48 C 241/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Aleny Pavlíčkové a přísedících Daniela Dlugoše a Mgr. Bohdana Koverdynského ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost skončení pracovního poměru výpovědí <b>I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru výpovědí dané žalobci dne 14. 8. 2019 je neplatné.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 27 591,50 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], advokáta.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že výpověď daná mu žalovanou dne 14. 8. 2019 je neplatná, s odůvodněním, že byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 3. 6. 2010 na pracovní pozici [příjmení] [anonymizováno 7 slov] od 1. 9. 2010. Nebyl nikdy upozorněn na porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci nebo nedostatky v jeho práci. Dne 4. 7. 2019 byla žalobci předána jednatelkou žalované písemnost ze dne 3. 7. 2019, dle níž nemůže žalovaná žalobci s ohledem na audit interních postupů přidělovat práci dle pracovní smlouvy a žalobci tak vznikají překážky v práci dle § 208 ZP. Tyto byly dále prodlouženy do 26. 7. 2019 a po čerpání dovolené od 5. 8. 2019 do 16. 8. 2019. Dne 14. 8. 2019 byla žalobci na jeho pracovišti předána výpověď dle § 52 písm. g) zákoníku práce, dle níž se měl žalobce dopustit těchto pochybení: 1) Pozvání státních zaměstnanců na golfový turnaj, který se konal dne [datum] za účasti dalších vybraných zaměstnanců, ačkoliv takováto událost ani částečně nesouvisí s obchodními záležitostmi, což žalovaná klasifikovala jako porušení vnitřních předpisů a uvedla, že se o tom dozvěděla dne 24. 7. 2019 2) Porušení povinností vyplývajících z vnitřních předpisů obrátit se na svého nadřízeného nebo [anonymizována čtyři slova] ohledně přijatelnosti pozvání státních zaměstnanců na události, které zcela zřejmě nesouvisejí s obchodními záležitostmi, ačkoliv si musel být vědom, že by takové jednání mohlo být v rozporu s vnitřními předpisy žalované, přičemž uvedla, že se o tom dozvěděla dne 24. 7. 2019 3) Schválení dvou zfalšovaných faktur, každé na částku 125 000 Kč bez DPH ve prospěch spol. [právnická osoba], a to faktury [číslo] s datem vystavení dne 3. 12. 2018 a faktury [číslo] s datem vystavení dne 19. 12. 2018, s cílem zakrýt skutečný důvod platby, jímž byly golfové aktivity pro některé zaměstnance spol. žalované, ačkoliv v objednávkách bylo uvedeno, že předmětem jsou poradenské a související služby poskytované [anonymizována čtyři slova] fondu (dále jen jako„ [anonymizováno]“), což žalovaná kvalifikovala jako porušení povinnosti žalobce řádně hospodařit se svěřenými prostředky a uvedla, že se o tom dozvěděla dne 24. 7. 2019 4) Odepření spolupráce žalobcem při interview konaném dne 26. 6. 2019 v rámci interního šetření a uvedení tvrzení nezakládajících se na pravdě ohledně zneužívání firemních prostředků za účelem provozování golfových aktivit a falšování účetních dokladů a pozvánek pro státní zaměstnance na golfové turnaje během korporátního auditu, jenž se konal v lednu 2019. Žalobce má za to, že údajná porušení jsou účelově vykonstruovaná a dezinterpretovaná, žalobce se uvedených porušení vůbec nedopustil. 1) Žalovaný na daný golfový turnaj konaný dne [datum] na hřišti [příjmení] [jméno] u [obec] nikoho nezval, jednalo se o žádost na oddělení marketingu o rezervaci tří míst a žalobce byl uveden pouze v kopii, žádný z uvedených zaměstnanců se navíc turnaje nezúčastnil. Žalobce se jednání nedopustil. Žalovaná se o tomto nemohla dozvědět až 24. 7. 2019, jelikož danou informaci měla k dispozici již v lednu 2019 a jednání bylo vytčeno již dne 22. 7. 2019 jinému zaměstnanci žalované. 2) Taková povinnost žalobci nemohla vzniknout, jelikož nikoho na turnaj nezval, žádný z označených zaměstnanců se turnaje nezúčastnil a interním„ sponzorem“ a organizátorem v rámci žalované byla generální ředitelka [jméno] [příjmení] o všech podrobnostech od počátku informována. Žalovaná se o daném jednání nemohla dozvědět až 24. 7. 2019, jelikož bylo již dne 22. 7. 2019 vytčeno jinému zaměstnanci žalované. 3) Schválení faktur je dezinterpretováno. [ulice] se spol. [právnická osoba] začala již v roce 2008, žalobce nastoupil až v září 2010, objednávky schvaloval na počátku [jméno] [příjmení], faktury [jméno] [příjmení]. Důvod, proč byly faktury takto označeny, není žalobci znám, avšak vycházel z toho, že jsou k tomu nějaké účetní důvody nebo byly faktury vystavovány chybně. Žalobce nevystavil objednávky, faktury schvaloval formálně, byly mu předkládány proto, že se jednalo o benefit pro zaměstnance pracující na projektu [anonymizováno]. Fakturace prošla auditem již v roce 2010 a v roce 2019, kdy žalobce auditorovi [jméno] [příjmení] pravdivě a jasně uvedl, že se jedná o faktury na služby související s golfovým turnajem, nic tedy neskrýval ani nezatajoval. Žalovaná se o tom nedozvěděla až 24. 7. 2019, muselo jí to být známo již nejpozději 4. 1. 2019 a nejspíše již v roce 2010, kdy proběhl předešlý audit a kdy to byla již zavedená praxe u žalované. Faktury procházely v rámci tzv. workflow schválením celé řady zaměstnanců, žalobce nevystavoval objednávku, pouze kontroloval, zda faktura odpovídá objednávce. 4) Poslední z údajných porušení je popsáno zcela nepravdivě. Žalobce se zúčastnil schůzky bezmála dvě hodiny, interview probíhalo ponižujícím způsobem. Žalobce odpovídal na otázky, pokud se nejednalo o otázku formulovanou výslovně zavádějícím způsobem, není mu známo, čím a jak byla jeho obhajoba vyvrácena. Další tvrzení uvedená ve výpovědi žalovaná neupřesnila ani nedoložila, jsou nepravdivá a byla užita účelově. Žalobci nebylo žádné takové jednání vytčeno. Žalovaná vyvíjí značné úsilí, aby dokladovala výsledky své protikorupční politiky a interního úsilí, a to zejména v pro ni důležitých regionech, jako je ČR, a to i za cenu vykonstruovaných důvodů.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v plném rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. 1) Žalovaná uvedla, že předmětná otázka je detailně řešena ve vnitřním předpisu [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Rozlišuje se mezi tzv.„ business events“ (obchodní události/příležitosti) a tzv.„ hospitality events“ (příležitosti pohostinnosti). Business events jsou konkrétně popsány v čl. 2 předpisu jako události konané v obchodních prostorech a mají obchodní program, který pokrývá alespoň 80 % času události a hospitality events jsou pak vymezeny jako cokoliv, co danou definici nesplňuje. Je tedy nepochybné, že akce označovaná jako„ turnaj v golfovém resortu [příjmení] [jméno] v rámci [anonymizována tři slova]“ náleží do kategorie„ pohostinnosti“. V čl. I jsou přitom stanovena pro tyto události jasná pravidla, kdy zvát vládní zaměstnance je možné jen na obchodní příležitosti a není možné je zvát na případy pohostinnosti. Žalovaná tedy zakazovala svým zaměstnancům zvát na jí pořádané případy pohostinnosti, mezi které řadí i golfové události, jakékoli státní zaměstnance. Takové pozvání na příslušný golfový turnaj konaný dne [datum] bylo tedy v příkrém rozporu s vnitřními předpisy žalované, což muselo být žalobci školenému pravidelně v této oblasti známo a vzhledem k jeho vysoké manažerské pozici se od něj očekávalo, že bude aktivně dbát na to, aby nejen on, ale ani další zaměstnanci žalované toto pravidlo neporušovali. Žalobce svou roli bagatelizuje, byl však ze své pozice zodpovědný za schvalování rozpočtu pro tyto události. Jeho zahrnutí do korespondence se rovnalo souhlasu s v ní uvedeným požadavkem pozvat na předmětný golfový turnaj vládní zaměstnance. U žalobce navíc nezůstalo jen u konkludentního souhlasu, ale zareagoval poděkováním, podílel se tedy na porušení vnitřních předpisů žalované aktivně, a to minimálně tak, že v roli nadřízeného V. [příjmení] nezasáhl proti jeho návrhu pozvat na golfový turnaj osoby, které neměly být dle vnitřního předpisu pozvány, a potvrdil, že se tak děje s jeho vědomím a souhlasem. Na tom nemůže nic změnit to, že se pozvaní státní zaměstnanci turnaje nezúčastnili, jelikož závažné porušení předpisů se odehrálo již jejich pozváním. Žalobce tak navíc činil i v minulosti, kdy sám aktivně navrhoval konkrétní hráče, nebo s jejich nominací souhlasil. 2) Obsahem povinnosti obrátit se na nadřízeného není učinit to v souvislosti s vlastním porušením, ale oznámit zjištěné porušování těchto předpisů jinými zaměstnanci žalované. Zde se žalobce nemůže ubránit tím, že nikoho na turnaj nezval. Je nepochybné, že žalobce o tom, že mají být pozváni státní zaměstnanci, věděl, to je dostatečné pro to, aby mu vznikla povinnost toto vážné porušení vnitřních předpisů ohlásit nadřízenému, on to však neučinil. Námitka, že o všech podrobnostech byla informována generální ředitelka, nezbavuje žalobce jeho povinnosti. Ani toto by jej tedy nemohlo vést k závěru, že nejde o porušení vnitřních předpisů a že mu tedy nevzniká povinnost vše oznámit. 3) To, že daná spolupráce začala ještě před nástupem žalobce, nijak nesnižuje vinu žalobce za vytýkané jednání. Taktéž není zřejmé, jaké„ účetní důvody“ by mohl žalobce považovat za legitimní důvod pro tento postup. Žalobce věděl, že pravý předmět fakturovaného plnění je zcela jiný, pak měl ale povinnost faktury se lživým popisem poskytnutých služeb neschválit. Žalovaná nemá ve svých procesech žádnou kategorii„ formálního schválení“, žalobce byl zaměstnán na manažerské pozici a byl odpovědný za řadu schvalovacích procesů a podstatných rozhodnutí za žalovanou včetně schvalování úhrad faktur vystavených dodavateli a obchodními partnery žalované spadajícími do jeho gesce. Vedle toho působit u žalované i jako prokurista a byl tedy za žalovanou dokonce oprávněn jednat navenek ve všech věcech týkajících se jejího podnikání. Žalobce měl být zárukou, že veškeré procesy v jeho sektoru budou vykonávány v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy žalované a nebude docházet k poškozování jejích zájmů. Žalobce se tak nemůže zprostit své odpovědnosti za toto protiprávní tvrzení jen tím, že schvalování faktur bylo pouze formální a pouze kontroloval správnost údajů uvedených v objednávce a následně vystavené faktuře, když to byl zejména on ze své nadřízené pozice, kdo měl proti porušování předpisů okamžitě zakročit, resp. o tom vyrozumět svého nadřízeného nebo Legal Compliance & Integrity Office. Žalobce by se mohl vyvinit, pokud by tvrdil, že o pravém obsahu faktur nevěděl, ten ale přiznává, že věděl, co je pravou podstatou těchto faktur. Pak ovšem faktury nemohly obstát a jeho schválení se rovnalo spolupachatelství tohoto protiprávního jednání. Žalovaná nikdy neměla v úmyslu touto ani jinou formou poskytovat svým zaměstnancům jako benefit golfové vybavení a služby, tento„ benefit“ si svévolně vytvořila skupinka zaměstnanců, která takto řadu let odčerpávala finanční prostředky žalované. Ani poukaz na audit v roce 2010 ničeho nemění, jelikož při tomto auditu falšování faktur odhaleno nebylo, to však žalobce odpovědnosti nezbavuje. Žalobce tímto porušil své povinnosti vyplývající ze zákoníku práce, konkrétně § 301 písm. d), útok zaměstnance na majetek zaměstnavatele postačuje pro závěr o porušení právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. 4) Mezi základní povinnosti zaměstnance patří mj. povinnost nejednat v rozporu se zájmy zaměstnavatele, pod což lze podřadit i povinnost poskytnout zaměstnavateli nezbytnou součinnost v případě šetření vedeného za účelem zjištění případného porušování právních a interních předpisů. Žalovaná uvedla, že důkazy nenavrhuje, neboť ostatní výpovědní důvody postačují pro závěr, že výpověď je oprávněná. Žalovaná skutečně prosazuje vůči všem svým zaměstnancům a ve všech zemích, kde působí, velmi přísnou protikorupční politiku, popírá tedy, že by tak činila naoko nebo že by za účelem vytvoření falešného zdání porušovala práva zaměstnanců. Žalovaná shrnula, že všechna vytýkaná jednání žalobce lze označit za úmyslné a dosahující takové intenzity, že nelze po žalované jako zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby žalobce dále zaměstnávala. Žalovaná byla s porušováním povinností žalobce seznámena až 24. 7. 2019, proto mu nemohla dříve nic vytýkat. Žalovaná nesouhlasila s použitím pořízených zvukových záznamů žalobce jako důkazu.

