47 C 156/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená obecným zmocněncem [příjmení] [jméno] [příjmení] bytem [adresa žalované] o zaplacení [částka] s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované o zaplacení 15 825 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba žalobce o [částka] s příslušenstvím.

III. Zamítá se protinávrh žalované o [částka] s příslušenstvím.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] z nároku žalobce a ve výši [částka] z protinávrhu žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem [jméno] [příjmení] [příjmení].

V. Žalobce je povinen nahradit České republice náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro adresa.

VI. Žalovaná je povinna nahradit České republice náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro adresa.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] o celkové výměře 50 m2. Z místního šetření vyplynulo, že žalovaná část tohoto pozemku (tj . 38m2), užívá, a to jednak zastavěnou částí garáže a jednak částí oploceného přístupu k domu [adresa], který je ve vlastnictví žalované. Zmiňovanou část pozemku žalovaná užívá bez právního titulu, tudíž se na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje. Žalobce se proto domáhal úhrady bezdůvodného obohacení, a to za období od [datum] do [datum]. Výši bezdůvodného obohacení žalobce vypočetl na základě cenové mapy Ministerstva financí, a to pro roky 2016 až 2018 v částce částka za 1 m2 ročně, za rok 2019 pak v částce částka za 1 m2 ročně.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala zejména, že žalobce se podanou žalobou domáhá uvedené úhrady, zatímco své povinnosti vůči ní, přes opakované výzvy neplní. Ve vztahu k požadavku žalobce na úhradu za období od [datum] do [datum] vznesla žalovaná námitku promlčení. Svůj nárok žalovaná vypočetla ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] též postupem výpočtu dle cenových předpisů Ministerstva financí a v částce [částka] svůj nárok započetla na uplatněný nárok žalobce.

3. Skutečnost, že žalovaná užívá část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] bez právního důvodu nebyla mezi účastníky sporná, stejně tak jako tvrzení žalobce o jeho vlastnickém právu. Žalovaná též nepopírala, že žalobci z titulu žalobou uplatněného nároku neplnila ničeho. Stejně tak nebylo sporu o tom, že uvedená část pozemku žalobce byla připlocena k pozemku žalované, resp. že v období, za něž je bezdůvodné obohacení požadováno byla žalovaná vlastnicí pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba č. p [číslo], rodinný dům, postavená na pozemku parc. [číslo] ([list vlastnictví]) v k. ú. [část obce], obec adresa, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, katastrální pracoviště adresa a to až do darování těchto nemovitostí zástupci žalované dle smlouvy ze dne [datum] (žalovaná darovala dne [datum] svému zástupci (tituly před jménem [jméno] [příjmení]) nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba č. p [číslo], rodinný dům, postavená na pozemku parc. [číslo] ([list vlastnictví]) v k. ú. [část obce], obec adresa, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, katastrální pracoviště adresa. Zástupce žalované dar přijal. Na uvedených nemovitých věcech váznou věcná práva uvedená v čl. III. darovací smlouvy. Podpisy na darovací smlouvě jsou úředně ověřeny - zjištěno z darovací smlouvy ze dne [datum]).

4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci a toho, co učinili za shodná skutkový tvrzení, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 50 m2 v k.ú. [část obce], obec adresa, zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa (zjištěno z výpisu z Katastru nemovitostí k [datum]). Žalovaná byla v době, za něž je plnění žalobou požadováno, vlastnicí stavby [adresa], rodinný dům, umístěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec adresa, zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa (zjištěno z výpisu z Katastru nemovitostí k [datum]).

6. Část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (která je předmětem sporu), je ohraničena pevnou zdí (oplocením) k užívání společně s rodinným domem. Na předmětném pozemku se nachází zděné truhlíky se zelení a jsou zde umístěny popelnice a schodiště, přičemž součástí pozemku žalobce je spodní část schodiště (zjištěno z fotodokumentace týkající se pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] pořízené při místním šetření dne [datum]).

