47 C 96/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa svědkyně a žalobce c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy, ve znění opravného a doplňujícího usnesení

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka].

III. Zamítá se žaloba žalobkyně c).

IV. Zamítá se žaloba žalobce a) co do částky [částka] a žalobce b) co do částky [částka].

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům a) a b) každému z nich náklady řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

VI. Žalované se náhrada nákladů řízení vůči žalobkyni c) nepřiznává.

1. Žalobci uplatnili vůči žalované shora označený nárok z titulu nemajetkové újmy, kterou utrpěly v důsledku vážného poškození zdraví pana [celé jméno žalobce] st., jejich otce a bratra, způsobeného protiprávním jednáním [jméno] [příjmení] [datum narození].

2. V žalobě tvrdili, že [jméno] [příjmení] byl za své protiprávní jednání souzen v trestním řízení před [název soudu] a rozsudkem čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] byl nepravomocně shledán vinným z přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti a též přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. [příjmení] rozhodnutím též byl uznán povinným zaplatit žalobcům z titulu nemajetkové újmy, v případě žalobců a), b) částku [částka] každému a v případě žalobkyně c) částku [částka]. Vzhledem k tomu, že všichni žalobci požadovali plnění v částce vyšší, byly trestním soudem co do zbytku odkázání na řízení ve věcech občanskoprávních. Plnění ve výši, tak jak bylo trestním rozsudkem určeno, již bylo všem žalobcům žalovanou uhrazeno.

3. Žalobkyně a) se tedy domáhala dalšího plnění ve výši [částka], stejně tak jako žalobce b), žalobkyně c) žalobou požadovala plnění ve výši [částka].

4. Žalobci jsou nejbližšími příbuznými poškozeného [celé jméno žalobce] st. a všichni s ním měli pevný, intenzivní, vřelý, citově i emocionálně naplněný vztah, který byl zraněním poškozeného extrémně narušen. Žalobkyně a) je dcerou, žalobce b) synem poškozeného a žalobkyně c) je jeho sestra.

5. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. Žalobu navrhovala v plném rozsahu zamítnout. Ve své obraně uvedla, že ke vzniku škodné události přispělo jednání samotného [celé jméno žalobce] st. i jednání dalších osob, kteří byli dne [datum] v bistru v horní stanici lyžařského vleku v [obec] u [obec]. V této souvislosti odkazovala na výpověď [jméno] [příjmení] v průběhu trestního řízení, který uvedl, že dne [datum] poškozený [celé jméno žalobce] st. prakticky již od rána popíjel různé alkoholické nápoje, nejdříve u [jméno] [příjmení] doma, po obědě v bistru. Byl tak opilý, že ho museli vodit na toaletu a nakonec majitel bistra vyzval [příjmení], aby [celé jméno žalobce] st. vyvedl z bistra ven. Následně si na chování [celé jméno žalobce] st. stěžovala nějaké žena s dítětem, která uváděla, že poškozený dělá venku ostudu a obnažuje se. [celé jméno žalobce] st. pak venku ležel, nekomunikoval, byl špinavý a pomočený. Při převzetí do nemocniční péče byl výrazně opilý a měl asi 5 promile alkoholu v krvi.

6. Dále žalovaná namítala, že není přesně známo, zda se [celé jméno žalobce] st. na místo škodné události dostal vlastním pohybem, tj. zda tam v opilosti upadl či se tam z jiného místa převalil, nebo jej tam odnesli a položili jiné osoby. Objektivně však ležel na místě, kde se běžně pohybují vozidla a zcela zbytečně tím vyvolal rizikovou situaci a vytvořil prvotní předpoklad pro vznik škody. Žalovaná namítala, že všechny tyto popsané okolnosti vedly k úrazu [celé jméno žalobce] st. a měly by být zohledněny v rámci posouzení právního základu žaloby. Žalovaná nepochybovala o tom, že [celé jméno žalobce] st. utrpěl zvlášť závažné ublížení na zdraví a že žalobci jsou ve vztahu k [celé jméno žalobce] st. osobami blízkými. Namítala však, že zákonné ustanovení (§ 2959 o.z.) ovšem nepodmiňuje přiznání náhrady pouze formální příbuzenskou vazbou, ale vyžaduje, aby mezi těžce zraněným a osobou jemu blízkou existovala silná citová vazba, neboť teprve tehdy může ublížení na zdraví vyvolat u blízkých osob duševní útrapy. Posouzení intenzity a kvality citové vazby je tak určující pro spravedlivé stanovení výše náhrady vyžadující duševní útrapy a respektující zásady slušnosti.