3. K tomu žalobce uvedl: 1) Byl určen pan [jméno] [příjmení] jako Event manažer zodpovědný za marketing, který měl rozhodovat o přípustnosti pozvání dané osoby a konané akci z pohledu vnitřních předpisů žalované, přičemž finální rozhodnutí přináleželo jednateli. Obě osoby byly na funkčně vyšší pozici než žalobce. Žalovaná se snaží pozměnit důvod výpovědi, vytýkané jednání se vůbec nestalo a ve zmiňované korespondenci se nejedná o žádné zvaní daných osob, ale o rezervaci míst. Žalobce vytýkané jednání nebagatelizuje, ale zcela popírá. Žalobce nebyl odpovědný za schvalování rozpočtu akce. Smlouvu, rozpočet, objednávku, fakturu a zvaní schvaloval jednatel společnosti jako její nejvyšší představitel. Komunikace z roku 2015 s vytýkaným jednáním skutkově ani časově nesouvisí. 2) Žalobce nebyl pracovníkem zodpovědných za dodržování etických pravidel a compliance v rámci žalované a jednalo se o praxi aplikovanou v rámci žalované s plným vědomím jednatelky, ačkoliv to žalovaná popírá. Turnaj byl pod patronací jednatelky, je tedy nemožné, aby o tom nevěděla, pan [příjmení], který byl u žalované rozpovědný za kvalifikaci možnosti zvacího procesu, byl přímým adresátem žádosti. Z osob uvedených v korespondenci byla dána výpověď pouze žalobci. 3) Faktury nejsou falešné, byly řádně vystaveny dodavatelskou [právnická osoba] [anonymizováno] a žalované bylo pravidelně poskytováno plnění, přičemž bylo označováno jako poradenské služby, což je sice velmi obecné, ale ne jednoznačně nepravdivé. Jednalo se o zajištění hracích míst na golfové tour, plnění bylo dodáno. Žalobce nikdy nezakrýval, o co se jedná, a takto i sdělil vnitřnímu auditu dne 4. 1. 2019. Žalobci není známo, proč si žalovaná přála takovýto způsob fakturace. Žalobce nezastíral účel dodávky. Faktury byly žalovanou řádně proplaceny, žalobce tedy neměl důvod pochybovat, zda jsou faktury v pořádku. O všech zjištěných závadách byla žalovaná informována nejpozději dne 12. 3. 2019 v závěrečné zprávě korporátního auditu, tento fakt tam však jako závada uveden není. Žalobce předpokládá, že při administrativním aparátu žalované mělo být poukázáno na korekci textu faktur dříve nebo na samém začátku. Jak mohl žalobce shledat problém, jestliže interní audit ani schvalovatelé daných faktur žádný problém neshledali za více jak 10 let. Žalobce nebyl jediným schvalovatelem a již před ním dané faktury schválilo několik schvalovatelů. Pokud by schválení těchto faktur žalovaná považovala za porušení povinností, mohla by dát žalobci výpověď do 2 měsíců od doby, kdy se o celé věci dozvěděla, nikoli však v době, kdy byla žalobci skutečně výpověď dána. Tvrzení, že se to žalovaná dozvěděla až 24. 7. 2019, je nepravdivé a účelové. 4) Žalobce neodepřel odpověď ani na jednu otázku, odpovídal podle svého nejlepší vědomí a svědomí a podle pravdy.

