47 C 97/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zrušení vyživovací povinnosti vůči zletilé dceři

I. Zrušuje se vyživovací povinnost žalobce vůči žalované, stanovená naposledy rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , a to ke dni , datum, .

II. Zamítá se žaloba žalobce o zrušení této vyživovací povinnosti za období od , datum, do , datum, .

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, .

1. Žalobce uplatnil vůči žalované shora označený nárok, v žalobě, podané k soudu dne , datum, tvrdil, že žalovaná je jeho, dnes již zletilou dcerou, ke které mu byla soudem stanovena vyživovací povinnost, naposledy v roce 2009, a to ve výši , částka, . Tato povinnost trvá až do současné doby. Žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaná si řádně neplní své studijní povinnosti.

2. Dle žaloby, měla žalovaná již zanechat svého studia na vysoké škole, když již v minulosti byla vyloučena ze střední školy (Gymnázium v , adresa, , na , adresa, ), takže musela přejít na soukromé gymnázium, kde dosáhla ukončení maturitou v roce 2020. V akademickém roce 2020/2021 byla žalovaná sice přijata na tříleté bakalářské studium na FTVS UK, ovšem hned v následujícím akademickém roce (od , datum, ) jí bylo povoleno studium v tzv. individuálním studijním plánu, a tento stav trvá až do současné doby. Dle názoru žalobce, byla důvodem tohoto rozhodnutí skutečnost, že žalovaná se stala členkou aktivních záloh Armády ČR, tato aktivita se stala primárním zájmem žalované a studium na VŠ je dle žalobce pouze formální záležitostí. S členstvím žalované v aktivních zálohách Armády ČR je spojeno s odměňováním.

3. Konečně žalobce uvedl, že žalovaná bakalářské studium neukončila v řádném termínu, resp. neukončila jej ani do pěti let, a proto byla zařazena do seznamu studentů, s nimiž škola v měsíci říjnu 2024 zahájí řízení, kterým bude žalovaná z moci úřední ze studia vyloučena. Závěrem žalobce navrhl, aby soud jeho informace ověřil dotazem na příslušné instituce, a té vydal rozsudek, kterým bude zrušena vyživovací povinnost žalobce vůči žalované zpětně ke dni , datum, .

4. Usnesením ze dne , datum, čj. , spisová značka, vyzval soud žalovanou s odkazem na ustanovení §114b odst. 1 zákona č. 99/1963Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.), aby ve stanovené třicetidenní lhůtě podala ve věci vyjádření a poučením vydání rozsudku pro uznání pro případ, že vyjádření řádně podáno nebude. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne , datum, , vyjádření žalované bylo soudu doručeno až dne , datum, . Žalovaná vyjádření ve stanovené lhůtě nepodala.

5. Soud však rozsudek pro uznání nevydal, neboť posléze uzavřel, že v daném případě nebyly předpoklady pro tuto formu posouzení nároku žalobce splněny. Jak plyne z žalobních tvrzení, žalobce navrhuje zrušení vyživovací povinnosti tři roky zpětně, a to přesto, že si je vědom, že v tomto období žalovaná byla studentkou a připravovala se na své budoucí povolání soustavným studiem, byť formou individuálního studijního plánu. Ze samotného obsahu žaloby, tedy skutkových vylíčení, navíc bez připojených důkazů se ukázalo zřejmým, že žaloba nemůže být bez dalšího úspěšná a že na místě byl spíše jiný postup přípravy jednání s následným poučením dle ust. §118a o.s.ř., což soud posléze učinil.

6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, zrušení vyživovací povinnosti navrhla počínaje , datum, s tím, že ukončila svá studia tímto dnem.

