51 C 390/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 956 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% z částky 2 000 od 29. 8. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 255,37 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 590 Kč, částku 956 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“) uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému při podpisu částku 2 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 2 490 Kč s příslušenstvím do 19. 4. 2019. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplatila, a proto vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a náhradu nákladů za upomínání ve výši 100 Kč.

2. Aktivní legitimace žalobkyně je dána poté, co právní předchůdce žalobkyně postoupil žalovanou pohledávku s účinností ke dni 28. 8. 2020 na žalobkyni.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná.

4. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřili, přestože byli poučeni, že v případě nevyjádření se k výzvě bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne 13. 9. 2021, a to náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., a žalobkyni dne 30. 8. 2021. Žalobkyně již v návrhu výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Ze strany žalované na tuto výzvu nebylo do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.

5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

6. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu ve věci samé.

7. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 22. 8. 2018 s žalovanou Smlouvu, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 2 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit částku 2 490 Kč nejpozději do 19. 4. 2019. Pro případ prodlení byl právní předchůdce žalobkyně dle Sazebníku oprávněn účtovat žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Při odeslání upomínky pak byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn účtovat žalované částku 50 Kč (za jednotlivou upomínku). Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné podmínky a Sazebník. Jelikož žalovaná úvěr řádně a včas neplatila, vyzval ji právní předchůdce žalobkyně postupně třemi upomínkami k zaplacení dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně postoupil žalovanou pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020. Právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované oznámení o postoupení pohledávky 8. 9. 2020. Žalobkyně zaslala dne 7. 9. 2020 žalované předžalobní výzvu k plnění 3. 5. 2021.

8. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. jako věrohodné, přičemž dospěl k závěru, že dokazování již nebylo dále třeba doplňovat, protože skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena.

11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaná vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané Smlouvy se dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Soud má za prokázané, že žalované byl právním předchůdcem žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit nejpozději do 19. 4. 2019. Jelikož žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalované smluvní pokutu, přičemž nárok na takto vyúčtovanou smluvní pokutu vznikl právnímu předchůdci žalobkyně na základě Smlouvy a § 2048 an. o. z. Právní předchůdce žalobkyně žalované dále dle Sazebníku vyúčtoval poplatek za upomínání ve výši 100 Kč (za 2 zaslané upomínky po 50 Kč). Žalovaná svou procesní neaktivitou způsobila, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho platila, čímž neunesla své břemeno tvrzení a důkazní. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalované a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení žalované jistiny a úroku z prodlení dle § 1968 a 1970 o. z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle procesního úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby) podle § 11 odst. 1 a. t. 3 x 300 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.