7. Výměru žalovanou užívaného pozemku ve vlastnictví žalobce se soudu nepodařilo zjistit formou měření na místě samém (viz místní šetření provedené dne [datum]), proto vyhověl návrhu žalobce na provedení důkazu znaleckým posudkem. Takto bylo zjištěno, že žalovaná dle závěru znalce prokazatelně užívá pozemky označené dle geometrického plánu parc. [číslo] o celkové výměře 39 m2 - znalec geometrickým plánem ze dne [datum] [číslo] pozemek parc. [číslo] rozdělil na 4 části dle způsobu užívání a zastavěnosti. První část, označená parc. [číslo] je zastavěna garáží, která je součástí budovy [adresa]. Druhá část, označená parc. [číslo] je zastavěna schodištěm, které je funkčně souvislé s budovou [adresa]. Třetí část, označená jako parc. [číslo] tvoří prostor okolo schodiště, který je ohraničen zdmi a ploty a není veřejně přístupný. Poslední (čtvrtá) část, označená parc. [číslo] představuje prostor před garáží, který navazuje na chodník a je veřejně přístupná (zjištěno ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum]).

8. Žalobce dne [datum] vyúčtoval žalované úhradu za faktické užívání části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] v celkové výměře 38 m2 a dlužnou částku vypočetl ve výši na [částka]. Tato se skládá z částky [částka] za období říjen až prosinec 2016, částky [částka] za období leden až prosinec 2017, částky [částka] za období leden až prosinec 2018 a částky [částka] za období leden až srpen 2019. Všechny částky jsou splatné dne [datum] (zjištěno z vyúčtování úhrady ze dne [datum] a výzvy zástupce žalobce ze dne [datum] vč. doručenky).

9. Maximální nájemné pro obec adresa činilo dle Výměru Ministerstva financí pro rok 2016, 2017 a 2018 částku částka za 1 m2 ročně a pro rok 2019 částku částka za 1 m2 ročně.

10. Dle názoru soudu žalovaná zůstala ve věci pasivně legitimována i poté, co se svým synem/svým zmocněncem v tomto sporu, uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky (viz citovaná listina), neboť dle obsahu této listiny je zřejmé, že postoupení se netýká žalované pohledávky žalobce, tedy pohledávky žalobce z titulu užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] žalovanou bez právního důvodu (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]).

11. Řízení o stejném nároku (za jiné období) uplatnil žalobce již žalobou ze dne [datum] tehdy uplatnil částku [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za roky 2013 a 2014 za užívání části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Věc byla vedena u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. [spisová značka] (zjištěno z žaloby ze dne datum ve věci [spisová značka]). Obvodní soud pro adresa částečným rozsudek ze dne datum, č. j. [číslo jednací], zamítl ve vztahu k 2. žalovanému (zde zástupce žalované) žalobu, aby 2. žalovaný zaplatil žalobci částku [částka] s příslušenstvím společně a nerozdílně s 1. žalovanou (zde žalovanou) a rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovaným. Předmětem řízení bylo mimo jiné vydání bezdůvodného obohacení za roky 2013 až 2015 vzniklého užíváním části pozemku žalobce žalovanými. Soud po tam provedeném dokazování dospěl k závěru, že 2. žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován, neboť v případě stavby stojící na cizím pozemku se na úkor vlastníka pozemku obohacuje vlastník stavby. Uzavřel tak, že pasivně legitimovaným subjektem ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení plynoucího z umístění stavby na cizím pozemku je zásadně vlastník této stavy a nikoli jakákoli jiná osoba, která se souhlasem vlastníka stavbu reálně užívá (zjištěno z částečného rozsudku [příjmení] [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Vůči žalované pak ve věci samé rozhodnuto nebylo, neboť řízení skončilo zastavením po uplynutí lhůty dle ust. § 111 odst. 4 zákona č. 99/1963Sb. občanského soudního řádu (dále jen „ o.s.ř.“).

12. V projednávané věci soud upustil od výslechu znalce, když znalecký posudek splňuje veškeré formální náležitosti, znalec své závěry řádně odůvodnil, tyto závěry jsou podloženy obsahem nálezu. Znalec se rovněž vypořádal se všemi mu uloženými úkoly a přihlédl ke všem podstatným skutečnostem, jeho závěry pak nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Žalobce k vypracovanému znaleckému posudku nevznesl řádné připomínky a žalovaný při jednání soudu výslovně uvedl, že pro účely tohoto řízení nemá proti znaleckému posudku žádné námitky. S ohledem na tuto skutečnost proto nebylo možné očekávat, že budou ze strany účastníků (či jejích zástupců) vznášeny dotazy k doplnění či objasnění znaleckého posudku. Tento postup je pak v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka, případně usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či ze dne [datum], sp. zn, spisová značka).

