47 C 80/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno celé jméno žalovaného sídlem adresa pro: zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných [číslo] [číslo] k pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Michle, obec Praha, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví].

II. Jediným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Michle, obec Praha, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví], se určuje žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému [číslo] částku ve výši [částka] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému [číslo] částku ve výši [částka] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

VI. Žalobkyně je povinna nahradit náklady řízení České republice ve výši [částka] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit náklady řízení České republice ve výši [částka] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně uplatnila vůči žalovaným shora označený nárok. V žalobě, podané dne [datum] uvedla, že společně s žalovanými jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Michle, obec Praha o celkové výměře výměře [výměra] (společný dvůr, zastavěná plocha a nádvoří), a to žalobkyně s podílem o velikosti ideálních [číslo] (cca 67 % výměry) a každý z žalovaných s podílem o velikosti [číslo] (každý tedy cca 16,4 % výměry). Žalobkyně je dále výhradním vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, které přímo sousedí s pozemkem předmětným. Všechny tyto pozemky jsou pak užívány jako funkční celek – odstavná plocha a garáže autobusů Městské hromadné dopravy hl.m. [obec], zajišťované žalobkyní a k tomuto účelu byly i zkolaudovány v roce 1984.

2. K nabytí spoluvlastnického podílu uvedla žalobkyně, že na základě [příjmení] smlouvy [číslo] DP-A ze dne [datum] byl z výstavby hl.m. [obec] na [ulice] podnik hl.m. [obec] převeden podíl o velikosti ideálních [číslo] na předmětném pozemku, dále na základě [příjmení] smlouvy [číslo] DP-A ze dne [datum] byl z výstavby hl.m. [obec] na [ulice] podnik hl.m. [obec] předveden podíl o velikosti ideálních [číslo] na pozemku (duplicitní vlastnictví, odkoupeno od p. [jméno] [jméno] [příjmení]), V roce 1988 žalobkyně na základě kupní smlouvy [číslo] DP-A ze dne [datum] odkoupil od předchozího spoluvlastníka pozemku p. [jméno] [příjmení] její spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních [číslo]. V roce 2004 se na základě kupní smlouvy (č. registru smluv DP: [číslo] ze dne [datum] odkoupil od předchozího spoluvlastníka předmětného pozemku p. [jméno] [příjmení] jeho spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních [číslo] a v roce 2004 žalobkyně na základě kupní smlouvy (č. registru smluv DP: [číslo] ze dne [datum]) odkoupil od předchozího vlastníka pozemku Ing. Arch. [jméno] [příjmení] jeho spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních [číslo]. V roce 2005 žalobkyně na základě kupní smlouvy [číslo] 2018 ze dne [datum] odkoupila od dalších předchozích spoluvlastníků pozemku jejich podíly, a to o velikosti ideálních [číslo] od p. [jméno] [příjmení] ideálních [číslo] od Mgr. [jméno] [příjmení] a ideálních [číslo] od p. [jméno] [příjmení]. V roce 2013 žalobkyně na základě souhlasného prohlášení a kupní smlouvy (č. reg. smluv DP: [číslo] ze dne [datum] odkoupila spoluvlastnický podíl [jméno] [jméno] [příjmení] o velikosti ideálních [číslo]. V roce 2015 žalobkyně na základě kupní smlouvy o převodu spoluvlastnických podílů k pozemku č.reg.smlouv DP: [číslo] ze dne [datum] odkoupila od dalších předchozích spoluvlastníků pozemků jejich díly – ideální [číslo] od p. [jméno] [příjmení], ideálních [číslo] od p. [jméno] [příjmení] a ideálních [číslo] od p. Ing. [jméno] [příjmení].

3. Žalobkyně dále tvrdila, že vedla několik soudních sporů se žalovaným [číslo] otcem žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného], jejichž výsledkem bylo uzavření dohody o narovnání ze dne [datum] (č.reg.smluv DP: [číslo], jejímž předmětem je narovnání vztahů mezi žalobkyní a [celé jméno žalovaného] (rok nar. [rok]) a žalovaným [číslo] vyplývající z výhradního užívání pozemku žalobkyní a vypořádání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného za období od [datum] až do [datum] na základě které žalobkyně každému dalšímu účastníku dohody uhradila částku 4 681 164Kč. Dále účastníci uzavřeli dohodu o nakládání se společnou věcí dne [datum] (č.reg.smluv DP: [anonymizováno] [rok]) na základě které žalobkyně každému dalšímu účastníku dohody hradí ročně [částka], a to každoročně, počínaje rokem 2012, valorizováno o oficiálně stanovenou míru inflace v České republice za předchozí rok, stanovenou Českým statistickým úřadem.

4. Žalobkyně se rozhodla využít svého práva nebýt nucena setrvávat ve spoluvlastnictví, a to přesto, že vzájemné vztahy žalobkyně a žalovaných jsou v podstatě dobré, což lze doložit ochotou žalovaných uzavřít s žalobkyní smlouvu o právu provést stavbu nutnou pro realizaci stavby„ rozšíření odstavných ploch 1 a 2 u garáží Dopravního podniku autobusy [anonymizováno] [obec a číslo] [část obce]“ na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce], při ulici [ulice], [obec a číslo] vč. opěrné stěny a úpravy areálové účelové komunikace s neveřejným provozem. Spoluvlastnictví realizaci předmětné stavby zkomplikovalo a prodloužilo stavební řízení.

5. Pozemek je užíván k zajišťování veřejně prospěšné činnosti, kterou provoz městské hromadné dopravy zcela jistě je, tak je ve veřejném zájmu, aby ani jeho užívání obecně, ani potřebné či nutné stavební úpravy nebyly ničím komplikovány či ohrožovány, z čehož nejméně riziko ohrožení nekomplikovaného užívání je splněno již samotným spoluvlastnictvím – nesouhlas byť jen jediného ze spoluvlastníků by realizaci stavby/terénní úpravy apod. zcela znemožnil. Žalobkyně, i její činnosti i smluvní vztahy jsou pod drobnohledem médií, přísnou kontrolní funkci zde plní prostřednictvím dozorčí rady jediný akcionář žalobkyně - hlavní město Praha a v neposlední řadě občané.

