47 C 33/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno jméno , LL.M.,Ph.D. sídlem Národní číslo , PSČ obec a číslo proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný [číslo] žalovaný [číslo] jsou povinni vyklidit a vyklizený předat žalobcům byt nacházející se v 5. patře (6. nadzemní podlaží), [číslo] o celkové výměře, včetně venkovní terasy 31,84 m2, bytového domu na adrese [adresa žalovaného], který je součástí pozemku parc. [číslo] obec Praha, k. ú. [část obce], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí vedeného katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [jméno], LL.M., Ph.D.

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhali se žalobci rozhodnutí, jímž by soud určil žalovaným povinnost vyklidit byt [číslo] nacházející se v 5. patře (v 6. nadzemním podlaží) o celkové ploše včetně venkovní terasy 31,84m2, bytového domu na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo] – [část obce], který je součástí pozemku parc. [číslo] obec Praha, k.ú. [část obce], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí vedeného katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha Lhůtu pro vyklizení navrhovali žalobci stanovit v délce patnácti dnů od právní moci rozsudku.

2. V žalobě žalobci tvrdili, že jako manželé jsou spoluvlastníky budovy, v níž se předmětný byt nachází. Žalovaný [číslo] byl nájemcem tohoto bytu, jeho nájem skončil dnem [datum], a to uplynutím výpovědní doby. Po skončení nájmu žalovaný [číslo] byt nevyklidil ani po dodatečné výzvě žalobců, a proto se žalobci obrátili se svým návrhem na soud.

3. Žalovaný [číslo] předmětný byt užívá bez právního důvodu, jeho bydlení v domě je problematické, neboť svých chováním ruší ostatní obyvatele bytu, ve společných prostorech shromažďuje věci a vlivem manipulace s nimi dochází k poškozování stěn chodby. Navíc žalovaný [číslo] svým nezodpovědných přístupem zapříčinil unik vody v bytě a následné vytopení bytu o patro níže. Událost si vyžádala zásah Policie ČR a násilné úřední otevření bytu.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí. Předně namítal, že ještě před doručením výpovědi z nájmu bytu uzavřel manželství s paní [jméno] [příjmení], [datum narození], o čemž též ještě před doručením výpovědi žalobce informoval. Žalobci však nevydali manželce nájemní smlouvu a později popřeli sám fakt, že o sňatku žalovaného byli informováni. Dále žalovaný [číslo] namítal, že dům není řádně udržován, výtah v domě je nespolehlivý, často se zesekne, což neblaze působí na psychiku manželky, která proto odmítla v domě bydlet. Dále žalovaný [číslo] namítal, že v bytech nejsou instalovány měřiče tepla.

5. Shora uvedené skutečnosti pak žalovaného [číslo] vedly k rozhodnutí dočasně se přestěhovat do bytu manželky, zde pak vyčkat do doby, než žalobci odstraní vytýkané nedostatky (vydat nájemní smlouvu manželce, opravit výtah a nainstalovat měřiče tepla).

6. Vzhledem k potřebě bydlení, která vyvstala u vzdáleného příbuzného manželky žalovaného [číslo] umožnil žalovaný [číslo] dočasné bydlení rodinnému příslušníkovi, a sice žalovanému [číslo] který v bytě žije do současné doby.

7. Žalovaný [číslo] se k žalobě věcně nevyjádřil, k nařízeným jednáním se nedostavil. Ve svém sdělení soudu ze dne [datum] – čestné prohlášení, které soudu předložil žalovaný [číslo] soudu sdělil, že v bytě bydlí pouze proto, že jej o to požádala teta, která má panickou hrůzu z havarijního stavu výtahu, který neustále nejezdí. Dále žalovaný [číslo] potvrdil, že byl v bytě osloven dvěma lidmi s dotazem, co v bytě dělá, s odpovědí, že je u tety a pana [celé jméno žalovaného] se osoby spokojily a odešly. Žalovaný [číslo] dále soudu sdělil, že se nedostaví k soudu, protože většinu času pracuje mimo Prahu a nelze se uvolnit.

8. Žalovaný [číslo] byl opakovaně poučen dle ust. §30 zákona č. 99/1963Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaný výslovně uvedl, že v řízení se chce hájit sám a že předpokládá, že se ubrání.