7. Skutečnosti mezi účastníky nesporné 8. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne [datum] před bistrem u horní stanice lyžařského vleku [obec] u [obec] utrpěl pan [celé jméno žalobce] st., který je otcem žalobců a) a b) a bratrem žalobkyně c) závažnou újmu na zdraví s trvalými následky.

9. Rozsudkem [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl [jméno] [příjmení], [datum narození] uznám vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti a přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Proti tomuto rozsudku podal [jméno] [příjmení] odvolání. Dne [datum] [jméno] [příjmení] zemřel, rozsudek [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne 23.5.2019 byl tudíž v celém rozsahu zrušen a trestní stíhání [jméno] [příjmení] zastaveno (navíc prokázáno citovanými rozhodnutími). Průběh škodné události žalovaná nijak nezpochybňovala.

10. Motorové vozidlo (čtyřkolka), jehož provozem došlo k poškození zdraví, nemělo v době škodné události sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla dle zákona č. 168/1999Sb. a je tedy důvod pro plnění žalované dle ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/199Sb.

11. V souvislosti se škodnou událostí specifikovanou výše poskytla žalovaná z garančního fondu dne [datum] žalobcům následující plnění: žalobkyni a) částku ve výši [částka], žalobci b) částku ve výši [částka] a žalobkyni c) částku ve výši [částka].

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následující skutkovým zjištěním:

13. Ke škodné události:

14. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] odsoudil [název soudu] škůdce [jméno] [příjmení], [datum narození] shledal vinným, že dne [datum] v době od 18 hodin do 19,34 hodin v katastru [územní celek] na účelové pozemní komunikaci u zimního vleku – lyžařský vlek [obec] u [obec] bez řidičského oprávnění a po požití nezjištěného množství alkoholu řídil neevidovanou a nepojištěnou čtyřkolku [značka automobilu] [anonymizováno], přičemž způsobil dopravní nehodu tak, že při jízdě od pokladny vleku směrem k vchodu do restaurace nezvládl řízení a při stáčení čtyřkolky vlevo došlo k přesně nespecifikovanému střetu pravého předního kola čtyřkolky a hlavy poškozeného [celé jméno žalobce] st., který v době střetu ležel na zemi a dále přejel se čtyřkolkou přes nohu poškozeného [jméno] [příjmení], [datum narození], přičemž čtyřkolku zastavil až o zídku terasy hospody. Při kontaktu jím řízené čtyřkolky s hlavou poškozeného [celé jméno žalobce] st. tomuto způsobil zlomeninu 5. a 6. krčního obratle s trhlinou meziobratlové ploténky a posunem meziobratlí se zúžením páteřního kanálku na 0,4 cm s porušením míchy, které vedlo k obrně horních a dolních končetin (uvedeného jednání se dopustil, ačkoli věděl, že mu byl rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] uložen m.j. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců, tedy do [datum]). Soud konstatoval, že [jméno] [příjmení] spáchal přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle ust. § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Tento odsuzující rozsudek však nikdy nenabyl právní moci, a to z toho důvodu, že [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum] a trestní stíhání bylo usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] [název soudu] zastaveno (viz obě citovaná rozhodnutí).

15. Žalobci se se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy připojili již v trestním řízení s tím, že nepravomocným rozsudkem bylo dětem poškozeného, tedy žalobkyni a) a žalobci b) v trestním řízení přisouzeno [částka] a žalobkyni c) [celé jméno žalobkyně] [částka] jako náhrada nemajetkové újmy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že částky v trestním řízení byť nepravomocně přisouzené, byly žalobcům též ze strany žalované vyplaceny.

