44 C 163/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Pitra Křižákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, . Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného na základě informací, které byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny dokumenty jako je pracovní smlouva, výplatní pásky apod. Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, , a to v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na předmětné smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit dále částku , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně, částku za zpracování půjčky ve výši , částka, a částku za službu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ke dni , datum, činila dlužná jistina částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Pohledávka byla žalobkyni postoupena dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužný poplatek ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, (od , datum, do , datum, z částky , částka, ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, (od , datum, do , datum, z částky , částka, ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %), úrok ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení., právnická osoba, dotazu soudu žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala její právní předchůdkyně na základě živnostenského listu žalovaného a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako řidič a jeho měsíční příjem činí , částka, , žije ve vlastním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost a nemá jiný úvěr ani zápůjčku. Žalobkyně dodala, že nemá k dispozici kopii dokladů žalovaného, ale jejich úplnost, přesnost a pravdivost potvrdil žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Dále dodala, že žalovaný převzal celou částku , částka, v hotovosti, což potvrdil svým podpisem smlouvy ze dne , datum, .

3. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.

4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den , datum, , na které se dostavila pouze žalobkyně, žalovaný se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavil, ač byla řádně předvolán. Soud proto věc pojednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).

5. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal vrátit v , Anonymizováno, měsíčních splátkách, a to spolu s poplatkem ve výši , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %, přičemž RPSN činilo , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %. Žalovaný si sjednal službu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, splácení, kterou se rozumí poskytnutí a splácení úvěru v hotovostní formě. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ) V zákaznické kartě žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , další čisté příjmy domácnosti činí , částka, a jeho měsíční výdaje činí , částka, . Žalovaný svým podpisem potvrdil, že poskytl k ověření úvěruschopnosti svůj živnostenský list a faktury za měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, z roku , Anonymizováno, . (zjištěno ze zákaznické karty žalovaného) Žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky dopisem odeslaným na adresu žalovaného dne , datum, (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, ). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, (zjištěno z výzvy k plnění ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, ).

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, (dále jen „ZSÚ“) na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách.

9. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Soud se musel nejprve zabývat otázkou platnosti uzavřené smlouvy o úvěru a jejího souladu s dobrými mravy. V tomto směru pak soud dospěl k závěru, že smlouva se svými podmínkami, které lze označit jako lichevní, dobrým mravům zjevně příčí, a z toho důvodu je absolutně neplatná ve smyslu § 588 zákona č. 89/2012 Sb.

11. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu již v minulosti opakovaně dovodila, že s přihlédnutím k dalším okolnostem případu je obvykle v rozporu s dobrými mravy výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Zjištění o nemravné výši úroků pak vede k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, který se ostatně za splnění dalších podmínek může promítnout nejen do nalézacího, ale dokonce i do exekučního řízení srov. např. nález Ústavního soudu z , datum, , sp. zn. I. ÚS 3308/16, usnesení Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a tam citovaná rozhodnutí).

15. Jak vyplývá z databáze ARAD vedené Českou národní bankou, v říjnu , Anonymizováno, byly bankami úvěry na spotřebu domácnostem poskytovány s průměrným RPSN , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % a s průměrnou úrokovou sazbou , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně[footnoteRef:1]. V případě smlouvy uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným tedy přesahovala RPSN (, Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %) , Anonymizováno, průměrnou RPSN a i sjednaná úroková sazba (, Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %) dosahovala téměř , Anonymizováno, bankovního průměru. Rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy za těchto okolností soud považuje za zcela očividný. [1: Dostupné z: https://www.cnb.cz/arad/#/cs/sets.]

16. Neplatné ujednání o úroku v tomto případě nebylo možné moderovat ve smyslu § 577 o. z., neboť by tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by totiž bylo v rozporu s účelem a smyslem § 577 o. z., kterým je mimo jiné i preventivní (odrazující) účinek neplatnosti nemravných ujednání. Shodně judikatura Soudního dvora EU zdůrazňuje, že je třeba zabránit používání nemravných klauzulí ve smlouvách uzavíraných se spotřebiteli. Nelze připustit, aby poskytovatelé nabyli dojmu, že sice bude rozhodnuto o neplatnosti takových klauzulí, ale vnitrostátní soud může smlouvu v nezbytném rozsahu doplnit. To by totiž vedlo k tomu, že by poskytovatelé takové klauzule nadále využívali (viz rozsudek SDEU ze , datum, , Banco Español de Crédito , jméno FO, proti , jméno FO, , C-618/10 nebo rozsudek SDEU ze , datum, , Kanyeba , jméno FO, a Deroga, C-349/18 – C-351/18).

17. Absolutní neplatnost se v tomto případě týká celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru tvořila jeden celek. Dle soudu je zřejmé, že by právní předchůdkyně žalobkyně bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích smlouvu o úvěru s žalovaným neuzavřela, neboť právě na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model (srov. např. rozsudky odvolacího soudu v Praze z , datum, , č. j. , spisová značka, , či z , datum, , č. j. , spisová značka, ).

18. Soud tak uzavírá, že uzavřená smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o. z. jako celek. K neplatnosti podle § 588 o. z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Rovněž dle ustálené judikatury Soudního dvora má vnitrostátní soud „z úřední povinnosti posoudit zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné“ (rozsudek ze dne , datum, , Pannon GSM, C-243/08, bod 32; také viz rozsudek z , datum, , Mostaza Claro, C-168/05, bod 38).

19. Tento závěr soud učinil i s vědomím principů smluvní autonomie a pacta sunt servanda, jakož i zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako neplatné (§ 574 o. z.). V daném případě je nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru natolik závažný, že je třeba princip autonomie vůle smluvních stran korigovat zásadou ochrany dobrých mravů a ochranou spotřebitele.

20. Nad rámec výše uvedeného soud shledal, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 ZSÚ ve znění účinném do , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z informací uvedených žalovaným v zákaznické kartě o výši svého příjmu a odhadovaných výdajích. Dle zákaznické karty měla k dispozici dvě faktury žalovaného, jak ale sama žalobkyně uvedla, těmito nedisponuje. Žalobkyně tak neprokázala, že její právní předchůdkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného z dostatečných zdrojů. Navíc nijak neověřovala výdaje žalovaného. V návaznosti na výše uvedené tak soud úvěrovou smlouvu rovněž posoudil jako neplatnou ve smyslu § 87 ZSÚ. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru nezkoumala dostatečně úvěruschopnost žalovaného (k této problematice srov. také např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 a Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

21. Z tohoto důvodu soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z., neboť poskytnutím finančních prostředků bez platné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Z dlužné částky v původní výši , částka, žalovaný nic neuhradil, a proto je tedy povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, .

22. Nárok na vrácení poskytnuté částky se pak ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stal splatným dne , datum, . Žalovaný byl předžalobní výzvou, u níž žalobkyně prokázala její odeslání na známou adresu žalovaného, vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, . Ode dne následujícího, tedy od , datum, žalobkyni vzniklo dále právo požadovat úrok z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku je naproti tomu žaloba nedůvodná.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši , částka, a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu částky , částka, a části úroku z prodlení a smluvního úroku. Ve věci tak byla úspěšnější žalobkyně jen v nepatrné výši, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.