44 C 223/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Marynkovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o nahrazení projevu vůle, <b>I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku:</b> <b>1. Česká republika – [název žalované], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ [název žalované]“) spravuje pozemek do vlastnictví státu, a to pozemek p. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha.</b> <b>2. [celé jméno původního účastníka], [rodné číslo], bytem [adresa] (dále jen oprávněná osoba).</b> <b>3. Oprávněná osoba má na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu [číslo jednací] ze [datum rozhodnutí] nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky jí v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě nevydané.</b> <b>4. [název žalované] k uspokojení nároku oprávněné osoby na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvu bezúplatně převádí do vlastnictví oprávněné osoby tento pozemek:</b> <b>pozemek p. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha,</b> <b>a oprávněná osoba tento pozemek přijímá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce</b> Žalobce se žalobou podanou k podepsanému soudu dne [datum] domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a to pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsaným v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro hl. město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví]. Svou žalobu odůvodnil žalobce tím, že rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha (dále jen„ pozemkový úřad“) [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], bylo rozhodnuto o restitučních nárocích žalobce na vydání pozemků, specifikovaných blíže v uvedeném rozhodnutí pozemkového úřadu dotčených restitučními nároky žalobce dle zákona o půdě tak, že žalobce neurčil jejich vlastníkem, a to v ideální 1/2. Žalobci tak vznikl vůči žalovanému dle ust. § 11 zákona o půdě ve spojení s § 14 odst. 1 větou druhou a § 17 odst. 3 písm. a) téhož zákona oprávněný nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky v restituci mu nevydané. Žalovaný má povinnost nabízet adekvátní pozemky, avšak žádné takové nenabízí. Poukázal na to, že postoj žalovaného je liknavý ve smyslu výkladu rozsudku NS ČR sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 ze dne 09.12.2009 a nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 495/02 O převod tzv. náhradních pozemků z vlastnictví státu do svého vlastnictví náhradou za pozemky v restituci nevydané usiluje žalobce delší dobu. Žalobce jako věřitel má nárok domáhat se vůči žalovanému takových pozemků, které budou svou kvalitou, polohou i velikostí odpovídat pozemkům nevydaným. Je pochopitelné, že oprávněná osoba bude požadovat vydání takových pozemků, které se alespoň nacházejí na území stejné obce, jako pozemky nevydané. Tohoto se žalobce nemůže v rámci veřejné nabídky domoci, pokud poslední nabídka pozemků na území hl. m. [obec] ze dne [datum] obsahovala pouze 7 pozemků, u 4 z nich byla navíc uzavřena nájemní smlouvy a 3 z těchto pozemků měly v součtu 150m2 a i další nabídky byly obdobného charakteru. Soudní znalec [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ocenil znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] restituční nároky plynoucí z rozhodnutí pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na celkovou částku [částka], z čehož ½, tj. [částka] je restitučním nárokem žalobce. Restituční nároky byly oceněny s přihlédnutím ke skutečnosti, že nevydané pozemky byly vykupovány pro výstavbu, která se posléze realizovala. Toto nebylo zohledněno ve znaleckém posudku ze dne [datum] vypracovaném k objednávce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], který celkové restituční nároky ocenil částkou [částka], z čehož žalobci náleží restituční nároky ve výši [částka]. Dne [datum] zaslal žalobce spolu s ostatními prvorestituenty žalovanému předžalobní výzvu, ve které požádali o zaevidování restitučního nároku ve výši [částka] (z toho žalobce [částka]) a zároveň požádali o nabídku náhradních pozemků. Žalovaný odmítl nárok prvorestituentů zaevidovat a nenabídl jim žádné náhradní pozemky. Žalobce si vybral náhradní pozemek, jak uveden výše, ve vlastnictví státu a správě žalované, jehož hodnota nepřevyšuje dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného soudní znalkyní [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] dne [datum] restituční nárok žalobce. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že eviduje restituční nárok žalobce ve výši [částka] a že žalobce nemá právo na výběr konkrétního pozemku, ale má pouze obecný nárok na převod jiného pozemku z vlastnictví státu. Platná právní úprava neumožňuje převod náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku, která činí proces vypořádání restitučních nároků transparentním. Postup stanovený zákonem č. 131/2006 Sb. při převodu náhradních pozemků formou veřejné nabídky je pro žalovaného závazný. Žalovaný dále uvedl, že se vůči žalobci nechoval liknavě ani svévolně nebo diskriminačně oproti jiným oprávněným osobám, toto tvrzení není žalobcem nijak prokazováno. Žalovaný poukázal na to, že žalobce se nikdy nepřihlásil do žádné z veřejných nabídek vyhlášených žalovaným, že žalobcem požadovaný pozemek není volně přístupný, je zaplocený a v celém rozsahu je součástí funkčního celku zahrady pavilonu polikliniky [anonymizováno], kdy vstup do areálu je ocelovými vraty a na pozemku stojí drobné zahradní stavby, a dále že požadovaný pozemek byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] na částku [částka], restituční nárok žalobce je tedy pro případný převod uvedeného pozemku zcela nedostačující. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], bylo mj. rozhodnuto, že žalobce v rozsahu ½ není vlastníkem těchto nemovitostí: dle PK část parc. [číslo] role o výměře [výměra] původně v k.ú. [část obce] (dle KN parc. [číslo] části parc. [číslo] v k.ú. [obec]) a dle PK část parc. [číslo] role o výměře [výměra] původně v k.ú. [část obce] (dle KN parc. [číslo] části parc. [číslo] v k.ú. [obec], dle KN části parc. [číslo] v k.ú. [část obce]) dosud vedených u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha na LV [číslo] pro obec hl.m. [obec], k.ú. [obec], a na [list vlastnictví] pro obec hl. m. [obec], k.ú. [část obce]. Uvedené pozemky byly prodány Československému státu – organizaci [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizována dvě slova] kupní smlouvou ze dne [datum] a dle odůvodnění rozhodnutí nebyly oprávněným osobám vydány, neboť se jedná o pozemky zastavěné ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zák. č. 229/1991 Sb. a oprávněným osobám za ně přísluší náhrada. (rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Žalovaný ve svém vyjádření doručeném soudu dne [datum] nesporoval, že žalobci vznikl nárok na převod náhradního pozemku z vlastnictví státu za pozemky nevydané rozhodnutím Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25.6.2012, č.j. 38C 6/2009, právní moc dne [datum], bylo částečně nahrazeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], když bylo určeno, že [celé jméno původního účastníka] (žalobce z ½) nejsou vlastníky oddělené části pozemku č.parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [obec] v hl.m. [obec] vzniklé z původního pozemku [adresa] na základě geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne [datum], a to z důvodu jeho zastavěnosti (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25.6.2012, č.j. 38C 6/2009). Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, je ve vlastnictví České republiky a právo hospodaření s tímto pozemkem přísluší žalovanému (informativním výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví]). Cena uvedeného pozemku činí dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] pro žalovaného, jako objednatele, částku [částka] a dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [datum] doc. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] pro právního zástupce žalobce, jako objednatele, částku [částka], přičemž strana žalující při ústním jednání konaném dne [datum] sdělila, že se přikloní k ceně uváděné žalovaným (znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným doc. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem]). Dle odborného názoru soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] převodem pozemku [číslo] v k.