze dne 10.10.2000 bylo zjištěno, že v tuto domu byl vlastníkem id. ¼ žalobce, podíl ¾ měli dle záznamu v katastru nemovitostí v [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. Kromě rodinného domu byla oceněna garáž – montovaná železobetonová stavba, stáří 21 roků, kolna původní zděná stavba stáří 72 roků, dřevěný přístřešek bez obvodových stěn stáří 15 let, plot uliční stáří 21 roků kovové sloupky, drátěné pletivo v ránech, podezdívka plotu betonová výška do 0,60 cm, stáří 21 roků, betonový práh mezi sloupky plotu zadního stáří 21 roků, plot drátěný, drátěné pletivo do výšky 1,50m, kovové sloupky stáří 20 roků, postaven z již použitého pletiva stáří 30 roků. Celková cena nemovitostí pro vypořádání pozůstalosti 2 361 510 Kč.

26. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem k ceně nemovitostí v únoru 1974, který žalovaná předložila po koncentraci, znalce [jméno] [příjmení], který byl podkladem pro projednání dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé v roce 1973, navíc pokud jde o plot, je zde také uvedeno, že oplocení je z roku 1924, zchátralé a rodiče žalobce kupovali nemovitosti až v roce 1978. Dále soud neprovedl důkaz nečitelným snímkem z r. 79, orto mapy, předloženým žalovanou. Soud také nic nezjistil z výkazu dosavadního a nového stavu údajů v KN ke dni 16.3.2021, předloženého po koncentraci žalovanou.

27. Soud také již nevyslechl pan [příjmení], k tomu, že se měl účastnit schůzky s žalobcem v roce 2020, 2021, protože pro výsledek tohoto řízení skutečnosti z roku 2020, 2021 soud považoval za právně nevýznamné.

28. Soud také nenechal vyhotovit nový geometrický plán, když žalovaná nesouhlasila s geometrickým plánem předloženým žalobcem, protože tento má potřebné náležitosti, byl ověřen osobou oprávněnou, Ing. [jméno] [příjmení], ověřen oprávněným zeměměřickým inženýrem, KÚ souhlasil s očíslováním parcel s tím, že se jedná o současný skutečný stav.

29. Po provedeném dokazování soud učinil takový závěr o skutkovém stavu, že rodiče žalobce dne 12. 4. 1978, koupili dům se zahradou, od manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], pozemky již byly oplocené, viz. znalecký posudek ze dne 24. 2. 1978, vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení], kde je uvedeno, že oplocení bylo postaveno v roce 1924, sestávalo z železobetonových sloupků, s osazenými vodorovnými latěmi. Takže to původní oplocení by tam bylo již 97 let, i opravy plotu byly prováděny, tak, že na ně zřejmě nebylo vydáno žádné povolení, prováděny byly v roce 1979, tedy před více než 40 lety. Dle názoru soudu, v řízení nebylo prokázáno nic, z čeho by soud mohl dospět k závěru, že by v tom roce 1979, při provádění oprav oplocení došlo k nějakému záboru sporných pozemků, že by tedy opravovaný plot nebyl proveden v trajektorii toho původního oplocení. Toto má sodu za prokázané i výpověďmi svědků pana [příjmení], pana [příjmení], pana [příjmení], kteří na výsledku řízení žádný zájem nemají. Toto potvrdila i svědkyně [příjmení], sestra žalobce. Na tom nic nemění ani to, co považovala žalovaná za právně významné, že se, minimálně na části pozemku, dělala pro plot i nová betonová podezdívka, jak vypověděla i svědkyně [příjmení]. Z postupu odboru výstavby [anonymizováno] [obec a číslo] je zřejmé, že na plot zřejmě nebylo vydáno žádné stavební povolení, nebo se nedochovalo. Soud má za prokázané, jak postupně, žalobce nabyl do svého vlastnictví nejprve id. ¼ nemovitostí, na základě darovacích smluv od rodičů, v roce 1991, dále od matky v letech 2009 a 2011. Dle názoru soudu, tedy již za života rodičů žalobce, v době, kdy nemovitosti byly v jejich SJM, došlo k vydržení sporných pozemků, protože nebylo prokázáno nic, z čeho by mohlo být zjištěno, že rodiče žalobce nebyli v dobré víře, že jsou vlastníky i sporných pozemků, i s přihlédnutím k jejich výměře, k nabývacímu titulu. V řízení nebylo prokázáno, že by v této době někdy došlo k nějakému novému zaměření pozemků, ze kterého by mohlo být zjištěno, že rodiče žalobce užívají i pozemky žalované, nebo jejího právního předchůdce, s ohledem na dobu, kdy se žalovaná stala vlastníkem sousedních pozemků. Soud má za prokázané i to, že i žalobce pozemky také užíval v dobré víře, do roku 2018, kdy si ověřil stav faktický a stav vedený v katastru nemovitostí. Ani žalovaná nijak nezpochybňovala, že žalobce nebo jeho předchůdci, sporné pozemky užívali, udržovali je, pěstovali na nich rostliny. Právní předchůdci žalované i žalovaná, do roku 2020, užívání části svého pozemku držitelem trpěla, do toho roku 2018, zřejmě ani ona nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jejího pozemku. Sám žalobce na nesrovnalost upozornil v roce 2018, žalovaná uváděla, že očekávala posunutí plotu, ze strany žalobce, ale v této době také žádné kroky nečinila, až někdy na podzim roku 2020, dala žalovaná podnět stavebnímu úřadu, aby zahájil řízení o odstranění plotu.