6. Žalobkyně žalovanému [číslo] žalobnímu [číslo] předložila návrh na odkup jejich spoluvlastnického podílu k předmětnému pozemku a vyzvala je k předložení návrhu požadované kupní ceny. Ani jeden z žalovaných jakýkoli ani rámcový návrh kupní ceny nepředložil. K dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak nedošlo. Žalovaný [číslo] svou ochotu k jednání se žalobkyní podmínil pomoci žalobkyně v jeho jednání s hlavním městem Prahou, které údajně neoprávněně užívá některé pozemky žalovaného [číslo]. Žalobkyně však nemá na hlavní město Prahu a na příslušné komunální politiky žádný vliv.

7. S ohledem na zmíněnou skutečnost, že pozemek je užíván jako součást funkčního celku odstavné plochy a garáží autobusů MHD hl.m. [obec] zajišťované žalobkyní, není vypořádání spoluvlastnictví rozdělením pozemku možné.

8. Žalobkyně tak navrhovala, aby spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných [číslo] [číslo] k pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha soud zrušil, výlučným vlastníkem tohoto pozemku určil žalobkyni a zároveň, aby žalobkyně byla zavázána vyplatit každému z žalovaných vypořádací podíl ve výši, jež bude určen znaleckým posudkem.

9. Žalobkyně dále uvedla, že je akciovou společností, jejíž finanční situace je zřejmá z veřejně dostupných zdrojů. V obchodním rejstříku jsou k dispozici výroční zprávy a účetní závěrky, ze kterých vyplývá, že celková aktiva žalobkyně v roce 2019 činila [částka]. Z toho jen peněžní prostředky na účtech dosahovaly částky [částka] a peněžní prostředky v pokladně částky [částka]. Z uvedených čísel jednoznačně vyplývá, že žalobkyně je jednak dostatečně solventní na to, aby byla schopna žalovaným vyplatit soudem stanovenou náhradu a dále, že disponuje dostatečným majetkem postižitelným výkonem rozhodnutí. Na tom nemůže ničeho změnit ani současný výkyv v objemu příjmu související s nepříznivou epidemiologickou situací.

10. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. Své procesní stanovisko odůvodnili zejména tím, že žalobkyně, resp. jeho právní předchůdce začala předmětný pozemek, nyní označovaný parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha užívat bez jakéhokoli právního důvodu a v užívání pozemku protiprávně pokračovala po dobu téměř 40 let. Opakovaně pak žalobkyně prokázala naprostou neúctu k právu žalovaných vlastnit majetek, které je garantováno článkem 11. Listiny základních práv a svobod, když nerespektování práv žalovaných dle jejich názoru prokazuje žalobkyně i nyní, když bez jakéhokoli předchozího jednání podala žalobu na zrušení spoluvlastnictví, přičemž dle názoru žalovaných zcela v rozporu s ustanovením § 1144 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku požaduje přikázání pozemku do jejího výlučného vlastnictví.

11. Žalovaní přes výše uvedené uzavření dohody o hospodaření se společnou věcí z [datum] vycházejí žalobci vstříc a veškeré jeho požadavky na opakované udělení souhlasu vždy bez zbytečného odkladu splnili. Žalovaní tedy vyslovili přesvědčení, že by bylo zcela v rozporu se zásadami a principy, na který je postaven občanský zákoník, aby bylo vyhověno žalobě a došlo ke zrušení spoluvlastnictví k pozemku proti jejich vůli. Žalovaní měli za to, že žalobkyně sice navrhuje zrušení spoluvlastnictví, ale ve skutečnosti se v podstatě jedná o návrh na vyvlastnění.

12. Jednání žalobkyně považovali žalovaní za výkon práva v rozporu s dobrými mravy a zásadami občanského zákoníku (§ 2 odst. 1 občanského zákoníku, § 2 odst. 3 občanského zákoníku, § 6 odst. 1 občanského zákoníku, § 6 odst. 2 občanského zákoníku, § 8 občanského zákoníku). Žalobkyně protiprávně a bez souhlasu žalovaných začala užívat pozemek, a to již v roce 1974, dále bez souhlasu žalovaných včlenila předmětný pozemek (resp. část tehdejšího pozemku parc. [číslo]) do svého areálu a tím zcela znemožnila všem ostatním spoluvlastníkům užívání jejich vlastnictví, dále bez souhlasu žalovaných a bez jakéhokoli právního titulu užívala předmětný pozemek po dobu nejméně 38 let. Žalobci byli názoru, že by vyhovění žalobě bylo v naprostém rozporu se všemi výše uvedenými zásadami, na kterých stojí občanský zákoník.

13. Žalovaní byli rovněž přesvědčeni, že právo žalobkyně nebýt nucena setrvávat ve spoluvlastnictví zakotvené pod ústavním právním předpisem nemůže být automaticky bez dalšího nadřazeno právu žalovaných vlastnit majetek, který jim zaručil článkem 11 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.

14. Dále žalovaní upozornili na to, že občanský zákoník ve smyslu ust. § [číslo] odst. 1 jednoznačně preferuje dohodu spoluvlastníků pro případ, že si jeden z nich nepřeje nadále zůstávat ve spoluvlastnictví. Tuto skutečnost žalobkyně zcela ignorovala a pouze přípisy ze dne [datum] vyzvala žalované ke sdělení ceny za odkup jejich spoluvlastnického podílu, a to i přes to, že žalovaní žalobkyni v posledních letech již několikrát sdělili, že jejich ideální díl prodat nechtějí, protože pro ně prodej není výhodný. Požadavek sdělení ceny věci, kterou žalovaní prodat nechtějí je tedy zcela nelogický a jde o snahu dostat žalované do velmi nevýhodné pozice – kdyby navrhli cenu nízkou pro žalobkyni, poškodili by se finančně a dali by na vědomí, že jejich názor je nestálý, při ceně vysoké, by navrhovaná cena byla označena za nemravnou.

15. Žalovaní také nesouhlasili s tvrzením žalobkyně, že spoluvlastnictví zkomplikovalo stavbu„ rozšíření odstavných ploch 1 a 2 u garáží DP Kačerov, [obec a číslo] – [část obce]“, když oba žalovaní poskytli souhlas bez zbytečného odkladu a údajně zkomplikování stavby bylo způsobeno výlučně tím, že souhlas, který předložila žalobkyně žalovaným k podpisu, nebyl pro stavební úřad z právního hlediska dostatečný.

