47 C 40/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro určení neplatnosti výpovědi I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu č. 3395/7 o výměře 83,2 m2, který se nachází ve 3. poschodí budovy č. p. 3395 v k. ú. adresa na adrese adresa, vše zapsáno v katastru nemovitostí pro k. ú. adresa, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota, ze dne datum, daná žalovanými žalobkyni, je neoprávněná. II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta A.

1. Žalobou ze dne datum domáhala se žalobkyně určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu ze dne datum, tedy bytu, jehož je dlouholetou nájemkyní; nesouhlasila přitom s žalovanou stranou tvrzeným důvodem dané výpovědi, a sice že žalovaní, jež jsou vlastníky a pronajímateli předmětného bytu potřebují byt pro bratra žalovaného č.hodnota. právnická osoba věci samé žalobkyně uvedla, že dne datum uzavřela nájemní smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem je byt/bytová jednotka č. 3395/7 o výměře 87m2, ta se nachází ve třetím poschodí budovy č.p. Anonymizováno v k.ú. adresa, na adrese adresa. Pokud jde o dispozici bytu, jsou zde 4 pokoje kuchyně, předsíň 2WC koupelna, lodžie a sklep. Předmětný byt žalobkyně společně se svými 5 syny užívala jako nájemkyně od roku 1988. V současné době v bytě bydlí spolu se třemi dospělými syny, z nichž dva jsou omezeni ve svéprávnosti (a je jejich opatrovnicí) a třetí syn je invalidní důchodce.

3. Žalovaní jsou v současné době spoluvlastníky předmětné bytové jednotky, a to na základě kupní smlouvy ze dne datum.

4. Dne datum byla žalobkyni doručena výpověď z nájmu bytu s odkazem na ust. § 2288 odst. 2 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) s uvedením důvodu, že pronajímatel/žalovaní potřebují byt pro svého příbuzného, konkrétně bratra žalovaného č. hodnota, pro uspokojení jeho bytových potřeb.

5. Žalobkyně zpochybňovala existenci výpovědního důvodu, který pro skončení nájmu žalovaní zvolili, zejména se domnívala, že s ohledem na sled událostí a z jednání žalovaného č. hodnota je zřejmé, že výpověď jí daná je fakticky od vzniku vlastnictví žalovaných další v řadě pokusů žalovaných o vystěhování žalobkyně a jejích nemocných synů z bytu a dlouholetého domova. právnická osoba namítala, že žalovaní neoznačili přesně osobu, v jejíž prospěch by měl být byt žalobkyní vyklizen. Žalobkyně i příslušníci její domácnosti jsou nemajetní a nemají jinou možnost bydlení.

6. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. K věci samé uvedli, že žalovaný č.hodnota žalovanou opakovaně vyzýval k vystěhování z důvodu, že byt potřebuje pro svého bratra, který pracuje v Praze (ve společnosti, v níž je žalovaný č. hodnota jednatelem – právnická osoba.) a potřebuje mu v Praze zajistit též bydlení. Žalovaný hledal od počátku co možná nejpřijatelnější řešení pro obě strany tak, aby bratr mohl co nejdříve bydlet v Praze a zároveň, aby žalobkyně měla dostatek času pro vystěhování do jiného vhodného bytu. Žalovaní žalobkyni vytýkali, že jako nájemkyně na výzvy žalovaného č.hodnota nijak nereflektovala.

7. Předmětná výpověď je již druhá v pořadí, když poprvé žalovaní nájem bytu vypověděli již v prosince 2022, tato písemná výpověď však neobsahovala příslušná zákonem požadovaná poučení a nebyla tak způsobilá přivodit žalovanými zamýšlený účinek – skončení nájmu. Výpověď ze dne datum, kterou žalovaní žalobkyni doručili, je již řádná. Naléhavost bratrova bydlení v Praze se zvýšila, a proto se žalovaný č.hodnota snažil žalobkyni celou situaci znovu vysvětlit, nabídl ji dohodu a pomoc se stěhováním.