4. K tomu žalovaná uvedla, že: 1) V e-mailové komunikaci se nehovoří o rezervaci míst, ale o nominaci zákazníků. Z konverzace neplyne, že by snad nominace osob měla být před jejich samotným pozváním někým schválena, naopak dokládá, že nominované osoby byly osloveny, o pozvání projevily zájem a [jméno] [příjmení] a ostatní osoby v kopii s těmito pozvanými počítali na 100 %. Otázka, zda měl či neměl schvalovat nominaci někdo další a zda tak učinil nebo ne, není rozhodující. Vnitřní předpis závazný pro všechny zaměstnance stanovil, že vládní zaměstnanci nesmějí být zváni na podobné akce, tomu je nutno rozumět tak, že každý zaměstnanec je povinen dle svého postavení a úkolů přispívat k naplnění tohoto pravidla, tedy se zdržet navrhování či schvalování vládních zaměstnanců k pozvání. Již to, že byl žalobce v kopiích, by plně postačovalo k závěru, že závažným způsobem porušil své povinnosti vyplývající z vnitřních předpisů, žalobce však projevil svůj souhlas výslovně, žalovanou nenapadá žádná jiná interpretace připojené věty žalobce. Z toho je zřejmé, že o pozvání věděl a výslovně jej odsouhlasil. Žalobci byla svěřena odpovědnost za pozvání takových osob dle odpovědnostní matice jako„ Country MD“. 3) Tvrzení žalobce, že faktury nejsou falešné a že si byl vědom, že se jedná o faktury za služby související s golfovým turnajem, si protiřečí. Buď faktury nejsou falešné, tedy jejich popis odpovídal tomu, za jaké plnění byly vystaveny, a fakturovány byly skutečně poradenské služby, nebo byly falešné, tedy jejich popis neodpovídal tomu, jaké plnění bylo poskytnuto, a byly fakturovány nikoli poradenské služby, ale služby poskytnuté v souvislosti s golfovým turnajem. Žádné tvrzení žalobce nemá vliv na vytýkané porušení povinností žalobce, tj. schválení falešných faktur. Auditní zpráva neobsahuje informace o konkrétních zaměstnancích a jejich případných konkrétních pochybeních, ale zobecněné závěry, které umožňují přijmout systémová opatření k prevenci opakování zjištěných závad. Při zjištění pochybení konkrétních zaměstnanců audit předává tuto informaci útvaru compliance, který zajistí provedení potřebných šetření. Teprve jeho závěr je potom předáván vedení předmětné dceřiné společnosti k vyvození personálních opatření a teprve tímto okamžikem se tedy zaměstnavatel o pochybení zaměstnance dozví.

5. Na jednání dne 6. 1. 2021 žalovaná uvedla, že na posledním, tedy 4. výpovědním důvodu netrvá.

6. Žalovaná dále doplnila, že: 1) Žalobce se vytýkaného porušování spočívajícího ve zvaní státních zaměstnanců na golfové turnaje dopouštěl po mnoho let a od počátku v tomto procesu hrál velmi aktivní roli, jak bylo zjištěno z výsledků interního šetření. Není rozhodné, zda žalobce osobu pozval osobně, nebo zákazníka nominoval a ten byl následně pozván centrálně. Zvaní zákazníků totiž probíhalo právě druhým uvedeným způsobem, tj. že vybraní zaměstnanci žalované na výzvu nominovali zákazníky, které chtějí pozvat, jiní zaměstnanci se více či méně k takovému návrhu vyjadřovali a nakonec byly vybrané osoby pozvány centrálně e-mailovou pozvánkou. Nutně by se tak muselo dospět k závěru, že žádná konkrétní osoba tyto zaměstnance nepozvala, šlo o výsledek kolektivního procesu. Žalobce za minulé roky soustavně nominoval osoby, které byly zaměstnány ve [anonymizováno]. Žalobce hrál v procesu roli významného schvalovatele nominací. Žalobci byly adresovány výzvy k nominaci zákazníků na golfové turnaje, seznamy pozvaných, seznamy stavu registrací pozvaných zákazníků a výzvy ke kontrole pozvánek, ačkoliv byly tyto výzvy adresovány více osobám, žalobce nebyl pouze pasivním příjemcem. Žalobce byl rovněž častým účastníkem na těchto golfových turnajích a častokrát hrál v tzv. flightu právě se státními zaměstnanci. Z osob pozvaných na turnaj dne [datum] byl zaměstnancem [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], pan [jméno] [příjmení] byl v dané době pravděpodobně externím konzultantem [anonymizováno], když v něm působil do r. 2010 jako generální ředitel. Poslední osoba, [jméno] [příjmení], je zaměstnancem žalované. 3) Všechny osoby objevující se workflow příslušných faktur byly s výjimkou žalobce a pana [jméno] [příjmení] administrativními pracovníky žalované a zajišťovaly pouze administrativní zpracování faktury. Faktickou kontrolu prováděl jen žalobce a pan [příjmení], jelikož pan [příjmení] byl osobou, která zadávala objednávku, byl to jedině žalobce, kdo mohl za žalovanou kontrolovat, zda zadání objednávky není exces daného pracovníka nebo nedochází z jiných důvodů k poškození zájmů žalované. Žalobce měl zásadní kontrolní roli odpovídající„ pravidlu čtyř očí“ a v této roli zcela selhal. Ani jednání žalobce spočívající ve schvalování faktur nebylo ojedinělé, žalobce od roku 2011 do roku 2017 schválil nejméně 12 falzifikovaných faktur (tj. poradenské služby spol. [právnická osoba] a pronájem spol. [právnická osoba] Celková suma dosahuje k roku 2017 částky 1 500 000 Kč.

7. Žalobce doplnil, že: 1) Turnaj byl v gesci generální ředitelky [jméno] [příjmení] a za pozvání byl odpovědný marketing. Žalobce nebyl osobou zodpovědnou za compliance ani Country Managerem, jak nepravdivě tvrdí žalovaná. Argumenty ohledně dlouholeté protiprávní činnosti žalobce nemohou být důvodem předmětné výpovědi. Zvaní státních zaměstnanců bylo možné v různých obdobích za různých podmínek, toto bylo možné i v době vytýkaného eventu konaného dne [datum]. Žalovaná pomíjí finální odpovědnost generální ředitelky a Compliance managera odpovědného za dodržování pravidel Compliance. 3) Žalobce neschvaloval objednávky k fakturám, nemohl tedy vědět, co je v textu objednávek. Z textu na faktuře neplyne, že by faktury byly falešné nebo zfalšované. Falzifikováním faktur je ve skutečnosti nesprávně uvedený text, služby byly žalované dodány, žalobce faktury nevystavoval ani danou praxi nezavedl. Žalovaná neuvádí pravdu, pokud tvrdí, že faktickou kontrolu prováděl jen žalobce a pan [příjmení], dle platného Schvalovacího a podpisového řádu žalované platilo, že každý zaměstnanec, který předkládá písemnost k podpisu nadřízenému, ověřuje její správnost. Podle této směrnice měly všechny osoby ověřit správnost zmiňovaných faktur a žalobce neměl důvod se domnívat, že by faktury mohly být problémové. Žalobce neměl v popisu práce kontrolní rokli, toto měly vykonávat osoby v administrativním aparátu žalované. Žalobce neschvaloval danou objednávku, vůči daným osobám však žalovaná odpovědnost nevyvozuje. Dle Schvalovacího a podpisového řádu je nutno nahlížet na dané faktury jako na„ SAP-standard“, kdy se tímto rozumí dlouhodobě udržované smluvní vztahy, nastavené procesy a zvyklosti, zmíněný vztah se spol. [anonymizována tři slova] probíhal již několik let, žalobce se tak mohl právem domnívat, že se jedná o tzv.„ SAP-standard“ a jeho postup tak byl v souladu s firemními předpisy. Jednatelka žalované [jméno] [příjmení] byla jednoznačně, jasně a podrobně informována o nesprávné praxi v označování faktur i o tom, že interní auditor tuto praxi označil za nesprávnou. Tato informace byla [jméno] [příjmení] prokazatelně žalobcem sdělena dne 7. 1. 2019. Jednatelka a ředitelka je statutárním orgánem žalované, a pokud je jí sdělena závažná skutečnost, je třeba mít za to, že se o této skutečnosti dozvěděla. Jednatelka žalované po sdělení žalobcem neprovedla žádná opatření ani neučinila žádná rozhodnutí ve věci, sama uvedla, že nekontroluje texty faktur a objednávek. Žalovaná tak nezachovala zákonnou lhůtu k výpovědi.

