47 C 33/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno jméno, LL.M.,Ph.D. sídlem Národní číslo, PSČ obec a číslo proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný číslo žalovaný číslo jsou povinni vyklidit a vyklizený předat žalobcům byt nacházející se v 5. patře (6. nadzemní podlaží), číslo o celkové výměře, včetně venkovní terasy 31,84 m2, bytového domu na adrese adresa žalovaného, který je součástí pozemku parc. číslo obec Praha, k. ú. část obce, zapsaného na listu vlastnictví číslo katastru nemovitostí vedeného katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. jméno jméno, LL.M., Ph.D.

1. Žalobou podanou k soudu dne datum domáhali se žalobci rozhodnutí, jímž by soud určil žalovaným povinnost vyklidit byt číslo nacházející se v 5. patře (v 6. nadzemním podlaží) o celkové ploše včetně venkovní terasy 31,84m2, bytového domu na adrese ulice a číslo v obec a číslo – část obce, který je součástí pozemku parc. číslo obec Praha, k.ú. část obce, zapsaného na listu vlastnictví číslo katastru nemovitostí vedeného katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha Lhůtu pro vyklizení navrhovali žalobci stanovit v délce patnácti dnů od právní moci rozsudku.

2. V žalobě žalobci tvrdili, že jako manželé jsou spoluvlastníky budovy, v níž se předmětný byt nachází. Žalovaný číslo byl nájemcem tohoto bytu, jeho nájem skončil dnem datum, a to uplynutím výpovědní doby. Po skončení nájmu žalovaný číslo byt nevyklidil ani po dodatečné výzvě žalobců, a proto se žalobci obrátili se svým návrhem na soud.

3. Žalovaný číslo předmětný byt užívá bez právního důvodu, jeho bydlení v domě je problematické, neboť svých chováním ruší ostatní obyvatele bytu, ve společných prostorech shromažďuje věci a vlivem manipulace s nimi dochází k poškozování stěn chodby. Navíc žalovaný číslo svým nezodpovědných přístupem zapříčinil unik vody v bytě a následné vytopení bytu o patro níže. Událost si vyžádala zásah Policie ČR a násilné úřední otevření bytu.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí. Předně namítal, že ještě před doručením výpovědi z nájmu bytu uzavřel manželství s paní jméno příjmení, datum narození, o čemž též ještě před doručením výpovědi žalobce informoval. Žalobci však nevydali manželce nájemní smlouvu a později popřeli sám fakt, že o sňatku žalovaného byli informováni. Dále žalovaný číslo namítal, že dům není řádně udržován, výtah v domě je nespolehlivý, často se zesekne, což neblaze působí na psychiku manželky, která proto odmítla v domě bydlet. Dále žalovaný číslo namítal, že v bytech nejsou instalovány měřiče tepla.

5. Shora uvedené skutečnosti pak žalovaného číslo vedly k rozhodnutí dočasně se přestěhovat do bytu manželky, zde pak vyčkat do doby, než žalobci odstraní vytýkané nedostatky (vydat nájemní smlouvu manželce, opravit výtah a nainstalovat měřiče tepla).

6. Vzhledem k potřebě bydlení, která vyvstala u vzdáleného příbuzného manželky žalovaného číslo umožnil žalovaný číslo dočasné bydlení rodinnému příslušníkovi, a sice žalovanému číslo který v bytě žije do současné doby.

7. Žalovaný číslo se k žalobě věcně nevyjádřil, k nařízeným jednáním se nedostavil. Ve svém sdělení soudu ze dne datum – čestné prohlášení, které soudu předložil žalovaný číslo soudu sdělil, že v bytě bydlí pouze proto, že jej o to požádala teta, která má panickou hrůzu z havarijního stavu výtahu, který neustále nejezdí. Dále žalovaný číslo potvrdil, že byl v bytě osloven dvěma lidmi s dotazem, co v bytě dělá, s odpovědí, že je u tety a pana celé jméno žalovaného se osoby spokojily a odešly. Žalovaný číslo dále soudu sdělil, že se nedostaví k soudu, protože většinu času pracuje mimo Prahu a nelze se uvolnit.

8. Žalovaný číslo byl opakovaně poučen dle ust. §30 zákona č. 99/1963Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaný výslovně uvedl, že v řízení se chce hájit sám a že předpokládá, že se ubrání.