8. Konečně žalovaní uvedli, že krom předmětného bytu vlastní ještě další byt v Praze, ten však užívají pro své potřeby a potřeby bydlení své rodiny. Žalovaný č.hodnota má pouze jednoho bratra, a sice pana tituly před jménem jméno FO, jehož trvalé i faktické bydliště je v jméno FO, na adrese adresa; zde bydlí od dětství, jedná se o byt rodičů. Sám bratr žalovaného č.hodnota žádnou jinou možnost bydlení v Praze nemá.

9. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaní koupily předmětnou bytovou jednotku od předchozího vlastníka (právnická osoba, IČ: IČO), jako byt obsazený nájemci. Dále se strany shodly v tom, že žalovaní doručili dne datum žalobkyni výpověď z nájmu bytu datovanou stejným dnem, s odůvodněním, že žalovaní byt potřebují pro bratra žalovaného č. hodnota. Žalovaní potvrdili, že platební povinnost byla ze strany žalobkyně vždy řádně plněna.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Žalovaní jsou spoluvlastníky předmětné bytové jednotky, každý s podílem o velikosti id. ½ vzhledem k celku (viz výpis z katastru nemovitostí ze dne datum). Krom předmětného bytu vlastní žalovaný č.hodnota v Praze ještě další byt, ten užívá pro bydlení své a své rodiny (viz přehled vlastnictví s nemovitostmi a účastnická výpověď žalovaného č.hodnota). Předmětnou jednotku žalovaní kupovali jako byt obsazený dlouhodobou nájemkyní, nyní ve věku 72 let a příslušníky její domácnosti/syny, kteří jsou osobami se specifickými potřebami a nedobrým zdravotním stavem (viz výpověď svědkyně jméno FO, dlouholeté obyvatelky domu/sousedky a též předsedkyně bytového družstva v době prodeje bytu žalovaným, a dále výpověď svědkyně jméno FO, realitní makléřky, která prodej bytu zprostředkovala).

11. Žalobkyně užívá předmětný byt od roku 1988 (viz rozhodnutí o přidělení bytu ze dne datum, dohoda o užívání bytu ze dne datum, protokol o převzetí bytu). Poslední nájemní smlouvu uzavřela žalobkyně dne datum s BD adresa, IČ: IČO, tou byl nájem předmětného bytu sjednán od datum na dobu neurčitou. Smlouvou byla sjednána výše nájemného a jeho splatnost. Dále byli označeni příslušníci domácnosti žalobkyně, její synové, a sice jméno FO, nar. 1977, jméno FO, nar. 1975, jméno FO, nar. 1980, jméno FO, nar. adresa jméno FO nar. 1982 (viz citovaná nájemní smlouva). V době výpovědi i v době vyhlášení rozhodnutí ve věci samé již synové jméno FO a jméno FO v bytě nebydleli. Všichni tři zbylí synové jsou invalidní, synové jméno FO a adresa jsou omezeni ve svéprávnosti (viz vyjádření žalobkyně a svědka jméno FO a též výpis z CEO).

12. Žalovaní se stali vlastníky předmětného bytu dnem datum (viz výpis z katastru nemovitostí ze dne datum). Dne datum žalovaní vypověděli žalobkyni nájem bytu, a to prostřednictvím písemné výpovědi sepsané zmocněným advokátem Jméno advokáta B. Tato výpověď obsahuje označení bytu, zvolený výpovědní důvod, sdělení o výpovědní době a včetně poučení o možnosti podat námitky či žalobu k soudu do 2 měsíců od doručení výpovědi (viz výpověď z nájmu bytu ze dne datum a zmocnění pro advokáta ze dne datum). Doručení výpovědi dne datum žalobkyně v žalobě potvrdila.

13. Žalovaní uvedli, že byt žalobkyně potřebují uvolnit pro bratra žalovaného č.hodnota, tedy tituly před jménem jméno FO. Žalovaný č.hodnota má pouze jednoho bratra, takže není pochyb o osobě v jejíž prospěch byla výpověď odůvodněna. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaní či svědek tituly před jménem jméno FO vlastnili nějakou volnou nemovitost vhodnou k bydlení v Praze a ani jinde.

14. K poměrům účastníků 15. Krom dokazování týkajícího se naplnění výpovědního důvodu, soud ve smyslu rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum, žalobu žalobkyně posuzoval z hlediska souladnosti jednání žalovaných se zásadou mravnosti a dále také posouzením, do jaké míry je v daném případě dostačující ochrana nájemkyně upravená v ust. § 2289 odst. 2 o.z.

