48 C 82/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem JUDr. Janem Chmelem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení, že netrvají práva z nájemní smlouvy, eventuelně o zrušení nájemní smlouvy,

I. Určuje se, že netrvají práva z nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem, žalovaným a , tituly před jménem, , jméno FO, , ohledně nájmu a zřízení předkupního práva k pozemkům:parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, ;parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, ;parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, ;parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

I. Předmět řízení a argumentace účastníkůI.1 Tvrzení a argumentace žalobce1. Žalobce se podanou žalobou (ve znění změny provedené podáním z , datum, ) domáhal určení, že netrvají práva z nájemní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalobcem, žalovaným a , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně nájmu a zřízení předkupního práva ke specifikovaným pozemkům, eventuálně zrušení této nájemní smlouvy ohledně nájmu a zřízení předkupního práva k těmto pozemkům a současně i všech závazků účastníků z právního poměru založeného touto smlouvou.

2. Dle žalobních tvrzení je žalobce vlastníkem pozemků uvedených ve výroku tohoto rozsudku a dne , datum, účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, kterou žalobce tyto pozemky přenechal žalovanému k užívání na dobu 99 let od , datum, . Žalovaný se zavázal převzít veškeré finanční náklady plynoucí žalobci z vlastnictví daných pozemků, zejména z daní, a platit žalobci nájemné v celkové výši , částka, ročně. Dále si účastníci ve smlouvě pro dobu trvání nájmu sjednali předkupní právo v podobě věcného břemene s tím, že v případě, že se žalobce rozhodne pozemky prodat či jinak je zcizit, je povinen je nejprve nabídnout žalovanému za cenu ve výši , částka, /m2, tj celkem za , částka, ; pro případ porušení ujednání o přednostním právu koupě byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, . V nájemní smlouvě též žalobce žalovanému udělil plnou moc ke všem právním jednáním v souvislosti s předmětnými pozemky.

3. V době před podáním žaloby začaly mezi účastníky vznikat neshody, neboť žalovaný požadoval bezplatný převod pozemků na něj nebo na jeho potomky. Následně žalobce projevil vůli pozemky na žalovaného nepřevést ani bezúplatně, ani za cenu , částka, .

4. Dle žalobce nebyly úmysly žalovaného již od počátku v souladu s dobrými mravy a poctivostí a jeho jednání směřovalo k jiným cílům, než byly vyjádřeny ve smlouvě. Smlouva měla zastřít skutečné úmysly žalovaného, kterými bylo způsobit žalobci újmu a získat neoprávněné výhody pro sebe a své blízké. Již tento rozpor s dobrými mravy dle žalobce zakládá neplatnost smlouvy.

5. Žalovaný navíc nájemní smlouvu hrubým způsobem porušoval, neboť za žalobce neplnil daňové povinnosti a nehradil ani sjednané nájemné. S ohledem na uvedené skutečnosti žalobce nájemní smlouvu před podáním žaloby vypověděl. Současně žalobce žalovanému odvolal rovněž plnou moc.

6. V době od uzavření smlouvy vedle toho dle žalobce došlo k podstatné změně poměrů, ze kterých smlouva v době svého uzavření vycházela, neboť podstatně vzrostly ceny nájmů i ceny nemovitostí. V důsledku toho vznikl hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi vyplývajícími stranám z uzavřené nájemní smlouvy, a smlouva se tak pro žalobce stala ještě více nevýhodnou, a tedy i neudržitelnou.

7. Současně má žalobce za to, že jsou dány důvody pro zrušení závazku z nájemní smlouvy dle § 2000 odst. 1 o. z., a rovněž pak podle § 1793 odst. 1 o. z. Smlouvou se žalobce bez jakéhokoliv rozumného důvodu zavázal na dobu přesahující deset let. Již od počátku byl nadto dán hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, který s plynutím času ještě více narostl.I.2 Tvrzení a argumentace žalovaného8. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a ve věci uvedl, že nájemní smlouva byla mezi účastníky platně uzavřena a nejsou dány ani důvody pro zrušení závazku z ní. Žalovaný předně považuje za účelová a nepravdivá tvrzení žalobce o neshodách mezi účastníky a požadavku žalovaného na bezúplatný převod předmětných pozemků. Již v roce 1991 začala dlouhodobá spolupráce účastníků a jejich přátelství, které bohužel skončilo v dubnu 2019, kdy se žalobce bezdůvodně, nepochopitelně, náhle a bez výstrahy rozhodl spolupráci i nájemní smlouvu ukončit.

9. Pro posouzení věci jsou přitom zásadní okolnosti uzavření smlouvy: V roce 1991 se žalovaný od svého bratra , tituly před jménem, , jméno FO, dozvěděl, že žalobce prodal většinu pozemků uvedených v nájemní smlouvě vlastníkům , Anonymizováno, za nižší než obvyklou cenu, a že žalobce tuto smlouvu následně chtěl zrušit. Žalovaný a jeho bratr následně na základě plné moci udělené žalobcem vyjednali s kupci ukončení kupní smlouvy za odstupné ve výši , částka, , které ze svého uhradili; žalovaný a jeho bratr rovněž kupcům ze svého vrátili zálohu ve výši 21 000 šilinků, kterou předtím žalobce přijal a z většiny ji již utratil. S žalobcem se žalovaný a jeho bratr dohodli, že jim později tuto zálohu vrátí.

10. Žalobce z tohoto obchodu zjistil, že nerozumí ekonomickým záležitostem, a následně požádal žalovaného a jeho bratra o správu svých pozemků s tím, že jim čas, práci, finanční prostředky, náklady a investice a rovněž uhrazené odstupné a zálohu vrátí s přiměřeným ziskem poté, co se některé jeho pozemky vhodné k zástavbě prodají. To se však nestalo, takže účastníci od počátku jejich spolupráce uzavřeli postupně několik nájemních smluv, naposledy v roce 2001.

11. Žalovaný pro žalobce od roku 1991 udělal i mnoho dalšího: až do roku 2010 žalovaný s bratrem poskytovali žalobci zaměstnání s nepravidelnou pracovní dobou, poskytli mu několik vozidel a hradili naftu a náklady spojené s jejich užíváním; hradili rovněž jeho závazky, faktury a složenky.

12. Výše nájmu , částka, ročně byla odůvodněna právě tím, že se žalovaný a jeho bratr zavázali převzít veškeré finanční náklady plynoucí žalobci z vlastnictví předmětných nemovitostí, ale i předpokládané další náklady jako např. náklady na jednání a uzavírání smluv s developerskými společnostmi, na přípravu a posouzení změn územního plánu, navrhovaných záborů ŘSD, vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu, zasíťování pozemků, soudních sporů či jednání s potenciálními zájemci o koupi pozemků.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaný a jeho bratr od roku 1991 investovali do pronajatých pozemků mnoho času, práce a finančních prostředků, dohodli se účastníci rovněž na zřízení věcného břemene odpovídajícího předkupnímu právu a na smluvní pokutě. Již v době uzavření smlouvy pak obě strany věděly, že v budoucnu bude velmi pravděpodobně docházet k růstu cen nájemného i pozemků, ale i daní včetně daně z nemovitosti. Žalobce nikdy neprojevil nespokojenost s obsahem nájemních smluv ani nevyvolal jednání o jejich obsahu.

14. Své povinnosti z nájemní smlouvy žalovaný vždy plnil řádně a včas. Výpověď nájemní smlouvy ze strany žalobce proto žalovaný považuje za neplatnou.

15. Žalovaný má z těchto důvodů za to, že nájemní smlouva při svém uzavření ani nikdy později nezaložila nepoměr mezi právy a povinnostmi stran v neprospěch žalobce.II. Skutkový stav16. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištěníII.1 Nájemní smlouva z , datum, a její výpověď17. Žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, ; parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, ; parc. č. 413/18 v k. ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, ; parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, (dále společně též jako „, jméno FO, “). (Prokázáno výpisy z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , seznamy nemovitostí na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, u Průhonic, LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , přílohou protokolu o výsledku revize údajů katastru nemovitostí č. , hodnota, z , datum, a níže uvedenými rozsudky o určení vlastnictví).

