47 C 141/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně uplatila vůči žalované shora označený nárok. V žalobě tvrdila, že je nástupcem právnická osoba s.r.o., IČO, a to na základě odštěpení od této společnosti. Odštěpením žalobkyně přešly nemovitosti v katastrální uzemí a spolu s těmito nemovitostmi přešly na žalobkyni i nároky ze smlouvy o dílo, uzavřené dne datum. Žalobkyně vycházela z toho, že tato skutečnost je mezi účastníky řízení nesporná, neboť je tato skutečnost konstatována i v dohodě o narovnání.

2. Dále žalobkyně tvrdila, že strany spolu vedly spor o nárocích ze smlouvy o dílo a aby předešly sporu o těchto nárocích, sjednaly smlouvu o narovnání, kterou uzavřely dne datum. V této dohodě (konkrétně článek II.1.b) bylo sjednáno, že žalovaná zaplatí žalobkyni částku/přeplatek na ceně díla ve výši částka, a to nejpozději do datum. Tuto částku však žalovaná ve sjednané lhůtě neuhradila.

3. Namísto toho žalovaná učinila prohlášení o jednostranném zápočtu datované dnem datum s tím, že v tomto dokumentu uvedla, že započítává pohledávku ve výši částka, která však dle názoru žalobkyně neexistuje.

4. V této souvislosti se žalobkyně podivovala nad tím, že žalovaná tuto tvrzenou pohledávku vůči ní v době sjednávání smlouvy o narovnání neuplatnila a ani se o ní nezmínila. Dle názoru žalobkyně se tedy jedná o pohledávku smyšlenou, uměle vykonstruovanou, kterou se žalovaná snaží vyhnout skutečné úhradě svého regulérního závazku dle dohody o narovnání.

5. Žalobkyně dále proti tvrzenému započtení namítala, že zápočet činěn tvrzenou pohledávkou ze smlouvy o dílo, která však možnost jednostranných zápočtů vyloučila, a to v článku číslo, kde se stanoví, že v celém rozsahu této smlouvy o dílo jsou vyloučeny jakékoli jednostranné zápočty vzájemných pohledávek, s výjimkou potvrzených zápočtů oběma smluvními stranami a potvrzené vždy oprávněnou osobou ve věcech smluvních. K žádnému takovému potvrzení ze strany žalobkyně však nedošlo. Zápočet je tedy v rozporu s dohodou stran uzavřenou, ve smlouvě o dílo.

6. Navíc pohledávka žalované, kterou žalovaná započítávala proti pohledávce žalobkyně nebyla v době kompenzačního projevu žalované splatná, neboť žalovaná ji vyúčtovala fakturou číslo ze dne datum a splatnost určila na den datum. Žalovaná tedy učinila kompenzační projev, při němž uplatnila k zápočtu svou pohledávku, k níž ještě nevzniklo právo požadovat uspokojení, resp. uplatnila svou nesplatnou pohledávku a taková pohledávka není způsobilá k započtení, protože ji nelze uplatnit před soudem.

7. Kromě jistiny pak žalobkyně požadovala též úrok z prodlení s tím, že splatnost zmiňovaného vyúčtování na stala dne datum a dnem následujícím, tj. dnem datum se žalovaná ocitla v prodlení. Úrok z prodlení od tohoto dne požadovala žalobkyně ve výši 15 % ročně až do zaplacení.

8. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Žalovaná namítala, že svůj závazek z uzavřené dohody o narovnání ze dne datum splnila, a to zápočtem vůči své pohledávce z titulu náhrady škody v rozsahu provedeného díla na stavbě„ ulice úpravy a opravy vily adresa v katastrální uzemí, č. smlouvy číslo“.