9. Žalovaný [číslo] zmeškal prvé jednání, které se v dané věci konalo, k jednání byl řádně a včas předvolán s poučením o možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalobci při prvém jednání navrhli, aby soud ve vztahu k žalovanému [číslo] rozsudkem pro zmeškání rozhodl a žalobě vůči žalovanému [číslo] tímto způsobem bez dokazování vyhověl. Návrhu žalobců soud nevyhověl s ohledem na povahu uplatněného nároku a též na skutečnost, že žalovaný [číslo] se ve sporu žalobě bránil.

10. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci jsou spoluvlastníky domu (SJM), specifikovaného v žalobě, v němž se nachází byt [číslo] jehož dispozice a poloha v domě byla též správně popsána žalobci v žalobě (navíc prokázáno výpisem z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro hl.m. [část Prahy], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Praha, dohoda o nájmu bytu ze dne [datum], evidenční list pro výpočet nájemného, technická zpráva [datum]). Dále se účastníci shodli v tom, že nájem bytu byl mezi nimi sjednán na dobu neurčitou a že od vzniku nájmu až do doby, kdy byl nájem ze strany žalobců vypovězen, byl v předmětném bytě ohlášen pouze jeden příslušník domácnosti (navíc souhlasná vyjádření účastníků a evidenční list pro výpočet nájemného). Stejně bylo nesporné, že předmětný byt se souhlasem žalovaného [číslo] užívá žalovaný [číslo].

11. Žalobci a žalovaný [číslo] se dále shodli v tom, že dne [datum] zapříčinil žalovaný [číslo] svým nezodpovědných přístupem unik vody v bytě a následné vytopení bytu o patro níže. Událost si vyžádala zásah Policie ČR a násilné úřední otevření bytu (navíc prokázáno úředním záznamem Policie ČR OŘ policie [obec] IV, čj. KRPA [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum]). V této souvislosti byla policií též pořízena fotodokumentace interiéru bytu, svědčící o nevhodnosti chování uživatelů bytu.

12. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalovanému [číslo] byla doručena výpověď z nájmu předmětného bytu ze dne [datum], neboť ji žalovaný dne [datum] osobně převzal (navíc prokázáno listinou ze dne [datum] adresovanou žalovanému [číslo] obsahující výpověď z nájmu, vč. podpisu žalovaného [číslo] potvrzujícího její převzetí).

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:

14. Žalovaný [číslo] vstoupil dne [datum] do manželství se svědkyní [jméno] [příjmení] [datum narození] (viz výpis z CEO – o žalovaném [číslo] výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]). V řízení nebylo prokázáno, že by tuto změnu osobního stavu žalovaný, anebo jeho manželka pronajímatelům bezodkladně oznámili (tvrzení žalovaného [číslo] nebylo věrohodně podpořeno žádným důkazem, když výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] - manželky, oznámení sňatku potvrzující v měsíci červnu [rok], není pro soud akceptovatelné s ohledem na to, že svědkyně nebyla při oznámení přítomna a informaci má zprostředkovanou právě od žalovaného [číslo]).

15. Žalovaný [číslo] pobírá pravidelně (a to i po uzavření manželství) podporu na bydlení, jež je vázána právě k předmětnému bytu a za tím účelem žádá žalobce – pronajímatele bytu, pravidelně čtvrtletně o vydání potvrzení o výši nájemného (viz sdělení žalovaného [číslo] výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Pro účely získání uvedené sociální dávky žalovaný a svědkyně [příjmení] svůj sňatek neuváděli, protože každý z nich je hlášen k trvalému pobytu na jiné adrese a svědkyně [příjmení] o žádné sociální dávky nepožádala (viz výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]). Manželé [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] nikdy v předmětném bytě společně nebydleli (viz výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], ale též svědkyně [příjmení], která uvedla, že ji vadí, že byt není opatřen měřiči tepla, výtah, že je v nevyhovujícím technickém stavu atd., a dále vyjádření žalovaného [číslo] že manželka se do bytu nenastěhovala, protože neměla nájemní smlouvu).

