Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

47 C 184/2025

č. j. 47 C 184/2025-152

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-27 · ECLI:CZ:OSPH04:2025:47.C.184.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, protože poskytovatel neprokázal, že zkontroloval úvěruschopnost spotřebitele. Soud se opřel o § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 občanského zákoníku, který zakazuje smlouvy v rozporu s dobrými mravami. Částka poskytnutá žalovanému byla považována za bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 2 o.z. a soud ji přiznal jako nárok k náhradě. Náhrada nákladů řízení žalobkyni nebyla přiznána, protože žalovaný má zvláštní zřetele hodné finanční poměry.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.

II. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který měl být uhrazen spolu s dohodnutým úrokem v měsíčních splátkách po částka, splatných vždy do 15. dne v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne datum, žalobkyně proto prohlásila úvěr za splatný dopisem ze dne datum. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši částka.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že považuje předmětnou smlouvu za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, poukázal na to, že sjednaný úrok z úvěru činil 20 % měsíčně, tj. 240 % ročně. Žalovaný potvrdil, že na základě předmětné smlouvy mu byla vyplacena částka částka.

3. Soud ve věci postupoval dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel při tom z obsahu spisu. Žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaný svoji neúčast omluvil ze zdravotních důvodů. Soud nevyhověl jeho žádosti o odročení ústního jednání, neboť z předložené lékařské zprávy bylo zjištěno, že jeho pracovní neschopnost trvala pouze do datum.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru z datum, posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, předsmluvní informace, okamžitá příchozí platba z datum, bezhotovostní platba z datum, upomínky, dopis z datum) učinil soud tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením:

5. Účastníci dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru dle ust. § 1810 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon“), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, tato částka byla žalovanému vyplacena. Úrok byl sjednán ve výši 20 % měsíčně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem, tj. celkovou částku částka, uhradit ve splátkách po částka splatných vždy k 15. dni v měsíci, úvěr měl být uhrazen do datum. Žalovaný neuhradil splátku splatnou datum, žalobkyně proto úvěr prohlásila za splatný dopisem z datum a vyzvala žalovaného k úhradě částky částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka ve lhůtě do datum.

6. Žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel, žalovaný byl v postavení spotřebitele, smlouvu je tedy třeba posoudit dle ust. § 2395 o.z. a zároveň podle ust. § 1810 a násl. o.z. a podle zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně tedy byl povinna dle ust. § 86 odst. 1 zákona před uzavřením smlouvy posoudit spotřebitelovu schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, v případě nezbytnosti též nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Předloženými listinnými doklady není podle názoru soudu prokázáno, že takové šetření bylo provedeno a že tak právní předchůdce žalobkyně dostál povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení, nevyplývá z nich, zda si žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, případně zda byla prověřena prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací.

7. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

8. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES (dále též „Směrnice“) v čl. 8 uvádí, že je důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele, a zajistil tak důvěru spotřebitelů. V čl. 23 uvádí, že v zájmu zajištění náležité úrovně ochrany spotřebitele a bez nadměrného zatížení věřitele nebo případně zprostředkovatele úvěru je vhodné omezit požadavky na předsmluvní informace podle této směrnice s přihlédnutím ke zvláštní povaze těchto smluv.

9. Soud je povinen zkoumat porušení předsmluvní povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele zmoci úřední a nikoliv pouze k námitce spotřebitele. Soud na danou věc tak aplikoval shora uvedené články Směrnice. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, jakým způsobem byla zjišťována úvěruschopnost žalovaného při sjednávání úvěru, soud posoudil předmětnou smlouvu uzavřenou účastníky jako absolutně neplatnou. Důvod neplatnosti soud spatřuje i v nepřiměřené výši sjednaného úroku z úvěru, a to ve výši 240% ročně, smlouva je tak neplatná pro rozpor s dobrými mravy (ust. § 580 odst. 1 o.z.) Plnění poskytnuté žalovanému proto posoudil nikoli jako plnění poskytnuté na základě smlouvy o úvěru dle ust. 2395 o.z., ale jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o.z., podle kterého bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch mimo jiné plněním bez právního důvodu. adresa 000 Kč byla žalovanému poskytnuta bez právního důvodu, žalovaný pak v řízení netvrdil ani neprokázal, že by tuto částku zcela či částečně žalobkyni hradil Nárok žalobkyně tak soud shledal důvodným, včetně zákonného úroku z prodlení od datum, neboť dopisem žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení této částky ve lhůtě do datum.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. 150 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, soud však dospěl k závěru, že u žalovaného jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, pro které soud nemusí náhradu nákladů řízení vzniklých žalobkyni přiznat. Soud přihlédl k tvrzeným finančním poměrům žalovaného zjištěného při uzavření smlouvy (měsíční příjem částka, finanční závazky částka měsíčně, náklady domácnosti částka měsíčně). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.