16. Žalovaní též nesouhlasili s tvrzením žalobkyně, že je ve veřejném zájmu, aby předmětný pozemek byl žalobkyní užíván bez komplikací a ohrožování, tj. tedy jediným výlučným vlastníkem – žalobkyní. Takto široce pojatý výklad veřejného zájmu považovali žalovaní v právním státě za naprosto neudržitelný, neboť by ve svém důsledku znamenal možnost vyvlastnění jakéhokoli spoluvlastnického podílu na jakékoli nemovitosti ve veřejném zájmu bez jakýchkoli pravidel. Žalovaní nesouhlasili s tím, že městská hromadná doprava provozovaná žalobkyní je veřejně prospěšná činnost a tím pádem jakýkoli majetek užívaný žalobkyní by pak byl užíván ve veřejném zájmu. S tímto závěrem žalovaní nesouhlasili s tím, že takový výklad by znamenal nepřípustné omezení vlastnického práva vlastníků majetku, který užívá, jakýkoli dopravce provozují veřejnou hromadnou dopravu.

17. Dále žalovaní upozornili na to, že primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je dle ust. §1144 občanského zákoníku rozdělení věci, žalovaní nesouhlasili s tím, že předmětný pozemek je součástí funkčního celku, který nelze rozdělit. Dále žalovaní upozornili na to, že dle ust. § 1147 občanského zákoníku a rovněž konstantní judikatury může soud přistoupit k jinému vypořádání než rozdělení věci pouze v případě, že rozdělení věci není dobře možné.

18. V této souvislosti poukázali na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.12.2015 sp.zn. 22Cdo 1943/2015, z něhož plyne, že samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není optimální ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Proto sama skutečnost, že nově vzniklé nemovitosti bude možné užívat s určitým omezením oproti předchozímu stavu nebo, že budou zřízena věcná břemena, není významná. Dle názoru žalovaných rozdělení předmětného pozemku je naprosto zjevně možné, poukazovali při tom, že jsou spoluvlastníky sousedních pozemků parc. [číslo] o výměře [výměra], každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideálních [číslo], parc. [číslo] o výměře [výměra], každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideálních [číslo] - tento pozemek byl rovněž protiprávně zabrán žalobkyní a včleněn do jeho areálu a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideálních [číslo].

19. K ceně pozemku a hodnotě pozemku žalovaní namítali, že hodnota předmětného pozemku je mnohem vyšší než jeho cena, která by snad mohla být určena znaleckým posudkem. Celý areál žalobkyně vč. předmětného pozemku a pozemku parc. [číslo] je nepochybně ve velmi lukrativní části [obec], nachází se totiž v zeměpisné výseči ohraničené ze severu a západu železnicí, z jihu [ulice] spojkou (městský okruh) a ze severovýchodu dálnicí [anonymizováno]. Z obou směrů [anonymizováno] a z obou směrů [ulice] spojky je vybudováno přímé napojení do této výseče. Ve výseči se nachází areál žalobkyně s rozsáhlým parkovištěm pro autobusy a areál betonárky [právnická osoba] [příjmení] tvoří zelená plocha. Je těžko představitelné, že by takováto oblast v sousedství [anonymizováno] lesa s přímým napojením na dvě dopravní tepny a relativně blízko středu hlavního města Prahy České republiky, sloužila i v budoucnu jako parkoviště autobusů a pro účely betonárky ([právnická osoba], která má povoleno užívání do [datum]). přímo se nabízí developerský projekt na velké obchodní a relaxační centrum, či jakýkoli jiný vysoce rentabilní developerský projekt, tak hodnota pozemku značně převýší současnou možnou odhadní cenu.

20. Žalovaní v průběhu řízení též namítali nevhodnou dobu ke zrušení spoluvlastnictví s odkazem na ust. § 1140 odst. 2 občanského zákoníku, neboť měli za to, že celková ekonomická situace v ČR způsobená přímo i nepřímo výskytem viru Sars CoV-2 a jím způsobené nemoci Covid -19 je velmi špatná. Žalovaní byli přesvědčeni o tom, že situace vyvolaná výše zmíněným virem je zcela objektivního charakteru a je natolik nestandardní, že soud by měl žalobu na zrušení spoluvlastnictví předmětného pozemku zamítnout. Situace je pochopitelně přechodná a po uplynutí trvání tvrdých ekonomických dopadů zmíněného viru bude mít žalobkyně možnost požadovat zrušení spoluvlastnictví znovu.

21. Žalovaní namítali, že navrhované zrušení spoluvlastnictví je k jejich újmě, neboť byli přesvědčeni o pravdivosti svých tvrzení ohledně možné a v případě dostatečné politické podpory poměrně jednoduché změny územního plánu. Žalovaní pak k poučení soudu dodávali, že nemohou nyní poskytnout důkazy o tom, že se využití předmětného pozemku bude měnit, přestože nyní stále probíhá připomínkové řízení k novému územnímu plánu hl.m. [obec] (tzv. metropolitní plán). Jednotlivé připomínky jsou nyní teprve zpracovávány a až poté, co bude zveřejněn upravený návrh, bude pro žalované možné se k němu v tomto řízení vyjádřit. Dále žalovaní vyjádřili pochybnost o schopnosti žalobkyně splnit, co navrhují v žalobě, tj. vyplatit žalovaným za jejich podíly.

22. Skutečnosti nesporné 23. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně a oba žalovaní jsou spoluvlastníky předmětného pozemku, tedy pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Michle, obec Praha a to žalobkyně s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku a každý s žalovaných s podílem o velikosti [číslo] vzhledem k celku (navíc prokázáno informací z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro hl.m. [část Prahy], [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha) dále účastníci shodli v tom, že celý předmětný pozemek je využíván společně s pozemkem parc. [číslo] jehož výlučným vlastníkem je žalobkyně, k provozu parkoviště a opravny autobusů MHD –„ Garáže [anonymizováno]“ (navíc prokázáno informací z katastru nemovitostí o pozemcích [číslo], [číslo], k.ú. [část obce], leteckými snímky daného prostoru a místním šetřením – protokol ze dne [datum]).

24. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům skutkovým:

25. Historie užívání pozemku:

26. Ke genezi vztahu žalovaných a žalobkyně: Žalovaní podstupovali jednání ohledně předmětného pozemku, resp. i dalších pozemků ve spoluvlastnictví žalovaných vždy společně a jejich postoje byly vždy shodné ([celé jméno žalovaného], nar. [rok], zemřel [datum] – viz sdělení notářky v [obec] JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], o ukončení řízení o pozůstalosti po [celé jméno žalovaného] [datum narození] a nabytí jeho majetku, který je předmětem sporu, žalovaným [číslo] [celé jméno žalovaného]; žalovaný [číslo] je jeho právním nástupcem). Vlastnické právo žalovaných bylo prokázáno informací z katastru nemovitostí.

27. Žalovaní nabyli vlastnické právo děděním v roce 1966 (viz rozhodnutím Státního notářství [okres] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum]) žalovaní se stali spoluvlastníky m.j. též pozemku parc. [číslo] role, [číslo] - cesta v k.ú. [část obce], a to každý s podílem o velikosti ideálních [číslo] u obou parcel. Pozemek nebyl nikdy v minulosti užíván Státním statkem hl.m. [obec] (viz sdělení ze dne [datum]).

28. Rok [rok] – dopisem ze dne [datum] požádala„ Výstavba hl.m. [obec], Výstavba metra“ žalované o předběžný souhlas s dočasným užíváním části pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] o výměře [výměra]. Žalovaní tvrdili, že souhlasili za předpokladu, že bude uzavřena řádně smlouva. Nájemní ani jiná smlouva či dohoda nebyla se žalovanými nikdy uzavřena (viz rozhodnutí Státního notářství [okres] sp. zn. [spisová značka], sdělení Výstavby hl.m. [obec], Výstavba matra ze dne [datum]).

29. Rok [rok] – dopisem ze dne [datum] požádala žalobkyně ([ulice] podnik hl.m. [obec], technické služby) žalované o souhlas s prodejem 1500 m2 pozemku parc. [číslo] s dočasným užíváním 2220 m2 téhož pozemku. Žalovaní tvrdili, že souhlasili za předpokladu, že bude uzavřena kupní smlouva za cenu 15Kč m2 a bude uzavřena řádná nájemní smlouva. Žádná smlouva však nikdy uzavřena nebyla. Nejpozději v tomto roce žalobkyně, resp. její právní předchůdce začala užívat předmětný pozemek (tehdy veden ještě jako část pozemku parc. [číslo]) bez jakéhokoli právního důvodu a v rozporu i s tehdejším právním řádem. Žalovaní uvedli, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce začala užívat pozemek nejspíše již v roce 1969.

30. Rok [rok] – Žalovaní tvrdili že žalobkyně ([ulice] podnik hl.m. [obec] – METRO) chtěla dopisem ze dne [datum] odkoupit od žalovaných ideální podíl na pozemku parc. [číslo] za částku z 4 [anonymizováno] a vyhrožovala jim vyvlastněním. Žalovaní však požadovali prodej za částku 15 Kčs/m2, odpovídající tehdejším cenovým předpisům. Přípisem ze dne [datum] pak žalovaní reklamovali bezplatné užívání pozemku parc. [číslo].

31. Rok [rok] – žalobkyně ([ulice] podnik hl.m. [obec] – investor dopravních staveb) sdělila žalovaným dne [datum], že s ohledem na zamítavé stanovisko k nabídce odkupu bude zahájeno vyvlastňovací řízení (viz citované sdělení). K vyvlastnění však nikdy nedošlo.

32. Rok [rok] – žalobkaně ([ulice] podnik hl.m. [obec], investor dopravních staveb) sdělila žalovaným přípisem z [datum], že je dokončena stavba garáží, vypracován geometrický plán, dle nějž bylo zabráno [výměra] z pozemku parc. [číslo] [výměra] z pozemku parc. [číslo] vzhledem k tomu, že stavba již skončila, nepřichází vyvlastňovací řízení v úvahu a naopak přichází v úvahu výkup těchto pozemků. Žalovaní k tomu uvedli, že nikdy s žádnou stavbou nedali souhlas, nikdo s nimi o žádném povolení stavby ani nejednal a o provedení stavby se dozvěděli až tímto přípisem. Žalovaní protestovali dopisem z [datum], nakonec souhlasili s prodejem svého ideálního podílu za cenu 20 Kčs/m2. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu na úpravu vztahů mezi vlastníky stavby a vlastníky pozemku, která byla vedena pod sp.zn. 20 C 155/88 u Obvodního soudu pro Prahu 4 a žádali zde zrušení vlastnických práv spoluvlastníků pozemku za i tehdy neodpovídající náhradu (viz citované listiny).

33. Rok [rok] – žalobkyně žalobu v řízení vedeném pod sp.zn. 20 C 155/88 vzala zpět, neboť neměl dostatek finančních prostředků na odkup ideálního podílu žalovaných. Vzhledem k razantním cenovým změnám, ke kterým došlo po roce 1989. Zároveň žalovaní postupně zjistili, že na základě geometrického plánu [číslo] vznikl nový pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] (prakticky celý areál žalobkyně), do kterého byly včleněny část pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], označená jako díl„ i“ a část pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], označená jako díl„ j“. Tyto části nebyly tedy pouze odděleny od zbylé části pozemku parc. [číslo] ale navíc byly včleněny do jiného parcelního čísla, to vše bez jakéhokoli souhlasu žalovaných (viz Geometrický plán [číslo] ze dne [datum] se seznamem spoluvlastníků.

34. Po roce 1989 žalovaní zvýšili aktivitu ohledně všech zděděných pozemků, ovšem bez ohledu na jejich stížnosti žalobkyně i nadále bez jejich souhlasu užíval jejich majetek značné hodnoty a za užívání i nadále neposkytoval žádnou náhradu.

35. Rok [rok] – dne [datum] podali spoluvlastníci stejných nemovitostí p. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v zastoupení JUDr. [jméno] [jméno] žalobu na žalobkyni na vydání bezdůvodného obohacení se sazbou 350 Kč za m2, (věc vedena u Obvodního soudu pro Prahu 7, pod sp.zn. 7 C 2/96.