16. Pravomocně pak byla odpovědnost [jméno] [příjmení] posouzena v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], v němž poškozený uplatnil vůči žalobkyni nárok na náhradu za bolestné a ztížení společenského uplatnění. V rozsudku čj. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dnem [datum] dospěl soud k závěru, že újma na zdraví, kterou [celé jméno žalobce] utrpěl, byla způsobena výlučně zaviněním škůdce - [jméno] [příjmení], který pravým předním kolem čtyřkolky přejel hlavu žalobce. Výlučným proto, neboť o tom, že žalobce před bistrem leží, škůdce věděl a zároveň měl na toto místo výhled, protože mezi škůdcem a žalobcem se nenacházela žádná překážka. K události došlo ve dne, při jízdě nedošlo k nenadálému zhoršení povětrnostních podmínek či jiné události, která by způsobila to, že škůdce nemohl předpokládat, že žalobce v daném místě leží. Tedy poškozenému [celé jméno žalobce] st. vzniklá újma je v příčinné souvislosti s jednáním [jméno] [příjmení], který porušil ust. §5 odst. 2 písm.b) zákona č. 361/2000Sb., o pozemních komunikacích, neboť čtyřkolku řídil bezprostředně po požití alkoholického nápoje. Skutečnost, že žalobce se požitím alkoholických nápojů sám uvedl do stavu, kdy nebyl schopen své tělo ovládat, je zde bezpředmětná, neboť žalobce v době vzniku újmy a v době před ní tj. od okamžiku, kdy škůdce započal jízdu, ležel na místě a nijak aktivně ke vzniku škody nepřispěl, navíc škůdce o tom, že na onom konkrétním místě leží poškozený, věděl (viz citovaný rozsudek).

17. K rodině obecně:

18. V rodině byly běžné, průměrné vztahy, rodina se stýkala k různým příležitostem/oslavám, děti - žalobci a) b), jezdily na návštěvy častěji, než žalobkyně c) (viz výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] rodinné přítelkyně a dříve sousedky, výpověď [celé jméno svědkyně] – rodinné známé, která s péčí o [celé jméno žalobce] st. po propuštění z nemocnice výrazně pomáhala). Se sestrou, žalobkyní c), se [celé jméno žalobce] st. stýkal spíše v její domácnosti, kam dojížděl za svou matkou (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení] – kamaráda pana [celé jméno žalobce] st., dále výpověď svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] – rodinné známé a [jméno] [celé jméno žalobce], bratra [celé jméno žalobce] st.). Před úrazem pana [celé jméno žalobce] st. byla při rodinných setkáních veselá atmosféra, nikdo ze slyšených svědků nezaznamenal žádné konflikty. V poslední době manželé [celé jméno žalobce] – rodiče žalobců a) b) měli finanční potíže, nemohli dodržet splátkový kalendář předepsaný hypoteční bankou, dům, který postavili, byli nuceni prodat, kupujícím byl svědek [jméno] [příjmení], který rodině [příjmení] umožnil v domě ještě dalších 10let bydlet za úhradu 2 000Kč měsíčně. [celé jméno žalobce] tuto částku ne vždy uhradili. Finanční problémy měli manželé [celé jméno žalobce] stále a do určité míry byly zapříčiněny i chováním [celé jméno žalobce] st., který se někdy opil a pak nepřišel do práce; dluhy vznikali i tím, že poškozený si neplatil zdravotní a sociální pojištění (viz výpověď žalobkyně c). Rodinné soužití nevykazovalo žádné významné rysy, které by bylo možné shledat výjimečnými.

19. K osobě [celé jméno žalobce] st.

20. Žádný ze slyšených svědků nepotvrdil, že by [celé jméno žalobce] st. nadměrně požíval alkohol, i když jeho pravidelnou konzumaci svědci připouštěli (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení]). Většinu života [celé jméno žalobce] pracoval v lese jako dřevorubec, v posledním období před úrazem jako údržbář. Byl uznávanou osobností v rodině požívající běžnou úctu.

21. Po úrazu:

22. V době úrazu bylo poškozenému 58 let. [příjmení] [celé jméno žalobce] st., se po utrpěném úrazu zásadně změnil, neboť je trvale upoután na lůžko a má velice omezenou hybnost a je zcela odkázán na pomoc jiné osoby. Takto popsaný zdravotní stav [celé jméno žalobce] st. je nezvratný, ustálení zdravotního stavu lékař – znalec, konstatoval dnem [datum] (viz znalecký posudek zpracovaný pro účely trestního řízení dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení]).

23. S péčí o [celé jméno žalobce] st. po úrazu pomáhala paní [celé jméno žalobkyně], manželce poškozeného zejm. svědkyně [celé jméno svědkyně], která do domácnosti docházela denně, zatímco manželka chodila do práce. Manželka si nemohla dovolit být doma, protože její hlavní starostí bylo, aby sebe a manžela uživila (viz výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]). Příležitostně pomáhali i žalobci.

