47 C 154/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: částka s příslušenstvím, ve znění opravného usnesení

I. Zamítá se žaloba žalobkyně o [částka] s příslušenstvím.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně uplatnila vůči žalované shora označený nárok, v žalobě tvrdila, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, panem [jméno] [příjmení], smlouvu o postoupení pohledávky za paní [jméno] [příjmení]. Jednalo se o pohledávku na splacení jistiny úvěru s příslušenstvím ve výši [částka], vyplývající ze smlouvy o úvěru pod ev. č. žalované: [číslo] postupovaná pohledávka byla zajištěna zástavním právem smluvním na bytové jednotce [číslo] v k.ú. [obec].

2. Pan [příjmení] [příjmení] tuto pohledávku následně postoupil panu [jméno] [příjmení] (za částku [částka]) a žalovanou o tom informoval.

3. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dnem [datum], bylo ale určeno, že zástavní právo k bytové jednotce [číslo] v k.ú. [obec] neexistuje.

4. Následně pan [jméno] [příjmení] uplatnil u postupitele, pana [jméno] [příjmení] práva z vadného plnění, konkrétně uplatnil nárok na slevu z kupní ceny, neboť postoupená pohledávka (pohledávka žalované za dlužníkem, paní [jméno] [příjmení]) neměla dohodnutý obsah – konkrétně, nebyla zajištěná. Požadovaná sleva z kupní ceny činila částku [částka]. Kromě slevy pak pan [příjmení] požadoval náhradu za ušlý zisk ve výši [částka] a zaplacení odměny advokáta ve výši [částka].

5. Právní předchůdce žalobkyně, pan [jméno] [příjmení] z tohoto titulu uhradil dne [datum] panu [jméno] [příjmení] částku [částka] a zároveň o této skutečnosti informoval žalobkyni.

6. Konečně dne [datum] pan [jméno] [příjmení] postoupil svou pohledávku za žalovanou z tohoto titulu na žalobkyni.

7. Předmětem sporu tedy žalobkyně učinila částku [částka] sestávající se jednak z požadované slevy z kupní ceny ve výši [částka] a dále náhrady za odměnu advokáta ve výši [částka]. Kromě jistiny žádal žalobce též úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně za období od [datum] do zaplacení.

8. Při jednání soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zpět; svůj procesní úkon odůvodnila, že nadále již nežádá náhradu za zastoupení advokátem v exekučním řízení.

9. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě potvrdila, že s panem [jméno] [příjmení] uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky, jak je v žalobě tvrzeno, namítala však, že se s panem [příjmení] ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodli na podmínkách postoupení a že pan [příjmení], co by postupník, svým podpisem smlouvy potvrdil a souhlasil, že se před podpisem smlouvy důkladně seznámil s právním a faktickým stavem pohledávky, včetně jejího zajištění a zároveň tímto vzal na vědomí, že předávaná dokumentace (viz čl. 6 smlouvy) může obsahovat faktické i právní nedostatky, které mohou mít vliv na platnost příslušných dokumentů. Součástí dokumentů byla i zástavní smlouva, na základě, které bylo příslušné zástavní právo zřízeno; smluvní strany se dále odchylně od ustanovení §527 zákona č. 40/1964Sb. občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávky (dále jen„ obč.zák.“) dohodly, že žalovaná neručí za dobytnost pohledávky, ani za její zajištění. Žalovaná byla tedy názoru, že z dohody stran v žádném případě neplyne, že postupovaná pohledávka je dobytná a zajištěná.

10. K další, v pořadí druhé, smlouvě o postoupení pohledávky žalovaná namítala, že dle obsahu písemné smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], se i pan [příjmení] důkladně seznámil s právním i faktickým stavem pohledávky, včetně jejího zajištění, což potvrdil svým podpisem a podpisem smlouvy vzal rovněž na vědomí, že předávaná dokumentace (viz čl. 6 smlouvy), může obsahovat faktické i právní nedostatky, které mohou mít vliv na platnost příslušných dokumentů, součástí dokumentů byla dále i smlouva o postoupení pohledávky, jejímž účastníkem byla žalovaná v postavení postupitele. Pan [anonymizováno] tedy musel vědět, že žalovaná nezaručila panu [příjmení] ani dobytnost a ani existenci zajišťovacích prostředků, neujistila tedy postupníka nijak, že pohledávka má tento obsah, tedy že je dobytná a zajištěná. Dále žalovaná poukázala na to, že i pan [příjmení] si s panem [příjmení] dohodli, odchylně od ust. § 527 obč.zák., že pan [příjmení] panu [příjmení] neručí za dobytnost pohledávky ani za její zajištění.