36. Rok [rok] – žalobkyně i nadále užíval předmětný pozemek (v důsledku přečíslování je nyní pozemek veden v katastru nemovitostí již pod číslem parcelním [číslo]), žádnou smlouvu žalovaným nenabídli, ničeho za užívání neplatili a proto žalovaní podali u Obvodního soudu pro Prahu 9 žalobu na vydání bezdůvodného obohacení zahrnující období od [datum] do [datum] (věc vedena pod sp.zn. 38 C 31/2001). V období od roku 2003 do roku 2009 bylo pak soudy pravomocně rozhodnuto o povinnosti žalobkyně hradit žalovaným za užívání předmětného pozemku příslušnou náhradu, a ačkoli padla dvě pravomocná rozhodnutí, žalobkyně stále odmítala podepsat smlouvu s žalovanými, a proto byli nuceni pokračovat v soudních sporech i v následujícím období.

37. Žalobkyně tedy bez souhlasu žalovaných začala užívat pozemek, resp. část tehdejšího pozemku parc. [číslo] bez souhlasu žalovaných včlenila pozemek (resp. část tehdejšího pozemku parc. [číslo]) do svého areálu a tím zcela znemožnila všem ostatním spoluvlastníkům, tj. nejen žalovaným užívání jejich vlastnictví. Na základě jednání žalobkyně byla také část pozemku parc. [číslo] včleněna do areálu žalobkyně nejen fakticky, ale i de iure v katastru nemovitostí, když vznikl předmětný pozemek znovu bez jakéhokoli souhlasu žalovaných (mezi účastníky skutečnosti nesporné).

38. Vztahy mezi spoluvlastníky byli narovnány až v roce 2012 na základě dvou dohod, které jednat vypořádali bezdůvodného obohacení žalobkyně za období let 2010 [číslo] a jednak uspořádali finanční plnění mezi stranami pro období let 2012 a násl. (viz 2x dohoda o narovnání ze dne [datum]).

39. Zájem žalobkyně o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je dlouhodobí, před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalované dopisem ze dne [datum] s nabídkou odkupu podílů těchto spoluvlastníků a s žádostí o sdělení požadované kupní ceny (viz citovaná výzva ze dne [datum]).

40. Žalovaní odmítli pozemek - své podíly, odprodat (viz odpověď ze dne [datum]), své stanovisko odůvodnili následovně: a) Nabyly majetek dědictvím b) DP pozemek zabral v roce 1974 bez souhlasu vlastníků, protiprávně a přes protesty spoluvlastníků c) Protiprávní stav trval i po roce 1989 d) Náhrady za bezdůvodné obohacování se spoluvlastníci museli domoci soudní cestou a se svým nárokem uspěli e) Dohodu o finančním plnění byla žalobkyně ochotna uzavřít až v roce 2012 f) V období let 1974 – 2012 tety žalobkyně užívala pozemek, resp. majetek žalovaných bez právního důvodu g) Ochota jednat o uspořádání vztahů mezi spoluvlastníky s upozorněním, že přikázání věci jedinému spoluvlastníkovi za náhradu je jen jedno z možných řešení při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. h) Stav navozený dohodou o narovnání je pro žalované vyhovující i) Jsou ochotni k jednání s akcionářem žalobkyně za účelem legalizace užívání dalších pozemků žalovaných hl.m. [příjmení]

41. K možnosti reálného rozdělení pozemku:

42. Pro posouzení možného rozdělení pozemku parc. [číslo] katastrální území Michle dle spoluvlastnických podílů zpracovala posudek k žádosti žalovaných [právnická osoba] dne [datum]. Znalecký posudek shledal dvě možné varianty rozdělení pozemku parc. [číslo] sice varianta I., která spočívá v oddělení zpevněné plochy a části zelené plochy v jižní části pozemku, v západní části parkoviště vznikne podélný pruh, který by umožňoval příčné parkování autobusů. Ve východní části parkoviště je ponechán pruh pro výjezd autobusů. Zajištění připojení na komunikaci odděleného pozemku je vyznačeno ve dvou variantách na pozemku dopravního podniku – bočním nepoužívaným výjezdem nebo přes cizí jižně umístěný areál ([anonymizováno]). Variantu II. shledala znalecká kancelář jako málo pravděpodobnou, nicméně uvedla ji jako teoreticky možnou. Varianta II. spočívá v oddělení zpevněné plochy a části zelené plochy v jihozápadní části parkoviště, předmětem vypořádání by byl pozemek parc. [číslo]. V západní části parkoviště by vznikl cca čtvercový pozemek, který by umožňoval příčné parkování a průjezdy autobusů. Zjištění připojení na komunikaci odděleného pozemku je vyznačeno ve dvou variantách, na pozemku dopravního podniku – bočním nepoužívaným vjezdem nebo přes cizí jižně umístěný areál ([anonymizováno]). Variantu výjezdu 2 shledala znalecká kancelář jako málo pravděpodobnou, nicméně uvedla ji jako teoreticky možnou (viz citovaný posudek). V obou případech by bylo zasaženo do provozu celého areálu a plocha pro parkování a obsluhu autobusů by byla zmenšena (viz citovaný posudek).

43. Oplocená plocha zahrnující předmětný pozemek tvoří ucelený prostor využívaný jako garáže autobusů městské a příměstské autobusové dopravy. Areál tvoří propojený celek, který je tvořen odstavnými plochami pro parkování autobusů, čerpací stanicí, budovami, ve kterých se nachází administrativní prostory, technické zázemí a obslužná zařízení nezbytná pro zajištění provozu garáží (podrobný plán areálu s popisky jeho jednotlivých částí, letecký snímek areálu ze systému s vyznačením pozemku a místní šetření provedené soudem dne [datum]).