24. Žalobci uvedli, že duševní útrapy spojené s vědomím, že poškozený byl trvale vyřazen z většiny sfér společenského uplatnění a změnil se v osobu trpící výjimečně nepříznivým zdravotním stavem, vnímají jako těžší zásah do jejich osobnostní sféry, než kdyby jejich milovaný otec a bratr v důsledku škodní události zemřel. V této souvislosti poukazovali též na to, že se jim nedostalo ze strany škůdce žádného zadostiučinění, žádné morální satisfakce. Přístup škůdce [jméno] [příjmení] k celé záležitosti shodně hodnotil i soud, který skutek posuzoval v trestním řízení (viz [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Žádný z žalobců nebyl očitým svědkem škodné události.

25. K nároku žalobkyně a) – [celé jméno žalobkyně]

26. Žalobkyně a) je dcerou poškozeného, v době úrazu otce, bylo žalobkyni [anonymizováno] let, měla ukončené vzdělání, byla schopna samostatně se živit, s rodiči již nesdílela společnou domácnost a byla na nich zcela nezávislá; byla gravidní, asi jeden měsíc před očekávaným porodem. I z důvodu těhotenství žalobkyně zranění otce prožívala více emotivně, stejně tak jako narození dítěte. Přes vysoké psychické vypětí žalobkyně nemusela odbornou pomoc vyhledat. Žalobkyni též trápilo, že ji otec nemohl navštívit v porodnici a podívat se za novorozenými vnoučaty. Stresující pro žalobkyni je též psychické rozpoložení otce, který opakovaně řekl, že by si raději sáhl na život. Otec se též po úrazu změnil, vůbec se nesměje, tak jako dříve (viz výpověď žalobkyně a).

27. K nároku žalobce b) - [celé jméno žalobce]

28. Žalobce b) je synem poškozeného, v době úrazu otce, bylo žalobci [anonymizováno] let, měl ukončené vzdělání, byl schopen samostatně se živit, s rodiči již nesdílel společnou domácnost a byl na jich zcela nezávislý; přestože žalobce již delší dobu žil odděleně a rodiče příležitostně navštěvoval, měl s otcem společné koníčky a rádi společně trávili čas v přírodě. Komunikaci otce se synem, tak jak byla dříve možná, již není možné obnovit; otec ztrácí pozornost, nemá vlastní prožitky, takže působí, že je mimo realitu a často zapomíná. Žalobce též shledává trýznivým opakované setkávání se s nešťastným otcem (viz výpověď žalobce b).

29. K nároku žalobkyně c) – [celé jméno žalobkyně]

30. Žalobkyně c) je sestrou poškozeného, se svým bratrem [celé jméno žalobce] st. měla běžný sourozenecký vztah a dá se říci, že jí bratr navštěvoval u příležitosti návštěv matky obou, která žila s žalobkyní ve společné domácnosti. V období po úrazu bratra se žalobkyně snažila příležitostně vypomoci, nebydlela však ve stejné obci jako bratr a také se starala o matku (viz výpověď žalobkyně c).

31. Soud dle zjištěného skutkového stavu aplikoval následující zákonné ustanovení a judikaturu:

32. Podle ust. § 2959 zákona č. 89/2012Sb. občanského zákoníku, při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

33. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.06.2019, sp. zn. 25 Cdo 4210/2018 se zvlášť závažným ublížením na zdraví ve smyslu § 2959 o. z. se rozumí ta nejtěžší zdravotní poškození mající následky srovnatelné svou závažností s usmrcením blízké osoby, popřípadě velmi těžká zranění, která budou primární oběť po delší dobu ohrožovat na životě nebo po delší dobu zatěžovat výrazně nepříznivým zdravotním stavem, což bude mít citelný dopad do osobnostní sféry blízkých osob, a jejich duševní útrapy tak budou do té míry intenzivní, že musí být odškodněny i přesto, že následky zranění nebudou nejtěžší. Za zvlášť závažné ublížení na zdraví (§ 2959 o. z.) nelze bez dalšího považovat každou vážnou poruchu zdraví trvající nejméně šest týdnů (§ 122 odst. 2 písm. i) tr. zákoníku).