11. Žalovaná byla tedy názoru, že ani pan [příjmení] neodpovídal panu [příjmení] za dobytnost pohledávky a ani za její zajištění. Pokud došlo po postoupení pohledávky k zániku zajištění (neplatnost smlouvy o zástavě), pan [příjmení] za tuto skutečnost nemohl odpovídat a panu [příjmení] nevznikl nárok na slevu z kupní ceny, ani nárok úhradu jakýchkoli nákladů. Případné plnění pana [příjmení] z uvedeného titulu, je plněním bez právního důvodu a přijetím plnění pak panu [příjmení] vzniklo bezdůvodné obohacení.

12. Konečně žalovaná přes výše uvedenou obranu namítla promlčení uplatněného nároku s odůvodněním, k postoupení pohledávky panu [příjmení] žalovanou došlo v únoru 2011 a žaloba byla podána v říjnu 2019. Dle názoru žalované, na této skutečnosti nemění nic ani tvrzení žalobkyně, že pan [příjmení] poskytl panu [příjmení] jakékoliv plnění na náhradu údajného nároku z odpovědnosti za obsah postupované pohledávky.

13. Žalovaná tedy nárok žalobkyně shledávala zcela nedůvodným a navrhovala žalobu v plném rozsahu zamítnout.

14. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že: smlouva o úvěru byla uzavřena, že částka uvěrovou smlouvou sjednaná byla vyčerpána a dále, že úvěr byl zajištěn zástavním právem smluvním. Dále se strany shodly v tom, že obligační dlužnice své povinnosti neplnila řádně a včas, úvěr nesplácela. Konečně žalovaná nepopírala, že svou pohledávku zajištěnou zástavním právem smluvním, za paní [jméno] [příjmení] postoupila panu [jméno] [příjmení].

15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:

16. Žalovaná uzavřela dne [datum] s paní [jméno] [příjmení] – klientkou žalované, úvěrovou smlouvu ev. [číslo]. Dle této smlouvy žalovaná poskytla své klientce peněžní prostředky formou hypotéčního úvěru do výše celkového limitu úvěru ve výši [částka] po předložení originálu zástavní smlouvy a dalších dohodnutých listin. Úvěr měl být splácen spolu se smluvním úrokem pro první 3 roky ve výši 6,76% ročně, v měsíčních splátkách po [částka] (viz citovaná smlouva o úvěru ze dne [datum] a Všeobecné obchodní podmínky žalované účinné od 1.6.2006).

17. Před postoupením pohledávky smlouvou o postoupení pohledávky [číslo] byl pak jak s dlužnicí obligační, tak zástavní sepsán exekutorský zápis, v němž obě nárok vůči žalované uznaly co do důvodu a výše a společně s žalovanou se dohodly o vykonatelnosti tohoto exekutorského zápisu (viz exekutorský zápis sepsaný dne [datum] exekutorským koncipientem Mgr. [jméno] [příjmení] soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha sp. zn. 054 EZ 6485/10 (viz citovaný exekutorský zápis).

18. K zajištění závazku žalované vůči paní [jméno] [příjmení] ve výši [částka] s příslušenstvím, s odkazem na ust. § 152 obč. zák., uzavřela žalovaná s paní [jméno] [příjmení] smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem; předmětem zástavy byla bytová jednotka blíže popsaná v následujícím odstavci. Zástavní právo smluvní bylo následně vloženo do katastru nemovitostí (viz Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum], návrh na zahájení řízení o povolení vkladu zástavního práva k nemovitostem podaný na katastrální úřad dne [datum], výpis z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], KP [obec], list vlastnictví [číslo]).