9. Žalovaný číslo zmeškal prvé jednání, které se v dané věci konalo, k jednání byl řádně a včas předvolán s poučením o možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalobci při prvém jednání navrhli, aby soud ve vztahu k žalovanému číslo rozsudkem pro zmeškání rozhodl a žalobě vůči žalovanému číslo tímto způsobem bez dokazování vyhověl. Návrhu žalobců soud nevyhověl s ohledem na povahu uplatněného nároku a též na skutečnost, že žalovaný číslo se ve sporu žalobě bránil.

10. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci jsou spoluvlastníky domu (SJM), specifikovaného v žalobě, v němž se nachází byt číslo jehož dispozice a poloha v domě byla též správně popsána žalobci v žalobě (navíc prokázáno výpisem z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro hl.m. část Prahy, na list vlastnictví pro katastrální uzemí, obec Praha, dohoda o nájmu bytu ze dne datum, evidenční list pro výpočet nájemného, technická zpráva datum). Dále se účastníci shodli v tom, že nájem bytu byl mezi nimi sjednán na dobu neurčitou a že od vzniku nájmu až do doby, kdy byl nájem ze strany žalobců vypovězen, byl v předmětném bytě ohlášen pouze jeden příslušník domácnosti (navíc souhlasná vyjádření účastníků a evidenční list pro výpočet nájemného). Stejně bylo nesporné, že předmětný byt se souhlasem žalovaného číslo užívá žalovaný číslo.

11. Žalobci a žalovaný číslo se dále shodli v tom, že dne datum zapříčinil žalovaný číslo svým nezodpovědných přístupem unik vody v bytě a následné vytopení bytu o patro níže. Událost si vyžádala zásah Policie ČR a násilné úřední otevření bytu (navíc prokázáno úředním záznamem Policie ČR OŘ policie obec IV, čj. KRPA číslo rok číslo ze dne datum). V této souvislosti byla policií též pořízena fotodokumentace interiéru bytu, svědčící o nevhodnosti chování uživatelů bytu.

12. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalovanému číslo byla doručena výpověď z nájmu předmětného bytu ze dne datum, neboť ji žalovaný dne datum osobně převzal (navíc prokázáno listinou ze dne datum adresovanou žalovanému číslo obsahující výpověď z nájmu, vč. podpisu žalovaného číslo potvrzujícího její převzetí).

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:

14. Žalovaný číslo vstoupil dne datum do manželství se svědkyní jméno příjmení datum narození (viz výpis z CEO – o žalovaném číslo výpověď svědkyně jméno příjmení). V řízení nebylo prokázáno, že by tuto změnu osobního stavu žalovaný, anebo jeho manželka pronajímatelům bezodkladně oznámili (tvrzení žalovaného číslo nebylo věrohodně podpořeno žádným důkazem, když výpověď svědkyně jméno příjmení - manželky, oznámení sňatku potvrzující v měsíci červnu rok, není pro soud akceptovatelné s ohledem na to, že svědkyně nebyla při oznámení přítomna a informaci má zprostředkovanou právě od žalovaného číslo).

15. Žalovaný číslo pobírá pravidelně (a to i po uzavření manželství) podporu na bydlení, jež je vázána právě k předmětnému bytu a za tím účelem žádá žalobce – pronajímatele bytu, pravidelně čtvrtletně o vydání potvrzení o výši nájemného (viz sdělení žalovaného číslo výpověď svědkyně jméno příjmení a jméno příjmení). Pro účely získání uvedené sociální dávky žalovaný a svědkyně příjmení svůj sňatek neuváděli, protože každý z nich je hlášen k trvalému pobytu na jiné adrese a svědkyně příjmení o žádné sociální dávky nepožádala (viz výpověď svědkyně jméno příjmení). Manželé celé jméno žalovaného a jméno příjmení nikdy v předmětném bytě společně nebydleli (viz výpověď svědkyně jméno příjmení, ale též svědkyně příjmení, která uvedla, že ji vadí, že byt není opatřen měřiči tepla, výtah, že je v nevyhovujícím technickém stavu atd., a dále vyjádření žalovaného číslo že manželka se do bytu nenastěhovala, protože neměla nájemní smlouvu).