18. Dne , datum, podepsali žalobce jako pronajímatel a žalovaný a , tituly před jménem, , jméno FO, (bratr žalovaného, který již před podáním žaloby v nyní projednávané věci zemřel, pozn. soudu) jako nájemci nájemní smlouvu k , jméno FO, (dále též „Nájemní smlouva“). V ní si mj. ujednali:- že nájem se sjednává na dobu devadesáti devíti let od data podpisu smlouvy (čl. III.);- že vzhledem k tomu, že nájemci se touto nájemní smlouvou zavazují převzít veškeré finanční náklady plynoucí pronajímateli z vlastnictví Nemovitostí, tj. daní, stanovuje se nájemné dohodou obou smluvních stran na , částka, ročně a je splatné vždy předem za celý rok do 15. ledna (čl. IV.);- že pronajímatel zmocňuje nájemce ke všem jednáním v souvislosti s , jméno FO, a toto oprávnění je specifikováno plnou mocí, která tvoří přílohu smlouvy (čl. V.1);- že nájemci jsou povinni plnit veškeré povinnosti vyplývající z vlastnictví Nemovitostí za pronajímatele (čl. V.2);- že se ve formě věcného břemene zřizuje předkupní právo nájemců, podle nějž rozhodne-li se pronajímatel Nemovitosti prodat popř. jinak zcizit, je povinen je nejprve nabídnout nájemci ke koupi za cenu , částka, /m2, tj. celkem za , částka, , s tím, že toto právo je vázáno pouze na dobu nájmu nemovitostí a v případě porušení této povinnosti je pronajímatel povinen zaplatit nájemci smluvní pokutu ve výši , částka, (čl. VI.1, 5 a 7).(Prokázáno nájemní smlouvou z , datum, ).

19. Dne , datum, současně žalobce udělil žalovanému a , tituly před jménem, , jméno FO, plnou moc ke všem úkonům a jednáním s třetími osobami v souvislosti s Nemovitostmi, včetně práva podpisu jménem žalobce (prokázáno plnou mocí z , datum, ).

20. Dopisem z , datum, zaslaným žalovanému žalobce Nájemní smlouvu vypověděl s tím, že tak činí vzhledem k podstatné změně socio-ekonomických poměrů, sjednanému nájemnému, sjednané předkupní ceně a opakovanému porušování smluvních povinností ze strany žalovaného a s tím, že okolnosti, z nichž strany vycházely při uzavření smlouvy, se změnily natolik, že již nadále není možné požadovat, aby smlouva dále za původně sjednaných podmínek pokračovala. Žalobce rovněž poukázal na neplnění smluvní povinnosti žalovaného platit namísto žalobce daně z nemovitých věcí. Žalobce současně odvolal zmocnění dle čl. V.1 Nájemní smlouvy a upozornil na to, že současně zaniká i předkupní právo (prokázáno dopisem žalobce z , datum, včetně poštovního podacího lístku a dodejky).

21. Žalovaný v reakci na tento dopis vyjádřil s výpovědí písemně nesouhlas (prokázáno dopisem žalovaného z , datum, ).II.2 Prodeje některých Nemovitostí třetím osobám a s nimi související rozsudky22. V dubnu 2019 žalovaný jako žalobcův zástupce (na základě plné moci z , datum, ) uzavřel se svým synem , Jméno žalovaného, kupní smlouvu, kterou , Jméno žalovaného, prodal za částku , částka, některé z žalobcových , jméno FO, , a to konkrétně pozemky parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u Průhonic a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Rozsudkem z listopadu 2011 následně Okresní soud , adresa, -západ na základě žaloby podané žalobcem proti , Jméno žalovaného, určil, že vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u Průhonic je žalobce. Okresní soud , adresa, -západ v daném rozsudku shledal, že kupní smlouva z dubna 2019 je neplatná z důvodu střetu zájmů na straně žalovaného – ten vyplýval ze skutečnosti, že jako kupující vystupoval v kupní smlouvě jeho syn, tedy osoba blízká, přičemž pozemky byly prodávány za velmi nízkou cenu, násobně nižší než cena obvyklá. Kupní smlouvu nadto Okresní soud Praha-západ považoval rovněž za nicotnou s tím, že u žalobce chyběla vůle k prodeji (prokázáno rozsudkem Okresního soudu Praha-západ z , datum, , č. j. , spisová značka, ).

23. Krajský soud v Praze následně v srpnu 2022 uvedený rozsudek Okresního soudu , adresa, -západ potvrdil. Odvolací soud doplnil dokazování a vyšel pak mj. ze zjištění, že Nájemní smlouva, obsahující zmocnění žalobce pro žalovaného, nebyla ve skutečnosti uzavřena za účelem užívání pozemků nájemci, ale měla být uzavřena za účelem určité správy, která měla vést ke zhodnocení nemovitostí (přivedení sítí k pozemkům, změny v územním plánu ve prospěch těchto pozemků); konkrétní představy obou účastníků o obsahu dalších práv a povinností byly však zjevně rozdílné. Odvolací soud pak (rozdílně od soudu prvního stupně) dospěl k závěru, že již Nájemní smlouva byla uzavřena neplatně, neboť vůlí jejích stran ve skutečnosti nebylo uzavřít nájemní smlouvu – nájemci totiž neměli v úmyslu předmět nájmu užívat a ani jej neužívali, a nebyla tak naplněna kritéria daného závazku. Strany tak pouze předstíraly, že uzavírají nájemní smlouvu. Současně pak nelze uzavřít, že by strany simulovaly jiný právní úkon konkrétního obsahu. Neprojevily totiž shodnou vůli k uzavření konkrétní smlouvy s konkrétním obsahem – naopak, každý z nich měl představu o jiném obsahu uzavírané smlouvy. Nedošlo tak k uzavření nájemní ani jiné smlouvy. Je-li pak neplatná Nájemní smlouva, je neplatná i plná moc nedílně spojená se smlouvou. Nevzniklo tedy zastoupení žalobce žalovaným a žalovaný při uzavření kupní smlouvy z dubna 2019 jednal jako pouhý nezmocněný jednatel. Vzhledem k tomu, že žalobce dané právní jednání neschválil, není pro něj závazné a jedná se o pouhé zdánlivé právní jednání bez vůle žalobce (prokázáno rozsudkem Krajského soudu v Praze z , datum, , č. j. , spisová značka, ).

24. Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze podal tam žalovaný , tituly před jménem, , Jméno žalovaného, dovolání, které však Nejvyšší soud v srpnu 2023 odmítl, a to mj. s tím, že (vycházeje ze skutkových zjištění krajského soudu) Nájemní smlouva skutečně nenaplňovala pojmové znaky nájemní smlouvy a plná moc od smlouvy nebyla oddělitelná (prokázáno usnesením Nejvyššího soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, ).

25. Rozsudkem z července 2023 dále Obvodní soud pro , adresa, určil, že rovněž vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je žalobce. Obvodní soud pro , adresa, shledal, že kupní smlouva z dubna 2019 představuje zdánlivé právní jednání, neboť chyběla vůle žalobce prodat pozemek , Jméno žalovaného, . Na straně žalovaného jakožto žalobcova zástupce nadto došlo ke střetu zájmů, neboť kupujícím byl syn žalovaného, tedy jeho osoba blízká, a pozemek byl prodáván za velmi nízkou cenu (kupní cena činila , částka, , zatímco obvyklá cena , částka, ). Obvodní soud pro , adresa, tak shledal, že je dán rovněž důvod relativní neplatnosti kupní smlouvy z dubna 2019 (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, z , datum, , č. j. 46 c 456/2019-692). V dubnu 2024 následně uveden rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, potvrdil rovněž Městský soud v Praze, a to v zásadě s odkazem na odůvodnění prvostupňového rozsudku (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze ze , datum, , č. j. , spisová značka, ).

26. V dubnu 2019 žalovaný jako žalobcův zástupce (na základě plné moci z , datum, ) dále uzavřel s paní , jméno FO, kupní smlouvu, kterou jí prodal za částku , částka, další z žalobcových , jméno FO, , a to pozemky parc. č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, . Rozsudkem z července 2021 následně Obvodní soud pro , adresa, zamítl žalobu o určení neplatnosti této kupní smlouvy, avšak současně určil, že vlastníkem uvedených pozemků je žalobce. Obvodní soud pro , adresa, shledal, že žalovaný a , jméno FO, jednali při uzavření kupní smlouvy nepoctivě a v rozporu se zájmy žalobce jako vlastníka pozemků – žalovaný a paní , jméno FO, se dobře znali, spolupracovali v obchodních věcech, paní , jméno FO, byla rodinnou známou rodiny , jméno FO, . Žalovaný o žalobcovy pozemky dlouhodobě pečoval a spravoval je a bylo na něm, aby dohlédl, že se prodej uskuteční za odpovídající cenu. Žalovaný však ve spolupráci s paní , jméno FO, jednal zcela opačně a pozemky své dlouholeté známé paní , jméno FO, prodal za cenu zcela neodpovídající. Tento postup soud vyhodnotil jako nepoctivé jednání a zneužití žalobcova postavení a jeho důvěry v jednání žalovaného, jakož i zneužití páva vyplývající ze zmocnění žalovaného žalobcem. Kupní smlouvu tak Obvodní soud pro , adresa, shledal neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, z , datum, , č. j. , spisová značka, ).