19. Dne [datum] podala paní [jméno] [příjmení] – zástavní dlužnice, žalobu u [název soudu] proti [jméno] [příjmení] – jednateli žalobkyně v této věci a [jméno] [příjmení] - obligační dlužnici, jíž navrhla, aby soud určil, že zástavní právo smluvní (k bytu [číslo] situovaný v budově [adresa] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, na němž stavba stojí, parc. [číslo] v kat. úz. a obec Jihlava) neexistuje (viz spis OS v [obec] sp. zn. [spisová značka]). Žaloba byla odůvodněna tvrzenou absencí podpisu žalobkyně a její domnělou identifikací při ověřování jejího podpisu, že v ověřovací knize je uvedeno číslo občanského průkazu, který žalobkyni nikdy nebyl vydán. V průběhu dokazování pak byla ověřována způsobilost žalobkyně k právním jednáním. Takto bylo prokázáno, že paní [jméno] [příjmení] trpí duševní poruchou – mentální retardací, která není jen přechodného charakteru, její intelekt je na úrovní dvanáctiletého dítěte a tento její stav je neměnný a neléčitelný. Uvedená porucha výrazně ovlivňuje její schopnost právně jednat (viz znalecký posudek ze dne [datum] zpracovaný soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] pro účely opatrovnického řízení). Pro účely řízení o existenci zástavního práva, pak soud provedl důkaz znaleckým posudkem zpracovaným dne [datum] soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. V době zpracování tohoto znaleckého posudku byla již paní [jméno] [příjmení] omezena ve svéprávnosti, mimo jiné v uzavírání hodnotnějších smluv a v nakládání s finančními prostředky nad [částka]. Znalecký posudek byl k důkazu proveden při jednání dne [datum] za přítomnosti jednatele žalobkyně v tomto sporu, pana [jméno] [příjmení] a k rukám jeho zástupce v uvedeném řízení byl posudek doručen již dne [datum]. Posudkem bylo prokázáno, že paní [jméno] [příjmení] trpí vrozenou a trvalou poruchou, která se projevuje zaostáváním jejích rozumových schopností. V roce 2007 jmenovaná nebyla schopna pochopit význam a důsledky uzavřené zástavní smlouvy k bytové jednotce, tedy stav jmenované tak, jak byl zjištěn v řízení o posouzení její svéprávnosti, byl stejný jako v roce 2007, kdy byla uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k jejímu bytu (viz znalecký posudek ze dne [datum] zpracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]). Rozsudek byl vyhlášen při jednání dne [datum], když žalobě bylo vyhověno s odůvodněním, že k uzavření smlouvy o zástavním právu smluvním, z důvodu nedostatku svéprávnosti paní [jméno] [příjmení], nedošlo, neboť smlouva je s odkazem na ust. §38 zákona č. 40/1964Sb. občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, neplatná. Rozhodnutí nabylo právní moci dnem [datum] poté, co jednatel žalobkyně ani přes poučení soudem nedoplnil své blanketní odvolání. V tomto řízení zástupce žalobkyně, který v řízení před OS v [obec] zastupoval pana [jméno] [příjmení], uvedl, že odvolání vůbec podáno nebylo, protože závěry posudku byly jednoznačné a nebylo důvodu očekávat změnu rozhodnutí soudu (viz citovaný rozsudek OS v [obec] čj. 21C 42/2011-193 a vyjádření zástupce žalobkyně při jednání soudu v této věci dne [datum]).

20. K postoupení pohledávky smlouvou ze dne [datum] (dále jen„ smlouva o postoupení pohledávky [číslo]“) bylo zjištěno, že smlouvu uzavřela žalovaná s panem [jméno] [příjmení] Touto smlouvou byla postoupena pohledávka žalované za paní [jméno] [příjmení], tedy pohledávka na splacení jistiny úvěru s příslušenstvím, vyplývající z úvěrové smlouvy ev. [číslo] ze dne [datum], tak jak je popsána v odst. 16) za dohodnutou cenu [částka]. Postupník, pan [jméno] [příjmení] svým podpisem stvrdil, že se před podpisem řádně seznámil s právním i faktickým stavem pohledávky, vč. jejího zajištění a dále vzal na vědomí, že předávaná dokumentace (viz čl 6„ smlouva o postoupení pohledávky [číslo]“) může obsahovat faktické i právní nedostatky, které mohou mít vliv na příslušných dokumentů. Součástí dokumentů, které byly panu [příjmení] předány, byla i smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem (popsaná v odst. 17). Současně si strany ujednaly, že žalovaná neručí za dobytnost postupované pohledávky ani za její zajištění. Žalovaná postoupení pohledávky dlužnici oznámila dopisem ze dne [datum] zaslaným na adresu sdělenou klientkou žalované při uzavření smlouvy o hypotéčním úvěru stejně tak i zástavní dlužnici paní [jméno] [příjmení] (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] adresované žalovanou paní [jméno] [příjmení], odeslané doporučeně dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě o zřízení zástavy).