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně:

14. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

15. Podle § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

16. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

17. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle odst. 2 majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

18. Podle § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Podle odst. 2 bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

19. Podle § 648 o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Z provedeného dokazování zcela jednoznačně vyplynulo, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec adresa, jehož část žalovaná bez právního důvodu užívá, a tedy ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o.z. se bez spravedlivého důvodu na úkor žalobce obohatila a je povinna toto obohacení žalobci vydat. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena dle Výměru Ministerstva financí pro rok 2016, 2017 a 2018 a činí celkem částku částka.

22. Přestože bylo v řízení prokázáno, že celková plocha žalobcova pozemku, kterou žalovaná v uvedené době užívala činí celkem 39m2, vycházel soud z výměry, kterou uvedl žalobce v žalobě, protože se nejedná o věc, na níž dopadá ust. § 153 odst. 2 o.s.ř.

23. Žalovaná vznesla ohledně části uplatněného nároku, tj. za období od [datum] do [datum] námitku promlčení. Žalobce se zaplacení bezdůvodného obohacení domáhal za období od [datum] do [datum]. Žaloba byla u zdejšího soudu podána dne [datum], čímž došlo ve smyslu § 648 o. z. ke stavění promlčecí lhůty. Zákon rozlišuje promlčecí lhůtu subjektivní (tato obecně činí 3 roky) a objektivní (tato obecně činí 10 let). Objektivní promlčecí lhůta počíná ve smyslu § 619 odst. 1 o. z. běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Subjektivní promlčecí lhůta pak ve smyslu § 619 odst. 2 o.z. počíná běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba (zde žalobce) dozvěděl o okolnostech rozhodných pro počátek běhu lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl. V projednávané věci počala objektivní lhůta běžet dne [datum], neboť žalobce si byl vědom toho, že žalovaná užívá část pozemku v jeho vlastnictví (tou dobou již probíhalo u zdejšího soudu řízení sp. zn. [spisová značka], v němž se žalobce domáhal mimo jiné i po žalované bezdůvodného obohacení za jiné období). Z uvedeného tak vyplývá, že žalovanou vznesená námitka promlčení ve vztahu k požadovanému bezdůvodnému obohacení za období od [datum] do [datum] je důvodná a nárok žalobce je v tomto rozsahu promlčen.

24. Maximální nájemné pro obec adresa činilo dle Výměru Ministerstva financí pro rok 2016, 2017 a 2018 částku částka za 1 m2 ročně a pro rok 2019 částku částka za 1 m2 ročně. Výše uplatněného promlčeného nároku tak odpovídá částce částka, přičemž tato se sestává z částky částka (92 dní v roce 2016) a z částky částka (301 dní v roce 2017). V této části byla žaloba žalobce zamítnuta (viz výrok II.)

25. Žalobci naopak vznikl nárok z titulu bezdůvodného obohacení v částce [částka], sestávající se z částky [částka] (64 dní v roce 2017), částky [částka] (za rok 2018) a částky [částka] (243 dnů za rok 2019). V této části bylo žalobě vyhověno (viz výrok I.)

26. Soud se dále zabýval tím, zda je nárok žalobce splatný, resp. kdy splatnost nároku nastala. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonem stanovená splatnost pohledávek z těchto právních titulů (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či ze dne datum, sp. zn. spisová značka), proto je u nich zpravidla doba plnění vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.). Teprve učiněním výzvy k plnění se dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným a dlužník je povinen jej splnit prvního dne poté, kdy byl věřitelem o plnění požádán (pokud věřitel nestanoví lhůtu jinou). Z vyúčtování úhrady ze dne [datum], jakož i z předžalobní výzvy, má soud za prokázané, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě jejího dluhu s tím, že uvedené nároky jsou splatné ke dni [datum]. Lze proto uzavřít, že pohledávka žalobce za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení se stala splatnou a vzhledem k tomu že žalovaná svou povinnost nesplnila, ocitla se dnem [datum] dle ust. §1968 o.z. v prodlení.