16. Dne datum vyzval žalovaný č.hodnota syna žalobkyně k převzetí předpisu nájemného a požádal o kopie klíče od bytu (viz SMS zpráva ze dne datum). Zároveň žalovaný č. hodnota žádal o podpis nové nájemní smlouvy, v níž by byl uveden v postavení pronajímatele namísto bytového družstva a dále se změnou doby nájmu, a sice jeden rok s možností dalšího prodlužování. Tento svůj požadavek žalovaný č.hodnota odůvodnil změnou standardu pro sjednávání doby nájmu (viz účastnická výpověď žalovaného č.hodnota a výpověď svědka jméno FO a jméno FO). Podpisem nové nájemní smlouvy žalovaný podmiňoval i žalobkyní požadovanou revizní zprávu k plynovému spotřebiči (viz SMS ze dne datum).

17. Genezi jednání žalovaného č.hodnota s žalobkyní, resp. jí pověřeným synem ve své výpovědi vyložil svědek jméno FO. Tento svědek je synem žalobkyně, který předmětný byt neobývá. Takto bylo zjištěno, že jednání týkající se skončení bydlení žalobkyně v bytě, probíhalo ze strany žalobkyně tak, že svědek se vždy s matkou dohodl a byl pověřen, aby za ní s žalovaným jednal.

18. S žalovaným č.hodnota se seznámil v souvislosti s předáním bytu poté, co žalovaní byt koupili. Tehdy byl svědek, který jednal ve prospěch své matky žalobkyně přesvědčovaný, že byt byl zakoupen jako investice a dále, že byl informován o tom, že matka platí nájemné řádně a včas. Po čase byli vyzváni k podpisu nájemní smlouvy na jeden rok s odůvodněním, že žalovaní to potřebují pro účely hypotéky, aby mohli hypotéku převést právě na předmětný byt.

19. Hned na začátku byla žalobkyně žalovaným č.hodnota informována, že všichni mají bydlení zajištěno a že se jedná o investici do bydlení a že v bytě mohou bydlet klidně 10 let. V průběhu vyjednávání o nové nájemní smlouvě se pak žalovaný č.hodnota zmínil o tom, že bytová potřeba bratra je vlastně jediný právní důvod, jak může žalobkyni nechat vystěhovat a že mu na to stačí nějaký doklad z hotelu.

20. K žádosti žalovaného č.hodnota též žalobkyně žalovanému č.hodnota předala klíč od bytu a při té příležitosti byl žalovaný č.hodnota žalobkyní informován, že ona se změnou nájemní smlouvy na dobu určitou nesouhlasí. Již při prvním nebo druhém setkání s žalovaným č.hodnota byli žalovaným č.hodnota informováni v tom smyslu, že má zákonné právo využít možnost naložit s tímto bytem ve prospěch svého bratra.

21. V další období proběhla revize plynových spotřebičů, tehdy bylo žalovaným č.hodnota žalobkyni přislíbeno, že pokud uzavře smlouvu na jeden rok, veškeré náklady spojené výměnou sporáku žalovaný č. hodnota uhradí. Spotřebiče zaplatila žalobkyně. Následně žalovaný č.hodnota v rozporu se zákonem zvýšil nájemné. V listopadu 2022 žalobkyně sdělila, že nesouhlasí se smlouvou na jeden rok.

22. Hned následující měsíc - v prosinec 2022 následovala výpověď z nájmu bytu, která byla doručena vhozením do domovní schránky. O doručení se žalovaný č.hodnota informoval telefonicky a zároveň uvedl, že pokud by žalobkyně souhlasila s nájemní smlouvou na jeden rok, byl by ochoten se dohodnout. Tato výpověď z nájmu bytu odkazovala na stejný výpovědní důvod – tedy bytová potřeba bratra žalovaného č.hodnota.