27. Městský soud v Praze následně k odvolání , jméno FO, uvedený rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, potvrdil a ztotožnil se se zásadním závěrem prvostupňového soudu o rozporu uzavření kupní smlouvy s dobrými mravy. Dovolání , jméno FO, proti rozsudku odvolacího soudu poté Nejvyšší soud odmítl (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze z , datum, , č. j. , spisová značka, , a usnesením Nejvyššího soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, ).II.3 Kontext uzavření Nájemní smlouvy, vůle a předchozí vztahy účastníků28. Účastníci a dále , tituly před jménem, , jméno FO, podepsali , datum, „smlouvu o užívání nemovitého majetku“, kterou žalobce přenechal žalovanému a , tituly před jménem, , jméno FO, k užívání na dobu 99 let. Současně bylo ujednáno, že „Úhrada za užívání nemovitého majetku byla dohodou smluvních stran stanovena formou výpomoci a protislužeb v rámci společnosti , právnická osoba, ., které jsou uživatelé vlastníci“. Dále bylo sjednáno, že vlastník souhlasí s tím, že uživatel je na základě této smlouvy oprávněn k jednáním v souvislosti s předmětnými nemovitostmi; oprávnění je specifikováno plnou mocí, která je nedílnou součástí smlouvy. Uvedenou plnou mocí pak žalobce zmocnil žalovaného a , tituly před jménem, , jméno FO, ke všem jednáním v souvislosti s nemovitým majetkem (prokázáno smlouvou o užívání nemovitého majetku z , datum, včetně plné moci z , datum, ).

29. Dne , datum, žalobce udělil žalovanému a , tituly před jménem, , jméno FO, plnou moc, kterou je zmocnil ke všem právním úkonům vztahujícím se ke všem pozemkům a nemovitostem, které žalobce vlastní (prokázáno plnou mocí z , datum, ).

30. Dne , datum, (tj. tentýž den, kdy byla podepsána Nájemní smlouva) účastníci a , Jméno žalovaného, uzavřeli dohodu o ukončení smluvního vztahu, podle níž se dohodli, že smlouva o užívání nemovitého majetku z , datum, zaniká (prokázáno dohodou o ukončení smluvního vztahu z , datum, ).

31. Žalovaný v době od 90. let do nejméně do roku 2018 řešil řadu administrativních záležitostí týkajících se , jméno FO, . Takto např.:- V roce 1999 nechal geodeticky zaměřit kanalizační šachty na pozemcích sousedících s žalobcovými pozemky v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, a vedl s Obecním úřadem , adresa, korespondenci o zastavění daných pozemků (prokázáno dopisem , právnická osoba, , adresa, z , datum, a zaměřením kanalizačních šachet zeměměřičským inženýrem , tituly před jménem, , adresa, );- V roce 2001 podal žádost o změnu územního plánu týkající se pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (prokázáno dopisem Městské části , adresa, z , datum, a zápisem č. 6/2001 ze zasedání zastupitelstva Městské části , adresa, z , datum, );- V letech 2007 a 2009 hradil náklady právních služeb ve věci změny územního plánu týkající se žalobcových pozemků v , adresa, (prokázáno zálohovými fakturami advokátky , Jméno advokátky, z , datum, č. , hodnota, a z , datum, č. , hodnota, a vyúčtováním odměny a výloh advokátky , Jméno advokátky, z , datum, č. , hodnota, );- V roce 2008 hradil náklady právních služeb týkajících se rozšíření komunikace Formanská a exitu 4 dálnice D1, tj. staveb dotýkajících se žalobcových pozemků (prokázáno vyúčtováními odměny a výloh advokátky , Jméno advokátky, z , datum, č. , hodnota, a z , datum, č. , hodnota, );- V roce 2014 řešil problém vykácení dřevin na pozemcích žalobce panem , jméno FO, a hradil náklady na zaměření polohy těchto pokácených stromů a stanovení množství a ceny vytěženého dřeva (prokázáno záznamem podání učiněného do protokolu , právnická osoba, , adresa, z , datum, , fakturou geodetické kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, č. , hodnota, , znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, z , datum, ); v roce 2017 následně hradil též soudní poplatek a zálohu na znalečné v souvislosti se žalobou, kterou žalobce v dané věci podal proti panu , jméno FO, (prokázáno návrhem na vydání platebního rozkazu z , datum, podaného k Okresnímu soudu , adresa, -západ , datum, a potvrzeními o provedení transakce z , datum, a , datum, );- V roce 2015 komunikoval s , právnická osoba, ve věci umístění staveb v ochranném a bezpečnostním pásmu plynovodu na pozemcích žalobce v k. ú. , adresa, , kdy e-mail žalovaného byl uveden jako kontakt na žalobce ve smlouvě, která byla v dané věci uzavírána (prokázáno smlouvou č. , Anonymizováno, uzavřenou mezi žalobcem a společností , právnická osoba, , právnická osoba, .);- V roce 2018 řešil otázky spadaných stromů a stavu příjezdové cesty na žalobcových pozemcích v k. ú. , adresa, u Průhonic a v této souvislosti se účastnil některých jednání se zástupci obce , adresa, (prokázáno e-mailem žalovaného , jméno FO, z , datum, a e-mailovou korespondencí z 2. 3. – , datum, );- V roce 2018 komunikoval se zájemcem , jméno FO, o možném prodeji pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (prokázáno e-mailovou komunikací žalovaného a , jméno FO, z , datum, –, datum, );32. Žalovaný též žalobci pomáhal s řešením jeho daňových záležitostí – když v roce 2008 finanční úřad projednával vymáhání nedoplatků žalobce na dani z nemovitosti, trval žalobce na přítomnosti žalovaného u ústního jednání finančního úřadu (prokázáno protokolem o ústním jednání Finančního úřadu pro , adresa, z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, ).

33. Žalovaný je od , datum, zapsán do evidence samostatně hospodařících rolníků (prokázáno osvědčením Městské části , adresa, o zápisu do evidence samostatně hospodařících rolníků z , datum, ).

34. V roce 2009 žalobce sepsal závěť, kterou dědicem veškerého svého majetku ustanovil syna žalovaného , jméno FO, (prokázáno notářským zápisem č. , Anonymizováno, ).

35. V roce 2016 a 2018 chodily žalobci platby od Fotbalové Asociace ČR na bankovní účet žalovaného (prokázáno potvrzeními o provedení transakce z , datum, , , datum, a , datum, ).

36. V roce 2018 žalobce propachtoval pozemky parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, společnosti , právnická osoba, . V souvislosti s touto skutečností podal žalovaný na žalobce v srpnu 2022 trestní oznámení pro podezření z trestného činu podvodu s tím, že žalobce pronajal totožné pozemky současně dvěma osobám. V říjnu 2022 však policejní orgán spis uložil ad acta s tím, že není důvod pro vedení trestního řízení, neboť věc se jeví jako případně civilní spor. Tento postup následně shledal v rámci přezkoumání správným též státní zástupce (prokázáno trestním oznámením z , datum, na č. l. 1 spisu Obvodního ředitelství policie , adresa, IV č. j. , adresa, -, Anonymizováno, , pachtovní smlouvou z č. l. 5 tohoto spisu, návrhem ba uložení spisového materiálu „AA“ z č. l 74 tohoto spisu a vyrozuměním státního zástupce z , datum, k podání z , datum, na č. l. 76 tohoto spisu).

37. Ke kontextu uzavření nájemní smlouvy a vývoji svých vzájemných vztahů účastníci opakovaně v různých řízeních (a v různých procesních pozicích) vypovídali:

38. V prosinci 2020 žalovaný při své svědecké výpovědi ve výše uvedeném řízení u Okresního soudu pro , adresa, západ pod sp. zn, , spisová značka, (řízení o žalobě o určení vlastnictví k nemovitým věcem podané žalobcem proti synovi žalovaného) mj. uvedl, že v roce 1990 žalobce vlastnil řadu pozemků a prodal je rakouské firmě. Žalovaný pak zařídil vykoupení těchto pozemků, resp. zrušení smlouvy, za což zaplatil , částka, . Poté se účastníci dohodli., že žalovaný bude žalobce fiktivně zaměstnávat a bude mu platit , částka, měsíčně a sociální a zdravotní, poskytne mu k dispozici vozidlo Ford tranzit a bude mu platit naftu. Za to budou žalovaný a jeho bratr spravovat pozemky žalobce, na což byla také vystavena plná moc. V roce 2001 tak byla částka vyplácená žalobci snížena na , částka, měsíčně. Takto to pak probíhalo do roku 2010, kdy žalobce odešel do důchodu. Žalovaný pak ještě za žalobce doplácel sociální a zdravotní, které měla původně platit firma, u níž byl žalobce fiktivně zaměstnán, která však skončila v insolvenci. Žalovaný financoval veškeré soudní a jiné spory týkající se pozemků (ale také týkající se napadení bývalé žalobcovy přítelkyně), souhrnně žalovaný za žalobce zaplatil , částka, . Pokud jde o nájemní smlouvy, účastníci ji uzavřeli již v roce 1990 na dobu 5 let, poté v roce 1995, 1999 (vystavenou na bratra žalovaného) a poté v roce 2001. V roce 1999 žalovaný začal ztrácet trpělivost, protože přeměna pozemků na stavební a prodej trvala velmi dlouho, žalovaný pochyboval o rentabilnosti podnikání ve vztahu k žalobci, chtěl z toho vycouvat, bratr a žalovaný jej však přesvědčili, Ve smlouvě z roku 2001 si již žalovaný vymohl určité záruky, předkupní právo. Žalobce tehdy navrhl cenu , částka, za m2, v dané době si účastníci mysleli, že pozemky mají hodnotu cca , částka, . Účelem spolupráce mezi účastníky bylo zhodnocení pozemků žalobce, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako pole – aby byly zhodnoceny, bylo třeba zařídit změnu územního plánu, na tom žalovaný pracoval a stálo to hodně peněz. Do roku 1995 se žalobce o tyto záležitosti v podstatě vůbec nezajímal, poté začal chodit na řadu jednání, leckdy se ale ze schůzky omluvil s tím, že musí někde pískat fotbal. Od roku 2018 žalovaný jednal se žalobcem o prodeji pozemků synovi žalovaného, neboť žalobce potřeboval peníze a pozemky do té doby byly bez zájmu developerů a v zásadě bezcenné. V roce 2019 byly mezi účastníky ještě normální vztahy, žalovaný hradil žalobci telefon, peníze mu chodily na účet žalovaného, žalovaný mu vyplácel , částka, měsíčně na benzin a naftu (prokázáno protokolem o jednání Okresního soudu , adresa, -západ z , datum, , č. j. , spisová značka, ).