ú. [část obce], [obec a číslo], na soukromou osobu nedojde ke zhoršení napojení jednotlivých částí areálu na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a v důsledku toho nedojde ani ke snížení tržní ceny jednotlivých částí areálu. Lze naopak očekávat, že převod pozemku povede k revitalizaci areálu a ke zvýšení tržní ceny jednotlivých částí areálu, resp. areálu jako celku (odborným názorem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Cena pozemků PK parc. [číslo] o výměře [výměra] a [anonymizováno] o výměře [výměra] byla stanovena znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] k objednávce Pozemkového fondu ČR a znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] k objednávce žalovaného shodně na částku [částka] při základní ceně 3,90 Kč za 1m2. Oběma uvedenými znaleckými posudky byly pozemky oceňovány jako role (znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] a znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení]). Znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným dne [datum] Doc. Ing. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] k objednávce právního zástupce žalobce byly uvedené pozemky oceněny částkou [částka] při základní ceně 250 Kč za 1m2, s přihlédnutím k účelu za jakým byly pozemky vykoupeny – výstavba sídliště [obec] - [část obce], kdy v té době již byly pozemky vyjmuty ze zemědělské půdy a bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby a v současné době jsou pozemky částečně zastavěny objekty sídliště [obec] – [část obce], část je využívána jako komunikace a pro sportovní a rekreační účely (znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným Doc. Ing. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]). Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] při ústním jednání konaném dne [datum] uvedla, že při vypracování znaleckého posudku vycházela z podkladů, jež jsou vyjmenovány ve znaleckém posudku na straně druhé. Stavebně technickou dokumentaci k dispozici neměla. Při oceňování vycházela z metodiky pozemkového úřadu, která odkazuje na rozhodnutí Ministerstva zemědělství, dle něhož je pozemky oprávněným osobám nevydané nutno oceňovat v souladu s rozhodnutím pozemkového úřadu, v němž je uvedeno, že se jedná o roli. Pokud by se oprostila od rozhodnutí pozemkového úřadu, od pokynu Ministerstva zemědělství a pokud by stavební plán k zástavbě byl na oceňované pozemky, byla by cena jiná, než je cena zemědělských pozemků, jak je uvedeno v posudku, a to zhruba 250 Kč za m2. Pokud byly oba pozemky původně v k.ú. [část obce], vztahovala by se na oba pozemky tato cena, neboť by byly v [obec]. Naproti tomu [obec] byl v roce [rok] za hranicí [obec] a tam byla cena za pozemek určený k zástavbě pouze 20 Kč za 1m2. Obdobně znalkyně vypověděla též v řízení 5C 156/2015 před Okresním soudem v Nymburce dne 30.9.2015 (výslechem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], protokolem z jednání ze dne 30.9.2015 ve věci 5C 156/2015 vedené u Okresního soudu v Nymburce). Žalovaný ve veřejných nabídkách dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] nabídl pro oprávněné osoby dle zák. č. 229/1991 Sb. celkem 44 pozemků na území hl. m. [obec], z nichž do deseti se žalobce pro nedostatečný žalovaným evidovaný nárok nemohl přihlásit, celkem 16 pozemků bylo ve výměře nižší nežli 100m2 (nejnižší o výměře pouhé 2m2) a celkem 12 pozemků bylo pronajatých (internetovými sjetinami výše uvedených veřejných nabídek). Dne [datum] a dne [datum] žádal žalobce společně s dalšími oprávněnými osobami dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o převod zemědělských pozemků a zařazení do veřejné soutěže o náhradní pozemek v k.ú. [anonymizováno] pod [anonymizováno], v k.ú. [příjmení], v k.ú. [anonymizováno] a v k.ú. [obec] u [obec] (dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum]). Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobce společně s dalšími oprávněnými osobami dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] požádal o zaevidování restitučního nároku ve výši [částka] dle přiloženého znaleckého posudku vypracovaného Doc. Ing. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] a vyzval současně žalovaného o učinění odpovídající nabídky náhradních pozemků do [datum] s upozorněním na řešení věci soudní cestou (předžalobní výzvou ze dne [datum] vč. podacího lístku). Kupní smlouvou ze dne [datum] žalobce s dalšími dvěma prodávajícími prodali československému socialistickému státu – [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec] pro výstavbu sídliště [obec] [část obce] pozemky č. kat. [číslo] ve výměře [výměra] a č.kat. [anonymizováno] ve výměře [výměra] za kupní cenu [částka] (kupní smlouvou ze dne [datum]). Dle směrného územního plánu v roce 1969 se část pozemku PK parc. [číslo] k.