47 C 106/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození 2) celé jméno žalované , datum narození oba bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: celé jméno vedlejší účastnice , narozené datum bytem anonymizována dvě slova 192, PSČ obec a číslo - část obce zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Zamítá se žaloba žalobkyně, kterou se domáhá určení, že žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] v [katastrální uzemí], [územní celek] a žalovaní jsou spoluvlastníky podílu o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] v [katastrální uzemí], obec Praha, vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy].

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejší účastnici na straně žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení změny velikosti ideálních podílů spoluvlastníků k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] v [katastrální uzemí], [územní celek] vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], a to v poměru id. [číslo] vzhledem k celku ve prospěch žalobkyně ku id. [číslo] vzhledem k celku ve prospěch obou žalovaných.

2. V současné době jsou předmětné nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení a podíly o velikosti 1 ideální třetiny pro žalobkyni a 2 ideálních třetin pro žalované. A dle návrhu žalobkyni takto zapsaný stav není v souladu se stavem faktickým.

3. Svou žádost žalobkyně odůvodnila tak, že k původní stavbě rodinného domu [adresa], tehdy ve vlastnictví jejích rodičů [jméno] a [jméno] [příjmení], s jejich souhlasem, přistavěla žalobkyně jako samostatný stavebník kuchyň a verandu, a že tuto stavbu financovala výlučně ze svých prostředků. Na základě darovací smlouvy, která byla sepsána ve formě notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], byla žalobkyně rodiči obdarována podílem o velikosti id. 1/3 na předmětných nemovitých věcech a její bratr [příjmení] [příjmení] byl obdarován podílem o velikosti 2/3. V rodinném domě fakticky bydleli tři rodiny, proto se žalobkyně společně se svým bratrem [jméno] [příjmení] rozhodli rodinný dům rozšířit. V roce 1974 bylo žalobkyni a jejímu bratrovi vydáno stavební povolení na nástavbu rodinného domu [adresa] a na stavbu garáže. Rozšíření rodinného domu probíhalo svépomocí a bylo financováno oběma spoluvlastníky. Rozhodnutím o přípustnosti stavby ze dne [datum] vznikla samostatná bytová jednotka a garáž, která však nebyla zapsána do evidence nemovitostí. Žalobkyně měla za to, že podílové spoluvlastnictví, které bylo v roce [rok] uspořádáno v poměru 1/3 ku 2/3 se shora uvedenými rekonstrukcemi změnilo, neboť došlo ke zvětšení objemu stavby. Vzhledem k tomu, že na zvětšeném objemu stavby se podíleli spoluvlastníci různě vysokými finančními prostředky, dovozovala žalobkyně, že dle velikosti objemu stavby a vynaložených finančních prostředků by měl být podíl žalobkyně vyšší o [číslo], zatímco podíl žalovaných (dříve vedlejší účastnice na straně žalovaných) by se měl naopak o [číslo] snížit. Nový poměr spoluvlastnictví mezi spoluvlastníky pak žalobkyně stanovila matematickým výpočtem.

4. Žalující strana tedy vycházela z toho, že podílové spoluvlastnictví, které bylo v roce [rok] uspořádáno v poměru 1/3 ku 2/3 se provedenými rekonstrukcemi změnilo, neboť došlo ke zvětšení objemu stavby. Na tomto zvětšeném objemu stavby se podíleli spoluvlastníci různě vysokými finančními prostředky, z čehož dovodila strana žalující, že podle velikosti objemu stavby a vynaložených finančních prostředků by měl být podíl žalobkyně vyšší o [číslo], zatímco podíl žalovaných, resp. dříve vedl. účastnice na straně žalované by se měl naopak o [číslo] snížit.

5. V průběhu řízení pak žalovaná dále tvrdila, že by soud měl zvážit, zda nemovitost jako celek nepodléhá vydržení rodině žalobkyně, neboť pouze tato rodina je užívala a udržovala. [ulice] účastníce se z domu po smrti manžela odstěhovala v domě nebydlela, proto se žalobkyně domnívala, že její držba byla poctivá. Konečně žalobkyně namítala, že žalovaní na domě začali provádět stavební úpravy.

6. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. Jednak namítali, že na žalobě není zjistitelné, jak žalobkyně dospěla k závěru, že jí naleží sporný podíl o velikosti id. [číslo]. Z chronologie přestavby a úprav rodinného domu, které žalobkyně dokládala, nelze bez dalšího dovodit tvrzení žalobkyně, že faktický stav je takový, že vlastní podíl o velikosti [číslo] na předmětném pozemku.

7. Nad rámec výše uvedeného pak žalovaní z opatrnosti namítali případné vydržení svého podílu, neboť spoluvlastnický podíl nabyli v dobré víře v zápis v katastru nemovitostí a za úplatu.

8. Žaloba původně směřovala vůči [celé jméno vedlejší účastnice], která však svůj spoluvlastnický podíl ještě před zahájením řízení v této věci převedla na žalované. Žalovaní vstoupili do tohoto řízení na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 13.12.2022 čj. 47C 106/2022 – 102. Paní [celé jméno vedlejší účastnice] posléze vstoupila do řízení v postavení vedlejšího účastníka na straně žalované. 9. [ulice] účastnice na straně žalované sdílela procesní obranu žalovaných a dále namítala, že přístavba budovy v roce 1975 byla financována z prostředků půjčky, kterou splácel manžel vedlejší účastnice na straně žalované s tím, že žalobkyně se na této přístavbě finančně vůbec nepodílela. V období, než vedlejší účastnice na straně žalované svůj spoluvlastnický podíl převedla na žalované, dosavadní spoluvlastníci nikdy neuzavřeli žádnou dohodu o změně velikosti spoluvlastnických podílu, tato otázka nebyla v rodině nikdy řešena.

10. Mezi účastníky nebylo sporu o existenci žalobou popsaných nemovitostech, k nimž se spoluvlastnictví účastníků váže ani o velikostech spoluvlastnických podílů dle zápisu v katastru nemovitostí. Nabývací právní tituly účastníků řízení též nebyly zpochybněny (navíc prokázáno výpisy z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy] [obec] ke dni [datum] a ke dni [datum] z nichž plyne, že předmětem spoluvlastnictví je pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je rodinný dům [adresa], to vše v obci [obec], v k. ú. [část obce], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], dále Kupní smlouvou ze dne [datum], na základě které spoluvlastnický podíl vedlejší účastníce na straně žalované nabyli žalovaní)

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům skutkovým:

12. Podílové spoluvlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem vzniklo darováním mezi rodiči a dětmi dle darovací smlouvy ze dne [datum] sepsané formou notářského zápisu; takto nabyla žalobkyně podíl o velikosti id. 1/3 vzhledem k celku a pan [příjmení] [příjmení] mladší podíl o velikosti id. 2/3 vzhledem k celku (viz citovaný notářský zápis ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] sepsaný notářem v [příjmení] [jméno] [příjmení]). Tento stav trval až do roku [rok], kdy zemřel pan [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] a kdy jeho podíl na předmětných nemovitostech nabyla děděním vedlejší účastnice na straně žalované [celé jméno vedlejší účastnice] (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23.2.2000 čj. [číslo jednací]).

13. Na předmětné stavbě byly provedeny celkem tři rekonstrukce, a sice v roce [rok] bylo vydáno stavební povolení ke stavbě – přístavbě kuchyně, stavební povolení bylo vydáno pro žalobkyni, důkaz o tom, kdo stavbu provedl a o jejím financování předložen nebyl (viz stavební povolení ke stavbě – přístavbě kuchyně ze dne [datum]). Tato stavba byla provedena dříve, než došlo k darování a vzniku podílového spoluvlastnictví (rok [rok]).

14. V roce [rok] byla provedena přístavba a nástavba rodinného domu a garáže, stavebníky byli jak žalobkyně, tak druhý spoluvlastník, pan [příjmení] [příjmení] (viz rozhodnutí odboru výstavby ONV v [obec a číslo] ze dne [datum] čj. [číslo] a rozhodnutí o přípustnosti stavby – garáže ze dne [datum] čj. Výst. [číslo] – [číslo] [rok]).