8. K tomuto žalovaná uvedla, že: 1) Žalobce opakovaně uvádí, že odpovědná za finální schválení a pozvání zákazníků byla generální ředitelka a jednatelka, ta však nebyla mezi adresáty jakékoli komunikace ohledně golfových turnajů a nebyla ani pasivním, natož aktivním účastníkem této komunikace. Ani argument o tom, že vše proběhne v souladu s vnitropodnikovým předpisem a bude udělena výjimka ze strany Compliance officera, není slučitelná s realitou. 3) Subjektivní lhůta pro podání výpovědi z důvodu rozhovoru mezi žalobcem a jednatelkou žalované nemohla běžet, neboť se jednatelka nedozvěděla o všech relevantních skutečnostech, které zakládají důvod výpovědi, tedy koho se to týká a jakého jednání, které předpisy byly porušeny, kdy se tak stalo apod. Žalobce byl nejvýše postaveným v oblasti Digital Business Services Česká republika, Podřízen byl až Head of Digital Business Services Central and Eastern Europe a dále [příjmení] of Digital Business Services Middle and Eastern Europe a následně představenstvu mateřské společnosti. Žalobce nebyl podřízeným jednatelky žalované, pozice jednatelky v rámci celé skupiny je na srovnatelné úrovni jako pozice žalobce, jen v jiné oblasti.

9. Soud vzal za své shodné tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že ve struktuře společností, jejíž je žalovaná součástí, došlo v minulosti ke korupčním skandálům.

10. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

11. Žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 3. 6. 2010 na dobu neurčitou původně na pozici Consulting & Implementation Director od 1. 9. 2010 (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne 3. 6. 2010). S účinností od 1. 12. 2016 pracoval žalobce na pozici [příjmení] [anonymizováno] Digital Business Services (DBS) Česká republika (zjištěno z dodatku k pracovní smlouvě ze dne 1. 12. 2016). Naposledy byla mzda žalobce sjednána od 1. 4. 2019 na částku 340 850 Kč měsíčně (zjištěno z dodatku k pracovní smlouvě ze dne 1. 4. 2019). Dne 4. 7. 2019 byla žalobci předána žalovanou listina nazvaná Překážky na straně Zaměstnavatele, dle níž mu bylo sděleno, že ode dne 4. 7. 2019 do dne 19. 7. 2019 mu nemůže žalovaná s ohledem na probíhající audit interních postupů přidělovat práci dle pracovní smlouvy a vznikají mu tak překážky na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce. Dále bylo mezi účastníky sjednáno, že žalobce se dostaví dne 22. 7. 2019 do práce, kde obdrží další pokyny (zjištěno z překážek na straně zaměstnavatele ze dne 3. 7. 2019). Následně byla žalobci dána obdobná listina pro období od 22. 7. 2019 do 26. 7. 2019 (zjištěno z překážek na straně zaměstnavatele ze dne 22. 7. 2019) a poté i pro období od 5. 8. 2019 do 16. 8. 2019 s tím, že 19. 8. 2019 se má žalobce dostavit na pracoviště (zjištěno z překážek na straně zaměstnavatele ze dne 5. 8. 2019), od 29. 7. 2019 do 2. 8. 2019 žalobce čerpal dovolenou (zjištěno z oznámení o schválení dovolené ze dne 26. 7. 2019). Dne 14. 8. 2019 byla žalobci předána advokátem žalované výpověď z pracovního poměru, v níž žalovaná uvedla, že žalobce se dopustil závažného porušení povinností spočívajících v tom, že: 1) Pozval státní zaměstnance na golfový turnaj konaný dne [datum] za účasti dalších vybraných zaměstnanců, ačkoliv takového události ani částečně nesouvisí s obchodními záležitostmi, přičemž se takového jednání dopustil v minulosti opakovaně. Tímto měl žalobce porušit čl. 3 a 3.3.2 Kodexu obchodního jednání žalované ve znění z 3. 4. 2018 a čl. 2 a 3 vnitřního předpisu žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] ve znění z 29. 5. 2017, které jsou trvale dostupné na interním portálu žalované. Žalovaná se o porušení dozvěděla dne 24. 7. 2019 2) Porušil povinnost vyplývající z čl. 9 Kodexu obrátit se na svého nadřízeného nebo Compliance & Integrity Office s dotazem ohledně přijatelnosti pozvání státních zaměstnanců na události, které zcela zřejmě nesouvisí s obchodními záležitostmi, ačkoliv si musel být vědom, že by takovéto jednání mohlo být v rozporu s Kodexem, žalovaná se o tom dozvěděla 24. 7. 2019 3) Schválil dvě zfalšované faktury, každou na částku 125 000 Kč bez DPH, konkrétně fakturu [číslo] s datem vystavení dne 3. 12. 2018 a fakturu [číslo] s datem vystavení dne 19. 12. 2018 ve prospěch společnosti [právnická osoba] s cílem zakrýt skutečný důvod platby, jímž byly golfové aktivity pro některé zaměstnance společnosti, přitom v objednávkách a fakturách bylo uvedeno, že předmětem plnění jsou poradenské a související služby poskytnuté SZIF. Tímto došlo k porušení čl. 3, 6 a [číslo] Kodexu a § 301 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, žalovaná se o porušení dozvěděla dne 24. 7. 2019 4) Odepřel spolupráci při interview konaném dne 26. 6. 2019 v rámci interního šetření a uvedl tvrzení nezakládající se na pravdě ohledně zneužívání firemních prostředků za účelem provozování golfových aktivit a falšování účetních dokladů a pozvánek pro státní zaměstnance na golfové turnaje během korporátního auditu, který se konal v lednu 2019, když daná tvrzení žalobce byla během interního šetření vyvrácena. Dle žalovaná tak jednání žalobce naplnilo výpovědní důvod dle § 52 písm. g) zákoníku práce. Na předanou výpověď žalobce uvedl, že s důvody výpovědi ani výpovědí jako takovou nesouhlasí (zjištěno z výpovědi z pracovního poměru ze dne 14. 8. 2019). Oznámením ze dne 20. 8. 2019, doručeným jednatelce žalované dne 21. 8. 2019, žalobce sdělil žalované, že i nadále trvá na svém zaměstnávání, když uvedl, že nemá důvody výpovědi za naplněné (zjištěno z oznámení dle § 69 zákoníku práce ze dne 20. 8. 2019). Na to žalovaná odpověděla dopisem ze dne 9. 9. 2019, že i nadále považuje výpověď za platnou a důvodnou a na výpovědních důvodech i nadále trvá (zjištěno ze sdělení k oznámení ze dne 9. 9. 2019).

