Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

47 C 142/2024

č. j. 47 C 142/2024-49

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-01-22 · ECLI:CZ:OSPH04:2025:47.C.142.2024.1

Citované zákony (7)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba žalobkyně o , částka, s příslušenstvím z částky , částka, .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z částky , částka, . V žalobě uvedla, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , na účet žalované byla dne , datum, na základě smlouvy převedena částka , částka, , částka , částka, byla vyplacena zprostředkovatele žalované jako provize. Celková částka úvěru ve výši 42 000 měla být žalovanou uhrazena v 40 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná porušila povinnost úvěr řádně splácet a žalobkyní byl úvěr prohlášen za splatný ke dni , datum, . Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky , částka, jako jistiny úvěru, úroků v výši , částka, , účelně vynaložených nákladů v souvislosti s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, .

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, uvedla, že v době, kdy smlouvu uzavřela, již splácela úvěry u dalších společností, celková výše jejích splátek činila , částka, měsíčně. Je samoživitelkou, matkou tří nezletilých dětí. Žalobkyně si neověřovala její úvěruschopnost, nezjišťovala, jaké má náklady spojené s bydlením, požadovala pouze výpis z účtu za poslední tři měsíce a potvrzení jejího zaměstnavatele. Žalobkyni na základě předmětné smlouvy uhradila celkem , částka, .

3. Účastníci se k ústnímu jednání dne , datum, nedostavili, žalobkyně svoji neúčast neomluvila, žalovaná svoji neúčast omluvila. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť bylo možno věc projednat a rozhodnout bez přítomnosti účastníků, a to na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (smlouva o úvěru č. , hodnota, včetně přílohy č. , hodnota, , potvrzení banky z , datum, , bonita pro smlouvu, tabulka umoření včetně přílohy č. , hodnota, , čestné prohlášení o závazcích spotřebitele, výdaje spotřebitele – čestné prohlášení, čestné prohlášení – příjmy spotřebitele, výpis centrálních exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výplatní pásky, výpis transakcí z účtu žalované, seznam operací, individuální profil) učinil soud tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením:

5. Účastníci dne , datum, podepsali smlouvu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru dle ust. § 1810 a dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , žalované byla vyplacena dne , datum, částka , částka, . Celková částka úvěru ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, měla být žalovanou uhrazena v 40 měsíčních splátkách po , částka, . Výpisy z účtu žalované je prokázáno, že na základě předmětné smlouvy žalobkyni uhradila celkem , částka, . Žalobkyně se domáhá zaplacení částky , částka, jako jistiny úvěru, úroků v výši , částka, , účelně vynaložených nákladů v souvislosti s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, .

6. Žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaná byla při uzavření smlouvy v postavení spotřebitele, smlouvu je tedy třeba posoudit dle ust. § 2395 o.z. a zároveň podle ust. § 1810 a násl. o.z. a podle zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně tedy byl povinna dle ust. § 86 odst. 1 uvedeného zákona před uzavřením smlouvy posoudit spotřebitelovu schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, v případě nezbytnosti též nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně neprokázala, že dostála své povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení zákona. Předloženými listinnými důkazy není prokázáno její tvrzení, že si zjišťovala úvěruschopnost žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se nedostavila k ústnímu jednání dne 22.1.2025, nemohl soud vůči ní postupovat dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. a vyzvat ji k označení důkazů k prokázání jejího žalobního tvrzení, že před uzavřením smlouvy splnila svou zákonnou povinnost zjistit úvěruschopnost žalované. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že toto žalobní tvrzení žalobkyně neprokázala.

7. Podle ust. § 87 odst. 1 spotřebitelského zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

8. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES v čl.8 uvádí, že důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele, a zajistil tak důvěru spotřebitelů. V čl. 23 pak uvádí, že o zvláštní druh úvěrových smluv je však současně, v zájmu zajištění náležité úrovně ochrany spotřebitele a bez nadměrného zatížení věřitele nebo případně zprostředkovatele úvěru, vhodné omezit požadavky na předsmluvní informace podle této směrnice s přihlédnutím ke zvláštní povaze těchto smluv.

9. Výklad těchto ustanovení pak obsahuje rozsudek soudního dvora C-679/18, který uvádí, že články 28 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, ve vnitrostátní právo, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto čl.

23. Články 28 a 3 Směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

10. Ze shora uvedeného vyplývá, že bez ohledu na ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je soud povinen zkoumat porušení předsmluvní povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele z moci úřední a nikoliv pouze k námitce spotřebitele. Uvedený závěr též vyplývá z usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20, kterým Ústavní soud vyjádřil názor, že ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru není ustanovením, které lze v otázce posouzení úvěruschopnosti aplikovat, neboť v tomto směru musí soud postupovat podle čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES, a nikoliv podle § 87 zákona č. 250/2016 Sb.

11. Soud na danou věc tak aplikoval shora uvedené čl. směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, jakým způsobem byla zjišťována úvěruschopnost žalované při sjednávání úvěru, soud posoudil předmětnou smlouvu uzavřenou účastníky jako absolutně neplatnou. Nárok na zaplacení částek , částka, , , částka, a , částka, je proto nedůvodný, neboť by mohl být uplatněn pouze v případě platně uzavřené smlouvy. Plnění poskytnuté žalované ve výši , částka, soud posoudil nikoli jako plnění poskytnuté na základě smlouvy o úvěru dle ust. 2395 o.z., ale jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o.z., podle kterého bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch mimo jiné plněním bez právního důvodu. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni uhradila částku , částka, . Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario. Žalovaná byla v řízení úspěšná, náklady jí však v řízení nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.