39. Při své doplňující svědecké výpovědi před Krajským soudem v Praze, který pod sp. zn. , spisová značka, projednával odvolání proti rozsudku Okresního soudu , adresa, -západ ve věci , spisová značka, , v červnu 2022 žalovaný mj. uvedl, že v roce 91 žalobce prodal všechny pozemky rakouské firmě, žalovaný s bratrem pak pozemky odkoupili. Žalovaný si přál mít vlastní autodopravu a účastníci se dohodli, že bude dostávat , částka, měsíčně a budou mu platit sociální a zdravotní, dostane k dispozici vozidlo a budou mu platit naftu. Do pozemků žalovaný investoval řádově , částka, . Část dohody mezi účastníky spočívala v tom, že se žalovaný s bratrem o pozemky budou starat a zhodnotí je – zajišťovali tedy jednání s úřady, přípravu změny územního plánu, přívod sítí a všechny záležitosti týkající se pozemků. V souvislosti se změnami územního plánu pak platili právníky, architekty, posudky, vypracování projektové dokumentace atd. V Nájemní smlouvě tato dohoda popsána není, takhle se smlouvy v dané době nedělaly, nikoho nenapadlo, že se účastníci budou soudit. Žalobce byl u většiny jednání od roku 96, žalovaný mu předával originály dokladů z těchto jednání. Podnikatelský záměr byl, že žalovaný s bratrem pozemky zhodnotí, odečtou si náklady a zisk rozdělí na třetiny (1/3 žalovaný, 1/3 jeho bratr a 1/3 žalobce). Nájemní smlouvu z roku 2001 dělal právník žalobce. V dané době chtěl žalovaný ukončit spolupráci, protože to bylo na dlouhé lokte, byl velký problém s úředníky na magistrátu, už tenkrát bylo nainvestováno 7 až 8 000 000 korun, nikde žádný výsledek a investice žalovaný neměl zajištěny. Oni tam proto navrhli předkupní právo za , částka, /m2 a smluvní pokutu. Daná Nájemní smlouva je vlastně , právnická osoba, zpětná hypotéka – žalobce předem spotřebovává peníze, auto, sociální, zdravotní, opravy domu atd. a až se pozemky prodají, spotřebované prostředky se zaplatí a rozdělí se zisk. Nájemní smlouva vlastně říká, že žalovaný s bratrem mohou s pozemky nakládat a budou je zhodnocovat. Žalovaný není developerem, ale je ve vztahu k žalobci člověkem, který se mu stará o pozemky, protože už je žalovaný „prohudlařil“; žalovaný to dělal jako obchodní činnost, podnikatelský záměr – celý život se živí pozemky a jejich zhodnocováním. Šlo o ústní dohodu účastníků. , jméno FO, žalovaný neužíval jako nájemce, nájemní smlouvu uzavírali proto, že to navrhl právník žalobce. , jméno FO, si žalovaný pronajal za tím účelem, aby je zhodnotili, připravili je k prodeji, vydělali na nich. , jméno FO, tedy žalovaný neužíval vůbec (pouze v roce 2014 se účastníci dohodli, že tam žalovaný bude mít včely), nájemní smlouvu však realizoval tím, že se o ně staral. Dvakrát do roka pozemky pokosil a staral se, aby nebyly žádné problémy. Svým obsahem to nikdy nebyla nájemní smlouva. V té době ale nikdo nevěděl, jaké jiné smlouvy by tam mohly být, jaký jiný vztah k tomu žalovaný může mít, aby měl plnou moc – šlo tam o tu plnou moc, aby žalovaný mohl jednat s developery a úřady atd. Developeři dnes v podstatě takovou smlouvu, jakou mají žalobce a žalovaný, nazývají smlouva o smlouvě budoucí. V roce 2018 žalobce po neúspěšném obchodu požádal žalovaného, zda by souhlasil s urychleným prodejem některých pozemků, které byly součástí Nájemní smlouvy, neboť potřebuje peníze. Navrhl pak cenu , částka, /m2 s tím, že s ohledem na předkupní právo víc peněz nemůže dostat. Účastníci společně vybrali pozemky, o které po celou dobu developeři neměli zájem a dohodli se, že žalovaný bude shánět kupce a nechá si případný zbytek nad , částka, /m2 – dohoda účastníků totiž zněla tak, že se nejdříve uhradí náklady, které žalovaný měl s pozemky spojené, v tomto případě si ale žalobce nechá , částka, /m2, protože je potřebuje nezbytně. Poté, co proběhl prodej pozemků synovi žalovaného, má žalovaný za to, že ve vztahu k synovi již Nájemní smlouvou není vázán, správu pro něj nevykonává, nemá s ním žádnou smlouvu (prokázáno protokolem o jednání Krajského soudu v Praze z , datum, , sp. zn. , spisová značka, a přepisem zvukového záznamu z , datum, ve věci , spisová značka, ).

40. V září 2022 žalovaný v rámci podání vysvětlení u policejního orgánu ve věci jeho trestního oznámení pro podezření z podvodu žalobce mj. uvedl, že právní vztah účastníků vznikl již v roce 90, účastníci byli v přátelském vztahu, žalovaný dlouhodobě zahlazoval žalobcovy problémy. V roce 2019 se vztahy účastníků začaly zhoršovat, rodina žalobce zjistila, že by pozemky žalobce mohli prodat a získat tak finanční hotovost, mezi účastníky nastaly soudní spory. V roce 2022 se žalovaný od , Anonymizováno, , adresa, dozvěděl, že totožné pozemky, jako má žalovaný pronajaty, jim žalobce poskytl na základě pachtovní smlouvy (prokázáno úředním záznamem o podání vysvětlení z , datum, z č. l. 64 spisu Obvodního ředitelství policie , adresa, IV č. j. , adresa, -, Anonymizováno, ).