44. Garáž [anonymizováno] tvoří spolu s dalšími obdobnými středisky žalobkyně zázemí nezbytné pro fungování městské autobusové dopravy provozované žalobkyní. Garáž [anonymizováno] díky své geometrické poloze umožňuje jako jediná vypravování jak linek obsluhujících centrum [obec], tak linek vedoucích v okrajové části města. Garáž je totiž přímo napojena jak na třídu [anonymizováno] vedoucí nad [anonymizováno] most a v opačném směru do oblastí [anonymizováno] města, tak na [ulice] spojku, která zabezpečuje rychlé spojení do severovýchodní části města a oblasti [část obce]. Proto mohou autobusy s krátkou dobou dojezdu najíždět do výchozích zastávek na obou březích řeky Vltavy, a to i během ranní a odpolední dopravní špičky. Z tohoto důvodu také garáž [anonymizováno] vypravuje ze všech garáží největší počet tzv. páteřních tangenciálních linek celoměstského významu, které spojují důležité body s vysokým dopravním potenciálem na opačných částech města. Z garáží [anonymizováno] vyjíždějí linky [číslo] noční linky [číslo] (viz (viz letecké snímky, fotodokumentace pořízená soudem a místní šetření, provedené soudem dne [datum]).

45. Předmětný pozemek představuje téměř polovinu rozlohy celého areálu a nachází se na něm odstavné plochy [číslo] [číslo] [číslo] dále převážná část z odstavné plochy [číslo] Celkem je v areálu zřízeno 223 parkovacích stání, z toho 146 je na kloubové autobusy a 77 je pro standardní autobusy. Na předmětném pozemku se nachází celkem 132 stání (žalobkyně tvrdila, že z toho 121 je pro kloubové autobusy a 11 je pro standardní autobusy. Předmětný pozemek tedy tvoří 59,1 % z celkového počtu parkovacích stání v areálu, z toho je na předmětném pozemku 82,7 % z celkového počtu míst určených pro kloubové vozy a 14,3 % z celkového počtu míst určených pro standardní vozy). Pouze na malých částech předmětného pozemku se nachází zeleň. Tyto části jsou svažité, jednotlivé odstavné plochy jsou z důvodu svažitosti celého pozemku uspořádány stupňovitě a není tedy možné využít je k parkování. Totéž platí i o ostatních zelených plochách (viz letecké snímky, fotodokumentace pořízená soudem a místní šetření, provedené soudem dne [datum]).

46. V předmětném prostoru parkuje celkem 271 autobusů, z toho 161 kloubových a 110 standardních.

47. Předmětný pozemek fakticky užívá výhradně žalobkyně. Žalobkyně také o předmětný pozemek pečuje, zlepšuje jeho vlastnosti a za tím účelem do něj investuje, a to právě s ohledem na skutečnost, že pozemek slouží konkrétnímu účelu, tedy odstavování autobusů ve vlastnictví žalobkyně. V roce 2018 provedla žalobkyně rozsáhlou rekonstrukci odstavných ploch [číslo] [číslo] na předmětném pozemku, během níž byla vybudována nová opěrná zeď a opraveny parkovací plochy se současným navýšením parkovací kapacity. Za uvedené práce uhradila žalobkyně částku [částka] (viz smlouva o dílo č. [anonymizováno] vč. dodatku, ze dne [datum], faktury – daňové doklady [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] výpisy z účtu žalobkyně - prokazující zaplacení ceny stavebních prací). Žalobkyně nepožadovala od žalovaných, aby se na těchto investicích podíleli. I v současné době žalobkyně připravuje rozsáhlou investiční akci obnovy osvětlení v areálu garáže (viz investiční akce, krycí list rozpočtu a situační plánek).

48. V budoucnu počítá žalobkyně s vybudováním nezbytné infrastruktury pro elektrobusy nebo bateriové trolejbusy v krátkodobém a střednědobém horizontu lze očekávat zavedení hybridních autobusů (diesel – elektrických) a v první etapě v kloubovém provedení a v dalším časovém období se očekává rovněž testování vodíkových autobusů. U obou technologií je nutno počítat s potřebou vybudování prohlížecích lávek pro zajištění minimálního standardu údržby vozidel s technologií na střeše a rovněž dobíjecích stanic (usnesení Rady hl.m. [obec] [číslo] ze dne [datum], usnesení Zastupitelostva hl.m. [obec] [číslo] ze dne [datum], Klimatický plán hl.m. [obec] do roku 2030 a předpokládané náklady, Usnesení Rady hl.m. [obec] [číslo] ze dne [datum], Usnesení Rady hlm. [obec] [číslo] ze dne [datum], Důvodová zpráva k přípravě záměru Elektrifikace autobusových linek [číslo] Usnesení [číslo] 2021 představenstva DP hl.m. [obec] ze dne [datum], Katastrální mapy Garáže [část obce] s vyznačením spoluvlastníků, Zastavovací studie - koncepce využití a rozvoje areálu [ulice] dílny a garáže [část obce], Garáže [anonymizováno], Garáž [obec], Garáž [anonymizováno], Garáž [část obce], Odpověď na žádost o odprodej pozemků v kat.úz. [část obce] ze dne [datum], Žádost o odprodej pozemků v [katastrální uzemí] ze dne [datum]).

49. Znalecký posudek ze dne [datum] [číslo] zpracovaný soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce] ve znění dodatku ze dne [datum] – znalcem byla stanovena obvyklá cena pozemku částkou ve výši 450 000 000 Kč (viz citovaný posudek).

50. Shrnutí:

51. Předmětný pozemek je zapsán v katastru nemovitostí jako spoluvlastnictví účastníků řízení, a to s podíly jak uvedla žalobkyně v žalobě, jejichž velikost je navíc mezi účastníky nesporná.

52. Předmětný pozemek (původně jako část pozemku parc. [číslo]) byl žalobkyní resp. jejími právními předchůdci převzat a užíván bez právního důvodu minimálně od roku 1974 (sami žalovaní ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedli, že se tak stalo již v roce 1969). Žalovaní sice byli v tehdejší evidenci nemovitostí po celou dobu zapsáni jako vlastníci svých id. podílů na předmětném pozemku, avšak fakticky své vlastnické právo nevykonávali, neboť jak sami ve svém vyjádření uvedli, žalobkyně, resp. její předchůdci žádný z jejich požadavků nerespektovali a s pozemkem nakládali bez ohledu na ostatní spoluvlastníky (vedli stavební řízení, pozemek oddělili a včlenili do současného označeného č. parc. [číslo] a začlenili jej do svého areálu). Takto popsaný a zjištěný protiprávní stav však nebyl žalovanými uplatněn v rámci restitučních nároků, ač dle názoru soudu naplňuje předpoklad upravený v ust. §6 odst. 1 písm. p) zákona č. 229/1991Sb. o úpravě vlastnictví k půdě a jinému zemědělskému majetku, neboť zjevně došlo k převzetí nemovitosti bez právního důvodu.