21. K postoupení pohledávky smlouvou ze dne [datum] (dále jen„ smlouva o postoupení pohledávky [číslo]“), bylo zjištěno, že smlouvu uzavřel pan [jméno] [příjmení] v postavení postupitele s panem [jméno] [příjmení] v postavení postupníka. I touto smlouvou byla postoupena pohledávka původně žalované za paní [jméno] [příjmení], tedy pohledávka na splacení jistiny úvěru s příslušenstvím, vyplývající z úvěrové smlouvy ev. [číslo] ze dne [datum], tak jak je popsána v odst. 16 a 19) za dohodnutou cenu [částka]. [příjmení] výše ceny za postoupení pohledávky, účastníci této smlouvy sjednaly dohodu ve znění prakticky totožném, jako v případě smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] (viz odst. 19). Postupník, pan [jméno] [příjmení] postoupení pohledávky dlužnici oznámil dopisem ze dne [datum] zaslaným na adresu sdělenou klientkou žalované při uzavření smlouvy o hypotéčním úvěru stejně tak i zástavní dlužnici paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslané doporučeně dne [datum]).

22. Pan [příjmení] [příjmení] zahájil exekuční řízení vůči obligační dlužnici [jméno] [příjmení] návrhem podaným k soudu dne [datum], exekuční řízení skončilo dne [datum] rozhodnutím exekutora o zastavení exekuce pro nemajetnost povinné (viz spisový přehled a usnesení exekutora čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

23. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že byl panem [jméno] [příjmení] vyzván k náhradě z důvodu odpovědnosti za vady postoupené pohledávky nejprve ústně, někdy v lednu 2018, po té, co byl pan [příjmení] neúspěšný v exekučním řízení a před tím prohrál soudní řízení. Na základě této ústní výzvy se s panem [příjmení] sešli a dohodli se, že svědek uhradí panu [příjmení] částku [částka], neboť se shodli na tom, že pan [příjmení] si koupil něco, co neexistuje a dále částku [částka] jako příslušenství pohledávky – běžný úrok za období do skončení exekuce a zbylá částka do [částka] pak představuje náklady pana [příjmení] spojené s vymáháním pohledávky vůči paní [příjmení]. Vzhledem k tomu, že svědek částku fakticky neuznával, uhradil pouze částku [částka] a zbylou částku pak až na základě výzvy písemné. Pohledávky svědek nakupoval společně se svým společníkem panem [příjmení], se kterým též společně plnili panu [příjmení]. Pokud soud svědka vedl k upřesnění některých tvrzení, svědek vždy uvedl, že si už tak nepamatuje.

24. Svědek [příjmení] byl písemně panem [příjmení] vyzván k poskytnutí slevy z ceny za postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], který svědek převzal téhož dne. [příjmení] výzvy k poskytnutí slevy ve výši [částka] byl svědek stejným dopisem vyzván též vyzván k náhradě ušlého zisku ve výši [částka] a konečně k náhradě výloh za zastoupení advokátem ve výši [částka] Celkem tedy [částka]. Z obsahu výzvy nijak neplyne, že by adresát, v rozporu s dohodou ústní – z ledna 2018, řádně již neplnil řádně a včas. (viz citovaná výzva, jejíž převzetí stvrdil svědek svým podpisem). K důkazu byla žalobkyní též předložena listina datovaná dnem [datum], jíž měl být svědek [příjmení], jakoby předem upozorněn na hrozící škodu z důvodu rozhodnutí soudu o neexistenci zástavního práva. Dále svědek uvedl, že z titulu odpovědnosti za vady postoupené pohledávky – z důvodu její nedobytnosti plnil panu [příjmení], aniž by se seznámil s vlastní kauzou, tedy zda podmínky pro takové plnění byly naplněny; konkr. svědek uvedl, že se nezajímal o to, kdy se pan [příjmení] seznámil se znaleckým posudkem posuzujícím svéprávnost zástavní dlužnice, dále kdy bylo zahájeno exekuční řízení proti dlužnici obligační a jak v tomto řízení pan [příjmení] vystupoval.