41. Při své účastnické výpovědi v nyní projednávané věci žalovaný uvedl, že v roce 90 nebo 91 se žalobcova manželka obrátila na švagrovou žalovaného s tím, že žalobce prodal pozemky , Anonymizováno, za 42 000 šilinků a dostal zálohu, nedostává však doplatek. Na žalovaného se pak obrátil jeho bratr, se kterým společně podnikali, žalovaný smlouvu prostudoval a sdělil žalobci, že je ve své podstatě nevypověditelná a nestane-li se z pozemku do 5 let stavební, žalobce doplatek ani nedostane. , jméno FO, následně překoupila , Anonymizováno, a žalobce požádal žalovaného s bratrem, aby to vyřešili. To se jim podařilo, nebyla to jednoduchá jednání, dohodli se však, že od smlouvy odstoupí za odstupné , částka, . To jim zaplatili – žalobce sám je schopen zaplatit nebyl – a žalobce se znovu stal vlastníkem daných pozemků. V té době zjistili, že žalobce by rád dělal autodopravu a s pozemky neumí hospodařit a starat se o ně. Dospěli pak k dohodě, že žalobce od nich dostane vozidlo, pracovní smlouvu, aby mu bylo placeno sociální a zdravotní, bude mu proplácena nafta a různé výdaje a bude dostávat , částka, měsíčně (od roku 2001 to snížili na 10 000 měsíčně). Pro žalovaného s bratrem žalobce nikdy nejezdil, v hospodách nebylo potřeba tolik zboží a jezdilo se pro něj jen dvakrát týdně. Aby mohli žalovaný s bratrem zemědělsky obhospodařovat pole, dohodli se, že uzavřou nájemní smlouvu, a aby mohli jednat s úřady, dohodli se na podpisu plné moci. Žalovaný tak měl jakousi kontrolu nad pozemky a nad tím, aby je žalobce zase neprodal nebo nepronajal. Původní smlouva byla na 5 let, předpokládali, že pozemky do té doby prodají, poté byla uzavřena nová smlouva podobná té první. Zemědělské obhospodařování žalovaný udělal tím způsobem, že se domluvil se starým panem , jméno FO, a s , Anonymizováno, , adresa, a ještě s jinou firmou ohledně pozemku v Křeslicích. Část pozemků také žalovaný sám sekal, jezdil tím odpočívat. V roce 1999 žalobce žalovaného naštval tím, že odvařil už druhé auto a chtěl další, a také tím, že přerazil zápěstí své ženě. V té době již také v pozemcích měli 6–8 milionů Kč a bylo to na dlouhé lokte. Žalovaný se tak z lidských i finančních důvodů rozhodl, že již to nechce dál dělat. Bratr a žalobce však žalovaného přesvědčovali, aby pokračoval a dále investoval s tím, že žalobce navrhne smlouvu tak, aby žalobci zabránila pozemky prodat za zády žalovaného. Ve smlouvě tak bylo předkupní právo žalovaného, které navrhl žalobce – v případě, že se to neprodá, žalovaný z toho nikdy nic nedostane; v případě, že se to prodá, bude se žalobce s žalovaným muset dohodnout, jak budou zaplaceny náklady, aby z toho byl přiměřený zisk. Dohoda od počátku byla, že žalovaný s bratrem do těch pozemků nainvestují, pokusí se o změny územního plánu a buď je prodají, nebo to dotáhnou až do stavebního povolení. Stavět tam nikdy neměli, bylo to určeno k prodeji. Nájemní smlouvu z roku 2001 žalovaný s bratrem podepisovali spolu s plnou mocí a s ukončením předchozí smlouvy u notářky; právník žalobce s žalobcem jim řekli, že to mají jít podepsat. Po podpisu smlouvy žalovaný s bratrem pokračovali v činnosti změn územního plánu – v roce 2007 se změna podařila u pozemků na Formance, soud však změnu poté zrušil kvůli formálním pochybením úřadů a od té doby se pokračuje znovu. , právnická osoba, u , Anonymizováno, se u tří pozemků změna územního plánu podařila a teď jsou určeny k zástavbě. Žalovaný se o žalobce 30 let staral, živil jej a šatil, tahal ho z průšvihů. U několika jednání na katastrálním či finančním úřadu žalobce vyžadoval přítomnost žalovaného; žalovaný za žalobce platil třeba i sociální zabezpečení za 10 měsíců, po které si žalobce myslel, že je zaměstnaný ve firmě bratra žalovaného, která už přitom v dané době neexistovala. I poté, co žalobce v roce 2010 nebo 2011 odešel do důchodu, dál používal auto a dál si chodil pro peníze, žalovaný mu dále všechno platil a vyřizoval za něj všechny věci; i poté žalovaný dále pracoval na změnách územního plánu a vše za žalobce projednával, účastnil se řady jednání s developery. Nájemní smlouvy tedy byly podepsány v letech 91, 95 a 2001, žalobce všechny tyto smlouvy četl, žalovaný jej k tomu přesvědčoval. O všem, co se děje, pak byl žalobce informován – zda to chápal, žalovaný neřešil. Již od začátku ale dohoda byla, že , jméno FO, do toho nainvestují peníze, budou se o to starat, co se týče zemědělství, potom vyčíslí náklady, dohodnou se na nich a zisk rozdělí na tři části, z nichž jednu dostane žalobce, jednu žalovaný a jednu bratr. Po smrti bratra žalovaného si pak účastníci řekli, že to nebudou řešit a jdou do toho napůl. Dohoda přitom byla taková, že pozemky se poté, co z nich udělají stavební, prodají developerům; stavět na nich účastníci sami neměli. Investice žalovaného do pozemků spočívaly v tom, že žalovaný spolupracoval s developery, posuzoval jejich návrhy, dával připomínky; v této souvislosti platil právníkům a architektům. O činnostech, s nimiž byly náklady spojeny, žalovaný žalobce předem informoval. Pokud jde o obhospodařování pozemků, měli žalovaný s bratrem zajistit, aby podle zákona byly obhospodařeny. Nájemné bylo sjednáno pouze ve výši , částka, za rok z toho důvodu, že žalobce dostával , částka, měsíčně a žalovaný mu platil další náklady. Smlouva mezi účastníky byla komplexní, jedním z toho komplexního byla nájemní smlouva, na té jsou postaveny i další dohody.

42. Žalobce v červnu 2022 při své účastnické výpovědi při jednání Krajského soudu v Praze ve věci , spisová značka, mj. uvedl, že v roce 91 byl jeden pozemek, o který měla zájem nějaká rakouská společnost, žalobce dostal zálohu a měl být doplatek do tří měsíců, ale nic nepřišlo. S tou smlouvou žalobce přišel za , jméno FO, a ti potom vyřídili odstoupení od té smlouvy. V počátku 90. let chtěl jezdit jako táta a chtěl prodat pozemek, aby získal peníze na auto; přes manželku a švagrovou žalovaného , jméno FO, se však žalobce spojil s bratrem žalovaného a dohodli si, že od června 1992 bude žalobce zaměstnaný u firmy , jméno FO, – společnosti , Anonymizováno, . Pak žalobce jezdil pro sebe i pro ně, zásoboval jejich hospodu, dostával plat. , jméno FO, nabídli žalobci auto a pracovní smlouvu a v souvislosti s tím probíhala jednání o pozemcích. Poté byl zaměstnaný ve společnosti , právnická osoba, bratrů , jméno FO, a poté šel v roce 2011 do důchodu – v té době přišel dopis, že žalobce dluží nějaké peníze na pojišťovně. Poté, co šel do důchodu, mu žalovaný ani jeho bratr nic neplatili, žalobce měl včely, králíky, prasata a něco si „vypískal“ – peníze vydělané pískáním mu chodily na účet žalovaného, protože žalobce neměl vlastní účet. Žalovaný zastupoval žalobce v jednání se společností , Anonymizováno, , která skoupila pozemky v , adresa, . Co se týče pozemků, žalobce se v tom nevyznal, o pozemcích se bavili a žalobce jim dal plnou důvěru, aby za něj mohli jednat. Žalobce měl představu, že do té firmy, do té společnosti , Anonymizováno, , vloží pozemky jako vklad a na těch pozemcích pak něco bude, že si tam vytvoří vlastní zázemní apod. Žalovaný s bratrem měli žalobci obstarávat právní věci, žalobce se v těchto věcech nevyznal. Odměna mezi nimi sjednána nebyla, žalobcův vklad měl sloužit pro firmu , Anonymizováno, . Žalobce tam byl jako zaměstnanec a co se týče pozemků, nechal jim volnou ruku. Říkal jim, že je nechce prodat, ale pronajmout. Za daný vklad do firmy v ní měl žalobce postavení jako řidič. Když žalobce jezdil na jednání o prodeji Nemovitostí, měl představu, že kdyby se prodaly, ty peníze by byl vklad do té společnosti. Když , Anonymizováno, skončilo, byla už smlouva na , jméno FO, . Zpětně žalobce nedokáže říct, jaký byl smysl Nájemní smlouvy z roku 2001, žalobce ji podepsal, aniž by ji četl, text připravoval žalovaný s nějakým právníkem. S tím, aby se smlouva znovu podepisovala, přišel , jméno FO, . Žalobce měl zkrátka představu, že to je nájemní smlouva, říkal, že to nechce prodat, ale pronajmout – žalobcova představa o tom, co znamená nájemní smlouva, je přitom taková, že něco pronajme, má z toho něco, ale zůstane pořád vlastníkem. Obsahem předchozí smlouvy byl pronájem, využívání majetku v rámci společnosti. Žalovaný pozemky fakticky neužíval, hospodařilo tam , Anonymizováno, , adresa, a pan , jméno FO, – v roce 2018 žalobce uzavřel s , Anonymizováno, , adresa, pachtovní smlouvu, žalovaný o tom věděl. O investicích žalovaného do Nemovitostí žalobce nic neví, vůbec se o tom nebavili. Žalobce chodil s žalovaným něco vyřizovat ohledně pozemků, byl třeba na jednáních s MSI či s panem Červenkou, který chtěl pozemky koupit. Na úřady (s jednou výjimkou) žalobce ohledně Nemovitostí nechodil, u architektů ohledně nich také nebyl (prokázáno protokolem o jednání Krajského soudu v Praze z , datum, , sp. zn. , spisová značka, a přepisem zvukového záznamu z , datum, ve věci , spisová značka, ).