27. Úrok z prodlení v zákonné výši žalobce požadoval od [datum] do zaplacení, žalobě bylo v části přiznaného nároku o jistinu, vyhověno i v požadavku o příslušenství, jehož výše byla stanovena v souladu s ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013Sb.

28. K protinávrhu žalované:

29. Žalovaná v rámci své obrany vznesla podáním ze dne [datum] protinávrh, jímž se po žalobci domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení), s odůvodněním, že je od roku 1999 vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] o výměře 220 m2, žalobce tento pozemek užívá jako veřejné prostranství, aniž by s žalovanou měl uzavřenou jakoukoliv smlouvu, proto na straně žalobce dochází k bezdůvodnému obohacení. Poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, ze které vyplývá, že soukromý vlastník veřejných prostranství má právo na vydání bezdůvodného obohacení, které obci vzniká tím, pokud prostřednictvím občanů tato veřejná prostranství užívá. Žalovaná zmínila, že mezi účastníky již více než 18 let probíhají jednání ohledně uzavření smlouvy o narovnání vzájemných nároků u titulu užívání pozemků, avšak bez úspěchu. Zároveň uvedla, že žalobce opakovaně vyzývala k úhradě bezdůvodného obohacení.

30. K vlastnímu pozemku žalovaná uvedla, že parcela [číslo] v k. ú. [část obce] byla oddělena z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem, který byl vypracován bez vědomí a souhlasu vlastníka pozemku na základě požadavku žalobce. Vzhledem k tomu, že k oddělení a zápisu do katastru nemovitostí došlo bez souhlasu a vědomí vlastníka pozemku, byly na tento pozemek přepsány i zátěže dosud zatěžující pozemek parc. [číslo]. Na předmětném pozemku je zařazen i vjezd do areálu v rozsahu asi 20 m2, přičemž žalobce na vjezdu vyznačil přechod pro chodce. Jiné zátěže předmětný pozemek nemá. Právo odpovídající věcnému břemeni vzniklo bezúplatně při koupi části areálu jejím synem/zmocněncem žalované společně s manžely [příjmení] v roce 1998 a určovalo způsob jízdy v obou částech areálu mezi vlastníky a žádným způsobem se nevztahuje k oddělené části [číslo] (viz vyjádření žalované podávaná v souvislosti s poučením soudem dle ust. §118a odst. 1,3 o.s.ř.).

31. Žalobce se k protinávrhu žalované vyjádřil tak, že s ním nesouhlasí a namítal jeho promlčení za období od [datum] do [datum]. Dále měl za to, že protinárok není dostatečně skutkově vymezen, když z něj není patrné, jakým způsobem žalovaná dospěla k závěru, že se na předmětném pozemku nachází veřejné prostranství. Z protinároku není rovněž zřejmé, co se na předmětném pozemku nachází, zda je tento zastavěn v celém rozsahu, jakož ani to, na základě, jakých skutečností žalovaná dovozuje, že je pasivně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení. Z výpisu z katastru nemovitostí pak vyplývá, že předmětný pozemek je zatížen věcnými břemeny chůze a jízdy, tudíž tento nepochybně slouží potřebám oprávněných osob. Z tohoto důvodu nemůže obstát závěr žalované, že předmětný pozemek je výlučně užíván žalobcem. Žalobce poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu, z níž dovozuje, že není pasivně legitimován. Navíc žalobce poukázal na to, že sama žalovaná potvrzuje, že předmětný pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] je zatížen věcným břemenem, na základě něhož je tento pozemek užíván třetími osobami. Lze pak předpokládat, že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu, jež představuje kompenzaci za užívaní pozemku. Žalovaná proto nemůže nárokovat bezdůvodné obohacení za užívání celého pozemku po žalobci, když je zřejmé, že tento pozemek neužívá.