12. V únoru 2015 vypracoval [jméno] [příjmení] dokument [příjmení] [příjmení] compliance process for hospitality events, dle nějž v případě událostí, které byly hybridní, tedy mezi 20 až 80 % obchodního obsahu, rozhodl lokální compliance officer o tom, zda se jedná o obchodní událost s určitými limity nebo příležitost pohostinnosti (Hospitality). Dále byli na tuto akci nominováni zákazníci nebo potencionální zákazníci, toto bylo ověřeno Marketing/COO a compliance officerem, přičemž státem vlastněné společnosti nebylo možno zvát (zjištěno z [příjmení] [příjmení] compliance proces for hospitality events z února 2015). Dle interního předpisu žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] z května 2017 bylo upraveno, jaké osoby je možno zvát na obchodní zábavné akce a pohostinství. Dle čl. 1 tohoto předpisu byli vysoce rizikovými hosty mj. zaměstnanci státem vlastněných subjektů, vládní zaměstnance nebo představitele tak bylo možno zvát výhradně na obchodní záležitosti definované v čl. 2 jako záležitosti, kde nejméně 80 % programu tvoří obchod. Pro rozlišení vysoce rizikových událostí žalovaná uplatňovala pravidlo [číslo], tedy pokud 80 % agendy představují obchodní prezentace v obchodním prostředí, jedná se o obchodní událost s nízkým rizikem, je tak možné pozvat všechny hosty. Pokud více než 20 % agendy představoval networking a zábava, jednalo se o vysoce rizikové„ pohostinství“ a nelze tak pozvat vysoce rizikové hosty jako státní zaměstnance. Dále v čl. 2 tohoto předpisu žalovaná vymezila, že pokud méně než 80 % události představují obchodní prezentace v obchodních prostorách, jedná se o událost pohostinnosti, tedy [anonymizována dvě slova], a vysoce rizikoví hosté jako státní zaměstnanci nesmějí být zváni na tyto události. Např. diskuzní body, které mají být projednány na golfovém vozíku mezi jamkami, nedělají z golfové aktivity obchodní událost, golfová událost je událostí pohostinnosti, a to i v případě, že pracovníci žalované plánují celou dobu hovořit o obchodní činnosti. Jako státní zaměstnance pak žalovaná v čl. 3 interního předpisu vymezila každého, kdo pracuje na náklady daňových poplatníků, státní úředníky, zaměstnance státem vlastněných nebo kontrolovaných společností, vojáky, volené nebo jmenované činitele a zaměstnance mezinárodních organizací, jako [příjmení] [příjmení] nebo Červený kříž, tito nesmí být zváni na případy pohostinnosti. Pro některé akce, jako otevření nové budovy, byla udělena výjimka, která ale musela být schválena konkrétními osobami (zjištěno z Hospitality Events Policy z 29. 5. 2017, verze [číslo] v anglickém oroginále vč. překladu podstatných části do češtiny). Dle čl. 9 vnitřního předpisu žalované Code of Business Conduct for Employees z dubna 2018 ustanovila Legal Compliance & Integrity Office lokální Legal Compliance & Integrity pověřence jako kontaktní místo pro zaměstnance a manažery a zaměstnanci museli nahlásit jakýkoli problém nebo vznést otázku o porušení tohoto Kodexu obchodního chování jejich manažerovi nebo Legal Compliance & Integrity Office. Na to bude provedeno objektivní šetření, pokud to bude nezbytné k zajištění nápravných opatření. Od zaměstnanců žalovaná očekávala plnou spolupráci při korporátních šetřeních, porušení povinnosti plně spolupracovat při korporátním šetření žalované může být považováno za porušení Code of Business Conduct (zjištěno z Code of Business Conduct for Employees z dubna 2018 v anglickém originále včetně překladu podstatných ustanovení). E-mailem ze dne 19. 6. 2015 [jméno] [příjmení] sdělil [jméno] [příjmení] a do kopie i žalobci, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že za žalovanou tři osoby poděkovali za pozvání, ale nemohou se účastnit, za [anonymizováno] jsou potvrzeni 3 hráči, což jmenovitě sdělí žalobce, a jeden hostující hráč, a za Ministerstvo zemědělství náměstek [příjmení], ale od vedení [anonymizováno] dostali doporučení, aby se nekombinovalo pozvání lidí ze [anonymizováno] a ministerstva (zjištěno z e-mailu ze dne 19. 6. 2015 od [jméno] [příjmení] pro [jméno] [příjmení]). E-mailem ze dne 3. 8. 2015 sdělil žalobce kolegům [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že mají 8 míst na turnaj [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] pořádaný spol. [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] na hřišti [příjmení] [příjmení] dne 22. 8. 2015. Na to se [jméno] [příjmení] dotázal, zda mohou pozvat i [anonymizováno], a uvedl, že se hlásí, a to buď jako doprovod zákazníka, nebo bez něj. Na to odpověděl žalobce e-mailem ze dne 7. 8. 2015, že určitě mohou a má dát vědět [jméno], kdo půjde, mají stále 8 míst (zjištěno z e-mailové komunikace mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] v období od 31. 7. do 7. 8. 2015). [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v září 2017 se účastnili za žalovanou mj. [jméno] [příjmení], žalobce, [jméno] [příjmení] a tehdejší jednatel žalované [jméno] [příjmení]. U daných osob označených jako [anonymizováno] jsou jako osoby, které je nominovali, označeni [jméno] [příjmení], žalobce a [jméno] [příjmení]. Daného turnaje se účastnily dále osoby označené jako zaměstnanci [stát. instituce], ČEZu, [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [stát. instituce], Ministerstva vnitra, [stát. instituce], nominovaní dalšími zaměstnanci žalované (zjištěno z důkazu B9 – seznamu účastníků turnajů [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] v [anonymizována dvě slova] resortu včetně seznamu povzaných hostů z jiných sibjektů). E-mailem ze dne 7. 8. 2018 sdělil [jméno] [příjmení] zaměstnancům žalované, a to žalobci, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že na turnaj [datum] v golfovém resortu [příjmení] [jméno] v rámci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] má žalovaná 8 volných míst, proto prosí o nominaci zákazníků. Na to odpověděl pan [jméno] [příjmení], že od klienta má potvrzený zájem na jeden kompletní flight, přičemž detaily nominace dopošle. Následně e-mailem ze dne 23. 8. 2018 zaslal [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a do kopie žalobci a [jméno] [příjmení] jmennou nominaci„ [anonymizováno]“ flightu, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a připojil informaci, že s tímto flightem počítají na 100 %. Na to e-mailem ze dne 23. 8. 2018 [jméno] [příjmení] odpověděl, že flight na [příjmení] [jméno] byl potvrzen, jak bylo níže požadováno. Na to reagoval žalobce e-mailem z téhož dne tak, že mnohokrát [jméno] [příjmení] děkuje (zjištěno z e-mailové komunikace mezi zaměstnanci žalované ve dnech 7. 8. 2018, 14. 8. 2018 a 23. 8. 2018). [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] nebyli uvedeni v seznamu přihlášených osob na turnaj [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pořádaný [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] ve spolupráci s [právnická osoba], [příjmení] [jméno], na hřišti [příjmení] [jméno] dne [datum] (zjištěno ze seznamu přihlášených osob na golfový turnaj na [příjmení] [jméno] v termínu [datum]).

13. Dne 9. 10. 2018 vystavila žalovaná objednávku [číslo] N/500020 pro spol. [právnická osoba] s předmětem Podpora provozu a rozvoj IS SZIF 2018 a popisem dodávky Služby související s projektem SZIF 2018 dodané v listopadu 2018 pro zákazníka SZIF na částku 125 000 Kč bez DPH (zjištěno z objednávky – purchase order [číslo] N/500020 ze dne 9. 10. 2018). [jméno] objednávku finálně schválil [jméno] [příjmení] (zjištěno ze schválení objednávky [jméno] [příjmení] dne 9. 10. 2018). Žalovaná na to obdržela fakturu [číslo] vystavenou dne 3. 12. 2018 spol. [právnická osoba] na částku 125 000 Kč bez DPH, tedy 151 250 Kč vč. DPH, splatnou dne 31. 1. 2018 (správně 2019), s předmětem fakturace poskytnutí poradenských služeb dle objednávky [číslo] N/500020 za období 11/ 2018 (zjištěno z faktury – daňového dokladu [číslo]). Faktura byla přijata do účetního systému žalované (zjištěno z tabulky označené jako dokument Doc. Type IP (Incoming Invoice SSC) Normal Document) a byla žalobcem kontrolována a schválena dne 27. 12. 2018 (zjištěno z tabulky Display of Entries Found). Dále dne 9. 10. 2018 vystavila žalovaná objednávku [číslo] N/500020 pro spol. [právnická osoba] s předmětem Podpora provozu a rozvoj IS SZIF 2018 a popisem dodávky Služby související s projektem SZIF 2018 dodané v prosinci 2018 pro zákazníka SZIF na částku 125 000 Kč bez DPH (zjištěno z objednávky – purchase order [číslo] N/500020 ze dne 9. 10. 2018). Žalovaná rovněž na to dne 21. 1. 2019 obdržela fakturu [číslo] vystavenou dne 19. 12. 2018 spol. [právnická osoba] na částku 125 000 Kč bez DPH, tedy 151 250 Kč vč. DPH, splatnou dne 18. 2. 2019, s předmětem fakturace poskytnutí poradenských služeb dle objednávky [číslo] N/500002 za období 12/ 2018 (zjištěno z faktury – daňového dokladu [číslo]). Dne 23. 1. 2019 byla faktura zkontrolována a akceptována žalobcem jako poslední osobou v procesu workflow, když předtím prošla přes min. čtyři další osoby, a následující den proplacena (zjištěno ze screenu obrazovky Workflows for Current Context).

14. Na schůzce s interními auditory [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne 4. 1. 2019 žalobce uvedl, že dodávky [anonymizována dvě slova] představují možnost zúčastnit se golfové tour pořádané touto společností, jde o benefit pro [příjmení] projektové manažery pracující na programu [anonymizováno], např. jej využíval pan [příjmení], [příjmení], [anonymizováno] a další. Žalobce vyloučil, že by benefit čerpaly jiné osoby než zaměstnanci žalované, benefit je poskytován již dlouho, možná ještě předtím, než k žalované nastoupil na nynější pracovní pozici. K dotazu na účtování jako nákladů projektu [anonymizováno] žalobce uvedl, že benefit se týká zaměstnanců pracujících na projektu [anonymizováno]. K dotazu, proč jsou na fakturách uvedeny poradenské služby, žalobce nevěděl, ale uvedl, že toto spol. nedodává, dodává službu golfové tour pro zaměstnance žalované na projektu [anonymizováno], tohoto si při schvalování faktur nevšiml, kontroloval pouze částky a zda částka souhlasí s objednávkou, před ním bylo v procesu více schvalovatelů, neměl důvod text kontrolovat, již od 9/ 2010 byla služba vedena jako poradenská. Žalobce nevěděl, proč jsou faktury rozdělovány na dvě a proč za rok 2015 nebyla zaslána žádná faktura, uvedl, že pokud je plnění [anonymizována dvě slova] deklarováno jako poradenská služba, je to jistě špatně, nevěděl, zda má žalovaná s touto spol. smlouvu (zjištěno z e-mailové komunikace mezi žalobcem a panem [jméno] [příjmení] z ledna 2019 vč. opravovaného zápisu ze schůzky žalobce s interními auditory dne 4. 1. 2019).