34. Soud s ohledem na shora uvedená kritéria hodnocení nemajetkové újmy učinil ze zjištěných okolností následující závěry:

35. V případě [celé jméno žalobce] st., došlo zaviněním [jméno] [příjmení] k těžké újmě na zdraví, poškozený utrpěl naprosto devastující zranění ve věku 58 let. V důsledku těchto poranění došlo k zcela zásadnímu narušení rodinných vztahů, které již nemohou být naplňovány v nezměněné intenzitě jako doposud. Vztahy sice nebyly docela přerušeny jako v případě smrti, ale byly zcela zásadním a neměnným způsobem narušeny. Intenzita nepříznivého následku je vnímána jako objektivně velmi vysoká, neboť se jedná o následek nereparovatelný (znalec konstatoval již ustálený zdravotní stav ke dni [datum]), obsahující prvek nečekanosti. V případě poškozeného je třeba konstatovat, že se jednalo o muže zralého věku s rozvinutým rodinným životem, který měl před sebou pravděpodobně ještě nejméně 20 let dalšího života. [celé jméno žalobce] st. se nacházel v období života, kdy očekával a stal se prarodičem, který chtěl rozvíjet vztah se svojí rodinou a těšit se z vnoučat, což mu bylo zásadně ztíženo zraněním, které utrpěl. Nepříznivý zdravotní stav [celé jméno žalobce] st., s nímž se po psychické stránce velice těžce vyrovnává, se samozřejmě nepříznivě projevuje i citové oblasti osob blízkých, když tyto trýznivé pocity se při rodinných setkáních opakovaně projevují. Bylo prokázáno, že rodiče a děti se vždy poměrně často stýkali a pevnost rodinných vazeb zůstala zachována i v době po úrazu poškozeného.

36. Pokud jde o nároky uplatněné žalobci a) b), jedná se o dospělé a zaopatřené děti poškozeného, které již mají vlastní domácnosti a na rodičích nejsou jakkoli hmotně závislé. V době předmětné události ve věku 35 a 33 let. S ohledem na láskyplné rodinné prostředí a přetrvávající zázemí obou dospělých děti se úraz sám i výsledný neuspokojivý zdravotní stav poškozeného – otce, bezesporu nepříznivě projevil v citové oblasti obou žalobců v podobě duševních útrap vyvolaných prožíváním zvlášť závažného ublížení na zdraví blízké osoby. Nebýt úrazu [celé jméno žalobce] staršího, vztah otce s oběma dětmi - žalobci a) ,b), by se pravděpodobně rozvíjel nejméně asi dalších 20 let. Lze konstatovat, že vztahy obou žalobců s otcem byly průměrné, v případě žalobkyně a) byl vztah aktuálně posilován očekáváním narození prvního vnoučete poškozeného.

37. Žalobcům, se nedostalo žádné morální satisfakce a ani dobrovolného, byť symbolického, plnění ze strany škůdce [jméno] [příjmení]. Jak bylo v průběhu trestního řízení zjištěno, [jméno] [příjmení] byl nemajetný a za svůj čin nebyl ochoten převzít odpovědnost.

38. V případě žalobkyně c), sestry poškozeného, v době jeho úrazu ve věku [anonymizováno] let, tento sourozenecký vztah lze hodnotit jako průměrný, citově naplněný bez zjištění tvrzených mimořádných prvků. S ohledem na věk žalobkyně c) a věk poškozeného, lze i v tomto případě předpokládat, udržování kontaktu mezi sourozenci ještě dalších 20let.

39. Při úvaze o výši náhrady nemajetkové újmy vyšel soud, vzhledem k dosavadní judikatuře, ze základního doporučovaného rozpětí v rozmezí [částka] – [částka] v typovém případě nejbližších osob (manželé, rodiče a děti jsou-li popsaná kritéria neutrální). V případě žalobců a) b) soud považuje za přiměřenou částku [částka], když nad rámec závěrů, které byly učiněny v průběhu trestního řízení, lze poukázat na skutečnost, že obě děti poškozeného čelí silnému emočnímu vypětí v důsledku opakující se konfrontace s postižením svého otce a jeho těžkým smiřováním se s tímto jeho novým omezujícím způsobem života. Vzhledem k tomu, že žalovaná již z tohoto důvodu oběma žalobcům dobrovolně plnila každému ve výši částky [částka], soud vyhověl žalobě žalobců a) ,b) co do částky [částka]. Co do zbytku, pak žalobu zamítl.