25. Celkem bylo dle listinných důkazů na účet pana [příjmení] uhrazeno [částka] (viz potvrzení o platbě ze dne [datum] ve výši [částka] na účet pana [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] zaplacené z účtu č. [bankovní účet] z důvodu odstoupení od postoupené pohledávky, potvrzení o platbě ze dne [datum] ve výši [částka] na účet pana [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet], zaplacené z účtu č. [bankovní účet] bez uvedení důvodu platby, potvrzení o platbě ze dne [datum] ve výši [částka] na účet pana [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] zaplacené z účtu č. [bankovní účet] z důvodu odstoupení od postoupené pohledávky, potvrzení o platbě ze dne [datum] ve výši [částka] na účet pana [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] zaplacené z účtu č. [bankovní účet] z důvodu„ narovnání Rajfka“, dále potvrzení [právnická osoba] o majiteli účtu č. [bankovní účet] – [jméno] [příjmení]).

26. K pohledávce, kterou žalobkyně uplatnila v tomto sporu, tedy k postoupení pohledávky smlouvou ze dne [datum] (dále jen„ smlouva o postoupení pohledávky [číslo]“) bylo zjištěno, že smlouvu uzavřel svědek [příjmení] s žalobkyní, postupovaná pohledávka byla vyčíslena částkou ve výši [částka] s příslušenstvím a všemi právy s ní spojenými. Svědek [příjmení] v této smlouvě prohlásil, že je věřitele z této pohledávky, která vznikla z titulu náhrady škody a ušlého zisku vzniklou z titulu uplatnění práva z vadného plnění panu [příjmení] [příjmení], s tím, že pan [příjmení] uplatnil vůči postupiteli panu [příjmení] nárok z titulu odpovědnosti za vady postoupené pohledávky, která v rozporu s ujednání nebyla zajištěna zástavním právem k nemovitosti a postupitel pan [příjmení] uhradil z tohoto důvodu panu [příjmení] částku [částka] - tj. [částka], dále ušlý zisk a náhradu za zaplacenou právní pomoc advokátem (viz citovaná smlouva o postoupení pohledávky). Cena za postoupenou pohledávku byla sjednána ve výši [částka], účastníci této smlouvy se dohodli, že částka bude uhrazena až dle výsledku sporu v této věci, tedy jinými slovy cena postoupené pohledávky dosud uhrazena nebyla. Cena [částka]

27. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši [částka] dopisem ze dne [datum], postoupení pohledávky prokazovala smlouvou o postoupení pohledávky [číslo] jež učinila přílohou předžalobní výzvy. Doručení výzvy žalovaná nepopírala (viz oznámení o postoupení pohledávky, výzva k plnění ve smyslu ust. §142a o.s.ř.).

28. Shrnutí skutkových zjištění:

29. Žalovanou smlouvou o postoupení pohledávky [číslo] ze dne [datum] převedla svou zástavním právem smluvním zajištěnou pohledávku za paní [jméno] [příjmení] ve prospěch pana [jméno] [příjmení] za částku [částka]. Mezi stranami nebylo sporu, že částka za postoupení pohledávky byla uhrazena. Pohledávka byla záhy postoupena opětovně, a sice smlouvou o postoupení pohledávky [číslo] dne [datum], tentokrát ve prospěch pana [jméno] [příjmení] za částku [částka]. Následně dne [datum] zahájila zástavní dlužnice vůči panu [jméno] [příjmení] soudní spor o určení neexistence zástavního práva, když v průběhu dokazování, konkr. při jednání soudu dne [datum], kde byl pan [příjmení] osobně přítomen, byl proveden důkaz znaleckým posudkem, který prokázal, že zástavní dlužnice neodpovídá za své jednání, což vedlo soud k rozhodnutí o určení neexistence zástavy. Pan [příjmení] [příjmení] je jednatelem žalobkyně. Od [datum] byl tedy pan [jméno] [příjmení] (jednatel žalobkyně srozuměn s tím, že pohledávky, kterou od svědka [příjmení] koupi, není zajištěná zástavním právem smluvním – jak se žalující strana vyjádřila v tomto řízení, posudek byl zcela jednoznačný, takže se ani proti rozsudku neodvolal. Soud neuvěřil svědkovi [příjmení] a tvrzení žalobkyně o tom, že pan [jméno] [příjmení] vytkl ústně svědkovi vady postoupené pohledávky již v lednu 2018, neboť sama výpověď svědka je v tomto směru rozporuplná a navíc nekoresponduje s důkazy listinnými. Ústní výzvu z ledna soud považuje za neprokázanou, a to zejména z toho důvodu, že všechny prokázané platby byly provedeny až následně po výzvě písemní (dne [datum]) tedy ani tvrzená platba ve výši [částka] nebyla provedena dříve a už vůbec ne jako první. Soud tedy uzavřel, že výzva obsahující uplatnění nároku z odpovědnosti za vady a žádost o slevu z ceny za postoupení pohledávky byla učiněna pouze písemně a to až dne [datum], tj za více než sedm měsíců. Stejně tak nebylo prokázáno, že ty z důvodu slevy z ceny postoupení pohledávky bylo svědkem [příjmení] uhrazeno [částka], neboť žádná z těchto plateb není jako důvod takového plnění označena a navíc platba ze dne [datum] ve výši [částka] na účet pana [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet], zaplacené z účtu č. [bankovní účet] bez uvedení důvodu platby nebyla přes poučení soudem, prokázána jako plnění svědka [příjmení] z důvodu plnění z odpovědnosti za vady pohledávky. Svědek [příjmení] se uplatněnému nároku z odpovědnosti za vady nijak nebránil, přestože nárok neuznával a jak sám uvedl, z tohoto titulu panu [příjmení] plnil. Ke smlouvě o postoupení pohledávky [číslo] ze dne [datum], ve které bylo ujednáno plnění za postoupenou pohledávku ve výši [částka] pak bylo zjištěno, že cena za postoupení dosud uhrazena nebyla.