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem matky žalované společnosti, spol. [právnická osoba], od r. 2009, jako auditor pracuje od r. 2010, byl účasten na třech předchozích auditech v pobočce v ČR, kdy první byl zaměřen na facility, druhý na business continuity a další na smlouvy s dodavateli žalované, v rámci těchto auditů žádná zjištění obdobná nesouhlasícím fakturám učiněna nebyla. V roce 2018 pak byl prováděn další řádný audit pobočky v ČR, v rámci něho si všimli nesrovnalostí ve dvou případech. Jednalo se o spol. [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], zarazilo je, že byla účtována určitá částka půlročně, zaokrouhlená na tisíce, snad 125 000 Kč, během několika let, cca od r. 2010, že to bylo spojeno s projektem [anonymizováno] a že objednávky byly rozděleny na dvě, zarazily je rovněž ty jednotlivé dodávky, kdy [anonymizována dvě slova] měla poskytovat konzultační služby, přitom zajišťuje golfové túry a turnaje, přišlo jim, že je nesoulad mezi účetnictvím a dodávkami. Toto představovalo nesoulad s pravidly schvalování faktur, pravidly ohledně darů zaměstnancům dalších společností. Auditoři měli schůzku s jednatelkou paní [příjmení] v prosinci 2018, kdy měl audit končit, a žádali o prodloužení auditu. Na tomto jednání také prezentovali jednatelce dvě dané společnosti a uvedli, že o nich mají pochybnosti, že je tam rozdělování objednávek, zaúčtování pod projekt [anonymizováno], že se neshodovaly objednávky a faktury a to, co bylo fakturováno, a že společnost zařizuje golfové turnaje, rovněž jí sdělili, že toto musí probrat se žalobcem a panem [příjmení]. Toto následně řešili s žalobcem jako šéfem [anonymizováno] v lednu 2019, sdělili mu předběžná zjištění auditu, [anonymizována dvě slova], a příslušná porušení pravidel, ten jim k dotazu sdělil, že se jedná o sérii turnajů, kdy zaměstnanci mají možnost jako benefit těchto turnajů se účastnit za výkon práce a výsledky v práci, proto to bylo účtováno pod projekt [anonymizováno], ke konzultacím žalobce sdělil, že to tak být nemělo, ale že neví, proč je to takto účtováno. Auditoři dále mluvili s panem [příjmení], který byl šéf projektu [anonymizováno] a který podal stejné vysvětlení jako žalobce, tedy že se jednalo o benefit zaměstnanců. Když vytvořili určité závěry, rozhodli se dokončit audit bez přihlédnutí k těmto zjištěním, auditní závěry prezentovali jednatelce bez toho, aby jí sdělili závěry ohledně sporných faktur, audit uzavřeli a zjištění ohledně dvou společností byla předána internímu oddělení Compliance k došetření, na tomto došetření se svědek již nijak nepodílel.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracoval v rámci žalované 15 let, od r. 2004 v [příjmení] [jméno] a od r. 2009 v žalované v oddělení marketingu, řešil prostor střední a východní Evropy, měl na starosti 17 zemí. U žalované ukončil pracovní poměr v roce 2019 po vzájemné dohodě. Golf byl pouze pro zákazníky, mohl zde být doprovod od zaměstnanců žalované. Zaměstnanci se golfových turnajů účastnili, rovněž členové managementu žalované, žalovanou byly i některé golfové turnaje organizovány, účastnil se jich i svědek, ale nehrál. Pozvánky na golfové turnaje navrhovali obchodníci, následně se to řešilo s vrcholovým managementem, který věděl o pozvaných osobách a jehož součástí byl i žalobce, pokud se jednalo o turnaj třetí strany, konečné pozvání prováděla tato organizující třetí strana. Byla zde v Cloudu databáze zákazníků, které bylo možno pozvat na golfové turnaje, přístupná všem zaměstnancům žalované, do té nominovali zákazníky obchodníci, svědek tuto nominaci sbíral, buď rozesláním mailu, a to i žalobci, nebo obchodníci updatovali samotnou databázi, následně konzultoval s vrcholovým managementem, do nějž patřil generální ředitel, jednatelé a obchodní ředitelé, kdo bude v rámci konečné nominace, tyto osoby se označily v databázi, byl nastaven určitý proces. Klienti žalované ze státní a veřejné správy se dle svědka mohly účastnit jen po konzultaci s lokálním Compliance officerem, tím byl v dané době [jméno] [příjmení], svědek tento postup předpokládal, ale byl přítomen pouze některým těmto diskuzím, ne vždy, dané projednání přímo nezařizoval. [příjmení] [příjmení] [jméno] [datum] se jednalo o turnaj třetí strany, v takovém případě byl návrh, koho nominovat, toto se interně probralo s managementem a pak byla nominace zaslána třetí straně. Svědkovi bylo vytčeno porušení povinností ve vztahu ke golfovým aktivitám v roce 2009, nebo 2014, jednalo se o pozvání zaměstnanců veřejné správy.

17. Při hodnocení výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud přihlédl k tomu, že svědek vypovídal vyhýbavě a nechtěl sdělovat některé skutečnosti, rovněž k tomu, že byl za obdobné jednání rovněž postižen. Z pohledu soudu však nebylo podstatné to, zda byla daná nominace učiněna a důsledně projednávána s vrcholovým managementem žalované, ale ta skutečnost, kdo činil příslušný zvací úkon, tedy ve smyslu výpovědi dané žalobci pozval státní zaměstnance na daný turnaj.

18. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, zejména pak e-mailem ze dne 15. 8. 2019 od žalobce pro [jméno] [příjmení], avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu. Dále soud neprovedl navrhovaný důkaz seznamy účastníků golfových turnajů a rovněž e-maily spojenými se zvaním na golfové turnaje v letech 2011 – 2017 tak, jak byly navrhovány ve vyjádření žalované ze dne 25. 3. 2021, a rovněž důkazy objednávkami a příslušnými fakturami u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] [anonymizováno] z let 2011 – 2017, neboť je považoval za nadbytečné s ohledem na to, že se netýkají rozhodného období roku 2018 a 2019. Soud rovněž neprovedl navrhovaný důkaz dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 1. prosince 2016, odpovědnostními maticemi globální struktury [právnická osoba] k pozici žalobce a k pozici jednatele žalované, rovněž úplným výpisem z obchodního rejstříku žalované, neboť je považoval za nadbytečné, a to s ohledem na níže uvedené právní posouzení o okamžiku, kdy se žalovaná prostřednictvím svého statutárního orgánu dozvěděla o rozhodných skutečnostech ve vztahu k výpovědi dané žalobci, z tohoto pohledu pak není podstatné, zda byl žalobce daným osobám podřízen či nadřízen, neboť žalobce ani žalovaná nezpochybňovali, že žalobce byl zaměstnancem žalované. Z téhož důvodu soud neprovedl důkaz výslechem jednatelky [jméno] [příjmení] a sdělením kanceláře [jméno] [příjmení], když soud neodvodil okamžik, kdy se žalovaná dozvěděla o skutečnost zakládajících důvod výpovědi z oznámení o výsledcích interního šetření od této advokátní kanceláře. Taktéž neprovedl důkaz výslechem pana [příjmení], Compliance Officera žalované, ohledně schvalování účasti některých zákazníků na daných událostech, a to s ohledem na níže uvedené právní posouzení o absenci důkazu o tom, že žalobce někoho na daný turnaj skutečně pozval, někoho nominoval nebo tuto nominaci závazně schválil. Soud rovněž neprovedl zbývající důkazy původně navržené žalobcem, neboť žalobce na jejich provedení na jednání dne 14. 4. 2021 k výslovnému dotazu soudu dále netrval.

19. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

20. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

21. Žalobce byl u žalované zaměstnán od r. 2010, naposledy na pozici Head of Digital Business Services (DBS) Česká republika. Dne 4. 7. 2019 byla žalobci předána listina se sdělením o překážkách na straně zaměstnavatele, pročež nemůže žalobci přidělovat práci, tyto překážky byly prodlužovány až do 14. 8. 2019, kdy byla žalobci předána žalovanou výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g) zákoníku práce. Tuto výpověď žalovaná odůvodnila tak, že žalobce: 1) Pozval státní zaměstnance na golfový turnaj konaný dne [datum] za účasti dalších vybraných zaměstnanců, ačkoliv takového události ani částečně nesouvisí s obchodními záležitostmi a takového jednání se dopustil v minulosti opakovaně, čímž porušil interní předpisy žalované. 2) Porušil povinnost obrátit se na svého nadřízeného nebo Compliance & Integrity Office s dotazem ohledně přijatelnosti pozvání státních zaměstnanců na události, které zcela zřejmě nesouvisí s obchodními záležitostmi, ačkoliv si musel být vědom, že by takovéto jednání mohlo být v rozporu s interním předpisem žalované. 3) Schválil dvě zfalšované faktury od spol. [anonymizována dvě slova], každou na částku 125 000 Kč bez DPH, s cílem zakrýt skutečný důvod platby, čímž porušil interní předpisy žalované i zákoník práce. 4) Odepřel spolupráci při interview konaném dne 26. 6. 2019 v rámci interního šetření a uvedl tvrzení nezakládající se na pravdě ohledně zneužívání firemních prostředků a falšování účetních dokladů a pozvánek pro státní zaměstnance na golfové turnaje během korporátního auditu. Žalovaná ve výpovědi uvedla, že se o všech porušeních dozvěděla 24. 7. 2019. Žalobce sdělil žalované, že nemá důvody výpovědi za naplněné a i nadále trvá na svém zaměstnávání, žalovaná však na platnosti výpovědi trvala. Dle interních předpisů žalované nebylo přípustné zvát na události, jejichž obsahem byly z více jak 20 % networking a zábava, např. golfové aktivity, státní a vládní zaměstnance, tedy každého, kdo pracuje na náklady daňových poplatníků, v případě porušení nebo hrozícího porušení měl být vznesen dotaz na managera nebo Legal Compliance & Integrity Office. Žalobce v roce 2015 pozvání státních zaměstnanců ze SZIF schválil. V roce 2017 se turnaje pořádaného žalovanou účastnil žalobce i jednatel žalované, přičemž na turnaji byly účastny osoby jak ze SZIF, tak z dalších ministerstev a státních podniků, které nominovali různí zaměstnanci žalované. V e-mailové komunikaci ze srpna 2018 ohledně golfového turnaje [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pořádaného [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] spolu s [právnická osoba] na hřišti v [příjmení] [jméno] dne [datum] navrhl k dotazu zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] nominaci jednoho flightu, mj. pana [jméno] [příjmení], což mu pan [jméno] [příjmení] potvrdil. Na to žalobce panu [příjmení] poděkoval. Na turnaje pořádané třetí stranou obvykle zaměstnanci žalované nominovali své zákazníky, a to buď mailem, nebo updatováním databáze zákazníků žalované se zájmem o golfové aktivity, nominace probral management a dle konečné nominace pak pozvánky rozeslala třetí strana, která turnaj organizovala. Nominované osoby z uvedeného e-mailu se turnaje nakonec nezúčastnily. Žalovaná prostřednictvím svého zaměstnance pana [příjmení] vystavila v říjnu 2018 objednávky spol. [právnická osoba] s předmětem Podpora provozu a rozvoj IS [anonymizováno] 2018 a popisem dodávky Služby související s projektem [anonymizováno] 2018. Žalovaná na to obdržela dvě fakturu vystavené dne 3. 12. 2018 a 19. 12. 2018 spol. [právnická osoba] na částku 125 000 Kč bez DPH, tedy 151 250 Kč vč. DPH, s předmětem fakturace poskytnutí poradenských služeb za období 11, 12/ 2018, tyto faktury žalobce jako poslední schvalovatel v procesu workflow žalované akceptoval, a byly tak proplaceny. V rámci řádného auditu v roce 2018 auditoři odhalili nesoulad mezi účetnictvím a poskytnutými dodávkami a další nedostatky těchto faktur [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], v prosinci 2018 na schůzce s jednatelkou žalované jí prezentovali problematické společnosti, jaké mají pochybnosti a že budou o těchto mluvit s žalobcem, následně v lednu 2019 měli schůzku s žalobcem, který uvedl, že se jednalo o benefit pro zaměstnance žalované pracující na projektu [anonymizováno], který je poskytován již velmi dlouho, dále uvedl, že pokud je na faktuře uvedeno, že byly poskytnuty poradenské služby, je to špatně, ale faktury důsledně nekontroloval.

22. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

23. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce pracoval u žalované na příslušné pracovní pozici ve vrcholovém managementu žalované, rovněž to, že mu byla dne 14. 8. 2019 předána výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g) ZP. Mezi účastníky však bylo sporné, zda tyto výpovědní důvody byly naplněny, resp. zda žalovaná dodržela zákonnou lhůtu k uplatnění jednotlivých důvodů v předmětné výpovědi ze dne 14. 8. 2019.

24. Dle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ ZP“), zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

25. Dle § 58 odst. 1 ZP pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

26. Výpovědní důvod ad 1)

27. V rámci daného výpovědního důvodu žalovaná žalobci vytkla, že žalobce pozval státní zaměstnance na golfový turnaj, ačkoliv takovým pozváním byly porušeny vnitřní předpisy žalované.

28. Soud má za nepochybně prokázané, že interní předpisy žalované zakazovaly zvát na události, jejichž hlavním obsahem byla zábava, tedy [anonymizována dvě slova], státní nebo vládní zaměstnance či činitele, a že golfový turnaj na hřišti [příjmení] [jméno] dne [datum] byl přesně takovou událostí. V rámci e-mailové komunikace v srpnu 2018 byly takové osoby na daný golfový turnaj nominovány jiným zaměstnancem žalované, když mezi žalobcem a žalovanou bylo nesporné, že min. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem [anonymizováno] i v inkriminované době. Soud však nemá z předložených důkazů žalobce či žalované za prokázané, že žalobce by snad tyto osoby na daný turnaj skutečně pozval. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl osobou, které chodily e-maily v rámci dané e-mailové komunikace, a že v rámci této komunikace poděkovala svému kolegovi [jméno] [příjmení]. Takové poděkování však ničeho nesvědčí o tom, že by to byl skutečně žalobce, kdo dané osoby nominoval, jakkoli je o turnaji informoval, nebo jim dokonce na daný turnaj tlumočil či předal oficiální pozvání. V daném případě se jednalo o turnaj třetí strany, v takovém případě činil konečné ozvání osob organizátor turnaje. Ačkoliv lze asi jen obtížně předpokládat, že by organizátor odmítl dané žalovanou nominované osoby pozvat, pokud měl na turnaji volná místa, přesto nelze úkon žalobce v rámci dané komunikace, kterým poděkoval svému kolegovi, považovat žádným způsobem za zvaní či konečnou nominaci daných osob pro organizátora golfového turnaje. To z dané komunikace ani při jejím širokém výkladu skutečně neplyne. Pokud žalovaná dovozuje, že žalobce zapojením do dané konverzace musel se zvaním státním zaměstnanců souhlasit, což se fakticky rovná pozvání, je takový výklad excesivní a soud má za to, že takto danou komunikaci skutečně chápat nelze. To, že snad žalobce nominoval či zval osoby na golfové turnaje v minulosti, ničeho nemůže na výkladu této e-mailové komunikace změnit, neboť to bez dalšího neznamená, že tak učinil i tentokrát, důkazy e-mailovou korespondencí z minulých let tak nemají v tomto konkrétním případě na posouzení soudu vliv, neboť nemohly být předmětem výpovědi, když se tak stalo v době mimo rámec lhůty k uplatnění výpovědního důvodu dle § 58 odst. 1 ZP, z tohoto pohledu jsou tak nadbytečné i další navržené důkazy seznamy účastníků předchozích turnajů v letech 2011 až 2017 a související komunikace. Tato skutečnost, tedy že se žalobce dopouštěl takové činnosti soustavně i v minulosti, by byla rozhodná pouze v případě, že by soud shledal, že k naplnění výpovědního důvod vůbec došlo, tedy že se skutkové okolnosti odehrály tak, jak je žalovaná popsala, a soud by posuzoval závažnost jednání žalobce. Soud však naplnění výpovědního důvodu neshledal. K tomu, že žalobce dané osoby zmíněné v konverzaci na golfový turnaj pozval, žalovaná žádné jiné důkazy nepředložila, ani výslech jednatelky či compliance officera, kteří měli potvrdit, či vyvrátit, že pozvání schválili, tak na uvedeném nemůže nic změnit.