9. K věci dále uvedla, že mezi stranami existoval spor o penále za prodlení z uvedené smlouvy, vč. náhrady škody ze strany žalované, uzavřely strany citovanou dohodu o narovnání. Tato dohoda se však netýkala ostatních nároků. Jelikož však mezi stranami existovaly rozsáhlé spory o rozsah poskytnutého plnění a objem stavby byl podstatně měněn, požadovala žalovaná shrnutí prací vyžádaných žalobkyní do předmětu díla a jejich úhradu. Podle smlouvy (bod III.7.) mohlo dojít k vyvolaným změnám v rozsahu plnění díla. Žalovaná požadovala schválení těchto změnových listů, což žalobkyně cíleně a úmyslně odmítala. Znemožnila tak zvýšení ceny díla podle bodu IV.2. smlouvy.

10. Porušením této právní povinnosti tak žalobkyně způsobila škodu žalované, která ji vyčíslila a započetla na úhradu pohledávky žalobkyně z dohody o narovnání. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně porušila svůj slib, když slíbila uzavření dodatku číslo který by zahrnoval rovněž změny díla, vč. termínu plnění na základě celkem 51 změnových listech. Vylákala tak z žalované plnění.

11. Žalovaná očekávala uzavření dodatku, který by zahrnoval provedené práce a změny a též zohlednění jejich vlivu na délku plnění. Jelikož k uzavření dodatku ze strany žalované nedošlo, nebyl vliv změn zohledněn a žalobkyně toho využila k vyúčtování penále za prodlení a náhradu škody. V reálné situaci pod hrozbou likvidačních sankcí pak žalovaná uzavřela se žalobkyní dohodu o narovnání, která podstatně kompenzovala údajné nároky žalobkyně vůči časovému prodlení díla.

12. Žalovaná tak proti pohledávce žalobkyně z uzavřené smlouvy o narovnání započetla svoji pohledávku z provedeních prací nad rámec smlouvy o dílo, stavební úpravy a opravy vily ulice a číslo, obec a číslo – část obce ve výši částka v položkách, které jsou v příloze zápočtu ze dne datum uvedeny.

13. Konkrétně se jedná o tyto položky: a) vestavěné spotřebiče – stěhování, instalace do nábytku, zapojení, likvidace obalů, doprava a cestovné – částka částka b) Přesuny a skládání spotřebičů po stavbě – cena částka c) Práce a dodávky stavební (položky 1 – 83) – cena částka d) Práce a dodávky elektroinstalace, tj. kabeláž ke garáži pro nabíjení elektromobilů – cena částka e) Předělání elektroinstalace ložnice v podkroví – cena částka f) Odchodové tlačítko vč. kabeláže – cena částka Celkem tedy – částka.

14. Mezi účastníky nebylo sporu o právním nástupnictví žalobkyně a její aktivní legitimaci v tomto sporu, tedy že žalobkyně je právním nástupcem spol. právnická osoba IČO a že převzala závazek plynoucí ze smlouvy o dílo uzavřené mezi spol. právnická osoba a žalovanou, plynoucí ze smlouvy o dílo ze dne datum (navíc prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a smlouva o narovnání ze dne datum). Shoda mezi stranami byla i v tom, že dne datum uzavřely smlouvu o narovnání, ze které žalované plynul závazek uhradit žalobkyni částku částka do datum na účet ve smlouvě uvedený (navíc prokázáno citovanou smlouvou o narovnání). Konečně mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaná nesplnila žalobkyni dluh způsobem ve smlouvě sjednaným (tj. převodem na účet žalobkyně). Předmětem sporu tedy zůstala žalovanou vznesená obrana v tom smyslu, že dluh byl splněn formou jednostranného zápočtu (viz kompenzační prohlášení žalované o jednostranném zápočtu pohledávek ze dne datum).

15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následující skutkovým závěrům: Strany uzavřely dne datum smlouvu o dílo, kterou se žalovaná zavázala provést dílo, které účastníci nazvali:„ ulice úpravy a opravy vily adresa v k.ú. část obce“, dílo se žalovaná zavázala provést do datum a žalobkyně se zavázalo za provedené dílo zaplatit sjednanou cenu (viz smlouva o dílo ze dne datum vč. příloh a dodatků-dodatek číslo ke smlouvě o dílo ze dne datum, dodatek číslo č.l. 118 ze dne datum, dodatek číslo ke smlouvě ze dne datum).