32. K protinávrhu žalované soud provedl částečné dokazování, z něhož bylo zjištěno následující:

33. V době, za níž je nárok uplatněn – od [datum] do [datum] byla žalovaná mimo jiné vlastnicí pozemku parc. [číslo] o výměře 220 m2 v k. ú. [část obce], obec adresa, zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa. Uvedený pozemek je zatížen věcným břemenem přístupu, kontroly a oprav vodoměrů, vodovodního řádu a elektrických kabelů ve prospěch [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dále je pozemek zatížen věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch panujícího pozemku parc. [číslo] (zjištěno z výpisu z Katastru nemovitostí k [datum]).

34. Sám žalobce odpověděl dne [datum] na podání žalované ze dne [datum], jímž se žalovaná domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] za bezesmluvní užívání pozemku parc. [číslo] o výměře 220 m2 tak, že na tomto pozemku se nachází část komunikace [ulice], přičemž veškeré pozemky zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] jsou zatíženy zástavním právem smluvním ve vysoké finanční částce. Zabřemeněn byl tedy i pozemek, na němž se nachází stavba ve vlastnictví žalobce, která dosud nebyla majetkově vypořádána. Dále žalobce uvedl, že má zájem o majetkoprávní vypořádání tohoto pozemku formou jeho odkoupení (zjištěno z předžalobní upomínky k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum]). Žalobce jako vlastník komunikace postavené na části parcely [číslo] v k. ú. [část obce] (správně [část obce], poznámka soudu) požádal dne [datum] o oddělení části komunikace od původní parcely [číslo] která byla podle geometrického plánu označena jako parcela [číslo] v tomtéž katastrálním území. Záznam byl proveden dne [datum], ve sbírce listin se nenachází souhlas vlastníka parcely (žalované) s dělením pozemků (zjištěno ze sdělení Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa, ze dne [datum]).

35. Trakční stožáry, umístěné na pozemku parc. č [číslo] v k. ú. [část obce] jsou ve vlastnictví [anonymizována tři slova] [územní celek] a nepatří tedy do majetku žalobce (zjištěno z vyjádření Magistrátu hl. města Prahy ze dne [datum]). [ulice] část [obec a číslo] k dotazu žalované dne [datum] sdělila, že stavba komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] není vedena v evidenci majetku této městské části (vyjádření Městské části [obec a číslo] ze dne [datum]).

36. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] je zastavěn chodníkem a přístupovou komunikací k čerpací stanici, do areálu kancelářských budov a servisu. Přes komunikaci vede přechod pro chodce. Na pozemku se nacházejí 2 stožáry trakčního vedení a veřejného osvětlení a dále dopravní značky a trolej (zjištěno z fotodokumentace týkající se pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] pořízené při místním šetření dne [datum]).

37. Magistrát hl. města Prahy, odbor dopravních agend, dne [datum] k žádosti Magistrátu hl. města Prahy, odboru evidence, správy a využití majetek, sdělil, že místní komunikace I. třídy v k. ú. [část obce] (ulice [ulice]) na pozemku parc. [číslo] v tomtéž katastrálním území vznikla oddělením z pozemku parc. [číslo]. Tato komunikace byla v minulosti zařazena do kategorie místních komunikací II. třídy, ke změně došlo rozhodnutím Magistrátu hl. města Prahy ze dne [datum]. Na nově odděleném pozemku parc. [číslo] je tak umístěna část místní komunikace I. třídy, přičemž předmětná stavba po stránce stavebnětechnického vybavení plní účel jako stavba pro dopravu (zjištěno z vyjádření Magistrátu hl. města Prahy, odboru dopravních agend, ue dme [datum]).

38. Magistrát hl. města Prahy, odbor pozemních komunikací, oddělení silničního správního úřadu, k žádosti žalované dne [datum] sdělil, že tento odbor, jakožto příslušný silniční správní úřad pro komunikace I. třídy v [obec], řešil povolení zvláštního užívání a omezení obecného užívání místní komunikace v ulici [ulice] v [obec a číslo] v rámci stavby související s rekonstrukcí železniční trati. Zároveň stanovil přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích v rámci vydaných povolení zvláštního užívání a uzavírek místních komunikací. Dále uvedl, že stanovení dočasných zastávek [anonymizována dvě slova] je v rámci projektu řešeno se zástupci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek]. Před vydáním příslušného povolení zvláštního užívání a uzavírky místních komunikací se věc projednává s vlastníkem předmětné komunikace a nikoli s případným vlastníkem pozemku, na němž je komunikace umístěna. Krátkodobé umístění [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] ulici v [obec a číslo] bylo řešeno v souladu s platnou právní úpravou (zjištěno ze sdělení o umístnění dočasné autobusové zastávky ze dne [datum]).

