44 C 141/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Pitra Křižákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, a úroku z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , datum, , úroku z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši celkem , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Svého nároku se domáhala z titulu revolvingového úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, , kterou s žalovaným uzavřela distančním způsobem. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Při ověřování úvěruschopnosti zjistila celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registru exekucí, insolvencí apod. Žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, , která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu takto: dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, . Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil následující volitelné služby: služba “, Anonymizováno, , Anonymizováno, ” za poplatek ve výši , částka, , služba “, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši , částka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, za poplatek ve výši , částka, . Žalovaný splatil na jistinu celkem , částka, , a to následujícím způsobem: dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Částky byly započítány nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Žalobkyně proto vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne , datum, , přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaný má vůči žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši , částka, , přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: jistina: , částka, , poplatek za vyplacení tranší úvěru: , částka, , smluvní úrok: , částka, , poplatek za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “: , částka, , poplatek za službu „, Anonymizováno, “: , částka, , poplatek za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “: , částka, . Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně dále nárokovala smluvní pokutu ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po žalovaném za prvních , Anonymizováno, dnů prodlení žalovaného, tj. za období od , datum, do , datum, .

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání (žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný konkludentně tím, že se k výzvě soudu nevyjádřil), soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil.

5. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat maximální výši úvěru v částce , částka, , a to do , datum, . Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % a denní úroková sazba , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %. Poplatek za vyplacení tranše úvěru byl sjednán na , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % z vyplacené tranše. Dále byly sjednány tyto služby: služba “, Anonymizováno, , Anonymizováno, ” za poplatek ve výši , částka, denně, služba “, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši , částka, za expresní vyplacení každé tranše, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, za poplatek ve výši , částka, denně. Dle čl. VIII odst. 1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, % denně z dlužné částky. (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, )

7. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho pravidelné výdaje na půjčky činí , částka, měsíčně, pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí , částka, , ostatní výdaje činí , částka, , výše čistého měsíčního příjmu činí , částka, . (zjištěno z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a z výpisu běžného účtu č. , IBAN, )

8. Žalovanému byla dne , datum, vyplacena částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, (zjištěno z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a z potvrzení , Anonymizováno, ze dne , datum, ).

9. K zesplatnění úvěru došlo ze strany žalobkyně ke dni , datum, (zjištěno z e-mailové zprávy ze dne , datum, ).

10. Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, v níž byl vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, ).

11. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný splatil celkem , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, .

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci.

13. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, na základě smlouvy o úvěru, v níž se žalovaný zavázal úvěr splatit při denní úrokové sazbě ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, % a při RPSN , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %. Žalovaný na tuto částku zaplatil celkem , částka, . Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací uvedený žalovaným, jeho výpisu z účtu a na základě dostupných databází.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

15. Mezi žalobcem a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splácet v pravidelných denních splátkách.

16. Co se týče posouzení úvěruschopnosti, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dostatečným způsobem a s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona ZSÚ, když žalobkyní provedené vyhodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet - s ohledem na obsah uzavřené smlouvy, jakož i s ohledem na poskytnutou částku úvěru a dobu splatnosti, získané a ověřené informace a prověření žalovaného ve veřejně přístupných rejstřících a výpisem z účtu - shledal soud v tomto případě zcela dostačujícím k poskytnutí úvěru.

17. Soud se nicméně musel zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na její mravnost ve smyslu § 580 a § 588 o. z.

18. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Soud se musel nejprve zabývat otázkou platnosti uzavřené smlouvy o úvěru a jejího souladu s dobrými mravy. V tomto směru pak soud dospěl k závěru, že smlouva se svými podmínkami, které lze označit jako lichevní, dobrým mravům zjevně příčí, a z toho důvodu je absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z.

20. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu již v minulosti opakovaně dovodila, že s přihlédnutím k dalším okolnostem případu je obvykle v rozporu s dobrými mravy výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Zjištění o nemravné výši úroků pak vede k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, který se ostatně za splnění dalších podmínek může promítnout nejen do nalézacího, ale dokonce i do exekučního řízení srov. např. nález Ústavního soudu z , datum, , sp. zn. I. ÚS 3308/16, usnesení Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a tam citovaná rozhodnutí).