43. V říjnu 2022 žalobce v rámci podání vysvětlení u policejního orgánu ve věci trestního oznámení žalovaného pro podezření z podvodu žalobce mj. uvedl, že s žalovaným se poznal v roce 1991–1992, byl zaměstnancem společnosti , právnická osoba, ., kde byl žalovaný jednatelem se svým bratrem , jméno FO, . Společnost , Anonymizováno, skončila a poté byl žalobce zaměstnancem u , jméno FO, . Dle uzavřené nájemní smlouvy si , jméno FO, vyhradili předkupní právo, čímž si chtěli zajistit, že pozemky nebudou prodány bez jejich vědomí. Než se podepsala nájemní smlouva, byla dohoda, že se na pozemcích bude stavět. S žalovaným se žalobce dohodl, že žalobci pomohou při prodeji těchto pozemků, z čehož budou mít nějaké provize – ohledně provize se dohodli ústně. Žalobce v zastoupení svého zástupce rozporuje nájemní smlouvy, pozemky, které jsou předmětem sporu jsou obhospodařovány , Anonymizováno, , adresa, a třeba panem , jméno FO, , V době, kdy se žalobce chystal uzavřít pachtovní smlouvu, o tomto žalovaného informoval (prokázáno úředním záznamem o podání vysvětlení z , datum, z č. l. 72 spisu Obvodního ředitelství policie , adresa, IV č. j. , adresa, -31/, Anonymizováno, ).

44. Při své účastnické výpovědi v nyní projednávané věci žalobce uvedl, že ohledně pozemků začal nejprve jednat s bratrem žalovaného; chtěl v roce 90 nebo 91 prodat nějaký pozemek, aby si koupil auto a jezdit, dostal nějakých 20 000 šilinků, pak měly přijít ještě další peníze, které nepřišly – šlo o pozemek pod benzínkou a nějaká rakouská společnost ho chtěla koupit a měl tam stát , Anonymizováno, . Žalobcova manželka znala manželku , jméno FO, , tím začalo to jednání, povídali si, až z toho vzniklo, že se žalobce stal jejich zaměstnancem, resp. zaměstnancem jejich společnosti , Anonymizováno, . Žalobce jim také dal těch 20 000 šilinků a oni to vyřídili, takže se prodej Rakušanům podle uzavřené smlouvy neuskutečnil. Pro společnost , Anonymizováno, žalobce pracoval jako řidič, jezdil s transitem a zásoboval hospodu; v roce 98 , Anonymizováno, skončilo a poté byl žalobce zaměstnán u společnosti , právnická osoba, (která rovněž měla hospodu), to už jednal jen s , jméno FO, . U společností bratrů , jméno FO, byl žalobce zaměstnán do roku 2009 či 2010. Po celou dobu vozil věci pro hospodu, pro sebe či pro , jméno FO, . Hospoda skončila kolem roku 2007. Za práci dostával žalobce výplatu, na smlouvě měl u , Anonymizováno, , částka, , plus k tomu dostával prostě něco, když potřeboval, u , právnická osoba, pak měl smlouvu na , částka, . Kolem roku 2009 nebo 2010 mu přišlo z , Anonymizováno, , že dluží pojistné, na ten dluh dostal naposledy 4 000 od žalovaného. Od roku 2011 je žalobce v důchodu. Ohledně pozemků se žalobce s bratry , jméno FO, domluvil, že bude využívaný jeho majetek, s tím do společnosti vstoupil – využívaný bude podle toho, jak se společnosti bude dařit v podnikání, může se tam i postavit – žalobce si představoval, že tam bude nějaké zázemí společnosti. Kolem roku 1999 žalobci řekl , jméno FO, , že budou stavět, ale už ne, co konkrétně. Žalobce měl také představu, že to vynese nějaké peníze, o tom, co bude s případným ziskem se nebavili. S , jméno FO, hovořili i o možnosti pozemky prodat, žalobce je prodat nechtěl, ale byla tam i nabídka za 5 000 nebo , částka, za metr, o tom už by žalobce uvažoval. Nájemní smlouvu z roku 2001 účastníci uzavírali proto, že s tím přišli , jméno FO, , že je to potřeba – žalobce to neřešil, protože vztahy byly v té době dobré. Smlouvu připravovali , jméno FO, , před podpisem ji žalobce nečetl. Podepsal k tomu v důvěře i plnou moc s tím, že je to potřeba. Smlouva se týkala i pozemku, na kterém hospodařil pan , jméno FO, , s ním měl žalobce jen ústní dohodu, o které žalovaný věděl. Další pozemky má pronajaté , Anonymizováno, , adresa, , obhospodařovalo je už před tím, než na to měli smlouvu – , jméno FO, o tom věděli. Na jednom z pozemků v , Anonymizováno, je louka, na níž má žalovaný se synem asi od roku 2014 včely. Žalobce sám pozemky zemědělsky neobhospodařoval. S žalobcovými pozemky , jméno FO, nic nedělali, čekalo se, jestli se dohodne kupní cena, se kterou by žalobce souhlasil. Párkrát chodili po úřadech, bylo to v době jednání s , Anonymizováno, , které ale nabízelo jen asi , částka, za metr. Žalobce se také účastnil pár jednání s developery.

45. Svědek , jméno FO, při své výpovědi v nyní projednávané věci uvedl, že ví, že žalobce má pozemky, hospodařili tam ještě jeho rodiče nebo děda. O vztahu žalovaného k pozemcích svědek nic neví, ví jen, že na pozemku u , Anonymizováno, měl nějaké včely. Svědek obdělává asi 2 hektary pozemků žalobce na , Anonymizováno, , tj. v , adresa, , a to už od doby, co to sebrali JZD a vrátili žalobci. Svědek obdělával pole okolo a v době, kdy skončily Statky , adresa, se svědkův otec nebo svědek sám s žalobcem dohodli, že bude zemědělsky obdělávat i jeho pozemky. Písemnou smlouvu neuzavírali, s žalovaným svědek pole nijak neřešil. Nájemné svědek žalobci neplatí, dává mu naturálie. Svědek byl s žalobcem v minulosti v 90. letech zaměstnán u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, a ví, že potom žalobce dělal řidiče, neví ale pro koho.II.4 Hodnocení důkazů46. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jako plně věrohodné a jako z takových z nich v rozsahu shora uvedených skutkových zjištění vycházel.

47. Výpověď svědka , jméno FO, , který nemá přímý zájem na výsledku řízení a vypovídal spontánně a přesvědčivě, soud hodnotil jako plně věrohodnou, byť s limity vyplývajícími z časového odstupu a relativně horší paměti svědka ohledně dílčích detailů.

48. Naproti tomu, obě účastnické výpovědi soud hodnotil pouze jako částečně věrohodné: Soud předně přihlédl ke zjevnému zájmu účastníků na výsledku řízení. V případě žalovaného soud navíc přihlédl i k pozorovatelné snaze obsah výpovědi přizpůsobovat potřebné aktuální strategii – v tomto směru byl zejména patrný posun výpovědi žalovaného o jeho chápání vůle účastníků ve smluvních vztazích oproti jeho výpovědi před Krajským soudem v Praze z června 2022. V novější výpovědi, již obeznámen s právním názorem Krajského soudu v Praze, začal žalovaný oproti předchozím výpovědím nově zdůrazňovat údajný zásadní aspekt smluvních vztahů účastníků spočívající v obhospodařování žalobcových pozemků žalovaným – tomuto obsahovému posunu ve výpovědi však soud neuvěřil. U žalobce naproti tomu byla nižší věrohodnost výpovědi způsobena viditelně omezenou paměťovou stopou ohledně jednotlivých událostí a omezenější schopností jednotlivé skutečnosti přehledně vysvětlit.

49. Z účastnických výpovědí (a popř. též z výše citovaných výpovědí z jiných řízení) však bylo možno alespoň v základních obrysech vyjít v rozsahu, v němž byly v souladu mezi sebou navzájem, popř. v souladu s dalšími provedenými důkazy. Takto bylo z účastnických výpovědí možno zjistit zejména tolik, že počátkem 90. let žalobce prodal část , jméno FO, rakouské společnosti a žalovaný s bratrem zajistili (ať už formou odstoupení od smlouvy, zpětného odkupu či dohody o narovnání) žalobci jejich získání zpět do jeho vlastnictví. Následně se žalobce stal zaměstnancem společnosti bratrů , jméno FO, , Anonymizováno, a posléze , právnická osoba, a vykonával pro ni práci řidiče, byť zjevně v menším rozsahu, než by odpovídalo pracovní smlouvě. Žalovaný s bratrem se pak začali starat o řadu záležitostí spojených s žalobcovými , jméno FO, – zejména se pokoušeli dosáhnout změn územních plánů tak, aby se z nich staly pozemky stavební a jednali s možnými zájemci o koupi , jméno FO, . Řešili však např. i platby daně z nemovitých věcí, problémy související s vykácením či pádem dřevin či umístěním staveb v ochranném a bezpečnostním pásmu plynovodu. V souvislosti s danými činnostmi žalovaný vynaložil také finanční prostředky v nezanedbatelné výši (jejichž konkrétní částka však v řízení nebyla zjištěna a soud se v rámci dokazování výší této částky ani podrobněji nezabýval). , jméno FO, pak byly fakticky obhospodařovány zejména zemědělsky prostřednictvím třetích osob (mj. svědka , jméno FO, a společnosti Agro , adresa, ) na základě ústní domluvy.