39. Žalovaná darovala dne [datum] svému zástupci další nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] na němž stojí stavba [adresa] zapsaná na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], obec adresa, vše vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, katastrální pracoviště adresa. Zástupce žalované dar přijal. Na uvedených nemovitých věcech váznou věcná práva uvedená v čl. III. darovací smlouvy, mimo jiné věcné břemeno přístupu, kontroly a oprav vodoměrů, vodovodního řádu a elektrických kabelů ve prospěch oprávněných [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a také věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch pozemků parc. [číslo]. Podpisy na darovací smlouvě jsou úředně ověřeny (zjištěno z darovací smlouvy ze dne [datum]).

40. V průběhu řízení žalovaná navrhla důkaz smlouvou o věcném břemenu ze dne [datum], z té vyplynulo, že dne [datum] uzavřel zástupce žalované (tituly před jménem [jméno] [příjmení]) jako povinný z věcného břemene s manželi [příjmení] jako oprávněnými z věcného břemene mimo jiné smlouvu o věcném břemenu, na základě kterého, zástupce žalované zřídil manželům [příjmení] věcné břemeno práva chůze a práva jízdy po pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Dále bylo ujednáno, že věcné břemeno se zřizuje bezplatně a jeho hodnota činí [částka]. Je tedy zřejmé, že tento důkaz se předmětného sporu vůbec netýká (zjištěno ze smlouvy o věcném břemenu ze dne [datum]). 41. [příjmení] požadovaná žalobce (vypočtená dle cenových předpisů MF) je částkou nižší, než by byla tzv. cena obvyklá v místě a čase, neboť žalobce nechal vypracovat znalecký posudek z oboru ekonomika, jehož předmětem bylo stanovení výše bezdůvodného obohacení představující výši obvyklého nájemného části nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] ve vlastnictví žalované (konkrétně pozemku parc. [číslo]) za období od ledna 2014 do prosince 2015. Znalec výši obvyklého nájemného stanovil, s ohledem na specificitu nemovité věci (jedná o pozemek komunikace), na základě metody odvození výše nájemného z celkové hodnoty nemovité věci. Znalec dospěl ve znaleckém posudku k závěru, že hodnota pozemku je [částka], podíl nájemného činí [anonymizováno], z čehož dospěl k závěru, že výše nájemného předmětného pozemku jak v roce 2014, tak i v roce 2015 činila [částka]. Za uvedené období tak výše bezdůvodného obohacení činila [částka]. Znalecký posudek byl vypracován pro účely řízení u Obvodního soudu pro adresa sp. zn. [spisová značka] (zjištěno ze znaleckého posudku [číslo] 2019 ze dne [datum]).

42. Při právním posuzování nároku žalované, uplatněného formou protinávrhu, postupoval soud dle následujících ustanovení občanského zákoníku:

43. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

44. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

45. Pokud jde o obranu žalované a její protinávrh ve výši částka s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] žalobcem, lze uvést, že žalovaná nárok uplatnila za období od [datum] do [datum], částka za toto období činí [částka], z čehož částku [částka] započetla proti nároku žalobce. Žalovaná tento svůj nárok uplatnila dne [datum].

46. Ve věci proběhla řada jednání, přičemž žalovaná byla v jejich průběhu opakovaně poučována dle ust. §118a odst. 1,3 o.s.ř. Ani přes tato poučení ovšem žalovaná nepředložila žádný důkaz, z něhož by vyplývalo, že žalobce (jakožto vlastník komunikace) užívá (bez právního důvodu) celý pozemek parc. [číslo] o výměře 220 m2 v k. ú. [část obce]. Naopak bylo prokázáno, že předmětný pozemek je zatížen věcnými břemeny ve prospěch třetích osob. Poměr užívání předmětného pozemku z věcného břemene a z titulu bezdůvodného obohacení již ale vyjasněn nebyl, a to přesto, že řízení o tomto nároku probíhalo s ohledem na postoje žalované v průběhu řízení poměrně dlouhou dobu. Je tak zřejmé, že k zodpovězení této otázky (specifikace nároku, provedení navržených důkazů), by bylo zapotřebí provádět další rozsáhlé dokazování, a to včetně prokazování a posouzení žalobcem namítaného promlčení, které žalovaná odmítla akceptovat s vyjádřením, že vzhledem ke všem okolnostem se žalobkyně bezdůvodně obohacovala úmyslně.