53. Předmětný pozemek leží uvnitř oploceného prostoru provozovaného žalobkyní za účelem parkování a oprav autobusů MHD v [obec]. Za tím účelem byly na pozemku zbudovány zpevněné plochy komunikace v na sebe navazujících, zídkami oddělených, terasách. Na přilehlém pozemku žalobkyně (parc. [číslo]) byly zbudovány obslužné stavby a administrativní budovy. Pozemky jsou propojeny i podzemními stavbami inženýrských sítí. Byla zde shledána vzájemná provázanost funkcí mezi jednotlivými objekty a pozemky, a to bez přerušení; zjištěný stav byl tedy posouzen jako funkční celek – areál (viz rozhodnutí NS sp. zn. 28Cdo 3863/2012 ze dne 7.5.2013 anebo 28Cdo 2174/2010 ze dne 17.4.2010).

54. Po celou dobu (tj. téměř 40let) žalobkyně užívá předmětný pozemek za účelem poskytování služeb veřejné hromadné dopravy v hl.m. [obec], tedy k parkování a opravám autobusů. Žalobkyně v průběhu řízení prokázala, že stejné využití pozemku – jako součásti celého areálu, má i pro období budoucí, které v rámci zkvalitnění životního prostředí v hl.m. [obec] vyžaduje zajištění dopravy prostřednictví autobusů na elektrický pohon, což vyžaduje stavební úpravy (např. budování nabíjecích stanic) právě na předmětném pozemku.

55. Žalovanými zmiňované odlišné záměry žalobkyně, konkrétně budoucí odprodej pozemků developerovi, ani po poučení soudem, prokázány nebyly.

56. Žalobkyně je výlučným uživatelem předmětného pozemku, je spoluvlastníkem s největším podílem a akceptovala znalcem určenou obvyklou cenu ve výši 450 000 000Kč. Znalcem stanovená cena je určená dle poměrů na současném trhu s nemovitostmi. Znalec vzal též v úvahu způsob využití nemovitosti, její polohu a též žalovanými namítanou inflaci. Sám posudek soud hodnotí jako svým obsahem a zpracováním v souladu s ust. § 28 zákona č. 254/2019Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, v aktuálním znění, písemný text posudku znalec opakovaně doplnil a vysvětlil při ústních jednáních soudu a o jeho správnosti tedy soud nemá žádné pochybnosti.

57. Zjištěný skutkový stav soud po stránce právní posoudil takto:

58. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Michle, obec Praha, neboť jim náleží vlastnické právo k věci – pozemku, společně (§1115 odst. 1 zákona č. 89/2012Sb. občanského zákoníku v aktuálním znění - dále jen„ o.z.“). Velikosti podílů všech spoluvlastníků byly dle ust. § 1121 a §1122 odst.1 a odst. 2, věta prvá o.z. prokázány v poměru id. [číslo] vzhledem k celku pro žalobkyni a každý s žalovaných s podílem o velikosti [číslo] vzhledem k celku. Okruh účastníků a součet všech podílů tak odpovídá všem spoluvlastníkům a věci jako celku.

59. Žalobkyně ve smyslu ust. § 1140 odst.1,2 o.z., využila svého práva zrušit a vypořádat spoluvlastnictví.

60. Argumentaci žalovaných, že žalobkyně žádá o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v nevhodnou dobu, soud neshledal důvodnou, neboť jimi namítaná narůstající inflace a nepříznivá ekonomická situaci v ČR se přímo odráží v nárůstu cen na trhu s nemovitostmi, když, jak plyne ze spisu, v daném případě za období od května 2021 do října 2022 cena předmětného pozemku narostla o 90 milionů korun. V tomto smyslu je tedy situace příznivá spíše pro žalované. Navíc dle argumentů žalovaných by prakticky nikdy nemohla nastat doba, která by byla příznivá pro vypořádání spoluvlastnictví.

61. Jak plyne z provedeného dokazování, účastníci se na zrušení a vypořádání nedohodli, a to ani před zahájením řízení v této věci, tak ani v průběhu řízení, byť absolvovali setkání s mediátorem. Byly tak splněny předpoklady dle ust. §1143 o.z., aby k návrhu spoluvlastníka – žalobkyně o zrušení spoluvlastnictví rozhodl soud a též o způsobu vypořádání, dle zákonem předpokládané posloupnosti (§1147 o.z., §1144 odst. 1,2 o.z. a §1142 odst.1 o.z.).

62. Zásadně platí, že pozemek rozdělit lze a žalovaní v tomto smyslu navrhovali dvě varianty možného rozdělení tak, aby velikost podílů žalovaných byla co nejvíce v nově oddělených pozemcích zachována. Každá z žalovanými navrhovaných variant by však znamenala velký zásah do systému a způsobu dosavadního využití předmětného pozemku a tedy celého areálu„ Garáže Kačerov.“ Soud tedy dospěl k závěru, že v daném případě je třeba postupovat dle ust. §1142 odst. 1 o.z., neboť lze uzavřít, že pozemek je společnou věcí, která má jako celek sloužit k určitému účelu a její rozdělení tak není možné. Uvedené posouzení není dle názoru v rozporu s rozhodnutím NS sp. zn. 22 Cdo 1943/2015 ze dne 16.12.2015, na které žalobci odkazovali, a to zejména pokud se v prvé větě uvádí:“ Reálné rozdělení ve smyslu § 1144 odst. 1 o. z. by nebylo "dobře možné" zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké“.

63. Žalobkyně navrhovala, aby ona byla určena výlučnou vlastnící celého pozemku, žalovaní o výlučné vlastnictví (spoluvlastnictví jen pro ně) nežádali (navrhovali pouze zamítnutí žaloby či rozdělení pozemku podle velikosti podílů). S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je majoritním spoluvlastníkem a na pozemku též dlouhodobě provozuje svůj předmět činnosti, považoval soud za důvodné přikázat celou věc jednomu ze spoluvlastníků – tj. určit jediným vlastníkem pozemku právě žalobkyni za přiměřenou náhradu pro ostatní spoluvlastníky – oba žalované (§1147 věta prvá o.z.). Vypořádací náhrada pak byla stanovena znaleckým posudkem, který určil cenu obvyklou v místě a čase ve výši [částka]. Tato částka pak byla rozpočtena podle velikosti podílů každého z žalovaných: / ([tel. číslo]: [číslo]) x [anonymizováno] = 73 [anonymizováno] 125/.

