47 C 82/2025
č. j. 47 C 82/2025-55
V PLATNOSTI- OS Praha 4 47 C 82/2025-55
- MS Praha 58 Co 222/2025-75
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl ve prospěch žalobce, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná pro porušení dobrých mravů. Soud se opřel o § 580 odst. 1 občanského zákoníku, protože roční procentní sazba nákladů přesahovala 9 000 % a úroková sazba dosahovala alespoň 464 %. Zároveň byl považován za nepřiměřený poplatek za poskytnutí úvěru, který přesahoval 40 % výše úvěru. Soud proto přikázal žalované vrátit žalobci částku vyplacenou nad rámec původního úvěru jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta A.
1. Žalobce se návrhem ze dne datum domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že s žalovanou dne datum uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž mu žalovaná poskytla úvěr ve výši částka. Na základě této smlouvy žalobce žalované uhradil částku částka. Žalobce má za to, že předmětná smlouva byla absolutně neplatná, neboť žalovaná nesplnila svou povinnost vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ“) před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy tak žalovaná mohla požadovat na žalobci pouze částku částka jako plnění poskytnuté bez právního důvodu, žalovaná částka tak představuje bezdůvodné obohacení žalované. Žalobce jako další důvod absolutní neplatnosti předmětné smlouvy uvedl rozpor s dobrými mravy uvedl skutečnost, že tzv. RPSN (roční procentní sazba nákladů) byla ve smlouvě několikanásobně překročená nad přípustnou sazbu, rovněž výše smluvního úroku je v rozporu s dobrými mravy.
2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že i její případné pochybení při posuzování úvěruschopnosti žalobce nemůže samo o sobě vést k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy, neboť žalobce netvrdí, že nebyl schopen úvěr splácet, úvěr uhradit včetně jeho příslušenství, a to v krátké době po uzavření smlouvy. Žalovaná poukázala na to, že žalobce uzavřel smlouvu dobrovolně, o výši smluvních úroků i výši RPSN byl informován 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), který svou neúčast omluvil. Soud tak rozhodl na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem.
4. Z předložených listinných důkazů (smlouva o spotřebitelském úvěru č. B tel. číslo, výpis z účtu žalované, potvrzení o provedení transakce, výzva k úhradě, kalkulátor) soud učinil tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením:
5. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž byl žalobci poskytnut úvěr ve výši částka, tato částka byla vyplacena na účet žalobce dne datum. Poplatek za poskytnutí úvěru byl dohodnut ve výši částka, úroková sazba činila 40% ročně, RPSN činila 9 202,60%. Účastníci si dohodli smluvní pokutu pro případ prodlení ve výši 0,1% denně. Splatnost úvěru byla dohodnuta ke dni datum. Žalované byla dne datum na její účet uhrazena částka částka z účtu jméno FO.
6. Účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle ust. § 1810 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a podle ZSÚ. Žalovaná uzavřela smlouvu jako podnikatel, žalobce byl v postavení spotřebitele. Žalovaná tedy byla povinna před uzavřením smlouvu posoudit úvěruschopnost žalobce v souladu s ust. § 86 odst. 1 ZSÚ a nesplnění této povinnost může mít za následek posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné. Soud se v řízení neztotožnil s názorem žalobce, že v daném případě má porušení výše uvedené povinnost žalované za následek absolutní neplatnost smlouvy z uvedeného důvodu. V řízení totiž nebylo postaveno najisto, že žalobce objektivně nebyl schopen úvěr splácet, žalobce to v žalobě ani netvrdil a žádná tvrzení o svých majetkových a finančních poměrech v době uzavření smlouvy neuvedl, úvěr řádně splatil (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka).
7. Soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 o.z. RPSN překračuje 9 000 %, roční úroková sazba dosahuje nejméně 464% (zjištěno z kalkulátoru). Rovněž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka je třeba považovat za nepřiměřený výši úvěru, neboť představuje více než 40% poskytnuté částky a rozhodně nemůže odrážet náklady spojené s poskytnutím úvěru.
8. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch bez právního důvodu.
11. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k závěru, že jsou dány výše uvedené důvody, pro které je předmětná smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Plnění poskytnuté žalované žalobcem nad rámec částky částka je tedy plněním bez právního důvodu a nárok žalobce na vrácení částky ve výši částka byl uplatněn důvodně. Žalobě bylo proto v celém rozsahu vyhověno, včetně požadovaného příslušenství od datum do zaplacení.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby, podání ze dne datum) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od datum a paušální náhrady ve výši částka dle a.t. ve znění účinném do datum (převzetí) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.