50. Soud pak (s výše uvedenou výhradou k vývoji účastnické výpovědi žalovaného oproti předchozí výpovědi v pozici svědka před Krajským soudem v Praze, stran obhospodařování pozemků) z účastnických výpovědí vyšel rovněž pokud jde o vůli účastníků při uzavírání Nájemní smlouvy z roku 2001. K dané otázce totiž účastnické výpovědi z povahy věci představují jediný myslitelný přímý důkaz. Vůle, o níž žalobce a žalovaný vypovídali, byla navíc potvrzena i jejich předcházejícím a následným chováním, jak bylo v řízení prokázáno. Takto soud z účastnických výpovědí dospěl k závěru, že žalobce ani žalovaný při uzavírání Nájemní smlouvy (stejně jako předcházejících vzájemných smluv týkajících se , jméno FO, ) neměli ve skutečnosti úmysl k přenechání , jméno FO, žalobcem žalovanému k užívání za úplatu.

51. Skutečná představa žalovaného (a v minulosti též jeho bratra) o obsahu vzájemných práv a povinností byla taková, že účastníci mezi sebou mají komplexní vztah, přirovnatelný dle žalovaného v určitých aspektech k tzv. zpětné hypotéce, v jehož rámci:- žalovaný spolu s bratrem spravuje , jméno FO, a nakládá s nimi v rozsahu blížícímu se vlastnickému oprávnění (tu více, tu méně s žalobcovým vědomím), pokouší se dosáhnout jejich zhodnocení zajištěním změny územních plánů a změnou na stavební charakter pozemků a jedná se zájemci o jejich prodeji;- žalovaný do uvedené činnosti investuje finanční prostředky, zejména, byť nikoliv výlučně, v souvislosti s využitím právních služeb a služeb architektů či dalších odborníků;- žalobce je víceméně fiktivně zaměstnán ve společnostech žalovaného a jeho bratra, je mu vyplácen pravidelný příjem, hrazeno sociální a zdravotní, poskytováno vozidlo a propláceny další potřebné náklady, byť jeho činnosti pro „zaměstnavatele“ jsou pouze příležitostné;- v případě, že se pozemky podaří prodat, budou od výnosu odečteny náklady na zhodnocení a částky vyplacené žalobci a takto vypočtený zisk bude rozdělen mezi žalobce, žalovaného a jeho bratra (resp. po smrti bratra žalovaného pouze mezi žalobce a žalovaného).

52. Oproti tomu představa žalobce o skutečném obsahu vzájemných práv a povinností účastníků byla pouze povšechná – nutno připustit, že i vlivem toho (jak v řízení vyšlo najevo) že žalobce má oproti žalovanému limitovanější schopnost pochopení složitějších právních vztahů stejně jako možností a administrativních náležitostí nakládání s pozemky. Vůle žalobce směřovala k jakémusi uspořádání, v jehož rámci účastníci provozují společné podnikání, v tomto podnikání má žalobce zejména roli řidiče, přispěl do něj však vkladem v podobě svých , jméno FO, , na nichž se případně může podnikatelská činnost realizovat (např. vybudováním jakéhosi zázemí). Současně se žalobce stavěl rezervovaně k možnosti prodeje , jméno FO, a v zásadě neměl představu o administrativní změně pozemků na stavební a o tom, že by s takovou změnou měly být spojeny investice.II.5 Další provedené a navržené důkazy53. Z provedených důkazů soud zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností a v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci. Soud proto pro nadbytečnost neprovedl navržené důkazy výslechem svědků , jméno FO, a , Jméno žalovaného, , složenkami za platbu daně z nemovitostí, žalobou na určení vlastnického práva podanou , datum, , žádostí o souhlas se stavebními úpravami z , datum, , žádostmi o udělení souhlasu se záborem pozemku z , datum, a z , datum, , rozhodnutím o zastavení daňové exekuce z , datum, , žádostí o sdělení data ukončení pracovního poměru z , datum, , námitkou ke konceptu územního plánu z , datum, , změnou územního plánu č. Z , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , dopisem z , datum, , odpovědí na žádost o souhlas s umístěním stavby z , datum, , rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ,, oznámením o zahájení řízení o prodloužení stavebního povolení z , datum, , informací o vyznačení plomby z , datum, , vyjádřením vlastníka pozemku z , datum, , návrhem na nařízení exekuce z , datum, , návrhem smlouvy o spolupráci se společností , právnická osoba, , přehledem bodů k dohodě ohledně Komerční zóny , adresa, , rámcovou smlouvou o spolupráci z , datum, , oznámením o překročení oprávnění zmocněnce z , datum, , žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro , adresa, ve věci , spisová značka, a vyjádřením žalovaného k této žalobě, technickým průkazem vozidla ABB 2981 a předávacím protokolem k vozidlu z , datum, .

54. Soud provedl rovněž důkazy protokolem , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ, ze , datum, , č. j. V-, Anonymizováno, , návrhem na vklad předkupního práva do katastru nemovitosti z , datum, , inzeráty ze serverů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, k prodeji pozemku v obci , adresa, , znaleckým posudkem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, o ceně pozemků parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, o ceně obvyklé pozemků parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o ceně obvyklé pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , e-mailovou korespondencí , Jméno žalovaného, a , jméno FO, z 8.–, datum, týkající se znaleckého posudku ohledně pokácených stromů, vyúčtováním odměn a výloh advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, za „právní zastoupení vlastníka nemovitosti“ z , datum, a z , datum, , plnou mocí z , datum, udělenou žalobcem synovi žalovaného , Jméno žalovaného, , výzvou , právnická osoba, , adresa, k seznámení se a vyjádření k podkladům rozhodnutí z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , návrhem na vydání platebního rozkazu z , datum, podaným k Okresnímu soudu , adresa, -západ, dvěma potvrzeními o provedení transakce z , datum, , potvrzením o provedení transakce z , datum, , e-mailovou korespondencí , Jméno žalovaného, a , jméno FO, z 17.–, datum, , e-mailovou korespondencí , Jméno žalovaného, a , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, , e-mailem , Jméno žalovaného, na adresu , e-mail, z , datum, , e-maily k vyúčtování služeb , Anonymizováno, z , datum, a z , datum, , trestním oznámením žalobce z , datum, , složenkou k platbě nájemného , částka, žalovaným žalobci z , datum, a žalobou z , datum, podanou ve věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Z těchto důkazů však – s ohledem na níže rozvedené právní posouzení věci – nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci a blíže je proto nehodnotil.II.6 Závěr o skutkovém stavu55. Na podkladě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

56. Žalobce, žalovaný a bratr žalovaného v roce 2001 podepsali Nájemní smlouvu, podle níž žalobce žalovanému a jeho bratrovi pronajal , jméno FO, na 99 let za cenu , částka, ročně. Ve smlouvě bylo ve prospěch nájemců sjednáno předkupní právo k , jméno FO, za cenu , částka, /m2, utvrzené smluvní pokutou ve výši , částka, . Žalobce současně žalovaného a jeho bratra zmocnil ke všem jednáním v souvislosti s pozemky.

57. Skutečnou vůlí stran v době uzavření smlouvy nebylo přenechat žalovanému a jeho bratrovi , jméno FO, k užívání za úplatu. Vůle každé ze stran však – i v kontextu dlouholetých komplexních lidských i právních vztahů účastník trvajících již od počátku 90. let – byla odlišná. Na jedné straně měli žalovaný s bratrem představu, že pozemky jsou jim přenechávány do správy s tím, že do nich mj. budou investovat, zhodnotí je, zajistí jejich změnu na stavební pozemky a následný prodej s tím, že zisk bude mezi strany smlouvy rozdělen na třetiny, přičemž v mezidobí je budou nájemci žalobci poskytovat více či méně fiktivní zaměstnání, platit mu mzdu, poskytovat vozidlo a proplácet další náklady. Na druhé straně měl žalobce představu, že , jméno FO, představují jeho příspěvek ke společné podnikatelské činnosti stran smlouvy, která se právě na Pozemcích bude realizovat např. vybudováním zázemí a v zásadě nebyl seznámen s potřebou do pozemků investovat či s představou procesu změny pozemků na stavební a nebyl bez dalšího srozuměn s jejich prodejem.III. Právní posouzení58. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že Nájemní smlouvu shledal absolutně neplatnou, neboť vůle stran ve skutečnosti nesměřovala k uzavření dohody s pojmovými náležitostmi nájmu a na pravém obsahu smlouvy mezi účastníky neexistovala shoda projevené vůle. K těmto závěrům soud dospěl konkrétně z následujících důvodů:III.1 Naléhavý právní zájem59. Žalobce se primárním petitem podané žaloby domáhá určení, že netrvají práva z Nájemní smlouvy ohledně nájmu a zřízení předkupního práva k , jméno FO, . Soud se proto primárně zabýval otázkou, zda žalobci svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť ten je podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nezbytným předpokladem úspěchu určovací žaloby. V tomto směru soud dospěl ke kladnému závěru:

