44 C 33/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Pitra Křižákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky : Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku vevýši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, a dále úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši celkem , částka, s příslušenstvím. Svého nároku se domáhala z titulu úvěru, který poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, dne , datum, převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala celkem zaplatit , částka, (součet výše vypůjčené jistiny a součet úroků ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, % ročně). Žalovaná měla poskytnutý úvěr s příslušenstvím splatit ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách ve výši , částka, (tato částka vedle splátky jistiny a úroku zahrnovala i měsíční úhradu pojištění ve výši , částka, , která však nebyla zahrnuta do RPSN úvěru). Žalovaná uhradila pouze , Anonymizováno, splátky celkem ve výši , částka, , poslední splátku uhradila ke dni , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně tak dopisem , datum, úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak požadovala zaplacení pohledávky ve výši , částka, (sestávající ze zbývající dlužné původní jistiny ve výši , částka, a úroku za poskytnutý úvěr ve výši , částka, vypočtený ke dni zesplatnění, smluvní pokuty ve výši , částka, s příslušenstvím dle bodu 6.

1. Smlouvy, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, s příslušenstvím dle bodu 6.

2. Smlouvy a úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. , hodnota, Smlouvy ve výši , částka, ) spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení. Dále požadovala zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši , částka, a smluvní úrok ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úrok ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .

2. Žalobkyně dále vysvětlila, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaná smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem žalobkyní předem poskytnut. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na její emailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, vycházela přitom z informací od žalované, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, dokladů o příjmech, prohlášení žalované, provedla lustrace ve veřejných registrech. Žalobkyně ověřila i úvěrovou historii žalované v databázích SOLUS a NRKI a provedla tzv. scoring klienta. Z toho bylo zjištěno, že volné zdroje žalované ke splácení jsou dostatečné, a úvěr jí tak mohl být poskytnut.

3. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.

4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den , datum, , na které se dostavila pouze žalobkyně, žalovaná se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána. Soud proto věc pojednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).

5. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni za tuto půjčku poplatek ve výši , částka, vypočtený jako součet úroku. RPSN činilo , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %. Celkovou dlužnou částku , částka, pak žalovaná měla žalobkyni splatit ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, (ta se skládala z částky , částka, představující součet měsíční splátky jistiny a úroku a dále z měsíční úhrady pojištění ve výši , částka, ). Ve smlouvě (resp. v oznámení o schválení úvěru ke smlouvě) byla specifikována přesná výše RPSN ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % (zjištěno z oznámením o schválení úvěru z , datum, ).

7. Před poskytnutím úvěru měla žalobkyně informaci o tom, že žalovaná pobírá pravidelný čistý měsíční příjem ve formě mzdy ve výši , částka, a její pravidelné výdaje činí celkem , částka, (zjištěno z listiny hodnocení klienta ze , datum, ).

8. Žalobkyně dne , datum, vyplatila žalované na její bankovní účet částku , částka, (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu žalobkyně).

9. V době od , datum, do , datum, žalovaná žalobkyni na daný úvěr uhradila celkem částku , částka, (zjištěno z karty klienta s přehledem splátek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ).

10. Dopisem z , datum, žalobkyně přistoupila ke zesplatnění a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, úroku, smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením a úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr v celkové výši , částka, (zjištěno z dopisu z , datum, ).

11. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 15 dnů od odeslání tohoto oznámení (tj. do , datum, ) a upozornila ji na možnost podání žaloby zjištěno z dopisu z , datum, včetně poštovního podacího lístku).

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci.

13. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně dne , datum, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, na základě smlouvy o úvěru, v níž se žalovaná zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, , při RPSN , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Soud se musel nejprve zabývat otázkou platnosti uzavřené smlouvy o úvěru a jejího souladu s dobrými mravy. V tomto směru pak soud dospěl k závěru, že smlouva se svými podmínkami, které lze označit jako lichevní, dobrým mravům zjevně příčí, a z toho důvodu je absolutně neplatná ve smyslu § 588 zákona č. 89/2012 Sb.

17. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu již v minulosti opakovaně dovodila, že s přihlédnutím k dalším okolnostem případu je obvykle v rozporu s dobrými mravy výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Zjištění o nemravné výši úroků pak vede k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, který se ostatně za splnění dalších podmínek může promítnout nejen do nalézacího, ale dokonce i do exekučního řízení srov. např. nález Ústavního soudu z , datum, , sp. zn. I. ÚS 3308/16, usnesení Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. 20 Cdo 1851/2020, rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2617/2020, a tam citovaná rozhodnutí).