16. Žalovaný číslo se stal jediným nájemcem bytu v roce 2005, kdy uzavřel s žalobci smlouvu, kterou od žalobců převzal k užívání předmětný byt za sjednané nájemné, právní poměr byl dohodnut na dobu neurčitou s tím, že žalovaný číslo se zavázal, že právo nájmu bytu bude vykonávat tak, aby nerušil ostatní nájemce v domě, aby opravil závady, které on sám, anebo osoby spolužijící způsobí, dále že do deseti dnů nahlásí změny počtu osob v domácnosti a konečně že podnájem bytu či jeho části, provede pouze se souhlasem pronajímatelů. Dále se žalovaný zavázal po skončení nájmu byt vyklidit a vyklizený odevzdat pronajímatelům se vším vybavením a zařízením ve stavu v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. O předání a převzetí bytu pak že bude sepsán zvláštní protokol (viz smlouva o nájmu bytu ze dne datum vč. evidenčního listu).

17. Žalovaný číslo nepopíral, že o bydlení žalovaného číslo v předmětném bytě žalobce neinformoval a nežádal o jejich souhlas, což odůvodnil svým přesvědčením, že takovou povinnost nemá v případě, že se jedná o rodinného příslušníka. Dále nebylo prokázáno, že by žalovaný číslo byl kdykoli před opuštěním bytu žalovaným číslo příslušníkem jeho domácnosti (z výpovědi žalovaného číslo plyne, že byt přenechal příbuznému manželky po té, co se manželka odmítla do bytu nastěhovat a sám dočasně začal bydlet v bytě manželky). Obdobným způsobem také žalovaný číslo reagoval na výpověď žalobců a jejich následnou výzvu k vyklizení bytu (viz dopis žalovaného číslo ze dne datum a datum, v obou případech podepsaný pouze žalovaným číslo nikoli již svědkyní jméno příjmení). Před nastěhováním do bytu žalovaného číslo nebydlel žalovaný číslo ani u svědkyně příjmení, nýbrž u své přítelkyně a matky jeho dcery v obec – část obce.

18. V souvislosti s řešením bydlení manželů příjmení, tedy bydlením žalovaného číslo u manželky paní jméno příjmení, si žalovaný z předmětného bytu vystěhoval veškeré osobní věci, tedy kromě oblečení též běžné soukromé věci, jako např. rodinné fotografie, prodal svoje kolo a byt žalovanému číslo zanechal prostý svých věcí, pouze se zařízením - nábytkem a běžným vybavením kuchyně (viz výpověď svědkyně příjmení). Žalovaný číslo předmětný byt vyklízel, tedy likvidoval i nábytek žalovaného číslo konkrétně bylo prokázáno stěhování postele a křesel, které byly následně nevhodně odloženy ve společných částech domu, konkrétně na chodbě před bytem a v mezipatře (viz předložená fotodokumentace a výpověď svědkyně jméno příjmení, vystěhovaný nábytek zachycený na fotografiích koneckonců jako svůj potvrdil i žalovaný číslo).

19. Žalovaný číslo předmětný byt užívá za úplatu, kterou s žalovaným číslo dohodl ve výši částka měsíčně, platby žalovaný číslo platí pravidelně každý měsíc, pouze občas se opozdí (viz výpověď svědkyně jméno příjmení).

20. Nevhodné chování žalovaného číslo v domě žalobců bylo prokázáno i v období vedení řízení v této věci, kdy žalobci předložili fotografie zachycující zapíchnutý nůž ve vchodových dveřích do předmětného bytu.

21. K výpovědi z nájmu bytu 22. Žalobci nájem předmětného bytu vypověděli písemnou formou, dopisem ze dne datum, který žalovaný číslo osobně převzal dne datum. Listina adresovaná žalovanému číslo obsahuje sdělení o zjištění pronajímatelů ze dne datum, tj. že žalovaný číslo – nájemce, v předmětném bytě nebydlí a že byt byl přenechán k užívání jiné osobě – žalovanému číslo bez souhlasu pronajímatelů. Dále je touto listinou žalovanému číslo vytýkáno, že porušuje svůj závazek neobtěžovat ostatní obyvatele v domě, neboť na chodbě se nachází nábytek, který dříve byl umístěn v bytě žalovaného, z bytu je v pozdních nočních hodinách a v době nočního klidu slyšet hlasitá hudba a dále, že ve společných prostorách domu zůstávají pohozené elektrokoloběžky. Všechny uvedené výtky pak žalobci zhodnotili jako hrubé porušení povinností nájemce a s odkazem na ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o.z., žalobci nájem vypověděli. Stejnou listinou byl žalovaný číslo též poučen o počátku běhu výpovědní doby, dále o možnosti podat námitky a konečně o možnosti žalovaného číslo požádat ve lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi soud o přezkum oprávněnosti výpovědi.

