51 C 150/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z nájmu parkoviště na pozemku parc. číslo k. ú. část obce , anonymizována tři slova obec a číslo

I. Určuje se, že výpověď nájmu prostoru sloužícího k podnikání o celkové výměře 501,9 m², nacházejícího se na pozemku par. [číslo] v katastrálním územním [část obce] ze dne 16. 3. 2018, doručená dne 6. 4. 2018 a daná žalovaným žalobci, je neplatná.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 7. 2018 domáhal proti žalovanému určení, že výpověď z nájmu prostoru sloužícího k podnikání, nacházejícího se na pozemku par. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], ze dne 16. 3. 2018, daná žalovaným žalobci a doručená žalobci dne 6. 4. 2018, je neplatná. Na tomto pozemku se nachází místní komunikace [anonymizována tři slova]. Žalobce si část tohoto pozemku o výměře 501,9 m² pronajal od žalovaného jako vlastníka této komunikace nájemní smlouvou [číslo] ze dne 10. 6. 2009, a to za účelem provozování veřejného hlídaného parkoviště. Dne 6. 4. 2018 byla žalobci doručená výpověď výše uvedené nájemní smlouvy s tříměsíční výpovědní lhůtou, datovaná dne 16. března 2018. Žalovaný v této výpovědi neuvedl její důvod, ani žalobce neinformoval o jeho právo podat proti této výpovědi námitky. Žalobce se výpovědi bránil podáním písemných námitek, a to dopisem ze dne 29. 5. 2018, jenž byl žalovanému doručen dne 30. 5. 2018. Žalobce tvrdil, že výpověď je neplatná, neboť výpovědní lhůta má činit šest měsíců, chybělo poučení o právu vznést proti výpovědi námitky a zejména chybí vůle na straně pronajímatele. Rozhodnutí o skončení nájmu podáním výpovědi totiž nebylo Radou hlavního města Prahy projednáno a schváleno, a proto následná výpověď podaná [právnická osoba] v zastoupení žalovaného je neplatná pro nedostatek vzniku vůle.

2. Žalobce podáním doručeným soudu dne 16. 11. 2018 rozšířil žalobu o to, aby soud přikázal žalovanému zdržet se rušení práv žalobce jako nájemce na užívání předmětného parkoviště na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], [anonymizována tři slova] v [obec a číslo].

3. Žalovaný navrhoval žalobu jako nedůvodnou zamítnout zejména s odkazem na čl. 6 nájemní smlouvy, kde se smluvní strany dohodly, že ke zrušení nájmu dojde výpovědí, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak, výpověď může být podána i bez uvedení důvodů, výpovědní lhůta je tři měsíce a počíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po jejím doručení. Bránil se také tím, že žalobce nepodal včas proti výpovědi námitky, a proto jeho právo na přezkoumání výpovědi dle ust. § 2314 odst. 1 občanského zákoníku zaniklo. A nebylo třeba o tom žalobce ve výpovědi poučovat, jelikož se nejednalo o výpověď z nájmu bytu.

4. Toto řízení bylo dne 20. 5. 2021 k návrhu žalobce přerušeno z důvodu probíhajícího řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Stížnost byla nakonec dne 9. 11. 2022 zamítnuta. Předmětem řízení bylo opatření obecné povahy ze dne 31. 5. 2018, čj. [spisová značka] [spisová značka], kterým byla stanovena místní úprava provozu na pozemních komunikacích spočívající v umístění svislého a vodorovného dopravního značení za účelem organizování dopravy na pozemních komunikacích na území Městské části Praha 4, a to v části, která se týká pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce] (dále jen„ OOP“). To zůstalo tedy v platnosti, neboť nebylo na základě návrhu žalobce zrušeno ani ze strany Městského soudu v Praze, ani ze strany Nejvyššího správního soudu na základě podané kasační stížnosti. O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne 17. ledna 2023.

5. Žalovaný v souvislosti s OOP – umístění svislého a vodorovného značení, se dále bránil tím, že nájemní poměr skončil dle čl. Čl. VII odst. 5 nájemní smlouvy, kde bylo sjednáno, že v případě, že příslušný silniční správní úřad vydá za trvání smlouvy změnu stanovení dopravního značení, kterým se dané parkoviště zruší, smlouva pozbývá účinnosti dnem nabytí právní moci tohoto dopravního značení. Tím, že předmětné OOP nebylo soudem žádné instance zrušeno, je stále účinné, a to od 22. 6. 2018. K tomuto datu tedy pozbyla účinnosti i předmětná nájemní smlouva, na jejímž základě byl žalobce oprávněn část pozemku ve vlastnictví žalovaného užívat. Žalobce proto nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti výpovědi, jelikož nájemní poměr tak jako tak skončil.