47. Za situace, kdy existence a výše pohledávky žalobce již byla prokázána, by takový postup (další rozsáhlé dokazování ohledně protinároku žalované) vedl k neúměrnému prodloužení tohoto řízení. Lze tedy uzavřít, že uplatněný protinárok žalované představuje tzv. pohledávku nejistou či neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z., tudíž tato je nezpůsobilá nejen k (částečnému) započtení na pohledávku žalobce, ale také k jejímu uplatnění jako protinároku v tomto řízení.

48. Na tomto závěru ničeho nemění ani to, že nárok žalované vychází ze shodného titulu (užívání pozemku bez právního důvodu) jako nárok žalobce, neboť to je pro závěr o nejistotě pohledávky žalované nerozhodné, stejně jako to, že žalovaná protinárok uplatnila hned na počátku tohoto řízení (to naopak nasvědčuje tomu, že protinárok žalované je sporný).

49. Výkladem § 1987 odst. 2 o. z. se opakovaně zabýval Nejvyšší soudu. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dovodil, že smyslem § 1987 odst. 2 o. z. je zejména ochrana věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Dále dodal, že„ lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98, věty druhé, o. s. ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost.“. Tyto závěry Nejvyšší soud dále rozvedl v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 37/2021 civ.), kde dovodil, že„ nejistou nebo neurčitou ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. je (zásadně) pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky, tj. místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Aktivně započítávaná pohledávka tedy nebude jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. zpravidla tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. Za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Současně dovolací soud poukázal na to, že výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami. Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Pro posouzení, zda jednostranné započtení odporuje § 1987 odst. 2 o. z., jsou přitom rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávky) účinné (zpravidla k okamžiku, kdy projev vůle dlužníka pasivní pohledávky dojde věřiteli).“. Tyto závěry jsou pak bez jakýchkoli výhrad respektovány i řadě dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či ze dne datum, sp. zn. spisová značka, případně usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka). 50. [příjmení] žalované, stejně jako její nárok na zaplacení částky částka s příslušenstvím, proto není důvodná.

51. O náhradě nákladů řízení o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalované v rozsahu 36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k úhradě, sepis žaloby, podání z [datum], účast u ústních jednání ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast u místního šetření dne [datum]) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady žalobce jsou dále tvořeny zaplacenou zálohou na znalecký posudek ve výši [částka] Náklady řízení tak činí částka, z níž byl žalobci přiznán nárok na zaplacení nákladů řízení ve výši [částka].

52. O náhradě nákladů řízení o protinávrhu žalované na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v tomto řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, podání z [datum], podání z [datum] ve znění doplnění z [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

53. Soud dále rozhodl o nákladech řízení státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení o žalobě žalobce. Tyto náklady vznikly podepsanému soudu zaplacením znalečného znalci [celé jméno znalce] za znalecký posudek z oboru geodézie-kartografie. Znalci bylo vyplaceno znalečné ve výši [částka]. Soud tak uložil žalobci povinnost zaplatit České republice částku [částka], přičemž přihlédl k tomu, že žalobce zaplatil zálohu na vypracování posudku ve výši [částka], žalované uložil povinnost zaplatit částku [částka]. Při rozhodování o povinnosti účastníků nahradit České republice náklady řízení ve výši [částka] tak soud přihlédl k poměru úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení.

54. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť v případě žádného z účastníků neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci k rukám jeho zástupce rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí ve výroku I. a IV. tohoto rozsudku v uvedené lhůtě, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo návrhem na exekuci. Nesplní-li účastníci povinnosti uložené jim ve výroku V. a VI. tohoto rozsudku v uvedené lhůtě, může se stát domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo návrhem na exekuci.