30. Dle názoru soudu, tedy již rodiče žalobce vydrželi vlastnické právo ke sporným pozemkům, již na základě ustanovení § 134 obč. zák., zákona č. 40/1964 Sb. Titulem zde byla původní kupní smlouva. Později, dle zákona č. 89/2012 Sb. by žalobce mohl předmětné pozemky vydržet, na základě mimořádného vydržení, dle ust. § 1095 o.z., zák. č. 89/2012 Sb. Z tohoto pohledu by žalobce sporné pozemky vydržel nejpozději, na základě mimořádného vydržení, postupně ve vztahu k id. podílům, jak je postupně nabýval, na základě darovacích smluv. Žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, dle ust § 80 písm. c) o.s.ř., protože tvrdí, že pozemky shora uvedené v geometrickém plánu on nebo jeho právní předchůdci vydrželi a tomu neodpovídá zápis v katastru nemovitostí. Žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován, žalovaná je ve věci pasivně legitimována, protože je v katastru nemovitostí zapsána jako jejich vlastník.

31. Dobrá víra rodičů žalobce se dle zákona předpokládala, v případě mimořádného vydržení je pro vydržení potřeba absence nepoctivého úmyslu. Nepoctivý úmysl žalobce, v intencích závěrů Nejvyššího soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, v řízení prokázán nebyl. Vydržená část pozemku představuje rozdíl ve výměrách 31m2. Jak bude uvedeno dále NS ČR dovodil, že výměra omylem převzatého pozemku nesmí přesáhnout 50% výměry pozemku skutečně nabytého.

32. Na daný skutkový stav soud aplikoval především tato zákonná ustanovení.

33. Dle ust. § 130 odst. 1 obč. zák., zák. č. 40/1964 Sb., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

34. Dle ust. § 134 odst. 1 obč. zák.,zák. č. 40/1964 Sb. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

35. Dle ust. § 134 odst. 3 obč. zák., zák. č. 40/1964 Sb. do doby podle odst. 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

36. Dle ust. § 1089 odst. 1 o.z., zák.č. 89/2012 Sb., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

37. Dle ust. § 1090 odst. 1 o.z., k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

38. Dle ust. § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

39. Dle ust. § 1092 o.z. Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

40. Dle ust. § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

41. Dle ust. § 3066 o.z., do doby stanovené v § 1095 o.z. se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

42. Soud dále na danou věc aplikoval judikaturu. Např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 2603/2010 je zde vyvratitelná právní domněnka existence oprávněné držby, přičemž neoprávněnou držbu musí vždy prokazovat ten, kdo na ni poukazuje. Dle názoru soudu, toto v řízení žalovaná neprokázala. Například v rozhodnutí ve věci sp.zn. 30 Cdo 2211/2001 Nejvyššího soud ČR uvedl, že poctivá držba není vyloučena, pokud si držitel nenechal vytýčit hranice a nezjistil, že drží pozemek, jehož není vlastníkem. V dalším rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 3079/2014 je uvedeno, že není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku, seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala vytýčení hranice.