40. Žalobci svůj celkový nárok odůvodnili Metodikou NS nabízenou možností statistického porovnání – 20násobek hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž vznikl nárok (viz též rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 6To 404/2015), tedy pro rok 2017 ve výši 551 780Kč.

41. Dle názoru soudu je argumentace žalobců s tímto požadavkem neadekvátní. Uvedené výpočty – částky, se vztahují na náhrady za usmrcené osoby blízké, resp. za takové poškození zdraví osoby blízké, která přežívá např. ve vegetativním kómatu, atd. (viz např. rozsudek VS v [obec] ze dne 10.5.2016 sp. zn. 4To 18/2016). V daném případě se o takový stav nejedná, a navíc soud nezjistil ani jiné významné skutečnosti, které by jej ke zvažování takového postupu vedly.

42. Pokud jde o nárok uplatněný žalobkyní c), v daném případě se jedná již o vzdálenější rodinný vztah. Lze konstatovat, že poškozený se sestrou nesdílel dlouhodobě společnou domácnost, vzájemné kontakty nebyly až tak časté a většinou souvisely s návštěvou matky poškozeným, která s žalobkyní c) sdílela společnou domácnost. Stejně tak i intenzitu prožitků této žalobkyně související s poškozením zdraví [celé jméno žalobce] st. nelze srovnávat s ostatními žalobci, neboť její přítomnost v domácnosti poškozeného není tak častá. Pokud tedy žalovaná z žalovaného titulu dobrovolně plnila částku [částka], lze ji považovat za odpovídající a dostatečnou. Žaloba žalobkyně c) tak byla zamítnuta v plném rozsahu.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobcům a) a b) soud přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení, přestože tito žalobci byli úspěšní pouze částečně, neboť v dané věci záviselo rozhodnutí na úvaze soudu. Soud přiznal každému z žalobců a) b) nárok na náhradu nákladů řízení vzniklých právním zastoupením. Právnímu zástupci náleží u každého z žalobců a) a b) odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., snížené u každého žalobce o 20%, tj. o [částka], tj. odměna ve výši [částka] za každý z [anonymizováno] úkonů (převzetí zastoupení včetně porady s klientem, výzva k úhradě, sepis žaloby, podání z [datum], účast u ústních jednání ve dnech [datum], [datum] – 3x, [datum], [datum], porady s klientem [datum] a [datum]) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovné za cesty z [obec] do [obec] a zpět k ústním jednáním ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] osobním automobilem zn. BMW [registrační značka] ve výši celkem [částka] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Cestovné jako výdaje vynaložené v souvislosti s právní službou (převzetí právního zastoupení, porady s klienty [datum] a [datum]) nebylo přiznáno, neboť za tyto výdaje právnímu zástupci náleží paušální náhrada dle ust. § 13 odst. 1, 4 a.t. Dále nebyla přiznána požadovaná odměna za podání z [datum], neboť podání neobsahuje žádné skutkové tvrzení a jde jen o důkazní návrh. Náklady řízení tak byly přiznány žalobcům a) a b) každému částkou [částka].

44. Při vyhlášení rozsudku došlo ke zjevné nesprávnosti ve výroku V., neboť v něm bylo uvedeno, že žalovaná je povinna nahradit žalobcům náklady řízení, žalobci tak jsou neúplně označeni, neboť nárok na náhradu nákladů řízení mají pouze žalobci a) ,b) (žaloba, podaná žalobkyní c) byla výrokem III. rozsudku zamítnuta). Soud tuto zjevnou nesprávnost odstranil postupem uvedeným v ust. § 164 o.s.ř., tedy opravným usnesením, které vtělil do písemného vyhotovení rozsudku.

45. Při vyhlášení rozsudku nebylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi žalobkyní c), jejíž žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, a žalovanou, nebylo tak rozhodnuto o celém předmětu řízení. Soud proto dle ust. § 166 o.s.ř. rozhodl doplňujícím usnesením, tak, že náhrada nákladů řízení se žalované vůči této žalobkyni nepřiznává, a to za použití ust § 150 o.s.ř., podle kterého soud nemusí výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, mimo jiné tehdy, jsou-li tu důvody zvláštního zřetele hodné. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které žalované nebyla přiznána vůči žalobkyni c), soud spatřuje v povaze uplatněného nároku a v tom, že rozhodnutí o něm záviselo na úvaze soudu. Doplňující usnesení soud vtělil do písemného vyhotovení rozsudku.