18. Jak vyplývá z databáze ARAD vedené Českou národní bankou, v květnu 2023 byly bankami úvěry na spotřebu domácnostem poskytovány s průměrným RPSN , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % a s průměrnou úrokovou sazbou , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně1. V případě smlouvy uzavřené žalobkyní a žalovanou tedy přesahovala RPSN (, Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %) dvanáctinásobně průměrnou RPSN a i sjednaná úroková sazba1 Dostupné z: https://, Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, .(, Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %) dosahovala téměř devítinásobku bankovního průměru. Rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy za těchto okolností soud považuje za zcela očividný.

19. Neplatné ujednání o úroku v tomto případě nebylo možné moderovat ve smyslu § 577 o.z., neboť by tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by totiž bylo v rozporu s účelem a smyslem § 577 o.z., kterým je mimo jiné i preventivní (odrazující) účinek neplatnosti nemravných ujednání. Shodně judikatura Soudního dvora EU zdůrazňuje, že je třeba zabránit používání nemravných klauzulí ve smlouvách uzavíraných se spotřebiteli. Nelze připustit, aby poskytovatelé nabyli dojmu, že sice bude rozhodnuto o neplatnosti takových klauzulí, ale vnitrostátní soud může smlouvu v nezbytném rozsahu doplnit. To by totiž vedlo k tomu, že by poskytovatelé takové klauzule nadále využívali (viz rozsudek SDEU ze , datum, , Banco Español de Crédito , jméno FO, proti , jméno FO, , C-618/10 nebo rozsudek SDEU ze , datum, , Kanyeba , jméno FO, a Deroga, C-349/18 – C-351/18).

20. Absolutní neplatnost se v tomto případě týká celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o.z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru tvořila jeden celek. Dle soudu je zřejmé, že by žalobkyně bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích smlouvu o úvěru s žalovanou neuzavřela, neboť právě na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model (srov. např. rozsudky odvolacího soudu v Praze z , datum, , č. j. 35 Co 345/2022 - 56, či z , datum, , č. j. 22 Co 197/2019 - 99).

21. Soud tak uzavírá, že uzavřená smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o.z. jako celek. K neplatnosti podle § 588 o.z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Rovněž dle ustálené judikatury Soudního dvora má vnitrostátní soud „z úřední povinnosti posoudit zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné“ (rozsudek ze dne , datum, , Pannon GSM, C-243/08, bod 32; také viz rozsudek z , datum, , Mostaza Claro, C-168/05, bod 38).

22. Tento závěr soud učinil i s vědomím principů smluvní autonomie a pacta sunt servanda, jakož i zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako neplatné (§ 574 o.z.). V daném případě je nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru natolik závažný, že je třeba princip autonomie vůle smluvních stran korigovat zásadou ochrany dobrých mravů a ochranou spotřebitele.

23. Z tohoto důvodu soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z., neboť poskytnutím finančních prostředků bez platné smlouvy žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Z dlužné částky v původní výši , částka, žalovaná uhradila , částka, , a nadále je tedy povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, (rozdíl mezi žalovanou částkou a částkou , částka, ).

24. Nárok na vrácení poskytnuté částky se pak ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stal splatným dne , datum, . Zásilka s předžalobní výzvou byla uložena na poště dne , datum, , od tohoto data se ocitla zásilka v dispoziční sféře žalované a mohla se s ní prokazatelně seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky, tj. dne , datum, mohla plnit. Ode dne následujícího, tedy od , datum, žalobkyni vzniklo dále právo požadovat úrok z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně okamžik splatnosti pohledávky ztotožnila s okamžikem odeslání výzvy z , datum, ve spojení s bodem 6.5. smlouvy, tj. s datem , datum, , od kterého žalobkyně nárokovala zákonný úrok z prodlení (tj. druhý den následující po dni zesplatnění úvěru). Žalobkyně však soudu neprokázala, že by tuto výzvu žalované zaslala. Soud tak datum splatnosti určil od doručenídatum splatnosti pak soud rovněž shledal, že úrok z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí 14,75 % ročně a nikoliv žalobou požadovaných 15 % ročně, a žalobu tak zamítl rovněž co do 0,25 % rozdílu. Úrok z prodlení je pak požadován za delší období, než na jaké žalobkyni vznikl nárok s ohledem na datum splatnosti bezdůvodného obohacení, v tomto rozsahu tak žalobu rovněž zamítl. Z těchto důvodů je žaloba důvodná ohledně částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení. Ve zbytku je naproti tomu žaloba nedůvodná: zbytek jistiny, nároky na smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle bodu 6.2. smlouvy, smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy, úrok a úhrada za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle přílohy č. , hodnota, smlouvy mají původ v neplatné smlouvě, a nemohly tedy vzniknout.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši , částka, a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu částky , částka, a části úroku z prodlení, smluvní pokuty ve výši , částka, , smluvního úroku a z části úroku v nominální úrokové sazbě. Ve věci tak byla úspěšnější žalovaná, která ale byla po celou dobu řízení nečinná, žádné náklady jí tak nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.