23. V lednu 2023 vyslovila žalobkyně souhlas s uzavřením smlouvy na jeden rok, žalovaný č.hodnota přislíbil, že text smlouvy předem pošle tak, aby se žalobkyně s ním mohla seznámit, což se nestalo. Žalovaného č.hodnota proto telefonicky kontaktoval svědek a žalovaný č.hodnota se tehdy omlouval, že neměl čas a že věc je potřeba řešit osobně. Na osobní schůzce (přítomen svědek a žalovaný č.hodnota) žalovaný č.hodnota sdělil, že jsou 2 možnosti řešení situace, tj. že žalobkyně sama vypoví nájem k datum a následně bude uzavřena nová nájemní smlouva na jeden rok, anebo že se nechá proběhnout výpovědní lhůta z výpovědi z prosince 2022 a následně bude uzavřena nájemní smlouva nová. Žalobkyně si vybrala variantu 2, a sice, že nechá se uběhnout výpovědní lhůta a že bude uzavřena nová nájemní smlouva. Ještě v únoru 2023 bylo přislíbeno, že pokud se nechá vypršet výpovědní lhůta do datum, bude pak uzavřena nová nájemní smlouva na jeden rok. Někdy před 31. březnem 2023 (konec výpovědní lhůty) byl žalovaný č.hodnota svědkem kontaktován dle dohody s tím, že předpokládal, 24. Žalovaným č.hodnota byl však svědek informován v tom smyslu, že situace se změnila a že byt potřebuje pro bratra.

25. Posléze bylo zjištěno, že daná výpověď je neplatná, protože chybí některé formální náležitosti, konkrétně tedy poučení a hned datum byla doručena výpověď nová. V této souvislosti bylo žalobkyni nabídnuto, že po dobu, než si najde jiné bydlení, by mohla se syny v bytě ještě nějakou dobu bydlet, avšak za tržní nájemné.

26. Následně se pak svědek s žalovaným č.hodnota domluvil, že v následujícím období bude již záležitosti matky týkající se bytu řešit bratr – svědek jméno FO (viz výpověď svědka jméno FO).

27. Dle nájemní smlouvy přísluší k bytu sklep, užívání sklepu bylo žalobkyni v květnu 2023 znemožněno žalovaným č.hodnota, který vyzval k jeho vyklizení pod pohrůžkou, že jinak sklep vyklidí sám (viz výpověď svědka jméno FO).

28. Žalobkyně se po celou dobu jednání s žalovaným č.hodnota, ve všech záležitostech cítila pod tlakem, nátlak spočíval v tom, že žalovaný č.hodnota stále zmiňoval možnost vystěhování z důvodu potřeb bydlení bratra, dokonce vyhrožoval, že do bytu nastěhuje další osoby, např. vojáky z Afghánistánu (viz výpověď svědka jméno FO a jméno FO a zvuková nahrávka pořízená svědkem jméno FO). Žalovaný č.hodnota sám, bez pozvání obyvatel bytu a za použití vlastních klíčů vstupuje do bytu ve společnosti cizích lidí. Permanentní tlak žalovaného č.hodnota také vedl k tomu, že žalobkyně zpočátku např. namítala nezákonné zvýšení nájemného, ale posléze se žalovanému č.hodnota snažila spíš vyhovět a nesprávný předpis přijala, aby mohla se syny bydlet. adresa nátlakové a přezíravé jednání žalovaného č. hodnota v dané záležitosti plyne i ze zvukových nahrávek, které po koncentraci řízení předložila žalobkyně s odůvodněním, že je včas neměla k dispozici, protože je pořídil její syn jméno FO a včas jí je nepředal.

29. Přestože žalobkyně podala žalobu v této věci, snaží se zároveň pro sebe a své syny hledat jinou možnost bydlení. Všechny nabídky však z různých důvodů ztroskotaly (viz výpověď svědka jméno FO).

30. Okolnosti prodeje bytu žalovaným:

31. Poměry v domě ve své výpovědi popsala svědkyně adresa, přímá sousedka žalobkyně a později také členka statutárních orgánů bytového družstva a SVJ. Svědkyně zná žalobkyni a její rodinu od roku 1989.

32. Žalovaný č.hodnota byl jedním z uchazečů o koupi tohoto bytu a nakonec jediným, kdo byl ochoten si byt s nájemníky koupit. Před koupí bytu si byt prohlédl a byl též obeznámen se skutečností, že byt je obsazen nájemkyní a příslušníky její domácnosti i s jejich zdravotními a životními specifiky (viz výpověď svědkyně jméno FO).