29. Výpovědní důvod ad 2)

30. Co se týče druhého výpovědního důvodu, kde žalovaná žalobci vytkla, že porušil povinnost obrátit se ohledně přijatelnosti pozvání státních zaměstnanců na události, které zcela zřejmě nesouvisejí s obchodními záležitostmi, na svého nadřízeného nebo Compliance & Integrity Office, soud jej nepovažoval za dostatečně určitě skutkově vymezený. Nejvyšší soud opakovaně uzavřel, že„ důvod výpovědi musí být v písemné výpovědi uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k rozvázání pracovního poměru, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod výpovědi uvedený v ustanovení § 52 zák. práce uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit.“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30.11.1967, sp. zn. 6 Cz 193/67, publikovaný po č. R 34/1968).„ K platnosti výpovědi je třeba, aby výpovědní důvod byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se výpověď dává. Konkretizace důvodu výpovědi z tohoto hlediska bude různá podle charakteru jednotlivého výpovědního důvodu. Zpravidla postačí zcela stručné vylíčení skutečností zakládajících zákonný důvod k rozvázání pracovního poměru, jež je v podstatě shodné s jeho uvedením v zákoníku práce, nicméně výpovědní důvod je ve výpovědi skutkově vymezen nezaměnitelným způsobem pouze tehdy, jestliže jsou skutkové okolnosti ve výpovědi uvedeny tak, že ve svém souhrnu tvoří skutek nezaměnitelný s jinými skutky podřaditelnými pod tutéž hypotézu právní normy.“ (viz Pichrt, Jan a kol. Zákoník práce. Zákon o kolektivním vyjednávání. Praktický komentář. Praha: Wolters Cluwer, 2017. Kometář k § 50 ZP.)

31. Z daného výpovědního důvodu však žádným způsobem nevyplývá, jakých konkrétních událostí se má daný důvod týkat a ohledně kterých událostí se žalobce měl obrátit na svého nadřízeného nebo Compliance & Integrity Office. Pokud se jednalo o konkrétní turnaj na hřišti [příjmení] [jméno] dne [datum], jak již soud výše uvedl, a tento důvod se má tedy vztahovat k důvodu uvedenému pod bodem 1), žalobce žádné státní zaměstnance nepozval ani nenominoval, dokonce z dané komunikace neplyne, že by je přímo schválil, žádnou z těchto skutečností totiž nelze z jeho poděkování dovodit, neboť toto následuje až poté, kdy [jméno] [příjmení] sdělil, že flight byl potvrzen. Co se pak týče jiných turnajů v minulosti, ani zde opět nebyla naplněna lhůta pro uplatnění důvodu výpovědi dle § 58 ZP. Přitom v daném případě je předpokládána mnohost takových porušení u žalobce, žádné další konkrétní porušení však žalovaná ve výpovědi ani v ostatních výpovědních důvodech neoznačila.

32. Výpovědní důvod ad 3)

33. V rámci třetího výpovědního důvodu žalovaná žalobci vytýkala, že schválil dvě zfalšované faktury, čímž porušil jednak vnitřní předpisy žalované, jednak § 301 odst. 1 písm. d) ZP.

34. Soud se nejprve zabýval tím, zda u tohoto výpovědního důvodu byla dodržena lhůta dle § 58 odst. 1 ZP. Provedeným dokazováním měl soud za prokázané, že již v prosinci 2018 auditoři matky žalované společnosti sdělili jednatelce žalované, jaké skutečnosti odhalili ohledně předmětných faktur a jaké osoby v této souvislosti budou zpovídat, tedy u kterých osob shledávají porušení jejich povinností, mezi nimiž označili i žalobce. Žalovaná tak již v prosinci 2018 věděla, že žalobce porušil své pracovní povinnosti a jakým způsobem se tak stalo, přičemž nebylo v tomto případě nutné, aby auditoři přesně jednatelce sdělili, jaké konkrétní interní či právní předpisy měl žalobce porušit, neboť rozhodným je, že se žalovaná zastoupená jednatelkou dozvěděla, jaké skutkové okolnosti zakládají příslušná porušení a kdo se jich dopustil. To, jaké konkrétní interní předpisy byly porušeny, již leží na žalované, která musí dané skutečnosti kategorizovat v podané výpovědi. Žalovaná se tak již v prosinci 2018 nepochybně dozvěděla, že se žalobce dopustil takového jednání, které může zakládat důvod k výpovědi pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Nic na tom nemůže změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl jednatelce žalované jako generální ředitelce přímo podřízen, co se týče pracovního zařazení, a byl podřízen jiným osobám ve struktuře společností, do níž žalovaná náležela. Pokud by totiž soud přijal výklad předkládaný žalovanou, v podstatě by u žalované nemohl být žádný zástupce zaměstnavatele, který by mohl založit tu skutečnost, že se žalovaná dozvěděla o důvodech výpovědi a o tom, že jsou dány na straně žalobce. Taková osoba však nutně musí být ve struktuře žalované přítomna, přičemž soud uvádí, že takovou osobou je právě jednatel žalované, neboť ten za žalovanou jedná v pracovněprávních záležitostech ve vztahu k zaměstnancům žalované, pokud není takové jednání delegováno na jiné vedoucí zaměstnance, mj. musel jednat za žalovanou i v pracovněprávních vztazích se žalobcem. Jednatelka žalované tak mohla být tou osobou, ač ne přímo nadřízenou žalobci ve smyslu funkční struktury pracovních pozic, která se mohla dozvědět o porušení povinností žalobce, které založily výpovědní důvod. Z tohoto pohledu pak bylo nadbytečné provádět důkazy funkční strukturou žalované a spřízněných společností, neboť to nemohlo ničeho změnit na výše uvedeném posouzení soudu. Rovněž nebylo důvodu provádět sdělení od advokátní kanceláře [jméno] [příjmení], která prováděla interní šetření u žalované, neboť v době, kdy bylo toto šetření prováděno, již žalovaná věděla o daných porušeních v takovém rozsahu, aby mohla žalobci dát výpověď z pracovního poměru ze zjištěných důvodů.

35. Výpovědní důvod ad 4)

36. Tímto výpovědním důvodem se soud nezabýval, neboť žalovaná na tomto důvodu nadále netrvala a fakticky tak v tomto důvodu vzala svou výpověď zpět. Pokud tak učinila, soud se zabýval zbývajícími třemi důvody, přičemž výše uvedl, jak tyto posoudil.

37. Z všech výše uvedených důvodů pak soud dospěl k závěru, že první výpovědní důvod nebyl naplněn, neboť nebyly splněny skutkové okolnosti tak, jak je předkládala žalovaná, druhý výpovědní důvod nebyl dostatečně vymezen a nebylo tak možno zjistit, ke kterým událostem se má vztahovat a čím tedy měl žalobce tento výpovědní důvod naplnit, a u třetího výpovědního důvodu žalovaná nevytkla dané skutečnosti žalobci v příslušné zákonné lhůtě, neboť podstatné skutečnosti ohledně toho, že žalobce porušil své pracovní povinnosti závažným způsobem, se dozvěděla již v prosinci 2018, tedy více jak šest měsíců před tím, než dala žalobci výpověď z pracovního poměru. Posledním důvodem se soud nezabýval, neboť žalovaná na něm netrvala a vzala v tomto rozsahu výpověď zpět. S ohledem na to tak soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a určil, že výpověď z pracovního poměru, která byla žalobci dána dne 14. 8. 2019, je neplatná.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 591,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty 35 000 Kč ve výši 2 500 Kč, tedy ve výši 2 500 Kč za každý ze sedmi úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za 3x písemné podání nebo návrh ve věci samé – žalobu, vyjádření ze dne 5. 7. 2020 a vyjádření ze dne 30. 3. 2021 a ze dne 5. 4. 2021, a za 3x účast na jednání soudu – dne 6. 1. 2021, dne 14. 4. 2021 a dne 26. 4. 2021) a ve výši 2 500 Kč snížená o 50 % za jeden úkon právní služby (za jednoduchou výzvu k plnění), dále paušální náhrada hotových stanovená dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za každý ze shora uvedených osmi úkonů právní služby a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 150 Kč ve výši 4 441,50 Kč.