23. Nebylo zjištěno, že by žalovaný číslo podal proti dané výpovědi námitky a stejně tak nebylo zjištěno, že by žalovaný číslo podal proti žalobcům žalobu pro nesouhlas s podanou výpovědí z nájmu (sám žalovaný číslo takové skutečnosti ani netvrdil). Pokud jde o dopis žalovaného číslo ze dne datum, nelze dle obsahu tuto listinu považovat za námitky proti výpovědi, neboť obsahuje pocity a důvody osob jiných, než žalovaného číslo tedy pro dané právní jednání žalobců bez významu.

24. Před podáním žaloby v této věci žalobci žalovaného číslo i žalovaného číslo vyzvali výzvou ze dne datum k vyklizení bytu, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že výzvě žalobců až do rozhodnutí v této věci vyhověno nebylo.

25. Zjištěný skutkový stav soud po stránce právní posoudil takto:

26. Dle ust §685 odst.1 a §686 odst.1 zákona č. 40/1964Sb. občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 se žalovaný číslo stal dne datum nájemcem v žalobě popsaného bytu. Smlouva byla uzavřena písemně a svým obsahem naplňuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. 27. příjmení vedený mezi účastníky je nadále posuzován ve smyslu ust. §3074 odst.1 zákona č. 89/2012Sb. občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“), aktuální právní úpravy.

28. Žalobci formou písemné výpovědi ze dne datum ukončili nájem bytu žalovaným číslo; toto právní jednání adresované žalovanému číslo splňuje náležitosti dle ust. § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, 2, §2288 odst. 1 písm. a) o.z., tedy písemně vylíčili skutky, ve který spatřují výpovědní důvod, který pro ukončení nájmu využili (konkr. podle ust. § číslo odst. 1 písm. a) o.z může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu).

29. Žalovanému číslo se dále dostalo poučení o možnosti dané výpovědi se bránit u soudu ve lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi, popř. formou námitek u žalobců, tak jak je stanoveno v ust. § 2286 odst. 1 o.z., konečně byl žalovaný číslo řádně poučen i o běhu výpovědní doby (§ 2286 odst. 1 věta druhá o.z.). Takto byla výpověď také žalovanému číslo doručena dne datum. Výpověď z nájmu bytu tedy splňuje formální náležitosti zákonem pro toto právní jednání stanovené.

30. Výpovědní lhůta uplynula dnem datum, příslušná žaloba k soudu podána nebyla, lze tedy uzavřít, že nájem předmětného bytu žalovaným číslo skončil dne datum a žalovanému číslo vznikly povinnosti plynoucí z ust. §2225 odst. 1 o.z., tedy byt vyklidit a žalobcům předat. Tuto povinnost však žalovaný číslo přes další výzvu žalobců nesplnil, a proto se žalobci svého práva důvodně domáhají u soudu.

31. Pro úplnost soud ještě dodává, že naplnění uplatněných výpovědních důvodů není předmětem tohoto řízení, proto v tomto smyslu provedené důkazy již nehodnotil.

32. Dle názoru soudu v daném případě, i přes uzavření manželství žalovaným číslo se svědkyní jméno příjmení, nevzniklo k předmětnému bytu právo společného nájmu manžely.

33. Podle ust. § 743 odst. 1 o.z., mají manželé obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost.

34. Podle ust. § 690 o.z., každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

35. Podle ust. § 687 odst. 2 o.z., jsou si manželé navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

36. Podle ust. § 745 odst. 1 o.z., je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se ustanovení odstavce 1 nepoužije, ujednají-li si manželé něco jiného.