ú. [část obce] nachází v ploše souvislé obytné zástavby, část pozemku PK parc. [číslo] k.ú. [část obce] se nachází v ploše souvislé obytné zástavby, ve sportovní a rekreační ploše a v ploše komunikace (revisí směrného územního plánu z roku 1969). Dne [datum] vydalo Ministerstvo zemědělství a výživy [obec] socialistické republiky předběžný souhlas k trvalému odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě v k.ú. [část obce], [část obce], [část obce] a [obec] pro výstavbu sídliště [obec] [část obce] (předchozím souhlasem k trvalému odnětí zemědělské půdy ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Dle směrného územního plánu z roku 1971 se část pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce] nachází v ploše kompaktní zástavby bydlení a část pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce] se nachází v ploše kompaktní bytové zástavby bydlení, v ploše sportu a v ploše komunikace (směrným územním plánem [rok]). Odbor územního plánování a architektury NVP, [obec a číslo] vydal dne [datum rozhodnutí] pod č.j. O NVP [číslo] rozhodnutí o umístění 4. stavby sídliště [obec] [část obce] mj. pro PK [číslo] a [anonymizováno] k.ú. [část obce] (parcely vedeny jako součást EN p. [číslo] k.ú. [obec]) (rozhodnutím dboru územního plánování a architektury NVP, [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. O NVP [číslo]). Odbor komunálního hospodářství a zemědělství NV hl.m. [obec] dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] rozhodl o trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro 4. stavbu sídliště [obec] [část obce]. Zábor půdy se týkal mj. pozemků PK p. [číslo] v k.ú. [část obce] (parcely vedeny jako součást EN p. [číslo] k.ú. [obec]) (rozhodnutím odboru komunálního hospodářství a zemědělství NV hl.m. [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Dle směrného územního plánu z roku [rok] se část pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce] nachází v ploše střední obytné zástavby a část pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce] se nachází v ploše střední obytné zástavby, v ploše parků a zahrad a v ploše komunikace (směrným územním plánem 1975). Dle ortofotomapy z roku [rok] bylo v jižní části pozemku PK p. [číslo] k.ú. [část obce] zřízeno staveniště. Na pozemku PK p. [číslo] k.ú. [část obce] výstavba neprobíhala (ortofotomapou z r. 1975). Dle ortofotomapy z roku 1989 na pozemku PK p. [číslo] k.ú. [část obce] byla ukončena výstavba sídliště [část obce] [obec] a komunikace [ulice] (ortofotomapou z r. [rok]). (Všechny v tomto odstavci uvedené listiny jsou ve stavebně technické dokumentaci k rozhodnutí [číslo jednací]). Mezi Pozemkovým fondem ČR jako prodávajícím a JUDr. [jméno] [příjmení] jako kupujícím byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva [číslo] na pozemek p. [číslo] orná půda v k.ú. [část obce], obec Praha, kdy část kupní ceny ve výši [částka] byla uhrazena započtením na restituční nárok, který byl na kupujícího postoupen smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], a část kupní ceny [částka] byla uhrazena penězi (kupní smlouvou [číslo]). Dle Časopisu [anonymizováno] z [datum] převedl pozemkový fond na [právnická osoba] a.s. pět pozemků navzdory předchozímu pravomocnému zamítavému rozhodnutí soudu o žalobě na určení podané jmenovanou společností (článkem z časopisu [anonymizováno] z [datum]). Obecnými soudy bylo opakovaně rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované na uzavření smluv o bezúplatném převodu pozemků dle zák. č. 229/1991 Sb., kdy takto bylo rozhodnuto i v případě postoupených restitučních nároků, kdy na základě těchto rozhodnutí, aniž by byla napadena opravným prostředkem, došlo k zahájení řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch oprávněných osob (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 č.j. 7C 112/2005 vč. návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne [datum], rozsudkem Obvodního soudu pro prahu 9 č.j. 14C 229/2008-156 vč. návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne [datum]). Městský soud v Praze opakovaně potvrdil rozhodnutí soudů prvních stupňů, jimiž byl nahrazen projev vůle žalované na uzavření smluv o bezúplatném převodu pozemků dle zák. č. 229/1991 Sb. s přihlédnutím k závěrům vysloveným