7. K věci samé žalovaná uvedla, že obdobný návrh žalobce podal již v roce 2019, řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, , tento spor již pravomocně skončil dnem , datum, a poměry účastníků tak byly již soudem posouzeny až do , datum, . Od posledního rozhodování soudu, až do ukončení svého studia, žalovaná nezaznamenala žádné změny poměrů mezi účastníky, namítala, že žalobce svou vyživovací povinnost nikdy neplnil, svého práva se musela domáhat exekučně a pomocí odpůrčí žaloby, kdy žalobce svůj nemovitý majetek účelově převedl na svou matku – zmocněnkyni žalobce. Otázku posouzení dodržení dobrých mravů žalovanou již též soudy pravomocně posoudily a na vztazích účastníků – otce a dcery, se od posledního sporu také nic nezměnilo. Konečně žalovaná nesouhlasila se svou účastnickou výpovědí, dle návrhu žalobce. Uvedla, že zmocněnkyní kladené otázky byly v minulém řízení (, spisová značka, ) velice šikanózní a často nad rámec projednávané věci; odkázala při tom na obsah protokolu z jednání ve zmiňované věci.

8. Naposledy bylo ve věci výživného pro žalovanou mezi účastníky zdejším soudem rozhodováno v řízení zahájeném žalobcem žalobou podanou dne , datum, sp. , spisová značka, . V tomto sporu se žalobce též domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované z obdobných důvodů, a to k datu , datum, . V tomto řízení žalobce nebyl úspěšný, jeho žaloba byla zamítnuta rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, čj. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu ze dne , datum, čj. , spisová značka, , kterým bylo prvoinstanční rozhodnutí potvrzeno. Pravomocně věc skončilo dnem , datum, .

9. Vzhledem k tomu, že žalobou v této věci se žalobce domáhá zrušení soudem mu stanovené vyživovací povinnosti zpětně od , datum, , je zřejmé, že jeho nynější návrh zahrnuje období, které již bylo pravomocně soudem posouzeno a rozhodnuto, konkrétně tedy období od , datum, do , datum, . posuzování tohoto období v novém řízení tedy brání překážka věci rozhodnuté a dle ust. §159a odst. 4 o.s.ř. byla žaloba žalobce v této části bez dalšího zamítnuta.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:

11. Žalobce je otcem žalované, jejich vzájemné vztahy nejsou dlouhodobě dobré (viz nesporná tvrzení účastníků). Žalobce své povinnosti k plnění výživného neplní řádně a včas, a proto byla žalovaná nucena zahájit proti žalobci exekuci, resp. podat odpůrčí žalobu z důvodu převodu nemovitého majetku na jeho matku, žalobcovu zmocněnkyni (viz usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne ze dne , datum, čj. , spisová značka, a souhlasné vyjádření účastníků týkající se odpůrčí žaloby žalované).

12. K výzvě soudu (§ 118a odst.1,3 o.s.ř.) žalobce doplnil, že od , datum, mu byl přiznán starobní důchod, žalobce žije sám, a kromě žalované nemá (neplní) jinou vyživovací povinnost, jeho příjem se přiznáním starobního důchodu snížil oproti příjmu, který mu plynul ze zaměstnání. Žalobci byl přiznán poměrný starobní důchod ve výši , částka, (viz potvrzení ČSSZ ze dne , datum, ). Důvod, pro který byl žalobci přiznán jen poměrný starobní důchod žalobce neuvedl. Výdaje žalobce činí dle jeho vyjádření částku cca , částka, za bydlení a jinak má běžné výdaje jako jiní lidé v jeho věku a společenském postavení (viz vyjádření žalobce). Žalobce tvrdil, že v současné době se zhoršil jeho zdravotní stav (viz potvrzení Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN , adresa, ze dne , datum, a lékařská zpráva – nález ze dne , datum, v obou případech tedy období značně předcházející současnému posuzování nároku žalobce a zejména z období, které bylo soudy již pravomocně posouzeno).

13. Žalobce v průběhu dokazování uvedl, že na jeho poměrech se od posledního rozhodování soudu prakticky nic nezměnilo (viz vyjádření žalobce při jednání dne , datum, ). Změna poměrů matky žalované nebyla žalující stranou tvrzena, sama žalovaná ve svém vyjádření potvrdila, že poměry její matky se nezměnily.