33. Proces prodeje bytu probíhal tak, že byla znaleckým posudkem stanovena tzv. tržní cena. Ta byla o nějakou částku snížená v rámci nabídky pro žalobkyni, žalobkyně ale tuto nabídku odmítla. Družstvo pak předpokládalo, že se mu podaří nájemce vystěhovat a zajistit jim náhradní byt, což se nepovedlo a z toho důvodu byl předmětný byt hned na začátku nabízen prostřednictvím realitní kanceláří levněji, nejprve asi o částka. Na tuto nabídku reagovalo asi 12 zájemců, kteří poté, co byt a obyvatelé bytu uviděli, byt odmítli koupit. A zůstal pouze žalovaný. Žalovanému družstvo ještě asi o částka byt zlevnilo, čili celková sleva z ceny původní byla asi milion korun. Jedná se tedy o prodejní cenu bytu o dispozici 4+1 o celkové výměře cca 87m2 v Praze v roce 2021. Při převzetí bytu byl společně s žalovaným č.hodnota přítomen i jeho bratr svědek tituly před jménem jméno FO.

34. Přestože soužití s rodinnou žalobkyně nebo s obyvateli bytu žalobkyně nebylo v minulosti jednoduché, družstvo se v žádném případě nijak nesnažilo zbavit žalobkyně a příslušníků její domácnosti. Pokud jde o soužití v domě, z bytu se ozýval hluk, obyvatelé bytu obtěžují ostatní spolubydlící silným zápachem a sousedku přímo pod bytem předmětným, potom asi před třemi lety zapáchající tekutinou, která prosakovala do bytu této sousedky. Družstvo přistupovalo k žalobkyni a příslušníkům její domácnosti jako k sociálnímu případu. Všestranně se snažilo pomoct a stejně tak se snažili pomáhat jednotliví obyvatelé v domě, například svědkyně pomáhala obecnou pomocí i někdy finančně. Původně byly byty v domě takzvaně státní a svědkyně vyslovila předpoklad, že žalobkyně se syny byt získala jako sociální a zdravotně potřebný pro zdravotně a sociálně potřebné osoby. Stejným způsobem také k nim v minulosti přistupovali ostatní osoby bydlící v domě.

35. Postupně se jednotliví členové družstva rozhodli družstvo zrušit. Jednotku, kterou obývá žalobkyně, jí nabídli k odkoupení. Žalobkyně však neměla dostatek finančních prostředků a odkoupení bytu odmítla. Protože společenství vlastníků jednotek nemůže pronajímat byty, rozhodlo se ještě družstvo, že předmětnou bytovou jednotku odprodá s tím, že nejprve žalobkyni prostřednictvím realitní kanceláře nabízeli náhradní byt (z pohledu svědkyně byl nabízen byt, který by byl pro rodinu žalobkyně mnohem vhodnější, například tím, že byt byl v patře, ale s výtahem s tím, že zároveň bylo žalobkyni nabídnuto, že pokud se odstěhuje, budou jí nahrazeny náklady na stěhování a vyplacena částka částka). Toto žalobkyně odmítla. V žádném případě se však družstvo nesnažilo, jakkoliv násilím žalobkyni s jejími příslušníky domácnosti vystěhovat. Naopak se snažili žalobkyni všemožně vypomoci.

36. Žalobkyně pravděpodobně ze zdravotních důvodů vůbec nevychází z bytu. V minulosti třeba sama svědkyně kolikrát některého ze synů doprovázela k lékaři v době, kdy byli ještě synové nezletilí, anebo doprovázela policii, když se některý ze synů ztratil, to bylo též v době, kdy byli synové ještě nezletilí. Synové, kteří společně s žalobkyní bydlí, nejsou schopni se o byt postarat tak, jak je běžné v životě s tím, že tento názor zaujala zejména s ohledem na zdravotní hledisko všech osob bydlících v bytě. Sama svědkyně by byla ráda, když by se žalobkyně se svými syny odstěhovala, stejně jako by byli rádi všichni obyvatelé ve vchodu domu, jiné bydlení by bylo lepší i pro žalobkyni a její syny – nejlepší by bylo vysloveně nějaké bydlení se sociální péčí, neboť tak, jak to má ze sousedství odpozorováno právě toto ve vztahu mezi matkou a syny úplně nefunguje včetně nějaké odpovídající výživy všech příslušníků této rodiny. Pokud jde o syny žalobkyně, tak tři synové žalobkyně v bytě bydlí skutečně stabilně, synové jsou psychicky nemocní, možná i fyzicky. Žádný z obyvatelů bytu nemá příjem ze zaměstnání (viz výpověď svědkyně jméno FO).

