Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

51 C 267/2022

č. j. 51 C 267/2022-41

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH04:2022:51.C.267.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl ve prospěch žalobkyně, která se domáhala zaplacení částky 1 015 korun za jízdné a přirážku za cestu městskou hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu. Soud uznal, že žalovaná v roce 2012 svým podpisem v dohodě při kontrole uznala pohledávku včetně výše a splatnosti, což zastavilo promlčení. Dle § 110 odst. 1 občanského zákoníku nevypršela pohledávka, protože lhůta k promlčení začala běžet až po uplynutí uvedené lhůty k plnění. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 korun podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 1 015 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 015 Kč spolu se 7,75 % zákonnými úroky z prodlení ročně z částky 1 015 Kč od 9. 7. 2012 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu doručeným soudu dne 11. 5. 2022 domáhala proti žalované zaplacení 1 015 korun, představující jízdné ve výši 15 korun a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 korun, která ji byla vyúčtována právním předchůdcem žalobkyně spol. ulice anonymizováno právnická osoba za to, že cestovala dne 21. 6. 2012 ve vozidle městské hromadné dopravy bez platného jízdního dokladu. Žalobkyně se stala věřitelem této pohledávky smlouvou o postoupení pohledávky. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že měla za to, že všechny její závazky z minulosti vůči anonymizována dvě slova obec byly splněny, tento dluh ji nebyl vyčíslen v rámci exekučního řízení v roce 2020 a ani o něm nevěděla. Kontaktovala právní poradnu a ta jí sdělila, že dluh je promlčený, neboť desetiletá vymahatelná lhůta vypršela dne 21. 6. 2022. Soud postupoval dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listin důkazů a účastníci se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřili, přestože byli poučeni, že v případě nevyjádření se k výzvě bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Soud vycházel při svém rozhodnutí z jemu předložených a nesporných listinných důkazů, a to ze Smlouvy o postoupení souboru pohledávek, uzavřené mezi anonymizována dvě slova právnická osoba a žalobkyní ze dne 13. 10. 2021, včetně přílohy číslo přílohy se seznamem postupovaných pohledávek, z dopisu anonymizována dvě slova právnická osoba, adresovaného žalované ze dne 3. 11. 2021, ohledně sdělení právního důvodu vzniku pohledávky a, z dopisu žalobkyně ohledně oznámení o postoupení pohledávky a odkupu pohledávky adresovaného žalované ze dne 3. 11. 2021, včetně detailního rozpisu dluhu, z poštovního podacího lístku, z výzvy žalobkyně k zaplacení dlužné částky ze dne 3. 11. 2021, z Dohody s cestujícím číslo se zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne 21. 6. 2012, z emailové korespondence mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 10. 11. 2021, 15. 11. 2021, 16. 11. 2021 a 29. 11. 2021. Soudem bylo tedy zjištěno, že žalovaná dne 21. 6. 2012 cestovala městskou hromadnou dopravou, linkou č. 9, provozovanou spol. ulice anonymizováno právnická osoba, přičemž v 17:55 hod. byla žalovaná kontrolována revizorem a neprokázala se platným jízdním dokladem. O tom byla sepsána dohoda číslo kde toto žalovaná potvrdila a bylo jí uloženo zaplatit jízdné ve výši 15 korun a přirážku ve výši 1 000 Kč se splatností nejpozději do patnácti kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná jako cestující touto dohodou zároveň uznala pohledávku anonymizována dvě slova právnická osoba co do uvedeného důvodu a výše a zavázala se ji zaplatit v uvedené lhůtě. Svým podpisem stvrdila pravdivost a přesnost výše uvedených osobních údajů. Při kontrole byla totožnost žalované ověřena jejím občanským průkazem. Rozsudkem název soudu čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci 9 120 korun spolu se zákonnými úroky z prodlení, a to za to, že cestovala městskou hromadnou dopravou, provozovanou anonymizována dvě slova právnická osoba, a neprokázala se platným jízdním dokladem, přičemž se jednalo o celkem devět jízd bez platného jízdního dokladu, Sporné jízdné linkou č. 9 dne 21. 6. 2012 v 17.55 hod. nebylo předmětem řízení před Okresním soudem v Novém Jičíně. Vzhledem k tomu, že se jedná o právní vztah vzniklý v roce 2012, soud aplikoval na něj ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Dle ustanovení § 524 odst. 1 obč. zák., věřitel může svou pohledávku bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Mezi anonymizována dvě slova právnická osoba a žalobkyní byla uzavřena dne 13. 10. 2021 Smlouva o postoupení pohledávky, na základě níž byla pohledávka proti žalované postoupená na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně tak prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu dle ust. § 524 odst. 1 obč. zák., dle kterého věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvu jinému. Dle ust. § 760 obč. zák., smlouvu o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Dále soud má za prokázáno, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, anonymizována dvě slova právnická osoba byla konkludentně, nastoupením do dopravního prostředku, uzavřena dle ust. § 760 obč. zák. smlouva o přepravě osob. Dle ust. § 49 odst. 3 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ust. § 18a zá. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a Smluvních přepravních podmínek anonymizována dvě slova územní celek anonymizováno, které upravují práva a povinnosti stran této smlouvy, je povinností cestujícího opatřit si jízdní doklad, v tomto případě dle tarifu v ceně 15 Kč před zahájením cesty, případně si ho zakoupit při nástupu u řidiče. V případě, že tak neučiní, dopravní podnik měl právo vedle jízdného, požadovat za jízdu bez platného jízdního dokladu přirážku ve výši 1 000 Kč. Jelikož tedy žalovaná svou povinnost ze smlouvy mít při zahájení cesty u sebe platný jízdní doklad porušila, jízdné i přirážka k němu jí byli právním předchůdcem žalobkyně účtovány oprávněně ve výši dle tarifu platného přepravního řádu. Dle ustanovení § 110 odst. 1 obč. zák., bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se deset let ode dne, kdy měl být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; bylo-li však v uznání uvedeno lhůta k plnění běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. Jelikož k uznání dluhu co do důvodu a výše došlo v dohodě při kontrole jízdního dokladu dne 21. 6. 2012 a žaloba, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán dne 11. 5. 2022, nemohlo dojít k promlčení žalobního nároku v desetileté promlčecí lhůtě ode dne tohoto uznání. Námitka žalované, že došlo k promlčení žalobního nároku, je tedy nedůvodná a soud žalobě musel vyhovět. Úroky z prodlení v jejich zákonné výši byly přiznány dle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k datu provedení přepravní kontroly. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle procesního úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 015 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li splněna povinnost k uložení uložena vykonatelným rozhodnutím, lze navrhnout soudní výklad rozhodnutím nebo exekucí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.