16. Protože žalovaná dílo neprovedla včas (namísto dne datum bylo dílo předáno až dne datum), uplatnila žalobkyně sankční nároky z titulu odpovědnosti za škodu a sjednané smluvní pokuty (viz výzva k zaplacení smluvní pokuty a náhrady škody ze dne datum). Smluvní pokuta byla vyčíslena částkou ve výši částka, náhrada škody z titulu placení nájemného po dobu prodlení žalované ve výši částka a náhrada škody z titulu nemožnosti žalobkyně dodržet smlouvu o smlouvě budoucí nájemní pro budoucí nájemce rekonstruované vily, a to ve výši vyčíslené smluvní pokuty, kterou žalobkyně byla nucena uhradit ve výši částka Celkem tedy tyto nároky žalobkyně činily částku částka Dohodou o narovnání byly tyto nároky žalobkyně odklizeny tak, že žalovaná poskytla žalobkyni slevu z ceny díla ve výši částka. V době ujednání smlouvy o narovnání již byla cena díla, dle vyúčtování – konečné faktury žalované uhrazena a žalobkyni zůstalo pouze zádržné ve výši částka (viz nesporná stanoviska účastníků a smlouva o narovnání ze dne datum). Sjednaná sleva měla být dle smlouvy o narovnání uhrazena tak, že podpisem smlouvy zanikla povinnost žalobkyně uhradit žalované zádržné ve výši částka a dále tak, že žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částku částka na ve smlouvě uvedený účet žalobkyně, nejpozději do datum (viz citovaná smlouva o narovnání čl. II písm. b).

17. Obsahem ujednání je též prohlášení účastníků o tom, že uvedeným narovnání zůstávají nedotčené nároky ze smlouvy o dílo, a to zejména v rozsahu záruky na dílo, zanikají ale sporné nároky způsobené prodlením a nároky z doposud reklamovaných vad. Nároky, jež žalovaná v tomto řízení označila jako pohledávku, jejímž zápočtem splnila svůj dluh, ve smlouvě o narovnání zmíněny nejsou (viz citovaná smlouva o narovnání). Vlastní nárok ze smlouvy žalobkyně na plnění žalovaná nezpochybňovala, jeho respektování plyne z jednání žalované samotné, která tvrdí, že dluh uhradila formou jednostranného započtení.

18. Žalovaná nejednala v souladu s ujednáním ve smlouvě o narovnání, tedy neplnila uvedenou částku na účet žalobkyně, nýbrž žalobkyni dne datum oznámila, že proti pohledávce žalobkyně z titulu smlouvy o narovnání jednostranně započetla svou pohledávku ve výši částka, kterou zároveň též stejný den vyúčtovala fakturou - daňovým dokladem vystaveným téhož dne. Splatnost tvrzené pohledávky byla žalovanou stanovena na den datum. Kompenzační prohlášení bylo žalovanou učiněno ke dni datum (viz prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek ze dne datum a faktura – daňový doklad č. anonymizováno ze dne datum splatná dne datum – vyúčtování provedených prací a dodávek dle přiloženého soupisu dosud neúčtovaných a provedených prací).

19. Žalobkyně se tak o požadavku žalované dozvěděla současně s jeho vyúčtováním, nárok žalované neuznala.

20. Zjištěný skutkový stav soud po stránce právní posoudil takto:

21. Podle ustanovení § 1982 zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku v aktuálním znění (dále jen „o.z.“), dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odstavec 1/). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odstavec 2/).

22. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

23. V daném případě tedy žalobkyně uplatnila u soudu žalobou na plnění (§79 zákona č. 99/1963Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) svou pohledávku, důvod plnění prokázala smlouvou o narovnání ze dne datum. Doba plnění byla dle ust. § 1958 odst. 1 o.z. stranami dohodnuta, žalovaná tedy byla povinna plnit žalobkyni bez vyzvání. I když smlouva o narovnání plnění formou jednostranného započtení výslovně nezapovídá (tak jako smlouva o díla ze dne datum), je zřejmé, že žalobkyně dle obsahu smlouvy důvodně předpokládala úhradu způsobem ve smlouvě výslovně dohodnutým.

24. Započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli.

25. Bez ohledu na to, zda žalovanou tvrzená pohledávka za žalobkyní skutečně existuje (§1982 odst. 1 o.z.), nemohlo v daném případě dojít ke splnění dluhu žalovaného na základě jeho prohlášení o jednostranném zápočtu (tedy ke dni datum), neboť je zřejmé, že tvrzená pohledávka žalované nesplňuje předpoklady pro započtení dle ust. §1987 odst. 1 o.z., neboť v době/k datu započtení tato pohledávka nebyla splatná (splatnost dle faktury vystavené žalovanou nastala datum a kompenzační prohlášení bylo učiněno ke dni datum). K tomu rozhodnutí NS ČR ze dne 13.9.2018 sp. zn. 33 Cdo 4967/2017:„ Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně (§ 1982 odst. 1 o. z.). Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem)“.

26. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobkyně prokázala povinnost žalované zaplatit jí dle smlouvy o narovnání částku částka, jejíž splatnost nastala dnem datum a že žalovaným písemně provedené kompenzační prohlášení nebylo způsobilé přivodit žalovanou zamýšlené důsledky splnění dluhu. Žalovaná tak svůj závazek řádně a včas nesplnila a se splněním dluhu se dnem následujícím (dnem datum) dle ust. § 1968 o.z. ocitla v prodlení. Dle ust. § 1700 o.z. pak žalobci kromě jistiny přísluší i žádaný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., dle prvého dne prodlení. Počátek stanovené povinnosti žalované plnit vedle jistiny též úrok z prodlení byl stanoven v souladu s žalobním návrhem od datum (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

27. Nad rámec výše uvedeného lze k obraně žalované uvést ještě následující:

28. Žalovaná namítala, že převzetí stavby žalobkyní bylo podmiňováno provedením dalších prací bez smluvního základu. V této souvislosti pak poukazovala zejména na ujednání ve smlouvě o dílo, když uvedla, že podle smlouvy (bod III.7.) mohlo dojít k vyvolaným změnám v rozsahu plnění díla. Žalovaná požadovala schválení těchto změnových listů, což žalobkyně cíleně a úmyslně odmítala. Znemožnila tak zvýšení ceny díla podle bodu 4.2. smlouvy. Tím, že žalobkyně změny požadovala provést (pod sankcí nepřevzetí díla) a v rozporu se smlouvou změny smluvně nezakotvila tak, aby se mohly projevit v navýšení ceny, případně prodloužení lhůty pro zhotovení díla, způsobila žalované škodu spočívající v nákladech žalované a vynaložené práci na stavbě žalobkyně.

29. Žalobkyně popřela, že by žalovaná plnila dle pokynů žalobkyně nad rámec smlouvy o dílo, dodatků k této smlouvě či odsouhlasených změnových listů. K jednotlivým položkám pak formulovala obranu, která buď spočívala v tvrzení, že určitá položka byla součástí ujednání mezi stranami a též součástí ceny díla, anebo že dané dílčí plnění pro žalobkyni provedl jiný zhotovitel.

30. K zjištění existence pohledávky žalované za žalobkyní soud provedl základní dokazování, které však tvrzení žalované jednoznačně nepotvrdilo.

31. Obranu žalované zabývající se důvody, pro které se ocitla v prodlení s provedením díla nepovažoval soud za významnou pro posouzení nároku, neboť závazky mezi účastníky týkající se sankcí a nároků z odpovědnosti za reklamované vady byly již mezi stranami vypořádány dohodou o narovnání (viz citovaná dohoda ze dne datum).