30. Shora uvedená zjištění soud posoudil dle následujících zákonných ustanovení:

31. Pokud týká posouzení postoupených pohledávek dle smluv o postoupení [číslo] [číslo] nároků z nich plynoucích, postupoval soud ve smyslu ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012Sb. občanského zákoníku účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“) dle právní úpravy účinné v době vzniku právního poměru, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“). V případě posouzení právního poměru plynoucího ze smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] pak dle příslušných ustanovení o.z.

32. Podle ust. § 524 odst. 1 obč. zák., může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 téhož ustanovení, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

33. Podle ust. § 527 odst. 1 písm. a) obč. zák., bylo-li sjednáno postoupení pohledávky za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi, jestliže a) postupník se nestal místo postupitele věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem. Podle odst. 2 téhož ustanovení, za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté úplaty spolu s úroky, jen když se k tomu postupníkovi písemně zavázal; toto ručení však zaniká, jestliže postupník nevymáhá postoupenou pohledávku na dlužníkovi bez zbytečného odkladu u soudu.

34. Podle ust. § 504 obč. zák., může nabyvatel uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady u soudu jen tehdy, vytkl-li vady bez zbytečného odkladu po té, kdy měl možnost věc prohlédnout. Nabyvatel může vadu vytknout nejpozději do šesti měsíců, pokud zákon nestanoví jinak. Nevytkne-li v této lhůtě vadu, právo zanikne.

35. Podle ust. § 529 odst. 1 obč. zák., námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky.

36. Podle ust. § 101 obč. zák., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

37. Podle ust. § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

38. Podle ust. § 1885 odst. 1 o.z., byla-li pohledávka postoupena za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala, a ručí za její dobytnost. To neplatí, pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná. Podle odst. 2 téhož ustanovení, postupitel neodpovídá za dobytnost postoupené pohledávky, stala-li se nedobytnou až po postoupení buď náhodou, anebo nedopatřením postupníka. Nedopatření lze postupníku přičíst zejména tehdy, pokud nevymáhá pohledávku bez zbytečného odkladu poté, co se stala splatnou nebo odloží-li splatnost pohledávky. Podle odst. 3 téhož ustanovení, jinak platí o právech a povinnostech postupitele a postupníka přiměřeně ustanovení § 1914 až 1925; vadu pohledávky však musí postupník u postupitele vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl zjistit.

39. Podle ust. § 553 odst. 1 o.z., nejde o právní jednání, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle odst. 2 téhož ustanovení, byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku 40. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud po stránce právní nárok žalobkyně posoudil takto:

41. Pohledávka, kterou žalovaná svědkovi [příjmení] postoupila, byla pohledávkou, která byla prezentována žalovanou jako pohledávka zajištěná ve smyslu ust. § 152 o.z. zástavním právem smluvním, což bylo následně znaleckým posudkem (v řízení vedeném před Okresním soudem v Jihlavě sp. zn. 21C 42/2011) vyvráceno. Žalovaná je tedy osobou odpovědnou ve smyslu ust. § 527 odst. 1 písm. a) o.z., neboť postupník – svědek [příjmení] se nestal věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem. V tomto případě jde o odpovědnost za pravost a kvalitu převáděné pohledávky, tedy odpovědnost, že pohledávka nemá právní či faktické vady. Odpovědnost žalované ve smyslu ust. § 527 odst. 2 o.z., nebyla dohodnuta, resp. dle obsahu smlouvy o postoupení pohledávky byla výslovně vyloučena.