15. Konečně v roce [rok] resp. [rok] byla k domu zbudována a zkolaudována vodovodní, kanalizační a plynovodní přípojka, stavebníkem i v tomto případě byli oba spoluvlastníci, (viz stavební povolení ze dne [datum] a kolaudační rozhodnutí ze dne [datum], obě rozhodnutí vydaná MÚ m.č. [obec a číslo], a kolaudační [datum], [datum] a [datum] a stavební povolení ze dne [datum]).

16. Pokud se soud žalobkyně, resp. jejího zástupce, dotazoval, zda a jak se spoluvlastníci dohodli o hospodaření se společnou věcí (tedy na rozsahu rekonstrukcí a jejích financování), uvedla žalující strana, že náklady na všechny zmiňované rekonstrukce spoluvlastníci nikdy neřešili, protože zároveň tvořili rodinu. Ovšem teď, když podíl vedlejší účastnice nabyli žalovaní, má žalobkyně zájem o řádné uspořádání, neboť v případě žalovaných se již o rodinné příslušníky nejedná.

17. Zjištěný skutkový stav soud po stránce právní posoudil takto:

18. Nejprve se soud zabýval, zda žalobkyně, za předpokladu, že by v tomto řízení prokázala svůj nárok, má naléhavý právní zájem na takovém určení v souladu s § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v rozhodném znění (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého určení, zda tu právní poměr nebo poměr je či není, lze domáhat žalobou jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. V dané věci je předpoklad stanovený ust. § 80 o.s.ř. naplněn, neboť mezi účastníky řízení je spor o velikost spoluvlastnického podílu k předmětným nemovitým věcem a soudní výrok osvědčující vlastnické právo účastníka by byl podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Soudní rozhodnutí by bylo nezbytné, aby mohlo být dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2001, sp. zn. 22 Cdo 1848/2000).

20. Vzhledem k tomu, že všechny tři stavební úpravy předmětné budovy byly provedeny před účinností zákona č. 89/2012Sb. v aktuálním znění (dále jen„ o.z.“), tedy před [datum], aplikoval soud v souladu s ust. § 3028 odst.2 o.z. na daný případ právo účinné v době prováděných oprav, tj. zákon [číslo] občanský zákoník účinný do 31.12.2013 (dále jen„ obč.zák.“)

21. Pokud jde o věc samu, postupoval soud dle následujících ustanovení:

22. Podle ust. § 137 odst. 1 obč. zák., vyjadřuje podíl míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.

23. Podle ust. §139 odst. 2 obč. zák., o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. Dle odst. 3 téhož ustanovení, jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud.

24. Předně soud konstatuje, že žalobkyně ve svém návrhu netvrdí a ani neprokazuje, že by rozsahem stavebních úprav dle předložených stavebních rozhodnutí vznikla stavba zcela jiná – nová, k níž by bylo třeba vlastnické vztahy uspořádat.

25. Již ze samotných žalobních tvrzení doplněných vyjádřeními žalující strany při jednání soudu je zřejmé, že v době prováděných rekonstrukcí a oprav došlo mezi tehdejšími spoluvlastníky ke vzájemné shodě o prováděných opravách, o čemž mimo jiné svědčí i prokázaná skutečnost, že stavebníky ve stavebním řízení byli oba tehdejší spoluvlastníci. Stejně tak zjevně existovala dohoda o způsobu financování stavby – přístavby, neboť žádná ze stran nepředložila důkaz o opaku. V této souvislosti nelze přehlédnout skutečnost, že od provedení přístavby a stavby garáže uplynulo již více než 46 let, tedy doba značně dlouhá. Pokud tedy v souvislosti se zásadní opravou budovy nedošlo k dohodě spoluvlastníků o změně poměru mezi velikostmi podílů spoluvlastníků, nelze postupem, který žalobkyně nyní zvolila, tedy jakýmsi výpočtem pomocí počítačového programu požadovat změnu podílů s odůvodněním, že nynější spoluvlastníci již nejsou rodinnými příslušníky a že tedy původní dohoda spoluvlastníků ve smyslu ust. § 139 odst. 2 obč. zák. již neplatí. Stejně tak na velikost podílu spoluvlastníků nemůže mít vliv přístavba kuchyně v roce [rok], zde navíc nelze přehlédnout skutečnost, že v době prováděné stavby žalobkyni žádné vlastnické právo k uvedeným nemovitostem nesvědčilo a podíl o velikosti id. 1/3 žalobkyně nabyla darováním až o 10let později.

26. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně ani po opakovaných poučeních soudu dle ust. §118a odst. 1,3 o.s.ř. neuvedla řádné argumenty pro svůj žalobní návrh, kterým se domáhala změny poměru spoluvlastnických podílů v důsledku navýšení objemu stavby.

27. K žalobkyní tvrzené možnosti vydržení vlastnického práva k celému podílu žalovaných (byť žádána byla pouze id. [číslo]).

28. Podle § 129 odst. 1 obč. zák., držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

29. Podle § 130 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

30. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

31. V daném případě žalobkyně přes poučení soudem neuvedla žádný titul, ze kterého by vzhledem ke všem okolnostem mohla nabýt dojmu, že je vlastnicí celé budovy ve smyslu ust. § 130 a §129 obč. zák. Po poučení soudem žalobkyně uvedla, že vedlejší účastnice se po smrti manžela z domu vystěhovala, nebydlela zde, o dům se nestarala a nepodílela se na nákladech s vlastnictvím věci spojených. Je tedy zřejmé, že na straně žalující neexistuje řádný důvod, z hlediska § 130 obč. zák. akceptovatelný, který by mohl vést k závěru, že žalobkyně by někdy mohla být vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastnicí celé předmětné nemovitosti.

32. Žaloba žalobkyně byla tedy v plném rozsahu jako nedůvodná zamítnuta.

33. Obranou žalovaných a vedlejší účastnice v tomto sporu se soud dále věcně nezabýval, neboť pro posouzení nároku žalobkyně již věcná obranná tvrzení žalované strany nebyla významná.

34. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanými, a dále mezi žalobkyní a vedlejší účastnicí na straně žalovaných soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaní spolu s vedlejší účastnicí na straně žalovaných měli v řízení plný úspěch. Podle § 137 odst. 1, 2 o.s.ř. jsou náklady řízení zejména též hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku a odměna za zastupování advokátem.

35. Zástupce žalovaných vykonal [anonymizováno] úkony právní služby, a to 1x převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), 1x [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova] (vyjádření k žalobě) podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a [anonymizováno] účast na jednání před soudem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, za což mu náleží částka [anonymizováno] x [částka] (podle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 AT), v součtu tedy [částka], a dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedené [anonymizováno] úkony právní služby ve výši celkem [částka]. Zástupce žalovaných je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu, a proto byly takto určené částky navýšeny o sazbu 21% DPH ve výši [částka]. Žalovaným tak byla přiznána náhrada nákladů řízení celkem ve výši [částka]. Ačkoliv byli oba žalovaní v řízení plně úspěšní, výslovně se vzdali práva na náhradu nákladů řízení podle § 12 odst. 4 AT a požadovali náklady řízení, jež odpovídají zastupování jedné osoby.

36. Zástupce vedlejší účastnice na straně žalovaných vykonal [anonymizováno] úkony právní služby, a to [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizováno] k [anonymizováno]) podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a [anonymizováno] účast na jednání před soudem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, za což mu náleží částka [anonymizováno] x [částka] (podle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 AT), v součtu tedy [částka], a dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedené [anonymizováno] úkony právní služby ve výši celkem [částka]. Zástupce vedlejší účastnice na straně žalovaných je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu, a proto byly takto určené částky navýšeny o sazbu 21% DPH ve výši [částka] [ulice] účastnici na straně žalovaných tak byla přiznána náhrada nákladů řízení celkem ve výši [částka].

37. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů povinen zaplatit ji advokátu. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány podmínky pro její prodloužení.