37. V průběhu dokazování byla slyšena též realitní makléřka jméno FO, svědkyně ve své výpovědi potvrdila, že žalovaný byl před koupí bytu s jeho stavem i okolnostmi jeho užívání obeznámen. Pokud se týká určení a postup při stanovení ceny bytu, výpověď svědkyně, resp. její vysvětlení nepřineslo žádné logicky přijatelné závěry, proto soud vycházel ze zjištění z výpovědi svědkyně jméno FO.

38. K naléhavosti bytové potřeby bratra žalovaného č.hodnota 39. Bratr žalovaného č.hodnota svědek tituly před jménem jméno FO je zaměstnancem obchodní společnosti se sídlem v Praze, s místem výkonu práce v Praze (viz pracovní smlouva ze datum). Přestože pracovní smlouva stanovuje svědkovi pevnou pracovní dobu, realita je taková, že svědek svůj výkon práce podřizuje zákazníkům firmy. Kromě Prahy zaměstnavatel disponuje další provozovnou v Brně, kde svědek též působí a někdy může též pracovat z domova. Pro účely výkonu práce má svědek zaměstnavatelem přidělené služební vozidlo, které též používá na cesty z domova v adresa a zpět. jméno FO se svědek vrací též z toho důvodu, že zde žije jeho partnerka, která zde též pracuje na úřadu; v budoucnu by se též ráda přestěhovala do Prahy. Sám svědek dojíždí do Prahy tak 3x v týdnu, zbylou část týdne je buď v provozovně v Brně, nebo pracuje z domova anebo objíždí klienty, kteří si to přejí (viz výpověď jmenovaného svědka). Výpovědi svědka odpovídá i kniha jízd, kterou žalovaný č.hodnota předložil k důkazu. Soud ale konstatuje, že tak, jak byla listina předložena, není zřejmé, kdy byla vytvořena, neboť se jedná pouze o vytištěný dokument vedený v elektronické podobě.

40. Při právním hodnocení zjištěných skutečností soud aplikoval následující zákonná ustanovení.

41. Podle ust. § 2288 odst. 2 písm. b) o.z., může pronajímatel vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že pronajímatel potřebuje byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

42. Podle odst. 3 téhož ustanovení, vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

43. Podle ust. § 2289 o.z., dal-li pronajímatel nájemci výpověď z některého z důvodů uvedených v §2288 odst. 2, je povinen nájemci byt znovu pronajmout nebo mu nahradit škodu, nevyužil-li byt do jednoho měsíce od jeho vyklizení nájemcem k účelu uvedenému jako výpovědní důvod. Tato lhůta neběží po dobu potřebnou k úpravě bytu, bylo-li s úpravou započato nejdéle do dvou týdnů po vyklizení bytu a je-li v ní řádně pokračováno.

44. Podle ust. § 2286 odst. 1 o.z., výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odst. 2 téhož ustanovení, vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

45. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3296/2022 ze dne 20.6.2023, se soud může rovněž u výpovědního důvodu podle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. (k tvrzení účastníků nebo vyplyne-li to ze spisu) zabývat otázkou neplatnosti výpovědi jako právního jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 ve spojení s § 588 o. z. Dále z ní plyne, že ačkoliv pro naplnění výpovědního důvodu podle § 2288 odst. 2 písm. a), b) o. z. není významné, jaká je intenzita potřeby bydlení pronajímatele, jeho či manželových příbuzných, může být tato okolnost významná (spolu s dalšími skutečnostmi) pro posouzení, zda výpověď z nájmu není neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

46. Podle ust. § 580 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

47. Podle ust. § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

48. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil takto:

49. Žalobkyně je v tomto sporu aktivně legitimována, neboť bylo prokázáno, že je nájemkyní bytu, jehož se výpověď z nájmu týká. Stejně tak pasivní legitimace žalovaných je správná, neboť bylo prokázáno, že jsou společnými vlastníky předmětného bytu. Výpověď z nájmu bytu má písemnou formu a obsahuje všechny formální náležitosti žádané ust. §2286 odst. 1 o.z. a §2288 odst. 2 písm.b) a odst. 3 o.z. Doručení takto řádně sepsané výpovědi bylo mezi účastníky nesporné.