42. Uplatnění nároku z titulu odpovědnosti za vady ze zákona (§ 504 obč.zák.) povinně předchází tzv. vytknutí zjištěné vady, tedy v daném případě vady spočívající v tom, že nabyvatel se nestal vlastníkem pohledávky s dohodnutým obsahem – pohledávky zajištěné zástavním právem smluvním. Zjištěné vady musí být vytknuty bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6ti měsíců od jejich zjištění (§ 504 obč. zák.). V daném případě byla vada pohledávky, spočívající v absenci zajištění zástavním právem k nemovitosti jejím vlastníkem [jméno] [příjmení] přesvědčivě prokázána – zjištěna provedením znaleckého posudku posuzujícím svéprávnost zástavní dlužnice při jednání soudu, a to dne [datum], vadu pak prokazatelně vytknul svému postupiteli, svědkovi [příjmení] až dne [datum], což nejen není bez zbytečného odkladu, ale ani v otevřené šestiměsíční lhůtě stanovené ust. § 504 obč. zák. Podle ust. § 583 obč. zák. tedy právo z odpovědnosti za vady zaniklo (prekluzí) a k tomuto následku soud přihlédne i v případě, když zánik práva žádná ze stran nenamítne.

43. Pokud tedy svědek [příjmení] z titulu odpovědnosti za vady postoupené pohledávky skutečně plnil, jde o plnění bez právního důvodu.

44. Smlouva o postoupení pohledávky [číslo] ze dne [datum] pak byla posouzena již dle právní úpravy nové, dle ust. § 1879 a § 1885 odst. 1 o.z., ovšem s ohledem na zjištění soudu, že pohledávka, která měla být postoupena neexistuje, neboť v důsledku prekluze zanikla, nestala se žalobkyně ani z tohoto právního titulu věřitelkou ve vztahu k žalované. Žaloba tak byla v plném rozsahu zamítnuta.

45. Dále soud pro přesnost uvádí, že žalující strana v průběhu řízení opakovaně zmiňovala nároky z titulu odpovědnosti za škodu, ztrátě na zisku a náklady spojené s pomocí advokáta. Žalované dokonce z tohoto důvodu namítala neurčitost smlouvy o postoupení pohledávky [číslo]. K tomu lze uvést, že v žalobě žalobkyně uvedla, že nárok uplatněný žalobou zahrnuje částku [částka] s titulu odpovědnosti za vady pohledávky – sleva z ceny a dále částku [částka] z titulu vynaložených nákladů na právní pomoc. [příjmení] zpětvzetí žaloby týkající se nároku ve výši [částka] s příslušenstvím (náhrada za výlohy spojené s právní pomocí), pak žalobkyně nijak svůj nárok v průběhu řízení neměnila, a to ani změnou skutkových tvrzení ani návrhem na změnu žalobního petitu.

46. V daném případě soud své rozhodnutí vystavěl na zjištěném zániku práva v důsledku prekluze. K námitce žalované lze ještě dodat, že s ohledem na běh času, kdy žalovaná uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky a pozbyla tak postavení věřitele, tedy od [datum] uplynula již doba delší než 3 roky, takže nárok z důvodů uvedených v žalobě by byl dle ust. § 101 obč. zák. promlčen.

47. Do písemného vyhotovení rozhodnutí bylo vtěleno opravné usnesení dle ust. § 164 zákona č. 99/1964Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť při vyhlášení rozhodnutí došlo k písařské chybě, kdy namísto částky ve výši [částka], která zůstala předmětem sporu, soudkyně nesprávně uvedla částku [částka]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalované, která není zastoupena advokátem a neprokázala své konkrétně vynaložené náklady v tomto řízení, přiznal paušální náhrady ve výši [částka] k úkonu dle ust. §1 a §2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015Sb. Tyto náklady sestávají z 9 úkonů, a sice účast při jednání soudu 5x a dále 4 písemná vyjádření ve věci. Celkem tedy [částka].