16. Žalovaný [číslo] se stal jediným nájemcem bytu v roce 2005, kdy uzavřel s žalobci smlouvu, kterou od žalobců převzal k užívání předmětný byt za sjednané nájemné, právní poměr byl dohodnut na dobu neurčitou s tím, že žalovaný [číslo] se zavázal, že právo nájmu bytu bude vykonávat tak, aby nerušil ostatní nájemce v domě, aby opravil závady, které on sám, anebo osoby spolužijící způsobí, dále že do deseti dnů nahlásí změny počtu osob v domácnosti a konečně že podnájem bytu či jeho části, provede pouze se souhlasem pronajímatelů. Dále se žalovaný zavázal po skončení nájmu byt vyklidit a vyklizený odevzdat pronajímatelům se vším vybavením a zařízením ve stavu v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. O předání a převzetí bytu pak že bude sepsán zvláštní protokol (viz smlouva o nájmu bytu ze dne [datum] vč. evidenčního listu).

17. Žalovaný [číslo] nepopíral, že o bydlení žalovaného [číslo] v předmětném bytě žalobce neinformoval a nežádal o jejich souhlas, což odůvodnil svým přesvědčením, že takovou povinnost nemá v případě, že se jedná o rodinného příslušníka. Dále nebylo prokázáno, že by žalovaný [číslo] byl kdykoli před opuštěním bytu žalovaným [číslo] příslušníkem jeho domácnosti (z výpovědi žalovaného [číslo] plyne, že byt přenechal příbuznému manželky po té, co se manželka odmítla do bytu nastěhovat a sám dočasně začal bydlet v bytě manželky). Obdobným způsobem také žalovaný [číslo] reagoval na výpověď žalobců a jejich následnou výzvu k vyklizení bytu (viz dopis žalovaného [číslo] ze dne [datum] a [datum], v obou případech podepsaný pouze žalovaným [číslo] nikoli již svědkyní [jméno] [příjmení]). Před nastěhováním do bytu žalovaného [číslo] nebydlel žalovaný [číslo] ani u svědkyně [příjmení], nýbrž u své přítelkyně a matky jeho dcery v [obec] – [část obce].

18. V souvislosti s řešením bydlení manželů [příjmení], tedy bydlením žalovaného [číslo] u manželky paní [jméno] [příjmení], si žalovaný z předmětného bytu vystěhoval veškeré osobní věci, tedy kromě oblečení též běžné soukromé věci, jako např. rodinné fotografie, prodal svoje kolo a byt žalovanému [číslo] zanechal prostý svých věcí, pouze se zařízením - nábytkem a běžným vybavením kuchyně (viz výpověď svědkyně [příjmení]). Žalovaný [číslo] předmětný byt vyklízel, tedy likvidoval i nábytek žalovaného [číslo] konkrétně bylo prokázáno stěhování postele a křesel, které byly následně nevhodně odloženy ve společných částech domu, konkrétně na chodbě před bytem a v mezipatře (viz předložená fotodokumentace a výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], vystěhovaný nábytek zachycený na fotografiích koneckonců jako svůj potvrdil i žalovaný [číslo]).

19. Žalovaný [číslo] předmětný byt užívá za úplatu, kterou s žalovaným [číslo] dohodl ve výši [částka] měsíčně, platby žalovaný [číslo] platí pravidelně každý měsíc, pouze občas se opozdí (viz výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]).

20. Nevhodné chování žalovaného [číslo] v domě žalobců bylo prokázáno i v období vedení řízení v této věci, kdy žalobci předložili fotografie zachycující zapíchnutý nůž ve vchodových dveřích do předmětného bytu.

21. K výpovědi z nájmu bytu 22. Žalobci nájem předmětného bytu vypověděli písemnou formou, dopisem ze dne [datum], který žalovaný [číslo] osobně převzal dne [datum]. Listina adresovaná žalovanému [číslo] obsahuje sdělení o zjištění pronajímatelů ze dne [datum], tj. že žalovaný [číslo] – nájemce, v předmětném bytě nebydlí a že byt byl přenechán k užívání jiné osobě – žalovanému [číslo] bez souhlasu pronajímatelů. Dále je touto listinou žalovanému [číslo] vytýkáno, že porušuje svůj závazek neobtěžovat ostatní obyvatele v domě, neboť na chodbě se nachází nábytek, který dříve byl umístěn v bytě žalovaného, z bytu je v pozdních nočních hodinách a v době nočního klidu slyšet hlasitá hudba a dále, že ve společných prostorách domu zůstávají pohozené elektrokoloběžky. Všechny uvedené výtky pak žalobci zhodnotili jako hrubé porušení povinností nájemce a s odkazem na ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o.z., žalobci nájem vypověděli. Stejnou listinou byl žalovaný [číslo] též poučen o počátku běhu výpovědní doby, dále o možnosti podat námitky a konečně o možnosti žalovaného [číslo] požádat ve lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi soud o přezkum oprávněnosti výpovědi.