64. Splatnost určené přiměřené náhrady byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta druhá zákona č. 99/1963Sb. občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“), v poměrně krátké lhůtě s ohledem na skutečnost, že žalobkyni bylo zcela vyhověno a s nutností vyplatit náhradu musela být srozuměna po celou dobu řízení (tj. více než čtyři roky).

65. S ohledem na osobu žalobkyně a obecně známou skutečnost, že jediným akcionářem žalobkyně je hl.m. [obec] je zřejmé, že žalobkyně je způsobilým subjektem pro vyplacení soudem určených vypořádacích podílů.

66. K obraně žalovaných:

67. Dle názoru soudu je vypořádání spoluvlastnictví v souladu s ust, § 2 odst. 1 a 3 o.z., neboť občanský zákoník institut zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zná a též konkrétně stanoví předpoklady a hierarchii způsobů jeho vypořádání (viz odůvodnění v odst. 61 - 63).

68. Námitku žalovaných, že požadavek žalobkyně je v rozporu s pravidly určenými v ust. § 6 odst. 1,2 o.z. (každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu), soud též v daném případě neshledal důvodnou. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně užívá předmětný pozemek dlouhodobě (téměř 40let) výhradně pro potřeby výkonu své činnosti a že až do roku 2012, kdy strany uzavřely dohodu o narovnání, neměla žalobkyně pro takové užívání žádný právní titul. Stejně tak ale se účastníci shodli v tom, že takto žalobkyně, resp. její právní předchůdce, pozemek převzal ještě před rokem 1989, tedy v období, které bylo později předmětem náprav majetkových křivd a uspořádání vlastnických vztahů (v daném případě dle zákona č. 229/1991Sb.). Žalovaní (případně jejich právní předchůdci) byli s převzetím jejich majetku bez právního důvodu obeznámeni, přesto své nároky v rámci restitučního postupu neuplatnili. Dle názoru soudu tedy nelze nynější stav přičítat k tíži žalobkyni, která k vypořádání vlastnických vztahů dle restitučních nároků nebyla aktivně legitimována.

69. Stejně tak soud konstatuje, že nesdílí názor žalovaných, že žalobkyně svou žalobou zasáhla do pokojného a uspořádaného vztahu mezi spoluvlastníky, neboť sama žalovanými vylíčená geneze problematických vztahů a soudních řízení tuto jejich námitku popírá.

70. Pokud žalovaní namítali nevhodnost doby pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, lze uzavřít, že ceny nemovitostí v současné době dosahují historického maxima a s ohledem na snižování úrokových sazeb hypotečních úvěrů a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí nelze podle veřejně dostupných odhadů očekávat jejich propad. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví by tedy rozhodně žalovaným nebylo způsobilé přivodit újmu (viz výpověď ustanoveného znalce [celé jméno znalce], při jednáních soudu ve dnech [datum] a [datum] a znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] vč. dodatku ze dne [datum]).

71. Pokud žalovaní uváděli své obavy o budoucí využití předmětného pozemku a případný odprodej celého pozemku developerovi a tedy, že zrušení spoluvlastnictví je k újmě některého ze spoluvlastníků – žalovaných, nebyl takový úmysl žalobkyně v průběhu prokázán. [jméno] žalobkyně výslovně uvedla, že se rozhodně nehodlá předmětného pozemku zbavovat a naopak nelze pochybovat o jejím zájmu celý areál, jehož významná část se nachází na předmětném pozemku a tvoří s ním funkční celek, provozovat i nadále po neomezeně dlouhou dobu v budoucnu. V opačném případě by veškeré dosud provedené, jakož i plánované investice žalobkyně do pozemku a celého oploceného areálu nedávaly žádný ekonomický smysl a lze si jen obtížně představit, že akciová společnost financovaná z veřejných rozpočtů, kterou stíhá povinnost péče řádného hospodáře, by si počínala takto iracionálně a v tak příkrém rozporu s uvedenou povinností. K tomuto vyjádření žalobkyně lze odkázat na příslušná usnesení orgánů hl.m. [obec] a metropolitní plán - způsobu využívání celého areálu a předmětného pozemku ze strany žalobkyně – odst. 48 tohoto odůvodnění).

72. Ze shora uvedeného odůvodnění je zřejmé, že procesní postup žalobkyně nelze posoudit jako zjevné zneužití práva, jak žalovaní namítali (§8 o.z.).

73. Žalobu žalobkyně tedy soud shledal po právu a zcela ji vyhověl, když spoluvlastnictví k předmětnému pozemku zrušil, věc – předmětný pozemek, přikázal do vlastnictví žalobkyně, která pozemek dlouhodobě užívá, je majoritní spoluvlastnicí a subjektem způsobilým vyplatit žalovaným jejich vypořádací náhrady. Výši náhrady pak soud stanovil v souladu se závěry znaleckého posudku.

74. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když soud uzavřel, že charakter sporu i jeho výsledek, stejně tak i procesní postoje účastníků řízení odůvodňují závěr o tom, že každá z procesních stran byla částečně úspěšná, proto bylo rozhodnuto, že každá si své náklady ponese sama.

75. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst.1 o.s.ř., ani jedna z procesních stran nemá předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto soud náklady státu mezi účastníky poměrně rozdělil.

76. Náklady státu jsou tvořeny znalečným, které nebylo pokryto žalobkyní složenou zálohou ve výši [částka]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2.6.2021 čj. 47C 80/2018-356 ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 8.7.2021 čj. 47C 80/2018 – 360 bylo soudem ustanovenému znalci [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce] Ph.D. přiznáno znalečné ve výši [částka]. Dále usnesení ze dne 28.11.2022 čj. 47C 80/2015 – 554 bylo stejnému znalci za aktualizaci posudku přiznáno znalečné ve výši [částka] Celkem tedy [částka]. [příjmení] [anonymizována dvě slova] tedy není pokryta zálohou na znalečné; tuto částku tedy soud mezi procesní strany poměrně rozdělil.