32. K tvrzení žalované, že zmiňované bezesmluvní stavební úkony – položky, byly provedeny pod pohrůžkou žalobkyně, že jinak dílo nebude převzato, je též dle názoru soudu nepřípadná, a to jednak z toho důvodu, že žalovaná žádný důkaz o nějakých žádostech takové práce provést, nepředložila, resp. důkazy jí předložené takové jednání nepotvrzují, a jednak soud poukazuje na to, že žalovaná je podnikatelkou v oboru stavebnictví – provádění staveb, jejich změn a odstraňování (viz výpis z obchodního rejstříku o žalované) a lze tedy předpokládat, že jako profesionál zná stavební postupy a umí je tedy porovnat s projektovou dokumentací již v době vyjednávání smlouvy. V tomto řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně odmítla sepsat změnové listy na žalovanou provedené (dohodnuté) práce navíc a ani že by žádala o prodloužení termínu dokončení celého díla.

33. K jednotlivým položkám:

34. Vestavěné spotřebiče – stěhování, instalace do nábytku, zapojení, likvidace obalů, doprava a cestovné – částka částka. Žalobkyně popřela provedení těchto prací, obrana žalobkyně byla podpořena zápis z kontrolního dne datum email ze dne datum a ze dne číslo a datum.

35. Přesuny a skládání spotřebičů po stavbě – cena částka (viz čl. 34)

36. Práce a dodávky stavební - cena částka. K této položce namítala žalobkyně, že veškeré práce byly buď součástí projektu, anebo je žalovaná prováděla v rámci odstraňování vad. Žalobkyně v této souvislosti přeložila listinné důkazy – účetní doklady z nichž plyne, že žalovanou požadované náhrady za stavební bezesmluvní výkony fakticky provedly jiné subjekty, nikoli žalovaná (viz daňový doklad číslo vystavený právnická osoba příjmení – kovoobráběčství, změnový list číslo zápisu o vadách a nedodělcích z datum, fakturu č. rok číslo a rok vystavená právnická osoba, zápis z kontrolního dne datum, změnový list číslo fakturu číslo vč. rozpočtu vystavená za práce na založení zahrady, emailová komunikace, fotodokumentace).

37. Práce a dodávky elektroinstalace, tj. kabeláž ke garáži pro nabíjení elektromobilů – cena částka. K tomu žalovaná namítala, že z projektové dokumentace samotné plyne, že projekt počítal s naddimenzovanou délkou kabeláže, a proto je nárok nedůvodný 38. Předělání elektroinstalace ložnice v podkroví – cena částka. Žalovaná namítala, že provedení elektroinstalace bylo součástí ujednání ve smlouvě o dílo (viz smlouva o dílo a dodatek číslo).

39. Odchodové tlačítko vč. kabeláže – cena částka, dle názoru žalobkyně šlo o odstranění estetické vady, nikoli o další pracovní výkony žalované (viz zápis o vadách a nedodělcích ze dne ze dne datum a fotodokumentace).

40. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalovanou tvrzená pohledávka je nejistou (a navíc žalovanou ne zcela určitě formulovanou) ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z., neboť je co do základu i výše sporná a její uplatnění vůči dlužníku (žalobkyni) formou námitky započtení vyvolává (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci a výši pohledávky užité k započtení (viz rozhodnutí sp. zn. NS 31 Cdo 684/2020 ze dne 9.9.2020, případně sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 ze dne 1.10.2018).

41. Konečně soud poukazuje na to, že dle nesporných vyjádření obou procesních stran, žalovaná v době vyjednávání o smlouvě o narovnání již v minulosti vystavila konečnou fakturu za dílo, cena díla jí byla žalobkyní uhrazena a v rámci dohody o narovná své případné nároky nejen neuplatnila, ale ani nezmínila. lze tedy uzavřít, že spor byl vyvolán jednáním žalované (§ 6 odst. 2 věta druhá o.z.).

42. Kromě důkazů výslovně uvedených v odůvodnění rozhodnutí, soud provedl i jiné důkazy, které z pohledu zjištěného skutkového stavu shledal posléze nadbytečnými.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby, podání z datum, nahlížení do spisu dne datum, podání z datum, porada s klientem dne číslo u ústních jednání ve dnech datum, datum – 4x za jednání přesahující 6 hodin) včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.