14. Z rozhodnutí vydaných v řízení sp. zn. , spisová značka, (viz odst. 8) bylo zjištěno že příjem žalobce v rozhodné době činil cca , Anonymizováno, – , částka, měsíčně, od roku 2019 byl registrován jako uchazeč o zaměstnání s podporou ve výši , částka, měsíčně, vyplácenou po celou podpůrčí dobu. Z obsahu odůvodnění uvedených rozhodnutí soud považuje též za podstatné, že výživné ve výši , částka, bylo soudem naposledy určeno v roce 2011, výše výživného byla tedy stanoveno dle potřeb dívky ve věku 12tileté žákyně základní školy od , datum, ve výši , částka, měsíčně a od , datum, ve výši , částka, měsíčně (viz odst. 5 citovaného rozsudku). Žalobkyně se nikdy zvýšení výživného od této doby nedomáhala. Soud vycházel z příjmu matky žalované ve výši cca , částka, a jejích běžných životních potřeb.

15. K poměrům žalované bylo zjištěno, že od , datum, byla studentkou FTVS UK v bakalářském studijním programu „Management tělesné výchovy a sportu“. Od prvního ročníku jí byl povolen individuální studijní plán z důvodu její účasti v aktivní vojenské záloze. V akademickém roce 2023/2024 studovala žalovaná ve 4. ročníku a nesplnila podmínky pro postup do 5. ročníku studia. Poslední termín, kdy žalobkyně plnila studijní povinnosti byl , datum, , v pozdější době se přihlásila k ekonomickým státnicím na den , datum, , kam se však nedostavila. Následně bylo rozhodnuto o ukončení studia žalované rozhodnutí nabylo právní moci dnem , datum, (viz potvrzení FTVS UK ze dne , datum, ) Skutečnost, že žalovaná reálně studovala i v roce 2024 byla prokázána rozhodnutím rektorky UK ze dne , datum, , čj. POP/UKRUK/11/, RČ, -1, kterým byl žalované vyměřen poplatek spojený se studiem ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , a to z důvodu déle trvajícího studia žalované.

16. Žalovaná je členkou aktivní zálohy Armády ČR, s tímto členstvím jsou spojeny nepravidelné příjmy, které v roce 2023 činily průměrně cca částku , částka, měsíčně (tento vyšší průměrný příjem je zapříčiněn jednou vyšší částkou vyplacenou v měsíci 9/2023 ve výši , částka, ) a dále které v roce 2024 činily průměrně cca částku , částka, měsíčně (viz potvrzení Krajského vojenského velitelství hl.m.Prahy ze dne , datum, ).

17. Zjištěný skutkový stav soud po stránce právní posoudil takto:

18. Podle ust. § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012Sb. občanského zákoníku v aktuálním znění (dále jen „o.z.) mají předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

19. Podle ust. § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

20. Podle ust. § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 téhož ustanovení, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

21. Podle ust. § 922 odst. 1 o.z., lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

22. Účastníci řízení jsou v příbuzenském vztahu otce a dcery, tedy mají vzájemnou vyživovací povinnost ve smyslu ust. § 910 o.z. V daném případě tedy jde o vyživovací žalobce/otce k dceři/žalované v období od , datum, do , datum, (od prvého dne období, které dosud nebylo soudy posuzováno až do data, ke kterému zrušení stanovené vyživovací povinnosti navrhla sama žalovaná).

23. Bylo prokázáno, že ani v tomto období nebyla žalovaná schopna samostatně se živit, neboť se soustavným studiem připravovala na své budoucí povolání. Dle názoru soudu není významné, zda žalovaná studovala ve formě prezenčního či individuálního studijního plánu, popř. zda se na zkoušky dokázala dost dobře studiem připravit. Je zjevné, že ve studiu aktivně pokračovala ještě v červenci 2024, neboť měla určený/určila si, termín státní zkoušky. S ohledem na to, že v listopadu 2024 byl žalované vyměřen poplatek za delší studium, je zjevné, že i v druhém pololetí roku 2024 žalovaná studovala.

24. Poměry žalované se od posledního rozhodování soudu (rok 2023) nezměnily. Žalovaná sice dosahovala občasného příjmu, plynoucího jí z členství v aktivní záloze Armády ČR, tyto příjmy soud shledal bezvýznamnými pro posouzení daného nároku, neboť krom jedné výplaty v 9/2023, tak jak je uvedeno výše, jsou vyplacené částky minimální, nezajišťující žalované samostatnou obživu.