23. Nebylo zjištěno, že by žalovaný [číslo] podal proti dané výpovědi námitky a stejně tak nebylo zjištěno, že by žalovaný [číslo] podal proti žalobcům žalobu pro nesouhlas s podanou výpovědí z nájmu (sám žalovaný [číslo] takové skutečnosti ani netvrdil). Pokud jde o dopis žalovaného [číslo] ze dne [datum], nelze dle obsahu tuto listinu považovat za námitky proti výpovědi, neboť obsahuje pocity a důvody osob jiných, než žalovaného [číslo] tedy pro dané právní jednání žalobců bez významu.

24. Před podáním žaloby v této věci žalobci žalovaného [číslo] i žalovaného [číslo] vyzvali výzvou ze dne [datum] k vyklizení bytu, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že výzvě žalobců až do rozhodnutí v této věci vyhověno nebylo.

25. Zjištěný skutkový stav soud po stránce právní posoudil takto:

26. Dle ust §685 odst.1 a §686 odst.1 zákona č. 40/1964Sb. občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 se žalovaný [číslo] stal dne [datum] nájemcem v žalobě popsaného bytu. Smlouva byla uzavřena písemně a svým obsahem naplňuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. 27. [příjmení] vedený mezi účastníky je nadále posuzován ve smyslu ust. §3074 odst.1 zákona č. 89/2012Sb. občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“), aktuální právní úpravy.

28. Žalobci formou písemné výpovědi ze dne [datum] ukončili nájem bytu žalovaným [číslo]; toto právní jednání adresované žalovanému [číslo] splňuje náležitosti dle ust. § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, 2, §2288 odst. 1 písm. a) o.z., tedy písemně vylíčili skutky, ve který spatřují výpovědní důvod, který pro ukončení nájmu využili (konkr. podle ust. § [číslo] odst. 1 písm. a) o.z může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu).

29. Žalovanému [číslo] se dále dostalo poučení o možnosti dané výpovědi se bránit u soudu ve lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi, popř. formou námitek u žalobců, tak jak je stanoveno v ust. § 2286 odst. 1 o.z., konečně byl žalovaný [číslo] řádně poučen i o běhu výpovědní doby (§ 2286 odst. 1 věta druhá o.z.). Takto byla výpověď také žalovanému [číslo] doručena dne [datum]. Výpověď z nájmu bytu tedy splňuje formální náležitosti zákonem pro toto právní jednání stanovené.

30. Výpovědní lhůta uplynula dnem [datum], příslušná žaloba k soudu podána nebyla, lze tedy uzavřít, že nájem předmětného bytu žalovaným [číslo] skončil dne [datum] a žalovanému [číslo] vznikly povinnosti plynoucí z ust. §2225 odst. 1 o.z., tedy byt vyklidit a žalobcům předat. Tuto povinnost však žalovaný [číslo] přes další výzvu žalobců nesplnil, a proto se žalobci svého práva důvodně domáhají u soudu.

31. Pro úplnost soud ještě dodává, že naplnění uplatněných výpovědních důvodů není předmětem tohoto řízení, proto v tomto smyslu provedené důkazy již nehodnotil.

32. Dle názoru soudu v daném případě, i přes uzavření manželství žalovaným [číslo] se svědkyní [jméno] [příjmení], nevzniklo k předmětnému bytu právo společného nájmu manžely.

33. Podle ust. § 743 odst. 1 o.z., mají manželé obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost.

34. Podle ust. § 690 o.z., každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

35. Podle ust. § 687 odst. 2 o.z., jsou si manželé navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

36. Podle ust. § 745 odst. 1 o.z., je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se ustanovení odstavce 1 nepoužije, ujednají-li si manželé něco jiného.