Ústavním soudem v rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 495/02 a sp. zn. Pl. ÚS 6/05 a Nejvyšším soudem v rozhodnutí sp. zn. 31Cdo 3767/2009, 28 Cdo 2706/2008 a 28 Cdo 4721/2010 (Rozsudky Městského soudu v Praze č. j. 13Co 317/2014-109, č.j. 72 Co 374/2013-120, č.j. 53Co 428/2014-352 a č.j, 22 Co 315/2013-123). Další vedle žalobce oprávněné osoby z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [obec] [celé jméno původního účastníka] [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka], se v soudním řízení domáhali nahrazení projevu vůle žalované na uzavření smluv o bezúplatném převodu pozemků dle zák. č. 229/1991 Sb., přičemž rozsudky soudů prvních stupňů bylo jejich žalobám vyhověno (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 č.j. 60 C 38/2015-73 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. 7C 445/2014-69). Všechny výše uvedené v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle ust. § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dohromady přesvědčivě vytváří ucelený obraz skutkového stavu. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí prokázán s dostatečnou mírou jistoty, nadto účastníci neměli dalších důkazních návrhů. Na základě výše uvedeného dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce má za nevydané pozemky část. p. [číslo] o výměře [výměra] původně v k.ú [část obce] a část p. [číslo] o výměře [výměra] původně k.ú. [část obce] v rozsahu ½ nárok na převod náhradního pozemku dle zákona o půdě, a to dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce se domáhá převodu pozemku [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, ve vlastnictví České republiky, ve správě žalovaného. Dle vyjádření žalovaného v podání doručeném soudu dne [datum] nebyl předmětný pozemek historickým vlastnictvím obce ani nepřešel nebo nebyl převeden do vlastnictví státu z vlastnictví církve. Na pozemek nebyl uplatněn restituční nárok dle zák. č. 229/1991 Sb. v platném znění. Soudem tedy nebylo shledáno ničeho, co by bránilo jeho převodu na žalobce. Žalobce se přiklonil k ocenění pozemku dle znaleckého posudku předloženého žalovaným na částku [částka]. Spornou zůstala otázka, zda restituční nárok žalobce je dostačující, jak tvrdí žalobce, či nikoliv, jak tvrdí žalovaný. Soud dospěl na základě provedených důkazů k závěru, že žalovaným provedené, respektive k jeho objednávce vypracované, ocenění restitučního nároku žalobce a spolu s ním oprávněných osob (dále též jen„ [celé jméno původního účastníka]“) je nesprávné, když k zadání žalovaného vypracované znalecké posudky oceňovaly role, aniž by bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že již dle samotné kupní smlouvy ze dne [datum] byly pozemky nacházející se celé původně v k.ú. [část obce], tedy na území [obec], vykupovány za účelem výstavby sídliště [obec] [část obce], kdy kupní smlouvě předcházel již v roce 1971 předběžný souhlas k trvalému odnětí pozemků a v roce 1973 rozhodnutí o umístění 4. stavby sídliště [obec] [část obce]. Skutečnost, že následně došlo k výstavbě sídliště, byla důvodem pro nevydání předmětných pozemků [anonymizováno]. Z podkladů uvedených ve znaleckých posudcích, jakož i z výslechu znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] je zřejmé, že znalci oslovení žalovaným měli k vypracování znaleckých posudků nedostatečné podklady. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 444/2014, které je v souladu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu dané problematiky se týkající, je třeba za pozemky osobě oprávněné poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb.), byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, pokud již v této době byly určeny k výstavbě sídliště (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostřední realizace výstavby). S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že správná výše restitučního nároku žalobce činí dle znaleckého posudku Doc. Ing. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] vypracovaného v souladu s § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb. částku [částka] ([výměra] x 250 Kč za 1 m2 /2 odpovídající podílu žalobce), kdy nutno podotknout, že ani tento posudek nezohlednil k tíži žalobce jeho další nárok za podíl z [výměra] dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 38C 6/2009. Restituční nárok žalobce je tedy dostatečný ve vztahu k požadovanému pozemku. Soud dále v postupu žalovaného shledal svévoli, když tento přes žádost žalobce o správné zaevidování jeho nároku, předložené podklady, jakož i přes judikaturu k dané věci se vztahující, kdy též pozemky určené k zástavbě, byť byly vykupovány jako zemědělské, je třeba oceňovat jako stavební, stále odmítá zaevidovat nárok žalobce ve správné výši, čímž mu fakticky znemožňuje uspokojení jeho nároku, neboť eviduje nárok žalobce ve zlomkové výši ([částka] namísto správných [částka]). Za takovéto situace vyčítat žalobci, že se neúčastní veřejných nabídek, se soudu jeví absurdní, neboť je zjevné, že svého oprávněného nároku, a tedy zhojení majetkové křivdy, se mimosoudní cestou domoci nemůže. Postup žalovaného shledal soud též liknavým z důvodů, jež blíže odůvodňuje níže. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně. Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným se řídí zákonem o půdě č. 229/1991 Sb. (dále též jen„ ZOP“). Soud v souladu s judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR zastává stanovisko, že oprávněné osoby mohou právo na převod náhradního pozemku realizovat i prostřednictvím žaloby na vydání konkrétního pozemku za předpokladu, že jde o pozemek k vydání vhodný. Pokud nárok nebyl dlouhodobě uspokojen, je úkolem soudů zkoumat, zda nešlo ze strany Pozemkového fondu (nyní Státního pozemkového úřadu) o libovůli či dokonce svévoli při plnění jeho závazku; žaloba na převod konkrétního pozemku může v takovém případě představovat jediný prostředek proti takové libovůli (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/02, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení pod [číslo] svazek 32). Oproti v minulosti projevenému názoru (viz rozsudek NS ČR ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4180/2007) se v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu prosadil názor, že důvodnost žaloby na uložení povinnosti Pozemkovému fondu (nyní Státnímu pozemkovému úřadu) uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě není třeba při liknavém postupu fondu vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Dle § 4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb. (dále též „zák. o půdě“) je státní občan [obec] a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 oprávněnou osobou. V případě úmrtí takovéto osoby nastupují osoby uvedené v odst. 2 cit. ustanovení v pořadí tam uvedeném. Žalobce je dle uvedeného ustanovení oprávněnou osobou. Žalobce má dle § 14 odst. 1 věta druhá ve spojení s § 11 zák. o půdě nárok na vydání náhradních pozemků, když mu nebylo přiznáno právo na vydání nárokovaných pozemků pro překážky uvedené v § 11 odst. 1 cit. zák. a byla mu za ně přiznána náhrada, avšak adekvátní pozemky nebyly dosud žalobci převedeny, a navzdory předžalobní upomínce dokonce ani nabídnuty, když žalovaný nadto neuznává ocenění restitučního nároku žalobce ve výši [částka], tedy nerespektuje skutečnost, že vykoupené pozemky byly určeny k zástavbě, za tímto účelem byly zakoupeny a jejich koupi předcházel předběžný souhlas o trvalém odnětí a rozhodnutí o umístění stavby sídliště, které zde bylo následně postaveno (srovnej viz již výše uvedené rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 444/2014). Tímto svévolným přístupem žalovaný znemožňuje žalobci získat adekvátní náhradní pozemky, když žalobce je již dopředu vyloučen pro nedostatečný restituční nárok z odpovídajících veřejných nabídek. Chování žalovaného je názorné předvedení liknavého přístupu. Liknavost žalovaného soud spatřuje mj. v tom, že žalobce jako oprávněný uplatnil svůj restituční nárok u žalovaného již v roce 1992, přičemž rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] bylo vydáno až po šestnácti letech, dne [datum], kdy následně bylo nutno rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25.6.2012 č.j. 38C 6/2009 částečně nahradit uvedené rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ve výroku I., čímž se zvětšil nárok [anonymizováno] na vydání náhradních pozemků. Dále není zřejmé, z jakého důvodu žalobcem požadovaný pozemek dosud nebyl žalovaným do veřejné nabídky zařazen, když objektivně tomuto ničeho nebrání, přičemž k dotazu soudu při ústním jednání konaném dne [datum] pověřenkyně žalovaného sdělila, že to přesně neví, asi nebyl zájem dávat jej do veřejných nabídek, užívala jej poliklinika a jiné státní