60. Podle již letitě ustálené rozhodovací praxe soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Prokáže-li však žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

61. V situaci, kdy účastníci podepsali smlouvu, u níž žalobce sporuje platnost, představuje požadavek na určení neexistence právního vztahu této smlouvy jeden z judikatorně aprobovaných petitů způsobilých naplnit preventivní účel institutu určovací žaloby (srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

62. V projednávaném případě pak z textu uzavřené nájemní smlouvy vyplývají rozsáhlá omezení žalobce (i jeho případných právních nástupců) v jeho vlastnickém právu k , jméno FO, – od samotné povinnosti přenechat , jméno FO, žalovanému k užívání na dobu 99 let až po povinnost odpovídající předkupnímu právu žalovaného za cenu , částka, /m2, zdaleka neodpovídající obvyklé ceně pozemků, zajištěné smluvní pokutou ve výši , částka, a zapsané v katastru nemovitostí. Otázka existence, či neexistence práv a povinností z uzavřené Nájemní smlouvy tak má do práv žalobce významné dopady; vyřešení této otázky současně může vyjasnit právní vztahy účastníků a předejít jejich dalším sporům. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobci svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení.III.2 Neplatnost Nájemní smlouvy63. S ohledem na uvedené se soud věcně zabýval otázkou platnosti uzavřené nájemní smlouvy. Shledal pak, že smlouva je absolutně neplatná.

64. Otázku platnosti, či neplatnosti Nájemní smlouvy, která byla uzavřena v roce 2001, je i v současnosti nutno řešit podle právní úpravy účinné v době uzavření smlouvy, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, („obč. zák.“) ve znění účinném do , datum, (srov. k tomu např. rozsudky Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

65. Podle § 34 obč. zák. „právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.“66. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. „právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.“67. Podle § 41 obč. zák. „vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.“68. Podle § 41a odst. 2 obč. zák. „má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený.“69. Podle § 663 obč. zák. „nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.“70. Rozhodovací praxe soudů ustáleně vykládá výše citované ustanovení § 41a odst. 2 obč. zák., upravující tzv. simulované a disimulované právní úkony, tak že má-li být právním úkonem učiněným „naoko“ (simulovaným právním úkonem) zastřen jiný právní úkon (disimulovaný právní úkon), je předstíraný (simulovaný) právní úkon neplatný. Splňuje-li však tento právní úkon současně náležitosti disimulovaného právního úkonu, je platný – za podmínky, že svým obsahem nebo účelem neodporuje zákonu ani jej neobchází a že se ani nepříčí dobrým mravům (viz usnesení Nejvyššího soudu z 20. 11. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2989/2018 a tam citovaná rozhodnutí, či obdobně rozsudek z 2. 9. 2020, sp. zn. 24 Cdo 24/2020). Podmínkou platnosti disimulovaného (zastřeného) právního jednání současně je, že zastřený právní úkon odpovídá vůli subjektů, a dále, že jsou u něj splněny i všechny ostatní náležitosti požadované zákonem pro jeho platnost (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 14. 12. 2005, sp. zn. 29 Odo 440/2004).

71. V nyní projednávané věci soud dospěl – shodně s Krajským soudem v Praze, který se otázkou platnosti Nájemní smlouvy v jiném procesním kontextu, a jehož závěry v tomto směru aproboval též Nejvyšší sodu – k závěru, že Nájemní smlouva je jakožto simulovaný právní úkon neplatná, aniž by přitom byla dána shoda projevené vůle stran, která by umožnila uvažovat o platném uzavření jiné, disimulované smlouvy. V době uzavření Nájemní smlouvy skutečná vůle žádné ze stran smlouvy nesměřovala k tomu, aby byly žalovanému a jeho bratrovi za úplatu přenechány Pozemky k užívání či požívání – i předchozí a následné jednání stran smlouvy ostatně potvrzuje, že k takovému užívání či požívání ani fakticky nedocházelo, resp. docházelo k němu pouze v míře zcela zanedbatelné a až s výrazným časovým odstupem od uzavření smlouvy (umístění včel žalovaného na jednom z pozemků cca po roce 2014). Nebyla tedy dána shoda vůle stran ani na podstatných náležitostech představujících pojmové znaky nájemní smlouvy. Nájemní smlouva tedy představuje simulovaný, pouze „na oko“ uzavřený, právní úkon, a je tak absolutně neplatná podle § 37 odst. 1 obč. zák. Žádnou z částí smlouvy přitom nelze považovat za oddělitelnou ve smyslu § 41 obč. zák., a absolutně neplatná je tedy smlouva jako celek, včetně ujednání o předkupním právu (vázaného ostatně dle textu smlouvy právě na dobu trvání nájmu) a o zmocnění nájemců k úkonům v souvislosti s Pozemky.

72. Jak současně soud podrobněji vyložil výše, mezi účastníky nebyla dána shoda vůle na skutečném obsahu jejich smluvního vztahu, který by mohl představovat zastřené právní jednání. Vůle žalovaného a jeho bratra směřovala k ujednání připomínajícímu v určitých aspektech tzv. zpětnou hypotéku a v určitých smlouvu o smlouvě budoucí, jehož hospodářským smyslem mělo být zhodnocení Pozemků investicemi a úsilím žalovaného a jeho bratra a následný prodej Pozemků a rozdělení zisku. Vůle žalobce se naproti tomu blížila uspořádání právních vztahů účastníků charakteristickému pro institut tzv. society (sdružení ve smyslu § 829 an. obč. zák.), kdy Pozemky měly představovat příspěvek žalobce ke společnému podnikání, s jejich zhodnocením a prodejem však žalobce bez dalšího nepočítal. Představy stran smlouvy o pravém obsahu smlouvy se tedy podstatně lišily, a k platnému uzavření jakékoliv zastřené (disimulované) smlouvy tak mezi nimi nemohlo dojít.IV. Závěr a náklady řízení73. S ohledem na výše rozvedené závěry o absolutní neplatnosti Nájemní smlouvy soud dopěl k tomu, že žaloba je důvodná, neboť práva a povinnosti z Nájemní smlouvy ohledně nájmu ani předkupního práva mezi účastníky netrvají a na tomto požadovaném určení přitom žalobce má naléhavý právní zájem. Soud se již pro nadbytečnost nezabýval otázkou výpovědi Nájemní smlouvy ze strany žalobce. Stejně tak se soud v souladu s ustálenou judikaturou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 24. 7. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1065/2019, a tam citovaná rozhodnutí) s ohledem na vyhovění primárnímu žalobnímu petitu nezabýval eventuálním petitem, jímž žalobce uplatňoval požadavek na zrušení Nájemní smlouvy.

74. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který byl v řízení plně úspěšný.

75. Náklady žalobce činí celkem , částka, a sestávají z:- zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, ;- odměny advokáta ve výši , částka, podle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 6 úkonů dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po , částka, učiněných do , datum, dle znění advokátního tarifu účinného do tohoto data (převzetí zastoupení, vyjádření z , datum, , účast na jednání , datum, , vyjádření z , datum, , účast na jednání , datum, , změna žaloby z , datum, ), 4 úkony dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu po , částka, učiněné do , datum, dle znění advokátního tarifu účinného do tohoto data (námitka k zastoupení obecným zmocněncem z , datum, , zpětvzetí této žádosti z , datum, , vyjádření k přerušení řízení z , datum, , vyjádření k odročení jednání z , datum, ), za 5 úkonů dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po , částka, učiněných od , datum, dle znění advokátního tarifu účinného od tohoto data (účast na jednání , datum, , účast na jednání , datum, v délce přesahující 4 hodiny, účast na jednání , datum, ) a 1 úkon dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu po , částka, učiněný od , datum, dle znění advokátního tarifu účinného od tohoto data (vyjádření k odročení jednání z , datum, );- paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši , částka, podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 10 úkonů po , částka, za úkony učiněné do , datum, dle zěnní advokátního tarifu účinného do tohoto data a za 6 úkonů po , částka, učiněných od , datum, dle znění advokátního tarifu účinného od tohoto data;- paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného žalobce ve výši , částka, za 1 úkon (podání žaloby) dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.;- cestovného ve výši , částka, dle § 13 odst. 1 a 5 advokátního tarifu, dle § 157 an. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a dle vyhl. č. 589/2020 Sb. za 2 cesty ze sídla zástupce žalobce k jednáním soudu ve dnech , datum, a , datum, na trase , adresa, a zpět vlastním vozem o průměrné spotřebě 5,3 l nafty na 100 km, celkem ujeto 1 120 km (dle vyhl. č. 589/2020 Sb. sazba základní náhrady , částka, a průměrná cena motorové nafty , částka, /l);- náhrady za promeškaný čas ve výši , částka, dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za 28 půlhodin času strávený na shora uvedených 2 cestách k jednání soudu;- náhrady za 21 % DPH z částky , částka, ve výši , částka, .

76. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).