50. Formální existence výpovědního, tedy že žalovaný má bratra – příbuzného ve vedlejší linii v druhém stupni, byla též v tomto řízení prokázána a s ohledem na to, že žalovaný č. hodnota má pouze jediného bratra, je zřejmé, že námitka žalobkyně o neurčitosti posuzovaného právního jednání, je lichá. Z tohoto hlediska tedy nelze žalobou napadenému právnímu jednání žalovaných ničeho vytknout.

51. S ohledem na shora citované rozhodnutí NS ČR soud ve svém rozhodování posuzoval i další otázky v tomto případě významné, a sice zejména naléhavost bytové potřeby bratra žalovaného č. hodnota a další okolnosti daného případu u obou procesních stran.

52. Bylo tedy zjištěno, že byt je vlastnictvím rodiny, soud nezjistil žádnou skutečnou možnost bydlení bratra žalovaného č.hodnota, avšak vzal v úvahu, že bratr žalovaného je poměrně mladého věku, je svobodný a bezdětný, má stálé zaměstnání, které není evidentně vázáno pouze na Prahu. Je tedy dle názoru soudu schopen si bydlení zajistit i jinak.

53. Předmětný byt má dispozici 4+1 o výměře cca 87m2. Tedy byt svou velikostí přesahující potřeby domácnosti tvořící 1 osobu.

54. Na straně druhé je zde nájemkyně, která v bytě bydlí od roku 1988, je ve starobním důchodu, je tedy důchodového věku, žije společně s třemi syny, z nichž všichni jsou v invalidním důchodu a dva s omezenou svéprávností. Žádný z obyvatel bytu nemá majetek větší hodnoty a jinou možnost bydlení. Každé náhradní bydlení by bylo spojeno s povinností zaplatit tzv. kauci, tedy částku odpovídající několika platbám nájemného, což je pro žalobkyně v její situaci též záležitost velice jí život komplikující. Také představa každoročního stěhování je velice nepřijatelná v poměrech žalobkyně (její věk a 3 invalidní synové). Bylo potvrzeno, že nájemné žalobkyně platila vždy řádně a včas a její jedinou zátěží je, že má tři vážně nemocné syny (z toho dva nesvéprávné), které z hlediska dodržování běžného užívání bytu nezvládá.

55. Nelze též přehlédnout způsob jednání žalovaného č.hodnota s žalující stranou, který je z hlediska zjištění vyplývajících z výpovědi svědků, přinejmenším nekorektní a z hlediska obsahu zvukových nahrávek minimálně neslušný.

56. Celým procesem jednání mezi účastníky od předání bytu žalovanému č.hodnota se jako výrazné pojítko projevuje stálý akcent žalovaného č. hodnota na možnost uplatnění potřeby bydlení pro bratra za účelem získání nějakého ústupku od žalobkyně.

57. Žalovaní byli se stavem předmětného bytu a jeho obyvateli před koupí obeznámeni a jak plyne z výpovědi svědkyně jméno FO, právě s ohledem na tato specifika byla též stanovena finální prodejní cena.

58. Po zhodnocení takto zjištěných dalších okolností soud dospěl k závěru, že výpověď z nájmu, která byla žalobou napadena nelze akceptovat a přes existenci vlastnického práva žalovaných obsahující samozřejmě i oprávnění vlastníka se svou věcí nakládat, s odkazem na ustanovení §580 o.z., toto právní jednání žalovaných shledal nemravným, a tedy absolutně neplatným.

59. Žalobě bylo tedy vyhověno a posuzovaná výpověď byla posouzena jako neoprávněná.

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a) a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky částka za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, sepis žaloby, účast u ústních jednání ve dnech datum, datum – 2x za jednání přesahující 2 hodiny, právnická osoba.2024 – 2x za jednání přesahující dvě hodiny, datum – 2x za jednání přesahující 2 hodiny) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.