51 C 134/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 986 250 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 986 250 Kč spolu s 9,75% úroky z prodlení ročně z částky 986 250 Kč od 15. 1. 2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 106 386,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náklady řízení, vzniklé státu, ve výši 840 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 25. 4. 2019, domáhala proti žalovanému zaplacení 986 250 Kč spolu se 9,75% zákonnými úroky z prodlení ročně z částky 986 250 Kč od 15. 1. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že v rámci své podnikatelské činnosti se rozhodla v roce 2014 vstoupit do developerského projektu ohledně stavební úpravy a nové výstavby na domě na adrese [adresa], který je součástí pozemku par. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek]. Projekt byl projektově zpracován a k jeho realizaci bylo vydáno i příslušné stavební povolení. Žalobkyně se projektu výstavby věnovala od roku 2014, když v této době se smluvně zavázala v uzavřené smlouvě o budoucí smlouvě o výstavbě ze dne 29. 7. 2014 k zajištění a financování veškeré stavební a právní dokumentace ohledně tohoto developerského projektu, ke kterému se společnou vůlí rozhodli žalobkyně, spoluvlastníci domu a [anonymizována čtyři slova]. Finální smlouvu o výstavbě, na jejímž základě měla být provedena výstavba a nástavba bytových jednotek v domě a jejichž vlastnictví mělo být následně převedeno na žalobkyni, měla být uzavřena v době následujících deseti měsíců od uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě. Žalobkyně následně svým smluvně ujednaným závazkům dostála a dokázala i přes velké administrativní těžkosti zajistit příslušná územní a stavební rozhodnutí a zajistit i financování daného projektu. Žalobkyně po celou dobu plně spolupracovala se všemi spoluvlastníky předmětného domu, včetně příslušného [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována čtyři slova], jimž poskytovala informace ohledně stavu developerského projektu. Přes veškerou snahu žalobkyně, došlo k situaci, kdy z objektivních příčin bylo zřejmé, že samotná smlouva o výstavbě nemůže být uzavřena v termínu deseti měsíců od uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě. Problém spočíval v již existujícím územním rozhodnutí ve prospěch jiného stavebníka, které bránilo vydání nového správního rozhodnutí. Tento stav byl projednán se všemi spoluvlastníky domu a byl projednán i při shromáždění [anonymizována čtyři slova] dne 21. 4. 2015. Na tomto jednání byl přítomen i žalovaný, který stav věcí vzal na vědomí a hlasoval pro prodloužení termínu k uzavření samotné smlouvy o výstavbě. Dodatkem č. 1 byla prodloužena lhůta k uzavření smlouvy o dalších deset měsíců. Vůle všech zúčastněných subjektů ohledně realizace stavebního projektu na domě byla s ohledem na přetrvávající potíže ohledně délky trvajícího stavebního řízení písemně stvrzena i souhlasným písemným prohlášením všech spoluvlastníků domu ze dne 3. 5. 2016. V tomto souhlasném prohlášení všichni spoluvlastníci domu, včetně žalovaného, vyjádřili vůli, že souhlasí s právem [právnická osoba] provést stavbu, půdní nástavbu a přístavbu výtahu v objektu na adrese [adresa] dle projektové dokumentace ke stavebnímu povolení a za podmínek obsažených ve smlouvě o budoucí smlouvě uzavřené dne 29. 7. 2014. Během další stavebně právní administrace projektu na domě v období let 2016 a 2018 nezazněly ze strany spoluvlastníků domu, a tedy ani ze strany žalovaného či jiného subjektu dotčeného předmětným projektem, jakékoli výtky, ve kterých by bylo možné spatřovat nesouhlas s realizací daného projektu. Žalobkyně tak s ohledem k této skutečnosti zahájila v období přelomu roku 2017 a 218 poslední část kontraktačního procesu s cílem uzavřít finální smlouvu o výstavbě. V rámci těchto jednání žalobkyně v zájmu posílení vzájemných vztahů přistoupila i k vyšší kvalitě jednotlivých dodávek prací a k vypracování detailního položkového rozpočtu prací. Původní finanční rozsah stavebních prací za 190 m2 podlahové plochy půdního prostoru činil dle smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě ze dne 29. 7. 2014 částku 3 815 700 Kč, avšak v rámci růstu cen stavebních prací a stavebního materiálu pak byla nová částka vyčíslena na 4 550 694 Kč včetně DPH. I s ohledem na časovou omezenost stavebního povolení a detailní harmonogram prací bylo zapotřebí ukončit kontraktační proces v průběhu dubna až května 2018. Během této finalizace kontraktačního procesu, v květnu 2018, se poprvé ozval žalovaný s námitkou, že s projektem nesouhlasí a odmítl podepsat předmětnou smlouvu o výstavbě. Žalobkyně považuje toto jednání za nepřijatelné i vzhledem k nesolidaritě vůči ostatním spoluvlastníkům domu, kteří se stavbou souhlasili. Po neúspěšné snaze o smírné vyřešení věci žalobkyně proto dopisem ze dne 20. 12. 2019 vyzvala žalovaného k úhradě újmy v příčinné souvislosti s jeho jednáním, které kvalifikovala jako nepoctivé jednání dle ust. § 1729 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ze strany žalovaného došlo k porušení jeho předsmluvní odpovědnosti.

2. Ohledně výše újmy, žalobkyně tvrdila, že jí vznikly náklady spojené s přímou realizací stavebního projektu ve výši 530 000 Kč včetně DPH, což byly platby, které poskytla [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], jíž byly zadány veškeré projekční práce spojené se stavebním projektem, a platby zaplacené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který provedl stavební a geodetické zaměření. Další újmou, která vznikla žalobkyni, je 95 000 Kč, představující právní služby, které souvisí s vypracováním budoucí smlouvy o výstavbě z roku 2014, vypracováním finální smlouvy o výstavbě z roku 2018 a poskytnuté daňové poradenství, spojeném s projektem, dále újmu tvoří náklady spojené se získáním územního rozhodnutí, respektive jeho změnou ve výši 25 000 Kč bez DPH, 7 500 Kč za správní poplatky spojené se stavebním řízením a konečně částka 328 750 Kč, která odpovídá alikvótní části vyplacených mezd panu [jméno] [příjmení] (zároveň jednatel žalobkyně), a panu [jméno] [příjmení] (bývalý jednatel žalobkyně), kteří pracovali na pozici koordinátora staveb a byli pověřeni i vedením stavebního projektu na domě. Jejich činnost spočívala v právním, administrativním a stavebním vedení tohoto developerského projektu. Žalobkyně má za to, že [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] se minimálně v rozsahu 50% průměru své pracovní doby věnovali pouze předmětnému projektu, a to od srpna 2014, tedy od podepsání smlouvy o smlouvě budoucí, až do září 2018, tedy do ukončení kontraktačního procesu ze strany žalovaného. V případě [jméno] [příjmení] žalobkyně vyčíslila škodu na 186 250 Kč, u [jméno] [příjmení] na 142 500 Kč, celkem tedy na 328 750 Kč.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Potvrdil, že žalobkyně se rozhodla v roce 2014 realizovat developerský projekt ohledně stavebních úprav a nové výstavby půdních bytů v domě na adrese [adresa]. Potvrdil také, že jako vlastník bytové jednotky v domě uzavřel se žalobkyní dne 29. 7. 2014 smlouvu o budoucí smlouvě o výstavbě, na základě které se žalobkyně a žalovaný společně s dalšími vlastníky bytových jednotek zavázali po splnění všech podmínek stanovených touto smlouvou uzavřít smlouvu o výstavbě, a to do deseti měsíců od podpisu smlouvy, tj. do 29. 5. 2015. Nezpochybňoval, že ke smlouvě o budoucí smlouvě o výstavbě byl uzavřen dodatek č. 1, v němž byla prodloužena lhůta k uzavření smlouvy o výstavbě o dalších deset měsíců, tj. do 29. 3. 2016. Ani do dodatečné lhůty 29. 3. 2016 však žalobkyně nesplnila své povinnosti, nepředložila projektovou dokumentaci, nevyřídila stavební povolení, nepředložila žalovanému návrh smlouvy o výstavbě a žalovaného k uzavření smlouvy o výstavbě nevyzvala. Odkazem na § 1788 o. z., tak žalovanému zanikl závazek uzavřít se žalobkyní smlouvu o výstavbě dnem 29. 3. 2016. Žalovaný tedy neměl od 29. 3. 2016 povinnost uzavírat s žalobkyní jakoukoli smlouvu, žalobkyně ani neměla právo žalovaného k uzavření jakékoliv smlouvy vyzývat. Po datu 29. 3. 2016 žalobkyně nepředložila smluvním stranám návrh na uzavření dalšího dodatku smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě. Pokud jde o namítané souhlasné prohlášení ze dne 3. 5. 2016, které žalovaný podepsal spolu s dalšími vlastníky, tak toto prohlášení není dodatkem smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě, ani příslibem žalovaného k uzavření jakékoliv smlouvy, pouze formálně umožnilo vyřizovat žalobkyni na její náklady a riziko administrativní záležitosti na stavebním úřadu. Příslušný stavební úřad si ho vyžádal jako předpoklad k vydání stavebního povolení. Vlastníci bytových jednotek tedy i žalovaný, ho podepsali v očekávání, že během léta 2016 bude vydáno stavební povolení a ještě v létě 2016 dojde k uzavření smlouvy o výstavbě, která bude vyjednána. [ulice] povolení dle informací žalovaného nabylo právní moci dne 21. 10. 2016, žalobkyně však žalovanému ani poté žádný návrh o výstavbě nepředložila ani si nezajistila jakékoliv prodloužení lhůty dle smlouvy o smlouvě budoucí a ponechala tak ostatní účastníky včetně žalovaného v absolutní právní nejistotě, do kdy, zda-li vůbec a za jakých podmínek to hodlá splnit. O tom, že ani další vlastníci bytových jednotek v domě se necítili být po uběhnutí lhůty k uzavření smlouvy o výstavbě vázáni, svědčí i skutečnost, že dne 3. 1. 2018 se konala schůze [anonymizována čtyři slova], i [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], na kterých bylo rozhodováno, se kterým investorem budou vlastníci bytových jednotek nadále vést jednání o prodeji půdy v domě. Na schůzích byla prezentována výhodnější nabídka jiného investora než žalobkyně, a to [právnická osoba] O uzavření smlouvy o výstavbě žalobkyně a žalovaný začali spolu jednat nejdříve až v květnu 2018, a to poté, co byl žalovaný vyzván k podpisu smlouvy o výstavbě místopředsedou představenstva bytového družstva a podpis odmítl z důvodu nevýhodnosti předložené smlouvy pro vlastníky bytových jednotek v domě. Na nevýhodnost smlouvy upozornil a své výhrady ke smlouvě žalovaný zaslal předsedovi bytového družstva [jméno] [příjmení] e-mailem již dne 21. 4. 2018 a 3. 5. 2018 a žádal o zapracování svých připomínek do smlouvy. Jeho připomínkám však nebylo vyhověno. Na nevýhodnost prodeje půdy rovněž dlouhodobě upozorňoval i člen revizní komise domu, pan [příjmení] [jméno] [příjmení], který na to upozornil vlastníky písemně ve své zprávě ze dne 14. 5. 2019. Žalovaný zdůrazňoval, že až do jednání v květnu 2018 žalobkyně o obsahu smlouvy o výstavbě s ním nikdy nejednala. Teprve tehdy mezi žalobkyní a žalovaným byly e-mailem rámcově projednávány podmínky, za jakých by byl žalovaný ochoten smlouvu o výstavbě podepsat. Žalovaný v té době měl i pochybnosti o schopnosti žalobkyně realizovat projekt, když jeden z jejích jednatelů byl v té době ve vazbě pro podezření z trestní činnosti při zadávání veřejných zakázek. Nicméně jednání o individuálních podmínkách uzavření smlouvy o výstavbě byla ukončena ze strany žalobkyně, a to v říjnu 2018, když žalobkyně přestala s žalovaným komunikovat a nechala si členskou schůzí Bytového družstva schválit, že nemá vyvinout snahu o zajištění všech podpisů na smlouvě o výstavbě formou individuální kompenzace. Ke zmaření uzavření smlouvy o výstavbě tedy rozhodně nedošlo z důvodu na straně žalovaného. Žalovaný má za to, že bezpochyby má právo chránit svá majetková práva stejně tak jako žalobkyně a mezi tato práva žalovaného patří i neuzavřít smlouvu za jakýchkoli podmínek, jaké mu v roce 2018, několik let po zahájení daného případu, žalobkyně předloží. Pokud zástupci bytového družstva či [anonymizována dvě slova] jednali s žalobkyní po skončení lhůty stanovené ve smlouvě o smlouvě budoucí o výstavbě, činili tak bez jakéhokoli souhlasu či pokynu žalovaného a žalovaný jejich jednáním nemůže být jakkoliv vázán. Žalovaný žalobkyni žádný příslib k uzavření smlouvy o výstavbě po uplynutí lhůty stanovené smlouvou o budoucí smlouvě o výstavbě nedal, do května 2018 s ní o uzavření smlouvy o výstavbě nejednal, a tudíž žalobkyně nemohla mít žádné očekávání či být legitimně přesvědčena o tom, že smlouvu o výstavbě žalovaný s žalobkyní uzavře. Nejsou tedy splněny podmínky jeho předsmluvní odpovědnosti.

4. Žalovaný k nákladům uplatněným žalobkyní jako škoda, uváděl, že náklady vynaložené po skončení lhůty k uzavření smlouvy o výstavbě dne 29. 3. 2016 jsou nedůvodné, neboť žalobkyně zcela dobrovolně a výlučně ze své vlastní vůle na své riziko hradila náklady související s přípravou výstavby, aniž by probíhala s žalovaným jednání o tom, zda má žalovaný po zániku závazku stále zájem uzavřít smlouvu o výstavbě a za jakých podmínek. Za zcela nedůvodnou pak také považoval údajnou škodu, související s vyplacenou mzdou panu [jméno] [příjmení] a panu [jméno] [příjmení], když tito pánové svou činností patrně způsobili nesplnění původní smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o výstavbě ve znění dodatku a pod jejich vedením si žalobkyně své investiční zájmy po 29. 3. 2016 ani nezabezpečila. Pokud tedy žalobkyně po tomto datu cokoli investovala, činila tak s vědomím a na své riziko, že nesplnila smlouvu o budoucí smlouvě o výstavbě, a to ani v dodatečné lhůtě ošetřené dodatkem. <b><i>5. Po provedeném dokazování soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti:</b></i> 6. Žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti od roku 2014 do roku 2018 vedla kontraktační proces ohledně developerského projektu stavebních úprav a nové výstavby půdních bytů v domě na adrese [adresa], který je součástí pozemku par. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek] (zjištěno z nesporného tvrzení žalobkyně, z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek]).

7. Kontraktační proces byl zahájen uzavřením smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě dne 29. 7. 2014 (dále jen SOBS). Smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako zájemcem na straně jedné a [anonymizována čtyři slova] a dalšími vlastníky bytů v domě na straně druhé. Mezi vlastníky smlouvu uzavíral i žalovaný. Smluvní strany v ní deklarovaly, že jejich záměrem je využít půdní prostor včetně stávající prádelny - sušárny (prostor náležející výlučně ke společným částem domu) k výstavbě nových bytových jednotek, včetně mezonetových, formou půdní vestavby a nástavby a dále provést v a na budově stavební práce, jejichž minimální rozsah je uveden v příloze A), tvořící nedílnou součást této smlouvy. Jednalo se o stavební práce na opravu společných prostor, silnoproudých a slaboproudých rozvodů elektro ve spol. prostorách, opravu dvorního traktu, dodávku osobního výtahu a rekonstrukce prvního podzemního podlaží. Cenu těchto prací si žalobkyně vyčíslila na 3 815 700 Kč. Nad rámec uvedených prací měla být v rámci výstavby nových bytových jednotek provedena na náklady žalobkyně kompletní výměna střechy, včetně klempířských prvků, nad těmito jednotkami a oprava komínových těles. Smluvní strany se dále v článku I. bod 5 smlouvy„ Účel a předmět smlouvy“ zavázaly uzavřít za předpokladů stanovených touto smlouvou nejpozději do deseti měsíců ode dne podpisu této smlouvy budoucí smlouvu o výstavbě s náležitostmi stanovenými touto smlouvou (zjištěno ze smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě ze dne 29. 7. 2014 čl. I. a z přílohy A) této smlouvy).

8. V bodě 1 článku III. SOSB„ Práva a povinnosti smluvních stran před uzavřením budoucí smlouvy o výstavbě, se smluvní strany zavázaly uzavřít smlouvu o výstavbě, na základě které vlastníci převedou na žalobkyni příslušné spoluvlastnické podíly na společných částech ke společným částem domu a pozemku a žalobkyně příslušné spoluvlastnické podíly ke společným částem domu a pozemku přijme, v níž se dále žalobkyně zaváže provést na vlastní náklady a nebezpečí výstavbu nových jednotek v domě formou půdní vestavby a nástavby a další stavební práce specifikované ve smlouvě, minimálně v rozsahu uvedeném v příloze A) ve smlouvě ke smlouvě budoucí, a na základě které se žalobkyně stane vlastníkem nových jednotek a vlastníci se stanou spoluvlastníky provedených prací v a na domě (zjištěno ze smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě ze dne 29. 7. 2014 - článek III., bod 1).

9. V bodě 2. článku III. SOSB, se smluvní strany dohodly, že vlastníci určí na základě plné moci jednotlivých vlastníků fyzickou osobu nebo osoby, které budou jako zástupce vlastníků jednat se zájemcem v zastoupení vlastníků před uzavřením smlouvy o výstavbě i po jejím uzavření (zjištěno ze smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě ze dne 29. 7. 2014 - článek III., bod 2).

10. V bodě 3 článku III. SOSB se žalobkyně zavázala vypracovat na vlastní náklady dokumentaci v rozsahu a způsobem stanoveným v odst. 4 až 6 tohoto článku a obstarat vyjádření dotčených orgánů státní správy k provedení půdní vestavby a ostatních stavebních prací (zjištěno ze smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě ze dne 29. 7. 2014 - článek III., bod 3).

11. Dle bodu 7 čl. III. SOSB byla žalobkyně povinna do 3 měsíců od uzavření SOSB předložit vlastníkům koncept projektové dokumentace, přehled záručních lhůt poskytnutých zájemcem pro jednotlivé stavební práce a harmonogram stavebních prací. Za účelem veřejného projednání uvedených dokumentů bude svolána postupem uvedeným v odst. 6 tohoto čl. smlouvy schůzka vlastníků a zájemce a dle čl. III. bod 8 do pěti měsíců od konání tohoto předběžného projednání se žalobkyně zavázala předložit vlastníkům projektovou dokumentaci, jejíž rozsah bude v souladu s odstavcem 4 a 5 tohoto článku, vyjádřením dotčených orgánů státní správy, která již bylo možné obstarat před podáním žádosti o vydání stavebního povolení a koncept návrhu smlouvy o výstavbě. Za účelem veřejného projednání uvedených dokumentů bude svolána postupem uvedeným v odst. 6 tohoto článku schůzka vlastníků a žalobkyně (zjištěno ze smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě ze dne 29. 7. 2014 - článek III., bod 7 a 8).

12. V článku 7. čl. VII. SOSB„ Závěrečné ustanovení“, se strany dohodly, že jakékoli ustanovení této smlouvy je možno změnit, doplnit nebo zrušit pouze formou písemného dodatku (zjištěno ze smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě ze dne 29. 7. 2014 - článek VII.).

13. Na shromáždění [anonymizována čtyři slova], konaném dne 29. 7. 2014, byla zmocněna k jednání za ostatní vlastníky Ing. [příjmení], ale pouze jako technická podpora, nikoliv tedy ve smyslu článku III., bod 2 SOSB jako zástupce vlastníků na základě plné moci jimi jednotlivě udělené k smluvním záležitostem v rámci SOSB (zjištěno ze zápisu shromáždění SVJ [anonymizována dvě slova] ze dne 29. 7. 2014, ze smlouvy o budoucí smlouvě o výstavbě – čl. III., bod 2 ze dne 29. 7. 2014).

14. Dne 9. prosince 2014 byli vlastníci domu informováni o tom, že projekt je již téměř hotov, k připomínkování by ho vlastníci měli dostat v polovině ledna 2015 a že největší komplikací pro žalobkyni je vyřešení vzniku tří parkovacích míst, což je podmínka pro vydání stavebního povolení (zjištěno z e-mailové zprávy ze dne 17. 12. 2014 a její přílohy – zápisu ze [anonymizována čtyři slova] ze dne 9. 12. 2014).

15. Žalobkyně při připravování projektu zjistila, že vydání územního rozhodnutí v její prospěch brání též územní rozhodnutí ve prospěch jiného stavebníka, [právnická osoba], které bylo stále platné, a z toho důvodu nebyla schopná uzavřít smlouvu o výstavbě v termínu deseti měsíců od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o výstavbě. Tento stav byl projednán s některými spoluvlastníky domu, včetně žalovaného, při shromáždění [anonymizována tři slova] dne 21. 4. 2015. Na základě toho byl zpracován a podepsán dodatek [číslo] k SOSB, jímž byl změněn její čl. I. bod 5 tak, že došlo k prodloužení lhůty k uzavření smlouvy o výstavbě na 20 měsíců od podpisu SOSB (tj. 29. 7. 2014), tedy do 29. 3. 2016 (zjištěno ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne 21. 4. 2015, prezenční listiny, z dodatku [číslo] ke smlouvě o budoucí smlouvě o výstavbě, nedatováno).

16. Žalobkyně uzavřela dne 29. 5. 2015 se spol. [právnická osoba] dohodu o převodu projektové dokumentace, práv a povinností stavebníka a na základě toho stavební úřad MČ [obec a číslo] vydal pro žalobkyni jako žadatele změnu územního rozhodnutí dne 18. 4. 2016, která spočívala ve změně původního rozhodnutí z roku 2007 ohledně umístění přístavby výtahu (zjištěno z dohody mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 29. 5. 2015, včetně přílohy [číslo] ze změny územního rozhodnutí [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

17. Žalobkyně zpracovala základní projektovou dokumentaci pro stavební povolení, kterou předala výboru SVJ dne 27. 11. 2015, následně jí výbor s [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] projednal a zaslal žalobkyni připomínky, které se týkaly především typu výtahu, umístění výtahové šachty a její hydraulizace, chybějícího harmonogramu prací a termínů doplnění detailů do projektu. Nejbližší („ optimistický“) předpoklad začátku vestavby byl léto 2016 (zjištěno ze zápisu shromáždění [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dne 15. 12. 2015).

18. Další shromáždění [anonymizována čtyři slova] se konalo až po uplynutí lhůty k uzavření smlouvy o výstavbě dle SOSB (do 29. 3. 2016), a to dne 3. 5. 2016. Vlastníci byli informováni, že během léta by měla žalobkyně mít již hotový prováděcí projekt se všemi detaily, kterými je podmiňován podpis smlouvy o výstavbě vlastníky, a tak by mělo dojít k jejímu podpisu. Předtím však jako přílohu žádosti o stavebním povolení požadoval stavební úřad podepsaný souhlas vlastníků s právem [právnická osoba] provést stavbu (zjištěno ze zápisu ze shromáždění SVJ dne 3. 5. 2016).

19. Dne 3. 5. 2016 proto vlastníci bytových jednotek, včetně žalovaného, podepsali souhlasné prohlášení, v němž souhlasili s právem žalobkyně provést stavbu„ Půdní nástavba a přístavba výtahu“ v objektu na adrese [adresa] dle projektové dokumentace ke stavebnímu povolení, vypracované v listopadu 2015 architektonickým [anonymizováno] [právnická osoba], a to za podmínek obsažených ve smlouvě o budoucí smlouvě o výstavbě, uzavřené 29. 7. 2014, mezi vlastníky domu a žalobkyní (zjištěno ze souhlasného prohlášení spoluvlastníků ze dne 3. 5. 2016).

20. Dne 12. května 2016 žalovaný vznáší dotaz na [jméno] [příjmení] z výboru SVJ, zda vlastníci bytů dostanou nějakou kompenzaci za to, že se jim vznikem nových jednotek sníží podíl na společných částech domu. Dostává odpověď, že žalobkyně provede protipráce v hodnotě 3 800 000 Kč a výměnu střechy (zjištěno z e-mailové korespondence ze dne 12. 5. 2016). Jiné námitky proti smlouvě se žalobkyní až do dubna 2018 žalovaný nevznesl (zjištěno z výslechu [jméno] [příjmení]).

21. Dne 19. září 2016 stavební úřad [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] vydal pro žalobkyni jako stavebníka stavební povolení pro nástavbu dvou podlaží na domě se zřízením 4 bytových jednotek a pro přístavbu výtahu (ze stavebního povolení čj. [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

22. Další shromáždění SVJ se konalo až 10. ledna 2017. Informace ohledně půdní vestavby byly poskytnuty před tímto shromážděním na veřejném projednání (zjištěno ze zápisu ze shromáždění [anonymizována tři slova] dne 10. ledna 2017).

23. Na veřejném projednání, před shromážděním SVJ, dne 10. ledna 2017 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterého výbor SVJ a bytové družstvo pověřili právním posouzením předložené smlouvy o výstavbě, sdělil vlastníkům bytu své četné výhrady ke smlouvě o výstavbě navržené žalobkyní. Zásadní připomínkou bylo, že na jedné straně měla být přesně vyčíslena hodnota převáděného podílu na pozemku (ta vyčíslena byla) a na společných částech domu, zejména půdě, která se stane výlučným vlastnictvím stavebníka (tato částka chyběla) a na druhé straně vyčíslena hodnota jednotlivých prací, které měl stavebník provést na společných částech domu jako kompenzaci za podíl na pozemku a„ půdu“ a dále způsob jakým tyto pohledávky budou započítávány. Další zásadní připomínkou bylo, že v navržené smlouvě chybělo zajištění splnění závazků ze strany žalobkyně jako stavebníka, neboť staávající vlastníci měli splnit svůj závazek převést na stavbníka podíl na pozemku a„ půdu“ v podstatě okamžikem podpisu smlouvy o výstavbě (resp. vkladem smlouvy o výstavbě do KN), ale stavebník svou povinnost bude teprve v budoucnu plnit. Smlouva o výstavbě dále neobsahovala odkaz prováděcí dokumentaci prací na společných částech domu, které měla žalobkyně provést jako kompenzaci, ani podrobný harmonogram termínů výstavby. Probíhala diskuze o variantách řešení a eliminaci možných rizik, z čehož následně vzešlo rozhodnutí požádat [anonymizováno] [příjmení] o úpravu smlouvy o výstavbě. Připomínky ke smlouvě a harmonogramu prací měla i Ing. [příjmení], která za SVJ měla řešit technické věci. Všechny výtky byly žalobkyni sděleny a ta je přislíbila odstranit (zjištěno ze zápisu z veřejného projednání projektové dokumentace k půdní vestavbě a nástavbě a přístavbě výtahu a konceptu návrhu Smlouvy o výstavbě, konaného dne 10. ledna 2017, zjištěno z výslechu [jméno] [příjmení], bývalé místopředsedkyně SVJ).

24. Smlouvu o výstavbě nakonec pro BD i SVJ nakonec koncipoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], byla připravena již v březnu 2017, v r. 2018 se však ještě dodělávaly nějako technické detaily, kterých se on nezúčastnil (zjištěno z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

25. Dne 16. 5. 2017 se konalo další shromáždění SVJ za přítomnosti jednatele žalobkyně, [jméno] [příjmení] [jméno] bytů byli informováni o aktualizaci půdní vestavby, člen výboru SVJ, [jméno] [příjmení] sdělil přítomným, že na základě usnesení členské schůze [anonymizována čtyři slova] z 10. 1. 2017 upravil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] smlouvu o výstavbě. Jejímu schválení bránila chybějící příloha,„ Rozsah protiprací“ ve formě, která by byla akceptovatelná pro obě strany. SVJ mělo vybrat výtah a definovat úpravy suterénu, žalobkyně měla naopak dodaný položkový rozpočet rozklíčovat, aby byl transparentní a byla z něj zřejmá technická specifikace provedení prací. Po odstranění nedostatků teprve pak svolá výbor schůzi ke schválení prováděcího projektu a podpisu smlouvy. V diskuzi všichni přítomní, kteří representovali však pouze 67,62 % všech hlasů členů SVJ, vyjádřili zájem na uzavření smlouvy o výstavbě se žalobkyní. Žalovaný nebyl přítomen (zjištěno ze zápisu ze shromáždění [anonymizována tři slova] dne 16. 5. 2017, z nesporného tvrzení žalovaného o jeho neúčasti).

26. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že s žalobkyní, resp. s jejím jednatelem, panem [příjmení], jednal on jako člen výboru SVJ, výbor SVJ a jako technický poradce paní [příjmení]. Na shromáždění vlastníků dne 16. 5. 2017 se řešily technické problémy budoucí výstavby, proto se nepřikročilo k podepsání smlouvy o výstavbě s žalobkyní. Konkurenční nabídku od spol. [příjmení] obdržel dne 21. 11. 2017 a reprezentovala vyšší odkupní cenu za půdní prostory než nabízenou žalobkyní. Nabídka této firmy, včetně návrhu smlouvy o výstavbě a harmonogramu stavebních prací, byla dne 18. 12. 2017 rozeslána spolu s pozvánkou na schůzi dne 3. 1. 2018 všem vlastníkům (zjištěno z výslechu [jméno] [příjmení], z e-mailové zprávy ze dne 18. prosince 2017, včetně jejích příloh).

27. Dne 3. 1. 2018 se konalo opět shromáždění [anonymizována tři slova], přítomní vlastníci representovali 68,95% všech hlasů členů.. Shromáždění vlastníků pověřilo výbor SVJ, aby finalizoval smlouvu o výstavbě s firmou [právnická osoba] (žalobkyní) a v co nejkratším možném termínu svolal schůzi k podpisu této smlouvy a zároveň, aby poděkoval [právnická osoba] za zaslanou nabídku, která se na této schůzi projednávala, avšak na kterou v tuto chvíli nebude shromáždění společenství vlastníků [anonymizována dvě slova] reflektovat. Proti tomu rozhodnutí hlasovalo 415 hlasů, pro bylo 8 715 hlasů. Tento návrh byl schválen. Žalovaný se shromáždění nezúčastnil (zjištěno ze zápisu ze shromáždění [anonymizována tři slova] dne 3. 1. 2018, z nesporného tvrzení žalovaného o jeho neúčasti).

28. Smlouva o výstavbě byla 17 vlastníky bytů včetně [anonymizována tři slova], za které jednali [jméno] [příjmení], předsedkyně družstva a [jméno] [příjmení], 1. místopředseda družstva. Jako jediný vlastník nepodepsal smlouvu žalovaný (zjištěno ze smlouvy o výstavbě, nedatováno).

29. Dne 11. dubna 2018 se konalo shromáždění [anonymizována tři slova], na kterém se odhlasoval souhlas se smlouvou o výstavbě s žalobkyní. Na jednání však nebyly přítomni všichni vlastníci, představovali pouze 73,06% všech hlasů. Žalovaný se ho nezúčastnil (zjištěno ze zápisu ze shromáždění [anonymizována tři slova] dne 11. 4. 2018, nesporné tvrzení žalovaného o neúčasti).

30. Dne 21. 4. 2018 žalovaný zasílá členu výboru [příjmení] [jméno] [příjmení] své námitky proti smlouvě se žalobkyní ohledně náležité kompenzace vlastníkům za zmenšení jejich podílu na pozemku a společných částech domu, což je dle jeho názoru všude jinde běžné. Dále se tázal, proč je výše protiplnění pouze 4 500 000 Kč, když stavebník za to získá čtyři byty, které prodá za cca 20 000 000 Kč, a proč není vybudování výtahu především nutné kvůli novým bytům, tudíž by ho stavebník měl hradit sám. Zároveň uvedl, že se obrátil na banku, v jejíž prospěch je jeho byt zatížen zástavním právem, se žádostí o souhlas se změnou prohlášení vlastníka. Dosud od ní nemá žádné informace o tom, zda souhlas vydá a pokud ano, kdy tudíž smlouvu o výstavbě může podepsat (zjištěno z e-mailové korespondence ze dne 21. 4. 2018).

31. Dne 3. května 2018 žalovaný zasílá členu výboru [příjmení] [jméno] [příjmení] opět tyto své námitky, které ještě dále rozvádí a uvádí další, a nesouhlasí s uzavřením smlouvy o výstavbě se žalobkyní, kterou považuje za velmi nevýhodnou pro vlastníky bytů. Navrhuje řešení, aby byl připraven dodatek smlouvy o výstavbě, kde bude sjednáno, že kromě dojednaných stavebních prací bude vlastníkům za poskytnutí práva provést výstavbu uhrazeno též 8 000 000 Kč, které vlastníci obdrží dle jejich podílu na společných částech domu. Dodatkem by měla být ze smlouvy odstraněna rozhodčí doložka a lépe upravena peněžní jistota (zjištěno z e-mailové korespondence ze dne 3. 5. 2018).

32. Dne 17. 5. 2018 sděluje [anonymizováno] [jméno] [příjmení] členu výboru [příjmení] [jméno] [příjmení], že z členů SVJ nepodepsal smlouvu o výstavbě pouze žalovaný (zjištěno z e-mailové korespondence ze dne 17. 5. 2018).

33. Dne 21. 5. 2018 [jméno] [příjmení], člen výboru SVJ, sděluje žalovanému, že pro žalobkyni je jeho navrhované řešení nepřijatelné, má však zájem hledat kompromisní řešení (zjištěno z e-mailové korespondence ze dne 21. 5. 201).

34. Dne 4. června 2018 se konalo shromáždění [anonymizována tři slova], kde bylo odhlasováno přítomnými vlastníky bytů (80,07%), že shromáždění vlastníků nesouhlasí s návrhem žalovaného na postupnou rekonstrukci domu a nadále podporuje opravu domu uzavřením smlouvy s žalobkyní (zjištěno ze zápisu ze shromáždění [anonymizována tři slova] dne 4. 6. 2018).

35. Mezi žalovaným a žalobkyní probíhala v srpnu a září 2018 e-mailová korespondence, v níž žalovaný požadoval po žalobkyni pro sebe individuální odškodnění a uzavření kupní smlouvy na jeden z budoucích bytů z důvodu jeho spoluvlastnictví domu (zjištěno z e-mailové zpráv ze dne 10. 8. 2018, 4. 9. 2018 a 11. 9. 2018).

36. Kompromisní řešení tedy nalezeno nebylo (zjištěno z e-mailové korespondence ze dne 4. 8. 2018, 6:16 PM, ze dne 10. 9. 2018 v 10:40 AM, ze dne 11. 9. 2018 v 16:44, ze dne 13. 6. 2018 v 9:35 AM, ze dne 15. 6. 2018 v 9:19, ze dne 15. 6. 2018 v 9:36 AM, 14. 9. 2018 v 15:44, 17. 9. 2018 v 11:13 PM, 18. 9. 2018 v 00:16).

37. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], předsedkyně představenstva [anonymizována čtyři slova] a bývalé členky výboru SVJ, soud zjistil, že kromě žalovaného měli výhrady k žalobkyni ještě manželé [příjmení]. [příjmení] [příjmení] je dcera jednoho ze spoluvlastníků bytů, pana [příjmení]. Díky nim také bylo vyvoláno jednání s konkurenční spol. [příjmení]. Žalovaný se naposledy zúčastnil shromáždění vlastníků v roce 2015, proto ji překvapily jeho výhrady ke smlouvě s žalobkyní (zjištěno z výslechu [jméno] [příjmení]).

38. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], členky představenstva [anonymizována čtyři slova], členky výboru SVJ, avšak nájemnice a členky BD, soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, než ty které zjistil z listinných důkazů, kromě toho, že v rámci výboru SVJ se zúčastňovala jednání s žalobkyní a od žalovaného nezaregistrovala žádnou zásadní námitky proti žalobkyni (zjištěno z výslechu [jméno] [příjmení]).

39. Zápisy ze schůzí [anonymizována čtyři slova] soud nehodnotil, neboť se netýkají budoucích smluvních stran, týkají se pouze bytového družstva jako jednoho z vlastníků bytů, který souhlasil s půdní vestavbou plánovanou žalobkyní.

40. Žalovaný k jeho nedůvěře k žalobkyni předložil soudu internetovou stránku [webová adresa] k datu 17. dubna 2018, z níž soud zjistil, že druhý z jednatelů žalobkyně, bývalý předseda pražské organizace [anonymizováno], [jméno] [příjmení], byl vyšetřován policií ČR z možné korupce (zjištěno ze záznamu [webová adresa] k datu 17. dubna 2018„ Policie kvůli němu obsadila radnici [obec a číslo], exšéf místní [anonymizováno] teď míří kvůli korupci k soudu“).

41. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 20. 12. 2018 žalovaného k úhradě její újmy ve výši 8 473 404 Kč ve lhůtě do 14. 1. 2019. Výzva byla doručena žalovanému dne 2. 1. 2019 (zjištěno z dopisu ze dne 20. 12. 2018 a poštovní dodejky).

42. Z dalších četných, provedených listinných důkazů, pozvánek, e- mailové korespondence, soud již nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

43. Stejně tak soud neposuzoval provedené listinné důkazy, jimž žalobkyně prokazovala výši újmy (faktury č. 2015 ze dne 4. 2. 2015, č. 2015 ze dne 1. 10. 2015, č. 2015 ze dne 25. 11. 2015 a faktury č. 2016 ze dne 7. 10. 2016 a k tomu výpisy z účtů u ČSOB za období 2/ 2015, 10/ 2015, 12/ 2015, 11/ 2016, příjmový doklad z 22. 1. 2016, faktury [číslo] 2014 ze dne 9. 4. 2014, [číslo] 2018 ze dne 22. 1. 2018, [číslo] ze dne 5. 4. 2018, [číslo] ze dne 11. 1. 2018, výpisu z účtu u ČSOB 4/ 2014 a 2/ 2018 a 3/ 2018 a příjmový pokladní doklad 18HP [číslo], dohoda o převodu projektové dokumentace práv a povinností stavebníka pro stavbu, nástavbu a přístavbu bytového domu [adresa] v ulici [ulice], [obec a číslo] ze dne 20. 5. 2015 a k tomu faktura [číslo] 2016, záznam žalobkyně o vyplacené mzdě v letech 2014 - 2018, pracovní smlouva na pozici stavebního koordinátora - [jméno] [příjmení] a pracovní smlouva na pozici stavebního koordinátora – [jméno] [příjmení]), neboť z důvodu výsledku řízení (žaloba byla zamítnuta), jejich hodnocení bylo nadbytečné. <b><i>44. Po takto zjištěném skutkovém stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.</b></i> 45. Žalovaný spolu s dalšími vlastníky bytových jednotek vedl se žalobkyní od roku 2014 kontraktační proces k uzavření smlouvy o výstavbě na stavbu - stavební úpravy a nová výstavba půdních bytů v domě na adrese [adresa], který byl zahájen uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí dne 29. 7. 2014 Lhůta k uzavření budoucí smlouvy o výstavbě, prodloužená dodatkem [číslo] ke smlouvě, uplynula marně dnem 29. 3. 2016 ze strany žalobkyně, která si včas nezajistila stavební povolení. To bylo vydáno až 19. září 2016. <b>46. Dle ust. § 1788 o. z., nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.</b> 47. Vlastníci bytů nevyzvali žalobkyni k uzavření smlouvy o výstavbě ve lhůtě do 29. 3. 2016, proto povinnost k uzavření této budoucí smlouvy dle ust. § 1788 o. z. tímto dnem zanikla, a to pro obě dvě smluvní strany.

48. Dnem 30. 3. 2016 byl tak zahájen mezi účastníky nový kontraktační proces. <b>49. Dle ust. § 1725 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouva je uzavřena jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.</b> <b>50. Dle ust. § 1728 odst. 1 o. z., každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí, nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít.</b> <b>51. Dle ust § 1729 odst. 1 o. z., dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.</b> <b>52. Dle ust. § 1729 odst. 2 o. z., strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.</b> 53. Žalovaný spolu s ostatními vlastníky bytů dne 3. května 2016 podepsal souhlas s právem žalobkyně provést stavbu„ Půdní nástavba a přístavba výtahu“, to si však vymínil stavební úřad pro vydání stavebního povolení, a takto to bylo i na shromáždění SVJ prezentováno. Z toho však soud dovodil, že žalovaný měl původně v úmyslu smlouvu se žalobkyní uzavřít. Již dne 12. května 2016 žalovaný v e- mailu, zaslaném členu výboru [příjmení] [jméno] [příjmení], projevil pochybnosti ohledně kompenzace za prodej půdních prostor pro výstavbu nových bytů žalobkyní, a tudíž výhodnosti smlouvy i pro vlastníky bytů. V této době žalobkyně nemohla důvodně očekávat, že smlouvu o výstavbě podepíší všichni spoluvlastníci, i proto, že v té době podmínky smlouvy o výstavbě v podstatě nebyly vyjednány. Až do ledna 2017, kdy přípravu smlouvy o výstavbě převzal za SVJ [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nebyla vyčíslena hodnota převáděného podílu na společných částech domu, zejména půdy, která se měla stát vlastnictvím stavebníka, ani vyčíslena hodnota jednotlivých prací, které měla žalobkyně provést na společných částech domu jako kompenzaci, a ani nebylo nikterak zajištěno, že tyto práce skutečně žalobkyně provede poté, co nabyde podíl na domě a pozemku. Smlouva o výstavbě, předložená žalobkyní, neobsahovala prováděcí dokumentaci těchto prací na společných částech domu, ani podrobný harmonogram termínů výstavby, atd., tedy věci, které byly nutné pro posouzení výhodnosti smlouvy nejen pro žalobkyni, ale také pro vlastníky bytů. Ostatně to, že návrh smlouvy, předložený žalobkyní, byl nevýhodný, vyplývá i z jednání [anonymizováno] [příjmení] na veřejném projednání dne 10. ledna 2017, který na to upozorňoval. Za této situace žalobkyně nemohla důvodně předpokládat dle ust. § 1729 odst. 1 o. z., že všichni vlastníci bytů přistoupí na podmínky, které nebyly vůbec předjednány a že bude tedy kontraktační proces završen uzavřením smlouvy o výstavbě.

54. Uzavření nové smlouvy o výstavbě bylo sice na shromáždění společenství vlastníků jednotek schváleno dne 11. 4. 2018, nikoliv však všemi vlastníky bytů. Žalovaný se shromáždění nezúčastnil, a žalobkyně proto ani z tohoto důvodu nemohla legitimně předpokládat, že i žalovaný smlouvu podepíše. Pokud nebyla zplnomocněna k jednání se žalobkyní za všechny vlastníky bytů žádná osoba, jak předpokládala původně smlouva o smlouvě budoucí, žalovaný jako vlastník bytové jednotky nebyl nikterak zavázán k podpisu pro něj nevýhodné smlouvy o výstavbě, na základě které by převedl část svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu na žalobkyni. Žalobkyně proto toto očekávání nemohla po právu mít, což by se u ní i z hlediska její profesionality jako developera ve stavebnictví mělo předpokládat. Navíc ačkoliv věděla, že lhůta k uzavření smlouvy o výstavbě na základě smlouvy o smlouvě budoucí uplynula, nijak si toto smluvně neošetřila.

55. Žalobkyně tvrdila, že délka kontraktačního procesu byla ovlivněna zejména vysokým počtem spoluvlastníků domu, pečlivým výběrem subdodavatelů a precizním harmonogramem stavebních prací. Délka negociace byla ovlivněna i neoznámením skutečností ohledně existujícího územního rozhodnutí pro předešlého developera, kdy žalobkyně musela svépomocí tuto nezaviněnou právní překážku na své náklady odstranit. Soud však posoudil, že pouze územní rozhodnutí bylo objektivní překážkou, která bránila v negociačním procesu a v přípravě projektu žalobkyní, ostatní zdržení šlo k její tíži. I tuto administrativní překážku však mohla žalobkyně předvídat, neboť se jedná o spol. s praxí ve stavebnictví. 56. [ulice] smlouva o výstavbě byla dle [anonymizováno] [jméno] [příjmení] hotova již v březnu 2017, avšak opět se začala řešit až v roce 2018. Výbor SVJ, který o smlouvě jednal se žalobkyní, teprve na shromáždění SVJ dne 3. 1. 2018 projednával, s kým by měla být smlouva o výstavbě vlastně uzavřena, zda s žalobkyní či jinou společností, konkrétně se [anonymizováno] [příjmení]. Teprve tehdy bylo jasné, co se vlastně vlastníkům bytových jednotek bude navrhovat k podpisu. A v rámci tohoto procesu oprávněně aktivně vystoupil žalovaný jako vlastník bytové jednotky, který vznesl své připomínky. Ty nebyly ze strany žalobkyně nakonec přijaty a byla to žalobkyně tedy, kdo ukončil jednání se žalovaným. Žalobkyně ani z tohoto důvodu ve smyslu ust. § 1729 odst. 1 o. z. nemohla mít žádné očekávání, že v té podobě, v jaké byla smlouva nakonec předjednána k podpisu, bude všemi vlastníky podepsána.

57. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na jaře 2018 neměl žádný spravedlivý důvod ukončit kontraktační proces a finální smlouvu o výstavbě s žalobkyní neuzavřít. Podmínky smlouvy o výstavbě však byly dojednávány nově a až po zániku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí, jejíž obsah nebyl do doby jejího předložení k podpisu žalovanému znám. Jeho jednání, spočívající v návrhu na poskytnutí zvláštní individuální kompenzace, bylo dle ní nepoctivé a neoprávněné. Soud tento názor nesdílel. Žalovaný nejprve požadoval nikoliv individuální kompenzaci, ale kompenzaci ve výši 8 000 000 Kč, kterou by vlastníci obdrželi dle jejich podílu na společných částech domu. Na to však žalobkyně nepřistoupila. Ani později, v září 2018 jeho vznesený požadavek na realizaci předkupního zájmu jako spoluvlastníka na koupi jednoho z nových bytů nelze posuzovat jako nespravedlivý důvod, jak má na mysli ust. § 1729 odst. 1 o. z.. Žalovaný měl dle ust. § 1728 o. z. právo vést ohledně svého majetku svobodné jednání a nemůže odpovídat za to, že neuzavřel smlouvu s žalobkyní jakožto podnikatelem ve stavebnictví, který při kontraktačním procesu s takovým množstvím spoluvlastníků, jako bylo v tomto případě, nese podnikatelské riziko, že nakonec ke smlouvě nedojde. Žalobkyni se proto nemohlo jevit jako vysoce pravděpodobné, že dojde k uzavření takové smlouvy.

58. S odkazem na ust. § 1729 odst. 1 o. z., soud tedy uzavírá, že jednání o uzavření smlouvy nakonec neukončil žalovaný, ale žalobkyně, která na jeho požadavky nepřistoupila. Žalovaný nezahájil jednání o smlouvě tak, jak má na mysli ust. § 1728/1 o. z., že neměl úmysl smlouvu uzavřít, ale naopak měl očekávání, že smlouva uzavřena bude. Nicméně smluvní podmínky, pro něj akceptovatelné, nebyly s žalobkyní vyjednány a k uzavření smlouvy nakonec nedošlo. Žalovaný měl proto spravedlivý důvod smlouvu o výstavbě neuzavřít. K obezřetnému jednání s žalobkyní vedlo žalovaného i to, že jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] v roce 2018 byl vyšetřován policií ohledně hospodářské kriminality a negativně medializován. Bylo to nezpochybnitelné právo žalovaného dle ust. § 1725 o. z. vést svobodně jednání ohledně smlouvy, která se podstatně týkala jeho vlastnictví nemovitosti. Soud s odkazem na rozs. [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], dle něhož vznik případné odpovědnosti za újmu, vzniklou ukončením kontraktačního jednání bez spravedlivého důvodu, má být spíše výjimkou a nikoliv pravidlem, žalobu zamítl a nezabýval se již výší údajné škody, která měla jednáním žalovaného žalobkyni vzniknout. <b>59. Dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.</b> 60. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle procesního úspěchu ve věci dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 986 250 Kč. Ty se sestávají z 7 úkonů právní služby po 12 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne 21. 8. 2019 a 5 účastí na soudním jednání dne 19. 5. 2020, 1. 9. 2020, 20. 10. 2020, 19. 1. 2021 a 15. 4. 2021, k nim 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. z 21% DPH ve výši 18 463,20 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 106 386,20 Kč. <b>61. Dle ust. § 148 o. s. ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.</b> 62. O náhradě nákladů, vzniklých státu, soud rozhodl dle výsledku řízení dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. a procesně neúspěšné žalobkyni uložil zaplatit náklady svědečného ve výši 840 Kč za výslech [jméno] [příjmení].