6. Žalobce k námitce žalovaného o nedostatku naléhavého právnímu zájmu na této určovací žalobě z důvodu platnosti OOP se bránil tím, že v daném případě by ani neodpovídalo smyslu a účelu občanského soudního řízení, aby soud až na základě této nové skutečnosti nyní vyslovil závěr o nedostatku žalobcova naléhavého právního zájmu ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. Odkazoval na rozs. Nejvyššího soudu ČR z 19. července 2005, sp. zn. 28 Cdo1137/2005. Navíc dle názoru žalobce vydáním OOP nedošlo ke zrušení předmětného parkoviště, a tím i k pozbytí účinnosti nájemní smlouvy, tak jak má na mysli ust. čl. VI. nájemní smlouvy. Pokud bude vysloveno soudem, že výpověď je neplatná, žalobce hodlá požadovat proti žalovanému náhradu škody za znemožnění užívání parkoviště.

7. Podáním doručeným soudu dne 26. 12. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět, co do nároku zdržet se rušení práv žalobce jako nájemce na užívání předmětného parkoviště. Tento krok odůvodnil tím, že dne 7. 1. 2022 byla žalobci doručena nová výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou, která uplynula 30. 4. 2022. Tuto výpověď žalobce již akceptoval. <b>8. Soud proto řízení v této části zastavil dle ust. § 96 odst. 2 a 3 o. s. ř. se souhlasem žalované usnesením ze dne 16. února 2023.</b> <b>9. Po provedeném dokazování soud zjistil a po právní stránce zhodnotil:</b> 10. Soud nejprve, znova, po vydané judikatuře v mezidobí, zkoumal naléhavý právní zájem žalobce na určení neplatnosti výpovědi z nájmu tak, jak vyžaduje ust. § 80 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). <b>11. Dle ust. § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</b> <b>12. Dle ust. § 154 odst. 1 o. s. ř., pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.</b> 13. Soud na rozdíl do žalovaného dle ust. §§ 80, 154 odst. 1 o. s. ř. shledal k datu rozhodování existenci naléhavého právního zájmu žalobce na této určovací žalobě. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR má určovací žaloba smysl a je projednatelná pouze v případě, že její pomocí lze odstranit stav ohrožení práva či eliminovat právní nejistotu a současně nelze dosáhnout jinak nápravy nebo ochrany. Z důvodu odstranění právní nejistoty soud musel v projednávané věci vyčkat, zda nebude předmětné OOP správními soudy zrušeno, čímž by byl nastolen jiný skutkový stav ohledně trvání nájemního vztahu. Zároveň v průběhu tohoto řízení bylo soudy v obdobných věcech často rozhodováno vzájemně odchylně (např. rozs. Městského soudu v Praze čj. 19 Co 169/2019-172 ze dne 20. 11. 2019 x rozs. Městského soudu v Praze 55 Co 122/2019 ze dne 12. 6. 2019, ohledně toho, zda je o pacht či nikoliv), a v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 40 C 197/2018 mezi týmiž účastníky a na základě obdobného skutkového vztahu, týkající se pouze jiného hlídaného parkoviště, bylo teprve v průběhu tohoto řízení judikováno, že výpověď z nájmu veřejného hlídaného parkoviště vyžaduje předchozí jednoznačné schválení Radou hl. m. Prahy (zrušující rozs. NS ČR sp. zn. 26 Cdo 1784/2020-215 ze dne 22. 9. 2020 a rozs. Městského soudu v Praze čj. 19 Co 169/2019-240 ze dne 10. března 2021).

14. Za účelem právní jistoty, zda předmětná výpověď nájemní smlouvy je platná či nikoliv a napevno tak stanoveno, kdy nájemní poměr zanikl, resp. jak dlouho trval, zda skončil uplynutím výpovědní lhůty dle předmětné výpovědi ze dne 16. 3. 2018 či právní moci předmětného OOP se změnou dopravního značení, soud shledal, že je nezbytné, aby o této určovací žalobě bylo meritorně rozhodnuto. Tímto deklaratorním rozhodnutím tak bude dán závazný právní rámec pro řešení event. dalších sporů (a tím vyloučeno, aby neplatnost nemohla být řešena odchylně v rámci jiného soudního řízení pouze jako předběžná otázka), event. se předešlo případně dalším sporům o plnění. Soud přisvědčil žalobci, že v daném případě by ani neodpovídalo smyslu a účelu občanského soudního řízení, aby soud nyní vyslovil závěr o nedostatku žalobcova naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř., jestliže od zahájení řízení uběhlo více než pět let, během nichž již byly obdobné nájemní vztahy hl. m. Prahy, týkající se hlídaných parkovišť, posuzovány u různých soudů a na třech stupních soudní soustavy, z toho na druhém stupni dokonce někdy opakovaně, a jejich hodnocení se teprve nyní ustálilo (např. rozh. OS Praha 4 sp. zn. 51 C 27/2018, 51 C 165/2018, 40 C 197/2018, 11 C 218/2018, OS Praha 1 sp. zn. 27 C 46/2018, 27 C 53/2018).

