51 C 179/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení nemovitosti <b>I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizenou odevzdat žalobkyni bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa] – bytový dům, jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsanou na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 17 763,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 11. 2020 domáhala, aby byla žalované uložena povinnost vyklidit a předat nemovité věci, a to byt [číslo] nacházející se v budově [adresa] – bytový dům, jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsanou na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Tento svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že je na základě kupní smlouvy ze dne 13. 5. 2019 výlučným vlastníkem předmětného bytu, který zakoupila od žalované a žalovaná užívá byt bez oprávněného užívacího titulu či nájemní smlouvy. Žalobkyně zaslala žalované dne 2. 7. 2020 předžalobní výzvu k vyklizení bytu, a to nejpozději do 31. 7. 2020. Žalobkyně však byt ani přes výzvu žalobkyně nevyklidila.

2. Žalovaná namítala, že ji žalobkyně slibovala, že po prodeji bytu ji v bytě nechá bydlet a uzavřou spolu nájemní smlouvu. Dokud měla peníze, hradila žalobkyni 3 500 Kč, avšak poté, v důsledku situace související s epidemií coronaviru, se dostala do platební neschopnosti a platit přestala. Žalovaná uvedla, že s žalobou nesouhlasí a ráda by se domluvila na nájemní smlouvě. K předžalobní výzvě žalovaná uvedla, že tuto výzvu dostala a na základě toho ji pak pan [příjmení] přislíbil vyhotovení nájemní smlouvy, s čímž souhlasila. Pan [anonymizováno] se jí pak již neozval.

3. Žalobkyně na to tvrzení reagovala tak, že žalovaná za rok 2020 zaplatila celkem pouze 9 000 Kč, což nepokrylo ani zálohy na služby a příspěvky do fondu oprav. Dále uvedl, že v předžalobní výzvě byl uveden kontakt na zástupce žalobce, avšak žalovaná jej do podání této žaloby nekontaktovala.

4. Žalovaná navrhla, aby jí byla dána delší lhůta k vyklizení, a to s ohledem na její zdravotní stav, kdy chodí o berlích a není tedy schopná byt včas vyklidit.

5. Po provedeném dokazovaní dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobkyně je právnickou osobou zaspanou v obchodním rejstříku, vedeným Městský soudem v Praze oddíl C, vložka [číslo] (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku na [právnická osoba]).

7. Žalobkyně se na základě kupní smlouvy ze dne 13. 5. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou (právní účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni 14. 5. 2019) stala výlučným vlastníkem nemovité věci, bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] – bytový dům, jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsanou na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú [obec], [územní celek] a ze smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem ze dne 13. 5. 2019 s úředně ověřenými podpisy).

8. S ohledem na to, že žalované nesvědčil žádný právní titul k užívání předmětného bytu, vyzvala ji žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 2. 7. 2020 k vyklizení bytu ve lhůtě do 31. 7. 2020 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 2. 7. 2020, včetně dodejky).

9. Žalovaná byt nevyklidila a nepředala a neučinila tak ani po doručení předžalobní upomínky. Žaloba byla k zdejšímu soudu podána dne 3. 11. 2020 (zjištěno z nesporného tvrzení žalobce).

10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

11. Mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 13. 5. 2019 uzavřena smlouva o převodu vlastnického práva, na jejímž základě se žalobkyně stala k datu 14. 5. 2019 zápisem do katastru nemovitostí (§ 1105 o. z.) výlučným vlastníkem bytové jednotky, kterou předtím vlastnila žalovaná a která je předmětem tohoto sporu. Žalovaná předmětný byt nadále užívá bez platné nájemní smlouvy či jiného užívacího právního titulu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení a předání předmětného bytu, což žalovaná do podání žaloby neučinila.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: <b>13. Podle ust. § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je právem vlastníka věci, aby se svým majetkem nakládal.</b> <b>14. Podle § 1040 odst. 1 o. z. ten, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</b> 15. Žalobkyně je tedy jako výlučný vlastník předmětné bytové jednotky, resp. bytu, aktivně legitimována domáhat se ochrany svého vlastnického práva ve smyslu ust. § 1012 o. z., pokud žalovaná do vlastnického práva zasahuje neprávem.

16. Žalovaná zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobkyně tím, že byt užívá bez právního titulu a ani přes výzvu žalobkyně dosud řádně vyklizenou bytovou jednotku žalobkyni nepředala, ač tak měl učinit nejpozději do 31. 7. 2020, z čehož vyplývá naopak pasivní legitimace žalované ve sporu dle ust. § 1040 odst. 1 o. z. a její povinnost k vydání bytu.

17. Soud má za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] – bytový dům, jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsanou na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec Praha, u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala žádný právní titul, který by ji opravňoval k užívání bytu. Žalovaná tak brání žalobkyni v nakládání s vlastním majetkem. Soud proto rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalované povinnost byt vyklidit a vyklizený odevzdat žalobkyni (§ 2292 o. z.)

18. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. S ohledem na zdravotní stav žalované soud prodloužil lhůtu k vyklizení tak, že povinnosti stanovenou ve výroku I., tedy vyklizení a odevzdání bytu, uložil splnit do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle procesního úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek v částce 5 000 Kč a zastoupení advokátem v celkové výši 12 763,08 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč (viz Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 8. 2016, sp. zn. 26 Cdo 684/2016), sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé, účast na jednání soudu), čtyř paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud v rámci nákladů právního zastoupení dále přiznal náhradu za promeškaný čas při cestě na jednání soudu a zpět podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 10 půlhodin po 100 Kč, tj. v částce 1 000 Kč. Dále byla přiznána náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 a. t. a vyhl. č. 589/2020 Sb. v částce 2 x 1 174 Kč za cestu na jednání soudu a zpět na trase Brno - Praha (2 x 205 km) osobním automobilem (vyhl. cena nafty – 27,20 Kč; sazba základní náhrady – 4,40 Kč/km). S ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, byla přiznána i náhrada za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 2 215,08 dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení, vzniklé žalobkyni, činí 17 763,08 Kč.