25. Poměry žalobce se dle názoru soud též nezměnily, neboť jeho současný příjem, resp. příjem za posuzované období zůstal stejný, navíc jak bylo zjištěno z usnesení soudního exekutora v exekučním řízení vystupuje na straně povinného krom žalobce též jeho zmocněnkyně, a to z důvodu úspěšně uplatněného nároku žalované z odpůrčí žaloby. Lze tedy konstatovat, že žalobce se bez důležitého důvodu vzdal majetkového prospěchu ve smyslu ust. § 913 odst. 2 o.z.

26. Konečně soud dospěl k závěru, že požadavek výživného není ze strany žalované v rozporu s dobrými mravy. Nepříznivými vztahy mezi účastníky se ve svých rozhodnutích zabývaly již soudy v řízeních ve sporu účastníků sp. zn. , spisová značka, . Soud konstatuje, že od doby posledního rozhodování se na vzájemných vztazích mezi účastníky nic nezměnilo. Stejně tak jako v předchozím řízení i nyní soud konstatuje, že vztahy mezi účastníky stejně jako vztahy mezi žalovanou a širší rodinou (babičkou vystupující v tomto řízení v postavení zmocněnkyně žalobce), nejsou nijak srdečné, spíše chladné a že toto nastavení plyne především ze strany žalobce a jeho rodiny. V této souvislosti lze odkázat na závěrečnou řeč obecné zmocněnkyně/babičky žalované, která uvedla, že narození žalované je nešťastné, žalovaná nikdy nepoznala, co je to vyrůstat v úplné rodině, žalovaná žije s rozvedenou matkou a rozvedenou babičkou a bere tímto zmocněnkyni její peníze a celkově je jejich rodina zatížena sebevraždou jejich člena.

27. Soud tedy uzavřel, že pro ukončení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované v období od , datum, do , datum, není důvod, neboť předpoklady stanovené v ust. § 911 a §913 o.z. zůstaly naplněny. I za toto období byla proto žaloba zamítnuta.

28. Vyživovací povinnost tak byla zrušena až ke dni , datum, , tedy k datu ukončení studia žalované na vysoké škole, tj. k datu kdy nabyla schopnost samostatně se živit.

29. Ve věci bylo rozhodnuto, aniž by soud provedl žalovanou navrhovaným protokolem z ústního jednání ve věci , spisová značka, zachycující obsah účastnické výpovědi žalované, neboť její podstatné části jsou zachyceny a zhodnoceny v odůvodněních konečných rozhodnutí ve věci samé, dle názoru soudu je tento důkaz nadbytečný. Sama účastnická výpověď žalované pak provedena nebyla pro nesouhlas žalované samotné (§ 131 odst. 1 o.s.ř.).

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, žalobce byl úspěšný v nepatrné části, neboť se domáhal zrušení vyživovací povinnosti od , datum, a soud rozhodl o jejím zrušení až s účinností od , datum, . Žalované tak byl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, za právní zastoupení v řízení. Právnímu zástupci žalované náleží odměna stanovená dle ust. § 8 odst. 2 a § 7 bod 6, vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty , částka, , neboť předmětem právní služby bylo opětující se plnění, v dané věci jde o plnění na dobu neurčitou, a tarifní hodnota je tak určena pětinásobkem ročního plnění, přičemž soud vycházel z výživného ve výši , částka, měsíčně stanoveného rozsudkem podepsaného soudu č.j. , spisová značka, , odměna právního zástupce tak činí , částka, , a to za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí, vyjádření k žalobě z , datum, , účast u ústního jednání dne , datum, – 2 x za účast u jednání přesahujícího dvě hodiny - od 13.00 hod. do 15.27 hod.). Právnímu zástupci žalované dále náleží 3 x paušální náhrada po , částka, dle ust. § 13 odst. 1, 4 a.t. ve znění účinném od , datum, a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky , částka, ve výši , částka, .