15. Soud proto z důvodu prokázání naléhavého právního zájmu na takovém určení přistoupil k meritornímu rozhodnutí. <b>16. Dle ust. 3074 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.</b> <b>17. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3721/2019 Sb., smlouva o nájmu pozemku, která byla uzavřena do 31. 12. 2013 za účelem provozování veřejného parkoviště v rámci podnikatelské činnosti nájemce, se po 1. 1. 2014 posuzuje jako smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání (§ 2302 a násl. o. z.).</b> 18. Soud s ohledem na tuto judikaturu NS ČR postupoval při posouzení platnosti předmětné výpovědi z nájmu ze dne 16. 3. 2018 v souladu s ust. § 3074 odst. 1 o. z. podle současné právní úpravy, tj. dle o. z.

19. Dne 10. 6. 2009 byla mezi žalovaným jako vlastníkem pozemku, zastoupeným [anonymizována čtyři slova] [obec], [anonymizována dvě slova], a žalobcem jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva [číslo] na jejímž základě si žalobce pronajal část pozemní komunikace„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ o výměře 489,4 m2 na pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] za účelem provozování placeného veřejného hlídaného parkoviště. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Předmět nájmu byl specifikován v přiložené dokumentaci, která tvořila nedílnou součást této smlouvy jako příloha č.

1. Plánek parkovacích míst„ Hlídané parkoviště [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [obec a číslo]“ pro [anonymizováno] – [celé jméno žalobce] odsouhlasený Policií ČR dne 22. 6. 2009 a ověřený odborem životního prostředí a dopravy, městské části Praha 4 dne 25. 6. 2009 obsahoval 41 parkovacích míst v lokalitě [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v rozloze 501,9 m2 (zjištěno z nájemní smlouvy [číslo] ze dne 10. 6. 2009, z plánku„ Hlídané parkoviště [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [obec a číslo]“).

20. V článku VI. nájemní smlouvy„ Skončení nájmu“ bylo sjednáno, že ke zrušení nájmu dochází výpovědí, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak, výpověď může být podána i bez uvedení důvodu, výpovědní lhůta je tři měsíce a počíná běžet prvního dne v měsíci následujícího po doručení výpovědi (zjištěno z čl. VI. nájemní smlouvy [číslo] ze dne 10. 6. 2009).

21. Rada hl. m. Prahy ve svém usnesení [číslo] ze dne 12. 9. 2017 schválila ukončení nájemních smluv s nájemci veřejných parkovišť tak, aby smluvní vztahy byly ukončeny nejpozději ke dni 31. 3. 2018. V příloze č. 1 usnesení rady byl však nebylo zahrnuto předmětné parkoviště na [anonymizována tři slova] (zjištěno z usnesení Rady HMP [číslo] ze dne 12. 9. 2017 včetně přílohy č. 1).

22. Dne 16. 3. 2018 žalovaný dal žalobci písemnou výpověď nájemní smlouvy [číslo] s tříměsíční výpovědní lhůtou a bez udání důvodu. Výpověď neobsahovala poučení o právu nájemce vznést proti ní námitky, ani o možnosti požádat soud o přezkoumání její oprávněnosti (zjištěno z písemné výpovědi ze dne 16. 3. 2018).

23. Výpověď byla dle doručenky doručena žalobci dne 6. 4. 2018 (zjištěno z doručenky s datem převzetí 6. 4. 2018).

24. V průběhu tohoto řízení bylo v obdobné věci mezi týmiž účastníky, týkající se jiného hlídaného parkoviště, bylo judikováno Nejvyšším soudem ČR, že rozhodování v oblasti pronájmu nemovitých věcí představuje záležitost, která náleží do samostatné působnosti hlavního města Prahy (§ 16 zák. č. 131/2000 Sb.).

25. Podle § 68 odst. 3 zák. č. 131/2000 Sb., zákona o hl. m Praze, v záležitostech patřící do samostatné působnosti hlavního města Prahy rozhoduje rada, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu (u právních jednání týkající se pronájmu nemovitých věcí tomu tak není – viz. § 59 odst. 3 zák. č. 131/2000 Sb.), nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradí. Ani v tomto řízení nebylo tvrzeno, že by si zastupitelstvo vyhradilo rozhodování v oblasti pronájmu nemovitých věcí. Z řečeného vyplývá, že výpověď směřující k ukončení nájemního poměru k nemovité věci, na niž je nutno hledět tak, jak ji učinil, byť prostřednictvím [anonymizováno] primátor, vyžadovala předchozí schválením rad (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1784/2020 ze dne 22. 9. 2020).

26. Za takové schválení nelze považovat žalovaným k důkazu předložené nařízení rady hl. m. Prahy [číslo] ze dne 26. 9. 2017, kterým se vymezují oblasti hl. m Prahy, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, a to proto, že ukončení nájemního vztahu k předmětnému pozemku, se nařízení vůbec netýká (zjištěno z Nařízení Rady hl. m Prahy č. 19/2017).

27. Ani dopis ředitele odboru rozvoje a financování dopravy, Magistrátu hl. m. Prahy, adresovaným generálnímu řediteli [anonymizováno] ze dne 17. 1. 2018, jehož účelem bylo zaslání výzvy dodavateli služeb k plnění V. etapy rozšiřování zón placeného stání pro oblast městské části Praha 4 s tím, že byl dohodnut termín zprovoznění zóny placeného stání na území Městské části Praha 4 dle schváleného projektu a Nařízení hl. m. Prahy č. 19/2017 k datu 1. 7. 2018, nelze mít za projevenou vůli rady hl. m. Prahy k ukončení předmětného nájmu. [anonymizováno] byla jím pouze pověřena k zajištění výpovědí k datu 15. 6. 2018 (zjištěno z dopisu ze dne 17. 1. 2018). <b>28. Dle ust. § 68 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m Praze (dále jen ZHMP), rada hlavního města Prahy je výkonným orgánem hl. m. Prahy v oblasti samostatné působnosti odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hl. m. Prahy, připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Dle odst. 3 citovaného ustanovení, Rada hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města Prahy nevyhradí; rada hlavního města Prahy může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit primátorovi hlavního města Prahy nebo Magistrátu hlavního města Prahy; rada hlavního města Prahy může svěřit městské policii hlavního města Prahy zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností městské policie hlavního města Prahy.</b> <b>29. Dle ust. § 72 odst. 2 ZHMP, primátor hlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahu navenek. Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města Prahy nebo rady hlavního města Prahy, může primátor provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání neplatná.</b> <b>30. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</b> 31. V projednávaném případě tedy k podání předmětné výpovědi došlo bez předchozího schválení radou hl. m. Prahy, a proto dle ust. §§ 68 odst. 3, 72 odst. 2 ve spojení s ust. § 580 odst. 1 o. z. soud posoudil předmětnou výpověď z nájmu ze dne 16. 3. 2018 jako neplatnou pro rozpor se zákonem. Rozhodl tak v souladu s judikaturou v obdobné věci (věc OS Praha 4 sp. zn. 40 C 197/2018 - rozs. NS ČR sp. zn. 26 Cdo 1784/2020).

32. V čl. VII. Nájemní smlouvy„ Zvláštní ustanovení“, bod 5), v případě, že příslušný silniční správní úřad vydá za trvání smlouvy změnu stanovení dopravního značení, kterým se zrušuje dané parkoviště, smlouva pozbývá účinnosti dnem nabytí právní moci vydaného stanovení dopravního značení (zjištěno z čl. VII nájemní smlouvy [číslo] ze dne 10. 6. 2009).

33. Žalovaný dne 31. 5. 2018 pod čj. P4 / 74481/18 OŽPAD/Hab vydal veřejnou vyhláškou opatření obecné povahy (dále jen OOP), kterým stanovil místní úpravu provozu na pozemních komunikacích, spočívající v umístění svislého a vodorovného dopravního značení za účelem organizování dopravy na pozemních komunikacích na území Městské části Praha 4 (zjištěno z veřej. vyhl. čj. P4 / 74481/18 OŽPAD/Hab ze dne 31. 5. 2018).

34. Dle fotodokumentace, předložené žalobcem k datu 18. 5. 2021, a to na západní straně parkoviště bylo vedle sebe umístěno jak dopravní značení dle OOP, tak dopravní značení o hlídaném parkovišti„ [anonymizováno], [celé jméno žalobce] – [anonymizována tři slova]“ (zjištěno z fotodokumentace západní a jižní strany [anonymizována tři slova]).