instituce. Takovýto přístup žalovaného, který opětovně argumentuje tím, že na území hl. m. [obec] není dostatečný počet pozemků vhodných k veřejné nabídce je zarážející, a je nutno jej rovněž považovat za liknavý. Z přehledu veřejných nabídek pozemků na území hl.m. [obec] v letech [rok] [číslo] je zřejmé, že nabízené pozemky jsou kvalitativně a kvantitativně zcela nepostačující, neadekvátní nároku žalobce, jemuž nebylo vydáno [výměra] pozemků na území hl. m. [obec], a to bez zohlednění pozemku dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci 38C 6/2009, jímž bylo částečně nahrazeno rozhodnutí zakládající nárok žalobce. Z celkem [anonymizováno] žalovaným nabízených pozemků na území hl. m. [obec] v období let [rok] [číslo] (žalovaný žalobcem předložené veřejné nabídky nikterak nesporoval) bylo 16 pozemků ve výměře nižší nežli 100 m2 (nejnižší o výměře pouhé 2 m2), [anonymizováno] pozemků bylo pronajatých a do nabídek o deset pozemků se žalobce pro nedostatečný žalovaným evidovaný nárok, jak již výše uvedeno, nemohl s úspěchem přihlásit. Pokud žalovaný poukazuje na to, že žalobci ničeho nebrání přihlásit se do veřejné nabídky kdekoliv na území ČR, nutno uvést, že žalobci nebyly vydány rozsáhlé pozemky na území hl. m. [obec] a lze proto jako adekvátní považovat opět náhradu na území hl.m. [obec], nicméně vzhledem k současné situaci a výši nároku žalobce tomuto již nyní nezbývá, než uplatnit své nároky i mimo území [obec], a to pouze z toho důvodu, že žalobcův restituční nárok nebyl ani po více jak 23 letech po prvotním uplatnění uspokojen. Nadto, pokud by se žalobce svého nároku, kdy je nucen opakovaně, stejně jako ostatní s ním oprávněné osoby, poukazovat na nesprávně evidovanou výši restitučního nároku žalovaným (rozdíl činí více nežli 64 násobek při žalobci nevydaných pozemcích o výměře [výměra], tedy řádově miliony Kč), nedomáhal soudně, k řádnému uspokojení jeho nároků by zřejmě nedošlo. Nelze rovněž pominout, že ač žalovaný zdůrazňuje, že cena náhradních pozemků nemůže být vyšší, než je výše restitučního nároku (viz vyjádření žalovaného), sám uzavírá smlouvy umožňující doplacení ceny převáděných pozemků (viz kupní smlouva uzavřená s JUDr. [příjmení] dne [datum]. Soud za popsané situace dospěl k závěru, že postup žalovaného vůči žalobci byl liknavým, svévolným, neodpovídajícím skutečnému úmyslu zákonodárce vyjádřeném v restitučních předpisech z roku 1991, tedy aby majetkové křivdy způsobené minulým režimem byly v dohledné době odškodněny, a že nároku žalobce je proto třeba poskytnout soudní ochranu, ačkoliv v řízení nevyšlo najevo, že by pozemek, jehož převodu se žalobce domáhá, byl zařazen do veřejné nabídky, a to s poukazem na již výše uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu. Pozemek, jehož převodu se žalobce domáhá, není, dle vyjádření samotného žalovaného, historickým vlastnictvím obce ani nepřešel nebo nebyl převeden do vlastnictví státu z vlastnictví církve. Na pozemek nebyl uplatněn restituční nárok dle zák. č. 229/1991 Sb. v platném znění. Soudem tedy nebylo shledáno ničeho, co by bránilo jeho převodu na žalobce. Žalobce se přiklonil k ocenění jím požadovaného pozemku dle znaleckého posudku předloženého žalovaným na částku 1.361.525 Kč, kdy tato částka nepřesahuje soudem výše shledaný nárok žalobce. Předmětný pozemek je tak vhodný k převodu na žalobce k uspokojení jeho restitučního nároku. Soud proto žalobě vyhověl a nahradil projev vůle žalovaného směřující k uzavření smlouvy o převodu tohoto pozemku. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci vznikly náklady řízení v celkové výši 119.620,60 Kč, představující náklady právního zastoupení, t.j. odměna ve výši 96.460 Kč podle § 7 bodu 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 6 úkonů právní služby a 2x ½ úkon (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění – ½ úkon, sepis žaloby s návrhem na vydání předběžného opatření, vyjádření k odvolání do předběžného opatření – ½ úkon, účast při ÚJ dne [datum], vyjádření k replice žalovaného doručené soudu dne [datum], účast při ÚJ dne [datum] (12:00 – 14:01) – 2 úkony) á 13.780 Kč za úkon (tarifní hodnota [číslo]), 8x režijní paušál podle § 13 odst. 3 této vyhl. k uvedeným úkonům po 300 Kč (tj. 2.400 Kč) a 21% DPH, jehož je právní zástupce žalobce plátcem, ve výši 20.760,60 Kč. O povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem.