51 C 125/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o stanovení vyživovací povinnosti bývalému manželovi

I. Žaloba, aby žalovaná byla uznána povinnou přispívat na výživu žalobci částkou 18 000 Kč měsíčně, a to vždy do 5. dne v měsíci se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 10. 2020 domáhal proti žalované stanovení povinnosti, aby žalovaná přispívala na výživu žalobce měsíčně částkou 18 000 Kč. Tento svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že dne 18. 11. 2011 uzavřel žalobce s žalovanou manželství, a to po předchozím 14 let trvajícím vztahu. Manželství bylo dne [datum] rozvedeno na základě návrhu žalované, ke kterému se žalobce nepřipojil, neboť s rozvodem nesouhlasil, a to zejména z důvodu nedořešeného společného jmění manželů. Žalobce spolu se žalovanou od roku 1998 společně podnikali, nejprve otevřením obchodní jednotky v [anonymizována dvě slova] [obec], dále otevřením dalších poboček a pak také převzetím společnosti [právnická osoba] se zaměřením na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a následně na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Žalobce je i nadále společníkem společnosti [právnická osoba], avšak výše uvedená podnikatelská činnost účastníků začala brzy neprosperovat, což způsobovalo i vzájemné rozepře účastníků, především z důvodu odlišných názorů na pokračování této činnosti. Od roku 2011 manželé společně rekonstruovali dům žalované v ul. [adresa žalované], kdy při těchto rekonstrukcích žalobce utrpěl vážný úraz s trvalými následky. Poté, co žalovaná utrpěla v srpnu 2015 mrtvici, vybudoval žalobce pro žalovanou rehabilitační bazén, speciálně upraven pro její léčbu, kdy do této výstavby investoval veškeré své zbylé finanční prostředky. Na naléhání žalobce, žalovaná ohledně společné domácnosti a dokončení stavebních úprav přislíbila přispívat na jejich společný účet částkou 18 900 Kč měsíčně, což však činila pouze po dobu půl roku. Současný zdravotní stav žalobce se stále zhoršuje, od roku 2018 trpí cukrovkou a disponuje pouze nízkým starobním důchodem ve výši 15 396 Kč. Žalovaná jej v prosinci 2019 bez jeho vědomí vystěhovala z domu, ve kterém společně žili od roku 2013. Naopak finanční situace žalované je dobrá, v roce 2019 si pořídila nový automobil a starý darovala synovi žalobce. Žalovaná má příjmy plynoucí z nájmu bytových a nebytových prostor, a to minimálně ve výši 52 000 Kč měsíčně. Současná nedobrá finanční situace žalobce pramení z manželství účastníků a jejich společného podnikání. Žalobce investoval do rodinného rozpočtu mimořádné finanční prostředky, a to za převod obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno], odstupné za přenechání bytu v ul. [ulice], stavební spoření, prodej členského podílu v družstvu a životního pojištění.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že žalobcovo tvrzení o společném podnikání a příjmech je naprosto zavádějící a nepravdivé. Účastníci podnikali jako OSVČ, ale každý samostatně. Žalobce ve společnosti [právnická osoba] již několik let nepracuje a v roce 2019 z firmy neoprávněně vyvedl finanční částku ve výši 200 000 Kč a připsal si ji na svůj soukromý účet. Žalobce se sám od podnikání distancoval, když od firmy odešel k [anonymizována dvě slova] a poté do [anonymizována dvě slova], odkud se vrátil po neúspěších a se zákazem podnikání v oboru [anonymizována dvě slova] na 2 roky. Také žalobcem tvrzené společné podnikání v [anonymizováno] [obec] znamenalo samostatné podnikání, kdy každý měl vlastní provozovnu a nezávisle podnikal na své IČ. Jediná společná provozovna na základě jejich dohody, a jako jedna z posledních, byla v [anonymizováno] [obec] a skončila neúspěšně. Žalovaná dále uvedla, že o výdělečných aktivitách žalobce ví pouze z vyprávění, neví, u kterých bank měl peníze, pouze ví, že firma žalobce skončila pro neschopnost splácet úvěr. Tvrzená rekonstrukce a prodej bytu na [příjmení] proběhl 11 let před uzavřením jejich manželství. Manželství bylo uzavřeno na žádost žalobce v listopadu 2011 a trvalo 8 let. Oba manželé již předtím měli vybudované vlastní finanční zázemí a vlastnili nemovitosti. Společný účet měli účastnící méně než rok, protože žalovaná nesouhlasila s výdaji žalobce. K vystěhování žalobce žalovaná uvedla, že k tomu byla donucena, a to na základě nevhodného chování žalobce. Nadále měl však klíče a čip ke garáži, a tak si potřebné věci mohl kdykoliv odvézt. Ke své finanční situaci žalovaná uvedla, že v současné době pobírá starobní důchod ve výši 7 771 Kč, dále má příjmy z nájmu v domě [adresa žalované], a to z bytu po mamince ve výši 8 500 Kč, dále za nájem dalšího bytu měla příjem od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2020 ve výši 10 000 Kč, od 1. 9. 2020 13 000 Kč, od 30. 9. 2020 až dosud nemá již žádné příjmy. Ze svých příjmů však dále podporuje svého nesvéprávného syna [jméno] [příjmení], který je umístěn v sociálním zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ulice]. K finanční situaci žalobce uvedla, že situace žalobce není zoufalá, neboť důchod, který pobírá je značně vyšší než životní minimum. Po zvážení svých možností je možné, aby našel řešení pro zvýšení jeho životní úrovně. Žalobce má možnost pronajmout svůj byt a bydlet jako doposud v nemovitosti v [anonymizováno] [obec]. Žalovaná dále uvedla, že žalobce vybral z účtu firmy [právnická osoba] 200 000 Kč a dále žalobci zaslala 9. 5. 2019 190 000 Kč, které našla v pokoji žalobce. Žalovaná uvedla, že byla ochotna se domluvit na finančním vyrovnání, avšak po neustálém navyšování požadavků ze strany žalobce to odmítla.

3. V replice k vyjádření žalované žalobce uvedl, že se po celou dobu vztahu staral o domácnost v oblasti nákupu potravin, vaření, kdy tyto náklady činily v průměru 15 000 Kč měsíčně. Žalovaná se opakovaně odmítala podílet na hrazení těchto nákladů. Dle jeho názoru, v současné době žalovaná disponuje příjmy z nájmu bytu v [anonymizována dvě slova] ve výši min. 12 000 Kč měsíčně, a z nájmů z bytů v rodinném domě [ulice a číslo] v celkové výši 21 500 Kč. Žalobce uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalované ohledně podnikatelské neaktivity žalobce. Žalobce se pravidelně podílel na přípravě nabízených realit k prodeji. Žalobce dále vylučoval, že by kdykoliv na žalovanou vyvíjel nátlak za účelem uzavření manželství. Žalovaná v době uzavření manželství s žalobce byla prakticky bez finančních prostředků, měla velké dluhy a peníze v zásobách zboží. Žalobce tak provedl rekonstrukci jejího rodinného domu a rozšíření o další dvě bytové jednotky, určené k pronájmu, pro vylepšení starobního důchodu žalobce a žalované. Ohledně syna žalované žalobce uvedl, že mu od roku 2004 zařídil práci v [anonymizováno] a umístění v chráněném bydlení, kde syn je plně zabezpečen ze strany státu. Žalobce dále uvedl, že je závislý na svém starobním důchodu, který od 1. 1. 2021 činí 17 375 Kč, nemá žádné úspory a žádný jiný příjem. Žalobce má finance pouze na základní potřeby, stravu, úhradu pravidelných poplatků a pojištění, ale již nemá dostatek finančních prostředků na provoz automobilu, své záliby a koníčky a ani na své ošacení.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [anonymizována tři slova] [obec a číslo]. Toto manželství bylo k návrhu manželky, se kterým manžel nesouhlasil z důvodu nevypořádaného společného jmění manželů, rozvedeno rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Soud v rámci rozvodového řízení uzavřel, že rozvod manželství za situace, kdy se manželům dosud nepodařilo společné jmění manželů (SJM) vypořádat dohodou, není v rozporu se zájmem manžela, neboť tomu rozvodem manželství nebude způsobena zvlášť závažná újma ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. b) o. z., když rozvodem manželství SJM sice zaniká, avšak nedochází k jeho vypořádání, k tomu dojde až následně, a to podle pravidel obsažených v občanském zákoníku (zjištěno ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] – z protokolu ze dne [datum], z rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, kde tvrdil mj., že manželství není rozvráceno. K němu se manželka mj. vyjádřila tak, že soužití s manželem není možné, manžel ji neustále z něčeho obviňuje, dokonce ji udával i na policii. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil (zjištěno z odvolání manžela proti rozsudku o rozvodu manželství, doručené soudu 18. 11. 2019, z vyjádření manželky k odvolání manžela, doručené soudu 29. 11. 2019 a z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

6. Žalobce při svém výslechu vypověděl, že momentálně žije v bytě na [obec a číslo], [obec], [ulice a číslo], kde bydlí od 20. 12. 2019, kdy byl vystěhován z domu žalované na adrese [ulice]. Tento byt byl pro něj původně investičním bytem. [anonymizována tři slova] je domem žalované, avšak dům od roku 2011 rekonstruoval a vše zajišťoval administrativně i finančně. Rekonstrukcí v domě vznikly celkem 3 bytové jednotky. Žalobce dále vypověděl, že poté, co žalovaná prodělala v roce 2015 mozkovou mrtvici, vybudoval pro ni speciální rehabilitační bazén na zahradě jejího rodinného domu v ul. [anonymizováno], kdy tato rekonstrukce stála kolem 500 000 Kč. S žalovanou se poté dohodli, že na společný účet budou přispívat tak, že žalovaná částkou 18 000 Kč měsíčně a žalobce 15 000 Kč měsíčně. Po půl roce žalovaná přestala tuto částku hradit. Momentální náklady na jeho bydlení v bytě na adrese [adresa], činí 5 000 Kč, včetně pojištění domácnosti. Žalobce dále vypověděl, že jeho zdravotní obtíže začaly v roce 2014, kdy utrpěl zranění při rekonstrukci domu, konkrétně komplikovanou zlomeninu kotníku, kdy dodnes má trvalé následky, trpí na otoky, bolestmi a artrózu v kolenech. Dále absolvoval operaci šedého zákalu a na pravé oko vidí jen okrajově, od roku 2019 trpí cukrovkou, léčí se na plicním a imunologickém oddělení a ORL. Žalobce dále vypověděl, že bývala manželka jej osočila z nevěry a začala mu znepříjemňovat život, proto i on chtěl jejich společné soužití ukončit, avšak za předpokladu dohody o majetkovém vypořádání. Vlastní nemovitost, chalupu v [obec], kde chvíli přebýval poté, co jej žalovaná vystěhovala. Do manželství vstoupil s částkou minimálně 7 000 000 Kč a odešel bez peněz (zjištěno z výslechu žalobce).

7. Žalovaná při svém výslechu vypověděla, že bydlí v svém domě na adrese [ulice] a dům zajišťuje ze svých prostředků. Náklady činí přibližně 6 000 Kč měsíčně. V domě, v přízemním bytě po mamince žalované, bydlí ještě jeden nájemník, který žalované platí nájemné ve výši 8 500 Kč. Další byty jsou momentálně neobsazené s tím, že žalovaná zvažuje, že by do jednoho z bytů šel bydlet její nemocný bratr. Byt na [obec a číslo], [ulice] darovala žalovaná své neteři, a to přibližně před 2 lety. Převod bytu zatím není evidován v katastru nemovitostí, jelikož není dořešena situace s pozemky pod domem. Ke svému zdravotnímu stavu žalovaná vypověděla, že má problémy přímo úměrné jejímu věku, prodělala mozkovou příhodu a léčí se se srdeční aritmií. Žalovaná dále vypověděla, že je opatrovnicí svého syna, [jméno] [příjmení], kterému zajišťuje jeho potřeby, platí mu mobil, dovolenou, ošacení, drogerii, občas mu dává kapesné, což celkem činí přibližně 3 000 Kč měsíčně. Starobní důchod žalované činí 8 135 Kč a další příjmy kromě nájemného nemá. Dále žalovaná vypověděla, že ze strany žalobce byla investice do jejího domu [ulice] přibližně 2 000 000 Kč. K tvrzení žalobce, že investicemi byla žalobci způsobena závažná újma, žalovaná uvedla, že žalobci neukradla 200 000 Kč, jak tvrdí, ale našla je v domě a tyto mu pak vrátila, vložila na jeho účet, žalobce si dále vyzvedl zisk ze společné realitní kanceláře ve výši 200 000 Kč (zjištěno z výslechu žalované).

8. Účastníci spolu nebydlí ve společné domácnosti (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků). Žalovaná žalobce spolu s jeho věcmi z domu na adrese [ulice], který je v jejím výlučném vlastnictví, v prosinci 2019, po rozvodu manželství rozsudkem ze dne [datum], vystěhovala a jeho věci uskladnila v garáži (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků, z e-mailové pošty ze dne 8. 6. 2020, 14. 6. 2020 a 3. 11. 2020, z rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

9. Společné jmění manželů zaniklé rozvodem není mezi účastníky dosud vypořádáno (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků). Z databáze vedené u zdejšího soudu bylo zjištěno, že žalobce již podal k [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] žalobu na vypořádání společného jmění manželů.

10. Žalobce pobíral starobní důchod ve výši 15 396 Kč, od 1. 1. 2021 pobírá 17 375 Kč měsíčně (zjištěno z potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení o výši starobního důchodu ze dne 16. 12. 2019 a osobního listu důchodového pojištění [obec] správy sociálního zabezpečení na jméno [celé jméno žalobce], důchod starobní, z nesporného tvrzení žalobce).

11. Žalovaná pobírala ke dni 25. 11. 2020 starobní důchod ve výši 7 771 Kč (zjištěno z potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení o výši důchodu pro [celé jméno žalované] ze dne 25. 11. 2020 a z výpisu z účtu č.: [bankovní účet] ohledně příchozí platby v listopadu 2020 - starobní důchod), ke dni 10. 6. 2021 činí starobní důchod žalované 8 135 Kč (zjištěno z výslechu žalované). Dále má žalovaná příjem z pronájmu bytu v domě na adrese [adresa žalované], a to ve výši 8 500 Kč měsíčně (zjištěno z výslechu žalované). K příjmům ze spol. [právnická osoba] žalovaná uvedla, že za rok 2020 ani v letošním roce 2021 nebyl žádný zisk, což jsou příjmy po odpočtu výdajů (zjištěno z nesporného tvrzení žalované o zisku).

12. Žalovaná přispívá na život synovi [jméno], který je omezen ve svéprávnosti a umístěn v [anonymizováno 6 slov] [ulice]. [příjmení] činí průměrně 3 000 Kč měsíčně (zjištěno z výslechu žalované a z Pohybů na účtu klienta [jméno] [příjmení] – hotovostní depozita za období od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020, – [anonymizováno 6 slov] [ulice] a Pohybů na účtu klienta [jméno] [příjmení] – hotovostní depozita za období od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020, – [anonymizováno 6 slov] [ulice]).

13. Za doby trvání manželství vybudoval žalobce pro žalovanou rehabilitační bazén, kdy tento hradil ze svých finančních prostředků (zjištěno z výslechu účastníků, fotodokumentace, dokladující stavbu bazénu na pozemku ve vlastnictví žalované v ulici [ulice]).

14. Žalobce je vlastníkem nemovitosti, chalupy v [obec], 70 km od [obec], která je celoročně obyvatelná (zavedena voda, topení elektr. přímotopy, krb), a bytu na [obec a číslo], v [obec], [ulice a číslo], kde v současnosti bydlí (zjištěno z výslechu žalobce, z fotodokumentace z venkovního pohledu a vybavení této nemovitosti, z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

15. Dne 9. 5. 2019 vložila žalovaná na účet žalobce částku 190 000 Kč (zjištěno Potvrzení o vkladu hotovosti na účet ze dne 9. 5. 2019 ohledně částky 190 000 Kč). Žalobce si dne 29. 7. 2019 převedl z účtu [bankovní účet], podnikatelského účtu žalované, částku 200 000 Kč na svůj bankovní účet (zjištěno z Historie transakcí z účtu vedeného u [anonymizována dvě slova] č.: [bankovní účet] od 29. 7. 2019 do 4. 8. 2019).

16. Z dalších provedených důkazů, tj. Dohody o ukončení nájemní smlouvy bytu [celé jméno žalobce] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], [příjmení] osa, sestavená žalovanou, týkající se společného podnikání účastníků, Rukou psaných poznámek žalobce ohledně rozpisu přispívání na společný účet vytvořený osobně žalobkyní v roce 2017, Výplaty plnění při dožití - sdělení [anonymizována tři slova] ze dne 27. 8. 2016, Zrušení [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ze dne 28. 10. 2008 a Smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 20. 2. 1998, uzavřená mezi [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí v dané věci.