35. Žalobce podal ke správnímu soudu návrh na zrušení tohoto OOP v části, která se týká jím provozovaného hlídaného parkoviště na [anonymizována tři slova], která mu dle jeho tvrzení znemožňovala podnikání, neboť na uvedenou předmětnou parcelu bylo umístěno dopravní značení V 10d – parkovací pruh“ a„ IP 11c- parkoviště- podélné stání (tzv. oranžová zóna pro parkování). Po v pořadí druhém rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9. listopadu 2022 byla předmětná kasační stížnost s konečnou platností zamítnuta pro nedůvodnost a OOP ponecháno v platnosti. OOP nabylo právní moci dne 22. 6. 2018 (zjištěno z rozsudků Městského soudu v Praze čj. 15 A 4/2018-58 ze dne 13. 9. 2018 a čj. 15 A 4/2018-143 ze dne 8. 10. 2020 a Nejvyššího správního soudu čj. 8 As 343/2018-43 ze dne 7. 8. 2019 a čj. 8 As 270/2020-69 ze dne 9. 11. 2022).

36. Správní soud, Městský soud v Praze ve svých rozsudcích ze dne 13. 9. 2018 a 7. 8. 2019 zhodnotil předmětné OOP jako změnu stanovení dopravního značení vylučující další provozování hlídaného parkoviště a které jej„ de facto ruší“ (zjištěno z rozsudků Městského soudu v Praze čj. 15 A 4/2018-58 ze dne 13. 9. 2018 a čj. 15 A 4/2018-143 ze dne 8. 10. 2020).

37. Od tohoto skutkového hodnocení, že vydáním OOP se zrušilo hlídané parkoviště, provozované žalobce, neboť obě parkovací plochy vedle sebe neobstojí, se ani zdejší soud nemá důvod odchýlit. Dle čl. VII. bod 5 nájemní smlouvy ze dne 10. 6. 2009 nájemní smlouva pozbývá účinnosti v případě, že za trvání smlouvy dojde ke změně stanovení dopravního značení, kterým se zruší dané parkoviště, a to dnem nabytí právní moci vydaného stanovení dopravního značení. Tuto skutečnost v podobě OOP soud posoudil jako podmínku rozvazovací (rezolutivní), jejímž splnění nastalé právní účinky předmětné nájemní smlouvy zanikly. <b>38. Dle ust. § 36 zák. č 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží. Dle odst. 2, podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zda právní následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže na jejím splnění závisí, zda následky již nastalé pominou.</b> 39. Nabytím právní moci napadeného OOP dne 22. 6. 2018 dle sjednané rozvazovací podmínky v čl. VII. odst. 5 nájemní smlouvy tudíž nájemní smlouva ze dne 10. 6. 2009 pozbyla účinnosti, a nájemní poměr tak k tomuto datu ve smyslu ust. 36 obč. zák. zanikl.

40. Dne 29. 11. 2021 žalovaný učinil další výpověď nájemní smlouvy, která byla doručena žalobci vložením do poštovní schránky dne 7. 1. 2022 (zjištěno z výpovědi ze dne 29. 11. 2021 a poštovní obálky s poznámkami pošty).

41. Tuto výpověď žalobce akceptoval (nesporné tvrzení žalobce).

42. Posouzení této výpovědi však bylo již pro rozhodnutí sporu právně nevýznamné, jelikož nemůže zhojit neplatnost posuzované výpovědi a nemá význam ani pro závěr soudu ohledně ukončení nájemní poměru dnem právní mocí OOP. Stejně tak, z důvodu neplatnosti výpovědi ze dne 16. 3. 2018, bylo nadbytečné se zabývat její důvodností, délkou výpovědní lhůty či dle ust. § 2314 o. z včasností podání námitek. Stejně tak soud nehodnotil další, v řízení provedené listinné důkazy, jelikož pro jeho shora uvedené skutkové a právní závěry souladu s judikaturou Nejvyššího soudu CŘ byly již nadbytečné.

43. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. dle poměrného procesního úspěchu ve věci v návaznosti na ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. <b>44. Dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.</b> <b>45. Dle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).</b> 46. V části řízení, kde řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby ohledně nároku na nerušené užívání parkoviště byl úspěšný žalovaný, neboť zavinění na zastavení řízení lze posuzovat pouze procesně, tedy z hlediska chování žalovaného k předmětnému nároku. Žalovaný však neumožnil žalobci nerušené užívání, ale naopak dal mu další výpověď z nájmu. Žalobce tak zavinil v této části zastavení řízení.

47. V části řízení, kde bylo žalobě vyhověno, naopak měl procesní úspěch žalobce.

48. Míra úspěchu žalobce a žalovaného byl tak stejná, a proto soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.