37. Vůle žalovaného číslo svědkyně jméno příjmení založit své obydlí v předmětném bytě nebyla žádným důkazem prokázána. Oba sice tuto skutečnost tvrdili, ovšem z hodnocení všech provedených důkazů takový závěr nelze učinit. Oba manželé se rozhodli vést rodinnou domácnost v bytě svědkyně příjmení a do této domácnosti si žalovaný číslo odstěhoval všechny svoje osobní věci. Proti tvrzené dočasnosti bydlení dále svědčí i faktické chování žalovaného číslo v předmětném bytě, který zbylé zařízení bytu likviduje, nevhodně skladuje před bytem a následně odváží.

38. V této souvislosti lze dále poukázat na výpověď svědkyně příjmení, která přes tvrzenou žádost a očekávání vydání nové (společné) nájemní smlouvy od žalobců, pro účely poskytovaných dávek státní sociální podpory žalovanému číslo – příspěvek na bydlení, poukazovala na rozdílná trvalá bydliště obou manželů a tvrdila, že ona o dávky nežádá, a přestože je bez zaměstnání a hlášená na úřadu práce, žádné dávky státní sociální podpory nechce.

39. Lze tedy uzavřít, že žalovaný číslo svědkyně příjmení založili rodinnou domácnost v bytě, jež do uzavření jejich manželství užívala svědkyně příjmení a tento byt je tedy jejich společným obydlím (§ 743 odst. 1 o.z.), pro které platí zásady stanovené v ust. § 690 a §687 odst. 2 o.z. Vzhledem k tomu, že obydlím manželů se stal byt svědkyně příjmení a nikdy se jím nestal předmětný byt, lze uzavřít, že předpoklady upravené v ust. §745 odst. 1 o.z., v daném případě naplněny nebyly a právo společného nájmu manžely nevzniklo.

40. Nad rámec výše uvedeného soud ještě doplňuje, že z provedeného dokazování plyne, že žalovaný číslo uzavření manželství se svědkyní příjmení bezodkladně neohlásil, v bytě nebyla nahlášena změna počtu příslušníků domácnosti a bez souhlasu žalobců žalovaný číslo umožnil bydlení třetí osobě. Žalobci neměli reálnou samostatnou možnost vstup žalovaného číslo do manželství zjistit; z důkazů plyne, že poprvé byl sňatek žalovaného ve vztahu k žalobcům zmíněn v jeho dopisu ze dne datum, tj. po doručení výpovědi žalovanému číslo v textu, že manželka se v domě bojí jezdit výtahem; ani tehdy tedy žalovaný žalobcům nesdělil, že vstoupil do manželství, neoznačil přesně osobu manželky a neohlásil dalšího příslušníka domácnosti pro účely stanovení nové výše záloh na služby s nájmem poskytované.

41. Pokud tedy žalovaný číslo poukazuje na to, že k bytu vznikem manželství vzniklo právo společného nájmu manžely a že žalobci tuto skutečnost nerespektují, jedná se dle názoru soudu o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§8 o.z.).

42. Ve světle těchto okolnosti by soud i pro případ vzniku společného nájmu manžely, obraně žalovaných nevyhověl, a sice s odkazem na ust. § 6 odst. 2 o.z., podle kterého, nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

43. K žalovanému číslo lze uvést, že v průběhu dokazování nebyl zjištěn žádný právní titul, který by tohoto žalovaného po skončení nájmu žalovaným číslo opravňoval předmětný byt užívat. Pokud žalovaný číslo druhému žalovanému byt k užívání přenechal na základě vzájemné dohody, končí sjednaná lhůta nejpozději ukončením nájmu bytu, tedy dnem datum (§ 2215 odst. 3 o.z.).

44. Soud tedy dospěl k závěru, že oba žalovaní byt užívají bez právního důvodu a žalobci se důvodně domáhají jeho vyklizení; žalobě žalobců v plném rozsahu vyhověl.

45. V průběhu dokazování provedl soud i jiné, než výslovně hodnocené důkazy, např. protokol o odborné zkoušce elektrického výtahu, tento důkaz se posléze soudu jeví nevýznamným pro posouzení žalobního nároku.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, již byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za zastupování dvou účastníků, sestávající z částky 2 500 Kč za každého účastníka, snížené o 20% dle ust. § 12 odst. 4 a.t., tj. z částky celkem částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby, účast u ústních jednání ve dnech datum, datum a datum) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.