43. V rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 1223/2015 Nejvyšší soud uvedl, že v rozsudku ze dne 3. července 2006, sp. zn. 22 Cdo 2065/2005 (uveřejněném v Souboru pod pořadovým č. C 4451), dovolací soud vyslovil, že nabude-li někdo vlastnické právo k pozemku a přitom se v důsledku omluvitelného omylu uchopí i držby sousedního pozemku, bude držitelem oprávněným. Dovolací soud vychází z ustálené judikatury, že v případě, kdy někdo nabude vlastnictví k pozemku a současně se uchopí držby části nebo celého sousedního pozemku, právním titulem držby je nabývací titul ke skutečně vlastněnému pozemku (kupní či darovací smlouva, závěť či rozhodnutí v dědickém řízení apod.); i když jde o tzv. putativní titul, je postačující.

44. V rozsudku sp.zn. 22 Cdo 1273/2005 Nejvyšší soud ČR uvedl, že„ nabude-li někdo pozemek a přitom se v důsledku omluvitelného omylu (vyvolaného např. tím, že mu převodce předá pozemek v hranicích jak jej sám užíval) uchopí i držby části sousedního pozemku, bude držitelem oprávněným a jeho držba může vyústit ve vydržení. V takovém případě se oprávněná držba opírá o tzv. domnělý (putativní) titul. NS ČR považoval, s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, zpravidla za omluvitelný omyl, pokud výměra omylem převzatého pozemku nepřesahuje 50% pozemku skutečně nabytého“.

45. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 3079/2014, rozsudku k Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2941/2000, rozsudku Nejvyšší soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 496/2004, je dokonce, podle okolností případu, tolerováno i překročení ve výši až do 50 % výměry nabytého pozemku, výjimečně i více.

46. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 488/2004, samotná okolnost, že se kupující chopil užívání pozemku o výměře 358 m2, zatímco v kupní smlouvě byla uvedena výměra 266 m2, nemusí ještě znamenat, že by kupující nebyl, se zřetelem ke všem okolnostem, v dobré víře, že je vlastníkem celého drženého pozemku, neboť nejde o tak rozsáhlé překročení výměry pozemku, které by muselo být zřejmé.

47. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 2724/2009, je při zvažování dobré víry držitele, který se chopil držby i části sousedního pozemku, třeba přihlédnout k postoji vlastníka takto držené části sousedního pozemku. Pokud vlastník užívání části svého pozemku držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku.

48. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 3079/2014, při posuzování omluvitelnosti omylu držitele hraje„ význam i společné oplocení, rozsah užívání právním předchůdcem a pod. Jestliže ani vlastník sousedního (drženého) pozemku si neuvědomil, že nabyvatel (jeho předchůdci) drží i část jeho pozemku, bude to nasvědčovat objektivní omluvitelnosti omylu.

49. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1646/2018, účelem institutu vydržení není nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním. Dlouhodobá držba, zejména pokud trvá více než 50 let, nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by sám měl již dříve za to, že držitel užívá jeho pozemek. Lze uvést, že na dlouhodobou držbu váže nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. mimořádné vydržení, s výjimkou prokázaného nepoctivého úmyslu (§ 1095). Podobně lze nahlížet na držbu trvající nerušeně (nejméně) 35 let.

50. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 2211/2001 poctivá držba není vyloučena, pokud si držitel nenechal vytýčit hranice a nezjistil, že drží pozemek, jehož není vlastníkem.

50. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 3079/2014 z 28.1.2015 Nejvyšší soud judikoval, že není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku, seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala vytýčení hranice.