37. Vůle žalovaného [číslo] svědkyně [jméno] [příjmení] založit své obydlí v předmětném bytě nebyla žádným důkazem prokázána. Oba sice tuto skutečnost tvrdili, ovšem z hodnocení všech provedených důkazů takový závěr nelze učinit. Oba manželé se rozhodli vést rodinnou domácnost v bytě svědkyně [příjmení] a do této domácnosti si žalovaný [číslo] odstěhoval všechny svoje osobní věci. Proti tvrzené dočasnosti bydlení dále svědčí i faktické chování žalovaného [číslo] v předmětném bytě, který zbylé zařízení bytu likviduje, nevhodně skladuje před bytem a následně odváží.

38. V této souvislosti lze dále poukázat na výpověď svědkyně [příjmení], která přes tvrzenou žádost a očekávání vydání nové (společné) nájemní smlouvy od žalobců, pro účely poskytovaných dávek státní sociální podpory žalovanému [číslo] – příspěvek na bydlení, poukazovala na rozdílná trvalá bydliště obou manželů a tvrdila, že ona o dávky nežádá, a přestože je bez zaměstnání a hlášená na úřadu práce, žádné dávky státní sociální podpory nechce.

39. Lze tedy uzavřít, že žalovaný [číslo] svědkyně [příjmení] založili rodinnou domácnost v bytě, jež do uzavření jejich manželství užívala svědkyně [příjmení] a tento byt je tedy jejich společným obydlím (§ 743 odst. 1 o.z.), pro které platí zásady stanovené v ust. § 690 a §687 odst. 2 o.z. Vzhledem k tomu, že obydlím manželů se stal byt svědkyně [příjmení] a nikdy se jím nestal předmětný byt, lze uzavřít, že předpoklady upravené v ust. §745 odst. 1 o.z., v daném případě naplněny nebyly a právo společného nájmu manžely nevzniklo.

40. Nad rámec výše uvedeného soud ještě doplňuje, že z provedeného dokazování plyne, že žalovaný [číslo] uzavření manželství se svědkyní [příjmení] bezodkladně neohlásil, v bytě nebyla nahlášena změna počtu příslušníků domácnosti a bez souhlasu žalobců žalovaný [číslo] umožnil bydlení třetí osobě. Žalobci neměli reálnou samostatnou možnost vstup žalovaného [číslo] do manželství zjistit; z důkazů plyne, že poprvé byl sňatek žalovaného ve vztahu k žalobcům zmíněn v jeho dopisu ze dne [datum], tj. po doručení výpovědi žalovanému [číslo] v textu, že manželka se v domě bojí jezdit výtahem; ani tehdy tedy žalovaný žalobcům nesdělil, že vstoupil do manželství, neoznačil přesně osobu manželky a neohlásil dalšího příslušníka domácnosti pro účely stanovení nové výše záloh na služby s nájmem poskytované.

41. Pokud tedy žalovaný [číslo] poukazuje na to, že k bytu vznikem manželství vzniklo právo společného nájmu manžely a že žalobci tuto skutečnost nerespektují, jedná se dle názoru soudu o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§8 o.z.).

42. Ve světle těchto okolnosti by soud i pro případ vzniku společného nájmu manžely, obraně žalovaných nevyhověl, a sice s odkazem na ust. § 6 odst. 2 o.z., podle kterého, nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

43. K žalovanému [číslo] lze uvést, že v průběhu dokazování nebyl zjištěn žádný právní titul, který by tohoto žalovaného po skončení nájmu žalovaným [číslo] opravňoval předmětný byt užívat. Pokud žalovaný [číslo] druhému žalovanému byt k užívání přenechal na základě vzájemné dohody, končí sjednaná lhůta nejpozději ukončením nájmu bytu, tedy dnem [datum] (§ 2215 odst. 3 o.z.).

44. Soud tedy dospěl k závěru, že oba žalovaní byt užívají bez právního důvodu a žalobci se důvodně domáhají jeho vyklizení; žalobě žalobců v plném rozsahu vyhověl.

45. V průběhu dokazování provedl soud i jiné, než výslovně hodnocené důkazy, např. protokol o odborné zkoušce elektrického výtahu, tento důkaz se posléze soudu jeví nevýznamným pro posouzení žalobního nároku.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, již byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za zastupování dvou účastníků, sestávající z částky 2 500 Kč za každého účastníka, snížené o 20% dle ust. § 12 odst. 4 a.t., tj. z částky celkem [částka], za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby, účast u ústních jednání ve dnech [datum], [datum] a [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].