Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

47 C 62/2025

č. j. 47 C 62/2025-115

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-07-09 · ECLI:CZ:OSPH04:2025:47.C.62.2025.1

Citované zákony (5)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobce uplatnil vůči žalované shora označený nárok, v žalobě podané k soudu dne , datum, tvrdil, že dne , datum, v 15,45hod. se stal účastníkem dopravní nehody, která se stala na silnici I. třídy E55, v místě, kde je tato silnice v jednom směru rozšířena na 2 jízdní pruhy, které stoupají do kopce ve směru na , adresa, . Řidič druhého vozidla – druhý účastník dopravní nehody, se řádně nevěnoval řízení motorového vozidla a při odbočování z levého jízdního pruhu do pravého jízdního pruhu, narazil pravou zadní částí svého vozidla do levého přední části vozidla žalobce, které jelo souběžnou jízdou v pravém jízdním pruhu a následně jej natlačil na svodidla.

2. Vozidlo žalobce utrpělo rozsáhlá poškození levé přední části a celé části pravé. Škoda na vozidle pak byla žalovanou uznána jako škoda totální.

3. Vzhledem k tomu, že na místě dopravní nehody se její účastnící shodli, sepsali o jejím průběhu i rozsahu poškození záznam o dopravní nehodě, který obě strany odsouhlasily a podepsaly. Druhý účastník nehody – , jméno FO, se sám označil za viníka dopravní nehody, což též stvrdil svým podpisem, nebyla k dopravní nehodě volána Policie ČR.

4. Obecná cena poškozeného vozu (posouzená žalovanou jako totální škoda na vozidle) byla žalovanou stanovena ve výši , částka, , hodnota zbytků poškozeného žalobcova vozidla byla stanovena žalovanou ve výši , částka, .

5. V průběhu šetření pojistné události viník nehody – , jméno FO, však popřel svoji vinu a následně žalovaná odmítla žalobci škodu způsobenou žalobci uhradit, resp. později uhradila žalovaná pojistné plnění ve výši 50% ze zjištěné škody – tj. částku , částka, .

6. Konečně žalobce uvedl, že s postojem žalované k celé záležitosti nesouhlasil, proto žalovanou vyzval k úhradě i druhé poloviny pojistného plnění dopisem ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaná další plnění žalobci odmítla (dopisem ze dne , datum, ), obrátil se žalobce se svým nárokem na soud. Kromě jistiny požadoval žalobce též úrok z prodlení v zákonné výši ode dne doručení žaloby žalované až do zaplacení.

7. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedla, že setrvává na svém vyhodnocení dané pojistné události. Při svých zjištěních vycházela ze stanoviska obou účastníků dopravní nehody, tedy nejen tvrzení žalobce, ale i vyjádření druhého účastníka dopravní nehody, pana , jméno FO, . Záznam o dopravní nehodě považovala žalovaná za dokument zachycující okolnosti dopravní nehody, nikoli sloužící k subjektivnímu vyjádření zavinění některého z účastníků dopravní nehody. Upozornila též na to, že záznam je často sepisován ve stresu a není nijak prokázáno, že nebylo prohlášení o vině některým z účastníků nehody pronášeno vážně, svobodně, nikoli pod nátlakem nebo v nevědomosti v kontextu se zákonem. Konečně žalovaná upozornila na poučení na samotném formuláři záznamu o dopravní nehodě, kde se uvádí, že sepis záznamu není přiznáním odpovědnosti.

8. Závěrem pak žalovaná upozornila na obsah záznamu o dopravní nehodě, který byl účastníky nehody sepsán, a je v něm výslovně uvedeno, že ke střetu vozidel došlo za situace, kdy se , jméno FO, na silnici mimo obec zařazoval z levého pruhu zpět do pruhu pravého, ve kterém jej však již předjížděl žalobce. Tento stav pak žalovaná posoudila v rozporu s ust. § 17 zákona č. 361/2000Sb. zákona o silničním provozu a shledala důvod pro rozdělení viny mezi oba účastníky dopravní nehody, a tedy i krácení pojistného plnění o 50%.

9. Mezi účastníky nebylo sporu o době a místu dopravní nehody, jejich účastnících ani zjištěné výši škody, odpovídající 100% pojistného plnění; stejně tak pasivní legitimace žalované nebyla mezi účastníky sporná (navíc prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne , datum, , letecké snímky místa dopravní nehody ) Dále se účastníci shodli na výši žalobci poskytnutého plnění žalovanou odpovídající poměru 50% žalovanou zjištěné škody (navíc prokázáno vyřízením škody ze dne , datum, ze dne , datum, a ze dne , datum, , fotodokumentací, nabídkovým listem. Zápisem o poškození vozidla, osobními doklady účastníků dopravní nehody).