51. Dle komentáře k Občanskému zákoníku, Komentář C.H.Beck, 2. vydání, Petrov, Výtisk, Beran a spol. – str. 1049, odstavec 27 C.H. Beck 2019,„ Ten, kdo nabýval parcelu a pro omyl o jejích hranicích se ujal i části sousední cizí parcely, měl sice k této části jen domnělý (putativní) titul (NS 22 Cdo 1223/2015, 22 Cdo 2724/2009, 22 Cdo 1398/2000), ale OZ“ (tj. zákon č. 40/1964 Sb.)„ připouštěl vydržení (ve vydržecích dobách odpovídajících dnešnímu řádnému vydržení) i na jeho základě.“ 51. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1223/2015, v rozsudku ze dne 3. července 2006, sp. zn. 22 Cdo 2065/2005 (uveřejněném v Souboru pod pořadovým č. C 4451), dovolací soud vyslovil, že nabude-li někdo vlastnické právo k pozemku a přitom se v důsledku omluvitelného omylu uchopí i držby sousedního pozemku, bude držitelem oprávněným. Dovolací soud vycházel z ustálené judikatury, že v případě, kdy někdo nabude vlastnictví k pozemku a současně se uchopí držby části nebo celého sousedního pozemku, právním titulem držby je nabývací titul ke skutečně vlastněnému pozemku (kupní či darovací smlouva, závěť či rozhodnutí v dědickém řízení apod.); i když jde o tzv. putativní titul, je postačující.“ 52. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, nově v případě mimořádné držby při posouzení již není potřeba poctivé držby, ale nikoli nepoctivého úmyslu. Kvalifikace držby nikoliv v nepoctivém úmyslu vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma; jde zde o kritérium obdobné dobré víře v nejméně přísném pojetí. Samotný nikoliv nepoctivý úmysl se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný (např. že smlouva, na jejímž základě se chopil držby vlastnického práva, je z nějakého důvodu neplatná). Je třeba zvážit, že i vlastnické právo k nemovitosti lze nabýt mimoknihovně (vydržením), takže ani vědomost o tom, že držitel nemovitosti neví, jaký vlastník je evidován ve veřejném seznamu, nevylučuje nepoctivý úmysl; to platí tím spíše pro zápisy v takovém seznamu, které mají původ v letech 1948 až 1990, ev. i o něco později, v dobách, kdy nebyla vedena řádná evidence práv k nemovitostem. Postačí tedy držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma.

53. V případném sporu by dle judikatury NS ČR, výrazným podpůrným argumentem mělo být to, že vydržená nemovitá věc tvoří jediný hospodářský a funkční celek společně s právoplatně vlastněnou nemovitou věcí, např. s ohledem na oplocení, hrazení daně, podobnosti terénu či zanedbatelné velikosti.

54. Dle názoru soudu tedy již právní předchůdci žalobce vydrželi, za účinnosti předchozího občanského zákoníku k 1.1.1992, ohledně id. ¼ již i žalobce se započtením doby právních předchůdců, (kdy byl zaveden do občanského zákoníku institut vydržení), nejpozději by to však bylo na základě mimořádného vydržení. Vydržené části pozemků navíc tvoří jeden funkční celek s pozemkem, který byl a je po celou dobu ve vlastnictví žalobce nebo jejich právních předchůdců, jak bylo uvedeno a vyplývá i z předložené fotodokumentace, ani přeložení plotu, s ohledem na vybudovanou opěrnou zídku, vyvýšenou zeminu, by nebylo tak jednoduché.

55. Geometrického plán [číslo] vyhotovený [anonymizováno] [právnická osoba], ověřený Ing. [jméno] [příjmení], pod [číslo] odsouhlasený [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [číslo], dne 13.3.2023, kterým byl vytvořen pozemek [číslo], o výměře 30m2, orná půda, oddělením od pozemku [číslo], pozemek [parcelní číslo] o výměře 1m2 ostatní plocha, oddělením od pozemku [parcelní číslo], [list vlastnictví], k. ú. [část obce], je přílohou tohoto rozsudku.