21. Jak vyplývá z databáze ARAD vedené Českou národní bankou v , Anonymizováno, 2024 byly bankami úvěry na spotřebu domácnostem poskytovány s průměrným RPSN , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % a s průměrnou úrokovou sazbou , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně.[, Anonymizováno, :, Anonymizováno, ] V případě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným činila RPSN poskytnutého úvěru při čerpání kreditního rámce , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % a úrok dosahoval , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % denně, tj. , Anonymizováno, % ročně. Rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy za těchto okolností soud považuje za zcela očividný. [1: Dostupné z: https://www.cnb.cz/arad/#/cs/sets]

22. Neplatné ujednání o úroku v tomto případě nebylo možné moderovat ve smyslu § 577 o. z., neboť by tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by totiž bylo v rozporu s účelem a smyslem § 577 o. z., kterým je mimo jiné i preventivní (odrazující) účinek neplatnosti nemravných ujednání. Shodně judikatura Soudního dvora EU zdůrazňuje, že je třeba zabránit používání nemravných klauzulí ve smlouvách uzavíraných se spotřebiteli. Nelze připustit, aby poskytovatelé nabyli dojmu, že sice bude rozhodnuto o neplatnosti takových klauzulí, ale vnitrostátní soud může smlouvu v nezbytném rozsahu doplnit. To by totiž vedlo k tomu, že by poskytovatelé takové klauzule nadále využívali (viz rozsudek SDEU ze , datum, , Banco Español de Crédito , jméno FO, proti , jméno FO, , C-618/10 nebo rozsudek SDEU ze , datum, , Kanyeba , jméno FO, a Deroga, C-349/18 – C-351/18).

23. Absolutní neplatnost se v tomto případě týká celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru tvořila jeden celek. Dle soudu je zřejmé, že by žalobkyně bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích smlouvu o úvěru s žalovaným neuzavřela, neboť právě na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model (srov. např. rozsudky odvolacího soudu v Praze z , datum, , č. j. , spisová značka, , či z , datum, , č. j. , spisová značka, ).

24. Soud tak uzavírá, že uzavřená smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o. z. jako celek. K neplatnosti podle § 588 o. z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Rovněž dle ustálené judikatury Soudního dvora má vnitrostátní soud „z úřední povinnosti posoudit zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné“ (rozsudek ze dne , datum, , Pannon GSM, C-243/08, bod 32; také viz rozsudek z , datum, , Mostaza Claro, C-168/05, bod 38).

25. Tento závěr soud učinil i s vědomím principů smluvní autonomie a pacta sunt servanda, jakož i zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako neplatné (§ 574 o. z.). V daném případě je nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru natolik závažný, že je třeba princip autonomie vůle smluvních stran korigovat zásadou ochrany dobrých mravů a ochranou spotřebitele.

26. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byla vyplacena celkem částka , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a tuto žalovaný v plné výši nevrátil, když žalobkyni uhradil pouze částku , částka, . Soud nicméně dospěl na základě výše uvedeného k závěru, že je uvedená smlouva absolutně neplatná. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto je v souladu s § 2991 o. z. povinen žalobkyni zbývající dlužnou částku vydat. Výši bezdůvodného obohacení pak soud stanovil ve výši rozdílu mezi poskytnutou a vrácenou částkou, tj. , částka, . S ohledem na neplatnost dotčené smlouvy pak soud nemohl žalobkyni přiznat úroky z poskytnuté částky ani další poplatky, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy na ně žalobkyni právo nevzniklo.

28. Z výše uvedených důvodů soud zamítl žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku a ve zbylé části soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

29. Nárok na vrácení poskytnuté částky se pak ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stal splatným dne , datum, ., tj. v 3denní lhůtě plnění stanovené v předžalobní výzvě z , datum, , u níž žalobkyně doložila odeslání na adresu žalovaného. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. v daném případě dne , datum, . Od , datum, žalobkyni vzniklo dále právo požadovat úrok z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; ke dni splatnosti činil úrok z prodlení , Anonymizováno, % ročně. Z těchto důvodů je žaloba důvodná ohledně částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně od , datum, do zaplacení. Ve zbytku je naproti tomu žaloba nedůvodná: Nárok na úrok má původ v neplatné smlouvě, a nemohl tedy vzniknout. Úrok z prodlení je pak požadován za delší období a z vyšší částky, než na jaké žalobkyni vznikl nárok s ohledem na datum splatnosti a výši bezdůvodného obohacení.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně i žalovaný měli úspěch ve věci jen částečný, a to téměř ve shodné výši (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % a úspěchu žalovaného v rozsahu , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % činí , Anonymizováno, , , Anonymizováno, %) a žalovanému navíc v řízení žádné náklady nevznikly.