47 C 50/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba žalobkyně o částka a o příslušenství z částky částka nad výši přiznanou ve výroku I. tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, IČO IČO, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který měl být uhrazen spolu Shodu s prvopisem potvrzuje právnická osoba s kapitalizovaným úrokem ve výši částka ve 12 splátkách po částka, splatných vždy do 14. dne v měsíci. Smlouva byla uzavřena formou elektronické komunikace na internetových stránkách www.zaplonasplatky.cz. Žalovaný porušil svou povinnost splácet řádně dohodnuté splátky, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr prohlásila za splatný ke dni datum. Na žalobkyni byla pohledávka ze smlouvy postoupena rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení částky částka jako jistiny, částky částka jako smluvní pokuty, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, částky částka jako kapitalizovaného úroku, částky částka jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, včetně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

2. Soud ve věci postupoval podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a věc rozhodl bez přítomnosti účastníků, vycházel při tom z předložených listinných důkazů. Žalobkyně svou nepřítomnost při ústním jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (smlouva o úvěru ve splátkách č. hodnota, výpis z běžného účtu – verifikační platba z datum, výpis z běžného účtu z datum, obchodní podmínky právnická osoba pro poskytování úvěru ve splátkách, smlouva o postoupení pohledávek z datum, oznámení o postoupení pohledávek z datum, společné prohlášení smluvních stran o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek z datum, upomínky z datum a z datum, výzva k úhradě z datum, předžalobní výzva z datum, podací lístek k předžalobní výzvě z datum) učinil soud tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením:

4. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne datum uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle ust. § 1810 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon“), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, tato částka byla žalovanému převedena na jeho účet dne datum. Účastníci smlouvy si sjednali závazek žalované uhradit právnímu předchůdci žalobkyně kromě částky částka poskytnuté jako úvěr i částku částka jako kapitalizovaný smluvní úrok. Pohledávka ze smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.

5. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaná byla v postavení spotřebitele, smlouvu je tedy třeba posoudit dle ust. § 2395 o.z. a zároveň podle ust. § 1810 a násl. o.z. a podle zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdce žalobkyně tedy byl povinen dle ust. § 86 odst. 1 zákona před uzavřením smlouvy posoudit spotřebitelovu schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, v případě nezbytnosti též nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Předloženými listinnými doklady není podle názoru soudu prokázáno, že takové šetření bylo provedeno a že tak právní předchůdce žalobkyně dostál povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení, nevyplývá z nich, zda a jakým způsobem si právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, případně zda byla prověřena prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se nedostavila k ústnímu jednání dne datum, nemohl soud vůči ní postupovat dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. a vyzvat ji k označení důkazů k prokázání jejího žalobního tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla splněna zákonná povinnost zjistit úvěruschopnost žalovaného. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že toto žalobní tvrzení žalobkyně neprokázala. Shodu s prvopisem potvrzuje právnická osoba 6. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

7. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES (dále též „Směrnice“) v čl. 8 uvádí, že je důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele, a zajistil tak důvěru spotřebitelů. V čl. 23 uvádí, že v zájmu zajištění náležité úrovně ochrany spotřebitele a bez nadměrného zatížení věřitele nebo případně zprostředkovatele úvěru je vhodné omezit požadavky na předsmluvní informace podle této směrnice s přihlédnutím ke zvláštní povaze těchto smluv.

8. Výklad těchto ustanovení obsahuje rozsudek soudního dvora ze dne 5. března 2020, C-679/18, podle kterého články 28 a 3 Směrnice musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 3 a 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátní právo, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto čl.

23. Články 28 a 3 Směrnice musí jich být rovněž vykládány tak, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

9. Ze shora uvedeného vyplývá, že bez ohledu na ustanovení § 87 zákona je soud povinen zkoumat porušení předsmluvní povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele z moci úřední a nikoliv pouze k námitce spotřebitele. Uvedený závěr též vyplývá z usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20, kterým Ústavní soud vyjádřil názor, že ustanovení § 87 zákona není ustanovením, které lze v otázce posouzení úvěruschopnosti aplikovat, neboť v tomto směru musí soud postupovat podle čl. 8 a čl. 23 Směrnice, a nikoliv podle § 87 zákona.

10. Soud na danou věc tak aplikoval shora uvedené články Směrnice. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, jakým způsobem byla zjišťována úvěruschopnost žalovaného při sjednávání úvěru, soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Plnění poskytnuté žalovanému proto posoudil nikoli jako plnění poskytnuté na základě smlouvy o úvěru dle ust. 2395 o.z., ale jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o.z., podle kterého bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch mimo jiné plněním bez právního důvodu. Soud proto vycházel ze skutkového závěru, že částka částka byla žalovanému poskytnuta bez právního důvodu. Nárok žalobkyně proto soud shledal důvodným pouze v této částce včetně zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení. Na základě provedeného dokazování soud vyhověl žalobě pouze co do částky částka, včetně zákonného úroku z prodlení od datum, tj. ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Soud přiznal rovněž nárok na zaplacení částky částka za poštovné k předžalobní výzvě z datum jako prokázaných výdajů spojených s uplatněním pohledávky žalobkyní. V části, v které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka jako smluvní pokuty, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a částky částka jako kapitalizovaného úroku zamítnuta, a to z výše uvedených důvodů, neboť nárok na zaplacení uvedených částek by mohl být uplatněn důvodně pouze v případě platně uzavřené smlouvy o úvěru. Rovněž byla žaloba zamítnuta co do částky částka požadované jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť tyto náklady nebyly žalobkyní prokázány. Shodu s prvopisem potvrzuje právnická osoba jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce Kč, přičemž tato částka představuje 1/3 z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 2/3 a úspěchu žalovaného v rozsahu 1/3). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do datum, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náklady řízení činí částka a žalobkyni byla přiznána 1/3 z této částky, tj. částka částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.