56. Ze všech uvedených důvodů proto bylo žalobě žalobce vyhověno.

57. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., úspěchem žalobce ve sporu. Žalobce se s žalovanou pokoušel věc vyřešit mimosoudně, před podáním žaloby. Obecným kritériem, jímž soud hodnotí všechny náklady řízení a tedy i odměnu za úkony právní služby advokáta, je účelnost jejich vynaložení posuzovaná jak ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., tak i s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv dle ust. § 2 o.s.ř., viz. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 988/12 nebo usnesení NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1748/2015. Odměna za písemné podání náleží zejména tam, kde byl účastník k takovému podání vyzván soudem, nebo kdy by nebylo možné přednést jej při jednání soudu. (Svoboda,K., Hromada, M., Levý J. Vláčil D, Tlášková, Š., Prik, T. Náklady řízení 1. vydání Praha: C.H. Beck, 2017, s. 46-47) Jako účelně vynaložený náklad tedy soud posoudil pouze dále specifikované úkony nebo náklady. Především nepřiznal odměnu za porady s klientem, nebo protistranou, které sice byly zástupcem žalobce doloženy, ale protože například nedocházelo k nějakým změnám žaloby, soud je posoudil jako neúčelně vynaložený náklad. Náklady žalobce, za které soud přiznal odměnu, byly představovány zaplaceným soudním poplatkem, ve výši 5 000 Kč, náklady za právní zastoupení advokátem, dle ust. §7, §9 odst. 3 písm.a), vyhl. č. 177/1996 Sb. (a.t.), hodnota úkonu 2 500 Kč, za převzetí zastoupení, dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t., za předžalobní výzvu s právním rozborem, za podání žaloby, dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t., za vyjádření dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) ze dne 27.5.2021, 3.1.2022, 17.8.2022, za účast u jednání dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t., ve dnech 9.9.2021 ½ úkonu nebylo započato s jednáním ve věci samé, 28.6.2022 1 úkon, 10.1.2023 2 úkony, 14.3.2023 2 úkony, 12x paušál po 300 Kč, dle ust. § 13 odst. 4 a.t., tj 44 850 Kč.

58. Dále náklady za ztrátu času z místa výkonu advokacie zástupce žalobce za účast u jednání soudu dne 9.9.2021, 28.6.2022, 10.1.2023, 14.3.2023 cesta ze Sobotína do Prahy k soudu a zpět (jedna cesta 234 km, 3:20 min), celkem 25,6 hod., tj. 51 půlhodin po 100 Kč, tj. 5 100 Kč, dle ust. § 14 odst. 3 a.t. Náklady cestovného dle ust. § 13 odst. 1 a.t., za cesta ze Sobotína do Prahy k soudu a zpět (jedna cesta 234 km, 3:20 hod.), vozidlem Škoda Superb, RZ 7M2194 při průměrné spotřebě nafty 5,3l /100 km, cesta 9.9.2021 dle vyhl.č. 589/2020 Sb. cena nafty 27,20Kč, amortizace 4,40 Kč/km, 2 733,86 Kč, k jednání 28.6.2022 dle vyhl.č. 116/2022 Sb., cena nafty 47,10 Kč, amortizace 4,70 Kč/km, 3 367,86 Kč, k jednání 10.1.2023 dle vyhl.č. 467/2022 Sb. znění cena nafty 44,10 Kč, amortizace 5,20 Kč/km, stejně jako k jednání dne 14.3.2023 2x 3 527,45 Kč t.j. cestovné 13 456,62 Kč, dohromady cestovné a náhrada za ztrátu času 18 255,62 Kč.

59. Dále byla přiznána DPH 21% 13 252 Kč.

60. Za náklad vzniklý v souvislosti s řízením soud posoudil částku za vyhotovení geometrického plánu ve výši 11 858 Kč, doloženo fakturou FV [číslo].

61. Celkové náklady řízení tedy představují částku 93 215,62 Kč. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

62. Jako účelně vynaložený náklad žalobce soud neposoudil doložené letenky žalobce, ve výši 9 439 Kč, když žalobce sice žádal o odročení jednání z důvodu účasti na veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, které soud nevyhověl, protože k jednání byli předvoláni i další svědci, kteří byli vyslechnuti, takže ani bez jeho přítomnosti žalobce, zastoupeného advokátem, by jednání nebylo zmařeno a výslech žalobce mohl být proveden ještě v náhradním termínu. Dopředu žalobce ani na tento výdaj neupozornil.