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

11. K dopravní nehodě spočívající ve středu vozidel žalobce a svědka , jméno FO, došlo dne , datum, v 15,45hod. na silnici I. třídy E55, v oblasti mimo město, kde je silnice rozšířena na dva jízdní pruhy, které stoupají do kopce směrem na , adresa, (viz souhlasný popis žalobce s výpovědí svědka , jméno FO, ). V době před střetem obou vozidel, jel svědek , jméno FO, v levém jízdním pruhu za dalším osobním automobilem, který mu neumožňoval předjetí a nezařazoval se zpět do pravého jízdního pruhu. Rychlost jízdy vozidla svědka , jméno FO, se stále snižovala, až nakonec dosáhla tak nízké rychlosti, že svědek , jméno FO, upustil od svého úmyslu vozidlo v pruhu před ním předjet a rozhodl se zařadit (odbočit) zpět do pravého jízdního pruhu. Při tomto manévru přehlédl v pravém jízdním pruhu jedoucí vozidlo žalobce a při vyboření z levého jízdního pruhu narazil zadní pravou částí svého vozidla do levé přední části žalobcova vozidla (viz výpověď svědka , jméno FO, ).

12. K dopravní nehodě nebyla přivolána k jejímu šetření Policie ČR a její účastníci o okolnostech jejím průběhu a jejích následcích sepsali záznam o dopravní nehodě. Z obsahu záznamu neplyne, že by zde byly nějaké okolnosti, na nich by se účastníci nehody neshodli, svědek , jméno FO, zde uvedl, že před střetem měnil jízdní pruh a žalobce uvedl, že jel souběžně v jiném jízdním pruhu a předjížděl. Záznam obsahuje náčrt polohy vozidel při srážce a vyjádření (shodné) o tom, kdo je viníkem a kdo je poškozeným (viz záznam o dopravní nehodě se psaný jejími účastníky na místě samém dne , datum, , výpověď svědka , jméno FO, a žalobní tvrzení žalobce).

13. Svědek , jméno FO, , těsně po nehodě uznal svou vinu a v tomto smyslu též sepsal a podepsal záznam o dopravní nehodě. Ve své výpovědi uvedl, že to bylo jen proto, že jej přesvědčivě poučil žalobce, v tom smyslu, že na daném úseku lze předjíždět zprava. Navíc byl rozrušený a ve stresu, neboť automobil, který řídil vlastnicky patří jeho otci a také spěchal pro syna do školky a obával se, aby jej nezačali shánět. Poté co se vrátil domů a v klidu si celou záležitost promyslel, dospěl k závěru, že dopravní nehodu nezavinil, což také sdělil svým dopisem ze dne , datum, žalované (viz citovaný dopis svědka adresovaný žalované). Svou svědeckou výpovědí pak , jméno FO, spornou situaci na vozovce před nehodou nijak nevyjasnil, naopak z jejího obsahu lze dovodit, důveryhodnost záznamu o dopravní nehodě.

14. Žalobce vyzval žalovanou k plnění dopisem ze dne , datum, , v němž též stanovil lhůtu pro zaplacení 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena téhož dne, jak žalovaná potvrdila dopisem ze dne , datum, (viz oba citované dopisy).

15. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení zákona a judikatury NS ČR:

16. Podle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 30/2024Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v aktuálním znění, se z pojištění odpovědnosti se poskytuje pojistné plnění za újmu vzniklou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle odst. 2 téhož ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby za něj pojistitel nahradil v rozsahu a ve výši, v jaké pojištěnému vznikla povinnost k náhradě, poškozenému a) újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk a d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování práv podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 2798 odst. 2 občanského zákoníku nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem. Podle odst. 3 téhož ustanovení, vzniká právo na plnění z pojištění vzniká, jestliže ke škodné události došlo v době trvání pojištění odpovědnosti s výjimkou doby jeho přerušení.

17. Podle ust. § 47 odst. 1 zákona č. 361/2000Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění do 30.6.2025, je dopravní nehoda událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.

18. Podle odst. 2 písm. d) téhož ustanovení, řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.

19. Podle odst. 3 písm. g) téhož ustanovení, účastníci dopravní nehody jsou povinni v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků; záznam lze pořídit a jednotlivě autentizovat též elektronicky, podepíší-li jej účastníci elektronickým podpisem.

20. Podle odst. 4 písm. a) téhož ustanovení, dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi.

21. Podle ust. §12 odst. 1 zákona č. 361/2000Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění do , datum, mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování. Podle odst. 5 téhož ustanovení, přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu. Podle odst. 3 téhož ustanovení je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidla souběžně (dále jen "souběžná jízda"); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.