17. Další důkazy, navržené žalobcem (výslechy údajných, blíže neurčených, nájemníků, zjištění příjmů žalované ze spol. [právnická osoba]) soud již neprováděl a návrhy na doplnění dokazování zamítl, jelikož dospěl k závěru, že z provedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci rozhodnout. <b>18. Dle ust. § 760 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.</b> <b>19. Dle ust. § 762 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.</b> 20. Předně je třeba konstatovat, že zatímco výživné nerozvedeného manžela reflektuje zásadně stejnou životní úroveň manželů, u výživného pro rozvedeného manžela pouze zabezpečení výživy v přiměřeném rozsahu. V řízení je soud současně limitován obecnými pravidly pro rozhodování o výživném, k nimž patří, vedle odůvodněných potřeb oprávněného, schopností, možností a majetkových poměrů povinného, také zákaz přiznání výživného, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy.

21. Při určení výživného pro rozvedeného manžela dle ust. § 760 odst. 1 o. z. musí být předně osvědčeno, že rozvedený manžel, jenž se domáhá stanovení vyživovací povinnosti, se není schopen sám živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním. Žalobce byl od roku 2014 ve starobním důchodu, tedy starobní důchod začal pobírat již za doby trvání manželství, kdy po rozvodu manželství se na této situaci nic nezměnilo. Žalobce je vlastníkem chalupy v [obec] a bytu na [obec a číslo]. Výše jeho starobního důchodu činí 17 375 Kč, kdy sám žalobce uvedl, že náklady na bydlení činí přibližně 5 000 Kč. Zbylá část starobního důchodu tak slouží k zajištění potřeb žalobce.

22. Kritérium - neschopnost sám se živit je základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné rozvedenému manželovi a jeho potřebnost (tzv. stav odkázanosti na výživu), resp. dikcí zákona jeho neschopnost sám se živit, přičemž tato neschopnost musí mít svůj původ v manželství či v souvislosti s ním. Samo kritérium neschopnosti sám se živit je třeba posuzovat tak, že vyžaduje existenci minimálně určité souvislosti (rovněž prokázané) s rozvedeným manželstvím. Jedná se o dílčí korektiv, který by měl v případě potřeby zamezit přiznání práva tam, kde příčina neschopnosti rozvedeného manžela sám se živit neleží v zaniklém manželství, ani s ním nijak nesouvisí. Žalovaná není s ohledem na svůj věk a zdravotní stav v situaci, kdy by po žalované bylo možno spravedlivě požadovat, aby platila výživné rozvedenému manželovi. Starobní důchod žalované činí 8 135 Kč a dále má žalovaná prokazatelně příjem 8 500 Kč z pronájmu bytu v jejím vlastnictví. Skutečnost, že žalovaná další byt v jejím vlastnictví nepronajímá, jelikož je zde záměr pomoci svému bratrovi, nemůže jít k tíži žalované, stejně tak jako vůle darovat byt své neteři.

23. Návrh na rozvod manželství podala žalovaná a žalobce se k návrhu na rozvod nepřipojil a s rozvodem nesouhlasil. Žalobce však s rozvodem manželství nesouhlasil pouze z důvodu nevypořádaného společného jmění manželů, což bylo potvrzeno i rozsudkem [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].

24. K tvrzení žalobce týkající se investic do nemovitostí žalované, vybudování rehabilitačního bazénu a společného podnikání, soud uvádí, že finanční vyrovnání ze společného podnikání a majetku ze společného jmění manželů není předmětem tohoto řízení, avšak řízení týkající se vypořádání společného jmění manželů. K námitce žalobce, že mu investicemi do nemovitostí žalované a vybudováním bazénu vznikla závažná újmu, jak má na mysli ust. § 762 odst. 1 o. z., soud uvádí, že v tomto závažnou újmu neshledává, jelikož tyto skutečnosti budou předmětem probíhajícího řízení o vypořádání společného jmění manželů.

25. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že podmínky dané ust. § 760 odst. 1, ani ust. § 762 odst. 1 o. z. nejsou splněny a žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.)

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle procesního úspěchu ve věci dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) výkladem a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.