22. Dle rozhodnutí NS ČR ze dne 29.8.2024 čj. 5 As 4/2013 – 26, společný záznam o dopravní nehodě dle § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nemá povahu dohody mezi účastníky nehody; účastníci nehody nemají povinnost shodnout se na zavinění dopravní nehody ani na popisu jejího průběhu, příčin apod.; každý z účastníků nehody je oprávněn popsat v záznamu o nehodě svoji verzi dané události.

23. Zjištěný skutkový stav soud po stránce právní posoudil takto: škodní událost, popsaná v žalobě je ve smyslu ust. § 47 odst. 1 zákona č. 361/2000Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění do 30.6.2025 dopravní nehodou; s touto událostí jsou pro její účastníky spojeny povinnosti plynoucí nejen z tohoto zákona, ale též zákona č. 30/2024Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu, že pasivní legitimace žalované v tomto sporu byla mezi stranami nesporná a že žalovaná dokonce i z tohoto pojistného důvodu částečně plnila, dokazování v tomto směru soud nevedl a přijal ji bez dalšího.24. , právnická osoba, nebyla šetřena Policií ČR, neboť jak je patrné, na jejím průběhu, existenci a rozsahu škody a stejně tak i na viníkovi nehody se účastníci shodli a tuto shodu potvrdili svými podpisy. Žádné okolnosti svědčící pro nátlak ze strany žalobce na svědka , jméno FO, , jeho psychický otřes po dopravní nehodě či jiné okolnosti, kterými by se dala vysvětlit pozdější změna názoru svědka , jméno FO, , zjištěny nebyly. Koneckonců sám svědek ve své výpovědi uvedl, že jediné, o čem přemýšlel bylo, aby včas vyzvedl syna ze školky a dále jak vysvětlí poškozené vozidlo vlastníkovi – svému otci. Pokud by svědek pochyboval o průběhu nehody, mohl tyto své pochybnosti vyjádřit do záznamu o dopravní nehodě, anebo na místo přivolat k šetření Policii ČR (tak jak je uvedeno v citovaném rozhodnutí NS ČR ze dne 29.8.2024 čj. 5 As 4/2013 – 26).

25. V průběhu dokazování nebylo zjištěno, že by některý z účastníků dopravní nehody překročil maximální povolenou rychlost 90km/h. Svědek , jméno FO, uvedl, že vozidlo před ním v pravém jízdním pruhu jelo rychlostí cca 80-90km/h, on sám jel stejnou rychlostí za ním a přiblížil se asi na 50m; vozidlo před ním se do pravého jízdního pruhu nezařadilo, takže postupně zpomalil a od svého úmyslu předjet a jet rychleji upustil. Z logiky věci tedy, dle jeho výpovědi, musel svědek , jméno FO, přejíždět do pravého jízdního pruhu nižší rychlostí než cca 80-90km/h. Sám žalobce uvedl, že při nárazu jel rychlostí cca 80km/h. Tato zjištění jsou tedy souladná se zápisem poznámky svědka , jméno FO, v záznamu o dopravní nehodě, a sice že při zařazování do pravého jízdního pruhu přehlédl v něm „rychle“ jedoucí vozidlo.

26. Příčinu střetu obou vozidel soud tedy shledal v porušení povinnosti upravené v ust. § 12 odst. 1,5 zákona č. 361/2000Sb. o provozu na pozemních komunikacích, svědkem , jméno FO, , který přejížděl z levého jízdního pruhu do pravého, aniž by se přesvědčil, zda je to z hlediska provozu zde, možné (zda jiné vozidlo neomezí či neohrozí). Pro tento závěr svědčí i místo střetu obou vozidel, a sice v případě žalobce přední levá část vozidla a v případě svědka , jméno FO, pravá zadní část jeho vozidla.

27. Soud uzavřel, že dokazováním byla podpořena správnost záznamu o dopravní nehodě, když konkrétní porušení povinnosti shledal na straně druhého účastníka dopravní nehody, svědka , jméno FO, . Žalobě žalobce zcela vyhověl, neboť pro krácení plnění ze strany žalované neshledal žádný důvod.

28. Krom jistiny žalobci přisoudil i příslušenství ve formě úroku z prodlení (dle ust. § 1968 a §1970 zákona č. 89/2012Sb. občanského zákoníku dále jen „o.z.“). Žalobce vyzval žalovanou k plnění (§1958 o.z.), lhůta splatnosti nastala dnem , datum, , ode dne následujícího se žalovaná ocitla v prodlení. Výše (zákonná) úroku z prodlení v 1.pololetí roku 2025 činí 12% (nař. vl. 351/2013Sb). Dle ust. § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud k návrhu žalobce příslušenství pohledávky přisoudil od , datum, , tj. ode dne následujícího od doručení žaloby žalované.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, sepis žaloby, účast u ústních jednání ve dnech , datum, a , datum, ) a včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.